Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pojišťovnictví Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pojišťovnictví Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)"— Transkript prezentace:

1 Pojišťovnictví Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2 Kapitola 9. – Životní pojištění 1.Charakteristika životního pojištění 2.Základní druhy životního pojištění 3.Stanovení pojistného v životním pojištění 4.Členění životního pojištění na základě zákona o pojišťovnictví

3 Charakteristika životního pojištění  Zahrnuje krytí rizik ohrožujících životy lidí  Výše pojistných plnění není dána velikostí škody(škodu lze jen velice obtížně ohodnotit)  Výše pojistných plnění je dána velikostí pojistné částky sjednané pojistníkem - tato výše pojistné částky má podle jeho představ a možností příslušné riziko pokrýt.  Jsou kryta dvě základní rizika - riziko úmrtí a riziko dožití  Různé způsoby kombinace těchto rizik + v rámci některých produktů zahrnuta ještě další rizika neživotního charakteru (invalidita, úraz, vážné nemoci apod.)  Spořící a investiční instrument (jsou vytvářeny specifickým způsobem úspory + daňové zvýhodnění pro pojistníka)

4 Charakteristika životního pojištění zabezpečení pojistného plnění pojisti  Pojistné ŽP lze podle způsobu použití přijatého pojistného k zabezpečení pojistného plnění pojistitele rozdělit na dvě složky:  Rizikové pojistné  Rizikové pojistné – určena k pokrytí pojistného plnění při úmrtí, kdy se velikost této částky odvíjíod pravděpodobnosti úmrtí a vývoj pravděpodobnosti úmrtí v průběhu pojistné doby, délky pojistné doby a velikosti sjednanné částky,  Pojistné rezervotvorné – sloužící k pokrytí pojistných plnění přo dožití se sjedaného okamžiku pojištěného  Kalkulované správní náklady – na pokrytí nákladů spojených se správou životního pojištění sjednáno jako  Pojistné v rámci ŽP může být sjednáno jako:  Pojistné jednorázové  Pojistné jednorázové, které je zaplaceno najednou při uzavření pojistné smlouvy,  Běžné pojistné placené opakovaně vždy na začátku dohodnutých období (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně).

5 Charakteristika životního pojištění faktorů  Velikost netto pojistného v životním pojištění se určuje na základě následujících faktorů:  Velikost sjednané pojistné částky  Úroveň technické úrokové míry  Ohodnocení rizika – pravděpodobnosti úmrtí  Při ohodnocování rizika se vychází z faktorů ovlivňujících pravděpodobnost úmrtí (patří sem věk, ve kterém pojištěn vstupuje do pojištění, délka pojistné doby, pohlaví, zdravotní stav, způsob života pojištěného apod.) Ohodnocování rizika slouží k určení velikosti netto pojistného v ŽP, v některých případech může vést k odmítnutí sjednání ŽP pro určitého zájemce o ŽP ze strany pojišťovny

6 Charakteristika životního pojištění  Technická úroková míra představuje v konstrukci ŽP cenotvorný faktor a současně znamená zaručené minimální zhodnocení prostředků vkládaných do životního pojištění. Ovlivňuje velikost netto pojistného. Velikost stanovuje pojišťovna s ohledem na možné dosažené zhodnocení technických rezerv životního pojištění na finančních trhu. Současně je velikost technické úrokové míry regulována státem.  Pojistná částka  Pojistná částka – sjednávána v rámci pojistné smlouvy, tedy velikost pojistné částky v ŽP určuje pojistník ujednáním v pojistné smlouvě

7 Při jednorázově zaplaceném pojistném Zhodnocení na základě TÚM Jednorázově zaplacená spořivá složka pojistného Charakteristika životního pojištění

8 Při běžně placeném pojistném Zhodnocení na základě TÚM Spořivá složka pojistného Schéma 48 Technická úroková míra z rezervotvorné složky pojistného (garantovaná po celou pojistnou dobu) Charakteristika životního pojištění

9  Velikost pojistného plnění je v ŽP dána sjednanou pojistnou částkou a může být zvýšena o předem neznámý podíl na zisku  Zisk v životním pojištění plyne z:  Vyšších výnosů z investování  Přebytku nad kalkulovaným rizikem, tedy při příznivém škodním průběhu  Přebytků ve správních nákladech (úspory správních nákladů)

10 Charakteristika životního pojištění  Zisk v ŽP dosáhne pojišťovna tím, že skutečné výnosy z investování prostředků pojistně technických rezerv ŽP na kapitálovém trhu budou vyšší než kalkulovaná technická úroková míra uvedená v pojistných smlouvách. Pojišťovna dosahuje také tzv. technického zisku, tedy přebytku nad kalkulovaným rizikem v případě příznivějšího škodního průběhu než byl kalkulován. Zisku také může být dosaženo při úspoře správních nákladů, kdy skutečné správní náklady budou nižší než správní náklady zakalkulované v ceně.  V pojistných smlouvách bývá ujednání o velikosti zisku připisovaného pojištěným. Zisk dosahovaný v ŽP je tedy z větší část (až z 90%) rozdělován mezi pojištěné a to různými formami.

11 Konstantní pojistné Nakupení přebytku Podíl na zisku (přebytku) Pojistná částka Připsání ve prospěch pojištěného Charakteristika životního pojištění

12 Konstantní pojistné Přebytky navyšující pojistnou částku Pojistná částka (zvyšující se) Zvyšování pojistné částky v souvislosti s uplatněním podílu na zisku Charakteristika životního pojištění

13 Snižující se pojistné Přebytky snižují pojistné Konstantní pojistná částka Snižování pojistného v důsledku uplatnění podílu na zisku Schéma 49 Rozdělování zisku (přebytku) ze životního pojištění pojištěným Charakteristika životního pojištění

14  Nemůže-li pojistník platit běžné pojistné, nemusí to znamenat zánik pojištění - po dohodě může pojištění pokračovat, pokud dojde k redukci pojistné částky (nebo důchodu) nebo k redukci pojistné doby.  V rámci životního pojištění může být umožněno uplatnění tzv. zproštění od placení pojistného (liberace), zejména pokud mu byl během trvání pojištění přiznán plný invalidní důchod ze sociálního pojištění, nebo může být uplatněno tzv. pojištění s výhradou, kdy při předčasném ukončení pojištění ze stejného důvodu se automaticky vrací podstatná část doposud zaplaceného pojistného.

15 Charakteristika životního pojištění  Vzhledem k tomu, že ŽP je sjednáváno na delší časové období, při provozování životních pojištění reagují pojišťovny určitým způsobem na inflaci, například provádějí každoroční valorizaci nebo nabízejí možnost zvyšování pojistné částky na základě dobrovolného zvyšování pojistného odpovídajícího meziroční míře inflace.  Odbytné (odkup životní pojistky) se uplatňuje při předčasném ukončení platnosti pojistné smlouvy ze strany pojistníka. (částka rezerv pojistného s odpočtem neamortizovaných nákladů správní režie a tzv. manipulačního poplatku)

16 Základní hodnoty zpětného odkupu Určení základu pro hodnotu zpětného odkupu (odbytného), tzn. Vývoj prostředků na krytí pojistné částky při dožití po odečtení umořených nákladů Charakteristika životního pojištění

17 Podoba daňového zvýhodnění životního pojištění v České republice a)Daňová podpora se uplatňuje ve formě možnosti odpočtu zaplaceného pojistného základu daně z příjmu, jednak u pojištěného a jednak u jeho zaměstnavatele, pokud svému zaměstnanci přispívá na životní pojištění b)Kvalifikovaná pojištění jsou vymezena těmito znaky: Jedná se o pojištění obsahující krytí rizika dožití (spořivou složku) V pojistné smlouvě je sjednán okamžik výplaty pojistného plnění při dožití se nejdříve věku 60 let Pojistná smlouva je sjednána nejméně po dobu 5 let Pojistník je současně pojištěným c)Pojištěný může odečíst ze základu daně z příjmu zaplacené pojistné na životní pojištění maximálně ve výši Kč za rok d)Zaměstnavatel pokud přispívá svému zaměstnanci na životní pojištění, může do nákladů z pohledu daně z příjmu zahrnout zaplacené příspěvky na pojistné životního pojištění maximálně do výše Kč za rok. Zaplacené pojistně současně nepodléhá placení pojistného na sociální a zdravotní. Charakteristika životního pojištění

18 Základní podoby životního pojištění  ŽP zahrnuje sice krytí pouze dvou rizik, ale v rámci ŽP je krytí těchto rizik kombinováno v různých podobách, proto existuje celá řada druhů a podob ŽP  pojištění pro případ úmrtí  pojištění pro případ úmrtí, kdy je pojistnou událostí smrt pojištěného (nahodilostí je kdy nastane)  pojištění pro případ dožití,  pojištění pro případ dožití, kdy pojistnou, událostí je dožití se sjednaného věku pojištěným,  smíšené pojištěni pro případ smrti nebo dožití  smíšené pojištěni pro případ smrti nebo dožití, kdy jsou tato dvě rizika kombinována.

19 Pojištění pro případ úmrtí  Kryje pouze riziko úmrtí (sjednaná pojistná částka v případě smrti je vyplacena osobě určené pojistníkem – obmyšlenému (osobě uvedené v poj. smlouvě)  Účelem výplaty je zabezpečení pozůstalých pojistníka, úhrada závazků pojistníka, úhrada nákladů v souvislosti s úmrtím a pohřbem apod.  Vyskytuje se v podobě několika druhů pojištění, podle způsobu sjednání pojistné doby, a to na dočasné a časově neomezené pojištění pro případ úmrtí.

20 Dočasné pojištění pro případ úmrtí  Kryje riziko úmrtí výhradně v rámci sjednané pojistné doby; pokud v průběhu pojistné doby k pojistné události nedojde, pojistné plnění vyplaceno není). Často využíváno v souvislosti s čerpáním úvěru, půjček apod. Uplatňuje se pevně sjednaná pojistná částka, ale může být uplatněno i dočasné úvěrové pojištění s klesající pojistnou částkou  Velikost pojistného odpovídá velikosti pravděpodobnosti úmrtí v příslušném věkovém období pojištěného  Pojistná částka nemusí být konstantní  Přístupy ke stanovení  Přístupy ke stanovení velikosti pojistné částky:  Stanovení pojistné částky v závislosti na výši úvěru  Stanovení pojistné částky v závislosti na výši příjmů  Stanovení pojistné částky odvozením od výdajů

21 Časově neomezené pojištěni pro případ úmrtí  Je pojištění, kdy se vždy vyplatí pojistné plnění, pouze se neví, v kterém okamžiku. V praxi bývá konstrukce tohoto pojištění upravena v tom smyslu, že je stanoven maximální horní věk jako možný termín pro výplatu pojistného plnění (například 85 let) a současně placení pojistného je omezeno maximálně do určitého věku (například 65 let).

22 Pojištění pro případ dožití  Ve své základní podobě (kdy pojistník platí jednorázově nebo běžně pojistné a při dosažení sjednaného dne v pojistné smlouvě obdrží pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky) je obdobou spoření, jde vlastně pouze o tvorbu úspor. Mezi ŽP a spořením jsou určité rozdíly (pojišťovna ručí za vklady pojistníků ne výškou skutečného vkladu, ale v závislosti na sjednané pojistné částce, přerušení placení běžného pojistného je spojeno s určitými sankcemi), proto uplatnění pojištění pro případ dožití v této základní podobě není obvyklé

23 Druhy pojištění pro případ dožití  Důchodové pojištění  Důchodové pojištění - pojištění na dožití se sjednaného věku s postupnou výplatou pojistné částky, tedy od sjednaného okamžiku je pojištěnému vyplácena sjednaná velikost důchodu.  Podle způsobu určení okamžiku počátku výplaty důchodu  Podle způsobu určení okamžiku počátku výplaty důchodu se rozlišuje:  Pojištění ihned splatného důchodu, kdy po jednorázovém zaplacení pojistného pojistníkem pojišťovna začíná pravidelně vyplácet pojištěnému důchod při postupném dožívání se jednotlivých období věku  Pojištění odloženého důchodu, kdy je obvykle po určitou předem sjednanou dobu placeno pojistné (po tzv. dobu odkladu) a současně je sjednán okamžik počátku výplaty důchodu  Doba výplaty důchodu může být ohraničena sjednanou dobou nebo může být sjednána neohraničená (až do smrti pojištěného).

24 Důchodové pojištění  Základní podoba důchodového pojištění – krytí rizika dožití – bývá často doplněna krytím i dalších rizik (tedy krytí rizika dožití se rozšiřuje například o riziko úmrtí, invalidity), v tomto případě by bylo vhodnější označit důchodové pojištění jako pojištění smíšené (vzhledem k tomu, že kryje i riziko úmrtí).  Základem důchodového pojištění je vždy sjednání výplaty tzv. základního důchodu, který je obdobou starobního důchodu(je určen ke krytí potřeb ve stáří) Vedle základního důchodu je obvykle umožněno sjednat:  tzv. pozůstalostní důchod - splatný v případě smrti pojištěného osobě uvedené v pojistné smlouvě  tzv. dočasný důchod, který se vyplácí pojištěnému v případě jeho plné invalidity (pokud k ní dojde po určité době od uzavření pojistné smlouvy a před splatností základního důchodu).

25 Důchodové pojištění  Uplatňují se i další varianty zahrnutí dalších rizik do důchodového pojištění, například sjednání vrácení zaplaceného pojistného v případě úmrtí pojištěného buď v době placení pojistného nebo v období pobírání základního důchodu pojištěným.

26 Věnové pojištění  Pojištění na dožití (sjednané na dožití se finančně závislé osoby (dítěte). Pojištění sjednává jeden z rodičů (pojistník), případě oba ve prospěch svého dítěte (pojištěného)  Pojistné plnění se vyplácí při dožití pojištěné osoby (závislé osoby, dítěte) sjednaného věku (plnoletosti, ukončení školních studií, začátek studia, sňatek apod.).  Výplata pojistného plnění může být sjednána jako jednorázová výplata pojistného plnění nebo jako postupná výplata

27 Věnové pojištění  Věnové pojištění je určeno na zabezpečení dětí - bývá doplňováno o krytí dalších rizik (riziko úmrtí rodiče nebo rodičů, invalidita rodiče, riziko smrti pojištěného dítěte)  V ČR je toto pojištění známé jako pojištění mládeže, které obvykle kromě výplaty sjednané pojistné částky při dožití se dítěte sjednaného věku, dále finanční zabezpečení dítěte v případě smrti jednoho nebo obou rodičů, zabezpečení v případě invalidity rodiče (rodičů), vrácení pojistného v případě smrti dítěte.

28 Smíšené životní pojištění  Kombinace pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití.  Pojišťovna se zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku ve sjednaný den když se pojistník tohoto dne dožije, nebo v případě jeho smrti pak jde pojistné plnění ve stejné výši ve prospěch osoby, kterou pojistník sám určí.  Smíšené životní pojištění bývá rozšiřováno o krytí dalších rizik, (úrazové a invalidní připojištění); různé pojistné částky při dožití a při úmrtí.

29 Smíšené životní pojištění  Specifickou podobou úpravy ŽP lze považovat tzv. kolektivní životní pojištění. Kolektivní ŽP znamená, že je sjednána pojistná smlouva, na základě které dochází k pojištění skupiny osob (pojištěných). Kolektivní životní pojištění představuje specifickou metodu ohodnocování životních rizik a tedy specifický přístup k uplatnění ŽP. Ve srovnání s ŽP lze spatřit určité výhody:  U kolektivního ŽP je možné často pojišťovat na srovnatelné pojistné částky bez zdravotního a finančního oceňování  Kalkulované náklady obvykle výrazně nižší než u individuálně sjednávaných ŽP  Jednoduchá správa pojištění

30 Roční pojistné Správní náklady Spořivá složka Riziková složka Brutto pojistné Netto pojistné Schéma 51 Vývoj struktury pojistného v průběhu pojistné doby v rámci smíšeného životního pojištění Smíšené životní pojištění

31  Nejčastějším typem kolektivního životního pojištění je případ, kdy zaměstnavatel sjedná pro své zaměstnance životní pojištění na kolektivní bázi jako součást zaměstnaneckých výhod.  Dalším typem kolektivního životního pojištění je pojištění členů profesních asociací nebo odborových svazů. Kolektivní životní pojištění se může vyskytovat také v podobě kolektivního pojištění klientů jedné banky, kteří si zajistí životním pojištěním sjednané úvěry nebo kolektivní pojištění držitelů platebních karet.

32 Modifikované podoby smíšeného životního pojištění  V reakci na potřeby potenciálních pojištěných reagovaly pojišťovny novými podobami smíšeného životního pojištění.  Univerzální životní pojištění - pružné pojištění - umožňuje pojištěným různými způsoby přizpůsobovat rozsah pojistné ochrany svým momentálním finančním možnostem (pojistník může modifikovat pojistné a dobu placení pojistného, může dočasně zastavit placení pojistného, opět ho obnovit, zaplatit pojistné dodatečně jednorázově, může si také vypůjčit z tzv. spořivé složky již zaplaceného pojistného, přitom ale nesmí překročit určitý limit zajišťující základní pojistné krytí)

33 Modifikované podoby smíšeného životního pojištění  Univerzální životní pojištění se skládá ze dvou složek:  Spořící složka  Spořící složka - výplata pojistné částky při dožití se daného věku  Riziková složka  Riziková složka - výplaty pojistných plnění v případě smrti, úrazu, invalidity apod.  Pojištěný nemá pevně stanovenou velikost pojistného, ovšem pojišťovny obvykle požadují zaplatit několik prvních pojistných v předepsané výši

34 Životní pojištění spojené s investováním - investiční  Je charakteristické, že výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného, přitom investiční riziko nese pojistník  Lze jej klasifikovat jako spojení rizikového životního pojištění a investování prostřednictvím otevřeného podílového fondu  Výsledná hodnota naspořených prostředků není předem známa, resp. závisí na výnosech a ztrátách realizovaných na kapitálovém, peněžním, devizovém či jiném trhu  Investiční životní pojištění nabízí klientům vyšší výnosový potenciál při zhodnocování rezerv, ovšem za cenu vyššího rizika

35 Životní pojištění spojené s investováním - investiční  Pojišťovna tvoří při ukládání prostředků invest. pojištění speciální fondy, které ukládají prostředky do určité kombinace finančních investic. Mezi základní fondy obvykle patří:  Akciový fond  Akciový fond – obvykle akcie zavedených podniků  Fond obligací  Fond obligací – státní, municipální, bankovní a podnikové dluhopisy  Peněžní fond  Peněžní fond – krátkodobé cenné papíry typu pokladničních pouk  Fond státních cenných papírů  Fond cizích měn  Různé smíšené fondy  Různé smíšené fondy – kombinují jednotlivé finanční instrumenty

36 Připojištění k životnímu pojištění  Typické je v souvislosti se sjednáváním životního pojištění sjednávání připojištění v různých podobách. K nim patří zejména:  Úrazové pojištění, tedy krytí rizika úrazu v různém rozsahu a podobě  Invalidní pojištění (výplaty důchodu nebo i jednorázově)  Pojištění vážných chorob (infarkt, mozková mrtvice, rakovina, selhání ledvin, apod.)  Nemocenské pojištění, tedy výplata sjednané velikosti pojistného plnění v případě dočasné pracovní neschopnosti  Pojištění dlouhodobé péče, tzn. výplata sjednaného pojistného plnění pro potřebu dlouhodobé péče v důsledku vážné nemoci.

37 Stanovení pojistného v životním pojištění  Výpočet vychází z principu ekvivalence – netto pojistné by mělo pokrýt budoucí pojistná plnění v rámci životního pojištění  Důležitost faktoru času a určení pravděpodobnosti realizace příslušného rizika (dožití, úmrtí) pro konkrétní druh životního pojištění.  Pravděpodobnost dožití nebo úmrtí je ovlivněna řadou vlivů(délka pojistné doby, vstupní věk pojištěné osoby, pohlaví pojištěné osoby, její zdravotní stav…) brutto pojistné = netto (ryzí) pojistné + správní náklady

38 Stanovení pojistného v životním pojištění  Velikost netto pojistného by měla odpovídat velikosti pojistných plnění a je ovlivněna následujícími vlivy:  Velikost sjednané pojistné částky,  Velikost technické úrokové míry,  Pravděpodobnost realizace rizika (úmrtní, dožití).

39 Stanovení pojistného v životním pojištění  V životním pojištění mají smlouvy dlouhodobý charakter, proto je při výpočtu pojistného zahrnut faktor času. Proto je součástí těchto propočtů technická úroková míra prostřednictvím úrokového počtu, konkrétně se využívá úrokovacího faktoru (úročitele) a diskontního faktoru (odúročitele)  Úročitel (úrokovací faktor) ú = (1 + i)n i – technická úroková míra; n – doba úrokovaní (roky)

40 Stanovení pojistného v životním pojištění  Diskontní faktor

41 Základní pomůckou při výpočtu pojistného v životním pojištění jsou úmrtnostní tabulky. Obsahují následující informace:  x…věk při vstupu do pojištění  l X …počet osob dožívajících se věku x  d X …počet zemřelých ve věku x  q X …pravděpodobnost úmrtí ve x  p X …pravděpodobnost dožití se věku x Pravděpodobnost, že x-letá osoba se dožije věku x+n – pravděpodobnost dožití se určí takto: Pravděpodobnost, že x-letá osoba zemře před dosažením věku x+n

42 Pojištění pro případ dožití  Při tomto pojištění vyplácí pojistitel pojištěnému pojistnou částku (PČ) v případě, že se pojištěný dožije věku x+n. Netto pojistné má tvar:

43 Brutto pojistné  Zahrnuje netto pojistné a správní náklady Správní náklady v rámci životního pojištění se člení na několik skupin:  Počáteční jednorázové náklady (pořizovací náklady), označované symbolem , jsou vynakládány při sjednávání pojistné smlouvy (náklady na provize prodejcům životního pojištění, na vystavení pojistné smlouvy, lékařskou vstupní prohlídku apod.,)  Běžné správní náklady  Běžné správní náklady, označované symbolem , jsou spojeny s udržováním daného pojištění, korespondence s pojištěným, administrativa apod.,  Inkasní náklady  Inkasní náklady, označované symbolem , jsou spojené s inkasem běžného pojistného,  Náklady při výplatě důchodu  Náklady při výplatě důchodu, označované symbolem , se týkají pouze pojištění, kde dochází k výplatě důchodu, a jsou spojeny s výplatami důchodů.

44 Penzijní připojištění  Prvotně zaměřen na krytí rizika dožití  Stejně jako u ŽP je přikládán význam právě na vytváření úspor na stáří  Obvykle obsahuje i výplatu plnění v případě úmrtí nebo invalidity  Provozováno penzijními fondy (specializované instituce, které prostředky získané od klientů investují na finančních trzích) jako  Penzijní fondy mohou fungovat jako: 1.Penzijní fondy založené na zaměstnaneckém principu 2.Penzijní fondy založené na občanském principu

45 Penzijní připojištění základní typy  Uplatňují se dva základní typy penzijního připojištění: 1.Systém s definovanou dávkou, tzn., že při zřizování penzijního připojištění je stanovena pevná dávka, kterou bude účastník penzijního připojištění pobírat. Od výše dávky odvozuje potom penzijní fond výši příspěvku, kterou bude účastník penzijního připojištění platit. 2.Systém s definovaným příspěvkem, tzn., že je stanoven příspěvek, který bude účastník penzijního připojištění platit a z něho potom vyplývá možná výše dávky, kterou bude pobírat  Druhý typ je jednodušší, jak z hlediska založení systému, tak z hlediska jeho stability v hospodářsky nevyrovnaném prostředí

46 Penzijní připojištění způsoby financování  Při provozování penzijního připojištění je možné uplatnit tyto způsoby financování: 1.Průběžné financování, kde jsou dávky v daném období vypláceny přímo z příspěvků vybíraných v tomto období 2.Fondování (kapitálový přístup), kdy je z příspěvků vytvořen fond a prostředky tohoto fondu se zhodnocují na kapitálovém trhu 3.Systém účetní rezervy, kde se důchodové závazky firmy vůči jejím zaměstnancům vedou odděleně v rámci firemního účetnictví  Nejrozšířenějším způsobem financování je fondování  Činnost penzijních fondů podléhá rozsáhlému státnímu dozoru

47 Penzijní připojištění  V některých zemích zřizován garanční fond, ze kterého by byly hrazeny v určité míře nároky klientů penzijního fondu, který skončil úpadkem  Penzijní připojištění znamená v podmínkách ČR shromažďování prostředků od účastníků penzijního připojištění, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. Penzijní připojištění mohou vykonávat v ČR pouze penzijní fondy ve formě akciové společnosti.

48 Penzijní připojištění významných rysů  Penzijní připojištění v ČR je možné charakterizovat pomocí následujících významných rysů: 1.Penzijní fondy jsou v našich podmínkách vytvářeny a organizovány na tzv. občanském principu, tzn., že penzijní připojištění je založeno na přímém vztahu občan – penzijní fond 2.Penzijní připojištění je v našich podmínkách založeno na systému s definovaným příspěvkem, systém s definovanou dávkou má pouze doplňkový charakter, a to v případě invalidních penzí 3.Stát reguluje činnost penzijních fondů prostřednictvím právních norem a státního dozoru 4.Stát podporuje penzijní připojištění prostřednictvím státních příspěvků, a dále prostřednictvím daňového zvýhodnění, a to jak pro účastníka penzijního připojištění, tak pro zaměstnavatele, který svému zaměstnanci přispívá na penzijní připojištění 5.Do budoucna se předpokládá změna v pojetí penzijního připojištění ve směru většího přiblížení investičním nástrojům

49 Penzijní připojištění

50 Penzijní připojištění (PP)  Státní dozor nad penzijními fondy vykonává Česká národní banka  Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi účastníkem PP a penzijním fondem. Součástí smlouvy je penzijní plán, přičemž účastníci se mohou dohodnout na určité změně penzijního plánu  Penzijní plán konkretizuje obecná ustanovení o PP ze zákona, zejména týkající se dávek

51 Penzijní připojištění (PP)  Penzijní plán  Penzijní plán stanovuje:  Druhy penzí a ostatních dávek PP  Podmínky nároku na dávky PP a jejich výplatu  Způsob výpočtu dávek poskytovaných z PP  Důvody vypovězení PP  Výši příspěvků účastníků na PP  Podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše př.  Pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků  Podmínky převzetí peněžních prostředků z PP u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí  Zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu

52 Penzijní připojištění (PP) dávky  Y PP se vyplácejí tyto dávky: 1.Penze a) Starobní b) Invalidní penze c) Výsluhové penze d) Pozůstalostní penze 1.Penze (pravidelná výplata peněžní částky), přičemž lze uplatnit tyto penze: a) Starobní (ve smlouvě vždy třeba sjednat), kdy podmínkou nároku na výplatu starobní penze je přiznání starobního důchodu ze sociálního pojištění nebo dosažení věku stanoveného penzijním plánem b) Invalidní penze, kdy podmínkou nároku na výplatu invalidní penze je přiznání plného invalidního důchodu ze sociálního pojištění c) Výsluhové penze, kdy podmínkou nároku na výplatu výsluhové penze je dosažení doby penzijního připojištění stanovené v penzijním plánu d) Pozůstalostní penze, kdy podmínkou nároku na výplatu pozůstalostní penze je úmrtí účastníka

53 Penzijní připojištění (PP) 1.Penze (pravidelná výplata peněžní částky) - pokračování U starobní penze musí být splněna pojistná doba minimálně 5 let Věk stanovený pro nároky na starobní penzi nemůže být nižší než 60 let a starob. penze musí být koncipována pouze jako doživotní penze Podmínkou nároku na výsluhovou penzi je, aby pojistná doba činila nejméně 15 let Podmínkou nároku na invalidní penzi je, aby pojistná doba činila nejméně 5 let Starobní, invalidní a výsluhová penze náleží jen účastníku penzijního připojištění, pozůstalostní penze fyzické osobě (osobám), kterou účastník určí ve smlouvě 2.Jednorázové vyrovnání, které účastníku penzijního připojištění náleží za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze 3.Odbytné, které je představováno úhrnem příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícím výši příspěvků účastníka (bez státních příspěvků)

54 Penzijní připojištění závisí na  Výpočet konkrétní penze závisí na:  Celkové našetřené částce na účtu PP účastníka PP  Věku a pohlaví pojištěného  Technický podkladech, které penzijní fond využívá (úmrtnostní tabulky, technická úroková míra)

55 Penzijní připojištění (PP) umístěny Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny do: 1.Státních dluhopisů a dluhopisů, za které převzal záruku stát 2.Hypotečních zástavních listů 3.Dluhopisů, jejich emitenty jsou ČNB a jiné banky 4.Dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů 5.Akcií a podílových listů přijatých k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burz cenných papírů 6.Komunálních obligací, za které převzala záruku banka, nebo vydané bankami 7.Dluhopisů, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států 8.Movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků 9.Nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení

56 Účastníci Penzijní fond Státní rozpočet Zaměstnavatelé Individuální příspěvky Investice Výnosy Umístění prostředků na finančním trhu Dávky Státní příspěvky (případné příspěvky zaměstnavatelů) Penzijní připojištění (PP)


Stáhnout ppt "Pojišťovnictví Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)"

Podobné prezentace


Reklamy Google