Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Robert Zbíral Členství ČR v EU II Krize v eurozóně a její možná řešení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Robert Zbíral Členství ČR v EU II Krize v eurozóně a její možná řešení."— Transkript prezentace:

1 Robert Zbíral Členství ČR v EU II Krize v eurozóně a její možná řešení

2 1 mil. 1 mld. 1 bilión

3 115 biliónů - budoucí (nepokryté) výdaje USA

4 Základní parametry stát je ekonomický subjekt jako kdokoli jiný –má příjmy a výdaje –půjčuje si- vydává dluhopisy, pokladniční poukázky etc. dluhopis má splatnost a úrok úrok odráží riziko (nesplacení) a likviditu dluhopisu (šance na prodání dluhopisu před splatností- sekundární trh) dluhopisy nakupovány subjekty finančního trhu –jak může stát snížit dluh? splácení jistin (nečasté), hospodářský růst (dluh k HDP klesá)

5 Základní parametry role centrálních bank –nezávislé na vládách –určují úrokovou míru (reakce na ekonomický vývoj a inflaci) –právo tisknout peníze (stát nerozhoduje) role komerčních bank –působí na finančním trhu, vzájemná provázanost –mají aktiva (vklady, akcie, dluhopisy) a pasiva (půjčky třetím subjektům, jiné závazky) –zajišťují oběh peněz v ekonomice –interakce s centrální bankou (úložky, zástavy oproti hotovosti) klíčové ukazatele pro rozhodování o akci na trhu –výnos, riziko, likvidita

6 Zárodky krize v roce 1999 vznik jednotné měny euro –měna společná, hospodářská politika ne –dluhopisy ve stejné měně, ale každý stát vydává své –reakce trhu: ostatní státy jsou postaveny na roveň Německu země eurozóny si půjčují za stejné peníze jako Německo (nelze zbankrotovat) vše chráněno Paktem růstu a stability (pravidla zadlužování)- nedodržováno výsledek: pocit, že peníze jsou „levné“ –rozdíl hlavně pro chudší země- mohou si půjčovat s nižšími úroky než předtím –vede k silnému zadlužování v některých zemích zejména veřejný sektor (Řecko, Portugalsko) v jiných soukromý sektor (Španělsko, Irsko) –tvoří se různé bubliny (zejména realitní) –pocit bohatnutí vytváří tlak na platy (nižší konkurenceschopnost) –ekonomiky stoupají, ale hlavně skrze domácí poptávku samozřejmě i role korupce, pracovní morálky etc. v určitých státech

7

8

9

10

11

12

13 běžná bilance zahraničního účtu (Německo vs Řecko)

14 Konec zlatých časů rok 2008 a finanční krize v USA –zvyšuje se nervozita, investor požaduje jistotu –zamrzá mezibankovní trh (půjčování) –nejvíce exponované banky v ohrožení „banky, které nemohou padnout“- ohrožení ekonomiky nutná záchrana ze strany států –trh začíná rozlišovat mezi reálnou situací států eurozóny jisté státy začínají mít problémy udat dluhopisy (vysoké riziko) hrozba bankrotu- nutné platit předchozí dluhy nelehká situace eurozóny –ukazují se zásadní ekonomické rozdíly mezi státy –Evropská centrální banka jen obtížně může vyhovět všem –na jaře 2010 krize Řecka- nebude schopno splácet poskytnuta pomoc (samostatně cca 110 mld. eur) obava z dominového efektu- padne-li jeden, trhy vsadí i na pád dalších ohrožených zemí (státy PIIGS)

15

16

17 Zvolené řešení: pomoc státům v problémech jednoduchá myšlenka: –trh některým státům nepůjčí nebo jen za vysoké úroky (velké riziko), jiným ano a za nižší úrok –věřím, že postoj trhu je neracionální (jedná v panice) –půjčí si ti, co mohou a poskytnou peníze těm, co nemohou –pokud vše vyjde (nemohoucí splatí), situace je vyřešena a ještě na tom půjčující vydělá konkrétní realizace: Evropský nástroj finanční stability –přes 750 miliard eur (státy 440, MMF 250, Komise 60) nejde o žádné hotové peníze ve sklepě půjčuje si na trhu až do výše limitu, ručí státy eurozóny dle domluvených podílů prozatím žádné přímé finanční transfery –poskytnuta z něj pomoc Irsku a Portugalsku (částečně preventivní před útokem trhů) Mechanismus stability –nástupce dočasného EFSM –změna Lisabonské smlouvy, platné od roku 2013 –zapojení i soukromého sektoru

18

19

20 Pomoc státům v problémech otázka spravedlnosti pomoci –mají se podporovat rozhazovačné státy? mají přispívat chudší na bohatší? (Řecko vs Slovensko) –proč ano: hrozba dominového efektu argument o přebytku v obchodu a nutnosti vývozu kapitálu záchrana problémových států vs záchrana domácích bank držících dluhopisy problémových států záchrana Kypru (březen 2013) –trest za finanční kasino vs jistota peněz v bankách dlouhodobá udržitelnost opatření? –budou schopny státy pomoc splatit? –případ Řecka nedokáže splatit všechny dluhy –musí klesnout na udržitelnou úroveň proveden tzv. haircut- investoři se musí vzdát části investic –dohoda na odepsání kolem 70 % hodnoty –platí jen pro soukromé investory, pújčky MMF či států mají senioritu a nekrátí se nová pomoc ve výši 130 miliard eur –30 mld. pro haircut (+ 6 mld. úroky), 48 mld. pro rekapitalizaci řeckých bank, zbytek na zaplacení splatných dluhů spojeno s faktickou hospodářskou kontrolou země (pozice Trojky- EU, ECB, MMF) výhled nejasný- záleží na dalším vývoji v Řecku

21

22

23

24 Pomoc státům v problémech kredibilita EFSM –založena na důvěře ve státy, které ručí za půjčky –zvyšuje se expozice dalších zemí, jejich vlastní riziko se zvyšuje –současnost: nejvyšší rating má jen Německo, Finsko, Lucembursko, Nizozemsko –EFSM sám poklesl na AA+ objem prostředků –nestačil by na záchranu velkých ekonomik (Španělsko, Itálie) jen Itálie musí refinancovat 1 bilion eur v příštích dvou letech –snaha sehnat další peníze (záruky), ale kde (vždy musí dodat státy)?: Mezinárodní měnový fond (viz diskutované přispění ČR z rezerv České národní banky) Čína, Rusko, USA?

25 Řešení bankrotu a odchodu z eurozóny rada mnoha ekonomů (včetně V. Klause) –kompletní odepsání současných dluhů (nebo znehodnocení) –možnost devalvace nové vlastní měny (a zvýšení konkurenceschopnosti) ale… –právní překážky odchodu z eurozóny (dle Smluv nejde) –faktické překážky: jak přechod provést? euro nadále funguje- jaká reakce občanů? výsledek: zhroucení finančního systému –odepsání dluhů ? riziko půjčování po bankrotu v jaké měně jsou dluhopisy pro znehodnocení? –výhody devalvace? růst cen dováženého zboží inflační tlaky alternativa: vnitřní devalvace –lepší konkurenceschopnost snížením mezd či nákladů státu –viz příklad Pobaltí –problematické protlačit politicky

26 Další kroky k řešení krize role Evropské centrální banky –má neomezené prostředky (tisk peněz) –ze Smluv: nesmí ručit za ani financovat dluhy členských zemí přesto nakupovala (omezeně) dluhopisy problémových států –návrhy, aby se stala věřitelem poslední instance (Francie, odpor Německa) –od prosince tříleté výhodné půjčky komerčním bankám (program LTRO) celkem v hodnotě 1 bilión eur plán: banky budou půjčovat dále- rozproudí ekonomiku; budou nakupovat i dluhopisy problémových zemí (zmenší tlak na ně)

27 Další kroky k řešení krize nezbytností je zajištění fiskální uměřenosti členů eurozóny –bez dodržování pravidel ohledně zadlužování není možné získat důvěru trhů –zamezení černého pasažérství (žití si nad poměry v očekávání záchrany) –výsledkem Smlouva o fiskální stabilitě (Fiskální kompakt) maximální limity zadlužení, společná kontrola rozpočtů, nedodržení znamená automatické sankce vše má být zakotveno v právu členských zemí (nejlépe ústavách) ČR a Spojené království mimo –rizika přístupu omezování investic států přispívá ke snížení hospodářského růstu, soukromí investoři následují snižuje se koupěschopnost obyvatelstva- nižší domácí poptávka, tj. další pokles růstu hrozba deflační spirály (dluhy se pak rozhodně nesníží) viz. Řecko: hospodářská a sociální situace katastrofální

28

29

30

31 Další zvažované varianty řešení krize evropské dluhopisy –doposud každý ručí za své dluhy, případně na sebe připadající část –u evropských dluhopisů by všichni ručili společně a nerozdílně –výhody snižuje se riziko pro trhy (síla Německa) menší náklady na financování dluhů –nevýhody zvyšuje se morální hazard reálné hospodářské rozdíly mezi státy se nemění –do značné míry „tichá“ federalizace nutná skutečná koordinace hospodářské a rozpočtové politiky pravděpodobně i harmonizace daní –existuje několik variant návrhů např. společné ručení jen do 60 % HDP, pak již věc státu rozpad eurozóny –celkový návrat k národním měnám vize ekonomického otřesu, dominový efekt, ztráta důvěry trhů ohromné politické náklady: „Konec eura znamená konec EU a Evropy jako celku“ –vznik slabšího a silnějšího eura, případně jeho omezení na některé státy varianta předchozího, spory mezi zeměmi

32


Stáhnout ppt "Robert Zbíral Členství ČR v EU II Krize v eurozóně a její možná řešení."

Podobné prezentace


Reklamy Google