Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Akutní stavy – zástava základních životních funkcí, CMP, IM, anafylaktický šok, šokový stav.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Akutní stavy – zástava základních životních funkcí, CMP, IM, anafylaktický šok, šokový stav."— Transkript prezentace:

1 Akutní stavy – zástava základních životních funkcí, CMP, IM, anafylaktický šok, šokový stav

2 Resuscitace – reanimace - oživování Resuscitaci zahajujeme má-li nemocný zástavu dýchání a krevního oběhu. (rozpoznat srdeční zástavu!) Umělé dýchání můžeme provádět i samostatně, kdy krevní oběh je funkční, ale nemocný z různých příčin (překážky v dýchacích cestách, neschopnost udržet samostatně volné dýchací cesty v bezvědomí…) nedýchá a dech neobnovíme jednoduchými postupy pro uvolnění dýchacích cest jako je záklon hlavy nebo Heimlichův hmat viz. dále. Pokud není možné provádět umělé dýchání (např. poraněná hlava), provádějte pouze srdeční masáž (frekvence 100/min)

3 Známky zástavy krevního oběhu: Bezvědomí – nemocný nereaguje ani na bolestivý podnět Nehmatný puls na velkých tepnách (krkavice, stehenní) Zástava dýchaní nebo lapavé dechy Bledost, popelavě šedá barva nebo modrofialové zbarvení Rozšířené zornice Známky poruchy dýchání: Necítíme proud vydechovaného vzduchu – ruka před ústy Nevidíme dýchací pohyby hrudníku, či vidíme pohyby paradoxní, kdy při nádechu se hrudník nemocného nezvedá, ale klesá Zatahovaní jugulární jamky (mezi velkými kývači hlavy nad horním okrajem prsní kosti) a mezižeberních prostor při evidentní snaze o nádech (překážka v dýchacích cestách) Modravé zbarvení kůže, nehtových lůžek, rtů, sliznic

4 Postiženého se snažíme oživit dokud: není obnoveno spontánní dýchání a srdeční akce postiženého si převezme kvalifikovaná osoba nejste vyčerpáni a neschopni pokračovat v akci Poloha postiženého: leh na zádech, na pevné a rovné podložce pokud leží tváří dolů, obrátíte ho tak, aby co nejméně pohyboval hlavou a nedošlo k poškození míchy

5 Postup 1.Ujistěte se, že je situace bezpečná 2.Zjistěte stav vědomí: Postiženého oslovte, pokud neodpovídá, zatřeste s ním, štípněte ho. 3.Zjistěte, zda vám může ještě někdo další pomoci 4.Uvolněte dýchací cesty -proveďte záklon hlavy ( tlakem na čelo a přizvednutím brady), zjistěte stav dýchání a srdeční činnosti.

6 5.Zavolejte pomoc (155, 112). 6.Provádějte resuscitaci: 30 stlačení hrudníku (propnuté lokty, tvrdá podložka, frekvencí 100 x/min) 2 vdechy (plynulý pomalý vdech po dobu asi jedné vteřiny při záklonu hlavy, objem vdechu 500–600 ml - tak aby se hrudník zvedl)) Při masáži srdce by mělo sternum poklesnout cca 4-5 cm. Dále pokračujte 30:2 (do příjezdu záchranné služby, do úplného vyčerpání nebo do obnovení dýchání)

7 Záklon hlavy Nejčastější příčinou uzávěru horních dýchacích cest je zapadnutí kořene jazyka proti zadní stěně hltanu. Nejjednodušší metodou k zabezpečení průchodnosti dýchacích cest je záklon hlavy v šíji. Zakloněním hlavy dojde k posunutí dolní čelisti kupředu a napnutí svalů na přední straně krku. Tím se kořen jazyka oddálí od zadní stěny hltanu.

8 Poloha rukou při srdeční masáži

9 Shrnutí resuscitace dospělých: Resuscitace se zahajuje, jestliže je postižený v bezvědomí (neodpovídá) a nedýchá normálně a nebo si nejste jistí. Nejdříve se provádí komprese hrudníku, pak následují dva vdechy. Poměr je 30 kompresí : 2 vdechům. Frekvence kompresí je 100/min. Resuscitaci ukončíme, až když postižený začne sám dýchat. Záchranná služba se volá ihned po zjištění, že postižený neodpovídá a nedýchá.

10 Postup: 1.Ujistěte se, že je situace bezpečná 2.Zjistěte stav vědomí 3.Zjistěte, zda vám může ještě někdo další pomoci 4.Uvolněte dýchací cesty - proveďte velmi mírný záklon hlavy (tlakem na čelo a přizvednutím brady), zjistěte stav dýchání a srdeční činnosti. 5.Provádějte cca 1 minutu resuscitaci, kterou zahájíte 5 vdechy s následnými 30 stlačení hrudníku, dále pokračujete 2 vdechy : 30 stlačení hrudníku, 6.pokud jsou 2 zachránci je poměr 2:15 7.Zavolejte pomoc (155, 112). 8.Pokračujte v resuscitaci 30:2 (do příjezdu záchranné služby, do úplného vyčerpání nebo do obnovení dýchání) Resuscitace dětí 1-8 let

11

12 Resuscitace dětí do 1 roku Postup je obdobný jako u dětí do 8 let, zvláštnosti: dýchání provádíme současně do úst i nosu (malé dechové objemy) stlačování hrudníku provádíme ve spodní třetině sterna sternum by při masáži mělo poklesnout cca 1/3 vzdálenosti mezi sternem a páteří.

13

14 Resuscitace dětí do 1 měsíce Postup: Provádějte cca 1 minutu resuscitaci, kterou zahájíte 5 vdechy s následnými 3 stlačení hrudníku, dále pokračujete 1 vdechy : 3 stlačení hrudníku, Zavolejte pomoc (155, 112). Pokračujte v resuscitaci 3:1 (do příjezdu záchranné služby, do úplného vyčerpání nebo do obnovení dýchání) Tuto resuscitaci provádí vždy jen 1 zachránce

15 Shrnutí resuscitace dětí: Resuscitace se zahajuje, jestliže je dítě v bezvědomí (neodpovídá) a nedýchá normálně a nebo si nejste jistí. Nejdříve se provádí 5 záchranných vdechu, pak následuje komprese hrudníku 15x (30x při jednom zachránci), dále následují 2 vdechy. Poměr komprese je: 15:2 při 2 a více zachráncích, 30:2 při jednom zachránci. Frekvence kompresí je 100/min. U novorozence dodržujte poměr 3:1 Objem jednoho vdechu přizpůsobte věku dítěte (tak aby se hrudník přiměřeně zvedl). Resuscitace se ukončí, až když dítě začne samo dýchat. Pokud je na místě nehody jeden zachránce, 1 minutu resuscituje, teprve potom volá záchrannou službu!

16 SHRNUTÍ – stlačení:vdechy DospělýDítěNovorozenec Stlačení/dech 1 zachránce 30:2 3:1 2 zachránci15:2 Hloubka stlačení4-5cm2-3cm1,5-2cm Frekvence stlačení100/min /min /min Zvláštnosti****** * U dospělého začínáme vždy 30 stlačeními, protože se předpokládá, že primární byla zástava srdce. ** U dítěte vždy začínáme 5 vdechy, protože u dětí většinou dojde k dušení a následné zástavě srdce. U kojenců provádíme srdeční masáž dvěma prsty, u větších dětí jednou nebo dvěma rukama, u dětí od 8 let provádíme resuscitaci jako u dospělého. ***U novorozence zahajujeme resuscitaci 5 vdechy stejně jako u dětí. U novorozence provádíme resuscitaci dvěma prsty

17 Cizí těleso v dýchacích cestách cizí těleso se nejčastěji vdechne při jedení a mluvení současně pozor na záměnu se srdečním záchvatem Příznaky cizího tělesa v dýchacích cestách: postižený přestává dýchat, promodrává Ošetření: posadit postiženého s hlavou níže než je hrudník a 5x silně udeřit mezi lopatky, kontrola dutiny ústní pokud tento postup nepomohl, použijte Heimlichův manévr pokud ani ten není úspěšný – provádějte srdeční masáž

18 Heimlichův manévr: postavte se za postiženého jednu ruku sevřete v pěst s palcem dovnitř, položte ji pod hrudní kost druhou rukou si chyťte zápěstí rychlým pohybem přitáhněte obě ruce k sobě několikrát opakovat dokud se cizí těleso neuvolní

19 Heimlichův manévr u osoby v bezvědomí: postiženého uložte na záda položte ruku na břicho postiženého a na ni druhou ruku jednou nebo vícekrát stlačujte směrem k hlavě

20 KONTRAINDIKACE HEIMLICHOVA HMATU: pokročilé těhotenství extrémní obezita kojenecký věk (do 1 roku) U těhotných a extrémně obézních provádíme pokus o odstranění cizího tělesa zvýšením tlaku v prostoru hrudníku kompresí hrudi jako u srdeční masáže.

21 U kojenců je vhodné zvednout dítě za nohy a plochou dlaní opakovaně silně udeřit mezi lopatky nebo si dítě položit na dlaň a udeřit silně do zad, při neúspěchu stlačujeme prsty hrudní kost.

22 Heimlichův manévr prováděný svépomocí:

23 CMP – cévní mozková příhoda CMP je akutní stav charakterizovaný ložiskovým nebo povšechným poškozením funkcí mozku v důsledku poruchy mozkového krevního oběhu (rizikové faktory: hypertenze, DM, kouření, ICHS). Příznaky: 1.Porucha vědomí různého stupně 2.Náhlá slabost nebo znecitlivění tváře, horní či dolní končetiny, porucha hybnosti končetin, zpravidla jednostranná 3.Náhlá neschopnost mluvit nebo rozumět řeči 4.Náhlá porucha smyslů - náhlé zatmění nebo ztráta zraku zejména na jednom oku, náhlá silná bolest hlavy bez známé příčiny, nevysvětlitelná závrať či náhlý pád. 5.I přechodné a samovolně mizející potíže výše uvedeného charakteru jsou důvodem k vyšetření lékařem

24 Ošetření: Uvedené příznaky jsou důvodem k okamžitému volání linky 155, postiženého uložíme do polohy s mírně zvýšenou horní polovinou těla, při bezvědomí do stabilizované polohy.

25 Srdeční záchvat Příznaky: nepříjemný tlak, pocit plnosti, páleni, bolest ve středu hrudníku trvající déle než dvě minuty, šíření bolesti do levého ramena, paží, krku, dolní čelisti nebo do nadbřišku slabost, závrat, pocení, pocit na zvracení, pocit nedostatku vzduchu panický strach ze smrti

26 Ošetření: uložte postiženého do pohodlné polohy – do polosedu s podloženými a pokrčenými koleny, uvolněte oděv okolo krku a pásek, pokud postižený používá nitroglycerín, podejte mu ho (tabletku pod jazyk, nebo ve formě spreje), podejte tabletu Acylpyrinu, přivolejte ZZS, nebo vyhledejte pohotovost Poznámky: jeden, několik, nebo všechny příznaky mohou být přítomné najednou, mohou také přicházet postupně, ztráta času při váhání zvyšuje riziko komplikací, připravte se na kardiopulmonální resuscitaci při náhlém vzniku bezvědomí

27

28 Alergická reakce je nepřiměřená obranná reakce imunitního systému našeho organizmu na látky z okolního prostředí. Látky, které u citlivého jedince vyvolávají tyto přehnané obranné reakce = alergeny. Základní typy: pylová alergie, na roztoče, na plísně, potravinová, na hmyzí bodnutí, na léky, astma, atopický ekzém a sluneční alergie kopřivka, alergická rýma, zánět spojivek, astma, atopický ekzém, anafylaktický šok Počet alergiků neustále roste. Nejméně 25% obyvatelstva ve vyspělých zemích je alergických na nějakou látku. Příklad často používaných antihistaminik: Zyrtec, Claritin, Aerius, Fenistil

29 Ošetření místní alergické reakce: antihistaminika pro místní použití (např. Fenistyl gel), cibuli, ocet nebo třeba kostka ledu, kterou přiložíme na místo vpichu či kousnutí.

30 Příznaky anafylaktického šoku: zrychlené dýchání zrychlený tep, hypotenze výrazná bledost opocená, vlhká pokožka dušnost zvracení může být ztráta vědomí Ošetření: zabránění rozvoje šoku a udržení vitálních funkcí V případě průniku anafylaktogenní látky do organismu vpichem (bodnutí hmyzu, injekce léku) je nutno místo vpichu zchladit a podle možnosti zaškrtit (končetina) nad místem průniku, aby se zpomalila rychlost vstřebávání alergenu. Nemocní, kteří již prodělali anafylaktickou reakci, by měli být vybaveni protišokovým balíčkem (základní součástí je adrenalin v autoinjektoru). Současně s injekcí adrenalinu (do svalu) podáváme antihistaminika ve formě tablety nebo spray Postiženého v šoku je nutno uložit do Trendelenburgovy polohy, uvolnit dýchací cesty a popřípadě zahájit kardiopulmonální resuscitaci.

31 Šok je akutní oběhové selhání s hypotenzí a následnou hypoxií (nedostatečné zásobování tkání kyslíkem). Je to obranná reakce organismu, kdy dochází k centralizaci krve do životně důležitých orgánů (mozek, plíce, srdce), na úkor méně významných částí těla (vnitřní orgány břicha, kůže).

32 Příznaky: zrychlený tep (tachykardie) 120–160/min, nitkovitý pulz, studený pot, třes, bledost, poruchy vědomí: apatie (díky mozkové hypoxii), popř. somnolence až bezvědomí, povrchní dýchání, bledá nebo promodralá pokožka (cyanóza) pocit žízně, hypotenze (TKS 30 mmHg). Protišoková opatření: uložení do protišokové polohy = zvýšené dolní končetiny asi o 30 cm; lépe je naklonit celé tělo asi o 30°, pokud je to možné (tzv. Trendelenburgova poloha). Je též možno použít autotransfuzní polohu = zvednutí končetin kolmo k tělu, vymasírování krve z končetin a obvázání elastickým obinadlem od konečků prstů k trupu (usnadnění centralizace krevního oběhu), u kardiogenního šoku zajištění klidu, Fowlerova poloha v polosedě, ev. podání Nitroglycerinu (NTG) tbl. pod jazyk při vědomí; u anafylaktického šoku podání antihistaminika (protialergického léčiva, např. Zyrtec tbl.) a snižování tělesné teploty studenými zábaly.

33 Protišoková opatření - "5T": teplo – zajištění tepelného komfortu, zamezení tepelným ztrátám (např. pomocí alufólie); nenechat postiženého ležet na holé zemi (prochladnutí hrozí i při teplotě 25 °C), tekutiny – žádné nepodávat; pouze tlumení pocitu žízně svlažováním rtů, ticho – psychologický vliv – uklidňování; vykompenzování rušivých podnětů, tišení bolesti – znehybnění, zástava krvácení ap., aplikace analgetik (léčiv, které tlumí bolest) není vhodná (pro možnost zvracení, aspirace a omezené vstřebávání ze žaludku při centralizaci krevního oběhu), transport – zajistit co nejrychleji; sami raději netransportujeme, pokud by nešetrný transport mohl stav pacienta zhoršit; transportovat se snažíme v protišokové poloze.

34 Hyperventilační tetanie Nadměrnou dechovou činností je zvýšeně vydechován CO2 (vysoká fyzická zátěž, psychické vlivy – hysterie). Příznaky: pocit dušení, strach, stav vzrušení, brnění rukou a nohou, tachykardie, křeče v okolí úst (kapří ústa) a dlaní (porodníkova ruka), normální TK Ošetření: klid, vyzvání k pomalému dýchání, poloha v polosedě, dýchání do papírového nebo mikrotenového sáčku (dojde tak ke zvýšení CO 2 )


Stáhnout ppt "Akutní stavy – zástava základních životních funkcí, CMP, IM, anafylaktický šok, šokový stav."

Podobné prezentace


Reklamy Google