Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Klimatická změna – mýtus nebo fakt? Michal Žák. Témata Klimatický systém Vývoj klimatu a historické změny Skleníkový efekt Pozorované změny klimatu a.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Klimatická změna – mýtus nebo fakt? Michal Žák. Témata Klimatický systém Vývoj klimatu a historické změny Skleníkový efekt Pozorované změny klimatu a."— Transkript prezentace:

1 Klimatická změna – mýtus nebo fakt? Michal Žák

2 Témata Klimatický systém Vývoj klimatu a historické změny Skleníkový efekt Pozorované změny klimatu a jeho projekce Rizika a dopady Emisní situace Možná řešení

3 Počasí a klima  POČASÍ = okamžitý stav atmosféry  KLIMA = „průměrný“ (charakteristický) stav počasí daného místa

4 Klimatický systém a příčiny jeho změn  fyzikální systém  atmosféra  oceán  zemský povrch  biosféra  chemické vazby  biologické změny  zpětné vazby mezi složkami systému  extraterestrické vlivy  sluneční záření, sluneční činnost, změny orbitální dráhy, sluneční vítr aj.  terestrické vlivy  rozložení pevnin a oceánů, sopečná činnost, vegetační pokrývka  změny vnitřní dynamiky systému  antropogenní změny (nárůst emisí, uvolňování tepla, aj.)

5 Zesilování skleníkového efektu  atmosféra a zemský povrch pohlcuje a odráží sluneční záření  dlouhovlnné vyzařování Země bez skleníkových plynů  T ~ 255 K  působení přirozeného množství skleníkových plynů  T ~ 288 K  antropogenní skleníkové plyny   T > 0 skleníkové plyny vodní pára, CO 2, CH 4, N 2 O, PFC, HFC, SF 6, O 3, pevné aerosoly

6 Vývoj klimatu historie a poslední tisíciletí  střídání teplých a chladných období - cykly s periodou 100 až 140 tisíc let  poslední tisíciletí - klima relativně stabilní  9. – 14. století teplejší  16. – 19. století chladnější  20. století výrazně teplejší CO 2 T

7 Vývoj klimatu poslední století  nárůst teploty ve 20.století (pravděpodobně) nejvyšší za posledních 1000 let  zesílení nárůstu v posledních 2-3 desetiletích  poslední dekáda historicky nejteplejší  11 z posledních 12 let = nejteplejší od poloviny 19.století

8 Změny emisí a koncentrací  nárůst emisí od r.1990 o 13% a jejich akumulace v atmosféře  dlouhé setrvávání v atmosféře (roky)  dobré promíchávání  nezávislost na místě vzniku  globální aspekty CO 2 CH 4 N2ON2OF-plyny CH 4 CO 2 N2ON2O koncentrace (od ca 1750) CO 2  35% CH 4  140% N 2 O  18% F-plyny  zcela nové!

9 Radiační působení skl. plynů vodní pára: kombinovaný vliv (výpar, oblačnost, zpětné vazby) obsah vodní páry přibližně konstantní horní odhad podílu na skleníkovém efektu 50-70%

10 Globální teplota  T  0,74 o C (1906 – 2005)  T  0,60 o C (1901 – 2000) poslední dekáda nejteplejší

11 Globální změny teploty

12 Globální teplota  T  0,74 o C (1906 – 2005)  T  0,60 o C (1901 – 2000) poslední dekáda nejteplejší

13 Pozorované změny v ČR  nárůst ročních průměrů T max, T min a T prům ; trendy statisticky významné  nárůst sezónních průměrů T max a T prům (ne podzim)  nárůst zimních a jarních T min nad 700 m n.m.  teplejší než ; jednoznačně nejteplejší období; pokračuje i po r.2000  trvání denních T prům ≥ 0 °C delší o 11 dní, ≥ 5°C o 4 dny, ≥ 10°C o 5 dní, ≥ 15 °C o 15 dní  jaro + léto = zvýšení denní amplitudy  podzim + zima = pokles denní amplitudy  srážky = mírný pokles konec jara+léto, nárůst v zimě  zvýšená extremalita počasí

14 ČR územní teploty lineární trendy oC / 10 let posledních 34 let – 0,29 posledních 25 let – 0,34 posledních 10 let – 0,82 teplá polovina roku

15 Oteplování je globální jev  oteplení s výjimkou východního Pacifiku, jižních oceánů a některých částí Antarktidy  zemský povrch se otepluje výrazně rychleji než oceán  oceán (na rozdíl od pevniny) akumuluje teplo  oteplení střední troposféry je konsistentní s oteplením povrchu

16 Oteplování je nehomogenní severní polokoule  T  0,6 o C jižní polokoule  T  0,3 o C severní polokoule (z.š.>65 o N)  T  1,5 o C globální  T  0,4 o C

17 Oceán  zvýšení teploty do hloubky ~ 3000 m  pohlcení ~ 80 % aditivního tepla  trend výparu nad oceány = +1,2 % / 10 let ( ) moře pevnina akumulace tepla

18 Letní extrémní teploty ve střední Evropě

19 Zvýšený výpar  převážně nárůst výparu nad oceány  globální trend výparu nad oceány ( ) = +1,2 % / 10 let  konsistentní s nárůstem teploty

20 Extremalita srážek trend výskytu extrémních srážek v % / 10 let (1951–2003) příspěvek extrémních srážek k celkovým (%)

21 Sněhová pokrývka, arktický led, permafrost rozsah sněhové pokrývky arktické zalednění rozsah permafrostu

22 Pevninské ledovce (Evropa)  v osmi z devíti ledovcových oblastí dochází k úbytku  – pokles o 30 % plochy  1980 – 2000 – pokles o 20 %  léto 2003 – pokles o 10 %  alpské ledovce ve Švýcarsku – úbytek 1,3 % / rok  2035 – ztráta 50 %  ztráta 75 %  2100 – ztráta 100 % (pod 2500 m n.m)  rozšiřování pobřežních ledovců v Norsku = nárůst srážek

23 Zatím chybí dostatek důkazů  ( tropické cyklony )  zalednění Antarktidy  severoatlantická termohalinní cirkulace  jevy malých měřítek (tornáda, blesky, kroupy, prachové bouře)

24 Projevy změn (shrnutí)  Nárůst povrchové a troposférické teploty obsahu vodní páry a tepla nad/v oceánech  Pokles objemu horských ledovců, Grónského ledovce, některých ledovců v Antarktidě sněhové pokrývky, arktického zalednění a permafrostu  Zvýšená „extremalita“ zesílení západního proudění ve středních z.š. zvýšení četnosti silných srážek a bezesrážkových období změny extrémních teplot - méně studených dnů, studených nocí, mrazových dnů - více teplých dnů, teplých nocí - vlny vysokých teplot

25 IPCC AR IPCC WG I (věda) Paříž únor WG II (dopady) Brusel duben WG III (emise) Bangkok květen SYR (syntéza) Valencia listopad  rozhodnutí o přípravě  struktura obsahu a kapitol  vlastní příprava AR4  tři připomínková kola  každý díl = tři části: ZPRÁVA, TS, SPM  syntéza a analýza publikovaných recenzovaných výsledků – žádné „hlasování zpolitizovaných vědců“ (!!!)  problém interpretace výsledků (snaha politiků a extrémních enviro-aktivistů o zviditelnění)

26 Příčiny změn (IPCC AR4) „Značná část nárůstu průměrných globálních teplot je velmi pravděpodobně (> 90 %) spojena se zvýšenou produkcí skleníkových plynů antropogenního původu.“ Z upřesněné spolehlivosti výroku nelze 1)dovozovat kvantitativní stanovení podílu člověka na globálním oteplování a následně na klimatické změně 2)zpochybňovat existenci vlivu člověka na globální klima

27 Projekce očekávaného vývoje emisní scénáře SRES –do r nezávisí na volbě scénáře –příští dvě desetiletí  T  0,2 o C / 10 let –stabilizace koncentrací (2000)  T  0,1 o C / 10 let scénář nárůst teploty (ºC) zvýšení hladiny moří (m) nejlepší odhadrozsahmodelový rozsah stabilizace (2000)0,60,3 – 0,9není k dispozici B11,81,1 – 2,90,18 – 0,38 A1T2,41,4 – 3,80,20 – 0,45 B22,41,4 – 3,80,20 – 0,43 A1B2,81,7 – 4,40,21 – 0,48 A23,42,0 – 5,40,23 – 0,51 A1FI4,02,4 – 6,40,26 – 0,59

28 Vývojové emisní scénáře IPCC SRES 2000 A1rychlý růst ekonomiky a vývoj nových technologií A1FIintenzivní využívání fosilních paliv A1Tbez fosilních paliv A1Bvyvážené využívání všech zdrojů energie A2heterogenní svět, silný populační nárůst, přetrvávající regionální ekonomické rozdíly B1postupující globalizace, rychlý rozvoj informačních technologií, služeb, zavádění nových technologií B2důraz na udržitelný rozvoj, podpora regionálních ekonomik, různorodost technologických změn

29 Projekce vývoje  nárůst teploty  vyšší než dosud  vyšší nad pevninou a ve vyšších z.š. severní polokoule  nižší nad jižními oceány a severním Atlantikem  extrémně vysoké teploty  nárůsty hladin

30 Projekce vývoje snižování výšky i rozsahu sněhové pokrývky tání permafrostu ubývání pevninských, arktických a částečně i antarktických ledovců silné a přívalové srážky pokles výskytu tropických cyklón (vyšší intensita) změny srážkového režimu (vyšší zeměpisné šířky nárůst, subtropické oblasti nad pevninami pokles)

31 Globální a regionální modely (příklad) globální klimatické modely jsou vhodné pro zjednodušený terén (ve složitějším terénu příliš nevyhovují)  detaily lze přesněji popsat regionálními modely

32 Projekce změn teploty

33 33 Projekce změn srážek zimaléto

34 Výhled dopadů a rizik všechny kontinenty a většina oceánů postižené sektory rozložení dopadů a rizik je plošně nehomogenní –změna klimatu = problém globální –dopady, zranitelnost = problém regionální / lokální vazba na sociální a ekonomické podmínky vodní hospodářství zemědělství lesnictví lidské zdraví energetika turistika aj. ………

35 Evropa  tání horských ledovců  změny srážkového režimu (léto – silné, intenzivní srážky, ale i sucho)  delší vegetační období s problémem vláhy  migrace živočišných i rostlinných druhů  zdravotní rizika (teplotní vlny)  záplavy, povodně (i časně jarní)  pobřežní vlny, erose půdy (Atlantik)  turistika (zimní, letní)  pokles lesní produktivity  dopady na energetiku (vodní, chlazení, posun špiček)  klíčový prvek = VODA

36 Klíčová rizika v Evropě

37 Voda - změny v 21. století Scénář A1B = velmi rychlý ekonomický nárůst v celém světě, vysoký populační nárůst, rovnoměrný energetický mix Definice: water stress = < 1000 m 3 /rok.obyv.

38 ČR - Modelové scénáře (r. 2050)  zvýšení T prům o 0,9 až 3,0 °C  zvyšování T max  počet dní s extrémními teplotami  častější střídání extrémně teplých, resp. chladných období zejména v létě  pokles ročních úhrnů srážek o 0,2 až 0,6 %/rok  posun k nižším srážkovým úhrnům na jaře a v létě, k vyšším v zimě  častější výskyt extrémních povětrnostních jevů

39 Emisní vývoj USA32,1 EU-1519,2 Rusko8,5 Japonsko6,2 Německo4,6 Kanada3,4 V.Británie3,0 ČR (18.)0,7 podíl (%) na AXI Čína33,9 Indie10,2 Brazílie3,2 Mexiko3,2 J.Afrika3,2 ČR podíl (%) na non-AXI 2005 AXI : non-AXI  50 : 50

40 40 Spotřeba primárních zdrojů  :   1,4 % / rok  rychlý nárůst v non-AXI státech  velké hydro a geotermální zdroje stagnují  nárůst větrné a solární energetiky (z nízké úrovně )

41 Řešení problému změn klimatu klimatická změna a proměnlivost klimatu dopady na společnost řešení problémů adaptace snižování emisí

42 42 Adaptační opatření  předjímající (před vznikem rizika)  reaktivní (po zjištění rizika) (IPCC TAR, 2001) soubor možných přizpůsobení přírodního nebo antropogenního systému skutečné nebo předpokládané změně klimatu a jejím dopadům  autonomní (přirozené adaptace)  plánovaná (výsledek politického uvažování) Adaptační kapacita = potenciál nebo schopnost systému, regiónu, nebo společnosti se změnám přizpůsobit (geografická a socio-ekonomická proměnná)

43 Snižování emisí a adaptace  Mitigace (snižování emisí) a adaptace mají řadu společných prvků  Mitigační a adaptační kapacity vztah k sociálním a ekonomickým podmínkám závislost na přístupu ke zdrojům a technologiím trhům a finančním prostředkům informacím a způsobům řízení – silně závisí na lokálních, národních, regionálních podmínkách

44 Kjótský protokol  přijetí - prosinec 1997  průmyslové státy - kvantitativní redukční cíle  rozvojové státy - žádné redukční cíle  redukce agregovaných emisí CO 2 do o nejméně 5,2 % vůči stavu v roce 1990  zahrnutí propadů ze sektoru LUCF  původně deklarovaná priorita = snižování emisí na národní úrovni  další (flexibilní) mechanismy  vstup v platnost  „neúčast“ USA a Austrálie, změna postoje Kanady  hledání cest po roce 2012

45 nárůst pokles Emise

46 Plnění Protokolu v EU-15

47 Plnění Protokolu v EU-10 emise ČR

48 OZE výroba elektřiny OZE

49 Podíl emisí ČR EU-10 83,5 % ČR 16,5 % ČR 2,9 % EU-25 97,1 % podíl na celosvětových emisích 0,2 – 0,4 % ČR 3,4% EU-15 96,6%

50 Podíly plynů a sektorů (ČR)

51 51 Potenciál snížení emisí PEZ (2030)  celkové emise  48,5 Gt  potenciál úspor  7,4 Gt   15 % AXI non-AXI AXI

52 52 Potenciál snížení emisí (sektory) 2030

53 Adaptace ve vodním hospodářství  zvýšení retenční vlastnosti krajiny  revitalizace vodohospodářských systémů a zvýšení flexibility a efektivnosti vodohospodářských soustav  zvýšení efektivnosti řízení vodních děl v nestacionárních podmínkách (rizikové a neurčité situace)  zajištění bezpečnosti proti přelití  zkvalitnění rozhodovacího procesu,  změny ovladatelného retenčního prostoru  zajišťování bezpečného průchodu povodní  omezení znehodnocování vody kontaminacemi

54 Adaptace v zemědělství  změna druhů zemědělských plodin  nové agrotechnické postupy  snižování ztrát půdní vláhy  zajištění reprodukce půdní úrodnosti  zvýšení stability půd, erozní ohrožení  optimální využití závlah pro produkci speciálních plodin  eliminace zvýšeného tlaku infekčních chorob, působení plísní a hmyzu a plevelů

55 Adaptace v lesnictví  lokální predikce možného ohrožení  dlouhodobé plánování a respektování specifik lesních oblastí  zvyšování adaptačního potenciálu lesů  druhová, genová a věková diverzifikace porostů  náhrada jednodruhových porostů směsí dřevin  eliminace rizik gradací hmyzích škůdců, vaskulárních mykóz a kořenových hnilob

56 Atributy politiky EU (1)  „Vedoucí úloha“ EU v mezinárodních jednáních post-2012 období (jednání )  „Teplotní hranice“ = do 2 o C (preindustr.)  Integrovaná energetická a klimatická politika  Energetická politika musí zajistit bezpečnost dodávek energie konkurenceschopnost ekonomiky environmentální udržitelnost  Snižování emisí krátkodobý cíl (2020) = 30%, resp. 20% (1990) dlouhodobý cíl (2050) = 60-80%  Snaha „naklonit si“ rozvojové státy

57 Atributy politiky EU (2)  Diferencovaný přístup členských států národní okolnosti, spravedlnost, transparentnost technické analýzy  Energetická politika – výhledy do r.2020 Energetický akční plán (EPE) pro zvýšení energetické účinnosti o 20 % závazný celkový cíl 20% energie z OZE závazný minimální cíl 10% biopaliv respektování národního výběru energetického mixu náznak otevření diskuse o jádru

58 Klíčové signály (1)  Klimatická změna je realitou  Vliv člověka nelze podceňovat, ale ani přeceňovat  Interference s klimatickým systémem je regionálně nehomogenní (poloha, dopady, adaptační i mitigační kapacita)  Změna způsobu výroby i spotřeby energie (na národní i globální úrovni) snižování energetické náročnosti dekarbonizace ekonomiky (OZE, jádro) ekonomické vztahy

59 Klíčové signály (2)  Klimatická politika musí obsahovat podporu vědy, výzkumu a uplatnění nových technologií kombinaci regulatorních a tržních nástrojů motivační právní rámec (dotační politika nesmí ohrožovat surovinové vstupy)  Klimatická politika musí zajistit vyváženost přístupů snižování emisí a adaptačních opatření a jejich ekonomických souvislostí  Energetická politika musí být založena na diskusi reálných možností využívání domácích energetických zdrojů, vč. ekonomických vazeb posílení domácí energetické infrastruktury (nespoléhat se příliš na evropskou koordinaci)

60 Voda (konec 21. století vs. dnes) Scénář A1B = velmi rychlý ekonomický nárůst v celém světě, vysoký populační nárůst, rovnoměrný energetický mix

61 Voda (dnes)


Stáhnout ppt "Klimatická změna – mýtus nebo fakt? Michal Žák. Témata Klimatický systém Vývoj klimatu a historické změny Skleníkový efekt Pozorované změny klimatu a."

Podobné prezentace


Reklamy Google