Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

W.P. 3.1. Přehled implementace směrnic pro místní rozvoj v národních akčních plánech zaměstnanosti v období od 1998 do 2001 v rámci EU - Souhrnná zpráva.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "W.P. 3.1. Přehled implementace směrnic pro místní rozvoj v národních akčních plánech zaměstnanosti v období od 1998 do 2001 v rámci EU - Souhrnná zpráva."— Transkript prezentace:

1 W.P Přehled implementace směrnic pro místní rozvoj v národních akčních plánech zaměstnanosti v období od 1998 do 2001 v rámci EU - Souhrnná zpráva 2002, Engender asbl Na základě kontraktu Evropské komise

2 1. Proč je sdělení důležité? 1. Podává praktické příklady, jak bylo lepší uznání a angažování na regionální a místní úrovni promítnuto do Národních akčních plánů zaměstnanosti (NAP) od jejich zahájení v roce Proč? Především informuje Společenství, jak byly na místní úrovni implementovány otázky místního ekonomického rozvoje (LED); to pak získává představu o tom, jak podporovat místní rozvoj v jednotlivých oblastech. Zadruhé, tam, kde je to vhodné, by bylo možné využívat podobné způsoby, jak se pokoušet o účast na definování národních akčních plánů a jak ověřit, zda se skutečně podílejí na podpoře místního rozvoje.

3 2. Hlavní myšlenky 1. Politický kontext týkající se místní zaměstnanosti se pomalu zlepšuje, částečně díky pozitivnímu vlivu Evropské strategie zaměstnanosti (EES). 2. Účelem studie je: - analyzovat, jak 15 členských států v průběhu let promítlo do svých NAP místní a regionální dimenzi EES; - stanovit postupy, které by mohly pomoci dalšímu rozvoji a uskutečňování sdělení Komise k „Posílení místní dimenze Evropské strategie zaměstnanosti“, na jedné straně, a posílení místní a regionální dimenze ve směrnicích EES na straně druhé. 3. Přehled se týká tří hlavních oblastí: - Úloha místních a regionálních institucí - Úloha dalších partnerů na místní úrovni - Místní rozvoj a vytváření pracovních míst.

4 3. Je evropský politický kontext vstřícný? V roce 1998 pravidla zaměstnanosti stanovila, že členské státy budou „zkoumat opatření k plnému využívání veškerých příležitostí k vytváření pracovních míst na místní úrovni v sociální ekonomice a v nových činnostech v souvislosti s potřebami dosud neuspokojovanými trhem a prověřovat veškeré překážky bránící těmto opatřením s cílem jejich odstraňování.“ Pravidla zaměstnanosti z roku 1999 stanoví, že všechny členské státy budou „podporovat opatření k plnému využívání veškerých příležitostí vytváření pracovních míst v sociální ekonomice, na místní úrovni, v oblasti ekologických technologií a v nových činnostech v souvislosti s potřebami dosud neuspokojovanými trhem, a prověřovat veškeré překážky bránící těmto opatřením s cílem jejich odstraňování. V tomto směru by měla být brána v úvahu zvláštní úloha místních institucí a sociálních partnerů.“

5 3. Je evropský politický kontext vstřícný? (2) Pravidla zaměstnanosti z roku 2000 rozšiřují spektrum místních partnerů, kteří by se měli angažovat, a pravidla z roku 2001 dále posílila místní a regionální dimenzi slovy: „Všichni místní aktéři na místní a regionální úrovni, včetně sociálních partnerů, musí být mobilizováni k uskutečňování Evropské strategie zaměstnanosti stanovením jejich potenciálu ve vytváření pracovních míst a posílením partnerství. Za tímto účelem budou členské státy: - ve své celkové politice zaměstnanosti zohledňovat, tam, kde je to možné, regionální dimenzi rozvoje; - podněcovat místní a regionální instituce k vytváření strategií zaměstnanosti, tak aby byly plně využity možnosti rozvoje pracovních míst na místní úrovni a podporováno partnerství s tímto cílem se všemi zainteresovanými partnery včetně představitelů občanské společnosti;

6 3. Je evropský politický kontext vstřícný? (3) - podporovat opatření podporující konkurenční rozvoj sociální ekonomiky a její schopnosti vytvářet pracovní místa, zejména v oblasti zboží a služeb souvisejících s potřebami, které dosud nejsou uspokojovány trhem, a zkoumat veškeré překážky bránící těmto opatřením s cílem jejich odstraňování; - posilovat úlohu veřejných služeb zaměstnanosti na všech úrovních při určování příležitostí místní zaměstnanosti a zlepšování funkce místních trhů práce.

7 4. Úloha místních a regionálních orgánů

8 4.1. Účast na vytváření NAP - Po celé EU dosud byly NAP zaměstnanosti vypracovávány především centrální vládou po projednání, ale vzácně v partnerství – s ostatními aktéry. Sociální partneři jsou ve většině členských států hlavním konzultovaným partnerem. - Tam, kde má regionální úroveň významné politické a správní kompetence a zdroje (např. německé Länder, belgické regiony, samostatné správy pro Skotsko, Wales a severní Irsko ve Spojeném království, autonomní regiony Španělska), tam se regionální vlády nebo úřady podílejí na jednáních o obsahu NAP. - Obce (prostřednictvím svých národních zastřešujících asociací) se podílejí na přípravách NAP v některých členských státech, zejména tam, kde sehrávají významnou úlohu v sociálním systému a politikách sociálního začlenění, nebo tam, kde se jim dostává slova – jako je tomu v Dánsku a Švédsku.

9 4.1. Účast na vytváření NAP(2) - Všeobecně neexistují žádné mechanismy pro sladění místních, regionálních a státních politik a místní a regionální strategie nejsou využívány při vypracování NAP. Jedinou výjimkou je Belgie. - Ve většině členských států zůstává proces vytváření politik převrácený.

10 4.2. Účast na implementaci NAP - Ve všech členských státech se místní a regionální orgány účastní na implementaci (určitých) politik a programů, které jsou uváděny v NAP. Avšak povaha a rozsah jejich angažování se liší od jedné země ke druhé, v souladu s platným rozdělením pravomocí mezi různými úrovněmi vlády a jako výsledek velmi rozdílných institucionálních struktur uskutečňování aktivní politiky zaměstnanosti. - Kromě klíčové úlohy, kterou sehrávají místní orgány v uskutečňování sociálního systému a politik sociálního začlenění v mnoha členských státech, místní orgány vyvíjejí zvyšující se úsilí, aby posílily svoji úlohu a vztah s ekonomickým rozvojem a rozvojem zaměstnanosti. - V žádném členském státě neexistuje důkaz angažovanosti místní a regionální úrovně v monitorování a hodnocení NAP. Místní a regionální dimenzi se dostává malé pozornosti při hodnocení národního přínosu k Evropské politiky zaměstnanosti.

11 4.2. Účast na implementaci NAP (2) - Významné procesy decentralizace plnění politiky a programu vznikly nezávisle na tzv. lucemburském procesu – a často ještě před ním. - Zatímco EES dosud nebyla hlavním faktorem rostoucí angažovanosti místních a regionálních orgánů na politice zaměstnanosti, evropská politika v obecnějším slova smyslu měla významný vliv. Územní pakty zaměstnanosti (Territorial Employment Pacts - TEP) a evropské strukturální fondy (zejména regionální prováděcí programy) v mnoha členských státech sehrávaly důležitou úlohu v podněcování angažovanosti místních orgánů ve strategiích a úkolech zaměstnanosti a místního rozvoje.

12 4.3. Institucionální opatření k účasti na implementaci NAP Hlavní rozdíly mezi členskými státy z hlediska institucionálních opatření k účasti místních orgánů na uskutečňování aktivní politiky zaměstnanosti zahrnují: 1. Úlohu místních orgánů v zajišťování sociálního systému (podpora příjmu, sociální dávky). Například v Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Belgii a Nizozemí jsou důležitými prvky řízení sociálního začlenění a služeb zaměstnanosti nezaměstnaným lidem a lidem, kteří dostávají podporu příjmu. Avšak v Irsku a UK pravomoci místních orgánů nezahrnují podporu sociálního systému.

13 4.3. Institucionální opatření k účasti na implementaci NAP (2) 2. Úlohu veřejných služeb zaměstnanosti (public employment services - PES) v řízení a implementaci aktivní politiky zaměstnanosti. V některých členských státech jsou služby PES stále všudypřítomné (např. Rakousko). V jiných zemích došlo k velkým reformám zahrnujícím decentralizaci vytváření a poskytování těchto služeb, stejně tak jako jejich outsourcing (například ve Velké Británii a Nizozemí). To umožnilo účast místních orgánů, jak jako poskytovatelů služeb, tak jako partnerů při utváření a uskutečňování místních iniciativ a strategií. 3. Velikost veřejného sektoru a jeho pravomoci, zejména na místní úrovni, v řízení a implementaci politik zaměstnanosti. V Řecku místní orgány (okresní prefektury a obce) mají málo lidských a finančních zdrojů.

14 4.3. Institucionální opatření k účasti na implementaci NAP (3) 4. Toto (rozšiřující se) využívání územního partnerství nebo koordinačních mechanismů pro zaměstnanost, ve kterém jsou místní orgány statutárními partnery. V Dánsku působí výbory sociální koordinace na místní úrovni mezi obcemi, sociálními partnery a regionálními úřady trhu práce. Ve Finsku působí 15 Regionálních středisek pro zaměstnanost a ekonomický rozvoj a 200 místních kanceláří PES v úzké spolupráci s místními orgány. V Irsku mají nově ustavené oblastní a městské Rady pro rozvoj mechanismy k tomu, aby místní instituce, sociální partneři, aktéři místního rozvoje a státní orgány vypracovávaly dohodnutou vizi rozvoje jejich oblasti nebo města. Regionální plány zaměstnanosti v Portugalsku ustavují institucionální struktury, zajišťující účast místních a regionálních orgánů.

15 4.3. Institucionální opatření k účasti na implementaci NAP (4) Kromě konstitučních změn dostávají místní orgány, které jsou odpovědné za sociální systém, stále více podnětů ke snižování počtu příjemců sociálních dávek. V Dánsku jsou místní orgány vůdčími aktéry ve výborech sociální koordinace a vláda poskytuje další podporu ke zlepšení schopnosti místních orgánů ve vytváření místních vzájemných vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem a umísťování nepojištěných nezaměstnaných a imigrantů do pracovního procesu.

16 4.4. Autonomie a vliv Úroveň autonomie a vliv veřejné správy na místní a regionální úroveň se v rámci EU významně liší. V Německu zdejší Länder a místní orgány mají volnost při vypracování svých vlastních programů LMP, zatímco v Řecku žádnou takovou pružnost nemají. K některým změnám došlo v důsledku strukturálních fondů, přesto se zdá, že EES nezměnila míru autonomie místních a regionálních orgánů, ačkoliv nutnost podpory jejich angažovanosti a zvyšování jejich profilu je obecně uznávána.

17 4.4. Autonomie a vliv(2) Rostoucí angažovanost místních a regionálních orgánů na opatřeních zaváděných na základě pravidel EES je v období let 1998 až 2001 možno sledovat ve většině členských států. V některých z nich se místní a regionální orgány podílejí na uskutečňování NAP zejména prostřednictvím své účasti na územních strategiích. Například v Rakousku nejsou TEP pouze hlavním nástrojem všeobecné strategie zaměstnanosti, ale také umožňují aktérům pracovního trhu jiným než PES, aby se podíleli na vytváření pracovních míst na místní a regionální úrovni. Ve Švédsku jsou smlouvy regionálního rozvoje hlavním nástrojem, společně s místními smlouvami o rozvoji nebo městskými politikami. V Řecku se místní orgány podílely na územních paktech zaměstnanosti (uváděných v NAP pro roky 1998, 1999 a 2000). NAP 2001 poprvé zmiňuje jejich angažovanost v místních akčních plánech rozvoje (LAP).

18 4.5. Financování NAP a hodnotící zprávy neobsahují téměř žádné údaje o financování a výdajích místních/regionálních orgánů pro ALMP. Je však zjevné, že v mnoha případech obecní orgány mají své vlastní rozpočty a pomáhají financovat opatření ALMP, ačkoliv v rámci EU existují podstatné rozdíly ve velikosti dostupných financí na místní úrovni pro intervence ALMP. V Dánsku oblasti a obce nejen vybírají své vlastní daně, ale dostávají také významné dotace od centrální vlády – a mají ve své pravomoci poskytování služeb ekvivalentních 56,6 % celkových veřejných výdajů. V Německu mají Länder a místní orgány své vlastní rozpočty a flexibilitu při vytváření svých vlastních politik a programů, přesto – ve srovnání s granty od EU, státních a federálních institucí práce – se Länder málo podílejí na financování ALMP. Přibližně 90 % výdajů na ALMP jde z federálního rozpočtu, 10% z rozpočtu Länder.

19 5. Úloha ostatních partnerů na místní úrovni

20 5.1. Úloha veřejných služeb zaměstnanosti (PES) v akcích místní zaměstnanosti Všeobecně mají okresní a místní pobočky PES samostatnost v tom, že mohou vybírat opatření a nástroje, o kterých bylo rozhodnuto na národní nebo regionální úrovni, tak aby mohly slaďovat místní potřeby nebo poskytovat individualizovanější služby jednotlivým klientům. V Rakousku okresní pobočky PES pouze implementují a samostatně mohou pouze vybírat opatření na základě určitých rozpočtových prostředků. Nižší než regionální kanceláře regionálních služeb zaměstnanosti v Belgii mají flexibilitu v přizpůsobování politik na místní potřeby. V Německu je rozhodování o obsahu opatření a finančních aspektech decentralizované prostřednictvím místních poboček PES.

21 5.1. Úloha veřejných služeb zaměstnanosti (PES) v akcích místní zaměstnanosti(2) PES se ve zvyšující se míře podílejí na regionálních a místních partnerstvích a v mnoha zemích plní nové úkoly v podpoře místních příležitostí zaměstnanosti. Každý finský NAP v rozpětí let 1998 až 2001 uvádí nové úkoly PES: a) týkající se spolupráce s ostatními místními aktéry; b) zajišťující jednotnější kvalitu služeb mezi místními kancelářemi a c) zvyšující se přizpůsobení služeb zaměstnanosti tak, aby uspokojovaly individuální potřeby.

22 5.2. Úloha sociálních partnerů na místní úrovni Po celé EU se sociální partneři podílejí na formálních partnerstvích týkajících se otázek zaměstnanosti na regionální úrovni. Často se týkají územních strategií rozvoje, jako je tomu v Rakousku (TEP), Německu (regionální Aliance pro pracovní příležitosti, školení a konkurenceschopnost a regionální rozvoj), Itálii (územní pakty, smlouvy o odborném školení a komise tripartity k vypracování ALMP), Nizozemí (regionální rámcové smlouvy), Portugalsku (Regionální plány zaměstnanosti, Regionální fórum pro zaměstnanost), Španělsku (regionální pakty) a Spojeném království (Regionální agentury pro rozvoj). Sociální partneři jsou často členy řídících a dozorčích rad místních nebo regionálních kanceláří PES.

23 5.2. Úloha sociálních partnerů na místní úrovni(2) Na místní úrovni je celkový obraz složitější, sociální partneři jsou zmiňováni jako partneři v místních strategických partnerstvích v Irsku (Rady pro ekonomiku) a ve Spojeném království (Rady pro školení a ekonomiku/místní podnikatelské společnosti, vzdělávací a podnikatelská sdružení, New Deal, společnosti TEP a jednotného regeneračního rozpočtu). Úloha soukromého sektoru byla po určitou dobu důležitou součástí uplatňování politiky zaměstnanosti UK (stejně jako politik ekonomického rozvoje a dovedností a školení), protože partnerství veřejného a soukromého sektoru byla po dlouhou dobu prostředkem uskutečňování národních strategií zaměstnanosti a ekonomiky přizpůsobených místním potřebám.

24 5.2. Úloha sociálních partnerů na místní úrovni(3) Změny v období 1998 až 2001 z hlediska úlohy sociálních partnerů v místních a regionálních akcích zaměstnanosti jsou v některých zemích pozitivní, ale v některých mohou být negativní. - V případě Španělska se uvádí, že sociální dialog mezi sociálními partnery byl na regionální úrovni intenzivnější v letech 1998 až 2001, jako součást vypracování regionálních politik trhu práce. - Také ve Švédsku NAP vykazují zvýšenou úlohu sociálních partnerů v letech 1998 až Avšak hodnocení dopadu zaznamenává, že navzdory pokroku v NAP si odbory myslí, že jejich skutečný vliv na politiku trhu práce se v tomto období snížil.

25 5.2. Úloha sociálních partnerů na místní úrovni(4) - Hodnocení nizozemských NAP vytváří dojem, že úloha sociálních partnerů na regionální úrovni se snížila. - Italská Bílá kniha o politikách zaměstnanosti Berlusconiho vlády snižuje úlohu mechanismu koncentrace.

26 5.3. Úloha dalších místních aktérů S určitými výjimkami je znatelná absence zmínek v NAP o začlenění dalších místních partnerů v akcích zaměstnanosti. Ačkoliv to může být ovlivněno relativně jednoduchým požadavkem v EES týkajícím se místní úrovně (takže v tomto ohledu existuje málo podnětů členským státům), v některých případech se to zdá být také odrazem národní politiky, která neřeší angažovanost širší skupiny místních aktérů. Španělské NAP z let 1998 až 2001 věnují více pozornosti začlenění dalších partnerů, zejména obchodních komor, Červeného kříže, charit, sdružení Romů a Institutu pro ženy.

27 5.3. Úloha dalších místních aktérů(2) Ve Spojeném království jsou Zóny zaměstnanosti NAP roku 2001 „jedinečnou spoluprací mezi soukromými, veřejnými a dobrovolnými sektory, které dále úzce spolupracují s místními etnickými menšinami a skupinami komunit.“ Kromě toho je možné vidět v průběhu času větší účast organizací občanské společnosti – zastupujících místní komunity nebo zvláštní zájmové skupiny (např. etnické menšiny, handicapované lidi) – v souladu se zvyšujícím se důrazem kladeným v UK na místní partnerství při řešení sociálního začlenění a regenerace na místní úrovni.

28 6. Místní rozvoj a místní vytváření pracovních míst

29 6.1. Nové zdroje místní zaměstnanosti a sociální ekonomiky Členské státy spadají víceméně do čtyř kategorií co se týče jejich přístupu k novým zdrojům pracovních sil a sociální ekonomiky, které jsou stanoveny v jejich NAP: - Silná nebo rostoucí politická podpora pro místní vytváření zaměstnanosti, jak v rámci územních strategií, tak prostřednictvím zvláštních programů – Portugalsko, Španělsko, Německo, Řecko, Švédsko a Irsko; - Politika podpory, avšak specificky zaměřená na začlenění nejvíce znevýhodněných lidí do zaměstnání – Belgie, Francie, Itálie a Lucembursko; - Žádná národní strategie jako taková na podporu sociální ekonomiky nebo vytváření pracovních míst v „nových zdrojích“ zaměstnanosti, ačkoliv je podpora poskytována v rámci územních strategií – Finsko a Spojené království; - Žádná přímá politika podpory pro sociální ekonomiku nebo místní vytváření pracovních míst – Dánsko, Rakousko a Nizozemí.

30 6.1. Nové zdroje místní zaměstnanosti a sociální ekonomiky (2) Příklady z první skupiny: - Portugalský rámcový program 3 pro podporu komunit zahrnuje specifický program – PRODESCOOP (Program pro rozvoj družstev) – který má za cíl podpořit vytváření nebo posilování družstev. - V Portugalsku, stejně jako v UK, byla všeobecná podpora místního rozvoje pro sociální ekonomiku přínosná. PRODESCOOP – se svým rozpočtem 200 milionů euro na 7 let – je snad jediným příkladem programu specificky vytvořeného na podporu struktur sociální ekonomiky v rámci nové právní úpravy. - Také v Portugalsku existuje globální program, který zahrnuje několik specifických opatření na podporu více znevýhodněných lidí a organizací sociální ekonomiky, jehož název je „Sociální trh práce“ (Social Labour Market - MSE).

31 6.1. Nové zdroje místní zaměstnanosti a sociální ekonomiky (3) - Španělské NAP zahrnují programy podpory vytváření pracovních míst v oblasti místní a sociální ekonomiky pod názvem „Vytváření pracovních míst na místní úrovni. Rozvoj sociální ekonomiky“. V rámci místní ekonomiky existují v zásadě dva odpovídající programy: 1) Nový program Iniciativy pro místní zaměstnanost (I+E), který založil systém pomoci a dotací pro společnosti a místní zastupitelství, který aktivuje zaměstnanost a rozvoj v jejich oblasti. Dostávají pomoc ve formě: finančních dotací, podpory řízení, technické pomoci a pomoci při náboru pracovníků, a to na trvalém základě; 2) Školící programy, které zlepšují zaměstnatelnost nezaměstnaných lidí, zejména invalidních lidí a žen.

32 6.1. Nové zdroje místní zaměstnanosti a sociální ekonomiky (4) V oblasti sociální ekonomiky zmiňují španělské NAP programy, které: 1) zajišťují začlenění nezaměstnaných pracovníků jako členů podniku sociální ekonomiky prostřednictvím jednorázové výplaty dávek v nezaměstnanosti; 2) podporují vytváření družstev sociálních iniciativ, aby se posílil nábor nezaměstnaných pracovníků, kteří živí rodiny a 3) podporují zdokonalování dovedností v družstvech a pracovních společnostech prostřednictvím školení a technických opatření. Všeobecně se dává velká priorita pracovnímu školení nezaměstnaných lidí a programům, které pokrývají potřeby dosud neuspokojované trhem a které jsou sociálně užitečné, zejména ty, které souvisejí s turistikou, volným časem, sociální prací, životním prostředím, ošetřovatelskou pomocí a dalšími příležitostmi pro vytváření pracovních míst v sektoru služeb.

33 6.1. Nové zdroje místní zaměstnanosti a sociální ekonomiky (5) Druhá skupina: - Hlavní iniciativou ve Francii je program „Nové služby – Zaměstnání mladých“, který podporuje vytváření místních služeb v sociálních podnicích, které poskytnou zaměstnání mladým nezaměstnaným. Do konce července 2001 bylo vytvořeno přibližně pracovních míst v důsledku místních iniciativ (z celkových umístění). Mnoho z těchto iniciativ se týká oblasti životního prostředí, IT, kultury a národního dědictví. - V italských NAP je úloha sociálního sektoru a zejména sociálních družstev posuzována ve vztahu k pracovnímu začlenění znevýhodněných pracovních sil. Hlavní oblasti zahrnují služby školení a umístění znevýhodněných lidí, služby sociální péče pro starší a invalidní osoby, kulturní a rekreační služby, ochranu životního prostředí.

34 6.1. Nové zdroje místní zaměstnanosti a sociální ekonomiky (6) Třetí skupina: - Finská Regionální střediska pro zaměstnanost a ekonomický rozvoj podporují družstva a licenční podniky na místní úrovni. Podpora pro sociální ekonomiku se týká zejména jednotlivých projektů v souvislosti s rozvojem venkova a měst a financovaných ze strukturálních fondů. Neexistuje žádný právní rámec ve prospěch organizací sociální ekonomiky a pouze nová družstva ustavená dlouhodobě nezaměstnanými lidmi dostávají malý finanční příspěvek od státu. - Ve Spojeném království neposkytují NAP žádné informace o opatřeních podpory nebo o právním rámci ve prospěch organizací sociální ekonomiky. Mnoho programů je podporováno programy ESF a ERDF, stejně jako iniciativami (EQUAL, LEADER+) a územními pakty zaměstnanosti.

35 6.1. Nové zdroje místní zaměstnanosti a sociální ekonomiky (7) Čtvrtá skupina: - NAP v Rakousku, Dánsku a Nizozemí nezmiňují žádné programy na podporu vytváření místních pracovních míst a třetí systém není zmiňován v souvislosti s vytvářením pracovních míst.

36 6.2. Místní integrovaný rozvoj a místní partnerství Přestože ve většině členských států je znatelný rostoucí zájem o úlohu územně orientovaných integrovaných strategií a partnerství jako nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, obrázek, který skýtají NAP, je velmi rozmanitý. Z těchto NAP je možné identifikovat tři přístupy: 1. Několik členských států používá územní pakty zaměstnanosti jako jeden z hlavních nástrojů při uskutečňování ALMP. Rakousko je významným příkladem, ale územní pakty jsou klíčovým nástrojem také v Itálii a Nizozemí. TEP jsou zmiňovány v dalších NAP, jako jsou švédské, portugalské a německé, ale je s nimi zacházeno spíše jako s iniciativou Evropské unie než jako s významnou součástí národních ALMP. TEP jsou zmiňovány v NAP Velké Británie pro roky 1998 až 1999, ale nikoliv v následujících NAP, ačkoliv některé existují a dostávají podporu. Ve Francii se sice s TEP experimentovalo a jeden TEP je funkční, ale v NAP o nich není žádná zmínka.

37 6.2. Místní integrovaný rozvoj a místní partnerství (2) 2. V dalších členských státech je úloha místních strategií a partnerství omezená, zaměřuje se na specifické cíle (např. umísťování mladých nezaměstnaných lidí, zlepšování dovedností) nebo na určité cílové skupiny (např. mladé nezaměstnané, začlenění handicapovaných lidí) spíše než na přijetí integrovanějšího přístupu k rozvoji místní zaměstnanosti. Zdá se, že totéž platí v Belgii, Francii, Německu, Dánsku a Lucembursku. 3. Některé členské státy mají jasné politiky na podporu územních partnerství a integrovaných strategií s cílem podporovat sociální začlenění a zaměstnanost (Politika pro města v Nizozemí, Místní partnerství pro zaměstnanost ve Finsku, Regionální plány zaměstnanosti v Portugalsku, Nový program Iniciativ místní zaměstnanosti ve Španělsku a zejména Národní strategie pro obnovu městských čtvrtí ve Velké Británii).

38 6.2. Místní integrovaný rozvoj a místní partnerství (3) Hlavním předpokládaným nástrojem pro podporu místního rozvoje a zaměstnanosti v Itálii je takzvané „projednané plánování“, vycházející z místních partnerství pro místní rozvoj. Opěrným bodem těchto akcí jsou územní pakty rozvoje, proces dohod ve směru zdola nahoru mezi místními správními orgány, sociálními partnery a dalšími ekonomickými aktéry, veřejnými i soukromými, jejichž cílem je podpora intervence do místního rozvoje ve sférách nižších než regionálních prostřednictvím partnerství mezi těmito aktéry na příslušném území.

39 6.3. Rovné příležitosti v místních akcích zaměstnanosti Všeobecně NAP obsahují velmi málo informací o řešení rovnosti mezi pohlavími v programech a strategiích pro místní zaměstnanost. Většina iniciativ je přijímána na národní nebo federální úrovni. Významný rozvoj v souvislosti s rovností příležitostí byl zaznamenán v irských NAP na národní úrovni, ale ty obsahují velmi málo informací v souvislosti s iniciativami a projekty pro místní zaměstnanost.

40 6.3. Rovné příležitosti v místních akcích zaměstnanosti(2) V Itálii bylo od NAP pro rok 1998 dosaženo pokroku v řešení posílení rovnosti mezi pohlavími prostřednictvím následujících opatření: - Posílení institucionální role sítě poradenství pro rovnost k podpoře rovnosti příležitostí na centrální a místní úrovni; - Zákon o podnikání žen (který byl přijat v roce 1992) byl posílen od roku 1999 se zvláštním zaměřením na vztahy mezi podnikáním žen a místním rozvojem s posílením úlohy sehrávané regiony. - Zlepšení organizace osobní péče a komunitních služeb prostřednictvím nového rámcového zákona o sociální pomoci přijatého v roce 2001.

41 6.3. Rovné příležitosti v místních akcích zaměstnanosti(3) - Nový zákon o rodičovské dovolené (přijatý v březnu 2000), který je velmi inovační, protože nejen upravuje legislativu o rodičovské dovolené, ale také se zabývá příspěvky na celoživotní vzdělávání, flexibilitu pracovní doby a obecními programy. V konečných důsledcích obce mají vypracovat plán na koordinaci otevírací doby obchodů, veřejných služeb a podporu využívání času pro účely sociální solidarity. Tento plán by měl být projednán se sociálními partnery na místní úrovni.


Stáhnout ppt "W.P. 3.1. Přehled implementace směrnic pro místní rozvoj v národních akčních plánech zaměstnanosti v období od 1998 do 2001 v rámci EU - Souhrnná zpráva."

Podobné prezentace


Reklamy Google