Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MĚNA V ČESKÉ HISTORII. DENÁRY – PRVNÍ ČESKÉ PENÍZE Výraz suverénní vládní moci Přemyslovců 60. léta 10. st. kníže Boleslav I./II. Denáry – stříbrné mince.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MĚNA V ČESKÉ HISTORII. DENÁRY – PRVNÍ ČESKÉ PENÍZE Výraz suverénní vládní moci Přemyslovců 60. léta 10. st. kníže Boleslav I./II. Denáry – stříbrné mince."— Transkript prezentace:

1 MĚNA V ČESKÉ HISTORII

2 DENÁRY – PRVNÍ ČESKÉ PENÍZE Výraz suverénní vládní moci Přemyslovců 60. léta 10. st. kníže Boleslav I./II. Denáry – stříbrné mince – název odvozen od denarius – latinské označení běžných stříbrných mincí v Evropě Náhrada oběhu cizích mincí – keltské, římské, byzantské Ražba Ražba podle obvyklého bavorského vzoru hmotnost 1,3 g jakost 0,8 – 0,9 mincovny v Praze, Vyšehradě, Mělníku, Malíně, Plzni, Libici vedle těchto vládních mincí si razily obdobné denáry až do roku 998 Slavníkovci a biskup Vojtěch

3 DENÁRY – PRVNÍ ČESKÉ PENÍZE Zlehčování „Zlehčování“ denárů – inflační metoda vlády k opatření finančních zdrojů – kupní síla nových peněz je nižší, než jejich nominální vyjádření Mincovní reforma knížete Břetislava I. (cca 1050)  Náprava předchozích emisních praktik  Nová hmotnostní jednotka – HŘIVNA – 210g, ze které se mělo razit 200denárů o průměrné jakosti 0,96, tedy 1,05 g v denáru  Šlo o formální uznání devalvace denáru ALE znehodnocování pokračovalo (za Břetislava I. z jedné hřivny až 220 denárů)

4 VÝCHODISKO Z PENĚŽNÍHO ÚPADKU Reforma Přemysla Otakara I. Zavedl brakteáty „plecháče“ Jednostranné stříbrné mince nízké výtvarné úrovně ražené v několika velikostech, původně stanovena vysoká jakost Král propůjčoval za úplatu mincovní právo městům a bohatým obchodníkům – „zlehčování“ Peněžní úpadek se nepodařilo zastavit Reforma Přemysla Otakara II.  Snaha o sjednocení peněžních poměrů v Českých zemích a v Rakousku  Peněžní jednotka se stále určovala poměrem k určité hřivně  Zavedl pražskou hřivnu a moravskou hřivnu, která odpovídala hřivně rakouské

5 PŘECHOD KE GROŠOVÉ MĚNĚ 11. a 12. století Trvalé oslabování kupní síly denárů Zneužívání emisního práva k vlastnímu obohacování ROZPOR  Prudký rozvoj řemesel a obchodu  Naturální směna ustupovala peněžní směně  Snaha radikálně skoncovat s touto situací Peněžní reformy Václava II  Zrušení denárové a s ní spojené brakteátové měny  Zavedení měny grošové

6 GROŠOVÁ MĚNA Základ – pražské stříbrné groše – velká těžká mince Celková váha 3,6g, obsah stříbra 3,35 g, velikost 28 mm Peníz - 1/12, drobná mince Možnost přechodu k těmto novým mincím umožněn nálezem ložisek stříbra v Kutné Hoře Vývoj těžby stříbra – do té doby 4-5 tun ročně, poté ke konci 13. st. 10 tun a v pol. 14. st. až 20 tun i více  Legislativně byla reforma podrobně upravena královským výnosem – tzv. Královské horní právo – první norma, která upravovala pravidla měnové politiky v českých zemích

7 KRÁLOVSKÉ HORNÍ PRÁVO Podrobné formulování právních podmínek dolování a zpracování stříbra, zejména ražby mincí zvýraznění výlučného práva Jasné zvýraznění výlučného práva krále na těžbu stříbra a řízení peněžního oběhu v zemi Monopolní mincovna v Kutné Hoře Ostatní mincovny zastaveny Obsahoval i úpravu pracovních podmínek horníků Vzor pro Evropu Groš byl chápán jako „věčná“ měna ALE Stabilní hodnotu grošů se nepodařilo udržet na delší dobu

8 MĚNOVÁ A FISKÁLNÍ POLITIKA fiskální politice obětovali stabilní měnovou politiku Všichni králové lucemburské dynastie postupovali stejně – fiskální politice obětovali stabilní měnovou politiku Pohodlný zdroj panovníkových příjmů (za Jana Lucemburského výpravné zahraniční cesty a vládní reprezentace, za Karla IV. veřejné investice, mnoho grošů odcházelo také do zahraničí jako platby) Karel IV. si uvědomoval vážnost situace a chtěl ji řešit – Karlův mincovního řádu – přesně stanoveno, jaký obsah stříbra mají mít groše a haléře,jak má být kontrolována jakost a trestáno porušení jakosti – ALE k realizaci nedošlo – husitské bouře – změna politické a hospodářské situace země

9 PRVNÍ ZLATÉ PENÍZE trend náhrady stříbra zlatem Země jižní a západní Evropy – trend náhrady stříbra zlatem Jan Lucemburský – průlom – 1325 – ražba zlatých florénů, kterým se začalo říkat dukáty (jakost 0,986) Standardní, parametry Standardní, obecně vžité dukátové parametry – tím se Čechy zapojily do světové měny, která v té době ovládala evropský obchod peněžní jednotkou, podle které se propočítávala hodnota jiných peněz Dukáty se staly peněžní jednotkou, podle které se propočítávala hodnota jiných peněz i všeho ostatního zboží Proces oslabování české měny za vlády Jagellonců lze dokumentovat na vývoji poměru pražských grošů k zlatým dukátům

10 ROZKLAD PENĚŽNÍHO OBĚHU ZA HUSITSKÝCH VÁLEK 1419 – 1434 RŮST VOJENSKÝCH VÝDAJŮ – RŮST POPTÁVKY PO PENĚZÍCH ÚPADEK TĚŽBY STŘÍBRA – DŮSLEDEK BOJŮ O DOLY Přestaly se razit groše Ražba drobných a stále menších peněz a padělání všech dosavadních mincí Ražba drobných a stále menších peněz a padělání všech dosavadních mincí volné zřizování nových mincoven Zcela volné zřizování nových mincoven Přicházely peníze z ciziny, aby nahradily nedostatek spolehlivé české měny Průměrné parametry haléře po skončení válek – 0,39g, 13 mm

11 REFORMA Jiřího z Poděbrad Náprava rozvrácené grošové měny Snaha o očištění oběhu od padělaných peněz Vyhlášení velmi podrobného mincovního řádu – zásady se nerealizovaly ražba stříbrného groše Opět zavedena ražba stříbrného groše saského míšeňského groše Připuštění saského míšeňského groše jako zákonné platidla na území Českého království –poměr 1 pražský groš = 2 míšeňské Projev nedostatku domácího oběživa Od roku 1459 přísně zakázán vývoz drahých kovů a českých mincí Oslabování měny a 1548 po nástupu Habsburků konec grošů

12 TOLARY Privilegium, které udělil král Ludvík I. V roce 1519 šlechtické rodině Šliků – možnost ražby vlastních mincí z těžby stříbra v Jáchymově – nové naleziště Únik z permanentní depreciace grošové měny Únik z permanentní depreciace grošové měny Hodnotné peníze vhodné pro větší platby Hodnotné peníze vhodné pro větší platby – obsah 27,41 g stříbra Mimořádný zájem směnárníků a obchodníků Rozšířily se do celé západní a střední Evropy Jejich název se přenesl i na jiné mince 1792 i na stříbrnou peněžní jednotku USA

13 PODŘÍZENÍ ČESKÉ MĚNY ZÁJMŮM HABSBURKŮ ODKLON OD PENĚŽNÍ SAMOSTATNOSTI ČESKÉHO KRÁLOVSTVÍ

14 PŘÍPRAVA MĚNOVÉ UNIE CÍSAŘSKÉ ŘÍŠE 1526 – nástup Habsburků na český trůn Začlenění tolarů do nové zemské peněžní soustavy Začlenění tolarů do nové zemské peněžní soustavy Tolarová měna nahradila měnu grošovou V další fázi vize skoncovat s groši i tolary a nahradit je německou říšskou mincí – říšskými zlatými a krejcary mincovní řád 1561 – dohodnut nový mincovní řád – zavedena nová mince – groš říšský (říšský zlatník) – byl stříbrný  Vedle nich se razily zlaté dukáty  Zavedení německé měny se setkalo s významným odporem – 12 let po zavedení byla měna zrušena a vrátily se tolary – jádro peněžní soustavy až do roku 1750

15 REFORMY MARIE TEREZIE, KONVENČNÍ MĚNA, RAKOUSKÝ ZLATÝ Konvenční měna – její jednotkou byl stříbrný zlatník – zlatý – konvence zavádění jednotných peněz se shodnými parametry Výsledek dohody 1753 – konvence – mezi Rakouskem, Bavorskem, Saskem a dalšími německými státy o zavádění jednotných peněz se shodnými parametry libra stříbra Konvenční měna zanikla 1857 – peněžní jednotkou byla určena libra stříbra o váze 500g 1762 – Marie Terezie zavádí papírové peníze – bankocetle, bankocedule Důvod emise papírových peněz – snaha vlády opatřit si peníze na splácení státního dluhu

16 PRVNÍ PAPÍROVÉ PENÍZE - BANKOCETLE Bankocetle začaly nahrazovat stříbrné peníze a tato jejich funkce začala převažovat nad původní funkcí státních dluhopisů Císařské patenty – umožnění dalších emisí – pokles kupní síly bankocetlí Císařské patenty – umožnění dalších emisí – pokles kupní síly bankocetlí Nucený oběh, daně, přijímání při soukromých platbách Nástroj vládní rozpočtové politiky Měnová historie 19. století – státní zadlužení, prudká inflace (důsledky válečných konfliktů s Napoleonem)  Státní bankrot

17 STÁTNÍ BANKROT, VZNIK VÍDEŇSKÉ MĚNY Wallisova peněžní reforma – císař František I. podepsal patent o nápravě peněžních poměrů Zavedení nové papírové měny – směnných listů „šajny“ Poměr 5:1 (i u cen zboží) vznikla vídeňská měna (působila vedle konvenční stříbrné měny) Původní záměr – emise o objemu za 212 mil zlatých ALE opět se nepodařilo oddělit peněžní soustavu a měnovou politiku od státních financí – emise „anticipačních listů“ opět státovky – mělo jít o přechodné opatření

18 STÁTNÍ BANKROT, VZNIK VÍDEŇSKÉ MĚNY Z právního hlediska šlo opět o státní dluhopisy „anticipáty“ splývaly se „šajny“ – stejná kupní síla Ani emisi „anticipátů“ se nepodařilo udržet v rozsahu, který by garantoval stabilizaci měnových poměrů Docházelo k opakovaným emisím, měly nucený oběh, nebyly směnitelné za stříbrné mince Reprezentovaly (společně se šajny) inflační peníze Pozitivní výsledek napoleonských válek – odvrácení finanční a měnové katastrofy Státní finance – finanční náhrada od Francie a půjčka od Anglie

19 POKUS O PROVÁDĚNÍ NEZÁVISLÉ PENĚŽNÍ POLITIKY Převládl názor, že je třeba oddělit řízení peněžního oběhu od přímého spojení s vládními financemi a svěřit toto řízení nezávislé emisní „cedulové“ bance Nahradit státovky bankovkami Snaha sledovat kritérium stability kupní síly peněžní jednotky a obnovit důvěru obyvatel v peníze 1816 – zřízena „Privilegovaná rakouská národní cedulová banka“ Privilegium – panovník na ni převedl na 25 let výkon svých práv o oblasti peněz Měla emitovat na základě kovového krytí (stříbrné mince) bankovky

20 RAKOUSKÁ NÁRODNÍ BANKA Nesměly se vydávat papírové peníze s nuceným oběhem Hlavní emisní metodou měl být eskont kvalitních směnek a poskytování půjček na nemovitý majetek stříbrných penězích Těžiště reformy – transformace vídeňské měny v měnovou soustavu, založenou na stříbrných penězích, jejichž kupní síla by byla určována tržní cenou stříbra Úspěch měl být zajištěn dostatečným kovovým krytím a vyrovnaným státním rozpočtem Obojí selhalo Vládní politika dávala přednost vládním finančním potřebám před potřebami měnové politiky (kancléř Metternich)

21 RAKOUSKÁ NÁRODNÍ BANKA Plynulé čerpání vládních úvěrů u centrální banky Usnadňovaly se podmínky úvěrů  Nejzávažnější formy znehodnocování měny – přímé emise státních peněz (státovek) Pokladní poukázky Pokladní poukázky – banka je eskontovala a vydávala za ně bankovky, měly nucený oběh -nemohly být odmítnuty při placení Říšské pokladniční listy Říšské pokladniční listy – dluhopisy kryté hypotékami na státních železnicích, dostaly nucený oběh  Vliv CB prudce klesal  Snižovala se míra kovového krytí obíhajících bankovek  Únik mincí z oběhu

22 UTVÁŘENÍ ČESKÉHO PENĚŽNICTVÍ V Českých zemích hospodářské změny výraznější než v ostatních částech monarchie Před 1. světovou válkou se český průmysl podílel na průmyslové výrobě rakouské části monarchie 75% Hlavním předpokladem úspěšného podnikání byla úroveň peněžnictví V roce 1910 celkem v českých zemích 88 bank a 173 spořitelen ALE krach na vídeňské burze  1873 krach na vídeňské burze (černý pátek) – následovala lavina krachů bank a firem  Vznikla finanční krize

23 SPORY – STŘÍBRO NEBO ZLATO ? Vyostřovaly se spory o povahu kovového krytí bankovek – zda stříbro nebo zlato nová naleziště zlata v Kalifornii a Austrálii stoupala těžba stříbra, jeho cena klesala – stávalo se inflačním faktorem začaly opouštět stříbrnou měnu Jednotlivé státy začaly opouštět stříbrnou měnu Stoupenci Stoupenci bimetalismu odpadali Stoupenci zlaté měny převážili 1892 peněžní reforma – peněžní jednotkou KORUNA – dělila se na 100 haléřů (nahradila stříbrný zlatník)

24 KORUNOVÁ MĚNA Byl stanoven zlatý obsah koruny ALE  NEPŘIPOUŠTĚLA SE VOLNÁ RAŽBA ZLATÝCH MINCÍ  Nebyla stanovena povinnost CB směňovat koruny za zlato  Rozhodování CB bylo diskriminační vůči českým zájmům 1890 založena Zemská banka království českého Neměla kompetence v oblasti emise hotovostních peněz Zaměřena na investiční úvěrování, zejména hypoteční

25 PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA Měnový rozpad Rakousko-Uherska vláda zmocněna k mimořádným opatřením v oblasti měnové politiky 1914 – císařské nařízení – vláda zmocněna k mimořádným opatřením v oblasti měnové politiky Vláda zrušila nařízení zakazující bance poskytovat úvěry státu Vláda zrušila povinné zlaté krytí Emise státovek na krytí válečných výdajů

26 ČESKOSLOVENSKÁ KORUNA Ministr financí Alois Rašín – příprava a provedení peněžní reformy realizace odluky od rakousko-uherské měny Šlo o vytvoření potřebné zlaté rezervy (zajímavost - dobrovolné dary) Vytvoření vlastní peněžní jednotky Návrhy označení – „říp“ „sokol“ „rašín“ „frank“ Restrikcí peněžního oběhu prosazovat zvýšení kupní síly koruny a paralyzovat tím inflační znehodnocení peněz během války


Stáhnout ppt "MĚNA V ČESKÉ HISTORII. DENÁRY – PRVNÍ ČESKÉ PENÍZE Výraz suverénní vládní moci Přemyslovců 60. léta 10. st. kníže Boleslav I./II. Denáry – stříbrné mince."

Podobné prezentace


Reklamy Google