Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZAKLÁDÁNÍ OKRASNÉHO AKVÁRIA a jeho úskalí Pohled chovatele akvarijních ryb Zařízení a velikost akvária - podle nároků chovaného druhu nebo skupiny druhů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZAKLÁDÁNÍ OKRASNÉHO AKVÁRIA a jeho úskalí Pohled chovatele akvarijních ryb Zařízení a velikost akvária - podle nároků chovaného druhu nebo skupiny druhů."— Transkript prezentace:

1

2 ZAKLÁDÁNÍ OKRASNÉHO AKVÁRIA a jeho úskalí

3 Pohled chovatele akvarijních ryb Zařízení a velikost akvária - podle nároků chovaného druhu nebo skupiny druhů ryb Společné požadavky pro úspěšný chov ryb v akváriu začínají u kvalitního krmení (pokud možno přírodního původu). Udržení kvality vody - omezit hromadění odpadních produktů ryb na minimum. - pravidelné odkalování - částečná pravidelná (častá) výměna vody v nádrži - biologický filtr (minimalizovat obsah volného čpavku a dusitanů oxidací na méně škodlivé dusičnany) Většině dostupných druhů rostlin se v podobně provozovaných nádržích nedaří.

4 Proč? - rychlé a časté změny kvality vody submerzním rostlinám obvykle neprospívají -osvětlení bývá nedostatečné, poněvadž intenzívní světlo dopadající na vnitřní zařízení (kameny, písek, kořeny apod.) akvária netlumené porostem vyšších rostlin obvykle vyvolá (zvláště při zanedbání častého odkalování a výměny vody) bujení přisedlých druhů řas a ruduch. I ty však mohou ve vhodných případech sloužit jako zajímavá dekorace, která částečně přispívá k obnově kvality vody, životního prostředí ryb. -Řasy i vyšší rostliny do vody vylučují řadu organických látek - kromě kyslíku při asimilaci, které společně s celkovou kvalitou interiéru rostlinami zarostlého akvária příznivě působí na zdraví ryb. -Mohou se stát zdrojem doplňkové potravy obsahující řadu cenných vitamínů i vlákniny (balastních látek) chybějící v umělých krmivech.

5 - mnoho druhů ryb rostliny "programově" poškozuje. - okusováním (Konžské tetry i např. tetra císařská vykusují mladé části listů vegetačních vrcholů rostlin – lze nahradit sekaným mladým salátem)) - nepřímo (zasypáním pískem, obnažením kořenového systému a uvolněním ze substrátu apod.). - čím větší ryby (nad 10 cm) budeme v akváriu chovat, tím je pravděpodobnější, že budeme mít problémy s pěstováním rostlin.. Proč?

6 Pozor na rostlinožravé ryby

7 Které rostliny lze využít v akváriích chovatele ryb? Anubias barteri var. nana, jediný druh tohoto rodu, který i v přírodních lokalitách je schopen trvalého růstu a rozmnožování pod vodou. - snadno přiroste ke kameni či kořenu, - snadno se vegetativně množí, nesnese však zasazení do jemného písku (když sázet, tak do štěrku)..

8 Velmi dobře se daří v akváriích pěstovat i běžné druhy kryptokoryn. - nevadí jim obvykle častá (pravidelná) obnova vody - nesnášejí spíše nahromadění odpadních produktů ryb a související čpavek. - velkou výhodou bývá i jejich nízká náročnost na množství světla. -S překvapujícím úspěchem jsou chovateli pěstovány Cryptocoryne aponogetifolia, největší exempláře pocházejí z vysokých nádrží se zdánlivě zcela nedostatečným osvětlením, rychle proudící vodou z oběhového čerpadla, zasazené v substrátu z hrubšího písku. Nejkrásnější rostliny tohoto druhu - v okrasných nádržích chovatelů cichlid.

9 Je možné "zkoušet" řadu dalších druhů (např. kapradiny Microsorium pteropus, Bolbitis heudelotii, také snadno přirůstající k podkladu).

10 Je však nutno počítat s tím, že v nádržích s přísně chovatelským režimem nedokážeme udržet jemnolisté rostliny jako Limnophila, Myriophyllum, Cabomba apod.

11 Při vyšší intenzitě světla lze použít některé druhy hygrofil, jako např. Hygrophila guianensis nebo úzkolistá forma H. corymbosa, zasazené do hrubšího písku. Tyto rostliny jsou obzvláště vhodné do akvárií s "čerstvou" vodou.

12 Velmi časté jsou nádrže ozdobené jávským mechem Vesicularia dubyana; - spokojí se i s minimální úrovní světla, při které už téměř žádné jiné rostliny nerostou

13 Možnosti pěstování různých druhů akvarijních rostlin v chovných akváriích s rybami jsou samozřejmě mnohem širší, avšak možných úspěšných i nevhodných kombinací včetně zahrnutí samotného lidského faktoru (schopnosti a znalosti chovatele) je nespočet a nelze je shrnout do krátkého a jednoduchého "návodu k použití

14 Některé druhy vytírající se na rostliny

15 Pohled pěstitele akvarijních rostlin

16 -vytvořit fungující okrasné akvárium s trvale rostoucími porosty akvarijních rostlin - -udržet "vyšperkované" nádrže trvale bez problémů je velmi obtížné. -Překvapující na mnoha fotografiích je skutečnost, že jsou téměř výhradně (jiné jen doplňkově) osázeny těmi druhy rostlin, které v běžných podmínkách s jinými "pravými" vodními rostlinami odmítají růst a bez přesycení vody CO 2 je jejich využití pro akvária nemožné. -Proč je tomu tak, resp. proč tyto vybrané druhy rostlin snadno rostoucích emerzně ve sklenících nebo dovezené z asijských pěstíren (v submerzní formě) rostou výhradně v akváriích přesycených oxidem uhličitým, není na první pohled zcela zřejmé.

17 Volba rozměrů akvária nejmenší velikost okrasného akvária - objem řádu 100 litrů. Šířka ("hloubku obrazu") i délka - co největší. Hloubka vytvořeného obrazu i jeho "panorama" velmi přispívá k výslednému estetickému dojmu i u nádrží bez osázení rostlinami. Výška - není vhodné volit výšku nádrže (vodního sloupce) vyšší než 60 centimetrů Tradičně mylným názorem je domněnka, že rostliny s dlouhými listy jako Vallisneria, dlouholisté druhy Cryptocoryne nebo např. dlouholistý Echinodorus uruguayensis nutně potřebují vysokou nádržCryptocoryneEchinodorus uruguayensis

18 Písek do okrasného akvária -inertní (chemicky neovlivňující) mechanický substrát, který slouží především k zakořenění rostlin -lze použít všechny přírodní štěrkopísky, které jsou těženy jako "betonářské" - příchytné funkce pro kořenový systém - vytvoření pórovitého shromaždiště detritu (rozkládajících se organických zbytků) umožňujícího jeho aerobní bakteriální rozklad (mineralizaci). Tento proces je schopen dodat akvarijním rostlinám přirozenou cestou veškeré živiny potřebné k růstu. - pórovitost je důležitá pro dostatečný přístup kyslíku i do hlubších vrstev podkladu, aby zde nemohlo dojít (při zanedbání údržby akvária) k anaerobnímu rozkladu - poznáme jej podle černě zbarveného písku a nepříjemného zápachu. (V takovém případě stačí písek zbavit nadbytečného detritu. Sám změní barvu - na původní - za přístupu dostatečně prokysličené vody.) V zadržení detritu ve štěrkopískovém dně je zásadní odlišnost od ryze chovatelského přístupu, kde je obvykle snaha detrit odstraňovat co nejdříve, aby zbytečně neovlivnil kvalitu vody pro chované ryby. Zde je naopak odpad produkovaný rybí osádkou využíván k zásobování rostlin živinami vytvářenými průběžnou mineralizací exkretů.

19 -velikost zrna písku - neměl by v žádném případě obsahovat nejjemnější složku až do průměru zhruba 3 až 4 mm - hrubší štěrk (průměr zrna 10 mm a více) - má výhodu ve snadnějším odsávání nadbytečného detritu - nevýhodu v obtížném sázení a zakořeňování drobnějších rostlin. Jemné "kobercové" rostlinné porosty nejsou schopny v hrubém štěrku dostatečně zakořenit a neudrží se v příliš hrubých pórech dna. Naopak pro kapradiny a Anubias barteri var. nana jsou hrubé oblázky velmi vhodným substrátem pro přichycení Před vložením do akvária důkladně propereme (vyplavíme zbytky jílovitých částí). - vrstva - nejmenší alespoň 3 cm u přední stěny akvária, u zadní podstatně více podle výtvarného záměru.

20 -další materiály: -drcené hnědé uhlí. Po vyluhování ve kbelíku s vodou je možno pokrýt celé dno. (efekt černého dna + hejno neonek) - Ve starých časopisech je možno nalézt vášnivé diskuse o vlivu výluhů ze dřeva a uhlí na růst rostlin i zdraví chovaných ryb. Hnědé uhlí i lignit jistě uvolňují do vody řadu látek. Při běžné údržbě akvária by však měl optický účinek převážit nad vlivem organických výluhů. - PERLIT, LIAPOR (keramzit), rohože z minerální vlny - většinou pro hydroponní pěstování emerzních rostlin. - lomové drtě - ostré úlomky drcených hornin místo písku působí nepřirozeně

21 - vodovodní voda je záměrně zbavena většiny mikroorganismů, mohou v ní být i zbytky chlóru atd. Je proto nutné nechat vodu v nově založeném akváriu zhruba týden stát (je možno zavést vzduchování, filtraci, mírné osvětlení atd). Pro živočichy i vodní rostliny je taková voda "mrtvá" a je vhodné ji nechat osídlit mikroorganismy (ve vzduchu je jich dostatek, další si do akvária zaneseme s inventářem) Voda - sázení submerzních rostlin - před napuštěním čerstvé vodovodní vody je naprosto předčasné. V čerstvě napuštěném akváriu obvykle není dostatek živin vznikajících rozkladem odpadních látek rybího metabolismu ani prostředí, ve kterém by tento rozklad mohl začít rychle probíhat.

22 - do akvária s několikadenní "odstátou" vodou. - krmíme opatrně, protože ryby nově vypuštěné do čerstvě zařízeného akvária a jejich exkrety i zbytky krmiva způsobí obvykle bílý mléčný (bakteriální) zákal vody, který je doprovázen i zvýšeným obsahem nebezpečných amonných a dusitanových iontů ve vodě. Zákal po několika dnech samovolně (nebo s podporou "biologického" filtru) vymizí. Vpuštění ryb do akvária

23 Vysazování rostlin - jakmile odezní první zákal vody (tedy několik dní po nasazení ryb) můžeme zasadit první rostliny. -do nového akvária se hodí např. rostliny rodu : Hygrophila (guianensis, úzkolistá corymbosa, polysperma apod.). Ceratopteris cornuta, C. thalictroides Echinodorus (pokud možno druhy či hybridy vhodné pro akvária)

24 - kromě CO2 pronikajícího ze vzduchu - dodatečný zdroj přímo v akváriu - = dýchání ryb a mikroorganismů rozkládajících rybí výkaly Nádrž by však neměla být přerybněna - vznikají potíže se zásobováním kyslíkem v nočních hodinách Základní péče o akvárium Ve vodě akvária se však hromadí také ty organické sloučeniny, které nejsou odbouratelné biologickým rozkladem ("žlutá voda" - podle zabarvení produkty látkové výměny). Obzvláště je tato skutečnost patrná při krmení vločkovými krmivy, do kterých jsou přidávána umělá barviva. Zde není jiná ekonomicky vhodná možnost, než pravidelná obměna části vody v nádrži.

25 - výměnou je řešeno i nahromadění anorganických produktů mineralizace, na něž i hustě osázené porosty rostlin nemohou stačit. Množství ryb vzhledem k objemu vody v akváriu je obvykle mnohem větší, než ve volné přírodě. - pravidelným doléváním vodovodní vody za úbytek vzniklý odpařením bez pravidelné obměny obsahu akvária nutně dochází ke zvyšování koncentrace rozpuštěných solí. - odkalování akvária - obvykle nejméně jednou měsíčně. Odkalováním je míněna činnost, kdy je z písku v akváriu vysáván detrit (kal) pomocí tzv. odkalovacího zvonu. Je však také možno použít (pro malé nebo hodně zarostlé nádrže) metodu, kdy prstem prohrabáváme dno a zvířený kal odsáváme hadičkou, jejíž konec držíme v dlani. Při větším množství ryb v akváriu je týdenní interval (zvláště v horkých letních měsících) nutností Základní péče o akvárium

26 Fotosyntéza a dýchání

27

28 - Skutečnost, že CO 2 je základní "potravou" rostlin, je akvaristy zanedbávána. - u emersů je CO2 samozřejmou součástí okolního vzduchu, (jeho koncentrace v atmosféře je víceméně stálá: 0,036 %). Difůzní rychlost (rychlost pohybu molekul) plynů je vysoká a společně s přenosem (konvekcí) pohybem vzduchu zajišťují dostatečný přísun CO2 k asimilujícím rostlinám. Stav, kdy emerzně (na suchu) pěstované rostlinné kultury trpí nedostatečným přísunem oxidu uhličitého, je velmi vzácný. Základní péče o akvárium U submerzních rostlin (hydrofyta) je situace odlišná. Rychlost pohybu molekul - difuzní rychlost ve vodě - je zhruba o čtyři řády nižší ( x) než v atmosféře, tedy pro přísun rozpouštěním plynu z atmosféry do vody a pronikáním bez pohybu vodního sloupce zcela nedostačující zejména pro intenzívně asimilující submerzní rostlinný porost. Omezena je také rozpustnost plynů ve vodě

29 DIFUZE MOLEKUL a přenos látek na krátké vzdálenosti - ve výživě rostlin má difuze důležitou roli, - DIFUZE je spontánní (samovolné) pronikání molekul (iontů) z oblasti vyšší koncentrace do míst s koncentrací nižší v důsledku tepelného pohybu částic. Probíhá v pevném, kapalném i plynném skupenství. Rychlost difuze se řídí Fickovými zákony. Mírou rychlosti difuze je: DIFUZNÍ KOEFICIENT (D) - udává množství rozpuštěné látky, která projde jednotkovým průřezem za jednotku času při jednotkovém koncentračním spádu (gradientu): P=100 kPa, T=20°C Ve vzduchu Ve vodě D (H2O) [m2s-1] 2, D (CO2) [m2s-1] 1, , Z tabulky je zřejmý rozdíl difuzní rychlosti molekul v plynném a kapalném prostředí.

30 Proces difuze je v přírodě velmi rozšířený zejména v plynech a kapalinách. Způsobuje samovolný přenos látek na "krátké" vzdálenosti, při kterých je jeho uplatnění nejvýznamnější (nejrychlejší - nejúčinnější). "Krátkou" vzdáleností je délka do 10 mm v plynech do 0,X mm v kapalinách. Fotosyntéza i transpirace (výměna plynů) u rostlin jsou v převážné míře ovládány difuzí. Vzhledem ke skutečnosti, že difuzní rychlost ve vodě je zhruba o čtyři řády ( x) nižší než ve vzduchu, vyplynou nám pro obor pěstování vodních rostlin a jejich výživy některé nepříjemné souvislosti, které u suchozemských rostlin mají pouze zanedbatelný význam. Rychlost difuze a tím i pronikání živin k asimilačním orgánům rostlin může být často limitujícím faktorem omezujícím jejich růst, zejména při nedostatečném pohybu vody v blízkém okolí listů submerzních rostlin.

31 Rovnovážné nasycení vody plynem (za dané teploty a tlaku) je takové, při kterém (v ustáleném stavu) neprobíhá výměna plynů na hladině (chybí rozdíly koncentrací) a koncentrace rozpuštěných plynů je v celém objemu vody stálá. Přesycený roztok plynu je takový, ve kterém je daný plyn rozpuštěn v množství větším, než odpovídá rovnovážnému nasycení roztoku v ustáleném stavu. Nenasycený roztok plynu je takový, ve kterém je daný plyn rozpuštěn v množství menším, než odpovídá rovnovážnému nasycení roztoku v ustáleném stavu. PROVZDUŠŇOVÁNÍ A PROKYSLIČOVÁNÍ

32 Roztok plynu ve vodě může přejít z rovnovážného do přesyceného stavu (ale i do nenasyceného) náhlou změnou teploty nebo tlaku. ( nápoje sycené CO 2 ) V přírodě může podobná situace nastat (i v mírné podobě) např. uvolněním plynu ze stlačených a chladných spodních vrstev vody v jezeře při jejich ohřátí nebo při promíchání vrstev vody působením větru. Voda v hlubších jezerech může být pod tlakem silně obohacena CO 2 vznikajícím např. při mineralizaci organických usazenin na dně. Je znám případ jednoho afrického jezera, kde náhlým uvolněním oxidu uhličitého z vody v jezeře došlo k tragickému zadušení mnoha obyvatel v jeho blízkém okolí. PROVZDUŠŇOVÁNÍ A PROKYSLIČOVÁNÍ

33 Vpustíme - li do akvária s rovnovážně nasyceným roztokem plynů ve vodě (což je každá čistá, nějaký čas "odstátá" voda) ryby, začnou tuto rovnováhu měnit. - spotřebovávají ve vodě obsažený kyslík, vylučují oxid uhličitý. Ve vodě nastává po nějakém čase (při větším množství ryb) kyslíkový deficit Naopak oxidu uhličitého vzniká přebytek. Množství obou plynů volně rozpuštěných ve vodě (jejich vzájemný poměr) se mění, jejich poměr neodpovídá zastoupení obou složek ve vzduchu nad hladinou a dochází k vyrovnávání těchto rozdílů. Do vody se (difuzí na hladině, dále je roznášen při pohybu vody i konvekcí) rozpouští nedostatkový kyslík, naopak z vody se do vzduchu uvolňuje nadbytečný oxid uhličitý z dýchání ryb a z mineralizačních procesů PROVZDUŠŇOVÁNÍ A PROKYSLIČOVÁNÍ

34 - když je ryb i výkalů nadbytek, nestačí nízká difůzní rychlost (pronikání molekul plynů "stojatou hladinou") přechodu plynů do vodního sloupce vyrovnat nedostatek kyslíku a ryby se mohou udusit. proto bylo zavedeno provzdušňování vody -hadičkou přiváděným vzduchem rozprašovaným do jemných bublinek (aby vznikl co největší kontaktní povrch s vodním prostředím). Tím se jednak o tento dodatečně zavedený povrch bublinek zvětšila "hladina", jednak se do vodního prostředí přidalo dodatečné proudění (konvekce), které urychlilo roznášení rozpuštěných molekul kyslíku do celého objemu akvária. -Podobně (ale v opačném směru) se z vodního prostředí vylučují molekuly nadbytečného CO 2. Provzdušňováním tedy pomáháme vytvořit rovnovážný stav plynů mezi vzduchem nad hladinou a vodním prostředím. PROVZDUŠŇOVÁNÍ A PROKYSLIČOVÁNÍ

35 - provzdušňování je někdy nazýváno okysličováním, protože jeho cílem je vyrovnávat kyslíkový deficit ve vodě. jeho účinek je však někdy zaměňován s důsledky procesu, kdy místo vzduchu by byl do akvária vháněn pouze čistý kyslík, který by se nahromadil i nad hladinou (V takovém případě by docházelo k vytěsňování ostatních plynů ve vodě kyslíkem v souladu s výše uvedenými principy.) -při provzdušňování však ve skutečnosti dodáváme všechny plyny obsažené ve vzduchu a urychlujeme vyrovnání úbytku (či vyprchání nadbytku) kteréhokoliv z nich na rovnovážnou úroveň, jaká by vznikla ve vodě bez probíhajících biochemických procesů. PROVZDUŠŇOVÁNÍ A PROKYSLIČOVÁNÍ

36 provzdušňováním tedy z vody nemůžeme vytěsnit jiný plyn rozpuštěný ze vzduchu, pokud: nevzniká působením organismů přímo ve vodě akvária nebo do vody není přidáván uměle (např. zařízení na přidávání CO2 do akvária - může vést - a zřejmě podle doporučení i vede k přesycování vody v akváriu oxidem uhličitým; pak ovšem provzdušňování vody může skutečně snižovat nadbytek CO2 ve vodě akvária...). PROVZDUŠŇOVÁNÍ A PROKYSLIČOVÁNÍ

37 Kyslík vytváří vodní prostředí společně s vodíkem. Současně s vodou je rostlinami přijímán v "potravě" rostlin - CO 2 Je součástí koloběhu uhlíku v přírodě a volně v ovzduší se na Zemi vyskytuje jen díky asimilační činnosti rostlin - fotosyntéze. Do vody se rozpouští difuzí na hladině, v akvaristice je jeho úbytek doplňován provzdušňováním asimilační činností rostlin čeřením hladiny akvária pomocí čerpadla. Vyčerpání kyslíku z vody v akváriu vede k celkovému kolapsu vyšších živočichů a bez dalšího zásahu člověka mohou uhynout i rostliny, rozkladné procesy se změní na anaerobní PROVZDUŠŇOVÁNÍ A PROKYSLIČOVÁNÍ

38 V akvaristice se nepoužívá BSK 5 ( vyjadřuje zatížení vody látkami, které jsou využívány mineralizačními bakteriemi k vlastní výživě) nicméně problematika kyslíku je podobná. Po vylovení ryb z akvária (zařízeného alespoň s pískem na dně) bychom mohli ještě mnoho dní sledovat spotřebu kyslíku O 2 z bakteriálního rozkladu organických zbytků a nitrifikačního procesu a vylučování CO 2. Názor (publikovaný - Rataj ml., AT), že v akváriích mineralizační procesy neprobíhají díky vysokému obsahu cizorodých látek v pitné vodě… Bakteriální rozklad probíhá i v průmyslově znečištěných vodách, kde obsah cizorodých látek převyšuje normy pro pitnou vodu o několik řádů. PROVZDUŠŇOVÁNÍ A PROKYSLIČOVÁNÍ

39 - s loučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících ve vodě. -vodní prostředí jej obsahuje jednak jako rozpuštěný plyn anorganické sloučeniny (čpavek, dusitany, dusičnany) organicky vázaný v rozpuštěných org. látkách v rostlinné a živočišné biomase. -Amoniakální dusík (čpavek NH 3 popř. amonium NH 4 OH) je primárním produktem rozkladu organických látek ve vodním prostředí. -Produkty mineralizace organických sloučenin, zejména čpavek a dusitany mohou být pro živočichy, ale i pro rostliny (ve vyšších koncentracích) toxické. Toxicita čpavku pro ryby je značně závislá na pH vody. DUSÍK - N 2

40 NITRIFIKACE je proces, při kterém je čpavek (amoniak) nitrifikačními bakteriemi oxidován na dusitany (nitrity) a v dalším stupni pak na dusičnany (nitráty). Tento proces se podílí na odčerpávání kyslíku z vodního prostředí Může také dojít k poklesu pH vodního prostředí. Dusičnany jsou konečným produktem aerobní mineralizace organických látek. DUSÍK - N 2

41 DENITRIFIKACE je proces, při kterém v anaerobních podmínkách (bez přístupu kyslíku) bakterie redukují dusičnany a dusitany na plynný dusík nebo jeho oxidy ( N 2 O, NO ). Při pH vyšším než 6 převažuje produkce plynného dusíku. Tímto procesem je možno vodu zcela zbavit rozpuštěných dusitanů i dusičnanů. Nejčastěji je využíván v mořské akvaristice. Lze jej však využít i ve sladkovodních nádržích - ve speciálních případech. Udržet správný režim denitrifikační kolony nebývá jednoduché a ekonomicky je ve většině případů výhodnější (částečná - pravidelná) výměna vody v akváriu. DUSÍK - N 2

42 Koloběh dusíku v akváriu

43

44 rostliny ke svému úspěšnému životu v akváriu žádnou dodatečnou "filtraci" - mechanickou ani biologickou - nepotřebují. Celý interiér akvária, zejména pak štěrkopísčité dno zanášené detritem tvoří jeden velký přirozený biologický "filtrační" systém, jehož funkce se vytváří a udržuje v chodu samovolně Z přírody známá "samočistící" schopnost odbourávat hromadící se organické odpady je však v akváriu omezena nedostatečností prostoru, množstvím kyslíku a pohybu vody. Prvním "předstupněm" této přírodní (biologické) "filtrace" je ono známé provzdušňování vody v akváriích, jehož hlavním cílem je dodávat probíhajícím biologickým procesům dostatek vzdušného kyslíku a současně pohybem vody zajistit jeho rovnoměrný přísun i do těch nejtmavších zákoutí akvária. Tento transport má svá omezení - a zvláště ve starším akváriu se ne vždy daří udržet všechna místa dostatečně zásobená kyslíkem. Jasným důkazem nedostatku kyslíku je černající písek dna - signalizuje převládnutí anaerobního rozkladu nad rozkladem aerobním Filtrace vody - jaký je základní smysl?

45 Každopádně tehdy, když do akvária vkládáme tolik ryb, že akvárium svou samočistící schopností za podpory vzduchování zjevně nedokáže udržet vodu dostatečně kvalitní pro úspěšné uchování ryb při životě a zdraví. Akvárium je tedy nutno čistit (odkalovat) a obměňovat vodu (doléváním po odkalování), aby hodnoty rozpuštěných zejména dusíkatých látek nepřesáhly hranici ohrožující životy chovanců. Správně fungující filtr nám pomůže překlenout období mezi jednotlivými termíny údržby akvária a možná dosáhnout určité úspory vodovodní vody. Často je filtrace vody nutná i tehdy, pořídíme-li si ryby, jejichž přirozeností je přerývání dna a neustálé víření kalu, který pak nepřetržitě snižuje průhlednost vody v akváriu, případně se usazuje i na listech rostlin, kde následně podporuje růst řas. Filtrace vody - kdy začíná být nutná?

46 - účelem je zachytit na filtrační hmotě drobné částice kalu rozptýleného ve vodě než se jejich organická část začne ve vodě rozkládat a ovlivňovat nepříznivě její kvalitu - odstraňuje jak anorganické, tak i organické nerozpustné částice, předpokladem správné činnosti je časté, nejlépe denní propírání filtrační hmoty a vyplavení nashromážděného kalu mimo akvárium.. -Jakékoli zanedbání pravidelného čištění mechanického filtru vede k jeho rychlému zanášení a k přechodu do biologicky aktivního režimu, v krajním případě anaerobního -Pro mechanické filtry (určené k zachycení ve vodě rozptýlených částic) jsou používány různé ve vodě stabilní filtrační hmoty Filtrace vody - mechanická

47 - cílem je oxidace (aerobní mineralizace) ve vodě rozpuštěných sloučenin zejména dusíku (čpavek resp. amonné ionty, dusitany) na méně škodlivé dusičnany - které se ovšem ve vodě hromadí (denitrifikace - bakteriální rozklad dusíkatých sloučenin až na plynný dusík - probíhá v písku akvária jen v omezeném rozsahu). Účelem biologických filtrů používaných v akvaristice je tedy prodloužit období k nutné obměně vody v akváriu za čerstvou Typickým příkladem vhodného (i nutného) použití biologického filtru jsou odchovné nádrže s velkým množstvím ryb, bez rostlin, bez písku, do nichž je denně vkládáno značné množství krmiva, které je po několika hodinách trávení vyloučeno zpět do vody ve formě pevných zbytků i rozpuštěné moči a výluhů. Chovatel v takovém provozu obvykle denně čistí dno akvárií od veškerých pevných zbytků, avšak rozpustné složky (zvl. čpavek a dusitany je žádoucí co nejdříve odbourat (oxidací - nutný dostatek kyslíku ve vodě!) fungujícími biologickými filtry. Přestože je systém chovných nádrží pod přísným dohledem, bývá při podobném režimu práce denní obměna vody spojená s odsáváním rybích výkalů kolem 5 % objemu nádrže, mnohdy i mnohem více. V okrasném akváriu je takto intenzívní výměna vody naopak zbytečná, často až škodlivá. Filtrace vody - biologická

48 - Chovatelé ryb a velkochovy často používají složené systémy centralizované úpravy vody, kde je úpravám podrobena nejen vstupní vodovodní voda, ale i voda průběžně odtékající z jednotlivých akvárií. V centrální úpravně použité vody je pak obvykle v prvním stupni použita mechanická filtrace (usazovací nádrž, různé druhy filtračních hmot), dále pak biologická část (včetně různých provzdušňování vody, případně skrápěcích filtrů), za kterou obvykle následuje UV sterilizátor (musí zabránit šíření všech mikroorganismů z centrálního filtru do jednotlivých chovů), případně ještě provzdušnění (okysličení) vody. Všechny používané metody a principy jsou dobře známy z čistíren odpadních vod, kterým se takový "centrální" filtr může podobat. Pro rostlinová akvária jsou tyto systémy zcela nadbytečné. Složené filtrační systémy a jejich funkce

49 - Ano. Jsou dostatečně známy příklady filtrů, jejichž činnost v naprosté většině případů poškozuje růst akvarijních rostlin. -jsou to dříve často diskutované "PŮDNÍ FILTRY„ - (dokonalá technika např. fy EHEIM - plastové rošty na celé dno, zasypané pískem) - rychlé proudění vody půdním substrátem je zřejmě pro vodní rostliny natolik nepřirozené, že pravděpodobně narušuje citlivý biologický systém tvorby některých chelátových forem živin, bez nichž rostliny nedokáží pokračovat v růstu. - dalším nepříjemným důsledkem provozu biologického (záměrem nitrifikačního) filtru je právě odbourávání (oxidace) amonných iontů NH 4 +, které jsou pro ponořené (submerzní) vodní rostliny nejsnáze využitelným zdrojem dusíku. - využití dusitanů a dusičnanů je pro rostliny energeticky náročnější, než příjem amonia (NH 4 OH). - zde tedy nitrifikační biologické filtry rostlinám příjem živin znesnadňují. Mohou filtry nebo filtrace vody škodit akvarijním rostlinám ?

50 - Pro rostlinová okrasná akvária s přiměřeným počtem vhodně zvolených druhů ryb žádná přídavná filtrace, zejména však biologická (nitrifikační filtrace) není nezbytně nutná. Stačí mírné promíchávání vody ať už provzdušňováním, nebo použitím jednoduchého vnitřního filtru. V dobře zaběhnutém, dostatečně velkém a udržovaném akváriu si příroda sama dokáže ze zbytků potravy vytvořit živiny ve vhodné formě (i tzv. cheláty železa apod.). Pravidelnému odkalování a částečné obměně vody se však nevyhneme. Mohou filtry nebo filtrace vody škodit akvarijním rostlinám ?


Stáhnout ppt "ZAKLÁDÁNÍ OKRASNÉHO AKVÁRIA a jeho úskalí Pohled chovatele akvarijních ryb Zařízení a velikost akvária - podle nároků chovaného druhu nebo skupiny druhů."

Podobné prezentace


Reklamy Google