Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mezinárodní obchod. 3. Mezinárodní obchodní politika 3.1 Obchodní politika 3.1 a Protekcionismus 3.1 b Liberalismus 3.1.1 Principy protekcionismu 3.1.2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mezinárodní obchod. 3. Mezinárodní obchodní politika 3.1 Obchodní politika 3.1 a Protekcionismus 3.1 b Liberalismus 3.1.1 Principy protekcionismu 3.1.2."— Transkript prezentace:

1 Mezinárodní obchod

2 3. Mezinárodní obchodní politika 3.1 Obchodní politika 3.1 a Protekcionismus 3.1 b Liberalismus 3.1.1 Principy protekcionismu 3.1.2 Množstevní omezení 3.1.3 Míra otevřenosti MO 3.2 Funkce MO 3.2.1 Transformační funkce 3.2.2 Růstová funkce 3.2.3 Bariérová funkce

3 3. Mezinárodní obchodní politika (MOP) Propojení nár. ekonomik s vnějším prostředím mění oproti minulosti svůj charakter, v současnosti se jedná o širokou škálu obousměrných toků nejen hmotných – komoditních, finančních a úvěrových, nýbrž stále větší dynamiku i toků nehmotných(znalostních), jako jsou informace, know- how, patenty, licence a další poznatky… Mezinárodní obchod se tak stává stále více výsledkem nejen přímé specializace a kooperace ve výrobě, ale i v předvýrobních etapách, ve výzkumu, vývoji, projektech a investicích.

4 Vztahy mezi mírou zapojení do mezinárodní dělby práce ve formátu (MOP) a typem ekonomiky …tyto tendence lze charakterizovat následujícími vzájemnými vztahy (korelacemi):  Negativní korelace -mezi ekonomickým rozměrem a mírou otevřenosti dané země…,tzn. čím je ekonomika větší, tím je její průměrné zapojení do mezin. dělby práce menší a opačně platí pro malé ekonomiky, viz např. USA, Rusko x Benelux, ČR…  Pozitivní korelace -mezi ekonomickou vyspělostí země a jejím stupněm zapojení do mez. dělby práce…, tzn. čím je ekonomika vyspělejší, tím je při srovnatelném ek. rozměru zapojena do mez. dělby práce intenzivněji než ekonomika s niž. stup. ekon. vyspělosti

5 3.1 Obchodní politika každého státu vychází ze dvou koncepcí: 3.1 a Protekcionismu = subjektivní přístup (viz kap 1.) 3.1.b Liberalismu = objektivní přístup (viz kap 1. a 4.), problematice je věnována 4. kapitola – Mez. dohody 3.1.1 Principem protekcionismu je zavádění opatření na podporu domácí produkce. Opatření lze členit na: Progresivní - která spočívají v ochraně domácích výrobců před zahraniční konkurencí, např. pomocí cel a kvot. Degresivní – neboli sociální, založená na ochraně útlumových odvětví pro zachování pracovních míst Agresivní – spočívající v proexportní politice, např. pomocí vývozních subvencí, prémií a státních úvěrů na vývozy.

6 Protekcionismus se uplatňuje prostřednictvím: Autonomních opatření (jednostranná rozhodnutí státu) a Smluvních opatření (na základě mez. dohod a smluv),viz dále kap. 4. MOD a S Ad) Prostředky Autonomních opatření:  C l a … jsou poplatek vybíraný za zboží přecházející hranice (ne vždy geografické) země. Jsou nejstarším opatřením, v současnosti ne účinným ! Cla plní následující funkce: Rozpočtovou a fiskální = je příjmem do státního rozpočtu Regulace vnitřního trhu = jedná se o regulaci dovozu a ochranu domácích výrobců Regulace vnější směny statků = jde o teritoriální zaměření směny a sortimentní skladby

7 Členění cel podle různých hledisek: - Podle účelu celního zdanění, Podle směru pohybu zboží a Podle metody výpočtu celní sazby Hledisko třídění Druhy cel  (1)Účel zdanění - finanční (fiskální) - ochranná (protekcionistická)  (2)Směr pohybu zboží - dovozní - vývozní - průvozní (tranzitní)  (3)Způsob výpočtu - valorická - specifická - diferencovaná - smíšená (kombinovaná) Členění cel podle různých hledisek: - Podle účelu celního zdanění, Podle směru pohybu zboží a Podle metody výpočtu celní sazby Hledisko třídění Druhy cel  (1)Účel zdanění - finanční (fiskální) - ochranná (protekcionistická)  (2)Směr pohybu zboží - dovozní - vývozní - průvozní (tranzitní)  (3)Způsob výpočtu - valorická - specifická - diferencovaná - smíšená (kombinovaná)

8 (1) Cla podle účelu zdanění: finanční(fiskální) – na dovážené druhy zboží, jejichž domácí výroba je podrobena vysoké spotřební dani( např. alkohol. Nápoje..) ochranná (protekcionistická) – mají za účel ochranu domácího trhu před dovozem cizího (levného) zboží, tím jej zdražují. Jsou-li sazby tak vysoké, že zcela vyloučí zahraniční konkurenci, nazývají se prohibičními = účinek jako zákaz dovozu Ochranná cla můžeme dále členit na : preferenční – zvýhodněné sazbami jen pro některé země, např. v rámci EU (RTE) – RE v režimu GSP, viz další text MODaS diferenční - vyšší sazby na zboží dopravované na cízích lodích, více méně historická záležitost, viz tzv. Crommwelův zákon vyrovnávací – přirážka k normální celní sazbě, když zboží obdrželo např. vývozní premii či subvenci nebo při dovozu na vyrovnání dovozní ceny na úroveň domácí (1) Cla podle účelu zdanění: finanční(fiskální) – na dovážené druhy zboží, jejichž domácí výroba je podrobena vysoké spotřební dani( např. alkohol. Nápoje..) ochranná (protekcionistická) – mají za účel ochranu domácího trhu před dovozem cizího (levného) zboží, tím jej zdražují. Jsou-li sazby tak vysoké, že zcela vyloučí zahraniční konkurenci, nazývají se prohibičními = účinek jako zákaz dovozu Ochranná cla můžeme dále členit na : preferenční – zvýhodněné sazbami jen pro některé země, např. v rámci EU (RTE) – RE v režimu GSP, viz další text MODaS diferenční - vyšší sazby na zboží dopravované na cízích lodích, více méně historická záležitost, viz tzv. Crommwelův zákon vyrovnávací – přirážka k normální celní sazbě, když zboží obdrželo např. vývozní premii či subvenci nebo při dovozu na vyrovnání dovozní ceny na úroveň domácí

9 Antidampingová – v případě, kdy vývoz je za cenu nižší, než na domácím trhu, nebo za ceny, které nekryjí výrobní náklady Kompenzační – zvláštní vyšší sazby (při vývozu) za účelem zmírnění nevýhod domácí produkce např. při zdražení surovin potřebných k výrobě tohoto finál. Produktu Odvetná (retorzní) – vysoké sazby jako postih (odplata) za dovoz zboží určité země, může vést i k tzv. Celní válce (2) Cla podle směru pohybu zboží: -Dovozní - jako ochrana domácího trhu, nejčetnější - Vývozní - jen vyjímečně - Finanční - na vybrané položky jako zdroj SR -Ochranné (protekcionistické) – znesnadnit vývoz např. surovin pro zachování domácí výroby Antidampingová – v případě, kdy vývoz je za cenu nižší, než na domácím trhu, nebo za ceny, které nekryjí výrobní náklady Kompenzační – zvláštní vyšší sazby (při vývozu) za účelem zmírnění nevýhod domácí produkce např. při zdražení surovin potřebných k výrobě tohoto finál. Produktu Odvetná (retorzní) – vysoké sazby jako postih (odplata) za dovoz zboží určité země, může vést i k tzv. Celní válce (2) Cla podle směru pohybu zboží: -Dovozní - jako ochrana domácího trhu, nejčetnější - Vývozní - jen vyjímečně - Finanční - na vybrané položky jako zdroj SR -Ochranné (protekcionistické) – znesnadnit vývoz např. surovin pro zachování domácí výroby

10 -Průvozní (tranzitní) - spíše historická, fiskální význam - konvence o svobodné dopravě je zlikvidovala (3) Cla podle způsobu výpočtu:  valorická – stanovená urč. procentem z ceny zboží, zatěžují stejně levné i drahé zboží, problémem je však stanovení základu pro výpočet sazby, viz asijské zboží ( 1 USD za „boty“ apod.) (je tedy nutný vlastní sazebník)  specifická – vyměřena pevnou částkou za fyzickou jednotku (tunu, barel …), nevýhoda – zatěžují více „težší a levnější“ druhy, při stoupání zahraniční ceny jsou neúčinné, celní zatížení klesá – je z fyz. jednotky -Průvozní (tranzitní) - spíše historická, fiskální význam - konvence o svobodné dopravě je zlikvidovala (3) Cla podle způsobu výpočtu:  valorická – stanovená urč. procentem z ceny zboží, zatěžují stejně levné i drahé zboží, problémem je však stanovení základu pro výpočet sazby, viz asijské zboží ( 1 USD za „boty“ apod.) (je tedy nutný vlastní sazebník)  specifická – vyměřena pevnou částkou za fyzickou jednotku (tunu, barel …), nevýhoda – zatěžují více „težší a levnější“ druhy, při stoupání zahraniční ceny jsou neúčinné, celní zatížení klesá – je z fyz. jednotky

11  Diferencovaná – pro různé ceny zboží Mají odstranit nedostatky valorických a specifických cel, cla se stanoví odstupnovaně pro různé ceny téhož druhu zboží  smíšená (kombinovaná) – smyslem je odstranit vliv kolísání zahraničních cen na ceny vnitřní. Celní zatížení se mění v obráceném poměru ke změnám cen CELNÍ SAZEBNÍK - je systematické uspořádání celních poplatků(sazeb) na všechny druhy zboží, které podléhají celnímu zdanění při dovozu na celní území určitého státu CELNÍ SAZBY – jsou uspořádány podle odvětví a mohou mít bud jedinou sazbu, nebo dvě a více (maxim a minim) dle smluvního režimu s vybranými zeměmi  Diferencovaná – pro různé ceny zboží Mají odstranit nedostatky valorických a specifických cel, cla se stanoví odstupnovaně pro různé ceny téhož druhu zboží  smíšená (kombinovaná) – smyslem je odstranit vliv kolísání zahraničních cen na ceny vnitřní. Celní zatížení se mění v obráceném poměru ke změnám cen CELNÍ SAZEBNÍK - je systematické uspořádání celních poplatků(sazeb) na všechny druhy zboží, které podléhají celnímu zdanění při dovozu na celní území určitého státu CELNÍ SAZBY – jsou uspořádány podle odvětví a mohou mít bud jedinou sazbu, nebo dvě a více (maxim a minim) dle smluvního režimu s vybranými zeměmi

12 V současné době se používá tzv. Harmonizovaný systém EU CELNÍ ŘÍZENÍ – je dle zemí upraveno různě, ale základní druhy jsou: - Projednání do volného oběhu - k trvalému ponechání na území státu - Projednání do celního záznamu – připuštení dočasného bezcelního dovozu zboží, např. vzorky, zboží na veletrhy, zušlechtovací styk apod, které bude opět vyvezeno. V současné době se používá tzv. Harmonizovaný systém EU CELNÍ ŘÍZENÍ – je dle zemí upraveno různě, ale základní druhy jsou: - Projednání do volného oběhu - k trvalému ponechání na území státu - Projednání do celního záznamu – připuštení dočasného bezcelního dovozu zboží, např. vzorky, zboží na veletrhy, zušlechtovací styk apod, které bude opět vyvezeno.

13 Účinky dopadu cla na fungování ekonomiky: Protekcionistický – důsledkem zavedení cel je zvýšení ceny dováženého zboží, což sice ochrání dom. výrobce, ale v celkovém důsledku (efektu) způsobuje ek. ztrátu Na spotřebu – kdy dochází ke spotřebitelské ztrátě (omezení spotřeby), neboli ztrátě spotř. přebytku v důsledku zvýšení cen Na státní rozpočet – kdy cla jsou příjmem do SR ( pravidlem je, že čím méně je země rozvinutá, tím větší část příjmů SR pochází z cel ) Přerozdělovací – kdy cla přerozdělují důchod mezi faktory, které jsou do výroby zapojeny (část spotř. přebytku náleží domácím výrobcům)

14 Konkurenční – kdy zavedení cla omezuje zahraniční konkurenci a z domácích výrobců se mohou stát monopoly či oligopoly (výjimkou mohou být začínající odvětví…) Důchodový – kdy peníze za statky neplynou do zahraničí (clo omezuje dovoz), zůstávají v tuzemsku a mohou zvyšovat důchody a zaměstnanost, v případě plné zaměstnanosti však mohou zvyšovat inflaci Na platební bilanci – kdy z krátkd. hlediska zavedení cla přes pokles dovozu vede (může) ke zlepšení salda běžného účtu platební bilance Na směnné relace – zde mají cla kladný nebo záporný dopad, neboť clo zvyšuje cenu dováženého zboží a snižuje cenu zboží domácího, které v případě vývozu zlepšuje směnné relace. Pokud však dojde k „odvetným“ opatřením jiných ekonomik v podobě zavedení cel, směnné relace se zhoršují !!

15 Ministři v Davosu: V době krize je třeba podpořit mezinárodní obchod => liberalizace (2009) Předposlední den Světového ekonomického fóra (WEF) se účastníci vrátili k debatě o protekcionismu, zazněly výzvy k ekologičtějšímu průmyslu, či se objevily minoritní obavy ze silné fiskální politiky. Na švýcarskou vládou pořádaném Světovém ekonomickém fóru se v sobotu debatovalo o protekcionismu a dopadu ekonomické krize na ochranu životního prostředí. Ministři obchodu z více jak 20 účastnických zemí varovali před protekcionismem, kterým by vlády jednotlivých zemí chtěly řešit recesi. Na debatě zaznělo, že blokáda importu by pouze prohloubila krizi. Ministři se dohodli na tom, že nesáhnou k opatřením, která by importu nastavila bariéry.

16 Debatu rozvířily zprávy o klesajícím exportu. Během posledních týdnů Spojené státy, Čína a Německo oznámily propad v exportu na konci roku 2008, přičemž v prosinci se mezinárodní letecká nákladní doprava těchto zemí propadla téměř o pětinu. Účastníci fóra se shodli, že je třeba ve spolupráci se Světovou obchodní organizací zavést volnější mezinárodní obchod - menší cla či přísnější pravidla pro subvence. Pro ilustraci: Evropská unie v sobotu zvýšila dovozní clo na čínské šrouby až o 85 %. Ministři doufají, že se tento problém podaří vyřešit na setkání G20 v dubnu, které bude pořádat Velká Británie.

17 Byznysmeni chtějí mít jasno Na fóru se ekonomická krize spojovala s ekologickými otázkami. Evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs připustil, že recese přitížila ambiciózním plánům Evropské unie na ochranu životního prostředí a mohla by ztížit ekologický summit, který se letos chystá do Kodaně. Stále ovšem vidí "zelenou šanci" optimisticky. Dánská ministryně životního prostředí Connie Hedegaardová označila dobu krize za jistou příležitost, kdy se státy mohou dohodnout na společném opatření, které jednak sníží povolené hodnoty emisí skleníkových plynů, a dále umožní předcházet recesi v budoucnu. Podle některých propočtů během velké ekonomické deprese v 30. letech minulého století emise klesly o 35 %.

18 Kalousek: Evropa se musí vypořádat s protekcionismem BRUSEL (MEDIAFAX) – Evropská unie se musí vypořádat s hrozbou protekcionismu, řekl v Bruselu ministr financí Miroslav Kalousek. „České předsednictví se domnívá, že největší současná hrozba je hrozba protekcionismu,“ řekl v úterý na setkání ministrů financí Evropské unie Miroslav Kalousek. „Některé ze signálů, které máme, jsou tak silné, že se český premiér rozhodnul zorganizovat summit zemí EU co nejdříve. Představitelé členských zemí EU tak budou moci říct protekcionismu jasné ne,“ dodal český ministr financí. Podle premiéra Mirka Topolánka by se měl summit konat ještě do konce únorového měsíce. Spekulace o rostoucím riziku protekcionismu v minulém týdnu podpořil francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který prohlásil, že některé továrny francouzských podniků by se měla přesunout zpět do Francie.

19 „Vytvoření továrny v České republice, která bude vyrábět automobily pro Francouze, není omluvitelná. Chci to ukončit, pokud to bude možné,“ prohlásil Nicolas Sarkozy pro agenturu Bloomberg. „Musím naslouchat těm, kteří protestují, a musím naslouchat těm, kteří tvrdě pracují, a trpí také,“ dodal francouzský prezident, jehož výroky někteří komentátoři považují za populistické. „To byl vysloveně evropský výrok, kde pan Sarkozy vysvětlil, co to znamená evropská solidarita. Nicméně nemyslím, že by rozumný šéf podniku takovýto návrh vyslyšel, investované peníze odepsal, a začal vyrábět ve Francii,“ reagoval na návrh francouzského prezidenta český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Mediafax - 2008

20 Účinky cel na domácí ekonomiku lze vyjádřit i graficky (viz obrázek ) Cena v uzavřené ekonomice se pohybuje na úrovni P D. Po vstupu do mezinárodního obchodu se cena v této ekonomice ustálí na úrovni světové ceny P W. To znamená, že domácí výrobci jsou ochotni prodávat za tuto cenu množství Q 1, ale spotřebitelé poptávají množství Q 4. Mezeru v nesouladu mezi nabídkou a poptávkou vyplňuje dovoz (nabídka S W ).

21 Obrázek : Dopady zavedení cel 1.Dovoz = Q 4 – Q 1 = S W 2.zavedení cel → P T 3.Dovoz = Q 3 – Q 2 = S W + T P PDPD PTPT P W Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q D SWSW S W+T S d b c e a

22 Tato situaci má ovšem negativní dopady na domácí výrobce, kteří lobbují ve svůj prospěch, a vláda, aby jim vyhověla a zároveň tyto výrobce ochránila, zavede cla. Cena komodity se zvýší na úroveň P T, stoupne zároveň nabídka domácích výrobců do bodu Q 2, klesne poptávka do bodu Q 3 a nabídka zahraničních výrobců na úroveň S W+T. Efekty ze zavedení cla Z pohledu účinků zavedení cla tak nastanou tyto následující čtyři efekty na domácí ekonomiku:  spotřeba se sníží z Q 1 Q 4 na Q 2 Q 3, a to z důvodů vzrůstu cen na domácím trhu,

23  ztrátu spotřebitelského přebytku (plocha mezi P W a P T ) si mezi sebe rozdělí domácí výrobci (a) a vláda (c + e, což představuje příjem do státního rozpočtu a výnos ze směnných relací),  plochy b a d nepřipadnou nikomu, neboť plocha b je způsobená neefektivností z přesunu zdrojů do výroby zboží, které by nebyly nutné při volném obchodu, a plocha d je ztrátou spotřebních množství z ubraného množství Q 3 Q 4.  a plocha e vyjadřuje výnosy ze směnných relací, protože cla snižují vývozní ceny, což ale nastává pouze v případě velké ekonomiky 32, protože malá ekonomika nemůže ovlivnit světové ceny (a plocha e je čistá).

24 3.1.2 Množstevní omezení Další nástroj k uplatňování protekcionismu vedle celních tarifů s limitujícím množstvím či druhem komodity Ekonomiky pro ochranu svých domácích výrobců nepoužívají jako protekcionistická opatření pouze cla, ale také netarifní bariery, mezi něž patří nejpoužívanější opatření, a to množstevní omezení neboli kvóty. Je to stanovení množství výrobků, které je možno dovést v daném období a nad toto množství je dovoz zakázán. Jejich dopad je mnohem tvrdší než efekt ze zavedení cla, což znázorňuje následující obrázek: Kvoty a dopady

25 Obrázek : Kvóty a jejich dopady S D+K (S W´ ) dovoz S d P PDPD PKPK P W c b a SWSW D Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q

26 Vstoupí-li ekonomika do mezinárodního obchodu a poté zavede kvótu na dovoz určité komodity, cena stoupne z P W na úroveň P K, což je cena po zavedení kvót, a celková nabídka se změní z S W na S D+K (S W ). Nabídková křivka má zalomený tvar, a to proto, že poptávka je do určité míry (dané hodnotou kvóty) uspokojována dovozem (horizontální tvar), zbytek (rostoucí tvar) již zabezpečí domácí výrobci. Dovoz se sníží z Q 1 Q 4 na Q 2 Q 3, kdy plochy a+b+c+d vyjadřují ztrátu spotřebitelského přebytku (díky zvýšení cen) s tím rozdílem, že plocha c nepřipadne státnímu rozpočtu jako v případě cel, ale domácím dovozcům (resp. zahraničním firmám, které dostanou povolení k dovozu). Tato plocha se nazývá čistá monopolní renta.

27 3.1.3 Míra otevřenosti ekonomiky … je charakterizována ukazateli a faktory ovlivňující účast (zapojení) dané národní ekonomiky v mezinárodní dělbě práce – v mezinárodním obchodě (MO) Jde o aspekt intenzity MO v dvojím pohledu: 1)jako míry otevřenosti vůči vnějšímu prostředí 2) jako struktury této otevřenosti Tuto intenzitu… lze také charakterizovat jako kvantitativní a kvalitativní rozměr zapojení do MO 1) kvantitativní = objem toků ( O, V, D a S OB) 2) kvalitativní = urč. struktura vývozu a dovozu

28 Ad1 – kvantitativní a) Objem absolutní velikosti vybraných ukazatelů, např.: a) objem O (obratu) MO ČR = 4,5 bil Kč. b) objem V (vývozu) MO ČR = 2,3 bil c) objem D (dovozu) MO ČR = 2,1 bil d) bilance MO = O nebo S (saldo) MO ČR = cca 191 mld Kč b) Podíl vybraných ukazatelů pro mezinárodní srovnání, např.:  Objem O (obratu) / GDP  Objem V / GDP  Objem V / 1 obyv.  Objem D / 1 obyv.

29

30 Ad1) Objem dovozu MO ((podíl D / 1 obyv))) Pořadí:Stát: Dovoz (mil. USD): Rok: 1.Spojené státy americké1 260 000 /300 = 4200 2003 2.Německo585 000 /80 =7312 2003 3.Čína397 4002003 4.Spojené království363 6002003 5.Japonsko346 6002003 6.Francie339 9002003 7.Itálie271 1002003 8.Kanada240 4002003 9.Nizozemsko217 7002003 10.Španělsko197 1002003

31 11.Korejská republika175 6002003 12.Belgie173 0002003 13.Mexiko168 9002003 14.Singapur121 6002003 15.Taiwan119 6002003 16.Švýcarsko102 2002003 17.Švédsko83 2702003 18.Austrálie82 9102003 19.Rakousko81 5902003 20.Rusko74 800/140=53402003 21.Malajsie74 4002003 22.Indie74 1502003 23.Thajsko65 3002003 24.Polsko63 6502003 25.Turecko62 4302003 26.Irsko57 5402003 27.Dánsko54 4702003 28.Česká republika50 400/10 = 50402003 29.Brazílie48 2502003 30.Maďarsko46 1902003

32 31.Portugalsko43 7302003 32.Indonésie40 2202003 33.Norsko40 1902003 34.Finsko37 3502003 35.Spojené arabské emiráty37 1602003 36.Filipíny35 9702003 37.Jižní Afrika33 8902003 38.Řecko33 2702003 39.Izrael32 2702003 40.Saudská Arábie30 3802003 41.Írán25 2602003 42.Ukrajina23 5802003 43.Vietnam22 5002003 44.Rumunsko22 1702003 45.Slovensko21 9002003 46.Chile17 4002003 47.Nový Zéland16 0602003 48.Egypt14 7502003 49.Nigérie14 5402003 50.Argentina13 2702003

33 51.Kolumbie13 0602003 52.Chorvatsko12 8602003 53.Maroko12 7502003 54.Slovinsko12 6302003 55.Pákistán12 5102003 56.Alžírsko12 4202003 57.Lucembursko11 6102002 58.Bělorusko11 0902003 59.Venezuela10 7102003 60.Tunisko10 3002003 61.Bulharsko9 7232003 62.Kuvajt9 6062003 63.Bangladéš9 4592003 64.Litva9 2002003 65.Kazachstán8 6212003 66.Peru8 2442003 67.Dominikánská republika7 9112003 68.Srbsko a Černá Hora7 1442003 69.Kostarika7 0572003 70.Srí Lanka6 6262003

34 71.Panama6 6222003 72.Irák6 5212003 73.Libye6 2822003 74.Ekvádor6 2202003 75.Libanon6 0732003 76.Guatemala5 7492003 77.Katar5 7112003 78.Omán5 6592003 79.Estonsko5 5352003 80.Salvador5 4662003 81.Bahrajn5 1262003 82.Libérie5 0512002 83.Jordánsko4 9462003 84.Lotyšsko4 9212003 85.Sýrie4 8452003 86.Bosna a Herzegovina4 7002003 87.Kypr (řec. část)4 6372003 88.Kuba4 5312003 89.Angola4 0802003 90.Trinidad a Tobago3 9172003

35 91.Keňa3 7052003 92.Jamajka3 2652003 93.Ghana3 2402003 94.Honduras3 1102003 95.Jemen3 0422003 96.Côte d'Ivoire (Pobřežílonoviny)2 7812003 97.Paraguay2 7702003 98.Malta2 7612003 99.Island2 5902003 100.Ázerbájdžán2 4982003 101.Turkmenistán2 4722003 102.Súdán2 3832003 103.Uzbekistán2 3102003 104.Makedonie2 1842003 105.Mauricius2 1362003 106.Kambodža2 1242003 107.Myanmar (Barma)2 0712003 108.KLDR2 0422002 109.Uruguay1 9892003 110.Etiopie1 9642003

36 111.0Kamerun1 9592003 112.Albánie1 7602003 113.Botswana1 7532003 114.Senegal1 7532003 115.Zimbabwe1 6912003 116.Tanzánie1 6742003 117.Nikaragua1 6582003 118.Brunej1 6302002 119.Bahamy1 6142002 120.Bolívie1 5052003 121.Nepál1 4192002 122.Namibie1 3712003 123.Rovníková Guinea1 3712003 124.Moldavsko1 3402003 125.Gruzie1 2502003 126.Arménie1 1802003 127.Uganda1 1792003 128.Mosambik1 1422003 129.Zambie1 1282003 130.Svazijsko1 0882003

37 131.Gabon1 0792003 132.Andorra1 0771998 133.Barbados1 0392002 134.Haiti1 0282003 135.Afghánistán1 0072002 136.Papua-Nová Guinea9672003 137.Konžská demokratická republika9332002 138.Mali9272002 139.Madagaskar9202003 140.Lichtenštejnsko917,31996 141.Tádžikistán8902003 142.Mauritánie8602002 143.Fidži8352002 144.Čad7602003 145.Benin7262003 146.Antigua a Barbuda6922002 147.Mongolsko6912002 148.Konžská republika666,92003 149.Džibutsko6652002 150.Lesotho6612003

38 151.Guinea6462003 152.Burkina Faso633,62003 153.Guyana6122003 154.Surinam6042002 155.Kyrgyzstán6012003 156.Eritrea6002003 157.Malawi5052003 158.Togo501,32003 159.Belize500,62003 160.Laos4922003 161.Niger4002002 162.Maledivy3922002 163.Seychely383,72003 164.Somálsko3442002 165.Kapverdy315,52003 166.Kypr (tur. část)3012003 167.Gambie2712003 168.Svatá Lucie2672002 169.Sierra Leone2642002 170.Rwanda245,82003

39 171.Východní Timor2372001 172.Grenada2082002 173.Bhútán1962000 174.Svatý Kryštof a Nevis1952002 175.Svatý Vincent a Grenadiny1742002 176.Mikronésie1492000 177.Vanuatu1382002 178.Středoafrická republika1362002 179.Burundi1282003 180.Samoa1132002 181.Guinea-Bissau1042002 182.Šalamounovy ostrovy1002002 183.Palau992001 184.Dominika98,22003 185.Komory882002 186.Tonga862002 187.Kiribati832002 188.Tuvalu792002 189.Marshallovy ostrovy542000 190.Nauru312002 191.Svatý Tomáš a Princův ostrov30,032003

40 Ad2) Objem V ývozu ( v USD) (( / na 1obyv.)) Pořadí:Stát: Vývoz (mil. USD): Rok: 1.Spojené státy americké714 500/300 = 2 390 USD 2003 2.Německo696 900/80 = 8 711 USD 2003 3.Japonsko447 100/120 = 3725 USD 2003 4.Čína436 1002003 5.Francie346 5002003 6.Spojené království304 5002003 7.Kanada279 3002003 8.Itálie278 1002003 9.Nizozemsko253200/17 =14 849USD 2003 10.Korejská republika201 300/40 = 5032 USD 2003

41 11.Belgie182 9002003 12.Mexiko164 8002003 13.Španělsko159 4002003 14.Taiwan143 0002003 15.Singapur142 4002003 16.Rusko134 4002003 17.Švýcarsko110 0002003 18.Švédsko102 8002003 19.Malajsie98 4002003 20.Irsko98 3102003 21.Saudská Arábie86 5302003 22.Rakousko83 4502003 23.Thajsko75 9902003 24.Brazílie73 2802003 25.Austrálie68 6702003 26.Norsko67 2702003 27.Dánsko64 1602003 28.Indonésie63 8902003 29.Polsko57 6002003 30.Indie57 2402003

42 31.Spojené arabské emiráty56 7302003 32.Finsko54 2802003 33.Turecko49 1202003 34.Česká republika46 770 = 4677 USD 2003 35.Maďarsko42 0302003 36.Jižní Afrika36 7702003 37.Filipíny34 5602003 38.Portugalsko31 1302003 39.Írán29 8802003 40.Argentina29 5702003 41.Izrael29 3202003 42.Venezuela25 8602003 43.Alžírsko24 9602003 44.Ukrajina23 6302003 45.Kuvajt22 2902003 46.Nigérie21 8002003 47.Slovensko21 2502003 48.Chile20 4402003 49.Vietnam19 8802003 50.Rumunsko17 6302003

43 51.Nový Zéland15 8602003 52.Libye14 3202003 53.Kolumbie12 9602003 54.Kazachstán12 7202003 55.Katar12 3602003 56.Slovinsko11 9802003 57.Omán11 7002003 58.Pákistán11 7002003 59.Angola9 6692003 60.Bělorusko9 4132003 61.Peru8 9542003 62.Egypt8 7592003 63.Lucembursko8 571/491 000=17 456 2002 64.Maroko8 4662003 65.Tunisko8 0352003 66.Litva7 8902003 67.Irák7 5422003 68.Bulharsko7 3372003 69.Bangladéš6 7132003 70.Bahrajn6 4922003

44 71.Chorvatsko6 3552003 72.Kostarika6 1762003 73.Ekvádor6 0732003 74.Řecko5 8992003 75.Dominikánská republika5 5242003 76.Côte d'Ivoire (Pobřeží slonoviny) 5 2992003 77.Srí Lanka5 2692003 78.Panama5 2372003 79.Sýrie5 1432003 80.Trinidad a Tobago4 9002003 81.Estonsko4 0752003 82.Jemen3 9202003 83.Brunej3 4392002 84.Turkmenistán3 3552003 85.Salvador3 1622003 86.Lotyšsko3 0002003 87.Jordánsko2 9082003 88.Gabon2 8912003 89.Uzbekistán2 8302003 90.Guatemala2 7632003

45 91.Paraguay2 7272003 92.Srbsko a Černá Hora2 6672003 93.Ghana2 6422003 94.Ázerbájdžán2 6052003 95.Botswana2 5442003 96.Keňa2 5142003 97.Lichtenštejnsko2 4701996 98.Súdán2 4502003 99.Myanmar (Barma)2 4342003 100.Island2 3792003 101.Konžská republika2 2932003 102.Malta2 1752003 103.Uruguay2 1642003 104.Rovníková Guinea2 1002003 105.Mauricius1 9652003 106.Papua-Nová Guinea1 9382003 107.Kamerun1 8732003 108.Kambodža1 6162003 109.Bolívie1 4952003 110.Kuba1 4672003

46 111.Konžská demokratická republika1 4172002 112.Honduras1 3702003 113.Libanon1 3592003 114.Jamajka1 3552003 115.Makedonie1 3462003 116.Bosna a Herzegovina1 2802003 117.Zimbabwe1 2612003 118.Senegal1 2302003 119.Namibie1 0902003 120.Libérie1 0792002 121.Kypr (řec. část)1 0542003 122.KLDR1 0442002 123.Zambie1 0392003 124.Tanzánie9782003 125.Mali9152002 126.Svazijsko905,62003 127.Mosambik7952003 128.Moldavsko7902003 129.Tádžikistán7502003 130.Arménie7352003

47 131.Guinea7262003 132.Madagaskar7002003 133.Antigua a Barbuda6892002 134.Nikaragua6322003 135.Bahamy6172002 136.Gruzie6152003 137.Fidži6092002 138.Nepál5682002 139.Kyrgyzstán5482003 140.Mauritánie5412002 141.Etiopie5372003 142.Mongolsko5242002 143.Guyana5122003 144.Surinam4952002 145.Uganda4952003 146.Benin4852003 147.Malawi4552003 148.Lesotho4502003 149.Albánie4252003 150.Togo398,12003

48 151.Čad3652003 152.Laos3322003 153.Haiti3212003 154.Burkina Faso2932003 155.Niger2802002 156.Seychely2502003 157.Belize207,82003 158.Barbados2062002 159.Středoafrická republika1722002 160.Gambie1562003 161.Džibutsko1552002 162.Bhútán1542000 163.Afghánistán982002 164.Maledivy902002 165.Šalamounovy ostrovy902002 166.Somálsko792002 167.Vanuatu792002 168.Rwanda73,332003 169.Svatý Kryštof a Nevis702002 170.Svatá Lucie662002

49 171.Andorra581998 172.Eritrea562003 173.Guinea-Bissau542002 174.Kapverdy50,682003 175.Sierra Leone492002 176.Grenada462002 177.Kypr (tur. část)462003 178.Burundi402003 179.Dominika392003 180.Svatý Vincent a Grenadiny382002 181.Kiribati352002 182.Komory282002 183.Tonga272002 184.Mikronésie222000 185.Nauru182002 186.Palau182001 187.Samoa142002 188.Marshallovy ostrovy92000 189.Východní Timor82001 190.Svatý Tomáš a Princův ostrov6,4792003 191.Tuvalu12002

50 Státy podle obratu zahraničního obchodu na 1 obyvatele Pořadí:Stát: Obrat na 1 obyv. (USD): Rok: 1.Lichtenštejnsko101 306,971996 2.Singapur60 635,392003 3.Lucembursko43 616,682002 4.Irsko39 261,32003 5.Spojené arabské emiráty37 200,142003 6.Belgie34 392,22003 7.Nizozemsko28 857,352003 8.Švýcarsko28 479,912003 9.Norsko23 490,782003 10.Dánsko21 914,172003

51 11.Katar21 505,672003 12.Švédsko20 705,732003 13.Antigua a Barbuda20 213,72002 14.Rakousko20 188,972003 15.Finsko17 572,112003 16.Bahrajn17 138,572003 17.Island16 903,322003 18.Andorra16 245,621998 19.Kanada15 986,92003 20.Německo15 552,392003 21.Kuvajt14 128,62003 22.Brunej13 878,132002 23.Malta12 437,922003 24.Slovinsko12 234,812003 25.Taiwan11 542,942003 26.Francie11 359,682003 27.Spojené království11 084,992003 28.Izrael9 935,462003 29.Kypr (řec. část)9 4852003 30.Česká republika9 483,542003

52 31.Itálie9 459,592003 32.Španělsko8 850,372003 33.Maďarsko8 793,532003 34.Trinidad a Tobago8 040,422003 35.Nový Zéland7 992,352003 36.Slovensko7 956,022003 37.Seychely7 839,722003 38.Korejská republika7 755,442003 39.Austrálie7 612,062003 40.Bahamy7 444,192002 41.Malajsie7 346,162003 42.Estonsko7 162,752003 43.Portugalsko7 113,172003 44.Tuvalu6 975,932002 45.Svatý Kryštof a Nevis6 823,572002 46.Spojené státy americké6 738,272003 47.Rovníková Guinea6 636,062003 48.Japonsko6 233,262003 49.Omán5 979,342003 50.Palau5 845,322001

53 51.Litva4 736,832003 52.Saudská Arábie4 532,112003 53.Barbados4 473,772002 54.Chorvatsko4 272,972003 55.Panama3 952,392003 56.Nauru3 825,442002 57.Řecko3 678,692003 58.Libye3 658,32003 59.Lotyšsko3 434,52003 60.Mauricius3 360,152003 61.Kostarika3 344,622003 62.Mexiko3 179,322003 63.Polsko3 139,052003 64.Gabon2 929,362003 65.Grenada2 842,532002 66.Botswana2 751,012003 67.Belize2 595,392003 68.Surinam2 515,252002 69.Chile2 391,312003 70.Bulharsko2 269,232003

54 71.Thajsko2 178,22003 72.Kypr (tur. část)2 168,752003 73.Svatá Lucie2 027,852002 74.Bělorusko1 988,552003 75.Dominika1 980,432003 76.Libanon1 967,592003 77.Tunisko1 838,152003 78.Svatý Vincent a Grenadiny1 808,982002 79.Libérie1 807,922002 80.Rumunsko1 780,322003 81.Džibutsko1 756,262002 82.Svazijsko1 705,042003 83.Makedonie1 704,322003 84.Jamajka1 702,832003 85.Jižní Afrika1 654,082003 86.Fidži1 639,282002 87.Turecko1 619,162003 88.Guyana1 592,512003 89.Mikronésie1 581,062000 90.Dominikánská republika1 520,892003

55 91.Bosna a Herzegovina1 492,162003 92.Venezuela1 461,782003 93.Rusko1 454,982003 94.Maledivy1 420,452002 95.Kazachstán1 409,232003 96.Jordánsko1 399,72003 97.Salvador1 309,752003 98.Namibie1 259,452003 99.Angola1 252,352003 100.Uruguay1 221,742003 101.Turkmenistán1 198,192003 102.Kiribati1 170,662002 103.Alžírsko1 163,422003 104.Argentina1 094,42003 105.Marshallovy ostrovy1 091,142000 106.Vanuatu1 071,032002 107.Tonga1 025,062002 108.Ukrajina989,062003 109.Konžská republika987,282003 110.Ekvádor930,392003

56 111.Srbsko a Černá Hora906,252003 112.Paraguay887,852003 113.Kapverdy881,742003 114.Filipíny817,822003 115.Írán798,912003 116.Samoa714,632002 117.Brazílie660,132003 118.Maroko658,72003 119.Honduras656,552003 120.Ázerbájdžán648,542003 121.Čína641,722003 122.Arménie640,182003 123.Peru624,382003 124.Albánie616,392003 125.Kolumbie614,972003 126.Srí Lanka597,582003 127.Guatemala596,052003 128.Lesotho595,72003 129.Sýrie554,372003 130.Irák554,212003

57 131.Papua-Nová Guinea535,952003 132.Kuba530,392003 133.Vietnam512,522003 134.Moldavsko479,032003 135.Mauritánie467,222002 136.Côte d'Ivoire (Pobřeží slonoviny)466,32003 137.Mongolsko441,612002 138.Indonésie436,612003 139.Nikaragua427,262003 140.Gruzie397,322003 141.Šalamounovy ostrovy362,862002 142.Jemen347,672003 143.Bolívie343,872003 144.Egypt308,852003 145.Ghana283,372003 146.Kambodža279,872003 147.Gambie276,052003 148.Senegal274,882003 149.Nigérie264,772003 150.Východní Timor240,372001

58 151.Kamerun238,552003 152.Tádžikistán233,92003 153.Zimbabwe232,962003 154.Kyrgyzstán226,122003 155.Zambie207,122003 156.Svatý Tomáš a Princův ostrov201,082003 157.Uzbekistán194,622003 158.Keňa194,212003 159.Komory177,942002 160.Haiti176,22003 161.Benin167,032003 162.Togo161,862003 163.Bhútán160,142000 164.Mali154,052002 165.Pákistán152,082003 166.Guinea148,382003 167.Eritrea147,52003 168.KLDR135,962002 169.Laos135,792003 170.Súdán123,452003

59 171.Indie123,362003 172.Čad117,942003 173.Bangladéš114,422003 174.Guinea-Bissau113,82002 175.Myanmar (Barma)105,452003 176.Mosambik102,972003 177.Madagaskar92,562003 178.Středoafrická republika82,32002 179.Malawi80,632003 180.Nepál73,42002 181.Tanzánie72,482003 182.Burkina Faso68,262003 183.Uganda63,42003 184.Niger59,862002 185.Sierra Leone53,22002 186.Somálsko50,942002 187.Konžská demokratická republika40,32002 188.Rwanda40,122003 189.Afghánistán38,752002 190.Etiopie36,862003 191.Burundi26,962003

60 Státy podle počtu obyvatel Pořadí:Stát:Počet obyvatel:Rok: 1.Čína1 338 612 9682009 2.Indie1 156 897 7662009 3.Spojené státy americké307 212 1232009 4.Indonésie240 271 5222009 5.Brazílie198 739 2692009 6.Pákistán174 578 5582009 7.Bangladéš156 050 8832009 8.Nigérie149 229 0902009 9.Rusko140 041 2472009 10.Japonsko127 078 6792009

61 11.Mexiko111 211 7892009 12.Filipíny97 976 6032009 13.Vietnam88 576 7582009 14.Etiopie85 237 3382009 15.Německo82 329 7582009 16.Egypt78 866 6352009 17.Turecko76 805 5242009 18.Konžská demokratická republika68 692 5422009 19.Írán66 429 2842009 20.Thajsko65 998 4362009 21.Francie62 150 7752009 22.Spojené království61 113 2052009 23.Itálie58 126 2122009 24.Jižní Afrika49 052 4892009 25.Korejská republika48 508 9722009 26.Myanmar (Barma)48 137 7412009 27.Ukrajina45 700 3952009 28.Kolumbie43 677 3722009 29.Súdán41 087 8252009 30.Tanzánie41 048 5322009

62 31.Argentina40 913 5842009 32.Španělsko40 525 0022009 33.Keňa39 002 7722009 34.Polsko38 482 9192009 35.Alžírsko34 178 1882009 36.Kanada33 487 2082009 37.Uganda32 369 5582009 38.Maroko31 285 1742009 39.Peru29 546 9632009 40.Irák28 945 5692009 41.Saudská Arábie28 686 6332009 42.Nepál28 563 3772009 43.Afghánistán28 395 7162009 44.Uzbekistán27 606 0072009 45.Venezuela26 814 8432009 46.Malajsie25 715 8192009 47.Ghana23 887 8122009 48.Taiwan22 974 3472009 49.Jemen22 858 2382009 50.KLDR22 665 3452009

63 51.Rumunsko22 215 4212009 52.Sýrie21 762 9782009 53.Mosambik21 669 2782009 54.Srí Lanka21 324 7912009 55.Austrálie21 262 6412009 56.Madagaskar20 653 5562009 57.Côte d'Ivoire (Pobřeží slonoviny)20 617 0682009 58.Kamerun18 879 3012009 59.Nizozemsko16 715 9992009 60.Chile16 601 7072009 61.Burkina Faso15 746 2322009 62.Kazachstán15 399 4372009 63.Niger15 306 2522009 64.Malawi15 028 7572009 65.Ekvádor14 573 1012009 66.Kambodža14 494 2932009 67.Senegal13 711 5972009 68.Mali13 443 2252009 69.Guatemala13 276 5172009 70.Angola12 799 2932009

64 71.Zambie11 862 7402009 72.Kuba11 451 6522009 73.Zimbabwe11 392 6292009 74.Rwanda10 746 3112009 75.Řecko10 737 4282009 76.Portugalsko10 707 9242009 77.Česká republika10 506 8132009 78.Tunisko10 486 3392009 79.Belgie10 414 3362009 80.Čad10 329 2082009 81.Guinea10 057 9752009 82.Maďarsko9 905 5962009 83.Somálsko9 832 0172009 84.Bolívie9 775 2462009 85.Dominikánská republika9 650 0542009 86.Bělorusko9 648 5332009 87.Burundi9 511 3302009 88.Švédsko9 059 6512009 89.Haiti9 035 5362009 90.Benin8 791 8322009

65 91.Ázerbájdžán8 238 6722009 92.Rakousko8 210 2812009 93.Honduras7 833 6962009 94.Švýcarsko7 604 4672009 95.Srbsko7 379 3392009 96.Tádžikistán7 349 1452009 97.Izrael7 233 7012009 98.Bulharsko7 204 6872009 99.Salvador7 185 2182009 100.Paraguay6 995 6552009 101.Laos6 834 3452009 102.Libye6 324 3572009 103.Jordánsko6 269 2852009 104.Togo6 031 8082009 105.Papua-Nová Guinea5 940 7752009 106.Nikaragua5 891 1992009 107.Eritrea5 647 1682009 108.Dánsko5 500 5102009 109.Slovensko5 463 0462009 110.Kyrgyzstán5 431 7472009

66 111.Finsko5 250 2752009 112.Sierra Leone5 132 1382009 113.Turkmenistán4 884 8872009 114.Spojené arabské emiráty4 798 4912009 115.Norsko4 660 5392009 116.Singapur4 657 5422009 117.Gruzie4 615 8072009 118.Bosna a Herzegovina4 613 4142009 119.Středoafrická republika4 511 4882009 120.Chorvatsko4 489 4092009 121.Moldavsko4 320 7482009 122.Kostarika4 253 8772009 123.Nový Zéland4 213 4182009 124.Irsko4 203 2002009 125.Libanon4 017 0952009 126.Konžská republika4 012 8092009 127.Albánie3 639 4532009 128.Litva3 555 1792009 129.Uruguay3 494 3822009 130.Libérie3 441 7902009

67 131.Omán3 418 0852009 132.Panama3 360 4742009 133.Mauritánie3 129 4862009 134.Mongolsko3 041 1422009 135.Arménie2 967 0042009 136.Jamajka2 825 9282009 137.Kuvajt2 692 5262009 138.Lotyšsko2 231 5032009 139.Lesotho2 130 8192009 140.Namibie2 108 6652009 141.Makedonie2 066 7182009 142.Slovinsko2 005 6922009 143.Botswana1 990 8762009 144.Kosovo1 804 8382009 145.Gambie1 778 0812009 146.Guinea-Bissau1 533 9642009 147.Gabon1 514 9932009 148.Svazijsko1 337 1862009 149.Estonsko1 299 3712009 150.Mauricius1 284 2642009

68 151.Trinidad a Tobago1 229 9532009 152.Východní Timor1 131 6122009 153.Kypr1 084 7482009 154.Fidži944 7202009 155.Katar833 2852009 156.Guyana752 9402009 157.Komory752 4382009 158.Bahrajn728 7092009 159.Džibutsko724 6222009 160.Bhútán691 1412009 161.Černá Hora672 1802009 162.Rovníková Guinea633 4412009 163.Šalamounovy ostrovy595 6132009 164.Lucembursko491 7752009 165.Surinam481 2672009 166.Kapverdy429 4742009 167.Malta405 1652009 168.Maledivy396 3342009 169.Brunej388 1902009 170.Belize307 8992009

69 171.Bahamy307 5522009 172.Island306 6942009 173.Barbados284 5892009 174.Samoa219 9982009 175.Vanuatu218 5192009 176.Svatý Tomáš a Princův ostrov212 6792009 177.Svatá Lucie160 2672009 178.Tonga120 8982009 179.Kiribati112 8502009 180.Mikronésie107 4342009 181.Svatý Vincent a Grenadiny104 5742009 182.Grenada90 7392009 183.Seychely87 4762009 184.Antigua a Barbuda85 6322009 185.Andorra83 8882009 186.Dominika72 6602009 187.Marshallovy ostrovy64 5222009 188.Svatý Kryštof a Nevis40 1312009 189.Lichtenštejnsko34 7612009 190.Monako32 9652009 191.San Marino30 1672009 192.Palau20 7962009 193.Nauru14 0192009 194.Tuvalu12 3732009

70 Schodek zahraničního obchodu eurozóny i celé Evropské unie se v lednu prohloubil. V zemích platících evropskou jednotnou měnou skončil s deficitem 14,8 miliardy eur (360 miliard korun), loni to ve stejném období bylo 9,7 miliardy eur. Novináře o tom dnes informoval Eurostat.zahraničního obchodueur V celé Evropské unii zahraniční obchod v lednu skončil se schodkem 29,8 miliardy eur, ve stejném období loňského roku to bylo 22,7 miliardy eur.zahraniční obchodeur Schodek zahraničního obchodu se v lednu v EU prohloubil 18.3.2011 11:20 Autor: ČTKČTK

71 V prosinci loňského roku obchodní deficit eurozóny činil 0,5 miliardy eur, v celé evropské sedmadvacítce pak 10,9 miliardy eur. V meziměsíčním srovnání vývoz eurozóny vzrostl o 3,6 procenta a Evropské unie o 6,4 procenta. Dovoz v lednu rostl o 5,3 procenta respektive o 4,8 procenta.eur Na schodkové bilanci zahraničního obchodu v EU se tradičně podílí především dovoz energií. Za celý rok 2010 poměr mezi dovozem a vývozem energií skončil v neprospěch EU o téměř 300 miliard eur. V přebytku naopak tradičně končí průmyslové výrobky, za celý loňský rok to bylo zhruba 178 miliard eur.zahraničního obchodueur

72 3.2. Funkce mezinárodního obchodu Ikdyž bylo dříve uvedeno, že míra zapojení zemí do MO je různá a „korelace“ vztahů mezi typy ekonomik N (negativní) a P(pozitivní), lze určité funkce MO označit jako obecně platné, zejména následné:  Transformační funkce  Růstová funkce  Barierová funkce

73 Transformační funkce MO Tato f-ce představuje historicky prvotní smysl ekonomických vztahů se zahraničím Transformační f-ce znamená, že MO mění, transformuje strukturu domácí produkce, respektive domácích zdrojů ve strukturu žádoucí v oblasti užití – výrobního a finálního Transformační funkce MO Tato f-ce představuje historicky prvotní smysl ekonomických vztahů se zahraničím Transformační f-ce znamená, že MO mění, transformuje strukturu domácí produkce, respektive domácích zdrojů ve strukturu žádoucí v oblasti užití – výrobního a finálního DP Domácí produkce Domácí zdroje MO dovoz vývoz DS Výrobní a finální spotřeba Vývoz v nové rozměru

74 3.2.1 Transformační funkce - schema Transformační funkce znamená, že MO mění, transf. strukturu domácí produkce, respektive dom. zdrojů ve strukturu žádoucí v oblasti užití (výrobní n. finální)

75 Projevy transformační f-ce: -výraznější u tzv. malých ekonomik, kde dovozní toky jsou předpokladem překonání limitů ve vybavení výrobními zdroji, resp. v jejich účinnosti -dovozem urč. produktů lze korigovat limity dané jak přírodními podmínkami (….., tak ekonomickými podmínkami (daný rozměr vnitřního trhu… -transformační působení MO má rostoucí význam při zvyšování ekon.vyspělosti zemí v rostoucí diferenciaci potřeb obyvatelstva - transformace výrobních faktorů umožňuje překonávání mezí domácích faktorů včetně časového rámce ( urychlení nastartování výr. faktorů apod…)

76 Dopady: Transformační působení MO jednoznačně rozšiřuje varianty uspokojování potřeb a umožňuje alokaci domácích zdrojů s využitím zdrojů vnějších. Přináší také věcnou diverzifikaci, tj. přechod od specializace výrobkové k specializaci uzlové – agregátní. Transmisní funkce Jedná se o vyšší typ transformačního působení vnějších ekonomických vztahů na NH. Tato funkce je nástrojem přenosu informací, kriterií a stimulů z vnějšího prostředí do domácí ekonomiky převážně pro rozhodovací procesy. Tento proces je také chápán jako studium poznatků ze zahraniční ( vyspělého světa) – včetně stud. stáží

77 3.2.2 MO jako faktor ekonomického růstu (Růstová funkce) Dalším smyslem zapojení země do MDP formou MO je dosahování úspor vynaložené národní práce, nebo-li naplňování principu ekonomie času Uplatnění principu ek. času v mez. měřítku je zdrojem zvýšení tempa růstu nad rozvojové možnosti v rámci izolované Nár. ekonomiky (NE) Růstová f-ce MO souvisí s vytvářením specializačního profilu ekonomiky a to zejména v relativně malých ekonomikách... Kritéria specializačního profilu Otázku určení struktury vývozu a dovozu, lze také formulovat jako aktivní a pasivní specializaci ekonomiky, byla a je předmětem dlouhodobého zkoumání teorie MO. !?

78 Jaké jsou základní přístupy ? Lze určit (zjednodušeně) pět kriterií (rozdílů) pro vytváření specializačního profilu : 1) rozdíly v absolutní velikosti nákladů práce 2) rozdíly v komparativních (relativních) nákladech práce 3) rozdíly ve vybavenosti zemí jednotlivými výr. faktory (půda,práce,kapitál) 4) rozdíly dosažené v technice a technologiích 5) rozdíly v lidském kapitálu - ve znalostech (know-how) … jednotlivá kriteria (rozdíly) lze dále charakterizovat:

79 1) ROZDÍLY v Absolutním vyjádření Nakladů Práce Princip opírající se o rozdíly v absolutních nákladech práce formuloval klasik ekonomické teorie Adam Smith. (viz.Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, r.1776) Podle něho by se měla země v mezinárodní dělbě práce zaměřit na výrobu těch produktů, které vyrábí nejlevněji, tedy s absolutně nejnižšími náklady práce oproti ostatním zemím. model 1) Rozdíly v Absolutních nákladech práce USAAnglie Pšenice 6 q 2q 1 dělník za čas. jednotku Sukno 2 m 4m 1 dělník za čas. jednotku Historický příklad:

80 USAAnglie Pšenice 6 q 2q 1 dělník za čas. jednotku Sukno 2 m 4m 1 dělník za čas. jednotku Historický příklad: Při vývozu pšenice z USA získá tato země dvojnásobné mn. sukna z Anglie oproti směnnému poměru „doma“. Při vývozu sukna z Anglie získá tato země trojnásobné mn. pšenice z USA oproti směnnému poměru „doma“ Úspora = 1h (USA) + 1 h (Anglie) !!! (bez ostat. vlivů - dopravní Při vývozu pšenice z USA získá tato země dvojnásobné mn. sukna z Anglie oproti směnnému poměru „doma“. Při vývozu sukna z Anglie získá tato země trojnásobné mn. pšenice z USA oproti směnnému poměru „doma“ Úspora = 1h (USA) + 1 h (Anglie) !!! (bez ostat. vlivů - dopravní

81 2)ROZDÍLY v Relativních Náklad. Práce Předcházející princip abs. výhod byl korigován klasikem ekonomické teorie – Davidem Ricardem, který nahradil diferenci v absolutních výhodách komparativními (relativními) výhodami, vyplývajícími z relativně nižších N práce, vynakládaných v různých zemích na výrobu porovnávaných výrobků

82 Méně vyspělá země, která má abs. pracovní N větší u všech výrobků se bude specializovat na výrobu a export těch produktů, kde je její nevýhoda absolutní nejmenší, nebo-li na výrobě tohoto produktu má komparativní výhodu Na druhé straně platí, že země, která má u všech výrobků absolutně nižší pracovní N, se bude specializovat na výrobu a export těch výrobků, kde je její výhoda v nižších N relativně největší. model 2 Rozdíly v Relativních nákladech práce Země/produkt USAAnglie Relace produktivit/1d Pšenice 6 q2 q3 : 1 Látka 6 m4 m1,5: 1

83 a)Relativní (komparativní ) výhoda pro USA je u pšenice, kde má větší absolutní výhodu b)Relativní výhoda pro Anglii je u látky, kde má menší absolutní nevýhodu Závěr: Obě teorie (obou klasiků) jsou jádrem tzv. čisté teorie mezinárodního obchodu a jejich hodnocení přínosů:  Všechny země zapojením do MO získávají…  Kriteriem pro zapojení jsou komparativní výhody na bázi diferencí v relativních (absolutních) N práce  Podpora liberalizace MO na glob. úrovni se zapojením většiny zemí světa  Obě teorie mají i své kritické hodnocení !?

84 Kritické hodnocení těchto teorií  Statický přístup - nebere v úvahu vliv změny objemu produkce (snižuje jednotkové náklady)  Abstrahuje od dopravních N – mohou být rozhodující pro kontrakt  Nebere v úvahu rozměr země – ten může ovlivnit výrobní specializaci (masová či kusová produkce- specializovaná) i vybavenost přírodními podmínkami 3) ROZDÍLY ve vybavenosti zemí jednotlivými výrobními faktory (p,p,K) Tuto teorii zformulovali „neoklasikové“ MO (švédští ekonomové) Eli Heckscher a Bertil Ohlin a ta vychází ze dvou základních předpokladů:

85 1)různé produkty se liší při své výrobě relativní náročností na jednotl. výr. faktory 2) různé země se liší v relativní vybavenosti jednotlivými výrobními faktory Ad1) … ceny výr. faktorů (mzda, zisk, renta) závisí na relat. nabídkách výrobních faktorů v zemi, tj. na jejich relativní hojnosti či vzácnosti. Pak se cena odvíjí od daného poměru k ostatním výrobním faktorům a výroba určitých výrobků pak bude relativně levnější, když bude tento faktor (v dané zemí v nadbytku) využíván. Ad2) v případě absolutní přítomnosti nebo nepřítomnosti se musí zvážit substituce těchto faktorů (p a p), její ceny (viz „dovoz“ agenturních pracovníků…) Neplatí pro K => jeho zákl. vlastnost = mobilita

86 Heckscher-Ohlinův model Země/faktor Země AZemě B Kapitál10100 (10:1) Práce100500 ( 5:1) Z tabulky je patrné, že země B je absolutně lépe vybavena prací i kapitálem. To ovšem neznamená, ze se zaměří na výrobu pracovně náročných i kapitálově náročných výrobků. Země B je ve srovnání se zemí A relativně lépe vybavena kapitálem a měla by se podle této teorie zaměřit na kapitálově náročné výrobky. Země A je relativně lépe vybavena prací a měla by se specializovat na pracovně náročné výrobky, přestože je absolutně hůře vybavena prací než země B.

87 Kritické hodnocení: V reálné praxi ovšem lze nahrazovat práci kapitálem a naopak – v jedné zemi pak může být daný faktor levný či drahý Rozvojové země by byly trvale „odsouzeny“ k pracovně náročným produktům (K lze dovézt) 4) ROZDÍLY dosažené v Technice a Technologiích … po švédských neoklasicích se v souvislosti s rostoucím vlivem technického a technologického pokroku ve světovém hospodářství objevují (moderní) teoretické přístupy vysvětlující změny ve struktuře MO na základě rozdílného průběhu vědecko-technického pokroku v různých zemích.

88 Jedním z přístupů je teorie technologické mezery („technological gap – imitation lag“). Pro vývoz jsou významné inovace. Nové (inovované) výrobky vyvážené ze země A do země B mají komparativní výhodu po tu dobu, než je domácí výrobce (ze země B) konkurenčně schopen zahájit jeho vlastní výrobu. Technologická mezera (imitační zpoždění): … je dána časovým rozpětím mezi tzv. poptávkovým zpožděním - doba nutná pro vznik domácí poptávky po novém výrobku a tzv. reakčním zpožděním - doba nutná pro domácího výrobce, aby byl schopen konkurovat substitučním domácím výrobkem Teorie výrobkového cyklu (životního cyklu výrobku) Podobný přístup k vysvětlování změn v MO jako má „teorie technologické (inovační) mezery obsahuje i „teorie výrobkového cyklu či životního cyklu („Product Life Cycle Theory)

89 Cykly: 1) Fází špičkovosti 2) Fází dospělosti 3) Fází podprůměrností (zaostáním) V závislosti na jednotlivých fázích „výrobkového cyklu“ se jednotlivý výrobce (země) či exportér nachází v situaci : a) držitele největší komparativní výhody – největších exportních možností – F. špičkovosti b) ztráty komparativní výhody v průběhu výrobkového cyklu „stárnutím“ – F. dospělostí, kdy výrobek je technicky zvládnut i ostatními (méně vyspělými) výrobci a původní (techn. špičková) země přestává exportovat – export je zajištován zemí s nižší techn. vyspělosti c) Ústup z trhu – F. Podprůměrnosti- nutnost „inovace“…!

90 5) ROZDÍLY v lidském K, ve znalostech - know-how … nejmodernější teoretic. přístupy k analyzování mez. spolupráce zdůrazňují roli lidských znalostí, odb. kvalifikace nejvyššího stupně jako předpokladu pro zvládnutí špičkových technologií. Komparativní výhoda pro zapojení do MO je pak odvozována od rozdílů v úrovni lidského K. V případě vysoké kvality lidského K mohou některé země dlouhodoběji udržet předstih ve špičkové úrovni technologií a techniky, např JAPAN a USA !!! – další ?

91 6) Geografický koncept struktury specializace -struktura a specializace zemí zapojených do MO je podmíněna „geografickými faktory“: 1. koncepce: -Vztah jádra (centra) a periferie – toto vymezení přihlíží k historickým a mezinárodně politickým aspektům 2. koncepce: - Koncentrace průmyslových lokalit – „ new industrial zones – countries “ – toto vymezení přihlíží k vazbě na přírodní a „kvalifikační“ zdroje a je v současnosti označováno i jako „soft research“ – výzkumná „pole“

92 1. koncepce: Vztah jádra a periferie Dynamika nerovnoměrného rozvoje: OPEC - Analýza historického vývoje nerovnoměrného rozvoje světa, ukázala existenci vztahů závislosti, vznikajících v důsledku nerovného začlenění míst (zemí) do mezinárodní dělby práce. V důsledku propojenosti systému světového hospodářství, zesílené globalizací, se však tyto vztahy závislosti stávají vzájemné, oboustranné. Postkoloniální země – přes různorodost této skupiny – jsou závislé na dovozu zboží, transferu investic a technologií a na rozvojové pomoci zemí jádra, ale současně i vyspělé země jsou závislé na přírodních zdrojích, trzích a pracovní síle rozvojového světa. Existence vztahů závislosti se tak za určitých podmínek může stát potenciálem pro rozvoj. Příkladem – typickým a výjimečným současně – je historie zemí vyvážejících ropu 1. koncepce: Vztah jádra a periferie Dynamika nerovnoměrného rozvoje: OPEC - Analýza historického vývoje nerovnoměrného rozvoje světa, ukázala existenci vztahů závislosti, vznikajících v důsledku nerovného začlenění míst (zemí) do mezinárodní dělby práce. V důsledku propojenosti systému světového hospodářství, zesílené globalizací, se však tyto vztahy závislosti stávají vzájemné, oboustranné. Postkoloniální země – přes různorodost této skupiny – jsou závislé na dovozu zboží, transferu investic a technologií a na rozvojové pomoci zemí jádra, ale současně i vyspělé země jsou závislé na přírodních zdrojích, trzích a pracovní síle rozvojového světa. Existence vztahů závislosti se tak za určitých podmínek může stát potenciálem pro rozvoj. Příkladem – typickým a výjimečným současně – je historie zemí vyvážejících ropu

93 Země periferie jsou významným zdrojem energie pro ekonomiku vyspělých zemí. Nejvýznamnější energetickou surovinou je ropa. Její těžba, zpracování a doprava je kapitálově kontrolována nadnárodními společnostmi, jejichž akcionáři jsou lidé a firmy vyspělého světa. Cena ropy na světovém trhu je určována mechanismem nabídky a poptávky. Na konci 50. let se cena ropy pohybovala okolo 2 USD za barel. Nadnárodní společnosti, které kontrolovaly obchod s ropou (tzv. sedm sester), usilovaly o zvýšení svých zisků tlakem na snížení nákupní ceny. Venezuela, pro niž příjmy z prodeje ropy představovaly 90 % příjmů z exportu, se nechtěla smířit se škrty v programu svého hospodářského rozvoje a vyzvala ke společnému postupu další exportéry ropy. Výsledkem bylo založení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v roce 1960. Zakládajícími členy byly mimo Venezuelu státy Perského zálivu: Saudská Arábie, Kuvajt, Irák, Írán. Země periferie jsou významným zdrojem energie pro ekonomiku vyspělých zemí. Nejvýznamnější energetickou surovinou je ropa. Její těžba, zpracování a doprava je kapitálově kontrolována nadnárodními společnostmi, jejichž akcionáři jsou lidé a firmy vyspělého světa. Cena ropy na světovém trhu je určována mechanismem nabídky a poptávky. Na konci 50. let se cena ropy pohybovala okolo 2 USD za barel. Nadnárodní společnosti, které kontrolovaly obchod s ropou (tzv. sedm sester), usilovaly o zvýšení svých zisků tlakem na snížení nákupní ceny. Venezuela, pro niž příjmy z prodeje ropy představovaly 90 % příjmů z exportu, se nechtěla smířit se škrty v programu svého hospodářského rozvoje a vyzvala ke společnému postupu další exportéry ropy. Výsledkem bylo založení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v roce 1960. Zakládajícími členy byly mimo Venezuelu státy Perského zálivu: Saudská Arábie, Kuvajt, Irák, Írán.

94 Z počátku kartel příliš úspěšný nebyl a cena ropy na světovém trhu dále klesala. Avšak s tím, jak se po vstupu dalších členů zvyšoval podíl OPEC na trhu s ropou a jak hospodářský růst v zemích jádra zvyšoval jejich závislost na dovozu energie, vytvořily se vhodné podmínky pro ekonomické využití existujících vztahů závislosti, tentokrát ve prospěch (vybraných) zemí periferie. OPEC se nejprve podařilo dosáhnout zvýšení ceny ropy na 2,48 USD za barel v roce 1972. Později do "hry" výrazně zasáhly vedle ekonomických požadavků také politické cíle: po porážce ve čtvrté izraelsko-arabské (jomkippurské) válce se arabské země, které tvořily většinu členů OPEC, rozhodly demonstrovat svoji ekonomickou sílu a s účinností od ledna 1974 OPEC jednostranně zvýšil ceny ropy na 11, 65 USD za barel. Tím se nastartoval nový fenom - tzv. ropný šok nebo také 1. svět. energetická krize … tlak na devizové rezervy a pokles MO Z počátku kartel příliš úspěšný nebyl a cena ropy na světovém trhu dále klesala. Avšak s tím, jak se po vstupu dalších členů zvyšoval podíl OPEC na trhu s ropou a jak hospodářský růst v zemích jádra zvyšoval jejich závislost na dovozu energie, vytvořily se vhodné podmínky pro ekonomické využití existujících vztahů závislosti, tentokrát ve prospěch (vybraných) zemí periferie. OPEC se nejprve podařilo dosáhnout zvýšení ceny ropy na 2,48 USD za barel v roce 1972. Později do "hry" výrazně zasáhly vedle ekonomických požadavků také politické cíle: po porážce ve čtvrté izraelsko-arabské (jomkippurské) válce se arabské země, které tvořily většinu členů OPEC, rozhodly demonstrovat svoji ekonomickou sílu a s účinností od ledna 1974 OPEC jednostranně zvýšil ceny ropy na 11, 65 USD za barel. Tím se nastartoval nový fenom - tzv. ropný šok nebo také 1. svět. energetická krize … tlak na devizové rezervy a pokles MO

95 Důsledky ropného šoku byly globální. Došlo k přerozdělení světového bohatství ve prospěch dříve chudých zemí vyvážejících ropu. Některé z nich se svými příjmy postupně vyrovnaly bohatým zemím jádra. (V době tzv. druhého ropného šoku let 1979 – 81 dosáhla cena ropy krátkodobě až 30 USD za barel). V hospodářsky vyspělých zemích prohloubila akce OPEC krizi, provázející transformaci fordismu k flexibilní akumulaci, vedla ke hledání nových zdrojů ropy, experimentování s alternativními zdroji energie, k rozvoji efektivnějších, energeticky méně náročných technologií a podpořila i formování nové mezinárodní dělby práce, spojené s přesunem vybraných zpracovatelských činností do vybraných míst periferie. Projevem úspěšné adaptace zemí jádra na politiku OPEC byl systematický pokles cen ropy na světových trzích v průběhu 80. a 90. let. Důsledky ropného šoku byly globální. Došlo k přerozdělení světového bohatství ve prospěch dříve chudých zemí vyvážejících ropu. Některé z nich se svými příjmy postupně vyrovnaly bohatým zemím jádra. (V době tzv. druhého ropného šoku let 1979 – 81 dosáhla cena ropy krátkodobě až 30 USD za barel). V hospodářsky vyspělých zemích prohloubila akce OPEC krizi, provázející transformaci fordismu k flexibilní akumulaci, vedla ke hledání nových zdrojů ropy, experimentování s alternativními zdroji energie, k rozvoji efektivnějších, energeticky méně náročných technologií a podpořila i formování nové mezinárodní dělby práce, spojené s přesunem vybraných zpracovatelských činností do vybraných míst periferie. Projevem úspěšné adaptace zemí jádra na politiku OPEC byl systematický pokles cen ropy na světových trzích v průběhu 80. a 90. let.

96 Nejzávažnější důsledky měl ropný šok pro země periferie, které nejsou exportéry ropy (tedy země, v nichž žije většina světového obyvatelstva). Ty rozvojové země, kterým se v 50. a 60. letech podařilo s pomocí zahraničních půjček vybudovat domácí průmysl, musely začít platit vysoké ceny za dovoz energie a současně byly postiženy snížením poptávky po produkovaném zboží (v důsledku světové hospodářské krize). To vedlo k dalšímu zvýšení jejich zadluženosti. I země bez významného průmyslu musely zatížit svůj rozpočet výdaji za ropu, aby zajistily alespoň základní fungování státu a hospodářství. Celková zadluženost rozvojových zemí nevyvážejících ropu se zvýšila z 5 mld. USD v roce 1972 na 36 mld. USD v roce 1977 Nejzávažnější důsledky měl ropný šok pro země periferie, které nejsou exportéry ropy (tedy země, v nichž žije většina světového obyvatelstva). Ty rozvojové země, kterým se v 50. a 60. letech podařilo s pomocí zahraničních půjček vybudovat domácí průmysl, musely začít platit vysoké ceny za dovoz energie a současně byly postiženy snížením poptávky po produkovaném zboží (v důsledku světové hospodářské krize). To vedlo k dalšímu zvýšení jejich zadluženosti. I země bez významného průmyslu musely zatížit svůj rozpočet výdaji za ropu, aby zajistily alespoň základní fungování státu a hospodářství. Celková zadluženost rozvojových zemí nevyvážejících ropu se zvýšila z 5 mld. USD v roce 1972 na 36 mld. USD v roce 1977

97 2. koncepce: KONCETRACE (či TRANSFORMACE) PRŮMYSLOVÝCH LOKALIT - malí tygři (NIZ) existují dva „odlišné“ myšlenkové (koncepční) proudy v násl. formulaci: 1. Export zemědělských výrobků a dalších primárních komodit (agroexport model) - AEM. Tato strategie byla doporučována především malým a chudým zemím střední Ameriky a subsaharské Afriky. Vycházela přímo z klasické Ricardovy teorie komparativních výhod: komparativními výhodami těchto zemí je levná půda, levná pracovní síla a přírodní bohatství; jejich cesta k prosperitě tedy musí vést skrze zvýšení exportu primárních (zemědělských a nerostných) komodit na světový trh. 2. Industrializace substituující dovoz-ISD, (model import substitution industrialization, ISI) byla nejčastěji doporučovaným (a přijímaným) lékem na problémy třetího světa. Byla založena na předpokladu, že s využitím prostředků, získaných spojením omezených domácích soukromých a veřejných zdrojů, často podpořených zahraničním kapitálem,. 2. koncepce: KONCETRACE (či TRANSFORMACE) PRŮMYSLOVÝCH LOKALIT - malí tygři (NIZ) existují dva „odlišné“ myšlenkové (koncepční) proudy v násl. formulaci: 1. Export zemědělských výrobků a dalších primárních komodit (agroexport model) - AEM. Tato strategie byla doporučována především malým a chudým zemím střední Ameriky a subsaharské Afriky. Vycházela přímo z klasické Ricardovy teorie komparativních výhod: komparativními výhodami těchto zemí je levná půda, levná pracovní síla a přírodní bohatství; jejich cesta k prosperitě tedy musí vést skrze zvýšení exportu primárních (zemědělských a nerostných) komodit na světový trh. 2. Industrializace substituující dovoz-ISD, (model import substitution industrialization, ISI) byla nejčastěji doporučovaným (a přijímaným) lékem na problémy třetího světa. Byla založena na předpokladu, že s využitím prostředků, získaných spojením omezených domácích soukromých a veřejných zdrojů, často podpořených zahraničním kapitálem,.

98 a za ochrannou zdí celních bariér, dojde díky státem organizovaným programům industrializace k rozvoji domácího průmyslu, který bude stimulován domácí poptávkou. To posílí soběstačnost země a sníží její závislost na vnějších trzích, sníží deficit zahraničního obchodu, nabídne pracovní příležitosti, zejména lidem ze zemědělství, vytvoří domácí kapitál a bude stimulovat rozvoj technologií a pokročilejších forem industrializace. ISD byla však současně i nástrojem k dosažení vnitropolitických cílů: přesunu moci od tradičních "reakčních" elit, spojených se zemědělstvím, venkovem a náboženstvím, k novým elitám, zpravidla (ale ne vždy) průmyslovým, městským, sekulárním a prozápadním ! To pak dále může zvýšit akceleraci průmyslových procesů či připravit jejich transformaci na posílení sektoru služeb ! a za ochrannou zdí celních bariér, dojde díky státem organizovaným programům industrializace k rozvoji domácího průmyslu, který bude stimulován domácí poptávkou. To posílí soběstačnost země a sníží její závislost na vnějších trzích, sníží deficit zahraničního obchodu, nabídne pracovní příležitosti, zejména lidem ze zemědělství, vytvoří domácí kapitál a bude stimulovat rozvoj technologií a pokročilejších forem industrializace. ISD byla však současně i nástrojem k dosažení vnitropolitických cílů: přesunu moci od tradičních "reakčních" elit, spojených se zemědělstvím, venkovem a náboženstvím, k novým elitám, zpravidla (ale ne vždy) průmyslovým, městským, sekulárním a prozápadním ! To pak dále může zvýšit akceleraci průmyslových procesů či připravit jejich transformaci na posílení sektoru služeb !

99 Příkladem 2. koncepce prostorové struktury systému světového hospodářství jsou nově industrializované země (NIZ, newly industrialized countries, NIC). Původně čtyři "malí tygři", Jižní Korea, Hongkong, Tchaj- wan a Singapur, dosáhli v posledních třech desetiletích bezprecedentního tempa hospodářského růstu. Interpretace příčin jejich úspěchu byla (a je) předmětem rozsáhlé teoretické diskuse, v níž se střetli zejména neoliberální a neomarxističtí teoretikové. Příklad NIZ ukázal, že hospodářský rozvoj je reálnou alternativou vývoje zemí periferie, i když (podobně jako v případě zemí OPEC) jen v kontextu splnění více podmínek (silné pobídky pro příchod nadnárodních společností, levná pracovní síla, politická stabilita, výhodná geografická poloha), a to i podmínek velmi specifických a obtížně napodobitelných v jiných místech periferie (statut volné obchodní zóny Singapuru a Hongkongu, masivní příliv amerického kapitálu do Jižní Koreje a Tchaj-wanu v rámci antikomunistické politiky - containmentu aj.). Příkladem 2. koncepce prostorové struktury systému světového hospodářství jsou nově industrializované země (NIZ, newly industrialized countries, NIC). Původně čtyři "malí tygři", Jižní Korea, Hongkong, Tchaj- wan a Singapur, dosáhli v posledních třech desetiletích bezprecedentního tempa hospodářského růstu. Interpretace příčin jejich úspěchu byla (a je) předmětem rozsáhlé teoretické diskuse, v níž se střetli zejména neoliberální a neomarxističtí teoretikové. Příklad NIZ ukázal, že hospodářský rozvoj je reálnou alternativou vývoje zemí periferie, i když (podobně jako v případě zemí OPEC) jen v kontextu splnění více podmínek (silné pobídky pro příchod nadnárodních společností, levná pracovní síla, politická stabilita, výhodná geografická poloha), a to i podmínek velmi specifických a obtížně napodobitelných v jiných místech periferie (statut volné obchodní zóny Singapuru a Hongkongu, masivní příliv amerického kapitálu do Jižní Koreje a Tchaj-wanu v rámci antikomunistické politiky - containmentu aj.).

100 Vzestup NIZ, růst příjmů zemí OPEC, ale i značné rozdíly v tempu hospodářského rozvoje jiných zemí vedly k výrazné diferenciaci souboru postkoloniálních zemí: lze poukázat na to, že pouhých 10 států vytváří dvě třetiny průmyslové produkce rozvojových zemí. Proto souhrnné označení "třetí svět" i "rozvojové země" se přestává používat: "Industrializace významných sektorů rozvojového světa, byť neúplná a nevyvážená, oslabuje platnost ideologie definující třetí svět geograficky". OSN nyní vyčleňuje skupinu 25 nejméně rozvinutých zemí (Asie a Afriky), pro něž se vžilo označení "čtvrtý svět" Vzestup NIZ, růst příjmů zemí OPEC, ale i značné rozdíly v tempu hospodářského rozvoje jiných zemí vedly k výrazné diferenciaci souboru postkoloniálních zemí: lze poukázat na to, že pouhých 10 států vytváří dvě třetiny průmyslové produkce rozvojových zemí. Proto souhrnné označení "třetí svět" i "rozvojové země" se přestává používat: "Industrializace významných sektorů rozvojového světa, byť neúplná a nevyvážená, oslabuje platnost ideologie definující třetí svět geograficky". OSN nyní vyčleňuje skupinu 25 nejméně rozvinutých zemí (Asie a Afriky), pro něž se vžilo označení "čtvrtý svět"

101 3.2.3 MO jako bariéra růstu domácí ekonomiky Tato teorie MO se dá přiřadit k „projevům“ obchodní politiky(OP) země – protekcionismus (spíše méně vyspělé země) a lze ji i časově „ohraničit“ - intervaly globálních hospodářských (potíží) – recesí a krizových stavů !!! ( viz příklad N. Sarkozy – přesun aut.f. TPCA) MO se dle těchto teorií stává (dočasně) brzdou či faktorem zaostávání NH a MO snižuje zdroje a národní důchod ? Těchto teorií se „zastávají“ pouze někteří autoři z: a) Období klasické teorie – r.1841… ( F. List: Das National System der Politischen Oekonomie ) b) (Novodobí) Zastánci protekcionismu z rozvojových ekonomik

102

103 a)Období klasické teorie – r.1841… ( F. List: Das National System der Politischen Oekonomie ) -ochranářská teorie tzv. nezralého (dětského) průmyslu, která dochází k závěrům, že pokud jsou průmyslová odvětví urč. země v počáteční fázi vývoje, pak daná země není schopna čelit konkurenci v rámci působení liberálního mezinárodního obchodu a tento MO znamená poškození domácí ekonomiky. Autoři této teorie sice podporují „protekcionismus“, avšak jen dočasně, do doby dosažení zralosti domácího průmyslu.

104 b) (Novodobí) Zastánci protekcionismu z rozvojových ekonomik -teorie zbídačujícího růstu … mluví o ekonomickém poklesu RZ pod vlivem zvyšování nabídky exportních komodit těchto zemí, protože tento export je tvořen monokulturními produkty či surovinami a nemá alternativu v např. zpracovatelském průmyslu či službách. Dalším negativem je neelastická nabídka těchto produktů,( kdy při výrazném snížení ceny dochází ke zvyšování nabídky – viz další t.p.e) - teorie periferní ekonomiky … další z podobných přístupů k ochraně domácího průmyslu a jeho podpory protekcionismu v zemích tzv. periferní zony = RZ Afriky, Asie a dalších „okrajů“ kontinentů

105 Jeho podstatou je Vývoz s nízkou přidanou hodnotou x dovoz z „center“ s vysokou přidanou hodnotou !!! tento přístup (protekcionální)podporuje i další negativní zkušenost, že důchodová pružnost (elasticita) poptávky (udávající míru citlivosti poptávky na změnu důchodu) po výrobcích s vysokou přidanou hodnotou je vyšší než důchodová pružnost poptávky po výrobcích s nízkou přidanou hodnotou. Výsledkem je potom rychlejší růst cen vyspělých produktů tzv. center – zemí a zaostávání RZ včetně zhoršování směnných relací v neprospěch tzv. periferií – zemí. - viz 1.a 2. koncepce Geograf. konceptu struktury specializace Lze hovořit i o tzv. efektu - rozevírajících se nůžek ?!

106 c) MO v centrálně plán. ekonomikách – faktor zaostávání NH ve většině SZ … tento „problém“ byl dán historickým vývojem, kdy země tzv. socialistického bloku (viz efekt bipolarity) vytvořily „umělé“ prostředí pro vlastní „integrační „ skupinu zemí (RVHP) a v níž pomocí „umělých“ kurzů k tzv. „převoditelnému „ rublu i s pomocí clearingového vypořádání (bez platebních operací) zajištovaly MO mezi členy RVHP. Dalším negativem bylo nevhodné „ plánování rozvoje NH a „ struktury“ MO dané země s nesouladem ve vývoji vnějšího tržního ekonomického prostředí světa.

107 Posledním faktorem byla „všeobecná“ snaha o reprodukci devizových prostředků za každou cenu ( kursovní, kilogramovou, směnné relace – Terms of trade apod.) na nákup „významných“ položek ( léčiv, zbraňových komponentů a částečně spotřebního zboží…) Pro uspokojování potřeb obyvatelstva po spotřebním zboží byl zřízen i PZO – Tuzex na odčerpání deviz – valut (povinné), tzv nabídková povinnost, od příjemců zahraničních měn, jako např. mezd, darů, dědictví apod., viz Zák.(§) „O devizovém hospodářství ČSSR“.

108


Stáhnout ppt "Mezinárodní obchod. 3. Mezinárodní obchodní politika 3.1 Obchodní politika 3.1 a Protekcionismus 3.1 b Liberalismus 3.1.1 Principy protekcionismu 3.1.2."

Podobné prezentace


Reklamy Google