Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Inkluzivní romská škola (Mgr. Libor Tománek). Základní škola a mateřská škola Brno, nám. 28. října 22 Klíčová slova Klíčová slova 2 mateřské školy, 2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Inkluzivní romská škola (Mgr. Libor Tománek). Základní škola a mateřská škola Brno, nám. 28. října 22 Klíčová slova Klíčová slova 2 mateřské školy, 2."— Transkript prezentace:

1 Inkluzivní romská škola (Mgr. Libor Tománek)

2 Základní škola a mateřská škola Brno, nám. 28. října 22 Klíčová slova Klíčová slova 2 mateřské školy, 2 přípravné ročníky, úplná základní škola, kurz pro získání základního vzdělání, celodenní program, vlastní školní vzdělávací program vycházející z RVP ZV (na základě výjimky již od roku 2006), program Začít spolu, ITV a projektová výuka, asistenti pedagoga, tandemové vyučování, dotační programy JMK, MŠMT, ESF, čestný titul Informační centrum SIPVZ, včasná péče (MŠ, př.roč.) 93 dětí ZŠ 344 žáků (18,1/třída) – průměr v Brně (21,36/třída) je „spádovou“ školou sociálně vyloučené lokality v centru Brna (Brno-střed). Škola je navštěvována převážně dětmi z této lokality (mezi %).

3 Sociálně vyloučená lokalita v centru Brna Počet sociálně vyloučených osob se pohybuje kolem Významnou část sociálně vyloučených osob tvoří Romové (až cca ¾ obyvatel lokality). Vybrané sociálně demografické ukazatele vztahující se k lokalitě Brno - střed: Vzdělání: 0,3% (vysokoškolské vzdělání), 96% (neukončené nebo ukončené ZŠ), ostatní bez vzdělání nebo vyučen, popř.SŠ Vzdělání: 0,3% (vysokoškolské vzdělání), 96% (neukončené nebo ukončené ZŠ), ostatní bez vzdělání nebo vyučen, popř.SŠ Počet osob v jednom bytě: průměrně 5 – 6osob Počet osob v jednom bytě: průměrně 5 – 6osob Průměrná výše nájmu: 7500,- Kč Průměrná výše nájmu: 7500,- Kč Byty odpovídající III.a IV. kategorii: 60% Byty odpovídající III.a IV. kategorii: 60% Nezaměstnanost: mezi 65% - 85% Nezaměstnanost: mezi 65% - 85% Zadlužené domácnosti: 47% (průměrná výše zadluženosti: ,-Kč) Zadlužené domácnosti: 47% (průměrná výše zadluženosti: ,-Kč) Problémy lokality: kriminalita (i dětská), prostituce (i dětská), návykové látky (pervitin, heroin, toluen), gamblerství, zadluženost rodin (i lichva), nedostatek relaxačních zón (parky, hřiště …), kumulace patologických služeb (herny, zastavárny), hluk, hygienické problémy (potkani, plísně v bytech, zdevastované byty, odpadky – krádeže popelnic …). Problémy lokality: kriminalita (i dětská), prostituce (i dětská), návykové látky (pervitin, heroin, toluen), gamblerství, zadluženost rodin (i lichva), nedostatek relaxačních zón (parky, hřiště …), kumulace patologických služeb (herny, zastavárny), hluk, hygienické problémy (potkani, plísně v bytech, zdevastované byty, odpadky – krádeže popelnic …). Data převzata ze závěrečné zprávy výzkumu Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně (zadavatel Úřad vlády ČR, 11/2008).

4 Vybraná specifika vzdělávání romských žáků nemotivovanost: „Problémem je malá schopnost žáků přijmout vzdělávání jako cílevědomý proces. To zdaleka není samozřejmé ani u majority, kde však tuto, v období školní docházky nevyvinutou a chybějící strategii, vnutí danému dítěti společenský tlak, zejména ze strany rodiny a jejího okolí. Pro příslušníka minority nebo žáka pocházejícího ze sociálně vyloučeného prostředí zpravidla neexistuje žádný takový mechanismus doplňující roli školy jako instituce. O to větší význam mají návyky, které může v rámci svého působení pomoci vytvořit škola. Opakovaně se v tomto smyslu mluví o klíčovém jevu – schopnost přijetí postupů inkluze spočívá ve vytvoření samozřejmé důvěry v účinnost mechanismu odloženého efektu – v samozřejmosti přesvědčení, že nyní má smysl se snažit o to, aby se daný efekt mohl projevit v budoucnu, v době, která ale teprve nastane.“ nemotivovanost: „Problémem je malá schopnost žáků přijmout vzdělávání jako cílevědomý proces. To zdaleka není samozřejmé ani u majority, kde však tuto, v období školní docházky nevyvinutou a chybějící strategii, vnutí danému dítěti společenský tlak, zejména ze strany rodiny a jejího okolí. Pro příslušníka minority nebo žáka pocházejícího ze sociálně vyloučeného prostředí zpravidla neexistuje žádný takový mechanismus doplňující roli školy jako instituce. O to větší význam mají návyky, které může v rámci svého působení pomoci vytvořit škola. Opakovaně se v tomto smyslu mluví o klíčovém jevu – schopnost přijetí postupů inkluze spočívá ve vytvoření samozřejmé důvěry v účinnost mechanismu odloženého efektu – v samozřejmosti přesvědčení, že nyní má smysl se snažit o to, aby se daný efekt mohl projevit v budoucnu, v době, která ale teprve nastane.“ Převzato ze závěrečné zprávy projektu Evaluace projektů zaměřených na problematiku romských komunit, Navreme Boheme, 2008/ absence předškolní přípravy (pouze polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy, u dětí neromskými se jedná cca. o 90% dětí), absence předškolní přípravy (pouze polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy, u dětí neromskými se jedná cca. o 90% dětí), vysoká absence (absence romských dětí jsou 3x vyšší v porovnání s jejich vrstevníky) vysoká absence (absence romských dětí jsou 3x vyšší v porovnání s jejich vrstevníky) migrace, jazykové problémy, zatížení problémy vyloučené lokality,… migrace, jazykové problémy, zatížení problémy vyloučené lokality,… Čísla převzata ze závěrečné zprávy projektu Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň, GAC, 2009/ Zajímavým zjištěním je zhoršení výkonnosti romských žákyň/žáků na 2. stupni základní školy bez ohledu na míru koncentrace romských žáků ve škole. Převzato: Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, GAC, 2009

5 Integrace „velmi dobrý nebo dobrý vztah k romské menšině má 5% české veřejnosti, negativní vztah k této menšině mají přibližně 2/3 české populace“ (převzato z Česká republika: přístup vlády k integraci Romů, 2007) Sloučení škol v Brně Realita doprovázející sloučení škol Stará/nám. 28. října a Merhautova/Vranovská v Brně dokládají nejednoduchost implementace integračních modelů (konkrétním příkladem je sloučení ZŠ nám. 28. října /neromská škola/ a ZŠ Stará /romská škola/ k Děti většiny neromských rodičů nastoupily 1.9. do jiných škol (cca 170 žáků/více než dvě třetiny žáků původní školy./ Rodiče ani neuvažovali o tom, že by svým dětem dali šanci vyzkoušet si multikulturní realitu sloučené školy. Zároveň odešla část pedagogického sboru.) Realita doprovázející sloučení škol Stará/nám. 28. října a Merhautova/Vranovská v Brně dokládají nejednoduchost implementace integračních modelů (konkrétním příkladem je sloučení ZŠ nám. 28. října /neromská škola/ a ZŠ Stará /romská škola/ k Děti většiny neromských rodičů nastoupily 1.9. do jiných škol (cca 170 žáků/více než dvě třetiny žáků původní školy./ Rodiče ani neuvažovali o tom, že by svým dětem dali šanci vyzkoušet si multikulturní realitu sloučené školy. Zároveň odešla část pedagogického sboru.) Spádovost (ZŠ a MŠ Brno, nám. 28.října 22) Bartošova, Barvířská, Bratislavská, (od začátku po č. 68 lichá i sudá), Cejl (od začátku po č. 68 lichá i sudá), Drobného (č. 1 až č. 7 lichá + č. 27), Francouzská (od začátku do č. 60 sudá), Hilleho, Hvězdova (pouze lichá č.), Jeřábkova, Koliště (od č. 1 do č. 49 lichá, sudá č. nejsou), Körnerova, Kudelova, Lidická (sudá č.), Lužánecká, Milady Horákové, nám. 28. října (mimo č. 13 – 19), Ponávka, Příční, Příkop, Soudní, Stará, Tkalcovská (do č. 95 lichá i sudá, mimo č. 1, 3, 5), Traubova (pouze lichá č.), tř. kpt. Jaroše, Vrchlického sad. Bartošova, Barvířská, Bratislavská, (od začátku po č. 68 lichá i sudá), Cejl (od začátku po č. 68 lichá i sudá), Drobného (č. 1 až č. 7 lichá + č. 27), Francouzská (od začátku do č. 60 sudá), Hilleho, Hvězdova (pouze lichá č.), Jeřábkova, Koliště (od č. 1 do č. 49 lichá, sudá č. nejsou), Körnerova, Kudelova, Lidická (sudá č.), Lužánecká, Milady Horákové, nám. 28. října (mimo č. 13 – 19), Ponávka, Příční, Příkop, Soudní, Stará, Tkalcovská (do č. 95 lichá i sudá, mimo č. 1, 3, 5), Traubova (pouze lichá č.), tř. kpt. Jaroše, Vrchlického sad. Seznam ulic daný vyhláškou MMB Zvýrazněno – převážně žáci naší školy

6 Inkluzivní vzdělávání v romských školách Našim cílem není speciální škola pro speciální děti, které budou vzdělávány podle speciálních programů speciálními učiteli, ve speciálních třídách …. Inkluzivní prostředí, metody učení, při kterých je žák aktivní, koordinace činností pedagogů v rámci školy, mezi školami, přizpůsobení vzdělávacích programů směrem k potřebám našich žáků (nikoli v oblasti naplnění výstupů, rozvoje klíčových kompetencí, ale spíše v oblasti výběru vzdělávacích obsahů, postavení učebního plánu, způsobu organizace výuky) jsou nutné pro to, aby ze škol odcházeli vzdělaní a kompetentní žáci, kteří se uplatní na středním stupni vzdělávání a trhu práce. Našim cílem není speciální škola pro speciální děti, které budou vzdělávány podle speciálních programů speciálními učiteli, ve speciálních třídách …. Inkluzivní prostředí, metody učení, při kterých je žák aktivní, koordinace činností pedagogů v rámci školy, mezi školami, přizpůsobení vzdělávacích programů směrem k potřebám našich žáků (nikoli v oblasti naplnění výstupů, rozvoje klíčových kompetencí, ale spíše v oblasti výběru vzdělávacích obsahů, postavení učebního plánu, způsobu organizace výuky) jsou nutné pro to, aby ze škol odcházeli vzdělaní a kompetentní žáci, kteří se uplatní na středním stupni vzdělávání a trhu práce. Je nutné vytvořit podmínky pro to, aby všichni žáci = inkluze (naši školu navštěvují žáci se SPU, žáci nadaní, žáci s diagnostikovanou LMR, žáci s psychiatrickými diagnózami, žáci z různých sociálních poměrů, žáci zatížení nezaměstnaností, kriminalitou, sociálně patologickými jevy svých rodičů …) dosáhli na své osobní maximum. Je nutné vytvořit podmínky pro to, aby všichni žáci = inkluze (naši školu navštěvují žáci se SPU, žáci nadaní, žáci s diagnostikovanou LMR, žáci s psychiatrickými diagnózami, žáci z různých sociálních poměrů, žáci zatížení nezaměstnaností, kriminalitou, sociálně patologickými jevy svých rodičů …) dosáhli na své osobní maximum. „Překvapivě nejhůře, co se týče propadů a odchodů do škol mimo hlavní vzdělávací proud, v současnosti vycházejí vzdělanostní šance romských žáků a žákyň na školách střední kategorie (21 – 50% romských žáků). Školy s vysokým podílem romských dětí ( nad 50%) přijaly statut tzv. romské školy. Tyto školy vytvářejí integrační programy a přitahují profesionály, kteří se danou problematikou chtějí zabývat.“ Převzato: Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, GAC, 2009 V poslední době se naše škola často stává „poslední adresou“ pro žáky, které nikdo nikde nechce („problémoví žáci“). Rodiče předávají s obavami své děti do romské školy – než nemají na výběr. Rodičům vycházíme vstříc – málokdy někoho odmítneme. Lze konstatovat, že se nám „integrace“ těchto žáků relativně daří.

7 Teze Školy „spádové“ sociálně vyloučeným lokalitám vzdělávající žáky ze sociálně znevýhodňujícího prostředí jsou touto skutečností znevýhodněny, aniž je toto znevýhodnění účinně systémově vyrovnáváno Školy „spádové“ sociálně vyloučeným lokalitám vzdělávající žáky ze sociálně znevýhodňujícího prostředí jsou touto skutečností znevýhodněny, aniž je toto znevýhodnění účinně systémově vyrovnáváno Naši učitelé a asistenti jsou neúměrně přetěžováni vším, co s sebou přináší „spádovost“ sociálně vyloučené lokalitě a nemotivovanost cílové skupiny - pedagogičtí pracovníci v našem typu škol mimo jiné: suplují rodičovskou vzdělávací a výchovnou péči (příprava na vyučování, celodenní program) suplují rodičovskou vzdělávací a výchovnou péči (příprava na vyučování, celodenní program) jsou nuceni k opakujícím se jednáním s nespolupracujícími rodiči (výchovné komise, …) jsou nuceni k opakujícím se jednáním s nespolupracujícími rodiči (výchovné komise, …) jsou nuceni v několikanásobné míře ve srovnání s běžným typem škol vypracovávat zprávy posudky, …pro potřeby úřadů (zřizovatel – přestupková řízení, OSPOD), Policie ČR (kriminalita), soudů (novým hitem je předvolávání učitelů k soudnímu líčení v roli svědka), kurátorů, … jsou nuceni v několikanásobné míře ve srovnání s běžným typem škol vypracovávat zprávy posudky, …pro potřeby úřadů (zřizovatel – přestupková řízení, OSPOD), Policie ČR (kriminalita), soudů (novým hitem je předvolávání učitelů k soudnímu líčení v roli svědka), kurátorů, … jsou nuceni suplovat absenci systémových opatření vyšším pracovním nasazením (psaní projektů) jsou nuceni suplovat absenci systémových opatření vyšším pracovním nasazením (psaní projektů) jsou aktivní v oblasti vlastního vzdělávání a hledání cest ve vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků (program ZaS, Nová škola, …) jsou aktivní v oblasti vlastního vzdělávání a hledání cest ve vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků (program ZaS, Nová škola, …) jsou nuceni ve zvýšené míře řešit výchovné problémy (souvisí s charakteristikami sociálně vyloučené lokality – sociálně patologické jevy v rodině, počet dětí, bytové podmínky, neúplnost rodin, zadluženost, kriminalita,…) jsou nuceni ve zvýšené míře řešit výchovné problémy (souvisí s charakteristikami sociálně vyloučené lokality – sociálně patologické jevy v rodině, počet dětí, bytové podmínky, neúplnost rodin, zadluženost, kriminalita,…) jsou nuceni k častějším krizovým zásahům (vztahy mezi dětmi, které souvisí s příslušností k určité skupině nebo rodině v romské komunitě) jsou nuceni k častějším krizovým zásahům (vztahy mezi dětmi, které souvisí s příslušností k určité skupině nebo rodině v romské komunitě) jsou nuceni ve zvýšené míře řešit vzdělávací problémy (častá absence, chybějící domácí příprava, SPU, zanedbaná předškolní příprava, zanedbaná logopedická péče, migarce, …) jsou nuceni ve zvýšené míře řešit vzdělávací problémy (častá absence, chybějící domácí příprava, SPU, zanedbaná předškolní příprava, zanedbaná logopedická péče, migarce, …) jsou postaveni před problém nízké motivovanosti žáků i rodičů ke vzdělávání jsou postaveni před problém nízké motivovanosti žáků i rodičů ke vzdělávání jsou konfrontováni s problematickým vztahem Romů k majoritě (učitel je „gadžo“, romský asistent se chová jako „gadžo“) jsou konfrontováni s problematickým vztahem Romů k majoritě (učitel je „gadžo“, romský asistent se chová jako „gadžo“) zcela nahrazují péči rodičů v oblasti kariérového poradenství zcela nahrazují péči rodičů v oblasti kariérového poradenství jsou nuceni ve zvýšené míře čelit syndromu vyhoření jsou nuceni ve zvýšené míře čelit syndromu vyhoření Tato znevýhodnění jsou vyrovnávána zvýšeným nasazením pedagogických pracovníků těchto škol (dobrovolnická práce, dotační programy, vstřícnost zřizovatele – dohodovací řízení). Mnoho energie a času stojí i nepřestávající nutnost obhajovat existenci romských škol. Nikdo je nechce, ani my, kteří v nich pracujeme, je nechceme. Jak zařídit, aby nebyly? Opakující se jednání, kulaté stoly, sepisování zpráv všeho druhu pro všechny možné adresáty, vyšší frekvence inspekční činnosti na těchto školách, příprava dat pro výzkumy všeho druhu …

8 Teze K integraci romské menšiny vede dlouhá cesta, v oblasti vzdělávání, bohužel, přes „romské“ školy. Žádné rychlé řešení neexistuje („zrušení“ sociálně vyloučených lokalit, „zrušení“ romských škol, „vnucování“ romských dětí do neromských škol či naopak apod.). Pokud by se něco podobného i „podařilo“ problém neřešíme, ale přesouváme jinam. V oblasti vzdělávání romských žáků neexistuje zatím žádný obecně platný návod „jak na to“ - existují pouze příklady dobré praxe na různých školách s převahou romských žáků. K integraci romské menšiny vede dlouhá cesta, v oblasti vzdělávání, bohužel, přes „romské“ školy. Žádné rychlé řešení neexistuje („zrušení“ sociálně vyloučených lokalit, „zrušení“ romských škol, „vnucování“ romských dětí do neromských škol či naopak apod.). Pokud by se něco podobného i „podařilo“ problém neřešíme, ale přesouváme jinam. V oblasti vzdělávání romských žáků neexistuje zatím žádný obecně platný návod „jak na to“ - existují pouze příklady dobré praxe na různých školách s převahou romských žáků. Vzdělávání romských žáků ze sociálně vyloučených lokalit je problém. Jakási hyperkorektnost a snad i obava z rasistické nálepky vede k tomu, že o problému nemluvíme otevřeně. Vždyť i to, že spojujeme slova „romský“ a „problém“ v kontextu českého školství je často vnímáno negativně. Snad proto používáme zástupnou terminologii (sociálně znevýhodněný žák, žák se sociálním a kulturním znevýhodněním, žák ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí …). Jedná se jistě o širší pojmy, které zahrnou i nějaké zástupce majoritní společnosti ze sociálně vyloučených lokalit, především se ovšem jedná o Romy. Vzdělávání romských žáků ze sociálně vyloučených lokalit je problém. Jakási hyperkorektnost a snad i obava z rasistické nálepky vede k tomu, že o problému nemluvíme otevřeně. Vždyť i to, že spojujeme slova „romský“ a „problém“ v kontextu českého školství je často vnímáno negativně. Snad proto používáme zástupnou terminologii (sociálně znevýhodněný žák, žák se sociálním a kulturním znevýhodněním, žák ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí …). Jedná se jistě o širší pojmy, které zahrnou i nějaké zástupce majoritní společnosti ze sociálně vyloučených lokalit, především se ovšem jedná o Romy. V českém školství přibývá romských škol, romské školy opouští neromské děti (školy se etnicky homogenizují). Přes veškeré integrační (desegregační snahy) ve školství je trend právě opačný – přibývá romských škol (podíl romských žáků vyšší než 40%) a v těchto školách se zvyšuje procento romských žáků. V českém školství přibývá romských škol, romské školy opouští neromské děti (školy se etnicky homogenizují). Přes veškeré integrační (desegregační snahy) ve školství je trend právě opačný – přibývá romských škol (podíl romských žáků vyšší než 40%) a v těchto školách se zvyšuje procento romských žáků.

9 Teze Vzdělávání v romských školách je ovlivňováno nejen tím, že je navštěvují romské děti, ale významně i tím, které romské děti tyto školy navštěvují (tradičně problematické je vzdělávání olašských Romů, Romové sami např. neradi vidí ve třídách olašské Romy). Romové nejsou vnitřně homogenní skupinou, Romové uvnitř vlastní komunity rozlišují kategorie „lepší“, „horší“ Rom (důležité jsou příslušnost k určité rodině, rodinnému klanu, původ /moravští, slovenští Romové, Sinthi/, sociální postavení, …). Vzdělaní Romové opouštějí sociálně vyloučené lokality a integrují se do společnosti. Nejsou nositeli příkladu vzdělaného Roma v sociálně vyloučené lokalitě. Jejich děti nenavštěvují romské školy. Vzdělávání v romských školách je ovlivňováno nejen tím, že je navštěvují romské děti, ale významně i tím, které romské děti tyto školy navštěvují (tradičně problematické je vzdělávání olašských Romů, Romové sami např. neradi vidí ve třídách olašské Romy). Romové nejsou vnitřně homogenní skupinou, Romové uvnitř vlastní komunity rozlišují kategorie „lepší“, „horší“ Rom (důležité jsou příslušnost k určité rodině, rodinnému klanu, původ /moravští, slovenští Romové, Sinthi/, sociální postavení, …). Vzdělaní Romové opouštějí sociálně vyloučené lokality a integrují se do společnosti. Nejsou nositeli příkladu vzdělaného Roma v sociálně vyloučené lokalitě. Jejich děti nenavštěvují romské školy. Často o vzdělávání romských dětí mluví ti, kteří je nikdy nevzdělávali nebo je vzdělávali v jiných podmínkách, než které poskytuje „ostrý“ provoz formálního vzdělávání ve školách (vyšší počet žáků ve skupinách, nemožnost nepřizpůsobivé „vyloučit z dopravy“, nutnost skládat účty kontrolním orgánům, …) Poslechněte si, co říkají učitelé o vzdělávání romských žáků (včetně těch nemnoha romských –Pape, Iveta: Jak pracovat s romskými žáky). Trendem je také vytváření „nelaciných“ paralelních vzdělávacích struktur („doučování“). Často o vzdělávání romských dětí mluví ti, kteří je nikdy nevzdělávali nebo je vzdělávali v jiných podmínkách, než které poskytuje „ostrý“ provoz formálního vzdělávání ve školách (vyšší počet žáků ve skupinách, nemožnost nepřizpůsobivé „vyloučit z dopravy“, nutnost skládat účty kontrolním orgánům, …) Poslechněte si, co říkají učitelé o vzdělávání romských žáků (včetně těch nemnoha romských –Pape, Iveta: Jak pracovat s romskými žáky). Trendem je také vytváření „nelaciných“ paralelních vzdělávacích struktur („doučování“).

10 Závěry Romské děti nepatří do speciálních škol. Kumulace romských dětí v základních školách, které se nacházejí v sociálně vyloučených lokalitách je dána tím, že v těchto lokalitách tyto děti bydlí. Integrační modely s ohledem na situaci, ve které se nachází vztah romské minority a neromské majority, nejsou použitelné. Romské děti nepatří do speciálních škol. Kumulace romských dětí v základních školách, které se nacházejí v sociálně vyloučených lokalitách je dána tím, že v těchto lokalitách tyto děti bydlí. Integrační modely s ohledem na situaci, ve které se nachází vztah romské minority a neromské majority, nejsou použitelné. Romské školy existují bez ohledu na to, zda se nám to líbí či nikoliv – důležité je, aby byly ve vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků efektivní. Romské školy se postupně staly školami, které se specializují na vzdělávání různě znevýhodněných žáků. Romské školy byly okolnostmi odsouzeny k této specializaci a tvrdě pracují na tom, aby obstály. Povyměňujme děti v romských školách tak, aby procento žáků se sociálním znevýhodněním kleslo na únosných 10% a pak skutečně nemáme žádný problém. Romské školy existují bez ohledu na to, zda se nám to líbí či nikoliv – důležité je, aby byly ve vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků efektivní. Romské školy se postupně staly školami, které se specializují na vzdělávání různě znevýhodněných žáků. Romské školy byly okolnostmi odsouzeny k této specializaci a tvrdě pracují na tom, aby obstály. Povyměňujme děti v romských školách tak, aby procento žáků se sociálním znevýhodněním kleslo na únosných 10% a pak skutečně nemáme žádný problém. Zajistit žákům ze sociálně znevýhodňujícího prostředí přístup ke kvalitnímu vzdělání zohledňujícímu jejich speciální vzdělávací potřeby v rámci hlavního vzdělávacího proudu lze i v romských školách, pouze je pro to nutné vytvořit podmínky (systémovými kroky v rámci vzdělávacího systému kompenzovat znevýhodnění vyplývající ze „spádovosti“ sociálně vyloučeným lokalitám) MŠMT deklarovalo jako jednu ze svých hlavních priorit podporu vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. I na naší škole probíhaly výzkumy zadané MŠMT mj. společnostem GAC a Člověk v tísni. Výzkumy přinesly doporučení pro zadavatele, která byla shrnuta v Navrhovaných opatřeních MŠMT. Jedná se po dlouhé době o dokument, v němž nalézáme konkrétní opatření, která jsou funkční, bohužel budou také něco stát. Ze všech výzkumů (závěrečné zprávy výzkumů, které jsou realizovány na našich školách, bez ohledu na zadavatele či realizátora /od seminárních prací studentů VŠ až po vládní zakázky/, nevyplývá nic zásadně odlišného od všeho, na co již léta poukazujeme a co se snažíme prosadit. MŠMT deklarovalo jako jednu ze svých hlavních priorit podporu vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. I na naší škole probíhaly výzkumy zadané MŠMT mj. společnostem GAC a Člověk v tísni. Výzkumy přinesly doporučení pro zadavatele, která byla shrnuta v Navrhovaných opatřeních MŠMT. Jedná se po dlouhé době o dokument, v němž nalézáme konkrétní opatření, která jsou funkční, bohužel budou také něco stát. Ze všech výzkumů (závěrečné zprávy výzkumů, které jsou realizovány na našich školách, bez ohledu na zadavatele či realizátora /od seminárních prací studentů VŠ až po vládní zakázky/, nevyplývá nic zásadně odlišného od všeho, na co již léta poukazujeme a co se snažíme prosadit.

11 ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 - aktivity směřující k vytvoření podmínek pro efektivní vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním – priority „směrem ven“ snížení průměrného počtu žáků ve třídách snížení průměrného počtu žáků ve třídách motivace pedagogických pracovníků motivace pedagogických pracovníků personální posílení poradenského pracoviště personální posílení poradenského pracoviště např. - školní psycholog, sociální pedagog/logoped/etoped, sociální pedagog, asistent ŠPP např. - školní psycholog, sociální pedagog/logoped/etoped, sociální pedagog, asistent ŠPP posílení týmu asistentů pedagoga posílení týmu asistentů pedagoga

12 ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 - aktivity směřující k vytvoření podmínek pro efektivní vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním – priority „směrem dovnitř“ 1) zvýšení efektivity včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním 1) zvýšení efektivity včasné péče o děti se sociálním znevýhodněním 2) zvýšení efektivity systému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (ZŠ, kurz pro získání základního vzdělání) 2) zvýšení efektivity systému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (ZŠ, kurz pro získání základního vzdělání) 3) zvýšení kompetencí žáků prostřednictvím neformálního vzdělávání v rámci celodenního programu školy pro sociálně znevýhodněné žáky 3) zvýšení kompetencí žáků prostřednictvím neformálního vzdělávání v rámci celodenního programu školy pro sociálně znevýhodněné žáky 4) prevence předčasných odchodů ze vzdělávacího systému (nedokončení základní vzdělání, nepokračování ve vzdělávání v na SŠ, SOU) prostřednictvím zvýšení efektivity kariérového poradenství 4) prevence předčasných odchodů ze vzdělávacího systému (nedokončení základní vzdělání, nepokračování ve vzdělávání v na SŠ, SOU) prostřednictvím zvýšení efektivity kariérového poradenství 5) zlepšení spolupráce s rodiči 5) zlepšení spolupráce s rodiči 6) zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání 6) zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání 7) zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím spolupráce s partnerskými a dalšími školami 7) zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím spolupráce s partnerskými a dalšími školami 8) zlepšení materiálních podmínek vzdělávání odborné učebny (vytvoření zázemí pro integrovanou tematickou výuku v časových blocích) 8) zlepšení materiálních podmínek vzdělávání odborné učebny (vytvoření zázemí pro integrovanou tematickou výuku v časových blocích) 9) zvýšení efektivity výchovy a vzdělávání romských dětí a žáků prostřednictvím personálního posílení týmu asistentů pedagoga 9) zvýšení efektivity výchovy a vzdělávání romských dětí a žáků prostřednictvím personálního posílení týmu asistentů pedagoga „Má-li být školská politika nastavena tak, aby dokázala nejvíce pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují, vyžaduje to specifický přístup k různým typům škol. U těch s vysokým zastoupením sociálně znevýhodněných dětí to mj. znamená adekvátní finanční podporu.“ Převzato: Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, GAC, 2009

13 Literatura Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - část D - vzdělávání žáku se sociálním znevýhodněním (podmínky vzdělávání žáku se sociálním znevýhodněním) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - část D - vzdělávání žáku se sociálním znevýhodněním (podmínky vzdělávání žáku se sociálním znevýhodněním) školská legislativa školská legislativa usnesení vlády (č.1145/2001) - škola s celodenním programem usnesení vlády (č.1145/2001) - škola s celodenním programem usnesení vlády (č.599/2000, č.243/2003, č.607/2004, 607/2005) usnesení vlády (č.599/2000, č.243/2003, č.607/2004, 607/2005) Strategie pro zlepšení vzdělávání romských dětí (r.2001) - podpora průběhu povinné školní docházky Strategie pro zlepšení vzdělávání romských dětí (r.2001) - podpora průběhu povinné školní docházky Dekáda romské inkluze – podpora vzdělávání romských žáků Dekáda romské inkluze – podpora vzdělávání romských žáků Koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání – projekt včasné péče Koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání – projekt včasné péče Zpráva o přístupu vlády k integraci Romů - listopad 2008 Zpráva o přístupu vlády k integraci Romů - listopad 2008 Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2007 Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2007 Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v ČR a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti (GAC spol. s r. o. – Nová škola, o. p. s.) Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v ČR a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti (GAC spol. s r. o. – Nová škola, o. p. s.) Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže (GAC spol. s r. o) Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže (GAC spol. s r. o) Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň ZŠ v okolí vyloučených romských lokalit (GAC spol. s r. o) Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň ZŠ v okolí vyloučených romských lokalit (GAC spol. s r. o) Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žáků a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí (GAC spol. s r. o) Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žáků a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí (GAC spol. s r. o) Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně (zadavatel Úřad vlády ČR, 11/2008) Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně (zadavatel Úřad vlády ČR, 11/2008) Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (Člověk v tísni, 2009) Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (Člověk v tísni, 2009) Evaluace projektů zaměřených na problematiku romských komunit (Navreme Boheme, 2008) Evaluace projektů zaměřených na problematiku romských komunit (Navreme Boheme, 2008) Systémová doporučení Ligy lidských práv (č.2,4) Systémová doporučení Ligy lidských práv (č.2,4) Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v ČR – moravské lokality (MU Brno) Dlouhodobý monitoring situace romských komunit v ČR – moravské lokality (MU Brno) Navrhovaná opatření MŠMT (2009) – žáci ze sociálním znevýhodněním Navrhovaná opatření MŠMT (2009) – žáci ze sociálním znevýhodněním


Stáhnout ppt "Inkluzivní romská škola (Mgr. Libor Tománek). Základní škola a mateřská škola Brno, nám. 28. října 22 Klíčová slova Klíčová slova 2 mateřské školy, 2."

Podobné prezentace


Reklamy Google