Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do studia jazyka – 2. Mluvená a psaná podoba jazyka Japonské písmo.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do studia jazyka – 2. Mluvená a psaná podoba jazyka Japonské písmo."— Transkript prezentace:

1 Úvod do studia jazyka – 2. Mluvená a psaná podoba jazyka Japonské písmo

2 Mluvený a psaný jazyk  Mluvená podoba vyvíjela se postupně společně s člověkem  Psaná podoba vznik před 5 tis. lety u jednotlivých kultur velké rozdíly  Rozdíly: diachronní pohled současný stav: forma a obsah, záznam a přenos, prostor a čas

3 Rozdíly  Psaný jazyk: obsahová sevřenost převažuje monolog delší a složitější souvětí výrazová sevřenost chybí přímý kontakt nemožnost aplikovat některé jazykové prostředky a neverbální komunikaci nereaguje na změny v jazyce

4 Vývoj písma  Z jednoduchých obrázků  ALE:  Kdy se z obrázků stane písmo?

5 Vývoj písma  Písmo označuje určitou jazykovou jednotku když se obrázky přestanou vztahovat k předmětu, ale spojí se s jazykovou jednotkou nejstarší: Egypt, Sumer, Čína, říše Mayů

6 Sumerské klínové písmo

7 Ideografická písma  = Slovní písma  Ideogramy  Znak označuje slovo  Rébusový zápis  Např.: čínské znaky  Piktografické = obrázkové písmo znaky - podoba původních obrázků – stylizace a zjednodušení některá nerozluštěna př.: hieroglyfy

8 Egyptské hieroglyfy

9 Mayské písmo

10 Slabičné písmo Z ideografického písma Znak označuje slabiku Menší počet znaků Např.: indické písmo dévanágarí

11 Dévanágarí

12 Hlásková abeceda První – Féničané 1 znak = 1 foném V současnosti nejrozšířenější Např.: ??? Azbuka, abeceda

13 Azbuka

14 Vývoj u nás 9. st. – Konstantin a Metoděj – hlaholice Přijetí latinky 9./10. st. – Makedonie - cyrilice

15 Cyrilice

16 JAPONSKÉ PÍSMO Charakteristika a vývoj

17 Jaké systémy využívá japonština k písemnému záznamu? 1. ___________? 2. ___________? 3. ___________? 4. ___________? Tzv. kandži kana madžiri / kandži kana rómadži madžiri Př.: この T シャツは本当にキレイだな。

18 Klasifikace kandži Podle grafické struktury – tzv. rikušo 1. šókeimodži – piktogramy, ikony ( 木 ) 2. šidžimodži – nedělitelné, naznačují abstraktní představu ( 中 ) 3. kaiimodži – ideogramy ( 休 ) 4. keiseimodži – fonogramy ( 燃 ) 5. tenčúmodži – varianty, znaky odvozené ( 老 → 考 ) 6. kašamodži – fonetické výpůjčky ( 来 )

19 Zvláštní skupiny kandži Kokudži ◦ znaky vytvořené v Japonsku ◦ velké množství – používá se jich jen pár ◦ Př.: 働、畑、峠 Kokkun ◦ znaky, kterým byl v japonštině přiřazen jiný význam ◦ Př.: 沖

20 Specifická použití znaků Furigana 振り仮名 Okurigana 送り仮名 Atedži 当て字

21 Další znaky Nejsou to kandži – nemají lexikální význam, ani vlastní čtení Odoridži: 々 ヽ ゝ Malé ke - ヶ ( 箇 ) ◦ 一ヶ月、霞ヶ丘 - Kasumigaoka Interpunkční znaménka

22 Čárky: 、, Tečky: 。. Nakaguro: ・ Závorky a citační znaménka: 「」『』() Ostatní: ~ ! ?

23 Způsob zápisu Bez mezer mezi slovy Tategaki ◦ svisle – zprava doleva ◦ knihy Jokogaki ◦ vodorovně – zleva doprava ◦ odborné články Více řad interpunkčních znamének

24 Styly písma 5 základních stylů písma 1. kaišo – běžný styl 2. gjóšo – semikurzivní styl 3. sóšo – trávový styl ◦ kaligrafie 4. tenšo – pečetní styl ◦ osobní razítka 5. reišo – mnišský styl

25 Styl kaišo Styl gjóšo Styl sóšo

26 Styl tenšo Styl reišo

27 Styly čtení Modžijomi ( 文字読み ) – čtení znaků ◦ kunjomi ◦ onjomi ◦ džúbako – kombinace onjomi a kunjomi ◦ jutó – kombinace kunjomi a onjomi ◦ nanori – čtení používáno ve vlastních jménech Kotobajomi ( 言葉読み ) – četba celého slova ◦ 明日、日本、文字 ◦ atedži – タバコ 煙草

28 Transkripce japonštiny Hepburnova transkripce ◦ ve světě nejpoužívanější Nippon-siki ◦ standardizovaná forma přepisu Kunrei-siki JSL Český (slovenský) přepis

29

30 Vývoj japonského písma Do cca 5. st. Japonci neměli vlastní písmo Od cca 5. st. - seznámili se s vyspělou čínskou kulturou – postupně přizpůsobovali čínské znakové písmo ◦ čínský zápis byl nejprve předčítán sinojaponsky ◦ později byl k významům těch znaků, pro které existovalo ekvivalentní slovo v japonštině, tento ekvivalent přiřazen ◦ zásadní rozdíly i ve slovosledu a gramatice – označovány v čínském textu soustavou značek Cca 9. st.- ze znaků, resp. manjógany se vyvinula 2 slabičná písma (souhrnně kana 仮名 )

31 Manjōgana Fonetické (spíše než sémantické) použití znaků (šakuon 借音 ) Zprvu se pro určitou japonskou slabiku (móru) používala řada znaků, postupně se počet ustálil Báseň 17/4025 z Manjōšū : 之乎路可良 多太古要久礼婆 波久比能海安佐奈藝思多理 船梶母我毛 志雄路から ただ越え来れば 羽咋の海 朝凪したり 船梶 もがも Šijodžikara tadakoekureba hakuhinoumi asanagišitari funekadžimogamo

32 Katakana かたかな(片仮 名) Kdo ji vytvořil? K čemu byla používána? Z čeho vznikla?

33 Katakana かたかな(片仮 名) Vytvořena buddhistickými mnichy (polovina 10. st.) Původně používána pro vysvětlování učených spisů a pro oficiální texty Později (12. st.) – znaky + katakana např. i v pohádkách „Kata“ = část → katakana vznikla z částí čínských znaků V současnosti: ◦ fce kurzívy ◦ cizí slova ◦ zvýraznění slova ◦ citoslovce

34 Hiragana ひらがな(平仮 名) Kdo ji vytvořil? K čemu byla používána? Z čeho vznikla?

35 Hiragana ひらがな(平仮 名) Původně používána v literárních dílech a soukromé korespondenci Vznikla u císařského dvora V raném stádiu používána ženami – onnade (ženská ruka) Nazývána také jako „písmo žen“ Od konce 9. st. – používána i pro zápis poezie (Kokinšú, 905) „Hira“ = běžný, snadný, zakulacený (charakterizuje tvar hiragany) → Hiragana vznikla zjednodušením celých čínských znaků

36 Hiragana ひらがな(平仮名 ) V současnosti: ◦ pomocná slova ◦ gramatické koncovky ◦ určité významové okruhy slov

37 KatakanaHiragana 伊→イ以→い呂→ ロ呂→ろ二→ニ仁→に己→コ己→こ加→カ加→か女→メ女→め多→タ太→た伊→イ以→い呂→ ロ呂→ろ二→ニ仁→に己→コ己→こ加→カ加→か女→メ女→め多→タ太→た

38 Konvence pro používání kany 仮名遣い(かなづかい) Teika kanazukai ( 定家仮名遣い) - Fudžiwara no Teika ( ) Rekišiteki kanazukai (歴史的仮名遣い) Gendai kanazukai ( 現代仮名遣い) = Šinkanazukai ( 新仮名遣い)

39 Historická konvence 歴史的仮名遣い Předpokládá se, že tento zápis obecně odpovídá výslovnosti v obd. Heian ゐ / ヰ wi a ゑ / ヱ we けふ = きょう ( 今日 )dnes てふ = ちょう ( 蝶 )motýl ゐる = いる ( 居る )být, existovat あはれ = あわれ ( 哀れ )smutek, soucit かへる = かえる ( 帰る )vrátit se ゑびす = えびす ( 夷 )barbar くわし = かし ( 菓子 )cukroví とうきやう = とうきょう ( 東京 )Tokio

40 období Meidži (po r. 1868) – J myslitelé si začali uvědomovat přílišnou složitost písma a obtížnost přejímání všeho nového pozdní 19. st. - Gembun ičči undó (言文一致運動) = Hnutí za jednotu mluveného a psaného jazyka 1887 – vydán soubor 2000 čínských znaků doporučených pro výuku na ZŠ a SŠ reforma záznamu J (zredukován počet variantních forem kany a některých znaků) Změny způsobu zápisu

41 po WWII – obnovení diskuzí o zjednodušení písma, pokračuje dodnes „Znaky náležitého použití“ (Tójó kandži hjó 当 用漢字表 ) – 1850 znaků – reforma písma 1968 – k základní tabulce přidáno dalších 115 znaků používaných ve jménech 1981 – další závazná norma –„Znaky běžného užití“ (Džójo kandži hjó 常用漢字表 ) znaků

42 Přečtěte 仮名 (片仮名・平仮名) 仮名遣い 言文一致運動 当用漢字表・常用漢字表 文字読み・言葉読み

43


Stáhnout ppt "Úvod do studia jazyka – 2. Mluvená a psaná podoba jazyka Japonské písmo."

Podobné prezentace


Reklamy Google