Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DĚJINY EU Evropská integrace 1984-1992. Klíčové problémy Společenství na poč. 80. let Institucionální  Posílení exekutivní role Komise  Posílení role.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DĚJINY EU Evropská integrace 1984-1992. Klíčové problémy Společenství na poč. 80. let Institucionální  Posílení exekutivní role Komise  Posílení role."— Transkript prezentace:

1 DĚJINY EU Evropská integrace

2 Klíčové problémy Společenství na poč. 80. let Institucionální  Posílení exekutivní role Komise  Posílení role Evropského parlamentu v legislativním procesu  hlasování v Radě ministrů (překonání lucemburského kompromisu) Rozvoj společných politik a EPS Rozpočet  nárůst výdajů na CAP, vyřešení britské vratky, přistoupení Španělska a Portugalska

3 Návrhy rozvoje Společenství 1975 – Tindemansova zpráva  Rada – posílení většinového hlasování  Posílení exekutivních pravomocí Komise a posílení role předsedy Komise  Rozšíření pravomocí ESD  Zapojení EP zvoleného v přímých volbách více do legislativního procesu  1976 – jednání ER v Haagu, zde fakticky odmítnuta 1981 – Genscher-Colombův plán  Navrhl, aby vlády přijaly tzv. evropský akt, ve kterém by vlády potvrdily, že chtějí rozvoj a posílení Společenství  Rozvoj společné zahraniční politiky  Posílení mezivládní spolupráce ve Společenství

4 Návrhy rozvoje Společenství Slavnostní deklarace o Evropské unii (Stuttgart, 1983)  Nejvýznamnější vyústění jednotlivých návrhů, deklarace se opírala zejména o Genscher-Colombův plán  Nezávazná deklarace  Rozvoj hospodářských politik – společná obchodní politika, CAP, EMS, rozvoj regionální a sociální politiky  EPS – prohloubení konzultací, definice společných zájmů  Institucionální otázky – posílení konzultací EP, častější delegace kompetencí na Komisi, překonání Lucemburského kompromisu v Radě  V otázce Lucemburského kompromisu se objevily nejvýznamnější rozpory mezi členskými státy Dánsko, VB, Francie, Irsko a Řecko ho chtěly zachovat Zbývající země naopak prosazovaly většinové hlasování

5 Návrhy rozvoje Společenství Projekt Evropské unie (přijat v r Evropským parlamentem)  A. Spinelli  Alternativní návrh rozvoje Společenství  Návrh federální ústavy, která by spojila všechny tři zákládající smlouvy  Komise = exekutiva, posílení nezávislost na státech  Rada a Parlament = legislativa Rada – Komora států, kde by hlasovalo většinově Parlament – Komora národů  Princip subsidiarity – Společenství bude řešit jen ty otázky, u nichž není možné efektivní řešení na nižší úrovni  Vymezení kompetencí mezi Společenstvím a státy  Výlučné a konkurenční  Vlády o tomto návrhu nejednaly

6 Jednání ER ve Fontainebleau (1984) Odblokování rozvoje Společenství Politické změny  V r se francouzským prezidentem stává socialista Francois Mitterand  1982 se německým kancléřem stává křesťanský demokrat Helmut Kohl  I přes ideologické rozdíly se vytváří tandem Mitterand- Kohl

7 Jednání ER ve Fontainebleau (1984) Vyřešení rozpočtového problému (francouzsko-německá dohoda)  Zvýšení odvodu z DPH z 1 na 1,4 %  Ústupky Francie v CAP – zavedení kvót (mléčné kvóty), zavedení zásady rozpočtové disciplíny  Britská vratka – 2/3 rozdílu mezi odvody na DPH a jejími příjmy z rozpočtu  Snížil se příspěvek Německa, zvýšil se příspěvek Francie Ustavení Adonninova výboru  Otázka evropské identity a demokratického deficitu Ustavení Doogeova výboru – reforma institucí, Doogeova zpráva  Návrh na vytvoření Evropské unie  dokončení vnitřního trhu  vytvoření společné zahraniční politiky (institucionalizace)  Rada – překonat Lucemburský kompromis a realizovat praxi většinového hlasování (x odpor VB, Dánska a Řecka)  Komise – posílení exekutivních pravomocí pro dokončení vnitřního trhu  EP – spolurozhodování s Radou

8 Jednání ER ve Fontainebleau (1984) Vlády se rozcházely v otázce, zda vypracovat novou smlouvu, revidovat stávající smlouvy nebo si vystačit se stávajícími smlouvami  Revize odmítala zejména VB – návrh gentlemanských dohod mezi vládami, které by zlepšily spolupráci mezi vládami  Naopak revizi smluv chtěla Itálie a země Beneluxu  Otázka Lucemburského kompromisu – proti VB, Dánsko, Řecko Jednání ER v Miláně v 6/1985  Rozhodnutí o svolání mezivládní konference  Všichni pro s výjimkou VB, Dánska a Řecka, ale nakonec se mezivládní konference zúčastnily

9 Mezivládní konference a Jednotný evropský akt Od 9/1985 – 2/1986 (Lucemburk) Aktivita lucemburského předsednictví a Komise, které předsedal Jacques Delors  Komise prosazovala závěry Bílé knihy o vnitřním trhu (lord Cockfield, 1985)  Vytvořit „prostor bez hranic“, skutečné naplnění 4 svobod  Popis stávajícího stavu a identifikace překážek (279 překážek), které brání jeho dokončení  Zároveň je nutné vyřešit institucionální otázky  Zájem o vytvoření vnitřního trhu překonal odmítavé stanovisko Velké Británie a Dánska k institucionálním reformám

10 Mezivládní konference a Jednotný evropský akt JEA podepsalo v 2/ z 12 zemí (Benelux, Německo, Francie, Velká Británie, Irsko, Španělsko a Portugalsko) Ostatní:  Dánsko – referendum, protože dánský parlament s podpisem JEA nesouhlasil  Itálie – nutný souhlas parlamentu s podpisem  Řecko – čekalo na výsledek dánského referenda  Irsko – Nejvyšší soud rozhodl, že JEA odporuje irské ústavě  Referendum 5/1987 – většina občanů pro

11 Jednotný evropský akt Institucionální otázky  Rada – používání praxe většinového hlasování (překonání LK), jednomyslnost ale byla v některých případech zachována  Komise – posílení exekutivních pravomocí na základě delegace Radou (delegovaná legislativní pravomoc)  Posílení tzv. komitologie – systém výborů, ve kterých zástupci členských zemí kontrolují výkon delegovaných pravomocí  EP – zavedena procedura spolupráce (posílení, ale nezískal právo veta) a souhlasu (např. přijímání nových členských států)

12 Jednotný evropský akt Vnitřní trh jako prostor bez hranic  Odstranění fyzických bariér = odstranění kontroly pohybu osob a zboží na hranicích členských států  Slaďování technických norem  Sbližování v daňové oblasti  Impuls k vytvoření HMU  Rozvoj politik – sociální, regionální, průmyslová, životní prostředí Zahraniční politika  Institucionalizace EPS, ale nepokročila dále

13 Realizace vnitřního trhu Odstranění fyzických překážek  1985 – tzv. Schengenská dohoda o volném pohybu osob  Francie, Německo, Benelux  Harmonizace vízové politiky (udělování víz příchozím ze třetích zemí, aby jedna země neměla slabší opatření než jiná)  Boj proti ilegální imigraci  Právo na azyl (odmítnutí v jednom státě znamená odmítnutí i v dalších)  1990 – schválena aplikační dohoda  K dohodě později přistupují Itálie, Řecko, Španělsko a Portugalsko, mimo zůstaly Velká Británie, Dánsko a Irsko

14 Realizace vnitřního trhu Slaďování technických norem  Volný osob – uznávání kvalifikací, usazování osob  Volný pohyb zboží – stanovení společných standardů na průmyslové zboží (výrobní normy), normy pro ochranu spotřebitele (zdraví, bezpečnost) a životní prostředí  Rozhodnutí ESD z r (Cassis de Dijon) Produkt, který se vyrobí a se kterým se obchoduje v jedné členské zemi, nesmí být odmítnut v jiném členském státu  Rozvoj politiky hospodářské soutěže Společenství (x státy zvyklé na státní zásahy do hospodářství a protekcionismus – Francie, Itálie, Španělsko)  Odstranění překážek pro poskytování finančních služeb

15 Realizace vnitřního trhu Slaďování daní (odstraňování fiskálních bariér)  Harmonizace nepřímých daní, zejména DPH  Státy se dohodly, že budou usilovat o sblížení DPH v letech a stanoví minimální sazby  Společný boj proti fiskálním podvodům  Cíl, aby se kapitál nepřeléval ze zemí, kde je zdaněný více, do zemí, kde je zdaněný méně (x Lucembursko Rozpočtové reformy  Delorsův balík 1 (1988)  Období  Přijetí dalšího zdroje financování (podíl z HDP jednotlivých zemí)  Stropy na výdaje politik – omezení výdajů na CAP, zvýšení naopak u regionální politiky

16 Hospodářská a měnová unie V druhé polovině 80. let opět návrhy na zavedení společné měny (Francie)  X Německo – nechtělo se vzdát silné marky, ochotno ustoupit za předpokladu, že evropská měna bude spravována nezávislou institucí po vzoru Bundesbanky HMU projednávána zvláštní skupinou guvernérů centrálních bank členských států a Komise  Doporučení měnové konvergence a nakonec zavedení společné měny  Výhody: měnová stabilita, silnější pozice ve vztahu k dolaru, cenová stabilita, zvýšení investic a hospodářský růst

17 Hospodářská a měnová unie 6/1989 – zasedání ER v Madridu  zahájení první etapy HMU od 7/1989 = příprava mezivládní konference, jejímž výsledkem by měla být smlouva o HMU  Velká Británie odmítla smlouvu o HMU, ale nebyla proti mezivládní konferenci 12/ ER ve Štrasburku v 12/1989  Rozhodla o konání mezivládní konference v 12/1990  Vytvoření HMU  Institucionální otázky  Společná zahraniční politika

18 Mezivládní konference o Smlouvě o Evropské unii Změny v politické situaci  Znovusjednocení Německa  , konference 2+4 – smlouva, ve které velmoci uznaly sjednocení Německa  Rozšíření ES, ale beze změny smluv  1990 – změna politické reprezentace ve Velké Británii - nástup Johna Majora (příznivěji nakloněn evropské integraci) Pro jednání významné iniciativy Mitteranda a Kohla  První v 4/1990 – témata, o kterých by se mělo diskutovat  Druhá v 11/1990 – nástin politické unie, která měla směřovat k federaci  Rozšíření pravomocí Společenství – rozvoj politik, nové politiky  Zavedení evropského občanství  EP – spolurozhodování  Evropská rada – orgán rozhodující o strategických směřováních EU  Rada – kvalifikovaná většina  Zahraniční politika – vazba na ZEU (evropská obrana) Průběh od r do 2/1992, lucemburské a nizozemské předsednictví  Vyjednávání Smlouvy o Evropské unii

19 Lucemburský návrh tzv. chrámu Evropské společenství (komunitární model) Zahraniční politika (mezivládní model) Justice a vnitro (mezivládní model) Mezivládní konference o Smlouvě o Evropské unii

20 Model chrámu kritizován Komisí i některými členskými státy (Belgie, Nizozemsko, Řecko)  obavy, aby se Unie nerozpadla na oddělené oblasti  Naopak VB, Francie, Dánsko a Portugalsko preferovaly oddělení ZP V 6/1991 byl ER v Lucemburku schválen model chrámu jako základ pro další jednání  ZP i justice a vnitro se mohly časem komunitarizovat, tj. posunout do prvního pilíře

21 Mezivládní konference o Smlouvě o Evropské unii Nizozemské předsednictví  Konkurenční model stromu  Odmítnutí pilířů  EHS – kmen stromu, ze kterého vyrůstají nové větve (nové oblasti spolupráce)  Odmítnuto Klíčová témata:  Zahraniční politika – role ZEU jako obranné složky EU, vazba na NATO  Spory mezi atlanticisty (VB, Dánsko, Portugalsko, Nizozemsko) a evropeisty (Francie, Španělsko, Německo, Belgie, Lucembursko, Řecko)  HMU – přechod do druhé a třetí fáze, nutnost splnit konvergenční kritéria  VB – odmítla jednotnou měnu, Dánsko chtělo o otázce rozhodnout v referendu  Sociální politika – Sociální charta a Protokol o sociální politice x VB  Institucionální otázky – hlasování kvalifikovanou většinou v Radě (na které oblasti se bude vztahovat jednomyslnost) – podpis Maastrichtské smlouvy

22 Smlouva o Evropské unii Hybridní charakter EU  kombinace nadnárodního a mezivládního modelu  Nemohlo být zmíněno úsilí o federalizaci EU x VB (= centralizace)  EU nezískala právní subjektivitu, nemohla vystupovat v mezinárodních vztazích  Právní subjektivitu mělo pouze ES  Definován institucionální rámec tak, jak jej v podstatě známe dnes  3 pilíře  ES klíčové zahrnutí HMU Vyjasnění kompetencí Společenství a členských států v jednotlivých politikách Princip subsidiarity Evropské občanství – práva pro občany členských států (např. právo svobodně se pohybovat a usazovat v členských státech, právo volit a být voleb – EP, místní volby atd.)

23 Smlouva o Evropské unii Institucionální rámec (1. pilíř)  Rada – rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou, ale zároveň v mnoha oblastech zachována jednomyslnost (zájmy jednotlivých zemí)  EP  Kontrolní pravomoci – možnost odvolat Komisi jako celek, schvalování Komise  Rozšíření procedury spolupráce  Zavedení procedury spolurozhodování – omezený počet oblastí HMU – nejvýznamnější změna  Klíčová úloha RM, konzultace EP  Hospodářská politika – dodržování společných pravidel, tzv. konvergenční kritéria, bylo možné udělit sankce, když stát neplní konvergenční kritéria, ale zároveň finanční pomoc v případě hospodářských problémů  Měnová politika – udržení cenové stability  – druhá etapa HMU, splnění konvergenčních kritérií  Přechod ke třetí etapě od r nebo nejpozději k  ECB – nezávislý orgán jak na vládách, tak na komunitárních institucích Propojení s národními centrálními bankami (= Evropský systém centrálních bank) Emise jednotné měny, udržení cenové stability (protiinflační politiky – zájem hlavně Německo)

24 Smlouva o Evropské unii SZBP – mezivládní charakter  ER – strategické směry, aktuální problémy  Rada – jednomyslnost, společné pozice a společné akce  Minimální pravomoci pro Komisi a EP, ESD žádné pravomoci  Předsednictví zajišťovalo reprezentaci Unie navenek  Deklarace o ZEU – společná obrana Justice a vnitro – mezivládní charakter  Ochrana vnějších hranic, posílení spolupráce mezi justičními a policejními orgány, azylová politika, imigrační politika, vízová politika, boj s organizovaným zločinem a další  Rada – členské státy se vzájemně informují a konzultují, společná stanoviska se přijímají na základě jednomyslnosti, společné akce  Omezená role Komise, konzultace EP, žádné pravomoci pro ESD

25 Ratifikace Maastrichtské smlouvy Dánsko – první země, kde ratifikace probíhala  Folketing nedosáhl 5/6 nutných pro schválení smlouvy, proto bylo nutné vyhlásit referendum  Zamítnutí smlouvy, překvapivé (83 % účast, 50,7 % proti, 49,3 % pro)  Příčiny: nesouhlas se vznikem politické unie, ale ano hospodářské unii  Zasedání ER v Edinbourghu v 12/1992 (Edinbourghské záruky)  Výjimka ze vstupu do 3. fáze HMU a přijetí jednotné měny (VB a Dánsko má trvalou výjimku z přijetí jednotné měny)  Výjimka z podílu na evropské obraně, ale nebude bránit jejímu rozvoji  U spolupráce v justičních a vnitřních záležitostech bude přesun suverenity vyžadovat 5/6 většinu ve Folketingu  Potvrzení, že evropské občanství nenahrazuje dánské občanství  5/1993 druhé referendum (56,8 % hlasů pro a 43,2 % hlasů proti)

26 Ratifikace Maastrichtské smlouvy Francie  Prezident Mitterand rozhodl o konání referenda  Ne – gaullisté i někteří socialisté, Národní fronta, KS  Stavěli na dánském odmítnutí smlouvy, kladli důraz na národní suverenitu, vyvolávali obavy, že vláda nebude schopná řídit francouzské hospodářství, hovořili o dominanci Bruselu a bruselské technokracii  Ekonomická krize ve Francii - vina svalena na Evropu  Ano – v defenzívě  9/1992 – referendum – účast téměř 70 %  Ano – 51 %, ne – 49 % - velmi těsné  Prezidentovi Mitterandovi vyčítáno, že referendum vůbec vyhlásil, nebylo to nutné

27 Ratifikace Maastrichtské smlouvy Německo  Kritika týkající se vytvoření HMU - ztráta silné německé marky, příliš velké dotace Německa do rozpočtu Společenství  Požadavek větší demokratické legitimity EU  Spolkové země kritizovaly přesun některých pravomocí na nadnárodní instituce – revize ústavy, která dala spolkovým zemím právo dohledu na evropskou politiku  Smlouva byla přijata parlamentem, ale někteří ji předložili k jednání německému ústavnímu soudu, aby posoudil slučitelnost se Základním zákonem  Rozhodnutí až v 10/1993 – označil ji za slučitelnou Smlouva o EU vstoupila v platnost k


Stáhnout ppt "DĚJINY EU Evropská integrace 1984-1992. Klíčové problémy Společenství na poč. 80. let Institucionální  Posílení exekutivní role Komise  Posílení role."

Podobné prezentace


Reklamy Google