Klasicismus Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.

Prezentace na téma: "Klasicismus Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým."— Transkript prezentace:

1 Klasicismus Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Znaky umění klasický = vzorový, dokonalý, jasný, zřetelný
období mezi léty 1750 – 1830 umělecký směr související s racionalismem a osvícenstvím zdůraznění významu rozumu v lidském konání nutnost vědeckého poznání světa (R. Descartes: „Myslím, tedy jsem.“) malířství a sochařství – jednoduchost, pevný řád, forma, prostota, střízlivost vzorem bylo umění antického Řecka a Říma architektura – Petrohrad (viz následující snímek) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

3 Obr. 1

4 Znaky hudby průhledná melodika homofonní vedení hlasů
jasné členění hudebního tématu přehlednost hudební formy nové hudební formy – cyklická sonáta, symfonie ustálení malého klasického orchestru (smyčce, dechy, tympány) obliba komorní hudby, zejména smyčcového kvarteta zdokonalení hudebních nástrojů (klavír, trubka) = brilantnější technika inspirace v lidové tvořivosti Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

5 Základní hudební formy
A) OPERA stále oblíbeným žánrem první reforma – Christoph Wilibald Gluck proti kultu pěveckých hvězd proti efektivnosti zpěváků proti oslabování děje dramatická pravdivost předehra nás připravuje na děj bez zbytečných složitostí, ozdob vložení sboru a baletu např. „Orfeo a Eurodika“ Ukázka zde: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

6 B) CYKLICKÁ SONÁTA 3- až 4větá hudební forma
1. věta – rychlá, sonátová forma – třídílná (expozice, provedení, repríza) 2. věta – pomalá, písňová forma (velká x malá) nebo variace (změna, obměna, různost) 3. věta – rychlá, finální, rondo nebo opět sonátová forma mezi 2. a 3.větu někdy vkládán menuet Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

7 Cyklická sonáta – podrobnější vzorce jednotlivých vět
  1. VĚTA 2. VĚTA 3. VĚTA A B X A B X1 ... X5 A B A C A as  bz  x1 … xm as bz x1 x2 x3 x4... aba cdc aba efe aba sonátová forma variace velké rondo velká písmena – tematické oblasti malá písmena = jednotlivá témata Sonátová forma: A, B = oblast hlavního a vedlejšího tématu = expozice a + b = hlavní a vedlejší téma X = provedení s + z = spojovací oddíl a závěrečné téma A B = repríza X + x = tematická práce s tématy Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

8 A B A B X a4+4 s1 b4+4 z7 x13 a4+8+4 s1 b4+4 z7 ÚKOL:
Rozeberte si podle notového materiálu a poslechu první větu sonatiny C dur W. A. Mozarta skladbu naleznete zde: postupujte od nejmenším metrických úseků skladby, tedy taktů jistě bez problémů poznáte, kde začíná a končí dané téma a kdy se témata navrací a opakuje výsledný vzorec naleznete zde: A B A B X a4+4 s1 b4+4 z7 x13 a4+8+4 s1 b4+4 z7 provedení repríza expozice Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

9 Hlavní osobnosti klasicismu
= tři vídeňští klasikové   Joseph Haydn Wolfgang Amadeus Mozart Ludwig van Beethoven Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

10 Joseph Haydn (1732 – 1809) domácí působení lidové hudby již od mládí – i v díle od 16 let se živil jako hudebník, učil klavír, korepetitor kapelníkem hraběte Morzina v Dolní Lukavici u Plzně ustanovil složení malého orchestru (smyčce + flétna + hoboj + fagot + lesní roh + trubka + bicí) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

11 Dílo: smyčcové kvartety – klasický útvar komorní hudby
např.: „Ptačí“ „Slavičí“ Ukázka zde: symfonie – celkem 103; tvoří na objednávku – např. „Lukavická“ pařížské – vliv Mozarta, dále např. londýnské Ukázka 94. symfonie zde: Ukázka 104. symfonie zde:    Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

12 kantáta „Sedm slov Vykupitelových“ – světsky laděné
oratoria „Roční doby“ „Stvoření“ – vliv Händela, předlohou Miltonův Ztracený ráj, prvotní hřích Adama a Evy (přeložil J. Jungmann) Ukázka zde: Ukázka zde: kantáta „Sedm slov Vykupitelových“ – světsky laděné Ukázka zde: koncert „F dur pro trubku a orchestr“ – forma ronda Ukázka zde: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

13 Obr. 2 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

14 Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791)
už od dětství zázračné dítě jako klavírista koncertoval po Evropě chtěl být svobodným umělcem, závislým na tom, co sám dokáže současníci jeho umění nerozuměli předčasná smrt v 35 letech Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

15 Dílo: těžiště v opeře – povahové a psychologické rysy postav komických i vážných „Figarova svatba“ odlišnost dvou světů – aristokratický a lidový výrazně protifeudální přijata až v Praze roku 1786 – „Moji Pražané mi rozumějí“ Ukázka zde: „Don Giovanni“ opera napsána pro Prahu, premiéra v Nosticově (Stavovském) divadle roku 1878 Ukázka zde: „Kouzelná flétna“ – lidový singspiel Ukázka zde: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

16 komorní hudba - „Malá noční hudba“
symfonie „Jupiterská“ 40. symfonie Ukázka zde: Ukázka zde: komorní hudba - „Malá noční hudba“ Ukázka zde: vokálně-instrumentální dílo – „Requiem“ vzniká za záhadných okolností Ukázka zde: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

17 Obr. 3 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

18 Ludwig van Beethoven (1770 – 1827)
těžké dětství – vychovával bratry, otce nenáviděl, vydělával otci peníze, jezdil po koncertech otec pil, bil své děti, utrácel peníze vydělané Ludwigem od 26. roku začal ztrácet sluch (od roku 1819 byl zcela hluchý) méně koncertů, více tvůrčí práce boj za ideály v duchu francouzské revoluce lidskost, soucit člověka s člověkem špatný vztah s rodinou i ostatními lidmi po bratrově smrti byl poručníkem svého synovce Karla i přes nesouhlas Karlovy matky Karel se pokusil o sebevraždu a odešel k matce Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

19 Dílo: za stěžejní považujeme jeho tvorbu symfonickou
napsal pouze jednu operu – „Fidelio“ věrnost manželské lásky, touha po svobodě proti tyranii jakéhokoli druhu Ukázka zde: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

20 9 symfonií 3. es dur – „Eroica“ obdiv k Napoleonovi
svoboda, rovnost, bratrství Ukázka zde: 5. c moll – „Osudová“ - boj s nepřízní osudu Ukázka zde: 6. F dur – „Pastorální“ - zvukomalba, příroda Ukázka zde: 7. A dur Ukázka 2. věty zde: 9. d moll – 4. věta – „Óda na radost“ na text F. Schillera spojení instrumentální hudby a vokální složky v současnosti hymna EU Ukázka zde: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

21 Komorní tvorba: sonáty klavírní sonáta c moll „Patetická“
sonáta cis moll „Měsíční svit“ Ukázka zde: Ukázka zde: sonáty houslové – sonáta A dur „Kreutzerova“ Ukázka zde: smyčcové kvartety – „Lobkovické“, „Ruské“ B dur - ukázka zde: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

22 Obr. 4 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

23 Český klasicismus hudba se dostává i za hranice
skladatelé cestují po Evropě – někteří tam i žijí čeští skladatelé se v zahraničí stávají velmi úspěšnými Jan Václav Stamic houslista v Mannheimu v Německu vedl kapelu – vytvořili mannheimskou školu (moderní vedení orchestru, nový typ hry) dotvořil symfonii na čtyři věty nová dynamika – postupné zesilování a zeslabování Ukázka zde: Jiří Antonín Benda – melodramy – střídání hudby a mluveného slova (např. „Ariadna na Naxu“) Ukázka jiného díla zde: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

24 Jan Václav Hugo Voříšek
Josef Mysliveček Itálie zejména opery a oratoria díla obdivoval i Mozart  Ukázka koncert C dur zde: Jan Ladislav Dusík klavírní virtuos, procestoval celou Evropu komponoval zejména skladby pro klavír Ukázka zde: Jan Václav Hugo Voříšek varhaník ve Vídni napsal „Symfonii D dur“ Ukázka zde: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

25 nar. v Přešticích, učitel v Rožmitálu pod Třemšínem
Jakub Jan Ryba nar. v Přešticích, učitel v Rožmitálu pod Třemšínem nejznámější dílo: „Česká mše vánoční“ velmi moderní učitel jeho metody neuznávány – sebevražda Ukázka zde: Pavel Vranický dobré vztahy se všemi vídeňskými klasiky zpěvohra „Oberon“ V tomto období byly Čechy nazývány „konzervatoř Evropy“! Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

26 Použitá literatura a obrázky
CHARALAMBIDIS, A.: Hudební výchova pro gymnázia II. 1. vyd. Praha : SPN, 2003. ISBN KUNA, M.: Skladatelé světové hudby. 2. vyd. Praha : Fragment, ISBN [cit ] Dostupné pod licencí Creative Commons, na  Obr. 1: Petrohrad: Obr. 2: Joseph Haydn: Wolfgang Amadeus Mozart: Ludwig van Beethoven: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.