Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EVROPSKÉ PRÁVO ORGÁNY EU JUDr. Mgr. Marek Hodulík 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EVROPSKÉ PRÁVO ORGÁNY EU JUDr. Mgr. Marek Hodulík 2013."— Transkript prezentace:

1 EVROPSKÉ PRÁVO ORGÁNY EU JUDr. Mgr. Marek Hodulík 2013

2 Orgány EU 1) Základní orgány Evropský parlament nadnárodní Rada EU mezivládní Komise nadnárodní Účetní dvůr (dvůr auditorů) nadnárodní Soudní dvůr EU nadnárodní Evropská rada mezivládní 2) Nápomocné a konzultativní orgány Hospodářský a sociální výbor nadnárodní Výbor regionů nadnárodní Evropská a investiční banka nadnárodní Zdroj:

3 Orgány EU Nadnárodní – hájí zájmy EU Mezivládní – hájí zájmy národních (členských) států

4 Hlavní orgány EU Evropská rada představuje pravidelné summity nejvyšších představitelů členských států, kteří určují zásadní směřování politiky Evropské unie. Institucionálně ukotvena Lisabonskou smlouvou. Rada EU zastupuje členské státy. Jednotliví ministři vlád členských zemí se společně usnášejí na konkrétních politických krocích v oblastech svých resortů. Mimo pravidelné schůzky ministrů a jejich náměstků je Rada tvořena Výborem stálých zástupců, kteří zajišťují každodenní a kontinuální chod této instituce. Evropská komise představuje exekutivní nadnárodní složku Evropské unie. Dá se připodobnit k vládě - má komisaře ("ministry"), kteří spravují svůj resort. Evropský parlament zastupuje občany Evropské unie. Od roku 1979 jsou jeho poslanci voleni v přímých volbách. Společně s Radou EU je základní legislativní institucí - schvalují zákony, které se dále realizují v členských státech EU.

5 Hlavní orgány EU Soudní dvůr EU se zabývá evropským právem a jeho aplikací v členských státech EU. Skládá se z Evropského soudního dvora, Tribunálu (dříve Soud prvního stupně) a Soudu pro veřejnou službu. Evropský účetní dvůr kontroluje a spravuje rozpočet EU.

6 EVROPSKÝ PARLAMENT Zdroj:zprávy.idnes.cz,

7 Evropský parlament Charakteristika: nadnárodní orgán, reprezentující občany EU, sdružování na bázi politických preferencí, nikoli národní princip Sídlo: Brusel (Belgie) – schůze parlamentních výborů, Lucemburk (Lucembursko) – administrativa a Štrasburk (Francie) – zasedání pléna Složení: 751 (platí od voleb přechodně 766) poslanců, voleni na 5 let ve všeobecných přímých volbách (První přímé volby – na základě rozhodnutí rady v r. 1979)

8 Evropský parlament Aktivní volební právo – v celé Unii 18 let Pasivní volební právo – 18 (i ČR) – 25 (Kypr, Řecko, Itálie) Jednotné odměňování poslanců včetně důchodového a sociálního zabezpečení Mandát je neslučitelný s členstvím ve vládě a parlamentu čl. státu, v jiné instituci Unie a pozicí zaměstnance společenství Zdroj:

9 Evropský parlament V čele: předseda volen na 2,5 roku Martin SCHULZ, předtím Jerzy BUZEK 14 místopředsedů Konference předsedů – je to předseda Parlamentu a předsedové politických skupin – rozhoduje o organizace práce parlamentu. Snaží se rozhodovat konsenzem, kde není možné – každý předseda tolik hlasů, kolik je v jeho politické skupině Většina práce v parlamentech probíhá ve výborech – 20 stálých výborů (např. Petiční, Hospodářský a měnový, …) Generální sekretariát – rozdělen do 8 generálních ředitelství Martin SCHULZ Zdroj: Jerzy Buzek

10 Evropský parlament Rozhodování parlamentu - Parlamentní rok začíná druhé úterý v březnu - Zasedání pléna i výborů jsou přístupné veřejnosti Plénum - jeden týden v měsíci - Štrasburk - mohou se účastnit i zástupci Komise a členové Rady a kdykoliv se ujmout slova Parlament se usnáší nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů Výbory – zasedají v Bruselu Generální sekretariát – sídlo v Lucemburku Oneseat – kampaň za jedno sídlo Parlamentu Zdroj: twitter.comtwitter.com

11 Evropský parlament Pravomoci: hlavní orgán legislativní činnosti - Od Maastrichtské smlouvy má Parlament právo většinou svých členů požádat Komisi, aby nějaký legislativní návrh předložila - Komise vyhovět nemusí hlavní slovo v otázce rozpočtu Zdroj:

12 Evropský parlament Pravomoci: kontrola exekutivy – právo vyslovit nedůvěru Komisi, návrh musí podat nejméně jedna desetina poslanců – Dohoda upravující vzájemné vztahy EP a EK – možnost vyslovit nedůvěru jednotlivým komisařům – předseda Komise požadavek zváží ( od Lisabonu má právo sám komisaře odvolat ) Maastricht - možnost zřídit na žádost čtvrtiny členů vyšetřovací výbor, který zkoumá obvinění z porušení práv Společenství petiční právo – každá PO nebo FO nacházející se na území Unie se může obracet na Parlament s věcí, která je v kompetenci Společenství a osobně se jej dotýká Zdroj: ecolelangevinsin.free.fr

13 Evropský parlament Přijímání legislativy – legislativní postupy: Konzultace Spolupráce Spolurozhodování (řádný legislativní postup) Souhlas Evropská komise Iniciační pravomoc Evropský parlament Rada EU přijetí návrhu nepřijetí návrhu čl.stát občan EU EU

14 Evropský parlament Legislativní postupy: Konzultace – zavedly ji Římské smlouvy. Parlament se vyjadřuje k návrhu Komise, následně o návrhu jedná Rada, na názor Parlamentu nemusí brát ohled. Pokud Rada po názoru Parlamentu provede významnou změnu, musí se znovu žádat o konzultaci Parlament Zdroj:

15 Evropský parlament Legislativní postupy: Spolupráce – zavedl JEA. Rada se shodne na společném postoji. Parlament pak schválí nebo odmítne postoj Rady, Rada jej může přehlasovat. Používáno pouze výjimečně pro akty Hospodářské a měnové unie (tato procedura byla Lisabonskou smlouvou zrušena) Zdroj:

16 Evropský parlament Legislativní postupy: Spolurozhodování – zavedl Maastricht. Úloha Parlamentu se rovná Radě, obě mají právo veta. Může proběhnout trojí čtení. Viz prezentace legislativní procedura EU Zdroj:

17 Evropský parlament Legislativní postupy: Souhlas – zavedl JEA. Legislativní akt vejde v platnost pouze tehdy, pokud EP vysloví souhlas s jejím přijetím (právo veta). Na rozdíl od spolurozhodování není možné v aktu činit změny. Neprobíhá interakce mezi Radou a EP. Používáno při přijímání nových členů, asociační dohody Zdroj: bp.svse.czbp.svse.cz

18 Rada EU Charakteristika: Nepermanentní instituce zastávající zájmy členských států EU hlavní legislativní instituce Evropská komise Iniciační pravomoc Evropský parlament Rada EU přijetí návrhu nepřijetí návrhu čl.stát občan EU EU

19 Rada EU Historie: Zvláštní rada ministrů ESUO – fungovala jako kontrolní orgán Vysokého úřadu Římské smlouvy – každé společenství mělo svou Radu 1965 – sloučení v jednu Maastricht – z Rady je rozhodující instituce v oblasti II. a III. pilíře – může zmocnit předsednictví k uzavírá dohody s jinými státy nebo mez. Organizacemi, je-li to nezbytné k realizaci cílů těchto pilířů. Budova Rady EU Zdroj:

20 Rada EU Složení: jeden zástupce z každého členského státu na ministerské úrovni zmocněný zavazovat vládu tohoto státu – tedy i ministři zemských vlád ve federacích, mají-li právo zavazovat se za tuto vládu 9 možných konfigurací: Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy Rada pro ekonomické a finanční záležitosti – ECOFIN – s EP schvalují rozpočet Unie Rada pro justici a vnitřní věci Rada pro zaměstnanosti, sociální politiku, zdraví, ochranu spotřebitele – EPSCO Rada pro konkurenceschopnost Rada pro dopravu, telekomunikaci a energetiku Rada pro zemědělství a rybolov Rada pro životní prostředí Rada pro vzdělávání, mládež a kulturu O vybraných důležitých otázkách rozhoduje Rada zasedající na úrovni hlav státu nebo předsedů vlád. Ve své podstatě je shodná s ER, pouze v ní není zastoupen předseda EK

21 Rada EU Vedení: Rada je vedena svým předsedou – princip rotace na dobu 6 měsíců, pořadí dáno jednomyslným rozhodnutím Rady k zajištění následnictví – princip dvojek – současný a budoucí stát Zasedání: Rada zasedá v Bruselu, v dubnu, červnu a říjnu v Lucemburku, po dohodě se může sejít kdekoliv Zdroj:

22 Rada EU Předsednické země v období 2011 až 2020 Maďarsko: leden–červen 2011 Polsko: červenec–prosinec 2011 Dánsko: leden–červen 2012 Kypr: červenec–prosinec 2012 Irsko: leden–červen 2013 Litva: červenec–prosinec 2013 Řecko: leden–červen 2014 Itálie: červenec–prosinec 2014 Lotyšsko: leden–červen 2015 Lucembursko: červenec–prosinec 2015 Nizozemsko: leden–červen 2016 Slovensko: červenec–prosinec 2016 Malta: leden–červen 2017 Spojené království: červenec– prosinec 2017 Estonsko: leden–červen 2018 Bulharsko: červenec–prosinec 2018 Rakousko: leden–červen 2019 Rumunsko: červenec–prosinec 2019 Finsko: leden–červen 2020

23 Rada EU Organizace: 1. COREPER – Výbor stálých zástupců úkolem je připravovat práci Rady, předjednávat záležitosti pro ministerskou úroveň Rady státy zde zastupují stálí zástupci členských zemí v Bruselu COREPER I – zástupci velvyslanců – problémy technického či administrativního charakteru COREPER II – velvyslanci – otázky s politickým dopadem Martin Povejšil Ambassador, Permanent Representative to COREPER II Head of the Czech Permanent Representation to the EU Jakub Dürr Ambassador, Permanent Representative to COREPER I Deputy Head of the Czech Permanent Representation to the EU Zdroj:

24 Rada EU Organizace: 2. Zvláštní výbor pro zemědělství – předjednává pro Radu pro zemědělství a rybolov 3. Hospodářský a finanční výbor 4. Výbor pro zaměstnanost – podpora koordinace politik zaměstnanosti mezi čl. státy 5. Výbor pro sociální ochranu, Politický a bezpečnostní výbor

25 Rada EU Rozhodování: Návrhy legislativních aktů jsou nejprve projednány v pracovních skupinách (nejnižší stupeň – asi 150) Po projednání zaslán zpět Komisi nebo k projednání do COREPERu Při dosažení dohody v COREPERu je označení A a ministři jej jen formálně potvrdí bez projednání Nedosažena dohoda – označení B, vyžadováno projednání na ministerské úrovni, po diskuzích je návrh vrácen zpět na nižší úroveň Rady a na ministerskou úroveň se dostane jen tehdy, má-li statut A

26 Rada EU Jednání: Jednání rady svolává její předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost některého člena nebo Komise Jednání Rady se účastní Komise, Rada má oprávnění rozhodnout o jejím vyloučení v konkrétním případě Jednání Rady jsou v zásadě neveřejná Zdroj:

27 Rada EU Hlasování: usnášeníschopná při přítomnosti nadpoloviční většiny osob oprávněných hlasovat ostatní státy mohou být zastoupeny stálým zástupcem. Ten nemá oprávnění hlasovat, ale může zmocnit ministra jiného státu, aby hlasoval jeho jménem

28 Druhy hlasování: Jednomyslnost: daně, sociální zabezpečení, zahraniční politika, společná obrana, operativní policejní spolupráce, jazyková pravidla a otázka sídel institucí Kvalifikovaná většina: (218 oblastí)

29 Rada EU Hlasování je odvislé od velikosti jednotlivého členského státu EU (menší státy jsou zvýhodněny) celkem je mezi 28 států rozděleno 352 vážených hlasů. ke schválení návrhu Komise je v současnosti potřeba 260 vážených hlasů Každý stát může navíc požádat o přezkoumání, zda členské státy tvořící kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 procent celkové populace EU

30 Rada EU Od roku 2014 bude zavedeno tzv. hlasování dvojí většinou. Kvalifikovanou většinu bude představovat 55 procent členských států, které reprezentují alespoň 65 procent obyvatel EU. Do roku 2017 může kterákoli země požádat o hlasování systémem podle smlouvy z Nice (viz předchozí slide)

31 Rada EU a ostatní orgány Rada a Komise má právo požádat Komisi o předložení návrhů, Komise však není povinna takový návrh podat přijímá seznam kandidátů na místa komisařů a po schválení Parlamentu jmenuje kvalifikovanou většinou celou Komisi Rada a OSTATNÍ Po konzultaci s Parlamentem jmenuje členy Účetního dvora Po konzultaci s Komisí jmenuje členy EHSV a samostatné členy Výboru regionů Je oprávněna jednomyslně změnit počet členů Komise a generálních advokátů SD Spolu s Parlamentem přijímá rozpočet Unie

32 Evropská rada Charakteristika: jeden z orgánů Unie - nově formálně začleněna do unijního institucionálního rámce Lisabonskou smlouvou dle LS má ER dávat Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezovat její obecné politické směry a priority LS také výslovně stanoví, že Evropská rada nevykonává legislativní funkci (Čl. 15 odst. 1 SEU.) Herman von Rompuy – předseda ER Zdroj:

33 Evropská rada Složení ER: hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou Komise (Čl. 15 odst. 2 SEU) V čele stály předseda (2,5 roku – Herman von Rompuy od 2009) jednání se dále účastní (nikoliv však jako její člen) vysoký představitel Vyžaduje-li to pořad jednání, mohou členové Evropské rady rozhodnout, že každému z nich bude nápomocen některý ministr a v případě předsedy Komise některý člen Komise

34 Evropská rada Zasedání: ER zasedá dvakrát za půl roku, tj. dvakrát během každého předsednictví. Vyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání Evropské rady

35 Evropská rada Rozhodování: pokud Smlouvy nestanoví jinak, rozhoduje ER konsensem Takto se děje nejčastěji hlasováním Zdroj: appdroid.cz appdroid.cz

36 Evropská rada HLASOVÁNÍ Kvalifikovanou většinou rozhoduje ER např. o přijetí rozhodnutí, kterým se stanoví seznam složení Rady (kromě složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci) a rozhodnutí o předsednictví jiných složení Rady než složení pro zahraniční věci(Čl. 236 SFEU). Pro hlasování ER kvalifikovanou většinou platí stejná pravidla jako pro hlasování kvalifikovanou většinou v Radě ( Čl. 235 odst. 1 pododst. 2 SFEU). Jednomyslně rozhoduje ER např. o přijetí rozhodnutí podle tzv. přechodové klauzule Prostou většinou pak ER rozhoduje v procedurálních otázkách a o přijetí svého jednacího řádu.23 Pokud Evropská rada rozhoduje hlasováním (tedy jinak než konsensem), její předseda a předseda Komise se jej neúčastní. Generální sekretariát Rady je nápomocen rovněž ER.

37 Evropská rada LS rovněž umožňuje hlasování v zastoupení jiného člena ER, když stanoví, že při hlasování může být každý člen Evropské rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů. Zdroj:

38 Evropská komise Charakteristika: stálá instituce nezávislá na členských státech, zastává celounijní zájem účastní se takřka všech úrovní rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát Sídlo: Brusel, některé složky: Lucemburk Zdroj: ec.europa.eu ec.europa.eu

39 Evropská komise Složení: 28 komisařů – jeden státní příslušník z každého členského státu V čele předseda - volen Evropskou radou a schvalován Evropským parlamentem, na 5 let - reprezentant Unie pro veřejnost i média - vytváří priority i program instituce - přiděluje komisařům portfolia - se souhlasem kolegia jmenuje místopředsedy (7) - je členem Evropské rady José Manuel Durão Barroso Předseda EK Zdroj:

40 Evropská komise – neuskutečněná modifikace složení Lisabonskou smlouvou Nově ustavená Komise bude mít podle LS po dobu svého funkčního období do 31. října 2014 nadále tolik členů, kolik bude mít EU členských států (každý členský stát bude mít svého státního příslušníka jako člena Komise). Od 1. listopadu 2014 měl původně být dle LS počet členů EK redukován na číslo odpovídající dvěma třetinám členských států (tj. při počtu 28 členských států by Komisi tvořilo 19 komisařů včetně předsedy a místopředsedů). Součástí balíku záruk, které přijala Evropská rada na svém zasedání ve dnech června 2009 ve vztahu k Irsku a jež umožnily opakování referenda o LS v Irsku, byla však i politická dohoda, že vstoupí-li LS v platnost, bude v souladu s nezbytnými právními postupy přijato rozhodnutí v tom smyslu, že každý členský stát bude mít v Komisi i nadále svého státního příslušníka. Ke snížení počtu členů EK podle LS tak ve skutečnosti nedojde.

41 Evropská komise Komisaři ustavení: 1. Rada EU po dohodě se schváleným kandidátem na Předsedu kvalifikovanou většinou přijme seznam kandidátů na komisaře, kteří jsou nominováni čl. státy. 2. Celá Komise pak musí ad hoc získat souhlas Parlamentu pro svůj nástup do funkce. Komisaři mohu být jmenováni opakovaně. Chce-li pokračovat ve funkci – nutný souhlas vlády svého státu 3. Původně jmenováni na 4 roky, po Maastrichtu na 5 let Štefan Füle komisař pro rozšíření a politiku sousedství (navržen za ČR) Zdroj:

42 Evropská komise Komisaři charakteristika funkce: 1. nejsou národními zástupci, vykonávají svou funkci nezávisle v zájmu Společenství, nesmí přijímat pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu 2. během funkčního období nesmí vykonávat jinou výdělečnou ani volenou funkci 3. Neodvolatelnost státem v průběhu výkonu mandátu Pro hladké plnění úkolů Komise je vhodné, aby komisař udržoval kontakty se svou zemí, informoval o jejích zájmech a poskytoval informace o činnosti Komise „své“ vládě Zdroj: zskaznejov.webnode.czzskaznejov.webnode.cz

43 Evropská komise Organizace: všichni komisaři kromě předsedy obdrží portfolio, což je oblast, za kterou jsou odpovědní. V rámci portfolia řídí komisař jedno či více generálních ředitelství pravomoc přidělovat portfolia má předseda Komise každý komisař má kolem sebe skupinu osob, která tvoří kabinet. V čele – vedoucí kabinetu. Šéf kabinetu má právo účastnit se jednání kolegia a na vyzvání předsedy Komise obhajovat názor za chybějícího komisaře Zdroj: ekonomika.idnes.czekonomika.idnes.cz

44 Evropská komise – změny, odstoupení 1. Celá komise musí odstoupit při vyslovení nedůvěry Parlamentem 2. Na návrh Rady nebo Komise může SD komisaře odvolat pokud se dopustí vážného provinění nebo přestal splňovat podmínky nezbytné k výkonu funkce 3. Člen Komise je povinen odstoupit, pokud jej k tomu vyzve předseda se souhlasem sboru komisařů – reakce na problémy Santerovy Komise.

45 Evropská komise Rozhodování Komise: hlasování každý komisař včetně předsedy má jeden hlas, rozhoduje se prostou většinou V souladu se zásadou kolegiality musí i členové Komise hlasující proti návrhu tento návrh podporovat jednání Komise – jednání není veřejné, ale pořizuje se zápis, který je ve stručné podobě přístupný veřejnosti - Zdroj:

46 Evropská komise Zjednodušené postupy pro schvalování rozhodnutí Komisí: písemný postup – návrh je odeslán v písemné formě jednotlivým komisařům. Pokud do dané lhůty nenavrhnou změny nebo nepožadují přesun návrhu na řádné zasedání, je návrh automaticky přijat zmocnění komisaře – Komise může zmocnit jednoho nebo více svých členů, aby přijímali řídící a správní rozhodnutí. Akt má pak stejnou právní sílu, jako by byl přijat celou Komisí přenesení pravomocí – za stejných podmínek jako výše může Komise přenést pravomoc rozhodnout jejím jménem i na generální ředitele a vysoké úředníky.

47 Evropská komise Pravomoci Komise: exkluzivita na podávání legislativních návrhů – tzv. iniciační monopol (Právo na legislativní iniciativu obsahuje možnost určit zda bude návrh podán či nepodán, v jaké oblasti, čeho a koho se bude týkat, v jakém čase a v jaké podobě bude navržen) - Rada má možnost prostou většinou požádat Komisi o zvážení jejích návrhů, od Maastrichtu má toto právo i Evropský parlament. Komise nemá povinnost podněty převzít a navrhnout jako své vlastní, zavázala se pouze, že je bude brát do úvahy. V praxi jsou spontánní návrhy Komise z vlastní iniciativy v menšině Zdroj: impel.euimpel.eu

48 Evropská komise Pravomoci Komise: 2. strážkyně smluv Jestliže Komise uváží, že čl. stát neplní povinnost vyplývající z komunitárního práva, požádá o vyjádření. Je-li výsledek neuspokojivý, vydá Komise tzv. odůvodněné stanovisko. Pokud mu stát nevyhoví, může věc předložit Soudnímu dvoru v rámci žaloby na porušení smlouvy 3. Široké pravomoci v oblasti hospodářské soutěže 4. Významné pravomoci v rozpočtové oblasti – navrhuje každoroční rozpočet. Po jeho schválení je pak odpovědná za jeho implementaci Každý rok k 1. březnu předkládá ostatním institucím Unie závěrečný účet operací prováděných v rámci rozpočtu za předchozí rok Zdroj: watchdog.orgwatchdog.org

49 Evropská komise Pravomoci Komise: zapojení do zahraničních vztahů Unie => zřizuje diplomatická zastoupení ve většině států světa úzké zapojení do procesu rozšíření Unie => vydává posudky na kandidátské země a vede s nimi pod dohledem Rady vyjednávání v přístupovém procesu Catherine Ashtonová vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Zdroj:

50 Soudní dvůr EU, Tribunál, Soud pro veřejnou službu Charakteristika: absolutní nadnárodnost zajišťuje především jednotnou interpretaci komunitárního práva vnitrostátními soudy – řízení o předběžné otázce Skládá se z: - Evropský soudní dvůr - Tribunál - Soud pro veřejnou službu Sídlo: Lucemburk Budova Soudního dvora EU v Lucemburku zdroj?:

51 1. Evropský soudní dvůr (ESD) Složení: jeden soudce za každý členský stát – ČR – J. Malenovský 8 generálních advokátů – počet může být zvýšen jednomyslným rozhodnutím Rady Soudní dvůr jmenuje na dobu jednoho roku prvního generálního advokáta – hlavní úkol je přidělovat věci ostatním generálním advokátům všichni jmenováni vzájemnou dohodou členských států na 6 let – možnost opakovaného jmenování – kvůli zajištění kontinuity je vyměněna vždy polovina po 3 letech po každé výměně volí soudci ze svého středu předsedu ESD na 3 roky s obnovitelným mandátem - předseda řídí činnost a správu soudu a předsedá zasedání pléna odvolání soudce možné pouze rozhodnou-li všichni členové ESD jednomyslně z důvodu neplnění povinností nebo podmínek pro výkon mandátu Členem může být jmenován pouze splňuje-li požadavky nezbytné pro výkon nejvyšší soudní funkce. Zdroj: curia.europa.eu curia.europa.eu

52 ESD před ujmutím se funkce nutno složit slib členové nesmí po dobu mandátu vykonávat žádnou politickou funkci ani výdělečnou či nevýdělečnou činnost – akceptovány jsou akademické a odborně publikační aktivity, které nevyjadřují názor ESD Imunita po dobu funkce – může jí zbavit pouze plénum ESD Soudci nevystupují jako zástupci svých zemí! Zdroj:

53 ESD Organizace: ESD zasedá v senátech, ve velkém senátu nebo v plénu Senáty mohou být tří nebo pětičlenné – členové senátu si ze svého středu volí předsedu. Pro rozhodování je nutná přítomnost alespoň tří soudců Velký senát zavedla Smlouva z Nice, aby nemuselo být tak často svoláváno plénum – zasedá v případě, že o to požádá členský stát nebo instituce Unie, která je stranou řízení. Pro rozhodování je nutná přítomnost devíti soudců Plénum se schází pouze výjimečně - pro rozhodování je nutná přítomnost patnácti soudců Z důvodu možného hlasování musí být počet soudců vždy lichý Soudci a generální advokáti mají k dispozici svůj kabinet – nejdůležitější jsou tři asistenti zajišťující výzkumné služby a podílející se na psaní návrhů rozsudků

54 2. Tribunál Složení: počet soudců stanoví Statut soudního dvora (28) Statut může stanovit také, že tribunálu jsou nápomocni generální advokáti Soudci Tribunálu jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a jsou způsobilé k výkonu vysokých soudních funkcí jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let po konzultaci s výborem, který je jmenován vládami členských států a vydává stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Mohou být jmenováni opakovaně. Irena Pelikánová Zdroj:

55 Tribunál Tribunál je příslušný rozhodovat : o předběžných otázkách ve zvláštních oblastech určených statutem o žalobách FO nebo PO proti aktům, které jsou jí určeny nebo které se jí bezprostředně a osobně dotýkají, jakož i proti právním aktům s obecnou působností, které se jí bezprostředně dotýkají a nevyžadují přijetí prováděcích opatření o žalobě proti EP, ER, Radě, Komisi nebo ECB, že nepřijaly rozhodnutí, které podle Smlouvy přijat měli. Zdroj:games.tiscali.czgames.tiscali.cz

56 3. Soud pro veřejnou službu Charakteristika: soudní komora nejsou zde generální advokáti Složení: - ze sedmi soudců jmenovaných Radou na šest let Sídlo: v Lucemburku u Tribunálu Zdroj:

57 Soud pro veřejnou službu rozhoduje v prvním stupni spory mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci Rozhodování ve složení: tříčlenný senát pětičlenný senát Plénum Samosoudce

58 Generální advokát - osm generálních advokátů - na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet generálních advokátů. - Úlohou generálních advokátů je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněná stanoviska ve věcech, které podle statutu Soudního dvora Evropské unie vyžadují jeho účast

59 DĚKUJI ZA POZORNOST! DOMÁCÍ ÚKOL NASTUDOVAT BLÍŽE ÚČETNÍ DVŮR, HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR A VÝBOR REGIONŮ POVINNĚ SHLÉDNOUT ?feature=player_embedded&v= d0diZ48_q7U


Stáhnout ppt "EVROPSKÉ PRÁVO ORGÁNY EU JUDr. Mgr. Marek Hodulík 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google