Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ŠELMY - PSOVITÍ Vlk obecný  Postupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení poddruhu – psa domácího.  Původně byl rozšířen po celé severní polokouli,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ŠELMY - PSOVITÍ Vlk obecný  Postupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení poddruhu – psa domácího.  Původně byl rozšířen po celé severní polokouli,"— Transkript prezentace:

1 ŠELMY - PSOVITÍ Vlk obecný  Postupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení poddruhu – psa domácího.  Původně byl rozšířen po celé severní polokouli, nyní je jeho výskyt značně omezen – jeho stavy radikálně poklesly a na mnoha místech byl vyhuben.

2 ŠELMY - PSOVITÍ  V Česku se vyskytují poměrně v malé míře, pravidelně pouze při hranicích se Slovenskem.

3 ŠELMY - PSOVITÍ Vzhled  Hmotnost: 30–60 kg  Délka těla: cm, ocasu: cm  Výška v kohoutku: 65–115cm  Rychlost běhu: 45 km/h (krátkodobě i 58 km/h)

4 ŠELMY - PSOVITÍ  Délka života: 7 – 10 let, v zajetí až 20 let  Doba březosti: 61 – 64 dní  Počet mláďat: 4 – 7 mláďat

5 ŠELMY - PSOVITÍ  Vlk obecný je největší psovitá šelma.  Samice bývají menší než samci, velikost vlka záleží také na poddruhu.  Vlci žijící na severu jsou obecně větší než poddruhy z jižní části areálu.  Vlci mají 42 zubů. Vlčí špičák může být dlouhý až 6,5 cm, silné trháky a mohutné žvýkací svaly umožňují vlkovi chytit a zabít kořist.

6 ŠELMY - PSOVITÍ

7  Vlk se na první pohled podobá německému ovčáckému psu, liší se však od něj v několika drobnostech.  Má širší a zašpičatělejší hlavu, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši. Vlk obecný arktický

8 ŠELMY - PSOVITÍ Vlčí srst  Vlčí srst se skládá ze dvou vrstev: vrchní vrstva je tvořena hustými chlupy, které odpuzují vlhkost, podsada je měkká a slouží jako tepelná izolace.  Izolační schopnost vlčí srsti je tak dobrá, že na vlkovi netaje sníh.  Vlci mají huňatý ocas, který v zimě používají jako přikrývku.

9 ŠELMY - PSOVITÍ

10  Severní poddruhy mají srst také podstatně delší a hustší než jižní.  Vlci jsou po lidech nejrozmanitějším druhem na světě – jejich srst může být čistě bílá, úplně černá, vybarvená ve všech odstínech šedé, skořicová, krémová, hnědá, stříbrná i zlatá. Možné jsou samozřejmě všechny přechody.

11 ŠELMY - PSOVITÍ

12  Zbarvení také závisí na sezóně. Zimní srst bývá světlejší a hustší.  Většina vlků má tmavší hřbet a světlejší břicho, často mívají tmavší masku okolo očí.  Vlci obývající tundru a polární oblasti bývají i celoročně úplně bílí.

13 ŠELMY - PSOVITÍ

14 Změna barvy  Byly popsány případy, kdy vlk během několika let úplně změnil barvu. Štěňata polárních vlků mají krémovou barvu, až postupem času vyblednou. I úplně černí vlci mohou postupem let získávat stále světlejší barvu, někdy se z černého vlka stane i bílý vlk.

15 ŠELMY - PSOVITÍ

16 Rozšíření  Vlci jsou velmi přizpůsobivým živočišným druhem, dokážou žít v pouštích, suchých stepích, v lesích, bažinách i v tundře.  V mnoha poddruzích obývali celou severní polokouli. Na mnoha místech byl ale vlk člověkem vyhuben.  Vlivem pronásledování a lovu, které trvalo až do nedávných let, vlk zmizel z velké plochy svého původního areálu, a bylo nenávratně ztraceno i mnoho poddruhů vlka.

17 ŠELMY - PSOVITÍ Stavy v Evropě  V západní Evropě vlk prakticky nežije. V Anglii vyhynul v roce 1486, ve Skotsku v roce 1743 a v Irsku v roce V Německu byl poslední vlk zastřelen v roce 1904, od konce 20. století se tam však znovu objevují vlci z Polska - usadili se v saské Horní Lužici a začali se rozmnožovat

18 ŠELMY - PSOVITÍ  Větší populace přežívají ve Skandinávii (ve Švédsku žije 210 kusů, jsou i v Norsku a Finsku), jižní Evropě (Španělsku, Itálii, Řecku), Polsku, Slovensku, Rusku a Turecku.  Ve východní Evropě a na Balkáně nejsou chráněni a jejich stavy se snižují. Na mnoha dalších místech sice chráněni jsou, ale vlivem pytlačení a ztráty přirozeného prostředí jich také ubývá. Ve Skotsku a ve Francii běží programy na jejich reintrodukci.

19 ŠELMY - PSOVITÍ

20 Stavy na Slovensku  Vlci se na Slovensku vyskytovali zejména v jeho východní a střední části v lesnatých a hornatých oblastech, v Nízkých a Vysokých Tatrách.  Od roku 2006 je chráněn celoročně s výjimkou zimy, kdy je ovšem, každoročně, značná část populace ulovena.  Počet vlků na Slovensku se v současnosti odhaduje na kusů.

21 ŠELMY - PSOVITÍ Stavy v Česku  Vlk obecný je v Česku chráněným druhem. Vlci žili na území Česka v hojném počtu do konce 17. století, poté jejich stav klesal kvůli lovu, až byli na přelomu 19. a 20. století zcela vyhubeni.  První potvrzené údaje o návratu vlků na území Česka pocházejí z roku Několik jedinců obývá Beskydy, kam přišli ze Slovenska.

22 ŠELMY - PSOVITÍ  Jsou velmi ohroženi nelegálním odstřelem. Odhaduje se že k roku 2006 bylo v Beskydech přibližně 10 jedinců.  Ojediněle se vlci vyskytují také v Rychlebských horách a Jeseníkách, pozorování osamělých jedinců bylo hlášeno i na Šumavě.

23 ŠELMY - PSOVITÍ Sociální chování a potrava  Vlci jsou sociální zvířata žijící v dobře organizovaných smečkách.  Vlci jsou predátoři, kteří žijí ve smečkách, jejichž velikost závisí na tom, zda je dostatek potravy.  Smečka se soustřeďuje kolem páru, který má mláďata (a sdružuje se na celý život), a může mít až 20 členů.

24 ŠELMY - PSOVITÍ  Protože vlci loví ve skupině, mohou zabíjet zvířata větší, než jsou oni sami.  Živí se hlavně jeleny, losy a severoamerickými soby karibu. Hladová smečka se odváží napadnout i osamoceného bizona.  Vlk může najednou sníst asi 10 kg masa.  Průměrná spotřeba jedince na den je 2 kg masa, přičemž dokáže vydržet i několik dní bez potravy.

25 ŠELMY - PSOVITÍ ŠAKAL OBECNÝ  Podobají se vlkům.  Podle oblasti a období mohou měnit barvu srsti, žijí v párech nebo menších smečkách.  Smečkovitě loví.  Co nesežerou, to si schovají do křoví na horší časy.

26 ŠELMY - PSOVITÍ  Nepohrdnou snad ničím a cokoli co uloví, taky sežerou - jedno jestli žábu, kopytníka, nějaké plody nebo odpadky nalezené u lidských sídel.  Stejně jako vlci pak po nocích silně kňouravě vyjí a štěkají.

27 ŠELMY - PSOVITÍ

28  Ve své domovině jsou bráni jako kolegové naší lišky, plaší ale chytří.  Celkově se ale podobají spíše vlku - vysoké nohy i vlčí tvář.  Díky své příbuznosti s vlkem se může křížit se psi a jejich potomci jsou dále plodní.

29 ŠELMY - PSOVITÍ

30  Podle všeho se šíří z Balkánu do Maďarska na Slovensko a už se objevili i u nás.  O to víc by nás měl jejich osud zajímat.  Nepříjemné je ale to, že jsou šakali podobně jako lišky nejspíše obávanými šiřiteli vztekliny.

31 ŠELMY - PSOVITÍ

32 ŠAKAL ČABRAKOVÝ

33 ŠELMY - PSOVITÍ

34 LIŠKA OBECNÁ Vzhled  Tato krásná šelma má horní stranu svého těla pokrytu rezavými chlupy, spodní část tlamy, hrdlo, břicho a vnitřní část nohou je bílá.  Toto je ale pouze základní zbarvení. I u nás se totiž vyskytuje několik barevných variant. Charakteristický je její dlouhý huňatý ocas.

35 ŠELMY - PSOVITÍ

36  Od svých příbuzných volně žijících psovitých šelem se liší především šikmo položenýma očima s podlouhlou zřítelnicí, jemněji zašpičatělým čenichem a kratšíma nohama. Rozšíření  Vyskytuje se po celé Evropě, severní Africe i v Asii.  Ráda se pohybuje v lese, parcích a křovinných úborech.

37 ŠELMY - PSOVITÍ

38 Způsob života a potrava  Liška je aktivní večer a v noci, kdy loví obratlovce do velikosti husy a zajíce, především však malé - hlodavce.  Pochutná si i na lesních plodech.  V době, kdy má liška mláďata se její plachá a opatrná povaha mění v odvážnější.  V tomto období dokáže napadnou i psa, který se objeví v blízkosti její nory.

39 ŠELMY - PSOVITÍ  Lišky žiji v naprosté většině případů samotářsky.  Jediné období, kdy se lišky sblíží je období páření. Samec však záhy od své družky odchází a o mláďata se stará matka.  Tento lstivý a loupeživý tvor díky vynikajícímu sluchu zraku i čichu snadno uteče našim očím, takže ho jen málokdy zahlédneme.

40 ŠELMY - PSOVITÍ

41  Liška i se svými mláďaty bydlí v norách pod zemí, nebo v dutém stromě.  Liščí páření začíná zhruba v půlce února.  Asi po 60 až 63 dnech pak přivádí na svět 5-8 mláďat, která jsou zezačátku šedá a slepá.  Oči otvírají po 2 týdnech.  Matka mláďata kojí do 4 týdne jejich života. Po 3-4 měsících života mláďata poprvé opouští noru.  Pohlavně dospívají v devíti měsících.

42 ŠELMY - PSOVITÍ

43

44


Stáhnout ppt "ŠELMY - PSOVITÍ Vlk obecný  Postupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení poddruhu – psa domácího.  Původně byl rozšířen po celé severní polokouli,"

Podobné prezentace


Reklamy Google