Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

© Lucie Duchnická Pražský hrad Pražský hrad. © Lucie Duchnická Pravěké osídlení ostrožny pražského hradu Ostrožna Pražského hradu byla osídlena již v.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "© Lucie Duchnická Pražský hrad Pražský hrad. © Lucie Duchnická Pravěké osídlení ostrožny pražského hradu Ostrožna Pražského hradu byla osídlena již v."— Transkript prezentace:

1 © Lucie Duchnická Pražský hrad Pražský hrad

2 © Lucie Duchnická Pravěké osídlení ostrožny pražského hradu Ostrožna Pražského hradu byla osídlena již v období neolitu. Archeologicky byla prozkoumána sídliště kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou v areálu Lumbeho zahrady. Z Lumbeho zahrady pocházejí i doklady o osídlení v období eneolitu a dále zde jsou doloženy pohřební aktivity kultury se šňůrovou keramikou a únětické kultury. Ostrožna Pražského hradu byla osídlena již v období neolitu. Archeologicky byla prozkoumána sídliště kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou v areálu Lumbeho zahrady. Z Lumbeho zahrady pocházejí i doklady o osídlení v období eneolitu a dále zde jsou doloženy pohřební aktivity kultury se šňůrovou keramikou a únětické kultury. Ostrožnaneolitukultury s lineární keramikoukultury s vypíchanou keramikou Lumbeho zahradyLumbeho zahradyeneolitukultury se šňůrovou keramikouúnětické kultury Ostrožnaneolitukultury s lineární keramikoukultury s vypíchanou keramikou Lumbeho zahradyLumbeho zahradyeneolitukultury se šňůrovou keramikouúnětické kultury

3 © Lucie Duchnická Raně středověké osídlení ostrožny před založením přemyslovského sídla Až v 80. letech 20. století se archeologicky podařilo prokázat existenci osídlení staršího než dokládají písemné prameny, které zmiňují až kostel Panny Marie postavený přemyslovským knížetem Bořivojem někdy po roce 885. Během 9. století, snad už i v jeho první polovině, byla ostrožna předělena příkopem. Co se nacházelo uvnitř tohoto opevnění není jisté. Až v 80. letech 20. století se archeologicky podařilo prokázat existenci osídlení staršího než dokládají písemné prameny, které zmiňují až kostel Panny Marie postavený přemyslovským knížetem Bořivojem někdy po roce 885. Během 9. století, snad už i v jeho první polovině, byla ostrožna předělena příkopem. Co se nacházelo uvnitř tohoto opevnění není jisté.20. stoletíkostel Panny MariepřemyslovskýmBořivojem8859. stoletíostrožna20. stoletíkostel Panny MariepřemyslovskýmBořivojem8859. stoletíostrožna V příkopu se kromě dřev, která mohla indikovat přítomnost dřevěné palisády, našla i keramika a např. esovitá náušnice. Opatrně se tyto archeologické doklady spojují se zmínkami v písemných pramenech o existenci vyvýšeného pahorku Žiži (Kosmas). Etymologicky se toto slovo může vázat k základu „žár“, „žhnouti“ a z toho se někdy hypoteticky uvažuje o existenci pohanského kultovního místa. Nověji byl výraz „Žiži“ spojen se základem „seděti“ a spojil se s taktéž u Kosmy a dále i u Vincencia zmíněným korunovačním trůnem, který měl v odedávna (není ale doložitelné, že to muselo být před počátkem 10. století) být někde v areálu Pražského hradu. Z tohoto hlediska by pak ostrožna sloužila i jako místo volby a uvedení knížete. Žádná z těchto hypotéz ale není zatím jasně prokazatelná, není ani prokázaná spojitost pahorku Žiži s korunovačním trůnem. V příkopu se kromě dřev, která mohla indikovat přítomnost dřevěné palisády, našla i keramika a např. esovitá náušnice. Opatrně se tyto archeologické doklady spojují se zmínkami v písemných pramenech o existenci vyvýšeného pahorku Žiži (Kosmas). Etymologicky se toto slovo může vázat k základu „žár“, „žhnouti“ a z toho se někdy hypoteticky uvažuje o existenci pohanského kultovního místa. Nověji byl výraz „Žiži“ spojen se základem „seděti“ a spojil se s taktéž u Kosmy a dále i u Vincencia zmíněným korunovačním trůnem, který měl v odedávna (není ale doložitelné, že to muselo být před počátkem 10. století) být někde v areálu Pražského hradu. Z tohoto hlediska by pak ostrožna sloužila i jako místo volby a uvedení knížete. Žádná z těchto hypotéz ale není zatím jasně prokazatelná, není ani prokázaná spojitost pahorku Žiži s korunovačním trůnem.esovitá náušniceŽižiKosmasEtymologickyKosmy Vincencia10. stoletíostrožnahypotézesovitá náušniceŽižiKosmasEtymologickyKosmy Vincencia10. stoletíostrožnahypotéz Ve spojitosti s osídlením areálu Pražského hradu před vznikem přemyslovského sídla se uvádí i archeologicky prozkoumané pohřebiště na III. nádvoří, které se jako jediné neváže na kostelní stavbu a datuje se tedy už do 2. poloviny 9. století. Zde byl v roce 1928 Ivanem Borkovským objeven hrob bojovníka s bohatou výbavou (železný meč, sekera, dýka, nůž, křesací souprava, železná břitva, dřevěné vědro). Tento nález dokládá přítomnost elity na ostrožně již před příchodem Bořivoje. Ve spojitosti s osídlením areálu Pražského hradu před vznikem přemyslovského sídla se uvádí i archeologicky prozkoumané pohřebiště na III. nádvoří, které se jako jediné neváže na kostelní stavbu a datuje se tedy už do 2. poloviny 9. století. Zde byl v roce 1928 Ivanem Borkovským objeven hrob bojovníka s bohatou výbavou (železný meč, sekera, dýka, nůž, křesací souprava, železná břitva, dřevěné vědro). Tento nález dokládá přítomnost elity na ostrožně již před příchodem Bořivoje.9. století1928Ivanem BorkovskýmvědroelityBořivoje9. století1928Ivanem BorkovskýmvědroelityBořivoje

4 © Lucie Duchnická

5

6 Pražský hrad v raném středověku Stavbu vlastního hradu zahájil nejspíš Bořivojův syn Spytihněv I. přemyslovské hradiště nebylo o nic větší než dnešní rozloha hradu. Kromě západní strany byl obklopen strmými svahy a na severu, v místě Jeleního příkopu, dokonce tekl potok. Na západní straně, mezi nynější Hradčanským náměstím a prvním hradním nádvořím, byl z obranných důvodů vykopán příkop 30 metrů hluboký a 24 metrů široký, přes který vedl most do hlavní brány. Přesto kolem hradu byly dřevěné hradby na hliněných valech a několik strážních věží, z nichž tři sloužily také jako brány. Mezi západní a východní vedla dlážděná cesta. Stavbu vlastního hradu zahájil nejspíš Bořivojův syn Spytihněv I. přemyslovské hradiště nebylo o nic větší než dnešní rozloha hradu. Kromě západní strany byl obklopen strmými svahy a na severu, v místě Jeleního příkopu, dokonce tekl potok. Na západní straně, mezi nynější Hradčanským náměstím a prvním hradním nádvořím, byl z obranných důvodů vykopán příkop 30 metrů hluboký a 24 metrů široký, přes který vedl most do hlavní brány. Přesto kolem hradu byly dřevěné hradby na hliněných valech a několik strážních věží, z nichž tři sloužily také jako brány. Mezi západní a východní vedla dlážděná cesta.hraduSpytihněv I.přemyslovské hradištěJeleního příkopuhraduSpytihněv I.přemyslovské hradištěJeleního příkopu Za vlády Vratislava I. byl na Hradě postaven druhý kostel a zasvěcen sv. Jiří. Ten plnil až do roku 973 funkci hlavního kostela knížecího paláce i celých Čech. Kníže Václav zde nechal vystavět další církevní objekt, rotundu sv. Víta, do níž uložil ostatky světce, které získal darem od východofranského krále Jindřicha I. Ptáčníka. Po založení biskupství roku 973 se rotunda stala metropolitním biskupským kostelem a nejdůležitějším chrámem v Česku. Za vlády Vratislava I. byl na Hradě postaven druhý kostel a zasvěcen sv. Jiří. Ten plnil až do roku 973 funkci hlavního kostela knížecího paláce i celých Čech. Kníže Václav zde nechal vystavět další církevní objekt, rotundu sv. Víta, do níž uložil ostatky světce, které získal darem od východofranského krále Jindřicha I. Ptáčníka. Po založení biskupství roku 973 se rotunda stala metropolitním biskupským kostelem a nejdůležitějším chrámem v Česku.Vratislava I.973 Kníže Václavrotundu sv. VítaJindřicha I. PtáčníkaVratislava I.973 Kníže Václavrotundu sv. VítaJindřicha I. Ptáčníka Církevní stavby byly v této době budovány z kamene, zatímco knížecí palác a sruby pro služebnictvo byly ještě dřevěné. Církevní stavby byly v této době budovány z kamene, zatímco knížecí palác a sruby pro služebnictvo byly ještě dřevěné.sruby Kolem roku 970 byl u kostela sv. Jiří založen ženský benediktinský klášter. Poté zahájil Boleslav II. velkolepou přestavbu kostela, na jehož místně vznikla monumentální předrománská bazilika o třech lodích. Sloužila také jako pohřebiště pro členy panovnické dynastie. Kolem roku 970 byl u kostela sv. Jiří založen ženský benediktinský klášter. Poté zahájil Boleslav II. velkolepou přestavbu kostela, na jehož místně vznikla monumentální předrománská bazilika o třech lodích. Sloužila také jako pohřebiště pro členy panovnické dynastie.970kostelaženský benediktinský klášterBoleslav II.970kostelaženský benediktinský klášterBoleslav II. Za vlády knížete a prvního českého krále Vratislava II. se jako rezidence panovníka uplatnil na krátkou dobu Vyšehrad, přesto se na Pražském hradě prováděly stavební úpravy. Dřevěné opevnění vystřídalo kamenné s třemi branami: na východě Černá věž, na západě Bílá a jako postranní vchod sloužila věž Jižní. Za vlády knížete a prvního českého krále Vratislava II. se jako rezidence panovníka uplatnil na krátkou dobu Vyšehrad, přesto se na Pražském hradě prováděly stavební úpravy. Dřevěné opevnění vystřídalo kamenné s třemi branami: na východě Černá věž, na západě Bílá a jako postranní vchod sloužila věž Jižní.knížeteVratislava II. VyšehradknížeteVratislava II. Vyšehrad Už kolem roku 1060 byla z příkazu Spytihněva II. zbourána rotunda sv. Víta a na její místo postavena bazilika, předchůdkyně gotické katedrály. Trojlodní románský chrám z bílé opuky byl 70 metrů dlouhý a na tehdejší dobu v našich zemích zcela nevídaný. Kostelu sv. Jiří přibyly dvě věže a dřevěný palác byl nahrazen zděným. Už kolem roku 1060 byla z příkazu Spytihněva II. zbourána rotunda sv. Víta a na její místo postavena bazilika, předchůdkyně gotické katedrály. Trojlodní románský chrám z bílé opuky byl 70 metrů dlouhý a na tehdejší dobu v našich zemích zcela nevídaný. Kostelu sv. Jiří přibyly dvě věže a dřevěný palác byl nahrazen zděným.1060 Spytihněva II.rotunda sv. Vítabazilikakatedrályopuky Kostelu sv. Jiří1060 Spytihněva II.rotunda sv. Vítabazilikakatedrályopuky Kostelu sv. Jiří

7 © Lucie Duchnická Pražský hrad v období vrcholného středověku Král Přemysl Otakar II. byl ve své době jedním z nejváženějších panovníků Evropy. Tomu odpovídaly i jeho přestavby na Hradě. V prvních letech vlády se zaměřil na zdokonalování opevnění, zejména na té nejcitlivější západní straně, kde byly rozšířeny příkopy a vchod v Černé věži na východě zrušil. Nechal přestavět královský palác pro potřeby reprezentace a bydlení. Král Přemysl Otakar II. byl ve své době jedním z nejváženějších panovníků Evropy. Tomu odpovídaly i jeho přestavby na Hradě. V prvních letech vlády se zaměřil na zdokonalování opevnění, zejména na té nejcitlivější západní straně, kde byly rozšířeny příkopy a vchod v Černé věži na východě zrušil. Nechal přestavět královský palác pro potřeby reprezentace a bydlení.Přemysl Otakar II.EvropyPřemysl Otakar II.Evropy Gotický rozmach pokračuje za Lucemburků. Roku 1344 Karel IV., tehdy ještě kralevic a markrabě moravský pokládá s dlouholetým přítelem, Arnoštem z Pardubic a se svým otcem, Janem Lucemburským, základní kámen katedrále sv. Víta v souvislosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Hlavními architekty byli Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř. Je to trojlodní katedrála s příčnou lodí, ochozem a věncem kaplí. Nejvýznamnější z nich je kaple sv. Václava postavená nad jeho hrobem. Velká neboli Zvonová věž, 109 metrů vysoká, byla založena Parléřem, avšak dokončena až roku 1554 a roku 1770 opatřena barokní bání. Západní část, průčelí s osmdesátimetrovými věžemi, byla přistavěna v 19. a 20. století podle projektu Josefa Mockera. Po jeho smrti (1899) převzal vedení Jože Plečnik. Katedrála byla dokončena roku Mimo jiné slouží jako pokladnice českých korunovačních klenotů, mauzoleum králů a galerie jejich sochařských a malířských portrétů. Gotický rozmach pokračuje za Lucemburků. Roku 1344 Karel IV., tehdy ještě kralevic a markrabě moravský pokládá s dlouholetým přítelem, Arnoštem z Pardubic a se svým otcem, Janem Lucemburským, základní kámen katedrále sv. Víta v souvislosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Hlavními architekty byli Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř. Je to trojlodní katedrála s příčnou lodí, ochozem a věncem kaplí. Nejvýznamnější z nich je kaple sv. Václava postavená nad jeho hrobem. Velká neboli Zvonová věž, 109 metrů vysoká, byla založena Parléřem, avšak dokončena až roku 1554 a roku 1770 opatřena barokní bání. Západní část, průčelí s osmdesátimetrovými věžemi, byla přistavěna v 19. a 20. století podle projektu Josefa Mockera. Po jeho smrti (1899) převzal vedení Jože Plečnik. Katedrála byla dokončena roku Mimo jiné slouží jako pokladnice českých korunovačních klenotů, mauzoleum králů a galerie jejich sochařských a malířských portrétů. Gotický Lucemburků1344Karel IV.kralevicmarkraběArnoštem z PardubicJanem Lucemburskýmkatedrále sv. Víta biskupstvíarcibiskupstvíMatyáš z Arrasu Petr Parléřkaple sv. Václava barokní století Josefa Mockera1899Jože Plečnik1929 Gotický Lucemburků1344Karel IV.kralevicmarkraběArnoštem z PardubicJanem Lucemburskýmkatedrále sv. Víta biskupstvíarcibiskupstvíMatyáš z Arrasu Petr Parléřkaple sv. Václava barokní století Josefa Mockera1899Jože Plečnik1929

8 © Lucie Duchnická

9


Stáhnout ppt "© Lucie Duchnická Pražský hrad Pražský hrad. © Lucie Duchnická Pravěké osídlení ostrožny pražského hradu Ostrožna Pražského hradu byla osídlena již v."

Podobné prezentace


Reklamy Google