Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hospodářská politika téma č. 5: ČS.HOPO, ekonomická transformace

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hospodářská politika téma č. 5: ČS.HOPO, ekonomická transformace"— Transkript prezentace:

1 Hospodářská politika téma č. 5: ČS.HOPO, ekonomická transformace

2 Struktura: hospodářský vývoj a vývoj HOPO v ČSR a ČSSR
výchozí stav české ekonomiky transformační scénáře hlavní transformační kroky hospodářské výsledky hodnocení transformačního procesu

3 Hopo a hospodářský vývoj čsr
1918 – ČSR středně vyspělá, agrárně- průmyslová země – převaha průmyslu nad zemědělstvím čs. obyvatelstvo asi 25% obyvatelstva R-Uh. monarchie, ale 60% průmyslové a 27% zemědělské produkce důsledky války: hlad, bída, stávky, šířící se nemoci, pokles produkce o 30%, pětinásobné zvýšení cen apod.

4 Hopo a hospodářský vývoj čsr
Hlavní rysy prvorepublikové HOPO: měnová reforma – odpoutání od rakouské koruny a vytvoření stabilní měny Rašínova deflační měnová politika – výsledky smíšené pozemková reforma – vyvlastnění pozemků církve a šlechty za náhradu (ceny z let ) nostrifikace – povinnost firem, podnikajících na území ČSR přenést sídlo do ČSR zahr.obchodní politika: nejprve protekcionismus, postupně uvolňován

5 Hopo a hospodářský vývoj čsr
fiskální politika – většinou deficitní rozpočty – vesměs nutnost hradit „následky války“ měnová politika – do r MF vykonávalo funkci CB, 1926 vznik NBČS 1929 – koruna ukotvena ke zlatu – standard zlatého slitku a standard zlaté devizy během Velké krize devalvace koruny o 30%, růst státních zásahů

6 hospodářský vývoj do krize
předválečná úroveň dosažena již v r. 1923 v r průmyslová produkce o třetinu vyšší než před WWI průměrný roční růst průmyslové produkce v l – 1929 činil 9,7% (!) příliv zahraničního kapitálu – jeho podíl v čs. ekonomice dosahoval 20-25% (nejčastěji PZI) ČSR jednou z nejvyspělejších zemí světa

7 dopad krize na čsr ČSR jednou z krizí nejvíce postižených zemí světa
pokles průmyslové produkce: do r o 40% pod úroveň roku 1914 export/HDP v r %, zatímco v r jen 11% v r. 1929: 42 tisíc nezaměstnaných, v l : tisíc (dle jiných odhadů až 1 milion) předkrizové úrovně nedosaženo ani v roce 1937

8 průmyslová produkce během krize
Rok Index ČSR Index vyspělých tržních ekonomik 1929 100 1930 89,2 86,3 1931 80,7 74,8 1932 63,5 63,0 1933 60,2 71,3 1934 66,5 77,7 1935 70,1 86,0 1936 80,1 96,4 1937 96,3 103,4 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

9 Vývoj průmyslová produkce na 50% oproti předválečnému stavu, zemědělská produkce na 62% ČSR příjemcem pomoci v rámci programu UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration) ve výši 273 mil. USD konfiskace majetku kolaborantů a zrádců + znárodňování na základě Benešových dekretů znárodněn zejména klíčový velký průmysl, potravinářský průmysl, akciové banky a spořitelny, filmový průmysl (vše za náhradu) měnová a pozemková reforma

10 Vývoj v 50. letech přechod k centrálně plánované ekonomice
stanovování pětiletých plánů, první pro roky – 1953 – plány zejména pro stavební výrobu a těžký průmysl další znárodňování během roku 1948 – do konce roku 70% HDP vznikalo ve státním sektoru do r praktická likvidace soukromého sektoru (s výjimkou zemědělství) do r kolektivizace zemědělství – vytváření zemědělských družstev důraz na rozvoj těžkého průmyslu monopolizace ekonomiky

11 Vývoj v 50. letech reorientace zahraničního obchodu na ostatní socialistické země 1949 vznik RVHP – ČSR nucena hrát roli strojírenské velmoci – výroba široké škály výrobků, poskytování patentů zdarma, bezúročné úvěrování ostatních „spřátelených“ zemí 1950 – komerční banky začleněny do SBČS – emise peněz určena centrálním plánem regulace cen – občas „cenové úpravy“ 1953 – měnová reforma – cílem eliminovat nadbytečnou poptávku: stanovené směnné poměry 5:1 (500,- v hotovosti a do 5000,- na účtech), zbytek 50:1

12 Rozsypalova reforma proběhla na konci 50. let
cíl: zefektivnit systém, uvolnit centrální řízení, zvýšit iniciativu podniků i zaměstnanců pozastavena z ideologických důvodů, navíc nepříliš úspěšná – iniciativa sice vzrostla, ale výrazné zvýšení efektivity nepřinesla

13 vývoj v 60. letech 3. pětiletka přinesla hospodářskou stagnaci
nové úsilí o reformu – symbióza plánu a trhu Šikova reforma: snaha o zvýšení iniciativy podniků, změnit tvorbu cen, eliminovat neefektivní systémy řízení, připuštění trhu do hospodářského mechanismu 1967 – reforma velkoobchodních cen – důsledek: nadbytek peněz v podnicích, překročení plánovaného růstu mezd – odčerpání zisků pomocí administrativního zásahu 1968 – vpád vojsk Varšavské smlouvy

14 70. a 80. léta 70. léta považována za nejúspěšnější období – solidní hospodářský růst za relativní makro rovnováhy ropné šoky vůbec nedolehly – vzhledem k orientaci na východní trhy (závislost na ropě ze SSSR) stále pětileté plány postupné vyčerpávání růstu – ten výrazně extenzivní 80. léta – ekonomická stagnace 1986 – 1987 – další reformní program, tzv. „přestavba“ nakonec stejně ekonomické vyčerpání a pád totalitního režimu

15 hospodářský vývoj čsr a čssr
Národní a osobní důchod v l – 1960 (index meziročního tempa růstu, reálně) Ukazatel 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 Nár.důchod 110 110,2 109,5 110,7 106,4 103,5 110,3 105,3 107,3 108,2 106,3 108,1 Os.důchod 103,1 116,3 101 102,3 96,3 113,9 107,9 108,4 101,1 105,1 109,3 Reálné mzdy ve vztahu k Rakousku v l – 1982 (Rak.=100) Země 1965 1970 1975 1980 1982 ČSSR 68 57 46 41 39 NDR 77 60 47 43 42 MLR 48 40 38 PLR 62 45 44 29 SSSR 34 33 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

16 hospodářský vývoj čsr a čssr
Index změny HDP za období Období 1965/1960 1970/1965 1975/1970 1980/1975 1985/1980 1989/1985 1990/1985 Index HDP 115,2 142,7 131,3 121,7 111,9 109,0 107,6 Zdroj: Tomeš et al. (2008)

17 výchozí stav čs. ekonomiky na počátku 90. let
Pozitiva: výhodná geografická poloha (hranice se SRN a Rakouskem) relativně dobrá úroveň vzdělání (ve srovnání s ostatními soc.zeměmi) relativní makroekonomická stabilita (stav veřejných financí, inflace apod.)

18 výchozí stav čs. ekonomiky
Negativa: centrální řízení ekonomiky – věcné plány, omezení vlastní iniciativy podniků apod. koncentrace ekonomiky – často monopolní struktury společné vlastnictví demotivace – proč překračovat plán? mzdová nivelizace – na základě ideologie cenová regulace, dotace (ne)otevřenost ekonomiky – zahr. obchod orientován především na RVHP struktura ekonomiky – důraz na průmysl energetická a materiálová náročnost (2-3krát vyšší než průměr vyspělých zemí)

19 výchozí stav čs. ekonomiky
charakter ekonomického růstu – stále slabší a výrazně extenzivní bankovní systém – jednostupňový – SBČS podléhala vládě, plnila i fiskální roli právní systém – právo podřízeno cílům KSČ politický systém – volby jen „na oko“, Národní fronta morální stav společnosti – destrukce neformálních institucí, viz např.: „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“ apod.

20 spor o cílové formy transformace
Třetí cesta – zlepšit stávající systém, posílit roli trhu v rámci plánované ekonomiky, vytvořit konkurenci, potlačit monopolizaci apod. Sociálně-tržní hospodářství – navázání na keynesiánství, smíšená ekonomika se silným státem, prioritou zaměstnanost (např. Zeman, Komárek) Liberální hospodářství – minimalizace role státu, prioritou stabilizace inflace (Klaus, Dyba, Zielenec, Ježek, Dlouhý atd.)

21 transformační strategie
Návrh strategie přechodu k tržní ekonomice – pomalejší tempo transformace, standardní metody privatizace, aktivní strukturální politika, pomalejší liberalizace zahraničního obchodu apod. - tvůrce: Hospodářská rada ČR pod vedením Františka Vlasáka - zastánci: Valter Komárek, Lubomír Mlčoch, Zdislav Šulc (reformní ekonomové ze 60. let)

22 transformační strategie
Strategie ekonomické reformy – důraz na rychlost reforem, cenovou liberalizaci, liberalizaci zahr. obchodu, vnitřní směnitelnost koruny, hromadná „denacionalizace“, devalvace koruny - tvůrce: federální ministerstvo financí pod vedením Václava Klause - zastánci: Vladimír Dlouhý, Tomáš Ježek, Ivan Kočárník, Dušan Tříska, Jozef Zielenec, Jan Stráský atd.

23 základní transformační kroky
1990 – přípravné období – přijetí základní strategie (Klausův šokový scénář) a příprava reformních kroků 1991 – liberalizace cen – rozsáhlá deregulace cen, ale některé ceny zůstaly regulovány nebo byly deregulovány postupně (nájemné, pohonné hmoty apod.) 1991 – liberalizace zahraničního obchodu (ne zcela, zachována určitá cla, ale postupně odbourávána) + zavedení vnitřní směnitelnosti koruny deregulace trhů – umožnění vzniku soukromých firem

24 základní transformační kroky
1990 – několikerá devalvace koruny a nastavení kurzového režimu – fixní směnný kurz s fluktuačním pásmem 1991 – 1995 – mzdová regulace – stanovování maximálního růstu mezd dle regulačního vzorce – nadměrný růst mezd byl podroben sankční dani 1991 – 1994 – privatizace konec 1989 – dvoustupňový bankovní systém – od 1991 z SBČS vyčleněny obchodní banky (tzv. Velká čtyřka)

25 privatizace malá vs. velká
malá privatizace – formou veřejných aukcí – žádný oficiální limit majetku pro zařazení do této formy privatizace, vesměs malé provozovny služeb, obchodu a stravování velká privatizace – spor o metodu: kuponová privatizace vs. přímý prodej po restrukturalizaci – zvolena kuponová privatizace pro většinu majetku kuponová privatizace – 2 vlny, 1. vlna , 2. vlna

26 problém bankovního sektoru
pozdržení privatizace bankovního sektoru důvod: obava z „credit crunch“ (viz např. Živnostenská banka) problém: banky ve státních rukách „zprivatizovaly“ značnou část nabízeného majetku v kuponové privatizaci banky prakticky dotovaly neefektivní podniky, tedy pozdržení restrukturalizace nárůst objemu tzv. klasifikovaných úvěrů řešení: převod rizikových úvěrů do Konsolidační banky (agentury), čili na stát, poté privatizace (ČS-Erste, ČSOB-KBC, IPB-Nomura, KB-Societé Genérale)

27 problém institucí spor o vytváření právního řádu
Klaus: důraz na spontánně vytvořený řád a neformální instituce Klausovi odpůrci: nutné implementovat právní řád ze Západu Klaus: nic by to nevyřešilo, český národ je vynalézavý, cestičky, jak obejít, by se našly

28 Hospodářský vývoj Zdroj: Žídek (2006) Ukazatel 1990 1991 1992 1993
1994 1995 1996 HDP y/y -1,2 -11,6 -0,2 0,1 2,2 5,9 4,2 UNE 0,7 4,1 2,6 3,5 3,2 2,9 Inflace 9,7 56,6 11,1 20,8 10,0 9,1 8,8 Ukazatel HDP y/y UNE Inflace 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 -0,7 -1,1 1,2 3,9 2,8 1,8 3,1 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9 9,8 10,3 8,5 10,7 2,1 4,7 0,1 Zdroj: Žídek (2006)

29 hodnocení transformace
věc názoru šlo to udělat lépe vs. bylo to nejlepší možné řešení důležitý faktor při hodnocení: posuzovat jednotlivé kroky „optikou té doby“ aneb „po bitvě je každý generál“ těžko nalézt objektivní kritéria pro hodnocení jistě existují vítězové ale i poražení kdo je vítěz a kdo poražený? otázka subjektivního pocitu


Stáhnout ppt "Hospodářská politika téma č. 5: ČS.HOPO, ekonomická transformace"

Podobné prezentace


Reklamy Google