Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Křesťanské církve v občanské společnosti

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Křesťanské církve v občanské společnosti"— Transkript prezentace:

1 Křesťanské církve v občanské společnosti
Praktická teologie pro neteology Michael Martinek ETF, 2014

2 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
Poslanci, uklízečky, ministři, kněží, sekretářky a novináři jsou povolání, která mají v očích lidí nejmenší prestiž. Nejvíce si veřejnost váží lékařů, vědců, zdravotních sester a učitelů na vysokých a základních školách. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
Základní otázky Jaký je vztah české společnosti k náboženství, ke křesťanství a k církvím? Jaký smysl má existence křesťanských církví v současné společnosti? Jak jsou křesťanské církve organizovány a financovány, jaké aktivity vyvíjejí, co mohou společnosti přinést? 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

4 Náboženské vyznání obyvatel ČR (Sčítání obyvatel 2001, 2011)
Obyvatelstvo celkem v tom podle náboženské víry věřící hlásící se k církvi, náboženské společnosti z toho věřící nehlásící se k církvi, NS bez nábož. víry neuvedeno Církev řím.katol. CČSH ČCE 2001 99 103 2011 39 276 51 936 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

5 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

6 Česká společnost a náboženství
Česká společnost je ve srovnání s většinou národů světa extrémně nenáboženská – ateistická. Pravděpodobné příčiny: Negativní vnímání katolické církve českým národem, které má své kořeny už v husitství a později v rakousko-uherské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se státní mocí. Systematická protináboženská propaganda prováděná u nás po více než čtyřicet let komunistického režimu. Sekularizace jako trend, který od počátku 19. stol. zasahuje všechny evropské státy. Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu v roce 1989. Rostoucí přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku přijatelnou podobu autentické spirituality. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

7 Věrohodnost křesťanských církví
Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství. Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné lze historickými, sociologickými či teologickými metodami prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve. Historie: katolická církev se v roce 2000 veřejně přiznala a omluvila za tyto viny svých členů a představitelů: rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech, souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě, dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům, spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření teoretického a praktického ateizmu. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

8 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
1. Církve a náboženské společností registrované podle zákona č. 308/1991 Sb.    Č.  Název církve, náboženské společnosti Datum rozhodnutí MK, (č.j.) Datum registrace, resp.recepce (rok 1991) 1. Apoštolská církev __ 1989 2. Bratrská jednota baptistů 1951 3. Církev adventistů sedmého dne 1951( odňato) 4. Církev bratrská 5. Církev československá husitská   1920 6. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů * 7. Církev řeckokatolická recepce z Rakouska-Uherska( odňato) 8. Církev římskokatolická recepce z Rakouska-Uherska 9. Českobratrská církev evangelická 10. Evangelická církev a. v. v ČR 11. Evangelická církev metodistická 12. Federace židovských obcí v ČR 13. Jednota bratrská 14. Křesťanské sbory 1956 15. Luterská evangelická církev a. v. v ČR (č.j. 360/95) 16. Náboženská společnost českých unitářů 1930 17. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi (č.j. 8475/1993) 18. Novoapoštolská církev 19. Pravoslavná církev v českých zemích 20. Slezská církev evangelická a. v. 21. Starokatolická církev v ČR 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

9 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
2. Církve a náboženské společností registrované podle zákona č. 3/2002 Sb. Č.  Název církve, náboženské společnosti Datum rozhodnutí MK, (č.j.) Datum registrace  22. Církev Křesťanská společenství (č.j. 4563/ ) 23. Obec křesťanů v České republice (č.j. 8213/ ) 4. 9. 2002 24.  Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny,  Hnutí Hare Krišna  (č.j / ) 25. Česká hinduistická náboženská společnost (č.j / ) 26. Ústředí muslimských obcí (k č.j. 4874/2004) 27. Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice (k č.j /2006) 28. Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü (k č.j /2006 OC) 29. Višva Nirmala Dharma (č.j /2006) 30. Církev živého Boha (k č.j. 8009/2007) 31. Církev Nová naděje (č.j. MK 5577/2009 OC) 32. Církev Slovo života č.j. MK 11623/2010 OC 33. Církev víry č.j. MK 24865/2012 0C 34. Církev Svatého Řehoře Osvětitele č.j. MK 12485/2013 OC 35. Armáda spásy č.j. MK 40633/2013  36. Církev Nový Život , č.j. MK 39252/2013 OC 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

10 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
4. Podané návrhy na registraci církve/náboženské společnosti/svazu církví a náboženských společností  Č.  Název církve, náboženské společnosti Datum podání návrhu, (č.j.) 1. Ukrajinská pravověrná řecko – katolická církev (č.j. MK 28574/2011 OC) 2. Křesťanská církev svobodných řeholníků (č.j. MK 7159/2013) 3. Řád Strážců koruny a meče krále železného a zlatého (č.j. MK 22143/2013 POD) 4. Církev husitská Jana Žižky z Trocnova (č.j. MK 41513/2013) 5. Církve a náboženské společností, které nebyly registrované podle zákona     č. 3/2002 Sb.  Č.  Název církve, náboženské společnosti Datum rozhodnutí MK, (č.j.) Datum nabytí právní moci rozhodnutí MK 1. Ekumenická církev svatého Jana Jeruzalémského, řádu rytířů Rhodosu a Malty (k č.j. 4059/2002) 2. Ukrajinská řeckokatolická církev (rozhodnutí ministra kultury o zamítnutí rozkladu)(k č.j. 8843/2004) 3. Židovské Centrum Chai (k č.j.7240/2004) 4. Arménská apoštolská pravoslavná církev (k č.j.3038/2006) 5. Církev Nový Život (č.j. MK 1696/2010 OC) 6. Církev husitská (č.j. MK 51556/2011 OLP) 7. Pivní církev (č.j. MK 42335/2012 OC) 8. (č.j. MK 66214/2012 OLP)zamítnutí návrhu na registraci 9. Církevní združení Jednota sv. Klimenta (č.j. MK 12683/2013 OLP) 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

11 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
PRAKTICKÁ TEOLOGIE PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je jejich aplikací do praxe: zkoumá činnost církve jako instituce, podrobuje ji kritické analýze a navrhuje, jak by měla probíhat lépe. PT je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. PT je souborem dílčích oborů: pastorální teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie a další. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

12 Celkový obraz předmětu
Praktická teologie I: Pastorační dimenze sociální práce III. roč. Jabok ZS, povinný předmět, zkouška III. roč. ETF ZS, povinný předmět, zápočet 2 hod. předn. Praktická teologie II: Křesťanské církve v občanské společnosti III. roč. ETF LS, povinný předmět 2 hod. předn., zkouška 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

13 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
Témata přednášek Úvod do předmětu, náboženská a církevní příslušnost obyvatel ČR Historické místo církví v české společnosti Právní postavení a financování církví Sebepojetí církví, jejich organizační modely, křesťanské církve v ČR Specifika katolické církve Dialog křesťanských církví se současnou společností Vlastní vymezení poslání církví: leiturgia, martyria, koinonia, diakonia Martyria – šíření a podpora křesťanství Koinonia a leiturgia: náboženská obec, bohoslužba jako vrcholná aktivita křesťanů Manželské právo, pastorace dětí, manželů a rodin Účast církví ve vzdělávání, zdravotnictví, sociální práci, v armádě a vězeňství 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

14 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
Povinná literatura II. vatikánský koncil, Radost a naděje (Gaudium et spes). Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě. CODEX IURIS CANONICI (CIC). FILIPI, Pavel. Křesťanstvo. Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001. OPATRNÝ, Aleš, Cesty pastorace v pluralitní společnosti. KN, Kostelní Vydří, 2006. TRETERA, Jiří Rajmund, Stát a církve v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

15 Doporučená literatura
AMBROS Pavel, Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: Vydavatelství UP, 2002. DOLISTA, Josef, Misijní úsilí církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. DOLISTA, Josef, Perspektivy církve. Vybrané kapitoly z eklesiologie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. KEHL, Medard, Kam kráčí církev? Diagnóza doby. Brno: CDK, 2000. KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Pastorální péče. Studijní texty evangelikálního teologického semináře, svazek 4, Oliva, Praha, 2000, 1. vydání, 180 s. NEUNER, Peter, Laici a kléru? Praha: Vyšehrad, 1997. Nová evangelizace. Olomouc: Centrum Aletti, 2000. OPATRNÝ, Aleš, Pastorace v postmoderní společnosti. KN, Kostelní Vydří, edice Teologie, 2001. OPATRNÝ Aleš, Pastorační péče v méně obvyklých situacích. Pastorační středisko Praha 2000 OPATRNÝ Aleš, Pastorační situace u nás, analýzy a výhledy. KN Kostelní Vydří 1996. PESCH, Otto Hermann, Druhý vatikánský koncil Praha: Vyšehrad, 1996. SALAJKA, Milan, Křesťanská církev ve své duchovní aktivitě a práci. Praha: Karolinum, 1998. SKALICKÝ, Karel, Radost a naděje. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. SKALICKÝ, Karel, Zápasy o zítřek aneb Quo vadis, ecclesia. Ježek, 2000. SMOLÍK, Josef, Pastýřská péče. Praha: Kalich, 1991. ZULEHNER, Paul M., Církev: přístřeší duše. Situace a perspektivy dnešní církve. Praha: Portál, 1997. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

16 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
Požadavky ke zkoušce Kombinované studium: Zpráva z pastorační praxe Osobní pohovor Prezenční studium: Znalostní test Do výsledné známky se započítává známka z testu a ze seminární práce z prvního semestru (Praktická teologie I) 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

17 Tematické okruhy k závěrečné zkoušce
Praktická teologie jako věda – vývoj, obsah; změna subjektu pastorace, vztah mezi pastorací a sociální prací Biblické kořeny sociální práce Dějiny charitní služby v křesťanských církvích Základy konfesního práva – vztah mezi církvemi a státem, financování církví Pojem církev, realizační funkce církve Ekumenická teologie: hlavní křesťanské církve v ČR, jejich historie, nauka, organizace, ekumenické hnutí Specifika katolické církve: fenomén Vatikán, kanonické právo, problém laiků a kléru Dialog křesťanských církví se současnou společností: Druhý vatikánský koncil, teologie osvobození, další pastorační koncepty Martyria: evangelizace jako křesťanský závazek, teologie náboženství, kázání, katecheze, média Liturgika: historie, symboly, svátosti Manželství: teologie, liturgie, manželské právo katolické církve 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

18 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
CÍRKEV Slovo „ekklésia“ (řec.) = shromáždění: původně v politickém smyslu, první křesťané ho používali pro vlastní setkávání „Ekklésia Kyriaké“ = církev Pána: z druhého slova odvozeno české slovo „církev“ (také něm. Kirche, angl. Church, it. Chiesa) Ve většině jazyků totéž slovo i pro sakrální stavbu – čeština pro ni používá slovo „kostel“ z lat. „castellum“ = pevnost 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

19 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
Vznik církve Bible – Nový zákon: Ježíš Kristus – skupina apoštolů (12) a učedníků (70) – prvotní křesťanské obce. Vznikala fakticky, nikoli formálně – spíše jako hnutí, až později byla institucionalizována. „Eklesiologie“ = věda o církvi: vzniká později jako reflexe o již existující realitě - praxe předchází teorii. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

20 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
Dvě dimenze církve Božská (tajemná, duchovní, neviditelná): společenství lidí, kteří přijímají Bibli jako slovo Boží a věří v Ježíše Krista jako spasitele. Společně vytvářejí Boží království na zemi. Lidská (institucionální, viditelná): konkrétní instituce s organizačním a právním systémem V průběhu dějin vznikají a zanikají, žádná z nich však není s Božím královstvím totožná. „Jediný prostředník Kristus ustanovil a bez přestání udržuje svou svatou církev, společenství víry, naděje a lásky zde na zemi, jako viditelný organismus a jejím prostřednictvím rozlévá pravdu a milost na všechny. Je to společnost vybavená hierarchickými orgány i Kristovo tajemné tělo, viditelné shromáždění i duchovní společenství, pozemská církev i církev obdařená nebeskými dary. Nelze ji však považovat za dvě rozdílné věci, nýbrž to obojí tvoří jedinou složenou skutečnost, srůstající z lidského a božského prvku.“ (LG 8) 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

21 Pastorace a praktická teologie
Praktická (pastorální) teologie: disciplína, která si ve svém současném vývoji všímá především životních situací člověka, ty pak teologicky promýšlí (reflektuje, interpretuje) ve snaze člověku pomoci, formulovat motivaci k pomoci, nabídnout a poskytnout náměty k jednání, k rozhodování. Zároveň reflektuje veškeré aktivity církve jako instituce. Pastorace (z lat. „pastor“ = pastýř): Soubor činností, jejichž cílem je podpora kvality života člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a spirituální), avšak za předpokladu, že tato podpora má svá východiska či motivaci v evangeliu; že je zakotvena v křesťanském pojetí života. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

22 Vývoj pojetí pastorace
Konec 18. století – polovina 19. stol.: Pastorační přemýšlení a jednání se očekávalo od toho, kdo byl pověřen úřadem – kněz (farář, kaplan atd.) = subjekt pastorace. Měl se o své farníky starat nejen po stránce náboženské, ale plnil i funkci státní administrativy, osvěty kulturní, hospodářské, zdravotní, sociální. Předmětem pastoračního přemýšlení a jednání byla tedy celospolečenská problematika = objekt pastorace. Polovina 19. stol. – pol. 20. stol.: Církev postupně ztrácí v některých oblastech své monopolní postavení (např. školství, zdravotnictví, státní správa), a přestává být jediným poskytovatelem všeobecně přijímané ideové základny. Předmětem (objektem) pastoračního jednání a myšlení je především problematika vnitrocírkevní (výuka náboženství, slavení bohoslužeb, vedení křesťanské obce), farář však má nadále pečovat o chudé, opuštěné, vězněné, sirotky apod. Subjektem pastoračního jednání zůstává kněz. Od poč. druhé poloviny 20. stol.: Důraz na prvek společenství v církvi, na spoluzodpovědnost všech křesťanů za život církve. Subjektem pastorace se stává celé společenství věřících. Mění se také předmět zájmu pastoračního přemýšlení: praktická teologie se zabývá situací člověka, jeho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmi, a zajímá se také o funkce církve, které církev v současném světě plní. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

23 Realizační funkce církve
MARTYRIA - svědectví (služba slova) Svědectví o Ježíšovi (J 21,24) Ježíšův příkaz (Mt 28,16-18) Šíření v římské říši (Skutky) Předávání víry v církvi Misie od 15. století Nová evangelizace Preevangelizace Evangelizace Katechizace Vyučování náboženství Kázání Přípravy na svátosti Duchovní doprovázení LEITURGIA - slavení (bohoslužba) Ježíšova večeře (všechna evang.) Slavení Večeře Páně Křest a další bohoslužby Liturgická pluralita Odlišný vývoj v různých církvích Obnova liturgie na 2.vat.koncilu Večeře Páně – mše Křest Další svátosti (katol., prav.) Společná četba Písma Bohoslužebná architektura, výtvarné umění, hudba DIAKONIA - služba (sociální práce, zdravotnictví, školství) Ježíš: sociální cítění, přikázání lásky (Mt 22,34-40) Církev: skutky tělesného milosrdenství, hlavní nositelka sociální práce, zdravotnictví a školství ve středověku Sociální práce Zdravotnictví Školství a výchova Pastorační poradenství Pastorační péče KOINONIA- společenství (budování obcí a správa církve) Ježíš: volba apoštolů (Mt 4,18-22) Skutky:zakládání církevních obcí Různé modely organizace církve Vedení a animace církevních obcí (farností, sborů) Pastorace sociálních skupin Ekonomika Organizace a management 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

24 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
Cíl činností církve Sláva Boží a spása člověka. Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí člověka je slávou Boží. Rozvoj člověka ve všech dimenzích: fyzické, psychické, sociální i spirituální. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

25 Historie praktické teologie
Církev byla vždy aktivní (všechny uvedené činnosti mají základ v prvních staletích), základní normy pocházejí od apoštolů (Sk, listy), z apoštolské tradice (literatura 2. a 3. stol.), pak kánony koncilů, správní soustavy, spisy církevních otců (Řehoř Veliký – Kniha pastorálních pravidel, kolem 600); od 7. stol. penitenciální knihy (upravují praxi zpovědi a rozhřešení); od 13. stol.: ucelené církevní právo, příručky pro zpovědníky, instrukce pro duchovní správce, návody k povznesení zbožnosti lidových vrstev. Systematická reflexe církevní praxe od 17. stol: pojem praktická teologie poprvé použil Gisbert Voetius (protestant – Utrecht, 1659) – rozlišení základních oborů 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

26 Historie praktické teologie
Německo 19. století (protest.) – Friedrich Schleiermacher, 1850 Die Praktische Theologie nach den Grundsätzen der Evangelischen Kirchen: souřadnost myšlení a zkušenosti, podobně jako např. pedagogika nebo politika – snaha dát praxi církve cíl a pravidla. Od něj pochází základní trvalá témata praktické teologie: napětí mezi teorií a praxí křesťanství, kritická snaha o objasňování skutečného poslání církve a jejích aktuálních možností, úsilí o porozumění člověku (i víře a církvi se vzdalujícímu) 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

27 Vznik pastorální teologie
Štěpán Rautenstrauch: opat břevnovského kláštera, rodák z Českolipska, první profesor PT v Praze, od 1774 rektor TF ve Vídni, pověřen zakládat tzv. generální semináře. Navrhl PT jako součást univerzitních studií teologie v Rakousku-Uhersku (1777): zaměření na „vlastnosti a schopnosti budoucího kněze“. Farář byl pedagogickým, osvětovým a administrativním nástrojem státu i církve zároveň. PT byla výhradně pomůckou pro činnost faráře s podrobným soupisem všeho, co měl dělat. Odpovídá to smyslu PT (činnost církve), ale omezuje pastor. pracovníky pouze na biskupy a faráře. Nabízí přesnou metodiku a nepočítá s reakcí na historické a společenské změny. Tato představa přetrvávala až do koncilu; vyjadřují ji pojmy duchovní správa, pastorace, pastorální teologie. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

28 Praktická teologie jako věda
Až do 20. stol. spíše věda aplikační: jak dosáhnout toho, aby lidé mysleli a žili podle představ církve. Postupně stále větší směřování k tomu, aby církev pochopila potřeby člověka a reagovala na ně (v katol. Církvi obrat na II. vat. Koncilu). To symbolizují dvě příručky: Handbuch der Praktischen Theologie (protest., Berlin – DDR), Handbuch der Pastoraltheologie (katol., Herder, hl. redaktor Karl Rahner) Interdisciplinární charakter PT: Tradičně navazovala na filozofické a teologické obory, v současné době se těsně spojila především se sociologií (zjišťování pastorační reality) a psychologií (metodika pastorační pomoci a péče). 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

29 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek
PT v různých církvích Pojem PT ve smyslu, jak o něm mluvíme, je společný katolické církvi a protestantským církvím. O nich budeme především mluvit, protože se s nimi setkáváme jak v naší náboženské realitě tak v sociální práci. Z tohoto okruhu je taky dostupná literatura. (Smolík, Křivohlavý, Salajka, katol. Ambros, Opatrný, Kaplánek, Křišťan). Východní církve PT v tomto smyslu nemají – soustředí se na liturgii, homiletiku, katechetiku a právo jako samostatné obory, pastorace je chápána spíše jako osobní pracovní náplň a zároveň poslání kněze. Katol. a protest. prakt. teologie je postavena na činnostech a hledá, jak je dělat co nejlépe, ortodoxní je postavena na osobě kněze a hledá, jak má žít a co má dělat. Pojem praktická teologie považují za protestantský, sami užívají název pastorologie, ve slovenských materiálech dušpastierstvo. Veškerá pastorace je u nich totožná s prací kněze, nikdo jiný se na ní ze zásady nepodílí – neznají místo laiků v církvi ani teologii laiků. Pastorologie je pak spíš pracovní příručka o tom, jak má žít a pracovat kněz. Vychází z biblického obrazu pastýře a z patrologických textů, nebere však vůbec v úvahu ani současné pastorálně-teologické výzkumy z kat. a protest. prostředí, ani nepočítá s pomocí sociologie k výzkumu pastorační reality. 1 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek


Stáhnout ppt "Křesťanské církve v občanské společnosti"

Podobné prezentace


Reklamy Google