Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Velké planety Plynní ob ř i Šamalík Martin. Plynný obr Plynný obr je velká planeta, která není slo ž ena p ř evá ž n ě z hornin nebo jiné pevné látky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Velké planety Plynní ob ř i Šamalík Martin. Plynný obr Plynný obr je velká planeta, která není slo ž ena p ř evá ž n ě z hornin nebo jiné pevné látky."— Transkript prezentace:

1 Velké planety Plynní ob ř i Šamalík Martin

2 Plynný obr Plynný obr je velká planeta, která není slo ž ena p ř evá ž n ě z hornin nebo jiné pevné látky. Plynní ob ř i sice mohou mít pevné jádro, dokonce se p ř edpokládá, ž e takové jádro je nutné pro jejich vznik, ale v ě tšina jejich hmoty je ve form ě plynu nebo plynu stla č eného do kapalného skupenství. V naší slune č ní soustav ě existují č ty ř i plynní ob ř i: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Uran a Neptun m ůž eme vy č lenit do zvláštní podskupiny ob ř ích planet, tzv. ledových obr ů, kv ů li jejich vnit ř ní struktu ř e tvo ř ené p ř evá ž n ě ledem, horninami a plyny, která je odlišuje od „tradi č ních“ plynných obr ů jako jsou Jupiter a Saturn. Je to dáno tím, ž e u Uranu a Neptunu je podíl vodíku a helia na jejich slo ž ení výrazn ě ni ž ší, co ž je zp ů sobeno jejich v ě tší vzdáleností od Slunce.

3 Jupiter Jupiter je nejv ě tší planeta slune č ní soustavy, v po ř adí pátá od Slunce. Planeta je pojmenována po ř ímském bohu Jovovi (v 1. pád ě Jupiter). Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Zem ě špatn ě viditelné. Sou č asn ě ho obklopuje silné radia č ní pole. P ř i pohledu z okolního vesmíru jsou viditelné horní vrstvy atmosféry roz č len ě ny v závislosti na planetární ší ř ce do r ů zn ě barevných pruh ů a skvrn, které jsou atmosférickými bou ř emi. Nejznám ě jší takovouto bou ř í je Velká rudá skvrna. P ř edpokládá se, ž e Jupiter je slo ž en p ř evá ž n ě z vodíku, hélia a organických slou č enin. Je mo ž né, ž e planeta má tvrdé kamenné jádro tvo ř ené t ěž šími prvky. Jupiter má 63 m ě síc ů. Č ty ř i nejv ě tší m ě síce, známé jako „galileovské m ě síce“ jsou Io, Europa, Ganymed a Callisto.

4 Rudá skvrna Jupiter

5 Saturn Saturn je šestá, po Jupiteru druhá nejv ě tší planeta slune č ní soustavy. Planeta byla pozorována ji ž starov ě kými astronomy a byla pojmenována po ř ímském bohu Saturnovi, který byl obdobou ř eckého boha Krona. Atmosféra je tvo ř ena p ř evá ž n ě lehkými plyny, a to hlavn ě vodíkem, který tvo ř í 96,3 % jejího objemu. Saturn je znám svou mohutnou soustavou planetárních prstenc ů, které jsou viditelné ze Zem ě i malým dalekohledem. Vedle prstenc ů obíhá kolem planety také po č etná rodina m ě síc ů, jich ž je k roku 2009 potvrzeno 62. Nejv ě tší z nich je Titan, který má jako jediný m ě síc ve slune č ní soustav ě hustou atmosféru.

6 Saturn

7 Uran Uran je sedmá planeta od Slunce. Ř adí se mezi plynné obry a spole č n ě s Neptunem i mezi tzv. ledové obry. Jméno má po ř eckém bohu Úranovi, bohu nebes. Chemickým slo ž ením se Uran podobá Neptunu. Ob ě planety mají rozdílné zastoupení plyn ů oproti Jupiteru č i Saturnu. P ř esto je atmosféra Uranu slo ž ením podobná atmosfé ř e Jupiteru č i Saturnu. Tvo ř í ji p ř evá ž n ě plynné formy vodíku a hélia, ale obsahuje i výrazný podíl vody, č pavku č i metanu se stopami uhlovodík ů. Atmosféra Uranu je nejchladn ě jší atmosférou ve slune č ní soustav ě, minimální teploty se pohybují okolo 49 K. Její struktura je vrstevnatá: v nejni ž ších patrech se nacházejí mraky vody, ve svrchních patrech mraky tvo ř ené p ř edevším metanem. Sama planeta je nejspíše slo ž ena p ř edevším z ledu a kamení. Podobn ě jako další plynné planety má i Uran planetární prstence a obíhá ho ř ada m ě síc ů. Zvláštností Uranu je sklon jeho rota č ní osy: osa le ž í tém ěř v rovin ě, ve které planeta obíhá.

8 Uran na snímku sondy Voyager 2 (1986) Uran

9 Neptun Neptun je osmá a od Slunce nejvzdálen ě jší planeta slune č ní soustavy. Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je zap ř í č in ě na mj. p ř ítomností v ě tšího mno ž ství metanu v atmosfé ř e. V sou č asné dob ě známe 13 m ě síc ů Neptunu. Nejv ě tší z nich je Triton. Je to nejchladn ě jší t ě leso pozorované ve slune č ní soustav ě. Teplota jeho povrchu je − 228 °C.

10 Triton Neptun


Stáhnout ppt "Velké planety Plynní ob ř i Šamalík Martin. Plynný obr Plynný obr je velká planeta, která není slo ž ena p ř evá ž n ě z hornin nebo jiné pevné látky."

Podobné prezentace


Reklamy Google