Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Centrum výzkumu integrovaného systému využití vedlejších produktů z těžby, úpravy a zpracování energetických surovin (CVVP) 1M06007 2010-2011.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Centrum výzkumu integrovaného systému využití vedlejších produktů z těžby, úpravy a zpracování energetických surovin (CVVP) 1M06007 2010-2011."— Transkript prezentace:

1 Centrum výzkumu integrovaného systému využití vedlejších produktů z těžby, úpravy a zpracování energetických surovin (CVVP) 1M

2 Cíle VUSTAH v rámci řešení CVVP v letech Dílčí cíl V002 - Navrhnout strojně technologické způsoby sdružené výroby umělého kameniva a suchých maltových i omítkových směsí na bázi VEP Očekávané výsledky : Navržení strojně technologického způsobu sdružené výroby umělého kameniva za studena (UKS) a suchých pojivových směsí (SPS) na bázi VEP. Určení mezních technických podmínek pro VEP z hlediska využití ve sdružené výrobě UKS a SPS. Vymezení požadavků a kritérií u VEP, používaných pro výrobu UKS a SPS jako podklad pro revize stávajících ČSN. Užitné vzory vybraných výrobků UKS a SPS.

3 Řešitelský kolektiv TK - tým kameniva (A2002, A2003, A2004) TM - tým malt (A2006, A2007) SE - tým strojně-ekonomický (A2008, A2010) LE - tým legislativně-ekologický (A2001, A2005, A2009)

4 Technologie – kamenivo (TK) A Optimalizace skladby složek UKS ve vazbě na vyráběný typ(KABET, KARIT a KATIL) A Poloprovozní zkoušky výroby různých typů UKS (KABET, KARIT a KATIL) a ověřování požadovaných vlastností k cíli užití A Laboratorní zkoušky výroby betonu s jednotlivými typy UKS a ověřování vlastností zkušebních vzorků vyrobeného betonu s podílem VEP

5 A Optimalizace skladby složek UKS ve vazbě na vyráběný typ(KABET, KARIT a KATIL) V roce 2010 bylo provedeno porovnání dlouhodobých zkoušek a vyhodnocení závislosti mezi laboratorními zkouškami a poloprovozními zkouškami. Laboratorní zkušební tělesa a vyrobené umělé kamenivo na bázi popílku byly vystaveny 20 cyklům zmrazování a rozmrazování. Po ukončení zmrazovacích a rozmrazovacích cyklů bylo sledováno, zda nastaly nějaké změny, např. vytvoření trhlinek a nebo ztráta hmotnosti. V dalším období bude provedeno laboratorní zkoušení zkušebních těles, které budou vyrobena s cílem získat vlastnosti obdobné vlastnostem kameniv vyrobených technologií ardelite.

6

7 A Poloprovozní zkoušky výroby různých typů UKS (KABET, KARIT a KATIL) a ověřování požadovaných vlastností k cíli užití Byly zahájeny poloprovozní zkoušky s recepturami navrženými v rámci aktivity A2002. Podle výsledků z laboratorních zkoušek budou vybrány receptury kameniv vyrobených technologií ardelite a provedeny poloprovozní zkoušky za účelem ověření vlastností daného kameniva, určeného pro další aplikaci do mezerovitého betonu a jeho porovnání s umělým kamenivem u nás vyrobeným studenou technologií.

8 A Laboratorní zkoušky výroby betonu s jednotlivými typy UKS a ověřování vlastností zkušebních vzorků vyrobeného betonu s podílem VEP V průběhu roku 2010 probíhalo ověřování technologické vhodnosti kameniva na bázi popílku pro mezerovité betony a hledání optimálního obsahu umělého kameniva s frakcí 4/8 mm a kombinací frakcí 4/8 a 8/16 mm s použitím obsahu cementu 200 a 250 kg/m3. Použité kamenivo: lehké kamenivo Liapor frakce 4-8 mm s sypnou hmotností 350 kg/m3 (Lias Vintířov) lehké kamenivo Liapor frakce 8-16 mm s sypnou hmotnosti 275 kg/m3 (Lias Vintířov) lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 7, frakce 4-8 mm s sypnou hmotností 805 kg/m3; lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 7, frakce 8-16 mm s sypnou hmotností 773 kg/m3; lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 15, frakce 4-8 mm s sypnou hmotností 891 kg/m3; lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 15, frakce 8-16 mm s sypnou hmotností 806 kg/m3; lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 16, frakce 4-8 mm s sypnou hmotností 877 kg/m3; lehké umělé kamenivo KABET na bázi popílku s označením 16, frakce 8-16 mm s sypnou hmotností 838 kg/m3.

9 Průběh prací Bylo navrženo 7 základních receptur pro mezerovitý beton. Pro ověření vhodnosti umělého kameniva pro mezerovitý beton bylo použito umělé kamenivo na bázi vysokoteplotního popílku. Mezerovité betony s umělým kamenivem na bázi popílku byly srovnány s mezerovitými betony s keramickým kamenivem Liapor. Na mezerovitých betonech byly sledovány pevnosti v tlaku, v tahu ohybem, pevnost v příčném tahu, objemová hmotnost a to na laboratorních vzorcích (kostkách 150 x150 x 150 mm a trámcích100 x 100 x 400 mm). Laboratorní vzorky byly uloženy ve vlhkém uložení. Pevnosti v tlaku, v tahu ohybem a příčném tahu byly stanoveny v suchém stavu. V dalším období budou navrženy další receptury mezerovitého betonu s kamenivem frakce 4/8 mm a následné vhodné kombinace kameniva frakcí 4/8 a 8/16 mm k dosažení požadovaných vlastností mezerovitého betonu s obsahem cementu 250 kg/m3.

10 Stanovení pevnostních charakteristik

11 Výsledky pro RIV Funkční vzorek - Soubor zkušebních těles – kompaktovaných válečků pro stanovení těžkých kovů a změn pH v procesu hydratace Funkční vzorek - Soubory laboratorních válečků a poloprovozně vyrobených pelet pro vybrané zkoušky trvanlivosti Funkční vzorek - Soubor zkušebních těles mezerovitého betonu s umělým kamenivem na bázi popílku pro ověření jeho parametru

12 Technologie – malty (TM) A Optimalizace skladby složek SOMS na bázi VEP A Poloprovozní zkoušky výroby různých typů SOMS a ověřování požadovaných vlastností k cíli užití.

13 A Optimalizace skladby složek SOMS na bázi VEP V prvním pololetí roku 2010 byla navržena receptura suché maltové směsi, ve které byl uplatněn vždy jeden ze čtyř filtrových popílků z fluidního spalování (Pf 72/1; PFF 1211/1; PFF 811/1; PFF 41/1). Jejich použití předcházelo posouzení vhodnosti popílku z fluidního spalování do maltových směsí na základě normy ČSN po stránce chemické, technologické a ekologické. Všechny zvolené popílky byly následně použity jako náhrada části pojiva ve výši 18,75 % hm. v navržené receptuře. Na všech recepturách byly provedeny zkoušky technologických, fyzikálně mechanických a ekologických vlastností – výsledky byly uvedeny ve zprávě za I.pololetí 2010 Ve 2. pololetí 2010 byly ze čtyř popílků z fluidního spalování vybrány dva nejvhodnější (PFF 1211/1; PFF 811/1), které byly zabudovány do maltových směsí a s nimi byly zahájeny dlouhotrvající zkoušky ve dvou způsobech uložení – ve vlhkém a venkovním.

14 Jednotlivé složkyReceptury [% hmot.] Cem-vápS popílkem Ozn. CVVCO 75VCT 75VCO 40VCT 40 Popílek z fluid. spalování: PFF 1211/1-18, PFF 811/1--18,75-10 Cement I 42,5 R201,25 10 Vápenný hydrát55555 Těžené kamenivo Provzdušň. přísada (ze ss)0,05

15 Hodnocení objemové stálosti – ČSN P

16 Mechanické vlastnosti – pevnost v tlaku

17 Mechanické vlastnosti – pevnost v tahu ohybem

18 Mechanické vlastnosti – příklad s klesající náhradou pojiva

19 Objemová hmotnost, vodní součinitel

20 Ekologické vlastnosti Vzorky staré 28 dní uložené ve vlhkém i venkovním prostředí Výluhy : Nadlimitní množství škodlivých látek ve výluhu – překvapivě především komerční směs a referenční směs : Ba, Sb (komerční směs), Ba, Cr, Se, Sb ( referenční směs) Sb (popílková směs) Hodnoty z vlhkého uložení mírně lepší než z venkovního Sušina : Problémy s As u jednoho z popílků V hodnotách prostředí není velký rozdíl Ekotoxicita U většiny vzorků nutno snížit pH Všechny vzorky vyhověly Radioaktivita Nestanovována na základě vyhovujících hodnot u popílků

21 Závěr Náhradou části pojiva prvním ze zvolených popílků fluidního spalování nedošlo k výraznějším změnám fyzikálně mechanických vlastností. Problematické je však venkovní uložení, kdy u směsí s popílkem PFF 1211/1 dochází k poklesům pevností. Probíhající vnitřních přeměny struktury bude možné objasnit pomoci rentgenové a dilatometrické analýzy, která je v součastné době vyhodnocována. Z pohledu ekologie nebylo prokázáno při použití popílku PFF 1211/1 žádných nadlimitních hodnot ve stanovených parametrech. U druhého z používaných popílků bylo zjištěno vysoké množství arsenu a to už v samotném popílku a pak i ve směsích, v nichž byl uplatněn. Jak je patrné ze získaných výsledků nevyhověla díky vysokému obsahu některých škodlivin i referenční směs. Komerční směs pak jako jediná nevyhověla ani na ekotoxicitu zkoušenou na živých organismech. Vzorky vyrobené podle výše uvedených receptur budou dále průběžně zkoušeny ve zvolených intervalech (90, 135, 180, 270, 380 dní) především z pohledu mechanických vlastností. Budou i nadále sledovány změny mikrostruktury zatvrdlých hmot pomoci rentgenové analýzy. Dále bude sledováno, zda tyto maltové směsi budou měnit svůj vliv na životní prostředí v závislosti na čase.

22 A2007 Poloprovozní zkoušky výroby různých typů SOMS a ověřování požadovaných vlastností k cíli užití V této etapě byla vybrána receptura obsahující filtrový popílek z fluidního spalování, jejíž parametry se blížily hodnotám komerčně vyráběných SOMS a byla aplikována na tři různé druhy podkladů – pórobeton, cihelnou příčkovku, betonový dílec. Sledována byla především přilnavost. % hmot. Pop í lek z fluidn í ho spalov á n í PFF 1211/1 18,75 Cem I 42,5 R Hranice1,25 V á penný hydr á t CL 90 5 Kamenivo těžen é 0-4 – Bratčice 75 Př í sada – provzdu š ňovac í (ze such é směsi) 0,05

23 Konzistence maltové směsi byla zvolena tak, aby rozlití na roztřásavém stolku provedené podle normy ČSN EN odpovídalo hodnotě cca 155 mm. Jako podkladní materiály pro nanesení maltové směsi byly zvoleny pórobeton, cihlová příčkovka a normový betonový dílec odpovídající parametrům uvedených v ČSN EN Všechny podklady byly před aplikací omítky ponořeny po dobu 15 minut do vody a následně nechány okapat po dobu asi 5 minut. Malta byla nanášena v tloušťce 10 mm. Po té byly jednotlivé dílce postaveny do svislé polohy a byla sledována přilnavost. Ta je vyhovující, pokud omítka nevykazuje na žádném místě zkušebního tělesa po dobu nejméně 5 minut deformaci jako následek sjíždění nebo odchlípnutí. Po této zkoušce byly podkladní dílce s vrstvami omítky uloženy nejdříve v polyethylenových pytlích po dobu 7 dnů a pak na 21 dnů v laboratorním prostředí (viz norma ČSN EN ). Po stanovené době zrání na nich bude provedena zkouška přídržnosti podle ČSN EN

24 Vyhodnocení přilnavosti Přilnavost u všech typů podkladů lze hodnotit jako dostatečnou. Nejméně přilnula malta na cihlovou příčku, která má velmi hladký povrch a v reálných podmínkách by byla před nanesením omítky opatřena vrstvou zvětšující její drsnost. Povrch betonového tělesa byl tryskaný, stejně tak pórobeton má díky své velké pórovitosti lepší podmínky pro spojení s omítkovou hmotou.

25 Optimalizace receptury Pro zlepšení přílnavosti a přídržnosti suché maltové směsi byl zkoušen přídavek přísady na bázi celulózy, který má za cíl zlepšit tyto vlastnosti. Obecně se tato přísada používá do omítek kvůli zahuštění, což zamezuje stékání, dále kvůli zadržování vody neboli retenci, která brzdí rychlé vysychání a právě kvůli již zmiňované přilnavosti čerstvé malty k podkladu. Pro omítkové malty na bázi anorganických pojiv jsou užívány především tyto typy éterů celulózy – metylcelulóza a metylhydroxyetylylcelulóza s viskozitou ; hydroxyetylcelulóza) a etylhydroxyetylcelulóza s viskozitou Pro experiment byly vybrány dva druhy derivátu celulózy – Mecellose a Walocel, v množství 0,05 - 0,5 % hm. na suchou směs. Mecellose - derivát celulózy určen pro průmyslové využití (mimo jiné i pro omítky na bázi cementu); Technické parametry:dobrá zpracovatelnost, vysoká retence vody, viskozita Pa/s. Walocel - hydroxyethylmethylcelulosa, určen pro aplikace hmot na cementové bázi; Technické parametry: viskozita Pa/s, zlepšuje zpracovatelnost, vodní retenci a přilnavost.

26 Složen í [% hmot.] W1W2W2W3W3M1M2M3M4 Popílek z fluid.spalování 18,75 Cement I 42,5R1,25 Vápenný hydrát Těžené kamenivo Provzd. přísada (ze ss)0,05 Mecellose---0,050,0750,10,3 Walocel0,050,1250,5---- Vodní souč. (v/ss)1,040,91,251,041,01,040,98

27 Závěr Přísada Walocel byla předávkována a ani přídavkem nejmenšího množství 0,05 % hm. nebyla směs dobře zpracovatelná. Navíc se prodloužila doba tuhnutí a přilnavost se zvýšila natolik, že nebylo možné odlepení z aplikačních nástrojů. Proto je nutné dávkování této přísady několikanásobně snížit. Dávkováním přísady Mecellose se jako nejvhodnější množství osvědčilo 0,075 % hm. Nižší množství směs viditelně nijak nezměnilo a při vyšším dávkování docházelo ke vzniku nadměrné přilnavosti a špatné nahazovatelnosti směsi na podklad. Přídavek derivátů celulózy v různém množství nevykázal na vlastnostech směsí žádné závislosti. Ze subjektivního posouzení lze pouze konstatovat, že dávkování nad 0,1 % hm. ze suché směsi těchto dvou přísad nemá význam, protože se směs stává nezpracovatelnou. Užitím těchto přísad došlo k výraznému napěnění směsi, které není zcela standardní. Vliv na tuto skutečnost může mít i u všech směsí přidávaná provzdušňující přísada vylehčující maltovou směs. Vhodné by bylo optimalizovat i její množství v souvislosti s přídavkem celulózy. Negativní dopad má přídavek celulózy na objemovou stálost stanovenou pomocí koláčků. Vznikly na nich trhliny, které se s rostoucím množství celulózy rozšiřovaly. V této etapě bude dále pokračováno v optimalizaci maltové směsi. Snahou bude dosáhnout dobrých aplikačních vlastností díky přísadám, které se běžně v SOMS užívají. Dále bude posouzena vhodnost podkladů pro navrženou omítku obsahující filtrový popílek z fluidního spalování po stránce přídržnosti

28 Objemová stálost

29 Výsledky pro RIV Funkční vzorek - soubor zkušebních těles– trámečků ze suché maltové směsi obsahující popílek z fluidního spalování pro stanovení trvanlivostních charakteristik Funkční vzorek – suchá maltová směs na bázi popílku z fluidního spalování pro ověřování přídržnosti na různých podkladních materiálech

30 Stroje, ekonomie (SE) A Strojně technologický ideový návrh sdružené linky na výrobu UKS a SOMS na bázi VEP A Ekonomické a ekologické vyhodnocení návrhu sdružené výroby UKS a SOMS na bázi VEP

31 A Strojně technologický ideový návrh sdružené linky na výrobu UKS a SOMS na bázi VEP V roce 2009 byly dokončeny dvě oblasti řešení, kterými byly strojně- technologické a ekonomické návrhy výrobních linek. Jednalo se o optimalizaci samostatné linky na výrobu umělého kameniva za studena a návrh samostatné linky na výrobu suchých omítkových a maltových směsí. V závislosti na skutečnosti, že některé části linek jsou shodné pro výrobu obou produktů, se dospělo k rozhodnutí analyzovat možné uplatnění sdružené linky vyrábějící kamenivo i SOMS. Pro počáteční rozbor situace byly využity dva modely – SWOT analýza a Porterův model konkurenčních sil.

32 SWOT analýza

33 Porterův model konkurenčních sil Riziko vstupu potenciálních konkurentů Hrozba substitučních výrobků Smluvní síla dodavatelů Smluvní síla odběratelů Konkurenční ring - rivalita mezi stávajícími konkurenty

34 Výhody sdružené linky Flexibilita výroby Rychlá reakce na speciální požadavky odběratelů Využití VPP

35

36

37 Z technologických schémat dříve navržených výrobních linek je zřejmé, že obsahují určitá společná technologická zařízení, která jsou využitelná jak pro výrobu UK, tak i SOMS. Sloučením výroby by zde mohlo dojít k úsporám investičních a provozních nákladů a tím i k větší ekonomii výroby. Je však nutno definovat vstupní podmínky a zhodnotit všechny faktory mající vliv na kapacitu linky, kvalitu výroby a sortiment výrobků z hlediska investičních nákladů na strojní zařízení a provozních nákladů (např. přechod výroby z jednoho sortimentu na druhý - čištění linky). Při návrhu sdružené linky je možné vycházet z návrhu linky pro výrobu SOMS. Sdružená linka by mohla využívat společná skladovací sila surovin, dopravníky, systémy dávkování a navažování, míchací zařízení a řadu vedlejších provozních zařízení. Na míchací zařízení pak budou navazovat provozní soubory specifické pro každý výrobní produkt - tj. skladování, balení a expedici SOMS na jedné straně, dále pak zařízení pro vytváření, zrání, třídění a skládku pelet umělého kameniva na straně druhé.

38 Uvažovaná společná hlavní technologická zařízení sdružené linky : skladovací sila surovin; dopravníky surovin; dávkování - navažování surovin; míchací zařízení Uvažovaná společná vedlejší technologická zařízení sdružené linky: odprašovací zařízení, vzduchotechnická potrubí; výroba tlakového vzduchu; podpěrné ocelové konstrukce; rozvody elektřiny atd.

39

40 Závěr Vzhledem k tomu, že charakter výroby SOMS a umělého kameniva je odlišný (suchý a mokrý výrobní proces), možnost využívání společných výrobních zařízení nutně vede k požadavku na jejich určitou univerzálnost. Univerzálnost zařízení by však mohla mít i negativní vlivy na kapacitu linky, kvalitu produkce nebo vyráběný sortiment. Je proto třeba definovat podmínky a požadavky, která tato výrobní zařízení musí splňovat a tyto konkrétní požadavky konzultovat s výrobci a dodavateli těchto zařízení. To bude velmi důležité především u provozních souborů pro dávkování - navažování surovin a míchacího zařízení. Po výběru vhodného strojního zařízení bude možno přistoupit k ekonomickému a ekologickému vyhodnocení návrhu sdružené linky pro výrobu UKS a SOMS na bázi VEP.

41 A Ekonomické a ekologické vyhodnocení návrhu sdružené výroby UKS a SOMS na bázi VEP Na základě postupu prací v technologické části řešící využití navrženého umělého kameniva do betonu a suchých omítkových a maltových směsí jsme se zaměřili na uplatnění vyrobené hmoty přímo v konkrétních produktech. Po posouzení jednotlivých možností využití umělého kameniva se jako nejperspektivnější jeví jeho uplatnění do lehkých betonů, což je v současnosti také předmětem řešení v technologické části. Proto byla nejprve pozornost věnována zmapování trhu výrobků z lehkých betonů, nabízenému sortimentu těchto produktů, současným trendům, informacím o kvalitě a vlastnostech a také jednotlivým výrobcům.

42 Lehké betony lze primárně rozdělovat podle tří základních hledisek: Podle způsobu vylehčení: přímo (plynotvorná přísada) – pórobeton, pěnobeton; nepřímo (lehké plnivo) – mezerovité nebo hutné lehké betony Podle funkce: konstrukční lehké betony; konstrukčně izolační lehké betony; tepelně izolační lehké betony Podle pórů: hutné lehké betony; mezerovité lehké betony. Skupinu nepřímo lehčených betonů, na které se především zaměřujeme, lze dále rozdělit na: Betony z přírodního pórovitého kameniva, např: tufobeton – jedná se o beton s tufy a tufity vzniklými z vyvřelých hornin stmelením sopečného popela. Používá se pro výrobu tvárnic a stropních desek; pemzobeton – beton vyrobený z přírodní pemzy. Jeho použití v ČR není příliš časté, neboť se zde téměř nevyskytuje; beton s použitím např. spongilitu nebo křemeliny. Betony z průmyslových odpadů, např: škvárobeton – používá se pro výrobu tvárnic, izolačních betonů, pro úpravu střech, podlah aj. struskopemzobeton – vzhledem k dobré pevnosti a přilnavosti k oceli se používá zejména pro výrobu prvků s výztužnou ocelí; cihlobeton – vyznačuje se dobrými izolačními vlastnostmi; popílkový beton – využívá se při výrobě pórobetonů a betonů s lehkým umělým kamenivem z popílku. Betony z umělého pórovitého kameniva, např: Liaporbeton (označovaný také jako keramický beton) – obsahuje umělé kamenivo vyráběné expandováním přírodních hlín a jílů. Vyznačuje se vysokou tepelnou izolací, žáruvzdorností a mrazuvzdorností; beton s expandovaným perlitem – vzhledem ke svým vlastnostem se používá pro výrobu izolačních desek; beton s umělým kamenivem z popílku – např. technologie Aardelite, Pollytag, Agloporit aj.

43 Normativní základna Při výrobě lehkého betonu je třeba vycházet z následujících norem: ČSN EN Provádění betonových konstrukcí; ČSN EN Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby; EN 1520 Prefabrikované vyztužené dílce z mezerovitého betonu z pórovitého kameniva; DIN 4232 Stěny z lehkého betonu s mezerovitou strukturou; DIN Prostý a vyztužený lehký beton s uzavřenou strukturou. Navrhování a provádění; ČSN Stavba vozovek - Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy - Část 2: Mezerovitý beton.

44 Přehled výrobků z lehkého betonu Stěny z hutného a mezerovitého lehkého betonu – lze je použít jako dělící nebo nosné (obvodové a vnitřní). Možná je také výroba vrstvených stěn jako kombinace hutného a mezerovitého lehkého betonu. Výrobci nabízejí konkrétní sortiment stěnových dílců nebo jsou schopni vyrábět stěnové dílce podle specifických požadavků zákazníků. Stropy z hutného lehkého betonu – výhodou těchto stropů oproti klasickému betonu je nižší hmotnost při stejné únosnosti a tepelná a zvuková izolace. Střešní panely z hutného lehkého betonu – kromě ochrany proti hluku a menším tepelným ztrátám je cennou vlastností těchto panelů jejich nehořlavost a těsnost proti větru a dešti. Panelové systémy z lehkého betonu – předností systému z plošných dílců je poměrně rychlá realizace stavby a dobrá funkčnost vzhledem k vynaloženým finančním prostředkům. Stavby mohou být opatřeny omítkou nebo vnější izolační vrstvou. Zdící prvky – lze využít pro výrobu tvárnic, příčkovek, konstrukčních desek, překladů, speciálních tvarovek aj. Zdící prvky jsou využívány z důvodu nižší kapilární nasákavosti a vzlínavosti, dobré difúzní propustnosti vodních par, objemové stálosti a mrazuvzdornosti. Protihlukové bariéry – použití mezerovitého betonu slouží k absorpci zvuku a neprůzvučnosti. Profilování lícní plochy může navíc zvýšit pohlcování zvuku. Zahradní architektura – výhodou je inertnost použitého materiálu, možnost různých barevných provedení a poměrně estetický vzhled. Z širokého spektra zahradních prvků lze zmínit např. krbové dílce, zpevnění svahů, vytvoření opěrných zdí z pohledového zdiva, obrubníky, květináče a další tvarovky. Další výrobky – komínové systémy, mostní konstrukce, inženýrské stavby, sklepní zdivo atd.

45 Závěr Největším výrobcem lehkého kameniva v České republice je Lias Vintířov, LSM, k.s., který je součástí skupiny Liapor působící v některých státech střední a jižní Evropy. Vyráběné kamenivo, známé pod názvem Liapor, se řadí mezi keramické hmoty a vyrábí se expandováním přírodního jílu. Tato granulovaná forma kameniva s vnitřní pórovitou strukturou a uzavřeným slinutým povrchem se používá v mnoha oblastech stavebnictví, ale i v řadě dalších oborů. Významnou oblastí využití Liaporu je výroba lehkých betonů. Společnost Lias Vintířov částečně zpracovává produkci Liaporu ve vlastní panelárně a ve výrobě zdících prvků a jiných tvarovek, dále se zabývá rovněž výrobou a dodávkami transportbetonu z Liaporu. Firma rozděluje svoje výrobky do tří základních směrů. Jedná se o použití pro zahradní architekturu a zámkovou betonovou dlažbu, termoakustický zdící systém a lehký keramický beton. Lehké betony produkují také některé betonárny, které však zpravidla nevyrábějí konkrétní výrobky, ale nabízejí pouze samotnou hmotu. Do této skupiny patří například společnost STAPPA mix, spol. s r.o., která dodává mezerovitý beton pro dopravní komunikace a záměsi pro lehčené betony (styrenbeton, perlitbeton a liaporbeton), firma ZAPA beton a.s. zabývající se rovněž mezerovitým betonem a lehkým betonem na bázi polystyrenu a řada dalších betonáren. Samotná problematika sdružené výroby umělého kameniva za studena a suchých omítkových a maltových směsí bude zpracovávána v následujících etapách na základě strojně-technologického návrhu výrobní linky přizpůsobenému uvažovanému směru použití jak umělého kameniva (lehké betony), tak suchých směsí. Po definování výchozích parametrů bude postupně upřesňován výrobní plán, fixní i variabilní náklady a následně provedeno celkové vyhodnocení výroby po stránce ekonomické.

46 Legislativa a ekologie (LE) A Podmínky a mezní technická kritéria pro VEP na výrobu umělého kameniva za studena (UKS) A Podmínky a mezní kritéria pro VEP na výrobu suchých omítkových a maltových směsí (SOMS) A Legislativní požadavky pro využití VEP ve výrobě UKS a SOMS a jejich průběžná aktualizace

47 Změny v legislativě odpadového hospodářství Schválení novely zákona o odpadech, tzv. euronovely, číslo 154/2010 Sb.- Platnost od V „euronovele“ je mimo jiné definována situace, kdy se movitá věc nestává odpadem, ale vedlejším produktem (§3, odstavec 5): „Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud a) vzniká jako nedílná součást výroby, b) její další využití je zajištěno, c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

48 Změny v legislativě odpadového hospodářství Dále je v tomto novém předpise uvedeno, za jakých podmínek přestávají být některé druhy odpadu odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje tyto podmínky: a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům, b) pro věc existuje trh nebo poptávka, c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky a d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

49 Změny v legislativě odpadového hospodářství Novelizována byla také vyhláška č. 294/2005 Sb. (viz tab. č. 1), a to nařízením vlády č. 61/2010 Sb.. Zde jsou mimo jiné nově definovány základní pojmy, např. inertní odpad, mechanicko-biologická úprava nebo recyklát ze stavebního a demoličního odpadu. Dále jsou zde např. upraveny Obecné technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu. Důraz je kladen na stanovení obsahu sušiny.

50 Metodické pokyny pro zkoušení odpadů Metodický pokyn odboru odpadů ke stanovení ekotoxicity odpadů (Věstník MŽP, 4/2007) Metodický pokyn MŽP ke vzorkování odpadů (Věstník MŽP, 4/2008) Metodický pokyn odboru odpadů k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů (Věstník MŽP, 12/2002) V současné době se připravuje novelizace Metodického pokynu pro stanovení vyluhovatelnosti a pro stanovení ekotoxicity.

51 Změny ve výrobkové legislativě Byly novelizovány oba základní zákony – Nařízení vlády č.163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky a Nařízení vlády č.190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE (viz výše), a to zákonem č. 490/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem, týkající se uvádění výrobků na trh. V současné době stále neexistuje legislativa, která by přímo vymezovala kritéria pro výrobky se zapracovaným odpadem. V praxi se proto postupuje podle výše uvedené odpadové vyhlášky č. 294/2005 Sb., např. v Technických návodech, což jsou dokumenty vypracované pro stavební výrobky uvedené v příloze č. 2 nařízení vlády č. 163/2002 Sb. v platném znění (Technický návod Popílky a směsi s popílkem pro konstrukční vrstvy vozovek a pro násypy a zásypy při stavbě pozemních komunikací a další).

52 VEP a REACH Reakční produkty, jako např. popílek, prachy, struska, kaly, svým charakterem náleží do skupiny UVCB látek (Substances Unknown or Variable composition, Complex reaction products or Biological materials). Jedná se o látky neznámého nebo proměnlivého složení, složité reakční produkty nebo biologické materiály. Tyto látky mohou být registrovány jako jedna látka navzdory svému proměnlivému složení, pokud se jejich nebezpečné vlastnosti významně neliší a pokud opravňují ke stejné klasifikaci. Producenti vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí provádějí v současné době registraci těchto produktů u Evropské agentury pro chemické látky v Helsinkách (ECHA). Součástí registrace bylo provedení rozsáhlého a dlouhodobého testování zahrnující toxikologické a ekotoxikologické testy provedené v laboratoři pracující v systému GLP (Good Laboratory Practice) včetně Zprávy o chemické bezpečnosti a též scénářů expozice. Tyto testy a hodnocení probíhaly podle jednotné metodiky v rámci celé Evropské Unie a jejich účelem bylo identifikovat a podrobně vyhodnotit vliv těchto látek na hygienu, ochranu zdraví a životní prostředí. Informace o registraci VEP -

53 RIV 2010 Funkční vzorky………………………... 5 Článek ve sborníku………………… (5+3) Článek v odborném periodiku……….. 3 (1+2) Konference - ČR : Odpadové fórum - Milovy Ekologie a nové stavební hmoty a výrobky - Telč - zahraničí : Ashes from power generation - Varšava Waste and Environment - Kraków Recyklácia odpadov XIV. - Košice

54


Stáhnout ppt "Centrum výzkumu integrovaného systému využití vedlejších produktů z těžby, úpravy a zpracování energetických surovin (CVVP) 1M06007 2010-2011."

Podobné prezentace


Reklamy Google