Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pohybová soustava seminář pro Septimu A 2006. Typy svaloviny  kosterní svalovina (příčně pruhované svaly)  hladká svalovina  srdeční svalovina  myoepitel.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pohybová soustava seminář pro Septimu A 2006. Typy svaloviny  kosterní svalovina (příčně pruhované svaly)  hladká svalovina  srdeční svalovina  myoepitel."— Transkript prezentace:

1 Pohybová soustava seminář pro Septimu A 2006

2 Typy svaloviny  kosterní svalovina (příčně pruhované svaly)  hladká svalovina  srdeční svalovina  myoepitel

3 Kosterní (příčně pruhovaná) svalovina  tvoří 36% - 40% tělesné hmotnosti  vlákna jsou 10 – 100 μm a dlouhá až 20 cm  celková účinnost svalových vláken je 20 – 25 %, zbytek uniká ve formě tepla

4 Mikrotubuly a mikrofilamena  živočichové se pohybují pomocí dvou mechanismů –pohyb mikrtubulů (řasinky, bičíky) –pohyb mikrofilament (panožky, svaly)

5 Sval se dokáže pouze stáhnout Funkce antagonistických svalů u člověka (vlevo) a sarančete (vpravo)

6 Svaly na exoskeletu

7 Sval se dokáže pouze stáhnout  aby se sval byl na více než jedno použití, musí mít svého antagonistu, jehož stahem se víceméně pasivně roztahuje –např. m. biceps brachii a m. triceps brachii

8

9 Anatomie kosterního svalu

10

11 endoplasmatické retikulum je u svalových buněk zváno sarkoplasmatické retikulum

12 Anatomie příčně pruhovaného (=kosterního) svalu  sval se skládá z tenkých vláken  každé svalové vlákno je jedna, dlouhá, vláknitá buňka s mnoha jádry  toto vlákno se skládá z mnoha MYOFIBRIL  myofibrila je tvořena mnoha MYOFILAMENTY  tato myofilamenta jsou dvojího druhu –tenká: jsou složena ze dvou provazců aktinu a regulačního proteinu –silná: jsou složena z bílkoviny myosinu

13 Anatomie příčně pruhovaného (=kosterního) svalu  tato myofilamenta jsou dvojího druhu –tenká: jsou složena ze dvou provazců aktinu a regulačního proteinu –silná: jsou složena z bílkoviny myosinu

14  SARKOMERA = každá opakující se jednotka příčně pruhovaného svalu

15  sarkomera je ohraničena tzv. Z-linií

16 I zóna  u uvolněného svalu se tenká a silná vlákna nepřekrývají zcela –místo, kde jsou pouze tenká (aktinová) vlákna se nazývá „I linie“ (íí linie) (=izotropní)

17 H zóna  u uvolněného svalu se tenká a silná vlákna nepřekrývají zcela –místo, kde jsou pouze silná (myosinová) vlákna se nazývá „H linie“

18 A zóna  u uvolněného svalu se tenká a silná vlákna nepřekrývají zcela –místo, kde jsou jak tenká (aktinová) vlákna, tak i silná (myosinová) vlákna plus H linie se nazývá „A linie“ (=anizotropní)

19

20

21 Při svalovém stahu se do sebe aktinová a myosinová vlákna zasunují

22  při pohybu svalu se tak vlákna nezkracují, pouze se do sebe zasunují  I linie i H zóna se zmenšují

23

24 Aktin a myosin myosinová molekula je tvořena dlouhým vláknem a globulární „hlavou“ „Hlava“ je schopna k sobě navázat ATP a rozložit jej na ADP a fosfát. „Tail“ se česky označuje jako „krk“ myosinová vlákna se přikládají jedno k druhému a tvoří silné filamentum krk hlava

25

26 Biochemie svalového stahu

27

28  hydrolýza ATP umožní myosinové hlavě se natáhnout a navázat k aktinu

29 Biochemie svalového stahu  když se z aktomyosinového komplexu uvolní ADP, spojení mezi aktinem a myosinem se stabilizuje a vzniká rigorový komplex  rigor mortis = nastává po vyčerpání ATP a uvolnění veškerého vápníku ze sarkoplasmatického retikula, za 3 – 6 hodin po zástavě dodávky kyslíku

30 Biochemie svalového stahu hlava myosinu je zářezem rozdělena na dvě části

31 Biochemie svalového stahu  po té se myosinová hlava vrací do své obvyklé konfigurace; při pohybu vzad s sebou táhne aktinové vlákno  celý jev poněkud připomíná záběr veslem  různé hlavy myosinu jednoho vlákna však nepracují synchronně

32 Biochemie svalového stahu

33  vazba mezi myosinovou hlavou a aktinem se zruší, když se na myosinovou hlavu naváže nová molekula ATP

34 Biochemie svalového stahu  na jednom silném vláknu je asi 350 myosinových hlav a každá je schopna vytvořit 5 vazeb (či pohybů, záběrů) za vteřinu!  typické svalové vlákno má dostatek ATP jen na několik kontrakcí  energie potřebná na opakované kontrakce se získává ze dvou látek –kreatin fosfát –glykogen

35 Biochemie svalového stahu  kreatin fosfát je schopen rychle dodat fosfátovou skupinu na ADP a tím ji přeměnit na ATP  svalové vlákno má zásobu kreatin fosfátu na cca 15 vteřin práce

36 Kreatin fosfát

37 Glykogen  glykogen (= „živočišný škrob“) se odbourává na glukosu  z glukosy se tzv. glykolýzou získá energie pro asi 1 minutu práce  nebo se glukosa spálí cestou tzv. aerobní respirace a získá se energie pro cca 1 hodinu práce

38 Glykogen

39 Rolevápníku

40 Role vápníku  pokud je sval v klidu,protein tropomyosin blokuje místa, na které se navazují myosinové hlavy  aby se sval mohl stáhnout, musí být tato místa uvolněna  ionty vápníku se naváží na regulační bílkovinný komplex zvaný troponin  troponin kontroluje správné umístění tropomyosinu na aktinovém vláknu  ionty vápníku změní konformaci troponin-tropomyosin a tím umožní vazbu myosinových hlav a tím kontrakci svalu

41 Role vápníku  pokud koncentrace vápníku klesne, tropomyosin zakryje vazebná místa na aktinovém vláknu

42 Role nervového vlákna

43  z motorického neuronu se vylévá látka zvaná acetylcholin  acetylcholin způsobí tzv. akční potenciál (elektrický impuls), který se dostává dovnitř svalu pomocí tzv. T tubulů (modré šipky)

44 Role nervového vlákna  tento impuls způsobí, že se kanály pro vápník v sarkoplasmatickém retikulu otevřou a vápník se prudce vyleje do cytoplasmy  v klidu je vápník pumpován zpět z cytoplasmy do sarkoplasmatického retikula

45 Role nervového vlákna  na jeden akční potenciál odpovídá sval tzv. valovým trhnutím (twitch)

46 vchlípeniny plasmatické membrány, tzv. T tubuly

47 Nervový impuls  až 80 % membrány sarkoplasmatického retikula je tvořeno proteiny vápníkové pumpy  vápníková pumpa čerpá ionty Ca 2+ zpět do sarkoplasmatického retikula (1ATP na dva ionty vápníku)

48 Nervová kontrola  pokud se z motorického neuronu vyleje acetylcholin, odpověď svalu je stah (nebo nestah) vždy stejné intenzity, nula nebo jednička  každodenní zkušenost ale říká, že svaly se mohou různě stahovat různou silou  to je způsobeno –počtem svalových vláken, které obdržely příkaz „stah“ –různými vzorci nervových impulsů k příkazu „stah“

49 Nervová kontrola  každé jedno svalové vlákno je napojeno jen na jeden neuron  jeden neuron se ale může napojit na více vláken

50 Nervová kontrola  jeden sval může být inervován stovkami neuronů  každý neuron má svá svalová vlákna, které inervuje jen on a nikdo jiný  motorická jednotka (motor unit) je jeden neuron a všechna svalová vlákna, která inervuje  u většiny svalů je počet svalových vláken v jedné motorické jednotce „několik až stovky“

51 Nervová kontrola  při stálém napětí se sval unaví a je produkována kyselina mléčná… –… která však krom toho, že přispívá ke svalové únavě, může mít i příznivý vliv na funkci svalů  některé svaly našeho těla (například ty, které drží naše tělo vzpřímené) jsou téměř neustále ve stavu mírné kontrakce

52

53 Nervová kontrola  druhým mechanismem jsou různé vzorce nervových impulsů  jeden impuls trvá 100 milisekund  pokud druhý impuls přijde během této doby, kdy se sval ještě nestačil uvolnit, oba impulsy se sčítají  pokud přicházejí těsně za sebou nové a nové impulsy, sval se nemůže relaxovat a výsledkem je jedna hladká, stálá kontrakce zvaná tetanus (nezaměňovat s nemocí téhož jména)

54 Nervová kontrola  „tetanus“ je způsoben tím, že se vápník z cytoplasmy nestačí včas vrátit do sarkoplasmatického retikula  svaly savců pracují formou tetanu

55

56 Typy svalových vláken  rychlá (fast): rychlý, krátký, silný výkon  pomalá (slow): delší práce, ne tak výkonná (svaly držící postoj těla) –mají méně sarkoplasmatického retikula a vápník se pumpuje zpět pomaleji, takže zůstává v cytoplasmě déle –na jeden nervový impuls tak toto vlákno reaguje stahem, který trvá 5x déle než u rychlého vlákna

57 Mitochondrie v srdeční svalovině

58 Srdeční svalovina  je příčně pruhovaná  na rozdíl od kosterního svalstva, kde je ke stahu nutný nervový impuls je srdce schopno vytvořit tzv. akční potenciál (a tím i stah) bez vlivu nervového systému

59 Hladká svalovina  zejména stěny dutých orgánů –krevní cévy, trávicí trubice  chybí pruhování, protože aktin a myosin jsou nepravidelně uspořádány po celé buňce  je zde méně myosinu  kontrakce je relativně pomalá, ale sval se stáhne mnohem více než u příčně pruhovaného svalu

60 Hladká svalovina  buňky jsou mnohem menší než u příčně pruhovaných svalů –šířka 2 – 5 μm –délka 50 – 500 μm

61 Hladká svalovina Buňky hladké svaloviny obsahují každá jen jedno jádro

62 Hladká svalovina  významnou roli hraje i vápník z extracelulární (mimobuněčné) tekutiny  ohnutí myosinové hlavy je 100 – 1000x pomalejší než u kosterního svalu  kontrakce proto nastupuje pomaleji, ale za to déle přetrvává  hladké svalstvo má velikou schopnost roztažnosti, prodloužení svalových buněk v děloze či močovém měchýři může být až desetinásobné!

63 Řízení stahu hladkých svalů  nervově –sympatiku, parasympatikus, nervový systém gastrointestinálního traktu (GIT)  humorálně (např. díky uvolnění regulačních proteinů z okolního prostředí)  hladké svaly reagují i na mechanické podněty  jsou schopny i zcela autonomní aktivity

64 Svaly bezobratlých  létací svaly hmyzu jsou v podstatě identické s kosterními svaly bezobratlých, ale umí se stahovat mnohem rychleji než jak přicházejí akční potenciály  hladké svaly mlžů obsahují tzv. paramyosin – za minimální spotřeby energie umí být ve staženém stavu i měsíc

65 Typy svalů HLADKÉSRDEČNÍ PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ aktin a myosin netvoří sarkomery sarkomery existují vřetenovité jednojaderné buňky síť buněk s můstky a příčným pruhováním mnohojaderná, dlouhá vlákna s příčným pruhováním činnost pomalá, bez únavy, vlastní automacie činnost rychlá, stálá, bez únavy, vlastní automacie činnost rychlá, unavitelné nepodléhá vůli podléhá vůli trávicí trubice, děloha, cévy srdce kosterní svalovina

66 Choroby svalů  Amyotrofní laterální skleróza (ALS) – motorické neurony v mozkovém kmeni a míše degenerují a svalová vlákna následně atrofují  ALS končí smrtí cca 5 let od prvních příznaků, léčba t.č. neexistuje

67 Choroby svalů  Botulismus způsobuje bakterie Clostridium botulinum, která vylučuje toxin, který zabraňuje uvolňování acetylcholinu z motorického neuronu  C. botulinum se vyskytuje v nedokonale konzervovaných potravinách (nafouklé konservy) „konzervový jed“  prvním příznakem nemoci je, že nakažený člověk vidí žlutě

68 Choroby svalů  Myasthenia gravis – autoimunitní choroba, při které imunitní systém pacienta ničí vlastní receptory pro acetylcholin  počet receptorů klesá a spojení mezi motorickými neurony a svaly nepracují dostatečně účinně

69 Přehled kosterního svalstva  podle funkce –ohybače (flexory) –natahovače (extensory) –přitahovače (adduktory) –odtahovače (abduktory)

70 Přehled kosterního svalstva svalstvo zad  kápový (musculus trapezius)  široký sval zádový (m. latissimus dorsi)  dlouhé svaly zádové  meziobratlové svaly

71 Přehled kosterního svalstva svalstvo hrudníku  velký prsní sval (m. pectoralis major)  malý prsní sval (m. pectoralis minor)  pilovitý svalboční (m. serratus anterior)  mezižeberní svaly (mm. intercostales)  bránice (diaphragma)

72 Přehled kosterního svalstva svalstvo břicha  přímý sval břišní (m. rectus abdominis)  šikmý sval břišní (m. obliquus abdominis)  příčný sval břišní (m. transversus abdominis)

73 Přehled kosterního svalstva svalstvo krku  plochý sval (platysma)  zdvihač hlavy (m. sternocleidomastoideus)  nadjazylkové svaly  podjazylkové svaly

74 Přehled kosterního svalstva svalstvo hlavy  kruhové svaly –oční (m. orbicularis oculi) –ústní (m. orbicularis oris)  mimické svaly –trubačský (m. buccinator)  žvýkací svaly –zevní sval žvýkací (m. masseter) –spánkový sval (m. temporalis)

75 Přehled kosterního svalstva svalstvo horní končetiny  deltový sval (m. deltoideus)  dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii)  trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii)

76 Přehled kosterního svalstva svalstvo dolní končetiny  sval bedrokyčelní (m. iliopsoas)  hýžďové svaly –m. gluteus maximus (velký) –m. gluteus medius (střední) –m. gluteus minimus (malý)  krejčovský sval (m. sartorius)  čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femoris)  trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae)


Stáhnout ppt "Pohybová soustava seminář pro Septimu A 2006. Typy svaloviny  kosterní svalovina (příčně pruhované svaly)  hladká svalovina  srdeční svalovina  myoepitel."

Podobné prezentace


Reklamy Google