Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020

Prezentace na téma: "Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020"— Transkript prezentace:

1 Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020
Ing. Štefan Duháň ředitel odboru trhu práce MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí, sekce náměstka ministryně pro zaměstnanost tel: ,

2 Obecné informace Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 (dále jen „SPZ 2020“) byla schválena vládou dne 15. října 2014 usnesením č. 835 Je základním resortním dokumentem upravujícím zaměření a cílení politiky zaměstnanosti do roku 2020 a jedním z dokumentů, kterými jsou plněny dílčí předběžné podmínky vyžadované Evropskou komisí v souvislosti s čerpáním finančních prostředků v novém programovém období Návazným (implementačním) dokumentem je materiál „Aktivizační opatření k řešení nepříznivé situace na trhu práce“ (viz prezentace JUDr. Vaňáska) Odkaz:

3 Východiska I Primárními východisky SPZ 2020 je dosažení národních cílů politiky zaměstnanosti do roku 2020: 3.Q14 Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 20 – 64 let 75 % 73,9% a dílčích národních cílů: Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 55 – 64 let 55 % 54,7 % Míra zaměstnanosti žen 65 % 64,7 % Snížení míry nezaměstnanosti mladých o jednu třetinu oproti roku ,3% 16,3 % Snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu oproti roku % 21,2 %

4 Východiska II SPZ 2020 reaguje na požadavky jiných (strategických) dokumentů jak na evropské, tak národní úrovni, které definují požadavky na trh práce. Jedná se zejména o: Specifická doporučení rady a na ně navazující Národní program reforem (do roku 2014) Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti a prolíná se s dalšími strategickými dokumenty, jakými jsou např.: Záruky pro mládež Operační program Zaměstnanost

5 Struktura I SPZ 2020 nevznikala jako solitér, jejímu zhotovení předcházelo vytvoření Koncepce politiky zaměstnanosti 2013 – 2020 poskytující rozsáhlý analytický materiál a definování základních problémových okruhů: Vysoký převis nabídky pracovní síly nad její poptávkou Obtížný přístup k zaměstnání, zejména pro znevýhodněné skupiny osob a prohloubení regionálních disparit na trhu práce Postavení žen na trhu práce Nedostatečná flexibilita zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů a nedostatečná profesní mobilita

6 Struktura II Na výše uvedené problémy proto navazují jednotlivé priority SPZ 2020, celkem se jedná o následující 4 priority: Podpora přístupu k zaměstnání zejména pro skupiny ohrožené na trhu práce Podpora rovnosti žen a mužů na trhu práce Přizpůsobení podniků, zaměstnanců a nezaměstnaných změnám a potřebám trhu práce Rozvoj služeb zaměstnanosti Vymezení těchto priorit koresponduje se strukturou OP Zaměstnanost

7 Priorita 1: Podpora přístupu k zaměstnání zejména pro skupiny ohrožené na trhu práce
Zajištění rovného přístupu k zaměstnání pro všechny je jednou ze základních úloh státní politiky zaměstnanosti V rámci této priority byly identifikovány následující dva základní problémy na jejichž eliminaci se bude v následujících letech soustředit politika zaměstnanosti: Nedostatečná tvorba pracovních míst umožňující nalezení pracovního uplatnění všem osobám, které pracovat chtějí a to včetně regionálních disparit mezi nabídkou a poptávkou po práci Ztížený přístup k zaměstnání pro nejvíce znevýhodněné osoby (starší, mladí, rodiče a osoby pečující o osobu blízkou, osoby s nízkou kvalifikací, OZP a osoby s dalšími, zejména sociálními hendikepy)

8 Problematiku sociálně vyloučených lokalit
Priorita 1: Podpora přístupu k zaměstnání zejména pro skupiny ohrožené na trhu práce V oblasti tvorby pracovních míst je nutné se soustředit zejména na odstranění problémů souvisejících s: Rozdíly v ekonomické výkonnosti regionů ČR (a tedy genezi pracovních míst) IP ve světě Problémy v oblasti dojížďky do zaměstnání (nákladovost dojížďky/přestěhování, infrastruktura) úroveň příjmů Problematiku sociálně vyloučených lokalit Z tohoto důvodu se opatření politiky zaměstnanosti budou soustředit na: Oblast investičních pobídek – zvýšení hmotné podpory (již platné), rozšíření regionů, do nichž lze hmotnou podporu poskytnout

9 Zefektivnění a rozšíření APZ – navýšení finančních prostředků, lepší cílení s ohledem nejenom na cílové skupiny ale rovněž nejvíce postižené regiony monitoring a evaluace Rozvoj sociální ekonomiky nastavení procesu

10 Základním dokumentem je program Záruky pro mládež
Priorita 1: Podpora přístupu k zaměstnání zejména pro skupiny ohrožené na trhu práce V oblasti podpory zaměstnanosti znevýhodněných osob bude politika zaměstnanosti cílit zejména na: Mladé Rozvojem kariérového poradenství a to ve spolupráci služeb zaměstnanosti a škol NPF Zajištění získání dostatečných praktických zkušeností, odborné praxe a stáže nástroj APZ Předvídání kvalifikačních potřeb umožňující včasné směřování absolventů do perspektivních oborů Základním dokumentem je program Záruky pro mládež

11 Starší osoby Důraz zejména na prevenci, rozvoj age- managementu u zaměstnavatelů Důraz na podporu profesní mobility ve vyšším produktivním věku

12 Osoby s nízkou kvalifikací a osoby sociálně vyloučené
Priorita 1: Podpora přístupu k zaměstnání zejména pro skupiny ohrožené na trhu práce Osoby s nízkou kvalifikací a osoby sociálně vyloučené Zaměření na vzájemné provázání sociální politiky a politiky zaměstnanosti, zejména s motivačním cílem preferovat zisk z výdělečné činnosti před sociálním příjmem práce se musí vyplatit Opatření v oblasti asistence nejenom při získání zaměstnání, ale rovněž při jeho udržení Opatření aktivizační povahy – krátkodobá pracovní uplatnění zaměstnatelnost x zaměstnání

13 OZP Cílem podpory upřednostňovat plnohodnotné pracovní uplatnění OZP na volném trhu práce pracovní skupina Rozšířit využití pracovní rehabilitace motivace

14 Priorita 2: Podpora rovnosti mužů a žen na trhu práce
Ve srovnání s zahraničím vykazuje český trh práce poruchu v rovnosti přístupu k zaměstnání mezi muži a ženami. Základními problémy jsou: Nižší participace žen na trhu práce Nižší úroveň odměňování za vykonanou práci ženami než muži a znevýhodnění žen v oblasti kariérního růstu X S ohledem na demografický vývoj (úbytek pracovních sil) jsou ženy jedním z nejvýraznějších potenciálních zdrojů pracovní síly, a to i s ohledem na stoupající vzdělanost žen, která se vyvíjí dynamičtěji než u mužů Primární příčinou, kromě sociokulturních determinantů, je zejména vztah mezi postavením na trhu práce a rolí žen – matek, tj. nesoulad mezi rodinným a pracovním životem dětská skupina Mateřská a rodičovská dovolená

15 Priorita 2: Podpora rovnosti mužů a žen na trhu práce
SPZ 2020 se proto soustředí na podporu souladu rodinného a pracovního života a to: Důrazem na rozvoj zařízení péče o dítě Podporu flexibilních organizací práce V případě flexibilních organizací práce, zejména zkrácených pracovních úvazků, je však kladen důraz na principy flexicurity, tj. zachování dostatečné jistoty, včetně ekonomické jistoty zaměstnanců a to tak, aby nedošlo k nechtěné podpoře prekérních zaměstnání a zvyšování míry „podzaměstnanosti“ K dalším opatřením se řadí podpora vzdělávání žen v době rodičovské dovolené s cílem udržet kontakt s profesním světem, podpora podnikatelských aktivit a potírání diskriminace na trhu práce

16 Priorita reaguje na následující základní problémové okruhy:
Priorita 3: Přizpůsobení podniků, zaměstnanců a nezaměstnaných změnám a potřebám trhu práce Priorita reaguje na následující základní problémové okruhy: počáteční vzdělávání již není schopno poskytnout jedinci dostatečné kompetence nezbytné po celou dobu jeho profesního života, nedostatečná vazba počátečního vzdělávání na potřeby trhu práce – nedostatečné kompetence (zejména praktické dovednosti) absolventů škol k uplatnění na trhu práce, spolupráce se zaměstnavateli nedostatek absolventů technických a učňovských oborů. kraje

17 K eliminaci výše uvedených problémů se rezort MPSV
Priorita 3: Přizpůsobení podniků, zaměstnanců a nezaměstnaných změnám a potřebám trhu práce K eliminaci výše uvedených problémů se rezort MPSV v této prioritě bude soustředit na následující aktivity: Vytváření podmínek k dialogu mezi zaměstnavateli, vzdělávacími institucemi a jejich zřizovateli a službami zaměstnanosti Vytvoření modelu předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce a jeho využití v praxi, v resortu MPSV zejména v oblasti poradenství k volbě povolání a cílení rekvalifikací Kariérové poradenství – vymezení vzájemných kompetencí a následná spolupráce mezi resortem MPSV a MŠMT, spolupráce ÚP ČR se školami

18 Krom přímé finanční podpory vzdělávání zaměstnanců
Priorita 3: Přizpůsobení podniků, zaměstnanců a nezaměstnaných změnám a potřebám trhu práce Přímá podpora se pak bude soustředit na rozvoj dalšího profesního vzdělávání Zaměstnanců Krom přímé finanční podpory vzdělávání zaměstnanců Nutné vyjasnit kompetence mezi MPSV a MŠMT Podpora vytváření sítí zaměstnavatelů zaměřených na vzdělávání (zejména u malých a středních podniků) Rekvalifikace (zejména UoZ) MPSV bude usilovat o vyjmutí rekvalifikací z režimu zákona o veřejných zakázkách Modularizace rekvalifikačních kurzů, tak aby byly schopny reflektovat již nabyté kompetence účastníků a ti mohli být vzdělávání pouze v těch částech kurzů nezbytných k úspěšnému složení zkoušky

19 Priorita 4: Rozvoj služeb zaměstnanosti
Efektivní a dostupné služby zaměstnanosti jsou základním předpokladem k naplňování cílů SPZ 2020 Potřeba dalšího personálního posilování ÚP ČR, tak aby byl schopen zajistit individualizované služby svým klientům: Nejenom kvantitativní, ale rovněž kvalitativní posilování Rozvoj interního systému vzdělávání Další intervence Rozvoj materiálně technického vybavení, včetně zajištění kvalitního informačního systému a systémů umožňujících automatizaci některých procesů a šetření personálních kapacit pro přímou práci s problémovými klienty

20 Priorita 4: Rozvoj služeb zaměstnanosti
Vytvoření kvalitního monitoringu trhu práce, nejenom v oblasti získávání přehledu o trhu práce a naplňování databáze volných pracovních míst, ale rovněž vyhodnocování politiky zaměstnanosti (efektivita APZ) Posilování spolupráce na trhu práce – zejména prostřednictvím poradních sborů, nutnost zainteresovat místní samosprávy na řešení problémů regionálních trhů práce (nikoliv pouze skrze APZ) pakty zaměstnanosti

21 Implementace Opatření, která jsou ve strategii uvedena jsou strategickými opatřeními rámcové povahy Konkrétní opatření jsou definována (včetně určení gestorů a termínů) v dokumentu Aktivizační opatření – nahrazuje akční plán strategie pro léta Záměry a strategická směřování SPZ 2020 se však budou promítat do dalších strategických materiálů dotýkajících se problémů zaměstnanosti, ale rovněž do řídících aktů MPSV

22 Děkuji za pozornost