Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Lekce 10. Krize v ekonomii. Krize v roce 1929 Situace na trhu v USA: Dvacátá léta znamenala pro USA období velkého ekonomického růstu. Koncem dvacátých.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Lekce 10. Krize v ekonomii. Krize v roce 1929 Situace na trhu v USA: Dvacátá léta znamenala pro USA období velkého ekonomického růstu. Koncem dvacátých."— Transkript prezentace:

1 Lekce 10. Krize v ekonomii

2 Krize v roce 1929 Situace na trhu v USA: Dvacátá léta znamenala pro USA období velkého ekonomického růstu. Koncem dvacátých let situace směřovala k jeho zpomalení až zastavení. To bylo zřejmé například ze skutečnosti, že zásoby podniků byly v roce 1929 na trojnásobku úrovně roku Ekonomický růst byl podporován expanzivní politikou levných úvěrů. Podle vlastních slov Federálního rezervního systému z výroční zprávy z roku 1923: „Státní rezervní banky jsou zdroje, na něž se členské banky obracejí, kdykoli potřeby podnikatelů překročí jejich vlastní možnosti Státní rezerva doplňuje potřebné úvěry v dobách konjunktury a brání úpadku v dobách krize.“ Současně s ekonomikou rostl i optimismus investorů a jejich ochota investovat do akcií. Situace na americkém kapitálovém trhu by byla odůvodňovala výraznou korekci růstu cen akcií. Provázanost komerčního a investičního bankovnictví. Zlatý měnový standard.

3 Významnou charakteristikou amerického finančního systému byla role bank. Banky fungovaly jako shromažďovatelé vkladů, které poté investovaly ve velké míře do akciového trhu. Přitom neexistovala jasná a závazná pravidla pro tvorbu rezerv na případné kursové ztráty cenných papírů. To byla potenciálně velmi nebezpečná situace. Dokud ovšem akcie pouze získávaly na ceně, nebezpečí se nijak neprojevovalo. Banky dosahovaly snadných zisků na akciovém trhu a poskytovaly laciné úvěry, aniž by se příliš staraly o platební schopnost dlužníků. Banky například ve velkém půjčovaly farmářům za zástavu jejich pozemků a budov. Nijak se přitom nestrachovaly o to, že by ceny nemovitostí mohly spadnout na zlomek původní hodnoty. Banky také půjčily celkem 9 miliard dolarů akciovým spekulantům, rovněž bez jakékoli starosti o platební schopnost dlužníků. Krize v roce 1929

4 Dne 21. října 1929 se však newyorská burza začala hroutit. V úterý 29. října (slavný ”Černý pátek”, který byl ve skutečnosti čtvrtek 24. října, nepředstavoval nijak významný mezník) selhaly pokusy největších bank o tržní intervenci formou nákupů akcií ve prospěch jejich kursů. Pokles trhu se měnil v pád. Současně se rozplýval majetek bank, který z valné části spočíval v akciových portfoliích. Americký bankovní sektor se začal ocitat ve skutečně vážných problémech. Krize v roce 1929

5 Za těchto okolností bylo ještě možné americkou ekonomiku zachránit před nejhorším. Existovala instituce, která měla tuto možnost, avšak nevyužila jí. Touto institucí byl Federální rezervní systém. Jeho guvernér Benjamin Strong během dvacátých let prakticky nepřetržitě zastával politiku „laciných peněz“ – nízkých úrokových sazeb. Tím sice přispěl k ekonomickému růstu během dvacátých let, avšak také k přehřátí americké ekonomiky. Federální rezervní systém se nestaral o stabilitu amerického dolaru, protože viděl dostatečnou záruku stability ve zlatém standardu. V kritickém období, kdy mohl pustit do oběhu velké množství peněz a zachránit tak americký bankovní systém před masivní vlnou platební neschopnosti a bankrotů, však Federální rezervní systém udělal přesný opak: zvýšil úrokové míry a aplikoval restriktivní měnovou politiku. Krize v roce 1929

6 Počínající krize znamenala ohrožení kursu amerického dolaru vzhledem ke zlatu. (Dolar byl definován tím způsobem, že jedna trojská unce zlata měla hodnotu 20,67 dolaru.) V podmínkách daných zlatým standardem neexistovala jiná možnost jak udržet stabilní kurs dolaru než přísná měnová restrikce spojená s vysokými úrokovými mírami, poklesem mezd, vysokou nezaměstnaností a poklesem průmyslové produkce. Podle slov tehdejšího ministra financí Andrewa Mellona bylo nutné „zlikvidovat zaměstnanost, zlikvidovat akcie, zlikvidovat farmáře, zlikvidovat nemovitosti“, aby bylo možné zlatý standard udržet. Krize v roce 1929

7 Nedostatek hotových peněz zdůrazněný restriktivní politikou Federálního rezervního systému, vedl k rychlému vyčerpání bankovních rezerv. Banky se ocitaly „na suchu“ a byly nuceny prodávat akcie, čímž ještě více přispívaly k jejich pádu. Nejslabší z nich začaly bankrotovat. Vkladatelé propadali panice a masově vybírali své peníze z bank, čímž dále zhoršovali situaci. Mnozí klienti bank (jednotlivci i firmy) přišli o své vklady (celkem o 2.5 miliardy USD v letech 1930 až 1933) a octli se v platební neschopnosti. Peněžní zásoba USA se v důsledku bankovních krachů během této doby snížila o třetinu. Protože firmy ve valné části případů nemohly dostat překlenovací úvěr, skončily bankrotem, který znamenal naprosté znehodnocení jejich akcií. Obdobný proces probíhal v zemědělství a vedl k prudkému poklesu cen zemědělské půdy i jiných nemovitostí. Bludný kruh se uzavřel a opětné snížení úrokových měr v roce 1930 bylo málo platné. Krize v roce 1929

8 Existuje řada vysvětlení Velké deprese, z nichž mnohé jsou silně politicky zabarvené. Šlo však především o systémovou chybu převážně na mikroekonomické úrovni. Bezpochyby chybné bylo propojení komerčního a investičního bankovnictví, které bylo zakázáno již roku 1932 v rámci Glass ‑ Steagallova zákona. Zároveň bylo zavedeno povinné pojištění vkladů a zákony na ochranu drobných akcionářů. Postup Federálního rezervního systému na přelomu dvacátých a třicátých let byl rovněž apolitický - byl zaměřen výhradně na udržení zlatého standardu za každou cenu (že šlo o nesprávný postup, nemá s politikou nic společného). Zlatý standard byl již v této době přežitkem a jeho udržování za každou cenu bylo ryzím samoúčelem bez rozumného ekonomického zdůvodnění. Krize v roce 1929

9 Federální rezervní systém a americká vlády stejně nakonec nebyly schopny udržet stabilní hodnotu dolaru. V roce 1934 byla provedena devalvace dolaru na úroveň 35 dolarů za trojskou unci zlata. Tato hodnota trvala až do roku 1971, kdy prezident Nixon byl nucen učinit zlatému standardu definitivní konec. Americká Velká krize trvala řadu let, ale přinesla výsledky: stabilní bankovní sektor a solidní regulaci kapitálových trhů. Společně s existencí právního státu (včetně vylepšení bankrotového zákona) přispěly tyto faktory k tomu, že se ve Spojených státech podobná krize již neopakovala. Krize v roce 1929

10

11

12

13

14 Následkem krachu na newyorské burze, který odstartoval velkou hospodářskou krizi, byly krachy dalších amerických burz, které dále převzaly obchodování. Začaly krachovat podniky, nezaměstnanost rostla a produkce klesala. Počet nezaměstnaných se v USA od roku 1929 do roku 1933 zvýšil z 1,6 na 12,8 milionu osob, nezaměstnanost tedy vzrostla až na 25 procent. Krize v roce 1929

15 Za charakteristický rys můžeme považovat hluboký pokles průmyslové výroby, který v USA v roce 1932 činil zhruba polovinu z roku Mnozí drobní střadatelé propadali panice, začali vybírat z bank své uložené peníze, což vedlo k jejich krachům. V USA v té době zaniklo devět tisíc bank. Pokles ceny akcií se nezastavil a pokračoval až do roku USA trvalo dlouhé čtyři roky, než se jim podařilo vybudovat strategii na zlepšení hospodářské situace. Byl vypracován a v průběhu let během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta zaveden hospodářský program New Deal. Jednalo se o soubor opatření a ekonomických i sociálních reforem zavedených v USA s cílem podpořit, ozdravit a zreformovat ekonomiku USA během velké hospodářské krize. Krize v roce 1929

16 V Evropě se krize nejdříve projevila v Německu a Rakousku, které byly závislé na americkém kapitálu. Došlo ke zhroucení velkého množství německých i rakouských bank. Krize se postupně projevovala i v řadě dalších evropských zemí, například ve Velké Británii došlo k devalvaci libry. Začaly se hroutit i ostatní měnové systémy, navázané na libru, marku nebo americký dolar. Na Francii dolehla krize až koncem roku 1931 především díky tomu, že nebyla tolik závislá na anglosaských trzích. Prudce stoupala nezaměstnanost, v roce 1932 bylo např. v Německu sedm milionů lidí bez práce, nezaměstnanost činila 30 procent. Ve Velké Británii byla nezaměstnanost nejvyšší též v roce 1932 (22 procent) a v Rakousku se v roce 1933 vyšplhala až k 29 procentům. Krize se pochopitelně projevila i v zemědělství, kde prudce poklesly ceny zemědělských produktů, též v zahraničním obchodě, kde bujel boj o nová odbytiště. Bylo nutné uzavřít velké množství mezinárodních kartelových dohod. Krize v roce 1929

17 Trvání krize bylo v Československu mimořádně dlouhé a hlavně tento stát nakonec zaplatil za krizi cenou nejvyšší – vlastní existencí. Když 13. prosince 1929 v poslanecké sněmovně František Udržal představoval za neustálého pokřikování, mlácení do lavic a zpívání komunistických poslanců svou druhou vládu, nezněl zdaleka tak optimisticky jako Calvin Coolidge o rok dříve. Věděl už o americké nemoci, která pozvolna začala zasahovat i evropské ekonomiky. Udržal tehdy uvedl program vlády daleko temnějšími slovy: Vládu, které stojím v čele, čeká řešení velkých najmě hospodářských problémů, jež úzce souvisí s nynějším světovým hospodářským stavem, plným krisí… Krize v roce 1929 ČSR

18 Československo, které zdědilo většinu průmyslové základny bývalé habsburské monarchie, avšak nikoli adekvátně velký trh pro odbyt, bylo existenčně závislé na exportu. Ve chvíli, kdy krizí postižené evropské státy začaly omezovat dovoz, vyvstaly tím ČSR velké obtíže. Navíc mezi exportní artikly patřilo často „zbytné“ zboží, textil či sklo, tedy výrobky, které v době ekonomických problémů domácnosti přestávají pořizovat a své zbývající prostředky věnují na položky nezbytné, jako je základní potrava a ubytování. Nejprve se negativně promítal pokles koupěschopnosti zemědělské populace. Potom přišel na řadu průmysl. Jen za rok 1930 poklesla výroba ve spotřebním průmyslu o více než deset procent. V něm však pracovaly téměř dvě třetiny všech průmyslových dělníků. Cesta na dno však měla trvat ještě další dva roky. V této skutečnosti můžeme spatřovat důležité specifikum zdejší krize. V západních zemích krize kulminovala zpravidla již o rok dříve. A navíc v ČSR nenásledoval pomyslný „odraz od dna“ po celý rok 1933 a většinu roku následujícího. Hospodářský propad byl nejhlubší v prvních měsících roku Tehdy poklesl index průmyslové výroby pod šedesát procent předkrizového stavu. Krize v roce 1929 ČSR

19 Třebaže Československo ve dvacátých letech nepochybně patřilo z hlediska sociálního zákonodárství k evropské špičce, ve třicátých letech jeho legislativa začala postupně zaostávat. Přitom mezi prvními v roce 1918 uzákonilo osmihodinovou pracovní dobu a v roce 1924 se podařilo prosadit díky konsensu sociální demokracie a agrární strany novou právní úpravu veřejnoprávního sociálního pojištění (úrazového, nemocenského a starobního) pro zaměstnance. Posledním velkým krokem byla na prahu krize, v roce 1930, rozsáhlá reforma podpor v nezaměstnanosti. Největším nedostatkem byla skutečnost, že z této sociální ochrany byly zcela vyloučeny osoby samostatně výdělečně činné (až do roku 1948). Ve třicátých letech se již nepodařilo mezi politickými stranami nalézt shodu o dalších reformách a ČSR začala pozvolna v mezinárodním srovnání zaostávat. Krize v roce 1929 ČSR

20 Celosvětová ekonomická krize byla v roce 2008 naznačena několika důležitými indikátory. Prvotní příčinou byla americká hypoteční krize 2007, která postupně přerostla ve světovou finanční krizi 2008, významnou roli sehrála rovněž vysoká cena ropy v první polovině roku 2008, která vedla k poklesu reálného HDP a zvedla spotřebitelské ceny.[1] Cenu ropy hnaly vzhůru spekulativní obchody (penzijní a hedgingové fondy nakupovaly komodity, aby snížily riziko portfolia pramenící z akciových trhů), slabý dolar a rostoucí poptávka Číny před olympiádou. Když na podzim 2008 naplno udeřila finanční krize, smetla nejen přední světové banky a akciové trhy, ale i cenu ropy. Ta se z červencového maxima (147 USD za barel) propadla během dvou měsíců o třetinu, její pád pokračoval, až na konci roku 2008 prolomila hranici 40 USD za barel.[2]2008americká hypoteční krize 2007světovou finanční krizi 2008[1]komodityportfoliaakciovýchtrhůdolarČíny olympiádou[2] Krize v roce 2008

21 Dle OSN čelí světová ekonomika největšímu poklesu od Velké deprese ve třicátých letech 20. století. To se potvrdilo i v odhadu ekonomického růstu pro rok Mezinárodní měnový fond ve své prognóze z ledna 2009 uvedl, že globální ekonomický růst spadne v roce 2009 na 0,5%, zatímco v roce 2008 dosahoval 3,4%. Přitom ještě listopadu 2008 činil odhad růstu pro rok ,2%. V březnu 2009 přinesl bankovní dům Goldman Sachs daleko pochmurnější odhad - podle něj by měla světová ekonomika v roce 2009 klesnout o 1,0%. Rovněž Světová banka očekává první propad globální ekonomiky od roku Možnost sestupné revize svého odhadu až do záporných hodnot naznačil i MMF.Příčinou prohlubování krize je, že i přes velký rozsah politických rozhodnutí a akcí zůstávají finanční toky nadále pod tlakem, a táhnou reálnou ekonomiku dolů. Stále nedošlo k obnovení důvěry investorů a spotřebitelů v řešení podnikaných na záchranu ekonomik. Nadále klesají ceny aktiv, ubývá bohatství domácností a tím pádem klesá spotřebitelská poptávka.Goldman Sachs Krize v letech

22

23 Vývoj oficiálního burzovního indexu PX v roce 2008

24 Krize v letech

25

26 Vývoj míry inflace v roce 2008

27 Krize v letech

28


Stáhnout ppt "Lekce 10. Krize v ekonomii. Krize v roce 1929 Situace na trhu v USA: Dvacátá léta znamenala pro USA období velkého ekonomického růstu. Koncem dvacátých."

Podobné prezentace


Reklamy Google