Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nezaměstnanost. Definice nezaměstnanosti Nezaměstnanost je stav, kdy určitá část práceschopného obyvatelstva nemůže najít pracovní uplatnění, neboli když.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nezaměstnanost. Definice nezaměstnanosti Nezaměstnanost je stav, kdy určitá část práceschopného obyvatelstva nemůže najít pracovní uplatnění, neboli když."— Transkript prezentace:

1 Nezaměstnanost

2 Definice nezaměstnanosti Nezaměstnanost je stav, kdy určitá část práceschopného obyvatelstva nemůže najít pracovní uplatnění, neboli když nabídka práce nenachází odpovídající poptávku po práci. Nezaměstnanost je stav, kdy určitá část práceschopného obyvatelstva nemůže najít pracovní uplatnění, neboli když nabídka práce nenachází odpovídající poptávku po práci. Nezaměstnanost měříme ukazatelem nezaměstnanosti, který obecně vyjadřujeme jako podíl počtu nezaměstnaných obyvatel k celkovému počtu práceschopného obyvatelstva. Nezaměstnanost měříme ukazatelem nezaměstnanosti, který obecně vyjadřujeme jako podíl počtu nezaměstnaných obyvatel k celkovému počtu práceschopného obyvatelstva. V České republice existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti – V České republice existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti – jeden od Ministerstva práce a sociálních věcí,jeden od Ministerstva práce a sociálních věcí, druhý z Českého statistického úřadu.druhý z Českého statistického úřadu.

3 Metodický přístup MPSV Ministerstvo práce vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech práce jakožto nezaměstnaní zaregistrují. Ministerstvo práce vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech práce jakožto nezaměstnaní zaregistrují. Míra nezaměstnanosti je pak podílem těch, kteří se jako nezaměstnaní zaregistrovali, na celkové pracovní síle. MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je pak podílem těch, kteří se jako nezaměstnaní zaregistrovali, na celkové pracovní síle. MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti = počet neumístěných uchazečů o práci / disponibilní pracovní síla (zjištěná podle VŠPS) Disponibilní pracovní síla zahrnuje všechny osoby 15-ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku.Disponibilní pracovní síla zahrnuje všechny osoby 15-ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku.

4 Metodický přístup ČSÚ ČSÚ provádí každé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti. ČSÚ provádí každé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní podle VŠPS / součet nezaměstnaných a zaměstnaných podle VŠPS. Šetření ČSÚ není zaměřeno pouze na nezaměstnanost, ale věnuje se ekonomické aktivitě obyvatel v mnoha aspektech. Provádí se kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností. Tato metodika odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu. Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní podle VŠPS / součet nezaměstnaných a zaměstnaných podle VŠPS. Šetření ČSÚ není zaměřeno pouze na nezaměstnanost, ale věnuje se ekonomické aktivitě obyvatel v mnoha aspektech. Provádí se kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností. Tato metodika odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu. Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, jež v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, jež v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů.

5 Metodický přístup ČSÚ Od 1. ledna 2002 byl plně harmonizován dotazník VŠPS se standardem Eurostatu. Jestliže respondent uvedl, že v tomto týdnu pracoval alespoň 1 hodinu, je podle metodiky ILO striktně klasifikován jako osoba v zaměstnání. Od 1. ledna 2002 byl plně harmonizován dotazník VŠPS se standardem Eurostatu. Jestliže respondent uvedl, že v tomto týdnu pracoval alespoň 1 hodinu, je podle metodiky ILO striktně klasifikován jako osoba v zaměstnání. Podle ILO nejsou jako nezaměstnaní klasifikováni rovněž ti, kteří sice patří mezi registrované uchazeče, ale nehledají si aktivně práci. Podle ILO nejsou jako nezaměstnaní klasifikováni rovněž ti, kteří sice patří mezi registrované uchazeče, ale nehledají si aktivně práci. Ve VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních. Formou aktivního hledání práce se rozumí Ve VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny prácehledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce hledání práce přímo v podnicíchhledání práce přímo v podnicích využívání inzercevyužívání inzerce podnikání kroků k založení vlastní firmypodnikání kroků k založení vlastní firmy podání žádosti o pracovní povolení a licencepodání žádosti o pracovní povolení a licence hledání zaměstnání jiným způsobem.hledání zaměstnání jiným způsobem.

6 Shrnutí definic Míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet nezaměstnaných a ve jmenovateli pracovní síla. Podle toho, jakým způsobem se počet nezaměstnaných získává, lze rozlišit: Míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet nezaměstnaných a ve jmenovateli pracovní síla. Podle toho, jakým způsobem se počet nezaměstnaných získává, lze rozlišit: obecnou míru nezaměstnanosti, která je získána z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení;obecnou míru nezaměstnanosti, která je získána z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení; registrovanou míru nezaměstnanosti, kde jsou za nezaměstnané považováni na úřadech práce registrovaní neumístění uchazeči o zaměstnáníregistrovanou míru nezaměstnanosti, kde jsou za nezaměstnané považováni na úřadech práce registrovaní neumístění uchazeči o zaměstnání Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO (ve věkové skupině 15-64letých) ve 3. čtvrtletí 2010 dosáhla 7,2 %. Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO (ve věkové skupině 15-64letých) ve 3. čtvrtletí 2010 dosáhla 7,2 %. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 3. čtvrtletí 2010 hodnoty 8,6 %. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 3. čtvrtletí 2010 hodnoty 8,6 %.

7 Přirozená míra nezaměstnanosti Neoklasici označují za PMN takovou míru, která není důsledkem nedostatečné poptávky po práci, ale dána nedokonalostí trhu práce (nízká informovanost, mobilita) Neoklasici označují za PMN takovou míru, která není důsledkem nedostatečné poptávky po práci, ale dána nedokonalostí trhu práce (nízká informovanost, mobilita) Přirozenou mírou nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou trhy práce v rovnováze a tlaky na hladiny cen a mezd jsou vyrovnané. Odpovídá úrovni nezaměstnanosti v ekonomice, která vyrábí na úrovni potenciálního produktu. Přirozenou mírou nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou trhy práce v rovnováze a tlaky na hladiny cen a mezd jsou vyrovnané. Odpovídá úrovni nezaměstnanosti v ekonomice, která vyrábí na úrovni potenciálního produktu. Přirozená míra nezaměstnanosti je tedy nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Přirozená míra nezaměstnanosti je tedy nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu.

8 Přirozená míra nezaměstnanosti w QLQL DLDL SLSL w QLQL w1w1 Q D1 Při mzdové úrovni w 1 platí, že Q D1 = Q S1 ale přestože je na trhu rovnováha, může existovat nezaměstnanost. Proč? Q S1 Firmy hledají kuchaře na 50 pracovních míst, ale o žádných neví… … a 50 kuchařů hledá pracovní místa, ale o žádných neví. Firmy v Ostravě hledají kuchaře na 50 pracovních míst… … a 50 kuchařů v Ústí nad Labem hledá pracovní místa, ale nechce se stěhovat. Vzhledem k tomu, že je na trhu rovnováha mezi poptávkou po práci a nabídkou práce, nebude tato existující nezaměstnanost vyvolávat tlaky na změnu mzdové sazby.

9 Růst přirozené míry nezaměstnanosti Tři hlavní důvody růstu nominální výše přirozené míry nezaměstnanosti, evidované v posledních letech: Tři hlavní důvody růstu nominální výše přirozené míry nezaměstnanosti, evidované v posledních letech: Demografické změny – souvisejí s rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin a žen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti).Demografické změny – souvisejí s rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin a žen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti). Vládní politika –větší sociální jistoty vytvořené vládou vyvolávající menší snahu o zaměstnání a nižší zájem o hůře placenou práci.Vládní politika –větší sociální jistoty vytvořené vládou vyvolávající menší snahu o zaměstnání a nižší zájem o hůře placenou práci. Strukturální změny – vzestupná tendence strukturální nezaměstnanosti. Ekonomika se rychle mění, zatímco pracovníci reagují na tyto změny mnohem pomaleji.Strukturální změny – vzestupná tendence strukturální nezaměstnanosti. Ekonomika se rychle mění, zatímco pracovníci reagují na tyto změny mnohem pomaleji. PMN ovlivňuje i tzv. dobrovolná nezaměstnanost – nezaměstnanost způsobená dobrovolným ukončením zaměstnání. Při nízké tržní ceně práce raději volí volný čas a hledají lepší pracovní příležitost. PMN ovlivňuje i tzv. dobrovolná nezaměstnanost – nezaměstnanost způsobená dobrovolným ukončením zaměstnání. Při nízké tržní ceně práce raději volí volný čas a hledají lepší pracovní příležitost.

10 Typologie nezaměstnanosti Čtyři základní typy: Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi pracovními místy, změn zaměstnání v průběhu jednotlivých fází života nebo v důsledku stěhování pracovních sil. Existuje i při plné zaměstnanosti. Považována za dobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi pracovními místy, změn zaměstnání v průběhu jednotlivých fází života nebo v důsledku stěhování pracovních sil. Existuje i při plné zaměstnanosti. Považována za dobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nezaměstnanosti Strukturální nezaměstnanost - neexistuje rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nerovnováha vzniká proto, že poptávka po určitém druhu práce se zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Jedná se o nedobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nezaměstnanosti Strukturální nezaměstnanost - neexistuje rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nerovnováha vzniká proto, že poptávka po určitém druhu práce se zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Jedná se o nedobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nezaměstnanosti

11 Typologie nezaměstnanosti Cyklická nezaměstnanost souvisí s hospodářským cyklem společnosti a objevuje se v období recese, kdy celková poptávka po práci je nízká. V období hospodářské recese se spotřeba i produkce společnosti snižují, nezaměstnanost se zvyšuje ve většině oblastí. Považována za nezaměstnanost nedobrovolnou. Cyklická nezaměstnanost souvisí s hospodářským cyklem společnosti a objevuje se v období recese, kdy celková poptávka po práci je nízká. V období hospodářské recese se spotřeba i produkce společnosti snižují, nezaměstnanost se zvyšuje ve většině oblastí. Považována za nezaměstnanost nedobrovolnou. Sezónní nezaměstnanost souvisí s tím, že některé subjekty mají práci pouze v určitém ročním období. To se týká zejména zemědělství (sezónnost sklizňových prací), turistického ruchu, říční plavby, některých technologií v potravinářském průmyslu (cukrovary), atd. Sezónní nezaměstnanost souvisí s tím, že některé subjekty mají práci pouze v určitém ročním období. To se týká zejména zemědělství (sezónnost sklizňových prací), turistického ruchu, říční plavby, některých technologií v potravinářském průmyslu (cukrovary), atd.

12 Důsledky nezaměstnanosti Jeden z ústředních problémů společnosti. Dvě základní kategorie dopadu: Jeden z ústředních problémů společnosti. Dvě základní kategorie dopadu: Ekonomický dopad: Vysoká nezaměstnanost je projevem neefektivního nakládání se zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, produkuje ekonomika pod hranicí svých produkčních možností. Ztráty, ke kterým dochází, jsou největším doložitelným plýtváním zdrojů soudobých ekonomik. Jde hlavně o důsledek cyklické nezaměstnanosti. Ekonomický dopad: Vysoká nezaměstnanost je projevem neefektivního nakládání se zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, produkuje ekonomika pod hranicí svých produkčních možností. Ztráty, ke kterým dochází, jsou největším doložitelným plýtváním zdrojů soudobých ekonomik. Jde hlavně o důsledek cyklické nezaměstnanosti. Sociální dopad: Nezaměstnanost ovlivňuje také život lidí. Sociální dopad má zejména dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost. Ekonomické obtíže ovlivňují emoce a rodinný život lidí. Následkem může být i zhoršování fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdečních chorob, alkoholismus, růst kriminality, stres, extrémně i smrt. Sociální dopad: Nezaměstnanost ovlivňuje také život lidí. Sociální dopad má zejména dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost. Ekonomické obtíže ovlivňují emoce a rodinný život lidí. Následkem může být i zhoršování fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdečních chorob, alkoholismus, růst kriminality, stres, extrémně i smrt.

13 Dobrovolná nezaměstnanost W/P = reálná mzdová sazba. W/P = reálná mzdová sazba. L* = velikost pracovní síly v dané ekonomice (ekonomicky aktivní obyvatelstvo) L* = velikost pracovní síly v dané ekonomice (ekonomicky aktivní obyvatelstvo) Část ekonomicky aktivního obyvatelstva, jež by chtěla pracovat, ale pouze při vyšších reálných mzdových sazbách (W/P*). Část ekonomicky aktivního obyvatelstva, jež by chtěla pracovat, ale pouze při vyšších reálných mzdových sazbách (W/P*). Dobrovolnou nezaměstnanost tvoří obyvatelstvo, které při stávajících reálných mzdových sazbách dává přednost volnému času před prací. Při sazbě W/P* by však pracovali všichni. Dobrovolnou nezaměstnanost tvoří obyvatelstvo, které při stávajících reálných mzdových sazbách dává přednost volnému času před prací. Při sazbě W/P* by však pracovali všichni. W/P L DLDL SLSL L*L* LELE W/P E W/P* Zaměstnaní

14 Nedobrovolná nezaměstnanost W/P L DLDL SLSL L*L* LDLD W/P E W/P Nedobrovolná nezaměstnanost představuje (podle Keynese) situaci, při které pracovníci nemohou najít zaměstnání při stávající reálné mzdové sazbě (W/P). Nedobrovolná nezaměstnanost představuje (podle Keynese) situaci, při které pracovníci nemohou najít zaměstnání při stávající reálné mzdové sazbě (W/P). LSLS Kvůli nepružnosti mezd se nemůže reálná mzdová sazba přizpůsobovat dostatečně rychle, aby vyrovnala nabízené a poptávané množství práce a vzniká nedobrovolná nezaměstnanost (situace, kdy se reálná mzdová sazba z nějakého důvodu nachází nad úrovní rovnovážné mzdové sazby). Kvůli nepružnosti mezd se nemůže reálná mzdová sazba přizpůsobovat dostatečně rychle, aby vyrovnala nabízené a poptávané množství práce a vzniká nedobrovolná nezaměstnanost (situace, kdy se reálná mzdová sazba z nějakého důvodu nachází nad úrovní rovnovážné mzdové sazby). L* - L S = dobrovolná nezaměstnanost L* - L S = dobrovolná nezaměstnanost

15 Nedobrovolná nezaměstnanost W/P L DLDL SLSL L*L* LDLD W/P E W/P = L S Nedobrovolná nezaměstnanost má své příčiny v překážkách, jež při poklesu poptávky po práci brání poklesu mezd – odbory, legislativa, atd. Nedobrovolná nezaměstnanost má své příčiny v překážkách, jež při poklesu poptávky po práci brání poklesu mezd – odbory, legislativa, atd. Pokud by poklesla mzdová sazba na rovnovážnou úroveň, bude již v ekonomice jen dobrovolná nezaměstnanost. Pokud by poklesla mzdová sazba na rovnovážnou úroveň, bude již v ekonomice jen dobrovolná nezaměstnanost. D’LD’L Přizpůsobovací proces však probíhá tak, že nejprve mají při poklesu poptávky firmy (za stávající mzdové úrovně) zájem poptávat méně práce. Příčinou mohou být různé překážky poklesu mzdy. Pokud tyto překážky budou překonány, dojde k poklesu mzdové sazby a firmy budou ochotny opět najímat pracovníky (i když méně, než v původním bodě rovnováhy). Při poklesu mzdové sazby však zároveň budou někteří zaměstnanci dobrovolně nezaměstnaní.

16 Zdroje nepružnosti mezd Nedobrovolná nezaměstnanost je způsobena nepružnými mzdami, které nejsou schopny pohotově reagovat na situaci na trhu práce. Co tuto nepružnost způsobuje? Nedobrovolná nezaměstnanost je způsobena nepružnými mzdami, které nejsou schopny pohotově reagovat na situaci na trhu práce. Co tuto nepružnost způsobuje? Firemní regulace mezd a platů. Často se ve firmách na určitou dobu dopředu stanoví fixní mzdové stupnice, které se nemění.Firemní regulace mezd a platů. Často se ve firmách na určitou dobu dopředu stanoví fixní mzdové stupnice, které se nemění. Silné odbory. Smluvně stanovují mzdy na určitou dobu během, které se nepřizpůsobují nabídce a poptávce. Tlačí na zvyšování mezdSilné odbory. Smluvně stanovují mzdy na určitou dobu během, které se nepřizpůsobují nabídce a poptávce. Tlačí na zvyšování mezd Legislativa – např. zákon o minimální mzdě. Jestliže tento zákon stanoví minimální mzdu nad úrovní rovnovážné mzdy, pak se vzniká nezaměstnanost. Roli hrají i další ustanovení zákoníku práce, jež omezují flexibilitu v pracovních vztazích.Legislativa – např. zákon o minimální mzdě. Jestliže tento zákon stanoví minimální mzdu nad úrovní rovnovážné mzdy, pak se vzniká nezaměstnanost. Roli hrají i další ustanovení zákoníku práce, jež omezují flexibilitu v pracovních vztazích. „Přeplácení“ pracovníků – mzdy některých pracovníků, které si chce podnik udržet, jsou velmi vysoké a nemají tendenci ke změnám (hlavně k poklesu)„Přeplácení“ pracovníků – mzdy některých pracovníků, které si chce podnik udržet, jsou velmi vysoké a nemají tendenci ke změnám (hlavně k poklesu)

17


Stáhnout ppt "Nezaměstnanost. Definice nezaměstnanosti Nezaměstnanost je stav, kdy určitá část práceschopného obyvatelstva nemůže najít pracovní uplatnění, neboli když."

Podobné prezentace


Reklamy Google