Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

19. září 2013VY_32_INOVACE_100320_Management_2_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "19. září 2013VY_32_INOVACE_100320_Management_2_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie."— Transkript prezentace:

1 19. září 2013VY_32_INOVACE_100320_Management_2_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/

2  řízení je třeba zabezpečit po stránce věcné a ekonomické  vedení podniku se neustále rozhoduje a tím ovlivňuje pohyb finančních prostředků do podniku a z podniku  řízení je účelné ovlivňování procesů ve vymezeném systému  aby podnik přežil v tržních podmínkách, musí být dobře veden, řízen  musí si vytvořit skupinu lidí, která nebude vykonávat vlastní provozní činnost, ale bude se zabývat řízením podniku jako celku a řízením jednotlivých složek

3  má dlouhodobý charakter Vytváření koncepcí musí odpovědět na otázky:  jaké výrobky bude podnik vyrábět a jaké služby poskytovat  jaké bude volit formy prodeje  jaké bude uplatňovat zásady cenové politiky  jaké bude uplatňovat zásady personální politiky  v jakém rozsahu bude provádět zahraniční obchod  v jakém rozsahu hodlá investovat do technického rozvoje

4  má krátkodobý charakter  operativní řízení vychází z řízení koncepčního, je jeho cílům podřízeno Jde o jednotlivé dílčí řídící akty, např.:  stanovení objemu výroby konkrétního výrobku pracovního poměru  rozhodnutí o nákupu nového stroje¨  rozhodnutí o požádání krátkodobého úvěru  změna prodejní ceny konkrétního výrobku  rozhodnutí o pronájmu nebytového prostoru

5  soustředění řídících aktů v centru, tedy u vrcholového orgánu  v podniku to znamená, že veškerá pravomoc a tedy i odpovědnost spočívá u ředitele podniku  tuhý centralismus v řízení znamená přetížení centrálního orgánu a rozhodování bez znalosti problémů na nižších stupních řízení  proto optimální řízení předpokládá vyváženost mezi centrálním řízením a decentralizovaným řízením

6  rozšíření pravomoci a odpovědnosti v rozhodování v rámci celé organizační struktury  jde tedy o to, aby každý stupeň řízení měl takový rozsah pravomoci a odpovědnosti, aby mohly být úkoly podniku jako celku co nejlépe plněny  decentralizace vyžaduje, aby bylo pečlivě zváženo, která rozhodnutí je možno uskutečňovat na nižších organizačních stupních a která je třeba provádět na úrovni vrcholového managementu

7  je cílevědomé uspořádávání lidí a věcí  uspořádání systému a vzájemný vztah jednotlivých prvků vytváří organizační strukturu podniku  v podniku se vytváří určité organizační útvary a vazby mezi nimi Organizují se:  pracovní procesy  lidské a věcné činitele

8 Při organizování se určuje:  jaké činnosti je třeba uskutečnit  v jakém sledu  v jakém čase  kde  kdo je uskuteční  pomocí čeho

9  základním prvkem organizační struktury podniku je organizační jednotka  každá jednotka má svého vedoucího, který koordinuje činnosti jednotlivých pracovníků  ve větších podnicích se organizační jednotky mohou seskupovat a vytvářet útvary vyššího stupně, např. divize. Divize  hospodářsky relativně samostatné celky schopné podnikatelského jednání  je jim svěřen určitý majetek společnosti a na činnost společnosti také přispívají  ředitel divize má odpovídající pravomoci (může rozhodovat např. o počtech pracovníků, odměňování, struktuře apod.)

10 Volba organizační struktury podniku závisí na dělbě práce při řízení. Organizování probíhá ve směru:  vertikálním - jsou vytvořeny stupně (linie) a jejich počet záleží na velikosti podniku, složitosti a centralizaci rozhodování  horizontální – vedení tvoří kromě vedoucího který má přikazovací pravomoc, i odborníci, kteří mu poskytují rady a služby

11  organizační struktura u malých podniků bývá ve formě liniové  řízení bývá často velmi složité a vyžaduje mnoho odborných znalostí  proto mívají vedoucí na vyšších stupních odborné specialisty, kteří jim radí  mají odborné (štábní) útvary  organizacím, které je mají, se říká liniově štábní  doporučení odborných útvarů vedoucí přiměřeně využije a formuluje vlastní příkazy

12  v rámci řízení je účelné, aby vedoucí delegoval svou pravomoc  delegováním pravomocí se vedoucí nezbavuje odpovědnosti za přijatá rozhodnutí  ve velkých podnicích se dělba práce dále prohlubuje a může vzniknout tzv. maticová organizace  uvedené formy organizačních struktur se využívají proto, aby byla zvýšena uspořádanost podniku jako systému Stupně řízení v podniku se rozdělují takto:  dílna – provoz – závod - podnik

13 Existuje plochá organizační struktura a vysoká organizační struktura. Plochá  klade neúměrně vysoké nároky na vrcholové vedení, které je zatěžováno zbytečnými detaily  malou výhodou je přenos informací Vysoká  modernější (uplatňuje se více) spočívá v decentralizaci  nerozhoduje všechno nejvyšší pracovník

14 Při vytváření a změnách organizační struktury je užitečné dodržovat tyto zásady:  každý pracovník je podřízen jednomu vedoucímu  jasné vymezení pravomocí a odpovědnosti (organizační řád, popis práce)  vedoucí zodpovídá za výkon podřízených, a to i v případě, že deleguje pravomoc  organizace musí být co nejjednodušší (ne zbytečně moc řídících stupňů)  jeden řídící pracovník může koordinovat jen omezený počet míst  každý řídící pracovník by měl vykonávat jednu rozhodující řídící činnost

15  organizační struktura podniku je formální, je jasně dána nadřízenost, podřízenost a pravomoci  v podniku však také vznikají neformální vztahy  vznikají spontánně mezi lidmi, kteří mají společné zájmy  v neformálních skupinách bývají také vůdčí osobnosti, i když nejsou nikým jmenováni, jsou uznávanými autoritami

16  proces formulace cílů, zdrojů a cest, kterými lze těchto cílů dosáhnout Plánujeme podle délky plánovacího období:  dlouhodobé (koncepční)  střednědobé  krátkodobé (dílčí zajištění materiálu)  velké – výroba celého podniku  malé – výroba součástky

17 z hlediska dynamičnosti:  stabilní plány (činnost v pevně stanoveném časovém období)  posuvné plány (respektují požadavek nepřetržitosti plánování, ale zahrnují i výhled na další období) podle stránek výrobního procesu:  naturální plány (jsou sestaveny prostřednictvím naturálních ukazatelů)  hodnotové plány (jsou sestaveny finančními ukazateli)

18  stanovení cílů  stanovení základní podnikové práce přesnou analýzou silných a slabých stránek  návrhy základních scénářů – základní záměry podniku, které chce provádět  vypracování a sladění variant dílčích strategií, např. marketingová, výrobková, finanční, organizační, personální  vypracování variant nové strategie  výběr optimální varianty  formulace komplexně strategického plánu

19 Nejdůležitější pro plánování je ekonomické okolí:  struktura trhu (konkurence, monopol)  podmínky vstupu na trh  stupeň koncentrace zákazníků  preferenční zájem zákazníků  možnost vstupu či podílů na zahraničním trhu (např. vysoké vývozní clo, dovozní přirážka)  cenová úroveň ostatních výrobků  cenová úroveň materiálových vstupů a jejich dostupnost  cenová úroveň pracovních sil  rozmístění zdrojů a rozmístění odběratelů

20  plánování dlouhodobé, obsahuje výrazné prvky nejistoty  předmětem je politika podniku a cíle podniku jako celku  definuje obecné dlouhodobé cíle podniku  cíle se týkají podniku jako celku  definuje silné a slabé stánky podniku  hodnotí příležitosti a hrozby vnějšího prostředí  vykonávají ho top manažeři

21 Taktické  konkretizuje cíle a prostředky, řešení určitého rozvojového problému  předmětem jsou jednotlivé oblasti podniku a cíle jednotlivých organizačních článků Operativní (výkonové)  krátkodobé  plní jednotlivé taktické cíle (např. plnění plánu výroby)

22 Strategie  dlouhodobý program činností  na strategii navazují plány, které určují způsob dosažení strategických cílů Plány  jsou soubory informací, které slouží k formulaci úkolu  musí být reálné a kontrolovatelné, obsahují zabezpečení zdrojů a časové souvislosti  plnění plánovaných úkolů si vyžaduje řadu prováděných činností (akcí) Výsledky  dosažené výsledky je nutno kontrolovat  jsou podnětem k vymezení navazujících cílů  rozsah a způsob plánování je plně v kompetenci vrcholového vedení (top managementu)

23  zahrnuje stanovení výkonů, kterých má podnik v budoucím vymezeném období dosáhnout a určení zdrojů k dosažení těchto výkonů  při plánování se využívají tzv. technickohospodářské normy (THM) Cílem je zjistit:  o jaký druh trhu jde  na jako skupinu (segment) zákazníků se zaměřit  jaký výrobek je žádaný  do jaké míry se na daném trhu uplatňuje konkurence  co chybí na trhu (jaké jsou rezervy)

24 Pro sestavení dobrého marketingového plánu je důležité vědět:  v jaké oblasti podnikáme  jaký je náš cílový trh  jaké jsou odbytové cíle  jaké problémy by mohly zabránit dosažení cílů  jaký máme rozpočet na marketing Pro plánování prodeje se zpracovává obchodní plán (business plan). Zahrnuje údaje o pozici podniku a o podnikatelském záměru. Při plánování prodeje je kromě výkonů důležité dosažení zajímavého obratu. Důležitým úkolem je stanovení prodejních cen.

25  plán odbytu stanoví rozsah, v jakém s má odbytová činnost ve vymezeném období uskutečňovat  podkladem pro plán odbytu jsou především výsledky jednání s odběrateli, které směřují k uzavírání kupních smluv, a operativní plán výroby  abychom mohli dobře a účelně plánovat, musíme podrobně znát pozici podniku

26  je jádrem řízení, je to soustavná a vědomá činnost manažera  rozhodování se uskutečňuje když máme možnost volby  rozhodovací subjekt pak může reagovat na problémy a vlivy okolí  na správnost rozhodování má vliv časový horizont (čím je delší, tím je do rozhodování vnášena větší nejistota)  dlouhodobá strategická rozhodnutí se týkají složitých problémů a jsou podložena výsledky nejrůznější analýz  tato rozhodnutí jsou velice závažná a mají dlouhodobý odpad na úspěšnost

27 Pozornost se věnuje především:  shromažďování informací, jejich zpracování a rozboru a vypracování variant možného řešení  výběru nejvhodnější varianty a zpracování závěru do souboru prováděcích příkazů  provedení příkazů (koordinace souběžných činností)  kontrole (zjistit, jestli se správně plní příkazy, jestli naše rozhodnutí bylo správné, splnilo očekávání) Pro podporu rozhodování se používá různých metod např. hodnocení variant podle výnosnosti, podle vlivu na životní prostředí atd. Při hodnocení variant podle více kritérií se používají tzv. rozhodovací matice. Jednou z jednodušších metod je metoda párového porovnání.

28 Racionální (vědomé, cílové)  rozhodnutí je uskutečněno na základě analýzy (rozboru) celého problému, často s matematickým výpočtem optimálního řešení Intuitivní  rozhodnutí má formu přirozeného nebo nahodilého výběru, často problém nelze detailně analyzovat  čím je řídící pracovník kvalifikovanější, tím i intuitivní rozhodování je kvalitnější

29  jde o to, že skupina pracovníků řeší určitý problém  v první fázi jde o to, vyprodukovat co nejvíce nápadů a námětů, hodnocení jednotlivých nápadů a výběr optimální varianty přijde na řadu až poté  bez použití tohoto principu by byla řada dobrých a užitečných nápadů ztracena a zavržena okamžitou kritikou  myšlenkový i tvůrčí potenciál skupiny je mnohem větší, protože nápady jednoho člena mohou být kombinovány s nápady druhého a mohou být rozvinuty i v jiném kontextu než byly původně zamýšleny  skupina nakonec rozhodne, které nápady budou vybrány jako nejvhodnější  čím více je nápadů, tím lépe, protože je větší pravděpodobnost, že se vyskytnou užitečné a použitelné myšlenky  obvykle platí, že výsledek bude tím lepší, čím více nápadů vznikne  brainstorming se osvědčil jako úspěšný nástroj řešení problémů, kterým lze rychle získat velké množství různých námětů

30  je náročnější, protože účastníci pracují s časovým stresem, kdy musí během několika minut napsat 3 své nápady a návrhy řešení  papír je potom předán dalšímu účastníkovi, který připíše další nápady, přičemž se inspiruje náměty, které jsou na papíře již zaznamenané  po chvíli předá papír dalšímu účastníkovi  produkce nápadů končí, jakmile každý účastník dostane zpět svůj papír

31 Komunikace  je přenos informací  je to velmi významná činnost při řízení  předmětem komunikace jsou informace Informace  zpráva, sdělení, soubor dat, které slouží ke vzájemnému kontaktu dvou systémů  soubor dat – znamená posloupnost údajů, které jsou spolu vzájemně logicky seřazené  informace jsou předávány jedním systémem (informační zdroj) jinému systému (příjemci)  informace tedy příjemci rozšiřují poznatky a zkušenosti

32  pro řízení jsou informace důležité, protože jsou nezbytné k dosažení cílů  při řízení se informace nejdříve vytvářejí, zaznamenávají, zpracovávají, přednášejí a uchovávají  při řízení má informace smysl jedině tehdy, když je předána  přenos informací se nazývá informační tok  bez pravdivých a včasných pravdivých informací nelze podnik řídit  nejčastějším přenosem informací je lidská řeč  informace se také přenášejí:  písmem  zvukovými nebo světelnými signály  obrázky, grafy

33  při řízení je nenahraditelné mluvené slovo  kromě toho se používají při řízení vizuálně vnímatelné informace: texty, schémata, plány, filmy atd.  při přenosu informací je důležitá transformace (schopnost dorozumívání) a u příjemce je to interpretace (správné pochopení)  zpětná vazba má v komunikaci velký význam  čím více zpětných vazeb existuje, tím více je komunikace účinnější  v řízení je velice účinný přímý rozhovor – umožňuje zjisti okamžitou reakci (vidím gesta)

34 umožňuje:  zopakovat informaci  může zdůraznit důležitost informace  podat informaci zajímavě  zpráva musí být pozitivně naladěna  řídící pracovník by měl podávat pravé informace a v pravý čas  informace podané moc brzy mohou zastarávat a měnit se  informace podané příliš pozdě nebudou dobře pochopeny, prostudovány  v podniku se šíří oficiální i neoficiální informace  oficiální se šíří formálními komunikačními cestami a prostředky  neoficiální – šíří se osobním kontaktem  informace se při svém přenosu zkreslují a vznikají informační šumy

35 Motivování  účelné působení na chování a jednání lidí s úmyslem dosáhnout stanovených cílů  význam lidského činitele v podniku je obrovský  je potřeba, aby každý pracovník vykonával svou práci co nejvýhodnějším způsobem a stále se zdokonaloval a zlepšoval ve své práci  na pracovníka je třeba nějak působit, aby úkoly plnil lépe Motivace zahrnuje:  vytváření pracovních návyků  podněcování pracovníka k dobrému výkonu a zlepšování práce  vytváření dobrých vzájemných vztahů mezi pracovníky

36 Motiv  je vnitřní podnět, který vede člověka k určitému jednání  motivovat znamená aktivně a cílevědomě podněcovat lidské jednání Stimul  vnější podnět  pobídka ke zlepšení, usměrňuje motivaci pracovníků  cílem stimulace je posílit nebo omezit určitou aktivitu  stimulace se používá ke zlepšování vztahu lidí k práci  toho se dosahuje pomocí různých podnětů (odměny + tresty)

37 podněty hmotné  např. mzda, prémie, podíl na zisku, příspěvky na stravování, zdarma poskytované zboží atd.  člověk je potřebuje k zajištění své existence podněty morální, nehmotné  např. pochvala, udělení prestižní ceny, prestižní funkce  apeluje na potřeby uznání, prestiže  může mít výrazné motivační účinky

38  odměnu vázat na konkrétní výsledek, neodměňovat všechny stejně  odměňovat hmotně i morálně (ve správném poměru)  včas seznámit zaměstnance s cíli motivace  chválit před kolektivem, kritizovat a trestat v soukromí  vyhýbat se unáhleným kritikám  být spravedlivý, nestranný, přiměřený  s motivací souvisí pravidelné hodnocení zaměstnanců (jejich výsledků a vztahu k firmě)

39 Hodnocení se obvykle zaměřuje na to, aby zjistilo:  plnění pracovních úkolů (co a jak zaměstnanec dělá - posouzení výkonu a výsledků)  chování v pracovním procesu a mimo něj  osobní a charakterové rysy (jaký zaměstnanec je, vlastnosti, postoje)  výsledky hodnocení slouží především pro rozhodování o výši mzdy, o budoucím úkolu, potřebě školení atd.  součástí hodnocení je pohovor s pracovníkem  rozhodujícím měřítkem celkového hodnocení je výkon zaměstnance a ne jeho osoba  při hodnocení by se neměly vytýkat pouze chyby, ale také objektivně vymezit přednosti

40  představuje dozor, dohled  je součástí řízení  je to proces, který umožňuje zjistit odchylky skutečného stavu od žádoucího a podle toho navrhovat opatření  kontrola umožňuje poznat, jaký je skutečný stav věcí, jak se dodržují normy a plní příkazy, jaký je průběh a výsledek vykonané práce  jde o porovnání skutečného stavu se stavem plánovaným  kontrolu provádějí řídící pracovníci většinou formou osobní kontroly (hlášení, zprávy)

41  kontrola přímá – inventura na místě  kontrola nepřímá – porady, kontrola výkazu podle času konání kontroly:  předběžná (kontrola plánu )  průběžná (kontrola výrobního procesu)  následná (po skončení činnosti) podle doby trvání:  nepřetržitá  občasná pravidelná (inventarizace)  občasná nepravidelná (přepadová kontrola) podle velikosti:  komplexní  dílčí

42 souhrnná  obsahuje všechny části řízeného procesu namátková  provádí se na základě nahodilého výběru kontrolovaných částí nebo operací výběrová  provádí se na základě přijatého pravidla výběru tak, aby bylo možno z vybraného počtu kontrolovaných věcí nebo jevů uvažovat s dostatečnou přesností o vlastnostech celého souboru Subjekt kontroly  je osoba, útvar či instituce, která kontrolní činnost vykonává Objekt kontroly (předmět)  je to, čím se kontrola zabývá (např. správnost dokumentů)

43 preventivní  předchází se možnému chybnému zadání úkolů průběžná  uskutečňuje se v průběhu realizace zadaných úkolů  umožňuje včas odstranit vyskytující se chyby (při výrobě)  patří do operativního řízení  musí být včasná a pohotová  na základě výsledů je možno zjistit kvalitu a účinnost výroby  výsledek slouží také k prosazení změn nebo zrušení určitých prací

44 následná kontrola  je zaměřena na minulost a zkoumá způsob dosažení výsledků  zkoumají se vývojové tendence, časové souvislosti a vlivy, které na dosažení výsledku působily  výsledky slouží pro poučení se z chyb Na základě výsledku kontroly je nutné připravit návrhy odpovídajících opatření a rozhodnutí. Jde o to, aby rušivé vlivy a nežádoucí odchylky byly potlačeny.

45

46 NOVOTNÝ, Zdeněk. Podniková ekonomika 4. Břeclav: Moraviapress, ISBN KLÍNSKÝ, Petr. Ekonomika 4. Praha: EDUKO nakladatelství, s.r.o., ISBN Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010


Stáhnout ppt "19. září 2013VY_32_INOVACE_100320_Management_2_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie."

Podobné prezentace


Reklamy Google