Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jaké mohou být dopady v teplárenském sektoru při neřešení problémů s nedostatkem současného paliva.Je dřevní biomasa řešením? Autor : Ing. Jan Vondráš.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jaké mohou být dopady v teplárenském sektoru při neřešení problémů s nedostatkem současného paliva.Je dřevní biomasa řešením? Autor : Ing. Jan Vondráš."— Transkript prezentace:

1 Jaké mohou být dopady v teplárenském sektoru při neřešení problémů s nedostatkem současného paliva.Je dřevní biomasa řešením? Autor : Ing. Jan Vondráš Datum: 13.1. 2011 Invicta Bohemica, s.r.o. Senovážné náměstí 23 Praha 1 Analytická a konzultantská společnost v oblasti energetiky Rok založení 1998

2  Současnost těžby HU v ČR  Omezení těžby stávajícími limity, kolik HU uvnitř a vně  K čemu dojde po roce 2012  Konec pohádky o dřev.štěpce  Posun limitů těžby: fakta versus politické a ekologické fikce  Jak přesvědčit politiky, že je již hodinu po dvanácté

3  Sledujeme podrobně od roku 2002  Zachycen proces změny palivové základny a zpětné substituce k hnědému uhlí 2002-06  Studie pro MPO (IV/2007)  Aktualizovaná studie pro NEK (VI/2008)  Další studie pro NEK a Oponentní radu (IX/ 2008)  Kritický scénář nedostatku HU: kvantifikace hlavních dopadů, studie pro MPO (XII/2009)

4  Masivní návrat k hnědému uhlí ve výši 1000 000 tun/rok  V témže segmentu pokles spotřeby černého uhlí o 700 000 tun/rok  Zároveň pokles spotřeby zemního plynu o 60 mil.m3/rok  Důvody: „útěk“ z vysokých variabilních nákladů a tím udržení konkurenceschopné výroby tepla a elektřiny  Proces substituce pokračuje u dalších subjektů, zahrnuje i spoluspalování na ČU zdrojích.

5  HU společnosti mají většinu produkce dopředu vyprodánu.  Jako soukromé subjekty se již chovají jinak než v minulosti.  Řadě tepláren končí dlouhodobé kontrakty na HU v letech 2010 - 2015 bez možnosti je obnovit.  Již dochází ke zjevné disproporci mezi nabídkou a poptávkou, která povede ke zvyšování ceny a zásadnímu omezení dostupnosti HU v nejbližších letech.  Podrobná analýza dostupnosti HU uvnitř limitů těžby (spolupráce s VUHU Most) a naše výpočty očekávané spotřeby ukázaly, že jde o systémový problém, který nelze vyřešit jinak než buď zásadním omezením vývozu elektřiny ČEZem, nebo prolomením limitů.  Přestavba tepláren na jiná paliva je do roku 2013 (první zlom v další dostup. HU) časově, ekonomicky i technicky nereálná. Přechod na substituční paliva by vytvořil cenově nekonkurenceschopné produkty

6  Aktualizovat SEK s orientací na vyšší využití vlastních primárních energetických zdrojů a v budoucím palivovém mixu zachovat významný podíl hnědého uhlí. (bylo ze strany MPO připraveno)  Zabránit dříve chystané novelizaci Horního zákona, jejímž cílem bylo mimo jiné ze stran „Zelených bratrstev“ dosáhnout odpisu zásob za limity a jejich nevratné „rekultivace“ hydrickou cestou. Tedy zabránit faktické a nenávratné likvidaci HU za limity!! (zatím se daří).  Co nejdříve rozhodnout o uvolnění limitů těžby dle stále platné SEK z roku 2004, tzv. „Zeleného scénáře“ na dolech ČSA a Bílina a zpřístupnit 387 mil tun HU (zatím pouze vykrucování politiků).  Nalézt právně i obchodně přijatelný způsob, který zajistí, aby toto uhlí dostalo teplárenství a nevyvezlo se přes vyrobenou el. ven z ČR.

7 V ČR je evidováno 8 HU pánví a lokálních výskytů ale pouze ve 3 z nich je provozována aktivní báňská činnost.  1. Jihomoravská lignitová pánev je před douhlením, v roce2009 se vytěžilo již pouze 254 tis tun pro Elektrárnu Hodonín.  2. Sokolovská pánev mezi 1860- 2009 vytěžila 1 miliardu a 111 mil tun HU. K 1.1.2010 je v předpolí dvou posledních lomů již jen 172 mil. tun vytěžitelných zásob. V roce 2009 poklesla těžba poprvé v historii pod 9 mil tun/rok.  3. Severočeská HU pánev: mezi 1860-2009 vytěženo 4 miliardy a 13 milionů tun HU. K 1.1.2010 je v předpolí 5 lomů již jen 815 mil tun, lom Šverma ukončí těžbu již v roce 2010. Zbytkové zásoby cca 5 mil tun převezme lom Vršany. Zbývají tedy fakticky jen 4 „živé“ lomy.

8  Vysoká poptávka po HU vyvolaná výše uvedenými změnami v palivové základně tepláren i vyšší výrobou elektřiny do počátku krize v roce 2008 se odrážela v těžbách kolem 49 mil tun/rok. Tzn. těžilo se v limitech rychleji, než byl předpoklad SEK.  V roce 2009 v době recese těžba představovala jen 45,37 mil. tun, převážně energetického paliva.  Z celkové těžby 42,3 mil tun energetického paliva odebral ČEZ 26,3 mil. tun.  Zbytek 2,6 mil tun tvoří tříděné uhlí z úpraven Komořany a Ledvice a 162 tis tun briket ze SU, a.s.  B.

9  ÚEL v SHD neomezily pouze lom Vršany, ten má životnost do roku 2055 při těžbě 7 a později 6 mil tun/rok.  Změna dobývacího prostoru Tušimice dle vládního usnesení 444/91 zajišťuje těžbu na dole Libouš max. do roku 2035. Zásoby HU ve výši 113 mil tun byly odepsány.  Dále vně demarkace lomu Bílina upraveného vládního usnesení (č.1176/08) je k dispozici dalších 100 mil tun, aniž by těžba zasáhla okolní sídelní celky.  Lom ČSA byl ovlivněn ÚEL nejvíce. V 1. etapě je uvnitř limitů k dispozici již jen 32,7 mil tun s poklesem těžby ze současných 5 mil /rok na 2,5 mil. tun v roce 2013. Za limity zde leží 773 mil tun vysoce kvalitního HU s výhřevností 15 -17,5 MJ/kg-1.

10  Posunem těžby na úroveň stále platné SEK z roku 2004 – tzv. „Zeleného scénáře“ se těžba v budoucnu nezvýší – bude jen pomaleji klesat.  K žádné devastaci krajiny nedojde, neb 2. etapa těžby představuje pouze 13 km2, což z celkové rozlohy Ústeckého kraje 5335 km2 tvoří jen 0,24 %!! Ročně se výstavbou průmyslových areálů, či překladišť zboží na „zelené louce“ zabere mnohem více.  Představy o možném využití zásob za limity v budoucnu v době energetických krizí jsou ekonomickým i ekologickým nesmyslem. Zpřístupnění lze provést pouze za stávajících otevírek z důvodů značné hloubky uhelných slojí. Desetiletí by se musela odstraňovat skrývka a pak by teprve mohla začít těžba.  Navíc zbytkové jámy lomů ČSA a Bílina mají být v případě neprolomení ÚEL rekultivovány hydrickou cestou, tzn. jezerem o objemu akum. vody 236 mil m3 (ČSA), resp. 645 mil m3 Bílina!!

11  Přestěhování obyvatel osady Černice a obce Horní Jiřetín je složité… Není.V minulosti bylo přestěhováno více jak 50 obcí a co se stalo – vůbec nic!! Navíc Czech Coal nabízí podmínky odkupu o jakých se předchozím generacím ani nesnilo…..  Návrh odpisu zásob HU připravovaný v období vlády premiéra Topolánka v návrhu novely Horního zákona je v rozporu s článkem 7 Ústavy ČR a byl by protiústavním krokem, neboť by ztížil, či přímo znemožnil využití nerostných zdrojů pro příští generace. Doufejme jen, že se tato vláda nevydá stejnou cestou!  Teorie všemožných „zelených lobby“ o snadné náhradě HU pro teplárenství biomasou, či politická blouznění, že vše vyřeší trh jsou zcestné. Přestavby HU zdrojů jsou do roku 2013, resp. 2016 fakticky nerealizovatelné, ekonomicky nenávratné s vysokým nárůstem cen konečných produktů – tepla a elektřiny – viz. dále.

12 Dopady tržní: Rychlá přestavba HU zdrojů na substituční paliva - zemní plyn, případně dřevní biomasu je extrémně riziková a časově nereálná (viz. samostatná studie pro NEK 2008, MPO 2009).  Promítnutí všech nákladů do cen tepla a elektřiny vytváří konečné produkty,které jsou na trhu neuplatnitelné, v konečných cenách2–3x vyšší než současné. V době ekonomické krize se obtížně shánějí finanční prostředky i na projekty, které mají jasnou návratnost. Získání cizích zdrojů je tedy velmi problematické až vyloučené.  Varianta s dřevní biomasou je z ekonomického hlediska ještě rizikovější než se zemním plynem, neboť není k dispozici dostatečné množství dřevní štěpky. Z analýzy potenciálu využití DŠ v teplárnách jasně vyznělo, že současných 13 projektů (pouze 1plná náhrada HU) v realizaci spolehlivě „vyluxuje“ veškerý volný potenciál ČR. Dřevní štěpkou lze nahradit přibližně kolem 4% potřeby HU v teplárenství.

13  Dopady do municipální sféry: Nejenom vlastníci zdrojů, ale i města ve kterých se teplárny a závodní energetiky nacházejí odmítají akceptovat investiční rizika přetavby na zemní plyn nebo biomasu. Většina municipalit si navíc uvědomuje NUTNOST DIVERZIFIKACE PALIVOVÉ ZÁKLADNY I VZHLEDEM K PŘEDLOŇSKÉ PLYNOVÉ KRIZI.  V energetických koncepcích měst se zpravidla nepočítá se zásadní změnou palivové základny a to jak z výše již uvedených důvodů: (nedostupnost DŠ, vzdálenost plynovodů, nutnost diversifikace dodávek paliv), tak také zejména z důvodů předpokládaného vysokého nárůstu cen tepla, které je ve většině lokalit významné politikum.

14 rok Plántěžební lokalita celkem současný názor dodržení limitů Centru m ČSA (max) Šverma Vršany (max.) Bílina (max.) Libouš (max.) Jiří (max.) Družba (max.) dodržení limitů uvolně ní limitů 200749,132 0,4715,0351,7577,7949,46514,3368,3021,97249,13 skut.- 2008- 0,2935,2161,7837,8519,67012,7808,1621, 57047,12 skut.- 2009- 0,3334, 7211,5467,8249,41912,9456,9701,61245,37 skut.- 201043,70,54,650,7508,19,513,57,002,045,0 oč.sk.- 2011-0,54,40,48,39,014,56,31,744,5- 2012-0,54,40,48,39,014,56,41,044,1- 2013-x2,5x7,09,013,07,0 38,0 !!! 2014-x2,5x7,09,012,06,537,0 201540,0x2,5x7,09,012,06,537,0 2016-x2,5x7,09,012,06,537,0 2017-x2,5x7,08,5 + 0,512,06,536,5+0,5 2018-x2,5x7,08,5 + 0,512,06,536,0+0,5 2019-x2,5x7,08,5 + 0,512,06,536,0+0,5 202034,0x2,5x7,07,0 + 2,010,06,533,0+2,0 2021-x1,9 + 0,6x7,07,0+ 2,010,06,532,4 +2,6 2022-x0 + 2,5x7,07,0+ 2,010,06,530,5 +4,5 2023-x0 + 2,5x7,07,0+ 2,010,06,530,5 +4,5 2024-x0 + 2,5x7,07,0+ 2,010,06,530,5 +4,5 202532,0x0 + 2,5x7,07,0+ 0,710,05,529,5 +3,2 V ÚEL2011 -0541,0 32,70,8299,2 195,7247,4163,9937,7 Konec V ÚEL 20122021201220542049203820372054

15  Nejedná se primárně o problém ČEZ,a.s., který je vlastníkem SD a má tedy větší část své potřeby zajištěnu.  Nejedná se o problém několika tepláren, které mají dlouhodobé kontrakty přesahující rok 2025.  Jedná se o většinu ostatních HU tepláren, kterým končí dlouhodobé kontrakty v letech 2009 – 2016.  Jedná se o skupinu HU závodních energetik, které většinou nedodávají teplo do bytového sektoru, dodávají však technologické teplo a ostatní produkty v průmyslových areálech.  Jedná se sekundárně také o ČU zdroje, které HU spoluspalují.

16  V roce 2009 byla IB zpracována studie, která vyhodnotila všechny existující, realizované a plánované projekty v teplárenství na dřevní biomasu. Hlavním cílem bylo posoudit, jaká je disproporce mezi skutečným a požadovaným množstvím tohoto paliva. Výsledky:  V polovině roku 2009 bylo ve velkých a středních teplárenských zdrojích V ĆR spalováno cca 850 tis, tun dřevní biomasy, ve stadiu zahájené realizace bylo celkem 13 zdrojů s potřebou cca 650 tis. tun ročně, které využijí veškerý ještě volný potenciál DŠ v ČR. Dále bylo plánováno dalším 24 investic, které by potřebovaly dalších cca 2,1 mil, tun!! Obrovský převis poptávky vznikne ve všech regionech ČR!!  Aktualizace v říjnu 2010 s těmito závěry: Několik významných projektů již bylo zprovozněno (Plzeňská teplárenská, Žatecká teplárenská, Dalkia Krnov, Energetika Jitex Písek) a zhruba polovina volné DŠ -cca 350 tis, tun je tak již aktuálně spalována.

17  Z plánovaných projektů bylo sice několik odloženo, nebo zásadně zredukováno - celkově se jedná o cca 500 tis. tun, ale objevily se nové s potřebou cca 300 tis. tun, celkově tedy převis klesl jen mírně Představuje téměř 2 miliony tun dřevní biomasy ročně!!  Převis poptávky již nyní zvedá ceny dřevní štěpky do úrovně kolem 125 Kč/GJ a v řadě regionů dochází k velkému překrývání svozových vzdáleností jednotlivých zdrojů. Nejmarkantnější je tato situace na jihozápadě Čech, kde již nenajdete v lese ani klacek na opékání buřtů!!  Se zahájením provozu u 6ti dalších zdrojů v realizaci dojde k definitivnímu „vyluxování“ veškeré zbývající volné dřevní biomasy a přetlak poptávky nastane na celém území ČR. Již nyní se dostávají do problémů výtopenské zdroje, které musí promítnout cenu štěpky pouze do cen tepla a tak budou některé z nich brzy odstaveny (např. Jindřichův Hradec, Hartmanice).

18  Z výše uvedeného je zjevné, že je nejvyšší čas, aby začal být počet zdrojů na dřevní biomasu regulován a to nějakou formou autorizace na výrobu, jinak dojde k vzájemnému vykrádání svozových oblastí, drancování lesů a dalšímu enormnímu růstu ceny paliva To povede ke ztrátě ekonomického smyslu této činnosti a v některých případech také ke ztrátě neodepsaných investic.  Měla by být podporována pouze kombinovaná výroba elektřina a tepla z biomasy s kompletní spotřebou vyrobeného tepla v městských, bytových a průmyslových objektech.  Neměly by být podporovány formou zeleného bonusu nové zdroje pouze na výrobu elektřiny + tzn. fakticky elektrárny na biomasu, které by přetlak poptávky ještě výrazně zvýšily. Navíc problém vysoké výkupní ceny – viz. FVE je dostatečným mementem.

19  Pokud teplárny a závodní energetiky hnědé uhlí ODPOVÍDAJÍCÍCH parametrů neseženou, na počátku roku 2016 bude na dodávkách tepla přímo ohrožen téměř 1 milion obyvatel při vytápění bytové oblasti a terciální sféry – školy, školky, úřady, služby, nemocnice….  Výpadkem těchto zdrojů by došlo k nedodání více jak 20 000 000 GJ tepla do průmyslových podniků. Znamenalo by to také zastavení výroby elektřiny o objemu přibližně 4 200 GWh/rok v roce 2013.  Dalších cca 500 GWh/rok by chybělo v roce 2016. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobce napojené do DS regionálních distributorů by dopady takového vývoje měly zřejmě zásadní vliv na stabilitu elektrizační soustavy. Zejména v době nekontrolovatelného boomu FVE se toto jeví jako vcelku zásadní problém. Část je totiž elektřina regulační….  Další blok JE Temelín v této době zcela jistě v provozu ještě nebude.

20  S každým rokem odkladu rozhodnutí o posunu ÚEL na úroveň platného SEK z roku 2004 – do 2. etapy těžby na ČSA a Bílině se problém ještě více vyhrotí. Odklad bude také znamenat vyšší náklady na obnovení těžby v budoucnu.  Zároveň je z právního rozboru renomované právní kanceláře (Becker & Poliakoff 2009) zřejmé, že stát pokud není vlastníkem dobývacích práv nemůže určovat, komu bude toto uhlí dodáno. Jednalo by se o zásah do vlastnických práv dobývací společnosti, se všemi důsledky, neboť vytěžené uhlí je výhradně jejím vlastnictvím.  Je proto buďto nutná dohoda těžebních společností a jednotlivých teplárenských subjektů, tzn. že na základě rozhodnutí o posunu limitů těžby do 2. etapy, uhlí za limity uvolní pro potřeby subjektů bez dlouhodobých kontraktů. NEBO

21  Přímý odkup Litvínovské uhelné a části Severočeských dolů (Lomu Bílina) státem se všemi platnými dobývacími prostory.  Následné urychlené rozhodnutí o posunu těžby do 2. etapy dle tzv. „Zeleného scénáře“ SEK z roku 2004, s dostupným uhlím v množství 387 mil. tun. Jedná se o 287 mil tun vytěžitelných zásob v území II. etapy ČSA a 100 mil.za demarkací ÚEL lomu Bílina  Prostřednictvím státního intervenčního fondu potom toto uhlí vykoupit a na základě transparentních a rovných podmínek prodávat výhradně zdrojům s vysokou účinností výroby elektřiny a tepla.  Toto HU by sloužilo výhradně pro pokrytí části potřeby tepla a elektřiny v ČR a nesmělo by být použito pro výrobu el. na vývoz. 

22  Přestože vzhledem k nečinnosti a neochotě politické reprezentace problém řešit je již kulminace problémů otázkou nejbližších několika let lze konstatovat že:  Za současnými ÚEL limity těžby leží obrovské vytěžitelné zásoby hnědého uhlí, které ve všech třech akceptovatelných etapách těžby představují celkem 1 320 000 000 tun vysoce kvalitního uhlí.  Na rozdíl od mnoha jiných evropských států máme tedy ještě významné vlastní primární energetické zdroje.  Pokud nenecháme „Zelený“ populismus a krátkodobé vývozní zájmy toto bohatství zničit je celý výše analyzovaný problém teplárenství i části průmyslu ---------- SYSTÉMOVĚ ŘEŠITELNÝ !!!-------------- DĚKUJI ZA POZORNOST.


Stáhnout ppt "Jaké mohou být dopady v teplárenském sektoru při neřešení problémů s nedostatkem současného paliva.Je dřevní biomasa řešením? Autor : Ing. Jan Vondráš."

Podobné prezentace


Reklamy Google