BIOMASA Dne 12.12.2010 Jaromír Jaroš 2L.

Prezentace na téma: "BIOMASA Dne 12.12.2010 Jaromír Jaroš 2L."— Transkript prezentace:

1 BIOMASA Dne Jaromír Jaroš 2L

2 Co to vlastně biomasa je
Biomasa je definována jako hmota organického původu. V souvislosti s energetikou jde nejčastěji o dřevo a dřevní odpad, slámu a jiné zemědělské zbytky včetně exkrementů užitkových zvířat. Rozlišujeme biomasu "suchou" (např. dřevo) a "mokrou" (např. tzv. kejda - tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat promísené s vodou).

3 Ekologická definice biomasy
Ekologie definuje biomasu jako celkovou hmotu jedinců určitého druhu, skupiny druhů nebo všech druhů společenstva na určité ploše. U rostlin se vyjadřuje v hmotnosti sušiny, u živočichů také v čerstvé hmotnosti (v joulech, dříve i v kaloriích, obsahu uhlíku ap.). U půdních a vodních organismů může být vztažena také k celkovému objemu (litr, cm3, m3). U rostlin je rozlišována biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa živá nebo mrtvá (stařina).

4 Chemické přeměny ve vodním prostředí
Energetické využití Skupina Technologie Produkty Výstupy Spalování Teplo, elektřina Chemické přeměny Zplyňování Olej, plyn, dehet, metan, čpavek, metanol Elektřina, teplo, pohon vozidel Rychlá pyrolýza Chemické přeměny ve vodním prostředí Zkapalnění Olej Esterifikace Bionafta Pohon vozidel Biologické procesy Anaerobní digesce Bioplyn, metan Elektřina, teplo, palivo Alkoholové kvašení Etanol Palivo Kompostování Teplo

5 Evropský potenciál biomasy
Evropská agentura pro životní prostředí ve studii z roku 2006 stanovila tzv. evropský potenciál biomasy, který by respektoval ochranu biologické rozmanitosti a vedl jen k minimu nepříznivých dopadů. V roce 2030 by mohlo být asi 15 % energetické poptávky v Evropské unii pokryto energií vyrobenou ze zemědělských, lesnických a odpadních produktů z čistě evropských zdrojů. Do roku 2030 by mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy evropského původu.

6 Spalování a zplyňování biomasy
Ze suché biomasy se působením vysokých teplot uvolňují hořlavé plynné složky, tzv. dřevoplyn. Jestliže je přítomen vzduch, dojde k hoření. Pokud jde o zahřívání bez přístupu vzduchu, odvádí se vzniklý dřevoplyn do spalovacího prostoru. Část vzniklého tepla je použita na zplyňování další biomasy. Výhodou je snadná regulace výkonu, nižší emise, vyšší účinnost. Zařízení se zplyňováním biomasy se používají stále více Biomasa je velmi složité palivo, protože podíl částí zplyňovaných při spalování je velmi vysoký. Vzniklé plyny mají různé spalovací teploty. Podmínkou dokonalého spalování je vysoká teplota, účinné směšování se vzduchem a dostatek prostoru pro to, aby všechny plyny dobře shořely.

7 Výhřevnost biomasy Výhřevnost dřeva a dalších rostlinných paliv kolísá nejen podle druhu dřeva či rostliny, ale navíc i s vlhkostí, na kterou jsou tato paliva citlivější. Dřevní hmota při přirozeném provětrávání pod střechou sníží svůj obsah vody na 20 % za jeden rok, řepková sláma za stejných podmínek na 13 %.

8 Bioplyn Při rozkladu organických látek (hnůj, zelené rostliny, kal z čističek) v uzavřených nádržích bez přístupu kyslíku vzniká bioplyn. Ze zemědělských odpadů se v největší míře energeticky využívá kejda, případně i slamnatý hnůj, sláma, zbytky travin, stonky kukuřice, bramborová nať a další. Tímto způsobem je možné zpracovávat také slámu, piliny a jiný odpad, proces je však pomalejší. V bioplynovém zařízení se biomasa zahřívá na provozní teplotu ve vzduchotěsném reaktoru. Obvyklá teplota je pro mezofilní bakterie 37 až 43 °C, pro termofilní 50 až 60 °C. Princip vyvíjení bioplynu je velmi jednoduchý, protože je však nutné dodržovat bezpečnostní normy, zařízení se stávají složitými a tudíž dražšími.

9 Biopalivo Biopalivo vzniká cílenou výrobou či přípravou z biomasy. Představuje tedy jedno z možných využití biomasy, kterou lze jinak použít jako surovinu pro výstavbu, nábytek, balení, pro výrobky z papíru atd. V současnosti je chemická energie z biopaliv uvolňována hlavně jejich spalováním. Biopaliva pokrývají 15 % celkové světové spotřeby energie. Zda a případně o kolik biopaliva snižují produkci skleníkových plynů, stále zůstává předmětem sporů.

10 Rozdělení biopaliv Biopaliva můžeme rodělit na: Tuhá biopaliva
Kapalná biopaliva Plynná biopaliva

11 Tuhá biopaliva Tuhá biopaliva jsou biopaliva, která se v podmínkách, při nichž jsou skladována, dopravována a připravována pro energetické využití, nachází v tuhém stavu. Mezi tuhá biopaliva jsou řazeny zejména následující biopaliva: Dřevo v různých formách Sláma, dnes již také ve formě briket a pelet Seno ve formě briket či pelet

12 Kapalná biopaliva Kapalná biopaliva jsou biopaliva, která se v podmínkách, při nichž jsou skladována, dopravována a připravována pro energetické využití, nachází v kapalném stavu. Mezi kapalná biopaliva jsou řazena zejména následující biopaliva: Alkoholová biopaliva: Biooleje mohou být použity v naftových motorech Zkapalněná plynná biopaliva

13 Plynná biopaliva Plynná biopaliva jsou biopaliva, která se v podmínkách, při nichž jsou skladována, dopravována a připravována pro energetické využití, nachází v plynném stavu. Mezi plynná biopaliva jsou řazena zejména následující biopaliva: Bioplyn Dřevoplyn Vodík

14 Děkuji za pozornost Zdroje: