Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T3.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T3."— Transkript prezentace:

1

2 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T3 tuto výukovou prezentaci : D Ř E V Ě N É S C H O D Y - b

3 Předpisy pro navrhování Při návrhu schodiště musíme dbát na to, aby schodiště umožňovalo bezpečnou a pohodlnou chůzi. Bezpečnostní předpisy a pravidla pro pohodlnou chůzi jsou částečně předepsána zákonem. Tyto předpisy se nacházejí ve stavebním řádu, normách DIN a právních předpisech. Kromě rozměrů částí schodišť musíme též respektovat ochranu před hlukem a protipožární ochranu.

4 Stoupací poměr Průměrná délka kroku je asi 63 cm, zatímco možnost stoupání je asi 31 cm vzdálenost příčlí u žebříků). Délka kroku je tedy asi dvakrát větší, než možnost stoupání. Z tohoto poměru se odvozuje pravidlo kročejové míry, podle kterého je součet dvou výšek stupňů (s) a šířky stupnice (a) roven 59 až 65 cm.

5 Pravidlo kročejové míry Pravidlo kročejové míry a + 2s = 59 až 65 cm Příklad : Při výšce stupně s= 17 cm dostaneme Šířku stupnice a= 59 až 65 cm – 2 x 17 cm = 25 až 31 cm Pro mírné schodiště dostaneme příliš nízké stupně a pro strmá schodiště dostaneme příliš úzké stupnice. Pro tato schodiště použijeme raději bezpečnostní pravidlo, podle kterého má být součet výšky stupně a šířky stupnice roven 46 cm.

6 Bezpečnostní pravidlo a + s = 46 cm Příklad : Při stoupání s=17 cm dostaneme Šířku stupnice a=46 – 17 = 29 cm Kromě pravidla kročejové míry a bezpečnostního pravidla lze použít rovněž pravidlo pohodlného výstupu, podle kterého má být rozdíl mezi šířkou a výškou stupně 12 cm.

7 Pravidlo pohodlného výstupu a – s = 12 cm Příklad : Při šířce stupnice a=29 cm dostaneme Výšku stupně s=29 cm – 12 cm = 17 cm Výzkumy ukázaly, že nejpříznivější stoupací poměr je 17 / 29 cm. Tento stoupací poměr vyhovuje všem uvedeným pravidlům.

8 Požadavky normy DIN Podle normy DIN platí pro výšku následující požadavky: Stoupací poměr schodiště lze určit pomocí pravidla kročejové míry, bezpečnostní pravidla a pomocí pravidla pohodlného výstupu.

9 Točité schodiště V obytných budovách maximálně se dvěma byty musí mít stupně točitého schodiště v nejužším místě šířku stupnice nejméně 10 cm ve vzdálenosti 15 cm od volného líce stupňů. Toto pravidlo neplatí pro vřetenová schodiště. Ve všech ostatních budovách stačí šířka stupnice nejméně 10 cm u volného líce stupňů.

10 Výstupní čára Výstupní čára leží většinou uprostřed schodišťového ramene. Vzdálenost k madlu na schodnici u čela stupňů nesmí být větší než 60 cm.

11 Délka podesty Maximálně po 18 stupních se musí schodišťové rameno přerušit podestou. Většinou se podesta umísťuje v poloviční výšce podlaží. Při chůzi na schodišti se dodržuje rytmus, který je určen stoupacím poměrem tohoto schodiště. Tento rytmus se nesmí podestou přerušit, protože jinak uživatel klopýtl. Délka podesty musí proto odpovídat kročejové míře příslušného schodiště. Minimální délka podesty se skládá z délky kročeje a z šířky stupně a musí podle normy DIN odpovídat nejméně využitelné šířce schodišťového ramene. Kročejová délkaL = 2s + a Minimální délka podesty =L + a

12 Průchozí výška Svislá minimální vzdálenost mezi přední hranou stupňů a spodní hranou konstrukcí, které leží nad nimi, musí být podle normy DIN nejméně 2,0 m.

13 Provedení stupňů Stupně se stupnicí užší než 26 cm musí mít podstupnici odsazenu nejméně o 3 cm (DIN 18065). U schodišť bez podstupnic se z bezpečnostních důvodů požaduje výškový odstup mezi stupnicemi maximálně 12 cm. Tento požadavek se uplatňuje hlavně kvůli malým dětem. Tomuto požadavku lze bez problému vyhovět, když použijeme tlusté stupnice nebo zmenšíme mezeru uchycenými lištami.

14 Šířka schodišťového ramene

15 Zábradlí schodišť Zábradlí schodišť musí být vysoké nejméně 90 cm, měřeno od přední hrany stupňů. Při výšce nad 12 metrů musí být zábradlí vysoké nejméně 1,10 m. Otvory v zábradlí nesmí být širší než 12 cm (např. vzdálenost příčlí).

16 Protipožární ochrana U budov maximálně se dvěma podlažími a s plochou půdorysu maximálně 500 m 2 lze použít dřevěná schodiště bez zvláštních protipožárních opatření

17 Navrhování schodišť Pro určení stoupacího poměru musíme znát konstrukční výšku podlaží výškový rozdíl mezi podlahami dvou podlaží a délku schodišťového ramene.

18 Výška stupňů Abychom dostali počet stupňů, vydělíme konstrukční výšku podlaží navrženou výškou stupňů. Protože výsledek je málokdy celým číslem, provádíme zaokrouhlení. Potom se výška podlaží dělí počtem stupňů a výsledkem je přesná výška schodišťových stupňů.

19 Šířka stupnic Délku schodišťového ramene dělíme počtem stupnic počtem výšek stupňů – 1). Tak dostaneme šířku stupnice. Jestliže výšky a šířky stupňů odpovídají pravidlu kročejové míry, tak schodiště vyhovují.

20 Příklad výpočtu Konstrukční výška podlaží rodinného domku je 275 cm. Pro schodišťové rameno máme k dispozici délku 429 cm. Výška stupňů Předpokládáme výšku stupňů 17 cm. Počet stupňů : 275 cm : 17 cm= 16,2 Protože můžeme mít jenom celý počet stupňů, zaokrouhlíme na 16 stupňů. Výška stupňů : 275 cm : 16= 17,2 cm

21 Příklad výpočtu Výška stupně= 17,2 cm. Pro schodišťové rameno máme k dispozici délku 429 cm. Šířka stupnic 429 cm : 15= 28,6 cm Kontrola pravidlem kročejové míry : 2 x 17,2 cm + 28,6 cm= 63 cm Protože jsme dostali údaj mezi 59 a 65 cm, bude chůze po schodišti pohodlná.

22 Jednoramenné přímé schodiště Na rozdíl od točitých schodišť je navržení jednoramenného přímého schodiště poměrně jednoduché. V půdorysu se definuje šířka schodišťového ramene a přední hrany stupňů. V podélném řezu vedeme vodorovné přímky ve vzdálenosti výšek stupňů. Tyto přímky odpovídají úrovni stupnic schodišťových stupňů. Jestliže promítneme přední hrany schodů z půdorysu směrem nahoru, dostaneme v řezu předběžné zobrazení schodiště. Podle druhu provedení schodiště se potom zakreslí stupnice a podstupnice (s podkosením nebo svislé). Nakonec se přenesou na schodnice.

23 Jednoramenné přímé schodiště

24 Dvouramenné schodiště s mezipodestou Také u tohoto druhu schodiště odvodíme nárys z půdorysu. V půdorysu se zobrazí obě schodišťová ramena a podesta. Při výpočtu délky schodišťového ramene musíme dát pozor na to, že existuje o dvě výšky stupňů více, než je počet stupnic, protože zde máme dvě schodišťová ramena. Při rýsování schodišť se příčný řez určí z půdorysu a výšek stupňů a přenese se na schodnice.

25 Jednoramenné schodiště smíšenočaré U těchto schodišť spočívá obtížnost řešení hlavně v nepravidelném tvaru stupnic a v zobrazení jejich schodnic. Kosé schodišťové stupně je třeba rozvinout, tj. rozdělit užší čela stupnic tak, aby jejich šířka nebyla menší než 100 mm (podle ČSN 130 mm). Norma DIN vyžaduje dodržení této minimální šířky ve vzdálenosti 150 mm od užšího konce stupnic.

26 Jednoramenné schodiště smíšenočaré Rozvinutí schodiště s kosými stupni lze provést různým způsobem : P r o p o r c i o n á l n í d ě l e n í Na výstupní čáru naneseme šířky stupňů. Stupeň v ose ohybu schodiště se zakreslí tak, aby byl u volného konce široký ještě 100 mm. Přední hrany prvního, resp. posledního přímého stupně, jakož i přední hrana středního stupně se prodlouží na střední osu. Vzdálenost mezi takto vzniklými průsečíky se rozdělí v poměru odpovídajícího počtu stupňů. Body takto určené na ose se spojí s pevnými body na výstupní čáře.

27 Proporcionální dělení

28 Jednoramenné schodiště smíšenočaré M ř í ž o v á n í Úsečky délky AB na volném konci stupňů (přední hrana prvního rovného stupně až po střední osu) se přenese. V pravém úhlu se v bodu A zakreslí stejně dlouhá úsečka. Přes body A a B se zakreslí přímka až za bod B. Od bodu A vedeme úsečku o délce A´- B´a určíme její průsečík s prodloužením přímky C – B. Na úsečce B´A´se určí body ve vzdálenostech šíře stupnic a spojí se s koncovým bodem svislé přímky. Průsečíky na úsečce BA odpovídají dělení na volném konci.

29 Mřížování

30 Jednoramenné schodiště smíšenočaré R o z v i n u t í s c h o d i š t ě l i š t a m i Na rýsovací podlaze nakreslíme půdorys schodiště. Na výstupní čáře určíme šířky stupnic. Nejdříve se vyznačí přední hrany prvního a posledního rovného stupně, potom přední hrana rohového stupně a nakonec hrany všech ostatních stupňů. Vyznačení se provede pomocí lišt. Lišty se v ohybu posunují tak dlouho, až nalezneme postupný přechod. Stupně točitých schodišť se musí z bezpečnostních důvodů a z důvodů pohodlné chůze tvarovat stejnoměrně. Tvar stupňů lze určit pomocí lišt, proporcionálním dělením nebo mřížováním.

31 Rozvinutí schodiště lištami

32 Vynášení schodnice Z půdorysu určíme v nárysu úroveň podstupnic a dále pomocí výšky stupňů úroveň stupnic na schodnici. Protože se u točitých schodišť většinou jedná o zapuštěné stupnice, určí se horní a spodní přídavek schodnic. Při stejném horním resp. spodním přídavku schodnic nebudou vnější schodnice na všech místech stejně široké, protože stupně jsou rovněž různě široké.

33 Řešení ohybníku Jako ohybník se označuje spojení přímých částí schodnic v místě s kosými stupni. Nejdříve se v půdoryse určí přední hrany dřevěných podstupnic na vnějším líci ohybníku a spojí se se středem ohybníku. Potom se rozvine ohybník. Přenesením spodního a horního přídavku vzniknou obloučky, ke kterým narýsujeme tečnové oblouky a vytvoříme tak rozvinutý nárys šablony ohybníku, který současně určuje výšku ohybníku. Jestliže je stejný spodní resp. horní přídavek, bude ohybník nestejně široký Protože je ohybník částí schodnice, a tedy zůstává viditelný, měl by být, pokud možno, v celé délce stejně široký. To zajistíme tím způsobem, že přizpůsobíme obloučky přídavku jedné strany straně druhé. Z půdorysu a rozvinutí určíme ohybník v nárysu a zakreslíme jej

34 Ohybník Ohybník u jednoramenného schodiště s poloviční otáčkou (s kosými stupni zapuštěnými do schodnic).

35 Řešení ohybníku V nárysu zakreslíme stoupací přímku. Stoupací přímka odpovídá rovině probíhající v kolmém úhlu k nárysové rovině, která šikmo protíná ještě nerozkreslený ohybník. Eliptická poloha vzniklá tímto řezem se označuje jako půdorysný tvar šablony. Pomocí půdorysného tvaru šablony narýsujeme horní a spodní plochu ohybníku. Zatočený spojovací kus mezi schodnicemi u schodiště s kosými stupni se označuje jako ohybník.

36 Schodnice vřetenového schodiště při lepení

37


Stáhnout ppt "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T3."

Podobné prezentace


Reklamy Google