Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pedosféra Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pedosféra Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025."— Transkript prezentace:

1 Pedosféra Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Z_064_Krajinná sféra a její základní části_Pedosféra

2 Anotace:  Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování vědomostí o půdním obalu Země  Materiál rozvíjí nově získané vědomosti žáků  Je určen pro předmět zeměpis a ročník 6.  Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, ISBN

3 Pedosféra Svrchní část zemské kůry byla dlouhodobým zvětráváním přeměněna v pedosféru, tedy v půdní obal. Tuto přeměnu způsobily organismy, voda, podnebí a čas. Vznikl půdní obal naší Země. Vytvořila se tak půda, velké přírodní bohatství Země.

4 Matkou půdy je vždy hornina, která tvoří podklad určitého území. Budoucí půda z horniny získává důležité látky, které určují, jak se na ní bude rostlinám dařit. Pro její důležitost ji nazýváme mateční hornina. Mateční hornina

5 Složení půdy Neživou část půdy tvoří: Pevné části ( hlína, tj. směs jílu, prachu a jemného písku, kamínky) Kapalné části (půdní voda) Plynné části (půdní vzduch) Organické části (odumřelé části rostlin, zbytky těl živočichů)

6 Živou část půdy tvoří: Kořeny živých rostlin Mikroorganismy Drobní živočichové Důležití jsou i živočichové - např. žížala, která půdu kypří a promíchává, dále mravenci, brouci, krtci. Pro vznik půd jsou velmi důležité rostliny. Svými kořeny prorůstají mezi úlomky skal. Když uhynou, jejich těla se rozkládají a obohacují horninovou drť živinami. Na vzniku půdy mají velký podíl i mikroorganismy – půdní bakterie a houby.

7 Půdní horizonty V půdě můžeme rozlišit různě zbarvená patra, která nazýváme půdní horizonty. Organická hmota Humusový horizont Spodní anorganický horizont Podložní hornina

8 V dobře vyvinuté půdě nacházíme několik půdních horizontů. Mezi nimi seshora dolů protéká voda přenášející živiny. Pokud v místě, kde půda vzniká, hodně prší, půda vyplavuje živiny z horních horizontů a přenáší je do horizontů nižších. Živiny jsou nejvíce shromážděny v černém, většinou vlhkém horizontu, kterému říkáme humusový. Odumřelé části rostlin a živočichů se rozpadají a působením mikroorganismů se mění na tmavou hmotu. Tato tmavá hmota se smíchává s hlínou a ostatním materiálem. Humus Humus je nejúrodnější složkou půdy.

9 Druhy půd Pokud má půda dostatek humusu, je vhodná k pěstování zemědělských plodin. Úrodnost půdy závisí nejen na množství živin v ní obsažených, ale i na podnebí. Pro vznik půd je důležité množství dešťových srážek a příznivá teplota, která umožňuje růst rostlin. Půdu můžeme hodnotit podle částeček, které ji tvoří. Podle jejich velikosti určujeme půdní druhy. Z malých částeček jsou tvořeny půdy jílovité. Větší částečky nacházíme u půd písčitých. Pro zemědělství jsou nejvhodnější půdy, které mají částečky prostřední velikosti. Ty se nazývají půdy hlinité.

10 Činitelé ovlivňující půdu Působí především změnami teploty a dešťovými či sněhovými srážkami. Vyplňuje póry hornin, půdní voda póry půdy. V zamokřených místech vznikají půdy se zvláštními vlastnostmi. Na svazích bývá vrstva půdy mělká. Není- li zpevněna kořeny stromů, snadno ji odplavuje déšť a odnáší sníh. Uhyne – li nějaký živočich nebo rostlina, mikroorganismy obsažené v půdě rozloží jeho tělo a půda se obohacuje. A naopak stromy, keře, květiny, tráva jsou zcela závislé na půdě, neboť z ní čerpají živiny. Podnebí Podzemní voda Povrch krajiny Člověk půdu znehodnocuje nadměrným hnojením. Orba po svahu způsobuje splach půdy do údolí. Půdu poškozují i špatné osevní postupy. Vliv člověka

11 Hlavní půdy studeného teplotního pásu V severních polárních krajích se rozkládá Severní ledový oceán, který je z velké části pokrytý ledem. Na jeho pobřeží v Evropě, Asii a Severní Americe se nachází tundra. V tundře je převážnou část roku velká zima. Nacházíme tady trvale zmrzlou půdu. Půdy zde obsahují mnoho kamenů. Jsou to arktické půdy a půdy tunder. V jižních polárních krajích je rozšířen kontinentální ledovec.

12 Hlavní půdy mírného teplotního pásu Pod tajgou vznikají půdy méně úrodné, kterým říkáme podzolové. Pod opadavými listnatými a smíšenými lesy pak hnědé půdy, které jsou úrodné a při dobrém hospodaření umožňují pěstování většiny zemědělských plodin. Na světě jsou místa, kterým říkáme obilnice světa. Takové oblasti leží v mírném pásu, ale v místech s menším množstvím srážek. Voda tady nevyplavuje z půdy živiny. Vzniká velice úrodná půda, která se nazývá černozem.

13 Hlavní půdy teplého teplotního pásu Tam, kde je příliš velké sucho, mají rostliny nedostatek vody. Jejímu nedostatku se některé rostliny dokázaly přizpůsobit, ale roste jich tady poměrně málo. Na povrchu země je většinou písek nebo různě velké kameny. Bez rostlina při nedostatku vody se tady půdy vytvářejí jen velice těžko. Takové neúrodné krajiny se nazývají pouště. Chudé půdy, které tady vznikají, se nazývají pouštní a polopouštní půdy.

14 V okolí rovníku každý den prší. Četné deště a celoroční příznivé podmínky pro růst rostlin a život mikroorganismů umožňují vytvoření velice hluboké vrstvy půdy. Živiny, které se zde vytvářejí, hned odebírají mohutné stromy tropických deštných lesů. Také četné srážky z půdy vyplavují živiny. Proto zdejší půdy nejsou příliš úrodné. Najdeme tady červenozemě a žlutozemě.

15 Nebezpečí, která půdu ohrožují Půdní eroze Je rozrušování a odnos půdy z polí. Způsobuje ji voda a vítr. Každý rok spláchne voda do potoků a řek velké množství půdy. Půdní eroze se projevuje nejvíce na svazích, neboť půda se z nich snadno spláchne. K erozi přispívá i člověk špatným obhospodařováním půdy, především kácením lesů ve svahu nebo orbou po svahu.

16 výstavbě domů Nepřiměřené hnojení umělými hnojivy Ukládání nebezpečných odpadů Další nebezpečí pro půdu Člověk často zabírá nejkvalitnější zemědělskou půdu při: stavbě silnic a dálnic při zakládání povrchových dolů při výstavbě fotovoltaických elektráren

17 Mateční hornina je matkou … Pedosféra je svrchní část zemské … Trvale zmrzlá půda se nachází v … Velice úrodná půda se nazývá … Neživou část půdy tvoří … Živou část půdy tvoří … Hlavní činitel ovlivňující půdu … Drobný živočich, který tvoří živou část půdy. Jeho tělo tvoří články. Z malých částeček jsou tvořeny půdy … DOPLŇ KŘÍŽOVKU. TAJENKA ZNÍ: _______________

18 PŮDYMateční hornina je matkou … KŮRYPedosféra je svrchní část zemské … TUNDŘETrvale zmrzlá půda se nachází v … ČERNOZEMVelice úrodná půda se nazývá … HLÍNANeživou část půdy tvoří … MIKROORGANISMYŽivou část půdy tvoří … PODNEBÍHlavní činitel ovlivňující půdu … ŽÍŽALA Drobný živočich, který tvoří živou část půdy. Jeho tělo tvoří články. JÍLOVITÉZ malých částeček jsou tvořeny půdy … ŘEŠENÍ TAJENKA ZNÍ: PŮDNÍ OBAL

19 ČMABVATSÝV EASNÍHŤŠÉD RRSHOUBYAV NSTROMPRACH OZEMĚUALUŽ ZARÉFSODEP EEOALOZDOP MEZNJVLÍJV EOEÍBENDOP LCLANINROH Najdi slova v osmisměrce. Ze zbylých písmen zjistíš, který živočich je významný v přírodě. PEDOSFÉRA, ČERNOZEM, EROZE, VODA, VZDUCH, PRACH, HUMUS, PODZOL, ŽULA, PODNEBÍ, JÍL, ZEMĚ, VÝSTAVBA, HOUBY, DÉŠŤ, JÍL, SNÍH, ZEM, HORNINA, ČAS, STROM, FAZOL.

20 ČMABVATSÝV EASNÍHŤŠÉD RRSHOUBYAV NSTROMPRACH OZEMĚUALUŽ ZARÉFSODEP EEOALOZDOP MEZNJVLÍJV EOEÍBENDOP LCLANINROH Najdi slova v osmisměrce. Ze zbylých písmen zjistíš, který živočich je významný v přírodě. PEDOSFÉRA, ČERNOZEM, EROZE, VODA, VZDUCH, PRACH, HUMUS, PODZOL, ŽULA, PODNEBÍ, JÍL, ZEMĚ, VÝSTAVBA, HOUBY, DÉŠŤ, JÍL, SNÍH, ZEM, HORNINA, ČAS, STROM, FAZOL Řešení: MRAVENEC

21 Opakuj: Co tvoří neživou část půdy? Půdní voda, vzduch, jíl, prach, kamínky, písek a odumřelé zbytky těl rostlin a živočichů. Co tvoří živou část půdy? Kořeny rostlin, mikroorganismy a drobní živočichové. Jak se jinak nazývá půdní obal? Pedosféra. Jaké druhy půd rozlišujeme? Písčité, jílovité, hlinité.

22 Zdroje: Soubor:Edinburgh Salisbury Crags jpg. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Soil profile.jpg. Wikipedie [online]. 2004, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Kalabrien Ricadi Sandwellen 2129.jpg. MANFRED MORGNER. Wikipedie [online]. 2004, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Clay-ss-2005.jpg. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Gravel on a beach in Thirasia, Santorini, Greece.jpg. STAN ZUREK. Wikipedie [online]. 2006, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Regenwurm1.jpg. MICHAEL LINNENBACH. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Talpa europaea MHNT.jpg. DIDIER DESCOUENS. Wikipedie [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Eroze.jpg. Wikipedie [online]. 2008, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Eroze u Prerova nad Labem.jpg. Wikipedie [online]. 2006, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Rio Madre de Dios, Peru.JPG. ROOSEVELT GARCIA. Wikipedie [online]. 2004, [cit ]. Dostupné z: Oubor:Desert - Inner Mongolia edit.jpg. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Tundra coastal vegetation Alaska.jpg. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z:

23 Zdroje: Soubor:AntarcticaDomeCSnow.jpg. STEPHEN HUDSON. Wikipedie [online]. 2004, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Bush in fog.jpg. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z:


Stáhnout ppt "Pedosféra Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025."

Podobné prezentace


Reklamy Google