Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MUDr. Jan Kubánek 5. ročník Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MUDr. Jan Kubánek 5. ročník Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii."— Transkript prezentace:

1 MUDr. Jan Kubánek 5. ročník Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii

2

3 TEORIE PSYCHOPATOLOGIE DLE ROGERSE Potřeba přijetí druhými se stává důležitější než vnitřní organismický hodnotící proces. A tak chce dítě vnímat samo sebe způsobem, který mu zabezpečí přijetí a lásku a tím i sebepřijetí a sebeúctu. Potřeba přijetí tak vytváří podmínky ocenění, které filtrují sebevnímání a sebeprožívání dítěte. Vzniká inkongruence, při které v uvědomění není zážitek jako celek, ale je buď zkreslený nebo popřený tak, aby vyhovoval podmínkám ocenění. Inkongruence mezi uvědoměním a prožíváním potom vede i k inkongruenci v chování. Inkongruence je potom prožívaná jako hrozba (úzkost), ale děje se to bez přesného uvědomění, takže není porozumění této situaci. Prožívání je širší pojem. prožíváníuvědomění

4 TEORIE ZMĚNY DLE ROGERSE I Působení terapeutických podmínek vede k tomu, že si klient postupně uvědomuje aspekty prožívání, které před tím byly ve vědomí zkreslené nebo popřené, tj. dovolí si přesněji symbolizovat to, co prožívá na organismické úrovni (Rogers, 1959). Přijímání terapeutem vede také k většímu sebepřijetí na straně klienta a klient tím stále víc a víc prožívá jako centrum hodnocení svých zážitků sám sebe (Rogers, 1959). Prožívání=uvědomění

5 TEORIE ZMĚNY DLE ROGERSE II Proces změny klienta zachytil Rogers (1958) v 7 kontinuálních stádiích procesu terapie, které se později staly i východiskem při výzkumu psychoterapie pod jeho vedením. Výsledkem je osobnostní změna, která má i následující kontury: „Klient je kongruentnější, víc otevřený zážitkům, méně defenzivní, realističtější, objektivnější ve svých percepcích…efektivnější při řešení problémů…je zredukována jeho vulnerabita vůči ohrožení…jeho percepce ideálního self je realističtější a dosáhnutelnější…je zredukována tenze všech typů…klient má ve větší míře pozitivní sebepřijímání…vnímá centrum hodnocení a centrum volby jako existující v něm samém…vnímá druhé více reálněji a přesněji…jeho chování je druhými vnímáno jako socializovanější a zralejší…jeho chování je kreativnější, více jedinečně adaptivní…(Rogers, 1959, s ).“

6 Novák, O., (2010) Gestalt přístup v léčbě panických atak. Psychoterapie 3-4 (4.) str  Klienta vystavujeme tomu, čemu se sám automaticky vyhýbá, tj. zastavení se a kontaktu s vlastním prožíváním (pozn: primární maladaptivní emoce dle EFT). Tento přístup umožňuje obnovit přirozenou seberegulaci klienta prostřednictvím co nejplnějšího uvědomování si sebe sama v kontaktu se světem…  Rozšíření uvědomování je v GT základní cíl jakékoli terapeutické práce…  S tím, jak si klient začíná uvědomovat, že má nějaké prožívání, kterému se vyhýbá nebo jej zastavuje, se dostává do kontaktu se situacemi, které jej v minulosti takovému chování naučily …(pozn: vybavení důležitých epizodických vzpomínek)…  Objevují se introjekty. Terapeut poté učí klienta propracovávat samotné introjekty…  Klient experimentuje s nových chováním a učí se vyjadřovat svoje emoce…  Kontakt s vlastním prožíváním je základním stavebním kamenem seberegulačního systému…  Je-li kontakt s tímto vnitřním kompasem narušen, jsou rozhodnutí jedince často v menším souladu s tím, co skutečně potřebuje. Člověk pak dělá to, co si myslí, že by měl, místo toho, aby se spoléhal na vlastní úsudek. (pozn: při uvědomění si, co cítí, pochopí přesně co potřebuje a co má vlastně dělat, aby toho dosáhl)

7 TEORIE PSYCHOPATOLOGIE DLE EFT I Psychologická dysfunkce leží dle Greenberga a kol. (1993) v tom, že: 1. člověk nesyntetizuje a nesymbolizuje svoje prožívání (dysfunkční formulování významů ) (pozn.: uvědomění je menší než prožívání, viz Rogers) 2. dochází k automatické aktivaci problémových emocionálních schémat (dysfunkční emocionální schémata) (pozn: automatická aktivace mínus kruhu) Emocionální schéma (pozn.: naše kruhy) je komplexní biosociální integrace kognice, afektu, motivace a vztahového chování, které funguje automaticky mimo uvědomění a produkuje významy a tendence konat, přičemž produkuje afektivní reakce zhodnocením situace vzhledem k potřebám a hodnotám.

8 TEORIE PSYCHOPATOLOGIE DLE EFT II Emocionální schéma (problémové) (pozn.: mínus kruh) vzniká na základě emocionálních (interpersonálních) zranění. (pozn.: způsobených opakovaně rodiči nebo jinými významnými osobami, následně se udržuje cestou působení kritického rodiče; mód zraněného dítěte dle terapie zaměřené na schéma) Problémové ES se objeví jako CORE PAIN (jádrová emocionální bolest). (pozn.: je spojena s jádrovým přesvědčením, viz KBT; mód zraněného dítěte dle terapie zaměřené na schéma) Obvykle hanba, osamělost a trauma. (Pozn.: primární maladaptivní emoce – základní pocit osamělosti a opuštěnosti, úzkost základní nejistoty, pocity ubohé bezcennosti, nebo zahanbující nedostatečnosti dle Greenberga) Člověk se jí ze strachu z nesnesitelnosti vyhýbá. (pozn.: v dětství bylo projevení této emoce nějak „trestáno“) Bolest často není zjevná, protože je překrytá sekundárními emocemi a vyhýbáním se. (pozn.: další módy dle terapie zaměřené na schéma)

9 TEORIE ZMĚNY DLE EFT I 1. Globální distres – sekundární emoce 2. Strachem vedené vyhýbání se jádrové emocionální bolesti. (behaviorální – pozn: alkohol, sebepoškození, medikace, workoholismus… kognitivní – chlapi nepláčou…, emoční- bloky v prožívání, neuvědomování si emocí ). 3. Jádrová emocionální bolest (primární maladaptivní emoce): hanba, osamělost a trauma (Pozn.: primární maladaptivní emoce – základní pocit osamělosti a opuštěnosti, úzkost základní nejistoty, pocity ubohé bezcennosti, nebo zahanbující nedostatečnosti) 4. Identifikování potřeby, která souvisí primární jádrovou bolestí.

10 TEORIE ZMĚNY DLE EFT II TEORIE ZMĚNY DLE EFT II  5. Vyjádření soucitu k jádrové emocionální bolesti a vyjádření ochraňujícího, asertivního hněvu jako reakci na potřebu.  6. Smutek souvisí s původními emocionálními zraněními, které vedli k jádrové emocionální bolesti.  7. Pocit síly a uvolnění.

11  Fáze I.: Pouto a uvědomění  Fáze II.: Evokace a explorace  Fáze III.: Vytváření alternativ

12  1. Všímejte si pocity klientů, empatizujte s nimi, potvrzujte je, jako i jejich současné vnímání sebe.  2. Poskytujte základní důvody. (pozn.: pro projevování emoci, pro psychoterapii, pro spolupráci…)  3. Podporujte uvědomění si vnitřního prožívání a regulace, když je třeba.  4. Položte základy spolupracujícího ohniska.

13 VZTAH Kdy? Intervence Koncový stav

14  Obecné faktory:  Aliance  Empatie  Shoda na cílech/spolupráce  Pozitivní nahlížení/ujištění  Kongruence/ ryzost  Terapeuti  Specifické přísady:  Rozdíly v léčbě  Specifické ingredience  Věrnost protokolu  Hodnocené kompetence

15  Pozn.: pacienta na videu zjevně nesouhlasí s výkladem terapeuta, ale ten si toho nevšiml

16  1. Položte základy podpory emocí v kontaktu. Musí být hodně vztahové podpory emocí. Zvláště u traumatizovaných – vytvořit pocit bezpečí, podporovat. Teprve pak je možné evokovat.  2. Evokujte a navoďte problematické pocity.  3. Odstraňujte přerušování. Pacienti se snaží prožitek přerušovat. Je potřeba se dostat k prožívání.  4. Dosáhněte primární emoce nebo jádrová maladaptivní emocionální schémata (pozn.: nakreslete si kruhy). Např. deprese. (Bývá z opuštění nebo sebekritická. Ne vše máme od rodičů. Důležitá je i tvorba identity a vztah k souřadným v adolescenci.)  Pozn: od této fáze pracujeme s markery, viz níže

17  1. Vytvářejte nové emocionální reakce, aby se transformovala jádrová emocionální schémata. Asertivní hněv a pozitivní smutek podporují kontakt. Pak může vzniknout nový příběh. Nový zážitek vede k novému porozumění, vznikne nové hodnocení.  2. Reflektujte prožívání, aby získalo význam.  3. Potvrzujte nové pocity a podporujte vynořující se vnímání sebe.

18  Primární emoce jsou ty, které se objevují jako první.  Primární adaptivní emoce jsou smutek ze ztráty a asertivní zmocňující vztek. Dostat se do kontaktu s nimi je dobré. (Pozn.: léčivé)  Primární maladaptivní emoce jsou staré, známé pocity, které se vyskytují opakovaně, a nemění se. Jsou to pocity, jako je základní pocit osamělosti a opuštěnosti, úzkost základní nejistoty, pocity ubohé bezcennosti, nebo zahanbující nedostatečnosti, které trápí jedince po celý jeho život. Pocházejí z předcházejících zážitků.  Sekundární emoce jsou reakcí na myšlenky a pocity spíše než na situaci, jako např. vztek jako reakce na pocit ublížení, nebo pocit viny, nebo obav při prožívání vzteku.  Když se lidi cítí zraněni, mohou vyjadřovat hněv, muži často vyjadřují hněv a zuřivost, když cítí hanbu nebo úzkost. Ženy často místo hněvu pláčí (smutek). Sekundární emoce je obrannou reakcí (psychodynamika).  Instrumentální emoce jsou předstírané a slouží nějakému dalšímu cíli.

19 Sekundární distres Primární maladaptivní emoce Potřeba Primární adaptivní emoce  Sekundární emoce. Např. strach  Např. nejistota, opuštěnost, zahanbující bezcennost.  Jaké potřeby jsou spojené s primární maladaptivní emoci?  Potřeba –být milovaný, mít blízkost.  Primární adaptivní emoce – Hněv–zasloužím si mít blízkost a být milovaný. Smutek–neměl jsem to.

20  Díky čemu se lidé posouvají od sekundární emoce (nebo strachu z emocí) k primární?  >>> Díky tomu, že si začnou uvědomovat svůj vlastní proces přerušení a dosáhnou negativní epizodické vzpomínky.  Díky čemu se lidé posouvají od potřeby k péči?  >>>Díky tomu, že truchlí, smutní a dokáží mít přístup k vnitřním zdrojům (pozitivní vzpomínka nebo vidí zranění)

21 Obviňující vztek Akceptace, puštění, nechání být smutek / zranění Celkový distres negativní hodnocení Asertivní hněv / Sebe- utišení strach / stud potřeba Start Míra emocionálního zpracování nízká vysoká Pozitivní hodnocení Pascual-Leone & Greenberg 2007 SEKSEK PRIM. MAL PRIM. ADAP

22  Časné vyjadřování distresu  Pokročilé tvoření významu Nikita Yeryomenko, Barcelona, 2013

23  Hloubka prožívání je měřená Škálou prožívání (EXP).  EXP je pozorovací měření. Je to 7-mi bodová škála určená pro škálování psychoterapie z přepisů, audia nebo videa. Indexuje, jak klient zpracovává svoje vnitřní prožitky a užívá je k vyřešení svých problémů.  EXP je jedna z nejvíce užívaných a často zmiňovaných k měření procesu. Nikita Yeryomenko, Barcelona, 2013

24  Klienti s hlubokým EXP během pracovní fáze mají tendenci být lepší na konci léčby  Jak moc lepší, to záleží na tom, jak jsou výsledky měřeny: pero a tužka, sebeposuzující škála vs. měření na základě klinického pozorování  Vrchol EXP se jeví být nejsilnějším prediktorem klinických výsledků na konci léčby. Nikita Yeryomenko, Barcelona, 2013

25  Zaměňte emoci emocí.  Alternativní, změněná sebeorganizace, založená na primárních emocích. Dá se dosáhnout pomocí:  a) odvedením pozornosti.  b) zaměřením se na novou potřebu/cíl.  c) změnou interakcí.  Maladaptivní reakce se transformuje anebo syntetizuje s adaptivnější emocionální reakcí.  Při vzteku se rozpínám, při smutku čekám kontakt a přiblížení a když nepřichází, tak se izoluji. Při úzkosti se stahuji. Mohou se aktivovat i jiné hemisféry. Jedna emoce mění druhou. Vztek mění stud. Změny jsou i na neuronální úrovni. Vzniká nový pocit.  Výzkum paměti: vždy, když si na něco vzpomeneme, tak se to uloží trochu změněné. Vzniká mix staré a nové vzpomínky. Ke vzpomínce se přidá nová zkušenost.  Zaměňte emoci novým interpersonálním zážitkem.  Nový zážitek s druhým člověkem poskytne korektivní emoční zkušenost. Vyvrátí patologická přesvědčení. Poskytne interpersonální utišení. Nový úspěšný zážitek změní emoci.

26 1.Dokončení/Odpojení/Návyk/Vyhasnutí Transformace emocí Objevení se & odplynutí Pustit Desenzitizace/Expozice = Co je blokované se musí odblokovat, ať to jde svojí cestou 2. Změna emoce emocí Vymazání Vytvoření nového Syntéza

27 MARKERY Znaky, signály, které vyplynou při terapii a na které se terapeut zaměřuje. (pozn.: mohou se různě kombinovat; pořadí jen didaktické) 1. Nejasné emoce. 2. Sebepřerušení. 3. Odvíjení problematických reakcí. 4. Sebekritika. 5. Nedokončené záležitosti. 6. Extrémní zranitelnost.

28  Pozn.: Chceme aby uvědomění obsáhlo co nejvíc z prožívání.

29 PROŽÍVÁNÍ Kdy? Intervence Koncový stav

30 Pozn.: Behaviorální: sebepoškozování, kousání nehtů, hraní automatů, workoholismus… Chemické: aplikace návykové látky, léku

31 Afektivní: strach/úzkost ze ztráty sebekontroly nebo z pohrdání či odmítnutí ze strany druhých Fyziologické: zatnutí svalů, zadržování dechu Kognitivní: katastrofická očekávání, („lidi mě odmítnou“), mýty („muži nepláčou…není možné se zlobit na rodiče“)

32 Počáteční impuls nebo vyjádření emoce Opozice vůči impulsu nebo vyjádření Uvědomění si zraňujících pocitů Strach/úzkost/hanba (primární maladaptivní emoce) Vyhýbání se jako sebeochrana Sebeovládání, sebekontrola Prožívání vyčerpanosti Přerušení emocí (EFT)

33 Projev adaptivních emocí (EFT)

34 Projev přerušení emocí (EFT)

35 Objekt role Zahrajte přerušení Specifikujte přerušení Diferencujte pocit Vynořující se prožívání Poznání působení Vyjádření potřeby Kontakt s prostředím Představitel role Citové reakce Řešení sebepřerušení Příklad: Klientka si sedne na židli matky. Říká sobě: „Zastav ten hněv, na mě (matku) se nemůžeš hněvat, já za to nemůžu.“ klientka si přesedne. Terapeut: „Řekni, že se hněváš, ona tu není, neuslyší to.“ …Klientka projeví vztek…nakonec si uvědomí, že si zaslouží být nahněvaná. Vztek zvyšuje rozdíl, odlišnost. Terapeut: „Řekni jí, v čem jste odlišné.“ Klientka má právo být jiná, než její matka. Příklad: Klientka se začne hněvat, ale hned spadne do smutku a vztek zarazí.

36 Živě vykreslit situaci…“jak se uvnitř cítíte?“ Něco ze situace bylo nejvíce působící. Co je významné v té percepci? Co je ten spouštěč? 3. ODVÍJENÍ PROBLEMATICKÝCH REAKCÍ

37 4. MODEL ŘEŠENÍ SEBEKRITIKY Role kritika Drsná kritika Konkrétní kritika Hodnoty a normy Změkčení Prožívání v roli Citová reakce Diferencované pocity Vynořující se prožívání Touhy a potřeby Vyjednávání Integrace SekundárníMaladaptivníAdaptivní Marker sebekritiky Emoce: Je-li drsná kritika spojena s opovržením vzniká sebepohrdání a sebekritická deprese. Záleží na rezistenci self vůči pohrdání. Hodnoty a normy – u těžkých poruch s výrazně agresivním chováním rodičů se hodnoty neobjeví žádné. Změkčení – objeví se + vzpomínky s tím člověkem, s jiným utěšujícím člověkem, se spirituální postavou; nemusí se objevit, a přesto začne se svojí kritizovanou částí sympatizovat, objeví se projev starostlivosti vůči sobě.

38  Stádium před dialogem  1. Nastolte spolupráci  2. Strukturujte experiment  Stádium opozice  3. Identifikujte dva aspekty self.  4. Separujte a utvořte kontakt mezi oběmi stranami.  5. Podporujte převzetí odpovědnosti za pozice u obou stran.

39  Stádium kontaktu  6. Podporujte klientovo uvědomění si automatické sebekritiky a zákazů.  7. Zvyšte konkrétnost uváděné sebekritiky a zákazů.  8. Identifikujte jádrové sebe-hodnocení a zákazy (pozn.: introjekty).  9. Dosáhněte vyjádření hlubších pocitů.  10. Povzbuzujte prožívajícího, aby poznával a uvědomoval si svoje přání a potřeby.  11. Zlepšujte uvědomování si hodnot a norem.  Stádium integrace  12. Zaměřujte kritika na vnitřní prožívání, když nastane změkčení a podporujte vyjádření se.  13. Facilitujte vyjednávání nebo integraci.  14. Vytvořte významovou perspektivu.

40 5. ŘEŠENÍ NEDOKONČENÝCH ZÁLEŽITOSTÍ Klient prožívá přetrvávající nevyřešené pocity Klient vyjadřuje obvinění, stížnost, zranění Negativní člověk Konkrétní negativní aspekty Změna pohledu na druhého Řešení Sebe potvrzení Sebe prosazení Na druhého se dá spolehnout Nový pohled na druhého Rozumí druhému Odpustí mu Intenzivní vyjádření specifické emoce Mobilizace vyjádření nenaplněné potřeby Dysfunkční přesvědčení VzpomínkaSebe přerušení nebo rozpolcení konfliktu Možné upuštění od nenaplněné potřeby Diferenciace pocitů (vztek & smutek)

41 Vůči signifikantní osobě. Odlišit aktuální konflikt. Stěžování si, obviňování (Např.: Proč jsi mě opustil? Bil? – smutek a vztek dohromady – diferencovat. Dobrý proces – hněv – pak smutek. Může být ale uvízlý jen v smutku nebo jen v hněvu. Přehrávání – „buď tou negativní osobou a předveď to zraňující chování“ (pomoci může epizodická vzpomínka). Výměna rolí. Po hlubokém prožitku následuje vyjádření potřeby. Pak znovu výměna rolí. Objeví-li se blok ve vyjadřování emocí – pracuj s ním. Změna pohledu na druhou osobu závisí na síle vyjadřovaných emocí. Při vyslovení potřeby je dobré, když se objeví prožitek, že si to zaslouží.

42 Pokud dojde k odpuštění, ale příznaky se stále objevují, stále trvá potřeba a klient pořád chce, aby mu ji naplnila ta osoba, o které si myslel, že jí odpustil. Nechat umřít naplnění potřeby od této osoby. Je potřeba ji naplňovat od jiných nebo od sebe. Zkoumali proces vedoucí k odpuštění: 1. Vůbec neodpustili, ale nechali to být a pohnuli se. 2. Odpustili a pohnuli se Kdo na tom byl lépe? Nebyl v tom rozdíl. Empatie je základní podmínkou odpuštění (dle literatury). Zjistili, že lépe fungovalo, když si klient uměl představit empatii toho, kdo jim ublížil. Není úplně jasný rozdíl mezi odpuštěním a necháním být. Nechání být = zbavit se balvanu. Odpuštění = zbavit se balvanu+projevování pozitivních emocí.

43 Stádium před dialogem: 1. Položte základy spolupráce. 2. Strukturujte experiment. Stádium nabuzení: 3. Evokujte vnímanou přítomnost významné osoby. 4. Nastolte kontakt mezi self a významnou osobou. 5. Facilitujte převzetí odpovědnosti. 6. Dosáhněte počáteční pocity klienta jako reakci na významnou druhou osobu. 7. Facilitujte předvedení významné osoby a intenzifikujte podnětovou hodnotu této osoby. 8. Evokujte vzpomínku na konkrétní událost.

44 Stádium vyjádření: 9. Diferencujte pocity vůči významné druhé osobě. 10. Podpořte plné vyjádření diferencované primární adaptivní emoce vůči významné druhé osobě pomocí stupňovaných pokusů se vyjádřit. 11. Pomožte udržet rovnováhu mezi vyjádřením a kontaktem s vnitřním prožíváním. 12. Facilitujte vyjádření nenaplněných potřeb a očekávání od významné druhé osoby.

45 Stádium ukončení: 13. Identifikujte se s druhou osobou a podpořte nové reprezentace druhé osoby. 14. Podporujte objevující se nové porozumění druhé osoby a vztahu s ní. 15. Posilněte klienta. 16. Vhodně navoďte blízký kontakt s druhou osobou. Stádium po dialogu: 17. vytvořte význam a perspektivu.

46 Příklad: Trauma: Asi 2/3 pacientů mohou mít dialog se zneužívajícím. „Co byste řekli, když by tu byl?“ Zvládne-li víc – „Je tu na této židli.“ U ostatním jen empatický přístup. „Zůstaňte s těmi pocity a povězte, jaké to je žít s takovými pocity?“ Jen s takovým člověkem empaticky být. Výzkum paměti: vždy, když si na něco vzpomeneme, tak se to uloží trochu změněné. Vzniká mix staré a nové vzpomínky. Ke vzpomínce se přidá nová zkušenost.

47 OPĚTOVNÉ ZPRACOVÁNÍ Kdy? Intervence Koncový stav

48 Restrukturalizace v představivosti Sebeutišování Viz.: Přepis v imaginaci, 4. ročník …Korektivní emoční zkušenost

49  Představte si sebe jako dítě v scéně související s maladaptivním emocionálním schématem.  Představte si nyní sebe jako dospělého nebo jako někoho, kdo vás chrání a vstupte do scény a intervenujte, abyste pomohli.  Představte si sebe znovu jako dítě a požádejte o to, co potřebujete od ochránce a co vám pomůže cítit se lépe.  Otázky:  Vjemy: Co vidíte, slyšíte, vnímáte ve svém těle?  Emoce: Co cítíte?  Myšlenky: Co vám běží myslí?  Chování: Co chcete udělat? Co se děje?

50  Cíl: Evokovat soucit se zraněnou částí sebe.  1. Představte si dítě ve scéně související s maladaptivním schématem.  2. Představte si sebe nyní jako dospělého, který vstupuje na scénu a reaguje na dítě (evokuje soucit).  3. Představte si, jak by přítel nebo utěšitel mohl zareagovat.  4. Představte si, jak reagujete na svého přítele za takových okolností.  Otázky:  Dokážete to cítit i vůči sobě?  Pokud ne, co vám v tom brání?

51 Emocionální utrpení Strach z emocí, přerušení Potřeba Primárně smutný & osamělý Negativní epizodická vzpomínka (Absence podpory) Negativní epizodická vzpomínka (Absence podpory) Pozitivní epizodická vzpomínka (Láskyplné spojení) Pozitivní epizodická vzpomínka (Láskyplné spojení) Bezpečí, porozumění vlastnímu utrpení Pohled na zranění (Evokace soucitu) Pohled na zranění (Evokace soucitu) Utišování “jsem zde” “jsi vpořádku ” Utišování “jsem zde” “jsi vpořádku ” Model sebeutišení Smutnění, truchlení Řešení Znak

52 “Essential”

53  Starostlivá podpora (pozitivní slova/postoje k sobě) se vyskytla v obou skupinách.  Ukázalo se, že uvědomění si potřeby péče a uvědomění si nedostupnosti této péče a podpory a následné smutnění/truchlení s tím spojené, jsou při sebetišení podstatné.  Negativní i pozitivní vzpomínka na události může hrát roli při posunu vpřed.

54


Stáhnout ppt "MUDr. Jan Kubánek 5. ročník Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii."

Podobné prezentace


Reklamy Google