Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trh práce. Proč trh práce Bez práce nejsou koláče aneb práce je hlavní faktor tvorby Y. Pokud se něco děje s množstvím práce (L) ovlivňuje to Y. Na trh.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trh práce. Proč trh práce Bez práce nejsou koláče aneb práce je hlavní faktor tvorby Y. Pokud se něco děje s množstvím práce (L) ovlivňuje to Y. Na trh."— Transkript prezentace:

1 Trh práce

2 Proč trh práce Bez práce nejsou koláče aneb práce je hlavní faktor tvorby Y. Pokud se něco děje s množstvím práce (L) ovlivňuje to Y. Na trh práce neexistují jednotné názory Poptávka po prácí = firmy. Poptávají VF, který nevlastní Nabídka práce = zaměstnanci. Nabízejí VF, který vlastní. Nezaměstnanost: frikční, strukturální, cyklická Přirozená míra nezaměstnanosti = frikční + strukturální

3 Agregátní (agregovaná) poptávka po práci V analýze bereme práci jako zaměnitelnou – nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi, neuvažujeme s lidským kapitálem apod. Dále uvedené závislosti ale vskutku platí pro každý dílčí trh práce (horníci, pekaři, účetní, lékaři …) Mezní produkt práce (MP L ): o kolik se zvýší produkce (celkový produkt, TP) firmy, pokud se počet pracovníků (L) zvýší o jednotku. MP L začne dříve nebo později klesat, dodatečná jednotka L vyprodukuje dříve nebo později nižší přírůstek TP než předcházející – uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů. Příjem z mezního produktu práce (MRP L ): o kolik se zvýší příjem, pokud vzroste MP L v důsledku růstu L. Pokud klesá MP L, musí klesat i MRP L. V nedokonalé konkurenci k poklesu MRP L navíc přispívá skutečnost, že k tomu, aby firmy vyrobily více musí snížit cenu.

4 Agregátní poptávka po práci Firmy poptávají další zaměstnance, pokud w/P (reálná mzda) je menší jak MRP L až do bodu, kdy w/P = MRP L. Daný bod určuje množství zaměstnaných osob. Proč reálná mzda: pokud vzroste cenová hladina (P) a zároveň ve stejném poměru vzroste nominální mzda (w), budou firmy poptávat stále stejné množství práce – reálně se pro ně nic nezměnilo. Pokud klesá w/P (reálná mzda), snižují se firmám náklady. Při nižší w/P se firmám vyplatí rozšířit produkci a zaměstnat další zaměstnance. Ačkoliv je MRP L dalších zaměstnanců klesající, pokud je MRP L vyšší než nová nižší w/P, vyplatí se firmám více produkovat. Křivka agregátní poptávky po práci je klesající.

5 Agregátní (agregovaná) nabídka práce Opět nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi. V takovém případě se lidé rozhodují mezi tím zda pracovat (je jedno co) a volným časem. Roste-li w/P, rostou obětované příležitosti: pokud lidé nepracují, tak přicházejí o mzdu, ani užitek z volného času nedokáže danou mzdu nahradit. Křivka nabídky práce je tedy rostoucí – s růstem w/P, je ochotno pracovat více lidí. Proč reálná mzda? Pokud by se nominální mzda (w) neměnila a P rostla, reálná mzda klesá – lidé si mohou koupit méně statků. Potom jejich ochota pracovat klesá. Pokud se w a P mění ve stejném poměru, nejsou na tom lidé lépe, jejich ochota pracovat se nemění.

6 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, kde se křivka (agregované) nabídky práce (S L ) protíná s křivkou (agregované) poptávky po práci (D L ). V tomto bodě jsou všichni spokojeni. Nerovnováha: D L S L : firmy poptávají více osob, než kolik je ochotno pracovat. Firmy zvyšují mzdy. Růst nominálních mezd vede (alespoň krátkodobě) k růstu reálných mezd (krátkodobě se růst mezd neodrazí v růstu P), při vyšších w/P je ochotno pracovat více osob. Pozn.: není-li Y na úrovni potenciálního produktu (což při nevyužitých L není), nemusí P dokonce ani dlouhodobě růst, respektive w roste rychleji jak P, čili w/P roste, čili dlouhodobě je ochotno pracovat více osob.

7 Produkční funkce a množství produkce Produkční funkce říká kolik výstupu (Y) vyprodukují jednotlivé vstupy. Jsou-li kapitálové statky a půdu fixní, je produkční funkce rovna funkci práce: Y = f(L). Produkční funkce je podproporcionálně rostoucí – uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů. V bodě, kde se křivka (agregátní) nabídky práce protíná s křivkou (agregátní) poptávky po práci, je zaměstnáno L 0 osob, kteří vyprodukují výstup Y 0. Tento výstup můžeme označit za potenciální produkt (Y*). Proč? Při rovnováze pracují všichni, kdo pracovat chtějí, je tedy zaměstnáno maximální možné množství L.

8 Názory (modely) na trh práce Klasický: mzda (w) je pružná, pokud se mění P, mění se i w. Neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost (u). Původní keynesiánský: nominální mzdy jsou nepružné. Pokud se mění P, nemění se w. Změna P vede k nedobrovolné u. Soudobý keynesiánský: nominální mzdy jsou alespoň krátkodobě nepružné (viz prezentace AS, důvody proč je π neměnné). Friedmanův model Lucasův model

9 Základní keynesiánská verze AS AS je rostoucí Vychází se z mzdových strnulostí – nominální mzdy (w) jsou krátkodobě nepružné. Pokud při nepružných w klesá cenová hladina, reálná mzda roste – firmy potom poptávají menší počet osob. Tento menší počet vyprodukuje i menší Y. AS je v takovém případě rostoucí – při nižší P se produkuje nižší Y. Pozor: rostoucí tvar AS lze takto vysvětlit jen při poklesu P, což není příliš častý příklad. Růst P by navíc měl vést ke stejnému efektu: pokud P roste a w se nemění, tak reálná mzda klesá a lidé jsou ochotni méně pracovat – nabízejí menší množství práce, čili opět by Y mělo klesat. Toto základní keynesiánská verze neřeší – daný fakt není řešen ani ve skriptech prof. Macha, ale je dobré na něj upozornit.

10 Grafické odvození rostoucí AS – strnulé mzdy

11 Pozn.: co by se stalo, pokud by P rostla a w se neměnila Růst P a žádná změna w vede k poklesu reálné mzdy w/P. Zaměstnanci v takovém případě nabízejí nižší množství práce, toto nižší množství L vyprodukuje nižší Y. Tedy nejen pokles, ale i růst P by měl vést k poklesu Y. To logicky není možné. Teorie zhruba říká, že w jsou strnulé zejména směrem dolů, firmy při poklesu P, nechtějí w snižovat (např. se bojí, že by stávající zaměstnanci odešli a noví zaměstnanci by nebyly tak kvalitní). Naopak při růstu P se firmy snaží zaměstnance udržet, takže w roste. Proto se rostoucí AS zdůvodňuje pouze při poklesu P.

12 Neokeynesiánství – příčiny rostoucího tvaru AS Jedná se o strnulosti na trzích: Náklady jídelníčku (menu cost): změna cen je nákladná, firmy porovnávají MC spojené se změnou cen a MR plynoucí z této změny, ceny mění jen tehdy pokud MC spojené se změnou < MR v důsledku změny. Stabilní ceny dávají jistotu pro podnikání. Dilema vězně – zejména při zvýšení cen: firmy se bojí ceny zvýšit. Pokud ceny nezvýší konkurence, mohou ztratit zákazníky. Tvorba cen přirážkou: firmy často tvoří ceny jako určitý násobek mzdových nákladů, w a P potom nerostou stejně Efektivní mzdy: firmy se snaží udržet zaměstnance (získávání nových zaměstnanců je pro ně nákladné) – při růstu P, zvyšují w rychleji, při poklesu P nechávají w nebo snižují pomaleji. Insiders – outsiders: mzdy neklesají pod vlivem insiderů (= odbory), outsideři (= nezaměstnaní) mají na mzdy jen slabý vliv, firmy se snaží udržet zaměstnance. Překrývání mzdových dohod: mzdové dohody jsou uzavírány s různou délkou, ne všichni zaměstnanci uzavírají dohodu ve stejný čas, pokud se w mění, tak jen někomu.

13 Neokeynesiánství – příčiny rostoucího tvaru AS Výše uvedené změny vedou k tomu, že pokud klesá cenová hladina, tak firmy často své ceny nesnižují, protože se jim to nevyplatí. Raději snižují produkci. Pokles P tak na makroúrovni vedou k poklesu Y. Opačně: při růstu P firmy nemusí zvyšovat své ceny. Tím se stávají komparativně levnější – při vyšší P jsou jejich původní ceny levnější. Mají-li firmy nevyužité kapacity, tak rozšiřují produkci: růst P tedy na makroúrovni vede k růstu Y. Pozor: - při poklesu P pokud by firmy vůbec nesnižovaly ceny, přestávaly by být konkurenceschopné, v rámci zachování sebe sama firmy své ceny začnou snižovat. - při růstu P: růst produkce není možný do nekonečna, dříve nebo později narazíme na produkční kapacity ekonomiky (potenciální produkt).

14 Friedmanův model práce – efekt mylného chápání zaměstnanci Autor tohoto modelu: Milton Friedman Předpoklad: pružné mzdy i ceny – model tedy ukazuje, že AS může být rostoucí i při pružných w a P Zaměstnanci předpokládají cenovou hladinu na základě adaptivních očekávání – např. na základě minulé π. (viz další slaid). Zaměstnanci nesledují všechny ceny, pokud se mění cenová hladina, nemusí to (při mírných změnách P) zjistit. Pokud se tedy zároveň ve stejném poměru mění nominální mzda w i cenová hladina, mohou se zaměstnanci mylně domnívat, že se cenová hladina nemění a že se mění pouze jejich reálná mzda w/P – při růstu w a P se domnívají, že roste jen jejich w a že tedy w/P roste, pokles w a P vede k opačné domněnce.

15 Friedmanův model práce Dojde k růstu cenové hladiny (z P0 do P1), to správně rozpoznají pouze firmy. Zaměstnancům zvýší nominální mzdy, ale méně než bude růst cenové hladiny (w1/P0), čili ve skutečnosti reálná mzda klesá. Firmy poptávají zaměstnance v bodě A. Zaměstnanci růst cenové hladiny nezaregistrovali a budou ochotni při „vyšší“ mzdě pracovat více (zaměstnanci se domnívají, že cenová hladina je stále P0) Posun do bodu B – je zaměstnáno (na ose L) počet osob odpovídající bodu B. Jakmile, ale zjistí svou chybu, budou chtít vyšší reálnou mzdu, tedy svou původní a obnoví se rovnováha v E.

16 Lucasův model práce – nedokonalé informace a očekávání Lucas zdůrazňuje, že k omylu (mylnému chápání) dochází při neočekávané změně cenové hladiny. Pokud je změna P očekávaná, tak všichni vědí (mají racionální očekávání), že sice nominálně vzrostou jejich příjmy, že však zároveň vzroste i P a že se tedy reálně nic nezmění. Tudíž nic nedělají. Rovnice AS: Y-Y*= v*(P-Pe) kde: Y*= potencionální produkt, v = koeficient závislosti HDP na odchylku skutečné cenové hladiny od očekávané, P = skutečná cenová hladina, Pe = očekávaná cenová hladina (zde, hladina, o které si ekonomické subjekty myslí, že je).

17 Rostoucí AS – nedokonalé informace a očekávání Je-li cenová hladina, kterou očekávají jednotlivé ekonomické subjekty, nižší než skutečná, dochází ke zvyšování produkce: zaměstnavatelé i zaměstnanci a další vlastníci výrobních faktorů se domnívají, že jejich ceny, tj. ceny, za které nabízejí své statky nebo výrobní faktory (v případě zaměstnanců práci), jsou vyšší než ostatní ceny, a proto zvyšují produkci. Časem však firmy i vlastníci výrobních faktorů přicházejí na to, že se nerostou pouze ceny výrobních faktorů, které vlastní, respektive ceny produktů, které prodávají, ale všechny ceny, čili, že zvýšením nabídky výrobních faktorů, respektive produkce nic nevydělávají, takže tuto nabídku opět snižují. To vede k poklesu HDP. Je-li cenová hladina, kterou očekávají jednotlivé ekonomické subjekty, vyšší než skutečná, dochází ke snižování produkce: zaměstnavatelé i zaměstnanci a další vlastníci výrobních faktorů se domnívají, že jejich ceny, tj. ceny, za které nabízejí své statky nebo výrobní faktory (v případě zaměstnanců práci), jsou nižší než ostatní ceny, a proto snižují produkci. Časem však firmy i vlastníci výrobních faktorů přicházejí na to, že se neklesají pouze ceny výrobních faktorů, které vlastní, respektive ceny produktů, které prodávají, ale všechny ceny, čili, že by si při původní nabídce výrobních faktorů a produkce reálně vydělaly stejně jako dříve. To vede k růstu nabídky výrobních faktorů, což vede k růstu HDP.


Stáhnout ppt "Trh práce. Proč trh práce Bez práce nejsou koláče aneb práce je hlavní faktor tvorby Y. Pokud se něco děje s množstvím práce (L) ovlivňuje to Y. Na trh."

Podobné prezentace


Reklamy Google