Mluvená a psaná podoba jazyka Japonské písmo

Prezentace na téma: "Mluvená a psaná podoba jazyka Japonské písmo"— Transkript prezentace:

1 Mluvená a psaná podoba jazyka Japonské písmo
Úvod do studia jazyka – 2. Mluvená a psaná podoba jazyka Japonské písmo

2 Mluvený a psaný jazyk Mluvená podoba Psaná podoba Rozdíly:
vyvíjela se postupně společně s člověkem Psaná podoba vznik před 5 tis. lety u jednotlivých kultur velké rozdíly Rozdíly: diachronní pohled současný stav: forma a obsah, záznam a přenos, prostor a čas

3 Rozdíly Psaný jazyk: obsahová sevřenost převažuje monolog
delší a složitější souvětí výrazová sevřenost chybí přímý kontakt nemožnost aplikovat některé jazykové prostředky a neverbální komunikaci nereaguje na změny v jazyce

4 Vývoj písma Z jednoduchých obrázků ALE: Kdy se z obrázků stane písmo?

5 Vývoj písma Písmo označuje určitou jazykovou jednotku
když se obrázky přestanou vztahovat k předmětu, ale spojí se s jazykovou jednotkou nejstarší: Egypt, Sumer, Čína, říše Mayů

6 Sumerské klínové písmo

7 Ideografická písma = Slovní písma Ideogramy Znak označuje slovo
Rébusový zápis Např.: čínské znaky Piktografické = obrázkové písmo znaky - podoba původních obrázků – stylizace a zjednodušení některá nerozluštěna př.: hieroglyfy

8 Egyptské hieroglyfy

9 Mayské písmo

10 Slabičné písmo Z ideografického písma Znak označuje slabiku
Menší počet znaků Např.: indické písmo dévanágarí

11 Dévanágarí

12 Hlásková abeceda První – Féničané 1 znak = 1 foném
V současnosti nejrozšířenější Např.: ??? Azbuka, abeceda

13 Azbuka

14 Vývoj u nás 9. st. – Konstantin a Metoděj – hlaholice Přijetí latinky
9./10. st. – Makedonie - cyrilice

15 Cyrilice

16 Charakteristika a vývoj
JAPONSKÉ PÍSMO Charakteristika a vývoj

17 Jaké systémy využívá japonština k písemnému záznamu?
1. ___________? 2. ___________? 3. ___________? 4. ___________? Tzv. kandži kana madžiri / kandži kana rómadži madžiri Př.: このTシャツは本当にキレイだな。

18 Klasifikace kandži Podle grafické struktury – tzv. rikušo
1. šókeimodži – piktogramy, ikony (木) 2. šidžimodži – nedělitelné, naznačují abstraktní představu (中) 3. kaiimodži – ideogramy (休) 4. keiseimodži – fonogramy (燃) 5. tenčúmodži – varianty, znaky odvozené (老 → 考) 6. kašamodži – fonetické výpůjčky (来)

19 Zvláštní skupiny kandži
Kokudži znaky vytvořené v Japonsku velké množství – používá se jich jen pár Př.: 働、畑、峠 Kokkun znaky, kterým byl v japonštině přiřazen jiný význam Př.: 沖

20 Specifická použití znaků
Furigana 振り仮名 Okurigana 送り仮名 Atedži 当て字

21 Další znaky Nejsou to kandži – nemají lexikální význam, ani vlastní čtení Odoridži: 々 ヽ ゝ Malé ke - ヶ(箇) 一ヶ月、霞ヶ丘 - Kasumigaoka Interpunkční znaménka

22 Interpunkční znaménka
Čárky: 、, Tečky: 。. Nakaguro:・ Závorky a citační znaménka: 「」『』（） Ostatní: ~ ! ?

23 Způsob zápisu Tategaki Jokogaki Bez mezer mezi slovy
svisle – zprava doleva knihy Jokogaki vodorovně – zleva doprava odborné články Více řad interpunkčních znamének

24 Styly písma 5 základních stylů písma 1. kaišo – běžný styl
2. gjóšo – semikurzivní styl 3. sóšo – trávový styl kaligrafie 4. tenšo – pečetní styl osobní razítka 5. reišo – mnišský styl

25 Styl kaišo Styl gjóšo Styl sóšo

26 Styl tenšo Styl reišo

27 Styly čtení Modžijomi (文字読み) – čtení znaků
kunjomi onjomi džúbako – kombinace onjomi a kunjomi jutó – kombinace kunjomi a onjomi nanori – čtení používáno ve vlastních jménech Kotobajomi (言葉読み) – četba celého slova 明日、日本、文字 atedži – タバコ　煙草

28 Transkripce japonštiny
Hepburnova transkripce ve světě nejpoužívanější Nippon-siki standardizovaná forma přepisu Kunrei-siki JSL Český (slovenský) přepis

29

30 Vývoj japonského písma
Do cca 5. st. Japonci neměli vlastní písmo Od cca 5. st. - seznámili se s vyspělou čínskou kulturou – postupně přizpůsobovali čínské znakové písmo čínský zápis byl nejprve předčítán sinojaponsky později byl k významům těch znaků, pro které existovalo ekvivalentní slovo v japonštině, tento ekvivalent přiřazen zásadní rozdíly i ve slovosledu a gramatice – označovány v čínském textu soustavou značek Cca 9. st.- ze znaků, resp. manjógany se vyvinula 2 slabičná písma (souhrnně kana　仮名)

31 Manjōgana Fonetické (spíše než sémantické) použití znaků (šakuon 借音)
Zprvu se pro určitou japonskou slabiku (móru) používala řada znaků, postupně se počet ustálil Báseň 17/4025 z Manjōšū : 之乎路可良　多太古要久礼婆　波久比能海安佐奈藝思多理　 船梶母我毛 志雄路から　ただ越え来れば　羽咋の海　朝凪したり　船梶もがも Šijodžikara tadakoekureba hakuhinoumi asanagišitari funekadžimogamo

32 Katakana かたかな（片仮名） Kdo ji vytvořil? K čemu byla používána?
Z čeho vznikla?

33 Katakana かたかな（片仮名） Vytvořena buddhistickými mnichy (polovina 10. st.)
Původně používána pro vysvětlování učených spisů a pro oficiální texty Později (12. st.) – znaky + katakana např. i v pohádkách „Kata“ = část → katakana vznikla z částí čínských znaků V současnosti: fce kurzívy cizí slova zvýraznění slova citoslovce

34 Hiragana ひらがな（平仮名） Kdo ji vytvořil? K čemu byla používána?
Z čeho vznikla?

35 Hiragana ひらがな（平仮名） Původně používána v literárních dílech a soukromé korespondenci Vznikla u císařského dvora V raném stádiu používána ženami – onnade (ženská ruka) Nazývána také jako „písmo žen“ Od konce 9. st. – používána i pro zápis poezie (Kokinšú, 905) „Hira“ = běžný, snadný, zakulacený (charakterizuje tvar hiragany) → Hiragana vznikla zjednodušením celých čínských znaků

36 Hiragana ひらがな（平仮名） V současnosti: pomocná slova gramatické koncovky
určité významové okruhy slov

37 Katakana Hiragana 伊 → イ 以 → い 呂 → ロ 呂 → ろ 二 → ニ 仁 → に 己 → コ 己 → こ 加 → カ 加 → か 女 → メ 女 → め 多 → タ 太 → た

38 Konvence pro používání kany 仮名遣い（かなづかい）
Teika kanazukai　(定家仮名遣い）- Fudžiwara no Teika ( ) Rekišiteki kanazukai　（歴史的仮名遣い） Gendai kanazukai (現代仮名遣い）= Šinkanazukai　(新仮名遣い）

39 Historická konvence 歴史的仮名遣い
Předpokládá se, že tento zápis obecně odpovídá výslovnosti v obd. Heian ゐ/ヰ wi a ゑ/ヱ we けふ = きょう (今日) dnes てふ = ちょう (蝶) motýl ゐる = いる (居る) být, existovat あはれ = あわれ (哀れ) smutek, soucit かへる = かえる (帰る) vrátit se ゑびす = えびす (夷) barbar くわし = かし (菓子) cukroví とうきやう = とうきょう (東京) Tokio

40 Změny způsobu zápisu období Meidži (po r. 1868) – J myslitelé si začali uvědomovat přílišnou složitost písma a obtížnost přejímání všeho nového pozdní 19. st. - Gembun ičči undó （言文一致運動） = Hnutí za jednotu mluveného a psaného jazyka 1887 – vydán soubor 2000 čínských znaků doporučených pro výuku na ZŠ a SŠ reforma záznamu J (zredukován počet variantních forem kany a některých znaků)

41 Změny způsobu zápisu po WWII – obnovení diskuzí o zjednodušení písma, pokračuje dodnes „Znaky náležitého použití“ (Tójó kandži hjó 当 用漢字表) – 1850 znaků – reforma písma 1968 – k základní tabulce přidáno dalších 115 znaků používaných ve jménech 1981 – další závazná norma –„Znaky běžného užití“ (Džójo kandži hjó 常用漢字表) znaků

42 Přečtěte 仮名　（片仮名・平仮名） 仮名遣い 言文一致運動 当用漢字表・常用漢字表 文字読み・言葉読み

43