Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Aurignacien a příbuzné industrie Ondřej Mlejnek, Opava 12. listopadu 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Aurignacien a příbuzné industrie Ondřej Mlejnek, Opava 12. listopadu 2013."— Transkript prezentace:

1 Aurignacien a příbuzné industrie Ondřej Mlejnek, Opava 12. listopadu 2013

2 Aurignacien  První skutečně mladopaleolitická industrie vyrobená s největší pravděpodobností moderními lidmi.  Pojem aurignacen poprvé použili Henri Breuil a Émile Cartilhac roku 1906 podle jeskyně Aurignac (Haute-Garonne) zkoumané É. Lartetem v roce Mělo se jednat o industrii chronologicky mezi moustérienem a solutréenem s otupenými hroty a strmou retuší. Vydělili tři chronologické fáze (časný, střední, pozdní aurignacien).  Denis Peyrony vyňal roku 1933 z aurignacienu větev s otupenými hroty a nazval ji périgordienem. Jím definovaný starší périgordien je dnes nazýván châtelperronienem a mledší périgordien gravettienem.  Aurignacien se v Evropě a snad i na Předním východě rozvíjel v období zhruba mezi 40 a 30 tisíci lety BP cal. V západní a jižní Evropě jej předcházel tzv. protoaurignacien a uluzzien a ve střední Evropě tzv. přechodné kultury (bohunicien, szeletien, jerzmanowicien).

3 Materiální kultura  Mladopaleolitická štípaná industrie – čepelová technika, kýlovitá a vyčnělá škrabadla, kanelovaná obloukovitá rydla, retušované čepele, odštěpovače, hroty typu Krems, čepelky typu Dufour.  Kostěná industrie – hroty s rozštěpenou bazí, mladečské hroty, hladidla.  Mobilní umění – jeskyně Švábské Jury (Vogelherd, Geiβenklösterle, Hohlenstein-Stadel, Hohle Fels), Fanny (Stratzing)…  Parietální umění – nejstarší jeskynní malby (Chauvet), malby uhlem.  Doklady hudby – flétna z Geiβenklösterle.  Ozdoby a šperky – provrtané zuby a mušle (Švábská Jura, Líšeň).  Domestikace psa – na základě genetických analýz asi před lety.

4

5 Aurignacké umění

6 Aurignacien v Čechách  Na rozdíl od předchozích období je mladý paleolit v Čechách zastoupen méně, což je zřejmě dáno obtíženější průchodností české kotliny, její orientací k severovýchodu a snad i stavem výzkumu. Platí to zejména pro počátek mladého paleolitu.  Zatímco industrie s listovinými hroty jsou reprezentovány zatím jen ojedinělými nálezy (Milostín, Krupá, Přehýšov, Jaroslav…), které mohou navíc souviset již se středopaleolitickým osídlením (altmühlien) a možné bohunicienské osídlení je doloženo pouze jedním souborem, který navíc nese také znaky aurignacienu (Sedlec - Hradsko), tak doklady aurignacienu jsou již početnější, přesto aurignacká stratifikovaná lokalita v Čechách stále chybí.  Z Čech pochází asi 12 aurignackých souborů z přemístěných poloh a několik nevýrazných povrchových souborů. Nejlépe poznaným mikroregionem je okolí Nesuchyně a Mutějovic (okr. Rakovník), odkud je známo pět povrchových lokalit.

7 Sedlec (Hradsko v Čechách)  Osídlení na plochém temeni ostrožny s raně středověkým hradištěm (Kanina). Industrie v přemístěné poloze mělce pod povrchem ve výplni erozních rýh.  Soubor necelých dvou tisíc artefaktů většinou z SGS, méně z tefritického čediče z Českého středohoří, křemence a jiných lokálních surovin.  Mezi nástroji převládají škrabadla (i aurignacká) nad rydly, početná jsou drásadla, objeví se i vrtáky, retušované čepele, čepelové hroty, ojedinělý je sekáč. Z bohunicienské složky jsou zastoupeny levalloiské produkty.  Snad se jednalo o opakovaně navštěvované sídliště. Nalezly se i zbytky barviva, ojedinělá zvířecí kost a uhlíky jehličnanů.  Otázka interpretace souboru – analogie např. povrchový soubor z Brna- Podstránské. Jedná se o umělé smíchání obsahu více kulturních vrstev (Svoboda) nebo o svébytnou industrii z počátku mladého paleolitu (bohunicien – Nerudová)?

8 Mutějovice, Nesuchyně  Mikroregion s aurignackým osídlením. Na území dvou katastrů se nachází pět povrchových lokalit.  Nepočetné soubory štípané industrie jsou vyrobeny z patinovaných místních rohovců a SGS. Jejich geografická blízkost, stejné použité suroviny i technologie a typologie nevylučují možnost, že jde o polohy osídlené stejnou skupinou lovců.  Nesuchyňské lokality leží na hřbetu nad soutokem Lišaňského a Nesuchyňského potoka. Mutějovické spočívají na jižních svazích nad Lišanským potokem.

9

10 Holedeč u Loun  Stratifikovaný nález z roku 1912 z místní cihelny. Asi 4 cm mocná vrstva s artefakty a uhlíky v hloubce asi 320 cm.  V okolí balvanu zlomky kostí a několik set kusů ŠI. Nedaleko byla objevena uhlíková čočka se třemi artefakty, zvířecí kostí a koňskými zuby.  Interpretace: Dílna poblíž ohniště (J. Fridrich). Celkem šest nástrojů (škrabadla – jedno vyčnělé a tři vysoká). Dílenský charakter – jádra, skládanky.  ŠI vyrobena z porcelanitu a místního rohovce, méně z SGS a křemence.  Nálezová vrstva ležela v písčité soliflukcí přemístěné vrstvě v podloží spraše na úpatí kopce Chlumu nad říčkou Blšankou ve strategické poloze vyústění úzkého údolí Blšanky do širší nivy.  Další aurignacké nálezy pocházejí z Bečova nebo Prahy – Dejvic. Celkově je aurignacké osídlení Čech ve srovnání s okolními regiony velice chudé.

11 Aurignacien na Moravě  Aurignacien je na Moravě co do počtu lokalit nejhojnějším technokomplexem, ve velké většině případů se ale jedná o povrchové lokality – viz M. Oliva: Aurignacien na Moravě (1987).  K. Absolon označoval aurignacienem všechny nálezy od středního paleolitu (primitivní aurignacien) až po gravettien. Později došlo k vyčlenění gravettienu (pavlovienu) a technokomplexů z počátku mladého paleolitu (szeletien, bohunicien).  Aurignacké lokality se na Moravě objevují až po chladném výkyvu HE 4 (40-39 tisíc BP cal), ale v Dolním Rakousku se časný aurignacien objevuje již dříve (Willendorf II, AH3 – GI 11 – tisíc BP cal). Přežívání aurignacienu do střední části mladého paleolitu je diskutabilní (epiaurignacien), většina lokalit je datována do období mezi 39 a 31 tisíci BP.  Štípaná industrie obsahuje tzv. aurignacké typy nástrojů: kýlovitá a vyčnělá škrabadla (škrabadlová facie), polyedrická oblouková rydla (rydlová facie), strmě retušované čepele. Typická je strmá retuš. Čepelky typu Dufour a hroty typu Krems jsou vzácné.

12

13 Mladečské jeskyně  Již z roku 1828 pocházejí zprávy o nálezech lidských kostí v Mladečských jeskyních na vrchu Třesíně u Litovle. V letech zde J. Szombathy ze suťového kužele v Dómu mrtvých vyzvedl čtyři lebky a několik desítek kosterních zbytků nejméně sedmi jedinců (Vlček 1952) – dnes uloženo v Naturhistorisches muzeu ve Vídni.  Další dvě kalvy, které nalezl J. Knies (1904) v jeskyňce v někdejším lomu západně od vchodu do jeskyní shořely v mikulovském zámku roku Jedná se o jedny z nejstarších nálezů Homo sapiens v Evropě ještě s některými archaickými znaky. Ojedinělé nálezy ŠI pochází i z blízké jeskyňky Podkova.  V suťovém kuželu bylo nalezeno také několik kostěných mladečských hrotů, několik kostěných nástrojů s provrtem, šídel a provrtané zvířecí zuby (bobr, los, vlk, medvěd). Ze ŠI ze vchodu do jeskyní pochází vyčnělé škrabadlo a polyedrické rydlo (nebo jádro) – dnes ztraceno. Z boční jeskyňky pochází dvě pazourkové čepele.  M. Oliva uvažoval o stopách jeskynních maleb v Dómu mrtvých – neprůkazné.  Datování: Stáří lebek datovaných metodou AMS (VERA) je asi 31 tisíc BP. Vedle nálezů z rumunské jeskyně Pestera cu Oase jde o nejstarší nálezy moderních lidí v Evropě.  Fauna: pratur, sob, medvěd jeskynní, vlk, liška, kůň, mamut, nosorožec, bizon, bobr, jelen, los, sysel.

14 Mladečské jeskyně

15

16

17 Stránská skála (Brno – Slatina)  Aurignacké artefakty uloženy většinou v horní fosilní půdě nad vrstvami bohunicienu na lokalitách Stránská skála II, IIa, IIIa, IIIb a IIIc. Zbytky soliflukcí rozvlečených ohnišť.  Jedná se o střední a mladší fázi aurignacienu (kolem tisíc BP, tj tisíc BP cal), GI 6-8.  Ateliér, většina artefaktů vyrobena z rohovce typu Stránská skála, mladopaleolitická čepelová industrie. Škrabadla převažují nad rydly.  Střední aurignacien (SS-IIa-4, BP): prizmatický jádra (1 i 2 podstavy), početná škrabadla (i aurignacká), rydla hlavně na lomu, početné vruby a zoubky, drásadla, méně často retušované čepele, vrtáky, odštěpovače a kombinace.  Mladý aurignacien: Zachycen na bázi nejmladší spraše (SS- IIa-3, asi méně než BP) nad středním aurignacienem. Jádra menších rozměrů bez připravených podstav. Více retušovaných nástrojů. Vyrovnává se poměr škrabadel a rydel.  Publikováno J. Svobodou a O. Bar-Yosefem (sborník).

18 Brno – Líšeň - Čtvrtě  Nejbohatší paleolitická povrchová lokalita na Moravě. Převažuje bohunicienská složka a rohovec typu Stránská skála.  V roce 2009 proběhl menší výzkum na okraji hlavní koncentrace povrchových nálezů. Byla nalezena aurignacký industrie v podloží jen asi 20 cm mocné spraše v jílovitých sedimentech.  Unikátní je nález provrtané ulity terciérního plže – doklad výroby šperků (náhrdelníky).  ŠI převážně z SS. Jedno vyčnělé a dvě strmě retušovaná škrabadla. Jednopodstavová jádra. Okrové barvivo  Datování: BP, tj. ca 35 tisíc BP cal.  Poblíž byly nedávno vyzvednuty aurignacké artefakty z profilu v trati Na Výhonem (32500 BP) – kýlovitá škrabadla, čepelky, okrové barvivo, kamenná podložka….

19 Brno – Líšeň - Čtvrtě

20 Vedrovice Ia (Krumlovský les)  Lokalita zkoumaná M. Olivou v letech 1992 a Svrchní polohy lze přiřadit k aurignacienu.  Horizonty 3 a 4 jsou v interpleniglaciální půdě, horizont 2 jsou ojedinělé nálezy ve spraši a horizont 1 je místní shluk nálezů ve spraši postižené půdotvornými procesy.  Industrie dílenského charakteru (KL) – skládanky svědčí o těžbě čepelí z jednopodstavových prizmatických jader.  Soubor nástrojů obsahuje škrabadla a retušované čepele. Rydla chybějí.  Zlomky koňských kostí a zubů.  V okolí bohaté archaicky působící povrchové soubory z Vedrovic II a Kupařovic a další méně početné kolekce pocházejí z katastrů Vedrovic, Olbramovic a Kubšic.

21 Milovice  Lokalita zkoumána v 80. letech M. Olivou. Pod pavlovienskými vrstvami se nacházel 0,6 m mocný aurignacký horizont datovaný (Milovice D, svrchní poloha uhlíků) až (Milovice L, spodní poloha).  Artefakty v interpleniglaciálním půdním sedimentu pod spraší. Několik hnízd artefaktů. Uhlíkové čočky – skupiny ohnišť. Nepočetná fauna (mamut, kůň).  Industrie hl. z rohovců. Nástroje: škrabadla, drásadla, rydla, retušované čepele, vruby.  V okolí povrchová lokalita se spongolitovou industrií v Bulharech (Syslí kopec) Aurignacké artefakty pocházejí i z báze souvrství v DV II a v Pavlově I.

22 Napajedla - cihelna  Oblast Dolnomoravského úvalu a Napajedelské brány představuje region podrobně analyzovaný P. Škrdlou s hustou sítí gravettských lokalit v nižších polohách a aurignackých lokalit (Jarošov, Březolupy, Křížany) ve vyšších polohách. Aurignacké osídlení navazuje na severnější osídlení Kroměřížska a Zlínska.  V letech proběhl výzkum aurignacké lokality přemístěné sesuvem půdy z vyšší polohy do napajedelské cihelny vedený P. Škrdlou. Nalezen byl soubor nepatinované industrie z SGS pocházející z vrstvy šedavých sediimentů datovaný AMS na BP.  Soubor nástrojů se skládal ze strmě retušovaných škrabadel, nepočetných rydle, retušované čepele, vrubu a hrotu. Úštěpy převažovaly nad čepelemi a čepelkami.  Jedná se o jediný datovaný soubor z východní Moravy.

23

24 Povrchové lokality - Brněnsko  Maloměřice – Občiny: Lokalita nad řekou Svitavou. Převážně spongolitová industrie, které bylo na základě typologie přiřazováno vyšší stáří (Valoch). Škrabadla výrazně převažují nad rydly, vysoké zastoupení drásadel.  Maloměřice II – Borky: Lokalita nad řekou Svitavou nedaleko magdalénské povrchové lokality. Rydla (včetně kanelovaných) mírně převažují nad škrabadly. Zastoupena jsou i drásadla, retušované čepele, odštěpovače, vruby a zoubky. Nedaleko aurignacké lokality v okolí Líšně (Kopaniny, Čtvrtě, Nad Výhonem…) a Stránské skály.  Kohoutovice: Epiaurignacká industrie vyrobená z SGS, MJR, T-Z a radiolaritu. Výrazná převaha rydel (kanelovaná, příčná, hranová). Industrie drobných rozměrů. Početné kombinace. Ojediněle se vyskytl i trojúhelníkový bifas a otupené čepele. Nedaleko je epiaurignacká lokalita Jundrov s vysokým zastoupením radiolaritu.  Tvarožná I – Nová pole: Vyvinutý aurignacien s výraznou převahou rydel nad škrabadly. Radiolaritová industrie! Vysoký podíl čepelí. Rydla zahrnují aurignacké tvary, častá také rydla na vkleslé retuši a kombinace. Přítomna také méně početná aurignacká škrabadla. Nepočetná hrubotvará industrie ze sluňáku. Nedaleko lokalita Tvarožná II – Velatické vrchy z MJR a převahou škrabadel nad rydly a Vítovice I – Záhumenní s vysokým zastoupením odštěpovačů.

25

26 Povrchové lokality - Prostějovsko  Kelčice I – Předina u Dobrochova: Lokalita na vrcholu kopce Předina předsunutého do úvalu (Svoboda, Přichystal). Artefakty zde sbíral J. Kopecký. V silicitové industrii (SGS, MJR, T-Z) převažují škrabadla nad rydly. Vyskytly se i plošně retušované artefakty. Početná jsou drásadla a odštěpovače, hlavně ve sluňákové hrubotvaré složce. Časté strmé retuše. Archaický ráz industrie.  Ondratice II – Zadní Hony: Drobnotvará industrie epiaurignacienu převážně z SGS. Výrazná převaha rydel včetně aurignackých typů. Častá jsou také rydla hranové a příčná. Vyskytnou se i retušované čepele, odštěpovače a drásadla. Ojedinělé jsou plošně retušované nástroje. Nedaleko je podobná lokalita Ondratice VII – Kopaniny.  Alojzov I – Golštýn (Určice): Typický epiaurignacký soubor s dominancí rydel. Industrie z SGS. Častá polyedrická a příčná rydla. Drobnotvará industrie. Početné také kombinace, drásadla a odštěpovače. Objeví se i bifaciálně retušované nástroje. V okolí více méně bohatých poloh (např. Seloutky – Vinohrady, Bouzovce).  Slatinice I: Epiaurignacká lokalita na svahu kopce Kosíř poblíž minerálních pramenů. Převaha rydel a SGS. V okolí více méně početných souborů – např. Slatinky I. Klasická oblast epiaurignacienu s analogiemi ve stratifikovaných souborech z Rakouska (Alberndorf a Langmannersdorf).

27

28 Povrchové lokality - Kroměřížsko  Bohatá oblast zpracovaná L. Pěluchovou – Vitošovou. Na jihu navazují lokality v Napajedelské bráně a v Dolnomoravském úvalu a na severu aurignacké osídlení Moravské brány. Bohaté je zejména osídlení severně od Napajedelské brány, západně od Otrokovic.  V oblasti se nachází zdroj suroviny – rohovec typu Troubky – Zdislavice, který tvoří v aurignackých souborech významný podíl, s výjimkou zdrojové oblasti (Troubky, Zdounky) však nikde nepřevládl.  Nová Dědina I - Horákovsko: Drobnotvará industrie. Výrazná někdy až okrouhlá škrabadla, hojná rydla a kombinace. Časté retušované čepelky. Významná část vyrobena z křišťálu! Méně početná drásadla a retušované čepele. V okolí šest dalších povrchových stanic. Poblíž stanice Nová Dědina II – Kostelíky s velkým podílem nástrojů.  Bělov I - Kukla: Škrabadla mírně převládají nad rydly. Četné retušované čepele a čepelky, drásadla a kombinace. Méně je zobců, vrtáků a odštěpovačů.

29

30 Povrchové lokality - Kroměřížsko  Kvasice I - Lány: Mírná převaha škrabadel (čepelových, méně aurignackých) nad rydly. Početné retušované čepele a čepelky (někdy i hrotité připomínající vrtáky). V okolí více aurignackých stanic.  Žlutava I – Díly u Dubníku: Nedaleko napajedelské cihelny. Škrabadla (hlavně aurignacká) výrazně převažují nad rydly. Četné mikročepelky, někdy i retušované (Dufour). Převaha SGS. V okolí více lokalit.  Lhotka I: Lokalita jižně od Kroměříže. Převažují vyčnělá krčkovitá škrabadla až zobce (Zinken) typu Lhotka. Zbytek industrie tvoří čepelová škrabadla, rydla, kombinace a další typy.  Další lokality: Jedná se o oblast s nejhustší koncentrací aurignackých povrchových lokalit ve střední Evropě. Další lokality např. v okolí Milovic, Karolína (radiolaritový bifas), Zdounek, Věžek, Lubné, Bařic…

31

32 Povrchové lokality -Moravská brána  Exponovaný region tvoří spojnici mezi údolím Dunaje a Středoevropskou nížinou. Mezi surovinami zde převažují SGS, objeví se i MJR, křemence a radiolarity. Zdejší soubory jsou řazeny k tzv. pomoravskému aurignacienu, který zde byl definován (viz výše).  Přestavlky I: Škrabadla převažují nad rydly. Výrazná okrajová retuš. Objevily se tři listovité hroty a drásadla s plochou a stupňovitou retuší. Soubor doplňují odštěpovače, retušované čepele a zoubkované nástroje.  Lhota u Lipníka I: Dominuje SGS. Rydla převažují nad škrabadly. Mezi listovitými hroty převažují hroty trojúhelníkovité. Soubor doplňují drásadla, odštěpovače a retušované čepele.  Pavlovice: Stanice na výběžku Kelčské pahorkatiny. Artefakty z SGS doplňuje hrubotvará křemencová složka industrie. Rydla (klínová i hranová) převažují nad škrabadly. Aurignacké typy škrabadel chybí. Vzácně se objevilo drásadlo, vrub a odštěpovač. Drásadla a zoubky jsou zastoupeny ve hrubotvaré složce.  Další lokality: V okolí se nachází více lokalit, u kterých však není zařazení aspoň části souboru k aurignacienu jisté – Černotín I – Malá Kobylanka, Stachovice, Bílovec…

33 Listovité hroty ze Lhoty u Lipníka

34 Povrchové lokality - Kloboucko  Křepice I a II: Dvě stanice na výběžcích Žďánického lesa nad Svratkou. Kromě KL se vyskytují i MJR, SGS a radiolarit. Škrabadla převažují nad rydly. Objevily se i čtyři listovité hroty. Výrazná jsou někdy stupňovitě retušované drásadla. Objeví se i odštěpovače, vruby a retušované čepele.  Diváky: Archaicky působící soubor. Častá hranolová jádra. Škrabadla (i aurignacká) převažují nad rydly, častá jsou drásadla, někdy plošně retušovaná. Objeví se i listovité hroty, vruby, zoubky, retušované čepele, oškrabovače a kombinace.  Další lokality: V okolí se nachází více méně početných souborů archaicky působícího aurignacienu se szeletoidními prvky – Klobouky, Boleradice, Brumovice, Krumvíř…

35

36 Pomoravský aurignacien – míškovický typ  Definice: Aurignacoidní industrie pocházející převážně z povrchových lokalit v okolí řeky Moravy s přítomností szeletských prvků, zejména drásadel a listovitých hrotů, někdy trojúhelníkového tvaru (Lhota u Lipníka, Kvasice). Termín použil B. Klíma (1978) pro soubor z Přestavlk, M. Oliva používá termín míškovický typ (1990).  Míškovice: Lokalita na Holešovsku na svazích kopce Křemenná. Mezi surovinami zde převažují SGS, zastoupeny jsou i radiolarit, MJR a ojedinělé exotické suroviny. Škrabadla jsou spíše nízká úštěpová než vysoká, mezi početnými rydly převažují hranová rydla nad klínovými a rydly na lomu. Objeví se i listovité hroty přednostně z radiolaritu. Zastoupeny jsou i čepelky, někdy otupené, retušované čepele a drásadla.  Další lokality: Menší soubory pocházejí i z dalších lokalit na Holešovsku (Ludslavice, Pohořelice…). M. Oliva sem řadí i další soubory z východní Moravy (Lhota u Lipníka, Přestavlky, Pavlovice u Přerova, Buchlovice…

37 Míškovice I - Křemenná

38 Aurignacien na Slovensku  Studiu aurignacienu na Slovensku se věnovali hlavně F. Prošek, J. Bárta, L. Bánesz a Ľ. Kaminská.  Na západním Slovensku se aurignacien v typické podobě téměř nevyskytuje. Zajímavým nálezem je zlomek hrotu s rozštěpenou bazí z jeskyně Dzeravá skala, který Ľ. Kaminská spojuje s aurignackým osídlením jeskyně.  S aurignacienem současné mohou být industrie s trojúhelníkovými listovitými hroty typu Moravany – Dľhá.  Bohatá oblast s aurignackým osídlením se nachází na východním Slovensku (Barca, Tibavá…).

39 Industrie typu Moravany - Dľhá  Na západním Slovensku byla objevena skupina lokalit s industrií s listovitými hroty trojúhelníkového tvaru s konvexní bází. Tyto industrie by mohly být současné s aurignacienem a dříve byly považovány za mladší fázi szeletienu. Analogie mohou být hledány na Moravě (Lhota u Lipníka, pomoravský aurignacien) nebo dokonce až v Rusku (kultura Streleckaja – Sungir).  Moravany – Dľhá: Lokalita na levém břehu Váhu nad gravettskými stanicemi (330 m) zkoumaná již L. Zotzem a K. Absolonem. Industrii publikoval J. Bárta. Při revizním výzkumu Ľ. Kaminské roku 2008 bylo objeveno několik artefaktů v půdním sedimentu pod spraší, bohužel žádné uhlíky a kosti. Z uhlíků ze Zotzova výzkumu pochází datum BP ( cal BP – konec HE4 nebo počátek GIS 8). Industrie je vyrobena převážně z radiolaritu, vzácně se objeví limnosilicit a obsidián. Časté jsou hroty typu Moravany – Dľhá, dále retušované čepele, škrabadla, rydla a drásadla. Snad se jednalo o dílnu na výrobu listovitých hrotů.  V okolí se nachází více povrchových lokalit s hroty typu Moravany – Dľhá. Jedná se hlavně o stanice Trančianské Teplice – Pliešky, Trenčianska Turná – Hámre a Vlčkovce – cihelna v trati Vinohradky.

40

41 Aurignacien na východním Slovensku  Na východním Slovensku se nachází větší počet aurignackých lokalit. Jako zdroj kamenné suroviny zde většinou sloužil obsidián.  F. Prošek a L. Bánesz zde odkryli série zahloubení (Barca I-III, Tibava, Seňa, Kechnec) s ohništi a ŠI – zřejmě obydlí. Tvar je oválný nebo protáhlý, hloubka do 80 cm a délka do 5 m. Komplikované tvary v Barce I zřejmě vznikly spojením více menších objektů.  Barca: F. Prošek zde odkryl zahloubené objekty se zbytky ohnišť. Barca I (vyvinutější) – škrabadla, rydla, otupené čepelky. Barca II (archaičtější) – zahloubené objekty, zoubky, drásadla, rydla…  Tibava: L. Bánesz zde objevil zahloubené objekty, dvě ohniště, čtyři dílny na ŠI, sklad krevele, kýlovitá čepelová škrabadla, rydla.  Seňa: dílna na zpracování ŠI, kýlovitá čepelová škrabadla.  Kechnec: Uhlíkové vrstvy, lokalita na návrší. Kýlovitá škrabadla, drásadla, plošně retušované nástroje.

42 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Aurignacien a příbuzné industrie Ondřej Mlejnek, Opava 12. listopadu 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google