Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jaké mohou být dopady v teplárenském sektoru při neřešení problémů s nedostatkem současného paliva.Je dřevní biomasa řešením? Autor : Ing. Jan Vondráš.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jaké mohou být dopady v teplárenském sektoru při neřešení problémů s nedostatkem současného paliva.Je dřevní biomasa řešením? Autor : Ing. Jan Vondráš."— Transkript prezentace:

1 Jaké mohou být dopady v teplárenském sektoru při neřešení problémů s nedostatkem současného paliva.Je dřevní biomasa řešením? Autor : Ing. Jan Vondráš Datum: Invicta Bohemica, s.r.o. Senovážné náměstí 23 Praha 1 Analytická a konzultantská společnost v oblasti energetiky Rok založení 1998

2  Současnost těžby HU v ČR  Omezení těžby stávajícími limity, kolik HU uvnitř a vně  K čemu dojde po roce 2012  Konec pohádky o dřev.štěpce  Posun limitů těžby: fakta versus politické a ekologické fikce  Jak přesvědčit politiky, že je již hodinu po dvanácté

3  Sledujeme podrobně od roku 2002  Zachycen proces změny palivové základny a zpětné substituce k hnědému uhlí  Studie pro MPO (IV/2007)  Aktualizovaná studie pro NEK (VI/2008)  Další studie pro NEK a Oponentní radu (IX/ 2008)  Kritický scénář nedostatku HU: kvantifikace hlavních dopadů, studie pro MPO (XII/2009)

4  Masivní návrat k hnědému uhlí ve výši tun/rok  V témže segmentu pokles spotřeby černého uhlí o tun/rok  Zároveň pokles spotřeby zemního plynu o 60 mil.m3/rok  Důvody: „útěk“ z vysokých variabilních nákladů a tím udržení konkurenceschopné výroby tepla a elektřiny  Proces substituce pokračuje u dalších subjektů, zahrnuje i spoluspalování na ČU zdrojích.

5  HU společnosti mají většinu produkce dopředu vyprodánu.  Jako soukromé subjekty se již chovají jinak než v minulosti.  Řadě tepláren končí dlouhodobé kontrakty na HU v letech bez možnosti je obnovit.  Již dochází ke zjevné disproporci mezi nabídkou a poptávkou, která povede ke zvyšování ceny a zásadnímu omezení dostupnosti HU v nejbližších letech.  Podrobná analýza dostupnosti HU uvnitř limitů těžby (spolupráce s VUHU Most) a naše výpočty očekávané spotřeby ukázaly, že jde o systémový problém, který nelze vyřešit jinak než buď zásadním omezením vývozu elektřiny ČEZem, nebo prolomením limitů.  Přestavba tepláren na jiná paliva je do roku 2013 (první zlom v další dostup. HU) časově, ekonomicky i technicky nereálná. Přechod na substituční paliva by vytvořil cenově nekonkurenceschopné produkty

6  Aktualizovat SEK s orientací na vyšší využití vlastních primárních energetických zdrojů a v budoucím palivovém mixu zachovat významný podíl hnědého uhlí. (bylo ze strany MPO připraveno)  Zabránit dříve chystané novelizaci Horního zákona, jejímž cílem bylo mimo jiné ze stran „Zelených bratrstev“ dosáhnout odpisu zásob za limity a jejich nevratné „rekultivace“ hydrickou cestou. Tedy zabránit faktické a nenávratné likvidaci HU za limity!! (zatím se daří).  Co nejdříve rozhodnout o uvolnění limitů těžby dle stále platné SEK z roku 2004, tzv. „Zeleného scénáře“ na dolech ČSA a Bílina a zpřístupnit 387 mil tun HU (zatím pouze vykrucování politiků).  Nalézt právně i obchodně přijatelný způsob, který zajistí, aby toto uhlí dostalo teplárenství a nevyvezlo se přes vyrobenou el. ven z ČR.

7 V ČR je evidováno 8 HU pánví a lokálních výskytů ale pouze ve 3 z nich je provozována aktivní báňská činnost.  1. Jihomoravská lignitová pánev je před douhlením, v roce2009 se vytěžilo již pouze 254 tis tun pro Elektrárnu Hodonín.  2. Sokolovská pánev mezi vytěžila 1 miliardu a 111 mil tun HU. K je v předpolí dvou posledních lomů již jen 172 mil. tun vytěžitelných zásob. V roce 2009 poklesla těžba poprvé v historii pod 9 mil tun/rok.  3. Severočeská HU pánev: mezi vytěženo 4 miliardy a 13 milionů tun HU. K je v předpolí 5 lomů již jen 815 mil tun, lom Šverma ukončí těžbu již v roce Zbytkové zásoby cca 5 mil tun převezme lom Vršany. Zbývají tedy fakticky jen 4 „živé“ lomy.

8  Vysoká poptávka po HU vyvolaná výše uvedenými změnami v palivové základně tepláren i vyšší výrobou elektřiny do počátku krize v roce 2008 se odrážela v těžbách kolem 49 mil tun/rok. Tzn. těžilo se v limitech rychleji, než byl předpoklad SEK.  V roce 2009 v době recese těžba představovala jen 45,37 mil. tun, převážně energetického paliva.  Z celkové těžby 42,3 mil tun energetického paliva odebral ČEZ 26,3 mil. tun.  Zbytek 2,6 mil tun tvoří tříděné uhlí z úpraven Komořany a Ledvice a 162 tis tun briket ze SU, a.s.  B.

9  ÚEL v SHD neomezily pouze lom Vršany, ten má životnost do roku 2055 při těžbě 7 a později 6 mil tun/rok.  Změna dobývacího prostoru Tušimice dle vládního usnesení 444/91 zajišťuje těžbu na dole Libouš max. do roku Zásoby HU ve výši 113 mil tun byly odepsány.  Dále vně demarkace lomu Bílina upraveného vládního usnesení (č.1176/08) je k dispozici dalších 100 mil tun, aniž by těžba zasáhla okolní sídelní celky.  Lom ČSA byl ovlivněn ÚEL nejvíce. V 1. etapě je uvnitř limitů k dispozici již jen 32,7 mil tun s poklesem těžby ze současných 5 mil /rok na 2,5 mil. tun v roce Za limity zde leží 773 mil tun vysoce kvalitního HU s výhřevností ,5 MJ/kg-1.

10  Posunem těžby na úroveň stále platné SEK z roku 2004 – tzv. „Zeleného scénáře“ se těžba v budoucnu nezvýší – bude jen pomaleji klesat.  K žádné devastaci krajiny nedojde, neb 2. etapa těžby představuje pouze 13 km2, což z celkové rozlohy Ústeckého kraje 5335 km2 tvoří jen 0,24 %!! Ročně se výstavbou průmyslových areálů, či překladišť zboží na „zelené louce“ zabere mnohem více.  Představy o možném využití zásob za limity v budoucnu v době energetických krizí jsou ekonomickým i ekologickým nesmyslem. Zpřístupnění lze provést pouze za stávajících otevírek z důvodů značné hloubky uhelných slojí. Desetiletí by se musela odstraňovat skrývka a pak by teprve mohla začít těžba.  Navíc zbytkové jámy lomů ČSA a Bílina mají být v případě neprolomení ÚEL rekultivovány hydrickou cestou, tzn. jezerem o objemu akum. vody 236 mil m3 (ČSA), resp. 645 mil m3 Bílina!!

11  Přestěhování obyvatel osady Černice a obce Horní Jiřetín je složité… Není.V minulosti bylo přestěhováno více jak 50 obcí a co se stalo – vůbec nic!! Navíc Czech Coal nabízí podmínky odkupu o jakých se předchozím generacím ani nesnilo…..  Návrh odpisu zásob HU připravovaný v období vlády premiéra Topolánka v návrhu novely Horního zákona je v rozporu s článkem 7 Ústavy ČR a byl by protiústavním krokem, neboť by ztížil, či přímo znemožnil využití nerostných zdrojů pro příští generace. Doufejme jen, že se tato vláda nevydá stejnou cestou!  Teorie všemožných „zelených lobby“ o snadné náhradě HU pro teplárenství biomasou, či politická blouznění, že vše vyřeší trh jsou zcestné. Přestavby HU zdrojů jsou do roku 2013, resp fakticky nerealizovatelné, ekonomicky nenávratné s vysokým nárůstem cen konečných produktů – tepla a elektřiny – viz. dále.

12 Dopady tržní: Rychlá přestavba HU zdrojů na substituční paliva - zemní plyn, případně dřevní biomasu je extrémně riziková a časově nereálná (viz. samostatná studie pro NEK 2008, MPO 2009).  Promítnutí všech nákladů do cen tepla a elektřiny vytváří konečné produkty,které jsou na trhu neuplatnitelné, v konečných cenách2–3x vyšší než současné. V době ekonomické krize se obtížně shánějí finanční prostředky i na projekty, které mají jasnou návratnost. Získání cizích zdrojů je tedy velmi problematické až vyloučené.  Varianta s dřevní biomasou je z ekonomického hlediska ještě rizikovější než se zemním plynem, neboť není k dispozici dostatečné množství dřevní štěpky. Z analýzy potenciálu využití DŠ v teplárnách jasně vyznělo, že současných 13 projektů (pouze 1plná náhrada HU) v realizaci spolehlivě „vyluxuje“ veškerý volný potenciál ČR. Dřevní štěpkou lze nahradit přibližně kolem 4% potřeby HU v teplárenství.

13  Dopady do municipální sféry: Nejenom vlastníci zdrojů, ale i města ve kterých se teplárny a závodní energetiky nacházejí odmítají akceptovat investiční rizika přetavby na zemní plyn nebo biomasu. Většina municipalit si navíc uvědomuje NUTNOST DIVERZIFIKACE PALIVOVÉ ZÁKLADNY I VZHLEDEM K PŘEDLOŇSKÉ PLYNOVÉ KRIZI.  V energetických koncepcích měst se zpravidla nepočítá se zásadní změnou palivové základny a to jak z výše již uvedených důvodů: (nedostupnost DŠ, vzdálenost plynovodů, nutnost diversifikace dodávek paliv), tak také zejména z důvodů předpokládaného vysokého nárůstu cen tepla, které je ve většině lokalit významné politikum.

14 rok Plántěžební lokalita celkem současný názor dodržení limitů Centru m ČSA (max) Šverma Vršany (max.) Bílina (max.) Libouš (max.) Jiří (max.) Družba (max.) dodržení limitů uvolně ní limitů ,132 0,4715,0351,7577,7949,46514,3368,3021,97249,13 skut ,2935,2161,7837,8519,67012,7808,1621, 57047,12 skut ,3334, 7211,5467,8249,41912,9456,9701,61245,37 skut ,70,54,650,7508,19,513,57,002,045,0 oč.sk ,54,40,48,39,014,56,31,744, ,54,40,48,39,014,56,41,044, x2,5x7,09,013,07,0 38,0 !!! 2014-x2,5x7,09,012,06,537, ,0x2,5x7,09,012,06,537, x2,5x7,09,012,06,537, x2,5x7,08,5 + 0,512,06,536,5+0, x2,5x7,08,5 + 0,512,06,536,0+0, x2,5x7,08,5 + 0,512,06,536,0+0, ,0x2,5x7,07,0 + 2,010,06,533,0+2, x1,9 + 0,6x7,07,0+ 2,010,06,532,4 +2, x0 + 2,5x7,07,0+ 2,010,06,530,5 +4, x0 + 2,5x7,07,0+ 2,010,06,530,5 +4, x0 + 2,5x7,07,0+ 2,010,06,530,5 +4, ,0x0 + 2,5x7,07,0+ 0,710,05,529,5 +3,2 V ÚEL ,0 32,70,8299,2 195,7247,4163,9937,7 Konec V ÚEL

15  Nejedná se primárně o problém ČEZ,a.s., který je vlastníkem SD a má tedy větší část své potřeby zajištěnu.  Nejedná se o problém několika tepláren, které mají dlouhodobé kontrakty přesahující rok  Jedná se o většinu ostatních HU tepláren, kterým končí dlouhodobé kontrakty v letech 2009 –  Jedná se o skupinu HU závodních energetik, které většinou nedodávají teplo do bytového sektoru, dodávají však technologické teplo a ostatní produkty v průmyslových areálech.  Jedná se sekundárně také o ČU zdroje, které HU spoluspalují.

16  V roce 2009 byla IB zpracována studie, která vyhodnotila všechny existující, realizované a plánované projekty v teplárenství na dřevní biomasu. Hlavním cílem bylo posoudit, jaká je disproporce mezi skutečným a požadovaným množstvím tohoto paliva. Výsledky:  V polovině roku 2009 bylo ve velkých a středních teplárenských zdrojích V ĆR spalováno cca 850 tis, tun dřevní biomasy, ve stadiu zahájené realizace bylo celkem 13 zdrojů s potřebou cca 650 tis. tun ročně, které využijí veškerý ještě volný potenciál DŠ v ČR. Dále bylo plánováno dalším 24 investic, které by potřebovaly dalších cca 2,1 mil, tun!! Obrovský převis poptávky vznikne ve všech regionech ČR!!  Aktualizace v říjnu 2010 s těmito závěry: Několik významných projektů již bylo zprovozněno (Plzeňská teplárenská, Žatecká teplárenská, Dalkia Krnov, Energetika Jitex Písek) a zhruba polovina volné DŠ -cca 350 tis, tun je tak již aktuálně spalována.

17  Z plánovaných projektů bylo sice několik odloženo, nebo zásadně zredukováno - celkově se jedná o cca 500 tis. tun, ale objevily se nové s potřebou cca 300 tis. tun, celkově tedy převis klesl jen mírně Představuje téměř 2 miliony tun dřevní biomasy ročně!!  Převis poptávky již nyní zvedá ceny dřevní štěpky do úrovně kolem 125 Kč/GJ a v řadě regionů dochází k velkému překrývání svozových vzdáleností jednotlivých zdrojů. Nejmarkantnější je tato situace na jihozápadě Čech, kde již nenajdete v lese ani klacek na opékání buřtů!!  Se zahájením provozu u 6ti dalších zdrojů v realizaci dojde k definitivnímu „vyluxování“ veškeré zbývající volné dřevní biomasy a přetlak poptávky nastane na celém území ČR. Již nyní se dostávají do problémů výtopenské zdroje, které musí promítnout cenu štěpky pouze do cen tepla a tak budou některé z nich brzy odstaveny (např. Jindřichův Hradec, Hartmanice).

18  Z výše uvedeného je zjevné, že je nejvyšší čas, aby začal být počet zdrojů na dřevní biomasu regulován a to nějakou formou autorizace na výrobu, jinak dojde k vzájemnému vykrádání svozových oblastí, drancování lesů a dalšímu enormnímu růstu ceny paliva To povede ke ztrátě ekonomického smyslu této činnosti a v některých případech také ke ztrátě neodepsaných investic.  Měla by být podporována pouze kombinovaná výroba elektřina a tepla z biomasy s kompletní spotřebou vyrobeného tepla v městských, bytových a průmyslových objektech.  Neměly by být podporovány formou zeleného bonusu nové zdroje pouze na výrobu elektřiny + tzn. fakticky elektrárny na biomasu, které by přetlak poptávky ještě výrazně zvýšily. Navíc problém vysoké výkupní ceny – viz. FVE je dostatečným mementem.

19  Pokud teplárny a závodní energetiky hnědé uhlí ODPOVÍDAJÍCÍCH parametrů neseženou, na počátku roku 2016 bude na dodávkách tepla přímo ohrožen téměř 1 milion obyvatel při vytápění bytové oblasti a terciální sféry – školy, školky, úřady, služby, nemocnice….  Výpadkem těchto zdrojů by došlo k nedodání více jak GJ tepla do průmyslových podniků. Znamenalo by to také zastavení výroby elektřiny o objemu přibližně GWh/rok v roce  Dalších cca 500 GWh/rok by chybělo v roce Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobce napojené do DS regionálních distributorů by dopady takového vývoje měly zřejmě zásadní vliv na stabilitu elektrizační soustavy. Zejména v době nekontrolovatelného boomu FVE se toto jeví jako vcelku zásadní problém. Část je totiž elektřina regulační….  Další blok JE Temelín v této době zcela jistě v provozu ještě nebude.

20  S každým rokem odkladu rozhodnutí o posunu ÚEL na úroveň platného SEK z roku 2004 – do 2. etapy těžby na ČSA a Bílině se problém ještě více vyhrotí. Odklad bude také znamenat vyšší náklady na obnovení těžby v budoucnu.  Zároveň je z právního rozboru renomované právní kanceláře (Becker & Poliakoff 2009) zřejmé, že stát pokud není vlastníkem dobývacích práv nemůže určovat, komu bude toto uhlí dodáno. Jednalo by se o zásah do vlastnických práv dobývací společnosti, se všemi důsledky, neboť vytěžené uhlí je výhradně jejím vlastnictvím.  Je proto buďto nutná dohoda těžebních společností a jednotlivých teplárenských subjektů, tzn. že na základě rozhodnutí o posunu limitů těžby do 2. etapy, uhlí za limity uvolní pro potřeby subjektů bez dlouhodobých kontraktů. NEBO

21  Přímý odkup Litvínovské uhelné a části Severočeských dolů (Lomu Bílina) státem se všemi platnými dobývacími prostory.  Následné urychlené rozhodnutí o posunu těžby do 2. etapy dle tzv. „Zeleného scénáře“ SEK z roku 2004, s dostupným uhlím v množství 387 mil. tun. Jedná se o 287 mil tun vytěžitelných zásob v území II. etapy ČSA a 100 mil.za demarkací ÚEL lomu Bílina  Prostřednictvím státního intervenčního fondu potom toto uhlí vykoupit a na základě transparentních a rovných podmínek prodávat výhradně zdrojům s vysokou účinností výroby elektřiny a tepla.  Toto HU by sloužilo výhradně pro pokrytí části potřeby tepla a elektřiny v ČR a nesmělo by být použito pro výrobu el. na vývoz. 

22  Přestože vzhledem k nečinnosti a neochotě politické reprezentace problém řešit je již kulminace problémů otázkou nejbližších několika let lze konstatovat že:  Za současnými ÚEL limity těžby leží obrovské vytěžitelné zásoby hnědého uhlí, které ve všech třech akceptovatelných etapách těžby představují celkem tun vysoce kvalitního uhlí.  Na rozdíl od mnoha jiných evropských států máme tedy ještě významné vlastní primární energetické zdroje.  Pokud nenecháme „Zelený“ populismus a krátkodobé vývozní zájmy toto bohatství zničit je celý výše analyzovaný problém teplárenství i části průmyslu SYSTÉMOVĚ ŘEŠITELNÝ !!! DĚKUJI ZA POZORNOST.


Stáhnout ppt "Jaké mohou být dopady v teplárenském sektoru při neřešení problémů s nedostatkem současného paliva.Je dřevní biomasa řešením? Autor : Ing. Jan Vondráš."

Podobné prezentace


Reklamy Google