Metody výzkumu vesmíru. Dalekohled Dalekohled Zvyšuje rozlišovací schopnost Zvyšuje rozlišovací schopnost Soustředí do ohniska mnohem více světla Soustředí.

Prezentace na téma: "Metody výzkumu vesmíru. Dalekohled Dalekohled Zvyšuje rozlišovací schopnost Zvyšuje rozlišovací schopnost Soustředí do ohniska mnohem více světla Soustředí."— Transkript prezentace:

1 Metody výzkumu vesmíru

2 Dalekohled

3 Dalekohled Zvyšuje rozlišovací schopnost Zvyšuje rozlišovací schopnost Soustředí do ohniska mnohem více světla Soustředí do ohniska mnohem více světla

4 Radioteleskop

5 Radioteleskop Největší rádiový teleskop na světě se nachází v Arecibu (Puerto Rico). Průměr reflektoru 300m. Vyrobit takto velký reflektor je v současné době zcela technicky nemožné, takže tento je nehybný. Byl vybudován v údolí vzniknuvší propadnutím krasové jeskyně. Tento teleskop je jediný, odkud bylo vysláno posleství ke hvězdám Obsahuje popis sluneční soustavy a polohy Země v ní, základní údaje o člověku a schéma nositelky jeho genetické informace – DNA. Depeše v dvojkové soustavě sestává z 1679 znaků a její vysílání trvá tři minuty. Pravděpodobnost, že se dočkáme odpovědi, je prakticky nulová. Největší rádiový teleskop na světě se nachází v Arecibu (Puerto Rico). Průměr reflektoru 300m. Vyrobit takto velký reflektor je v současné době zcela technicky nemožné, takže tento je nehybný. Byl vybudován v údolí vzniknuvší propadnutím krasové jeskyně. Tento teleskop je jediný, odkud bylo vysláno posleství ke hvězdám Obsahuje popis sluneční soustavy a polohy Země v ní, základní údaje o člověku a schéma nositelky jeho genetické informace – DNA. Depeše v dvojkové soustavě sestává z 1679 znaků a její vysílání trvá tři minuty. Pravděpodobnost, že se dočkáme odpovědi, je prakticky nulová.

6 Dalekohledy ve vesmíru

7 Hubblův kosmický dalekohled Start 1990 Start 1990 Zrcadlo o průměru 2,4 m Zrcadlo o průměru 2,4 m Snímá viditelné světlo, infračervené, ultrafialové záření Snímá viditelné světlo, infračervené, ultrafialové záření 1993 oprava 1993 oprava

8 Meziplanetární sondy

9 Kosmické sondy jsou bezpilotní kosmická zařízení, vysílaná k průzkumu sluneční soustavy nebo hlubšího vesmíru. Kosmické sondy jsou bezpilotní kosmická zařízení, vysílaná k průzkumu sluneční soustavy nebo hlubšího vesmíru. Na palubě nesou kamery a přístroje ke sběru informací, jež jsou vysílány na Zemi. Na palubě nesou kamery a přístroje ke sběru informací, jež jsou vysílány na Zemi. Sondy již navštívily Halleyovu kometu, planetky, všechny planety s výjimkou Pluta a prolétly i blízko Slunce. Sondy již navštívily Halleyovu kometu, planetky, všechny planety s výjimkou Pluta a prolétly i blízko Slunce.

10 Meziplanetární sondy Cassini- Huygens ( Saturn, Titan, 616 400 podpisů na DVD disku ) Cassini- Huygens ( Saturn, Titan, 616 400 podpisů na DVD disku ) Galileo ( měsíce Jupiteru ) Galileo ( měsíce Jupiteru )

11 Pioneer 10

12 Vesmírná observatoř Skilab

13 Vesmírná observatoř-Mir Roční náklady na provoz Miru činily asi 250 000 000 USD. Mir na oběžné dráze strávil 5 493 dní. Na Miru se za 15 let své existence vystřídalo 104(135?) kosmonautů (42 Rusů), kteří během více než 77 000 oběhů kolem Země provedli téměř 19 000 experimentů a museli překonat přes 1 600 technických poruch. Roční náklady na provoz Miru činily asi 250 000 000 USD. Mir na oběžné dráze strávil 5 493 dní. Na Miru se za 15 let své existence vystřídalo 104(135?) kosmonautů (42 Rusů), kteří během více než 77 000 oběhů kolem Země provedli téměř 19 000 experimentů a museli překonat přes 1 600 technických poruch.