Kontrola užitkovosti.

Prezentace na téma: "Kontrola užitkovosti."— Transkript prezentace:

1 Kontrola užitkovosti

2 Historie kontroly užitkovosti (KU)
V ČR se s prováděním a využíváním ústřední kontroly užitkovosti prasat, řízenou Českou zemědělskou radou, začalo v roce 1926. Kontrolou užitkovosti se zjišťují údaje o užitkových vlastnostech prasat a tím se získávají objektivní podklady pro plemenný výběr jedinců s nejlepšími užitkovými vlastnostmi a dobrým zdravím. Kontrolou užitkovosti a dědičnosti bezprostředně zjišťujeme užitkovou, tj. fenotypovou hodnotu jednotlivého zvířete.

3 Plemenná hodnota (PH) Je výrazem aditivního působení genů,
je tvořena průměrnými genovými efekty přiřazenými k jednotlivým alelám, PH se rovná dvojnásobku průměrné odchylky znaků jeho potomstva od populačního průměru.

4 Co je hodnota? Fenotypová hodnota ( P) se rozděluje na komponenty:
Hodnota je vyjádření sledované vlastnosti v měřitelných jednotkách. Jde o fenotypové hodnoty, z nichž se odvozují střední hodnota, variance, kovariance. Fenotypová hodnota ( P) se rozděluje na komponenty: genotyp - G (geny tvořící dědičný základ jedince), odchylky způsobené prostředím - E (všechny negenetické zdroje).

5 Střední hodnota populace Je dána výrazem:  = a (p – q) + 2pq
Za předpokladu aditivního působení genů:  =  a (p – q) + 2 dpq a - genotypová hodnota, p,q, d - relativní četnost genů.

6 Efekt genu Rodiče nepředávají potomstvu genotypy ale geny.
Jim se přiřazuje tzv. průměrný účinek genu, tedy efekt genu. Průměrný efekt genu je průměrnou odchylkou od populačního průměru Pomocí genové substituce:  = a + d ( q – p )

7 Plemenná hodnota Je to součet průměrných efektů genů nalézajících se u sledovaného jedince. V rovnovážné populaci: jsou plemenné hodnoty vyjádřeny v odchylkách od střední hodnoty populace, průměrná plemenná hodnota = 0, v absolutních jednotkách se průměrná plemenná hodnota rovná průměrné genotypové hodnotě a průměrné fenotypové hodnotě. Vztah mezi průměrným efektem genu a plemennou hodnotou: yij =  + 1 + j Součet průměrných genotypových efektů (1 + j) nazýváme aditivní genotypovou hodnotou, resp. plemennou hodnotou jedince.

8 Plemenná hodnota Přímé zjištění plemenné hodnoty není možné.
Fenotypově měřitelné vlastnosti zvířat jsou výsledkem: genetických efektů: aditivita, dominance, interakce, epistáze, prostřeďových efektů: náhodných ( nesystematických), fixních ( systematických), vnitřních - lze je kvantifikovat a korelovat, vnějších.

9 Kontrola užitkovosti (KU) zahrnuje:
Testy jedinců. Testy populací. U užitkových vlastností majících: ekonomickou hodnotu, jsou dostatečně dědivé, jsou snadno zjistitelné.

10 Hlavní užitkové vlastnosti prasat:
reprodukce, výkrmnost, jatečná hodnota. Pomocné vlastnosti: zdraví, pohlavní výraz a vyjádření sekundárních pohlavních znaků, počet, rozmístění a kvalita struků, utváření a funkčnost končetin, tělesný rámec, plemenný a užitkový typ, citlivost na stres.

11 Podklady pro odhad plemenné hodnoty prasat obsahují výsledky:
I. z kontroly reprodukčních vlastností kanců a prasnic, II. ze zkoušek vlastní užitkovosti prasat, III. ze zkoušek výkrmnosti a jatečné hodnoty prasat.

12 Ad I. Kontrola reprodukčních vlastností kanců a prasnic
Provádí se v NCH, ŠCHOP a RCH. Provádí se ve spolupráci s chovatelem. KU zajišťuje , provádí a kontroluje oprávněná organizace. Plemenné prasničky se do KU zařazují prvním zapuštěním. Plemenní kanečci se do KU zařazují po přiznání registru kance.

13 U každého vrhu se v ŠCH a RCH sleduje:
datum zapuštění, totožnost připuštěného kance, datum oprasení, počet všech narozených selat, počet živě narozených selat, počet pravidelně vyvinutých struků selat ( v RCH jen u prasniček), počet dochovaných selat ve věku dnů.

14 Ad II. Zkoušky vlastní užitkovosti prasat
- je možno provádět třemi metodami: a) unifikovaným polním testem ve šlechtitelských chovech (ŠCH), b) základním polním testem v rozmnožovacích chovech (RCH), c) staniční metodou v testačních stanicích.

15 Ad II.a. Zkoušky VU dle unifikovaného polního testu ve ŠCH
Provádí se u kanečků a prasniček všech kategorií. Délka testu je 9  1 týden. Zahájení testu ve věku zvířat 12 týdnů (  4 dny ). Naskladnění o 1-2 týdny dříve z důvodu adaptace. Velikost testované skupiny: - 6 – 12 ks prasat (v jednom kotci), - v případě testace prasniček i 15 ks, stejného pohlaví, stejného genotypu, - po 2 otcích u mateřských plemen, - po 1 otci u otcovských plemen. Krmení je ad-libitní KKS TESTA.

16 Sleduje se: datum zahájení testu, individuální hmotnost selat, individuální hmotnosti za účelem zjištění průměrného denního přírůstku od narození do dne vážení,v testačním období, ultrazvukový test pro určení: výšky hřbetního tuku, procenta libové svaloviny. Zjištěné hodnoty se korigují: dle plemen, dle pohlaví. na jednotnou hmotnost: 100 kg u kanečků, 90 kg u prasniček, 100 kg u % libové svaloviny bez ohledu na pohlaví. Do ukončení testu VU nesmí být prováděna nezdůvodnitelná negativní selekce.

17 Ad II.b. Zkoušky VU na základě polního testu v RCH
Provádí se u prasniček v RCH popř. v ŠCH určených jako chovné. Test probíhá v rozmezí jejich živé hmotnosti 70 – 110 kg. U každého zvířete se na konci testu sleduje: průměrný denní přírůstek od narození do dne ukončení testu, výška hřbetního tuku měřená ultrazvukem. Pracovník oprávněné organizace: měří, kontroluje objektivnost a správnost údajů, přenáší data do PC. Do ukončení testu VU nesmí být prováděna nezdůvodnitelná negativní selekce.

18 Ad II.c. Provádění zkoušek výkrmnosti a jatečné hodnoty ( VJH ) potomků plemenných prasat
Zkoušky VJH probíhají v uznaných testačních zařízeních o minimální kapacitě: 200 kotců pro dvojice, 2,60 m2 podlahovou plochou pro jednu dvojici, s vlastními testačními jatkami, s turnusovým provozem sekcí, s kotci pro dvojice jež jsou vybaveny samokrmítkem s  vestavěnou napáječkou. Testy VJH se provádějí u prasat: II.c.1. čistokrevných, II.c.2. hybridních, II.c.3. finálních hybridů z domácích a zahraničních hybridizačních programů.

19 Ad II.c.1. Zkoušky VJH čistokrevného potomstva
Testují se selata pocházející: z prvních vrhů, odpovídajícího vývinu ( v hmotnosti kg a věku 90 dnů ), hmotnostně vyrovnaná (rozdíl mezi prasaty ve dvojici menší 2 kg ), zdravá ( očkovaná a ošetřená dle veterinárních předpisů), řádně označená ( namátkově se provádí test paternity ), vepříci po kastraci musí být zcela vyhojeni.

20 Délka testu : 30 – 100 kg žívá hmotnost.
Naskladnění: turnusové. Krmení: ad-libitně KKS GENT. Velikost skupiny: dle prověření rodičů, otce dvojic potomků ( po pěti matkách). matky - 1 dvojice potomků ( 1 dvojice = 1 vepřík prasnička ). Vážení skupin: 1x měsíčně, 1x týdně na začátku a konci testu. Ukončení testu : v hmotnosti 98 – 105 kg .

21 Sledované ukazatele: Pro každou skupinu se stanoví propočtem vlastnosti výkrmnosti: a) průměrný denní přírůstek v testu ( Pt ) v g, b) spotřeba ME v MJ/kg přírůstku hmotnosti ( SV ), c) podíl HMČ v % z hmotnosti půlky prasete (H), d) průměrná výška hřbetního tuku v mm ( T ).

22 Navíc se u každého prasete sleduje:
1. první den post mortem: zdravotní stav, čistá hmotnost, hmotnost obou půlek za tepla, jatečná výtěžnost, výška hřbetního tuku, podíl libové svaloviny, kvalita masa: pH1 u MLLT, pH2 u MLLT. 2. druhý den post mortem: průměrná výška hřbetního tuku, HMČ rozborem pravé půlky na partie: plec, kotleta, krkovice, kýta.

23 Ad II.c.2. Zkoušky VJH hybridního potomstva
Provádí se v  testačních stanicích hybridních prasat (TSHP). Podléhají jim: kanci z inseminačních stanic, kanci z vybraných chovů, finální hybridi z domácích a zahraničních hybridizačních programů. Testují se selata pocházející: z prvních vrhů, odpovídajícího vývinu (v hmotnosti kg a věku 90 dnů ), hmotnostně vyrovnaná ( rozdíl mezi prasaty ve dvojici menší kg), zdravá ( očkovaná a ošetřená dle veterinárních předpisů), řádně označená, vepříci po kastraci musí být zcela vyhojeni.

24 Délka testu: od 30 kg po dobu 105  4 dny.
Krmení: ad-libitní KKS GENT. Velikost skupiny: pro prověřovaní kance je v testu 10 potomků stejného poměru pohlaví od 3 – 5 matek. Vážení: - 1x měsíčně, - 1x týdně na začátku testu. Ukončení testu : stanoví se - vlastnosti výkrmnosti, - vlastnosti jatečné hodnoty. Pro vyhodnocení prověřovaných kanců se užívá výsledků zkoušek VJH nejméně 8 hybridů ze skupiny.

25 Pro zabezpečení objektivního odhadu plemenné hodnoty pro masnou užitkovost musí být po každém plemenném kanci odesláno do testačních stanic: u mateřských plemen minimálně 8 prasat ( 4 dvojice) s vyhodnocením minimálně 6 kusů, u otcovských plemen minimálně 10 prasat ( 5 dvojic) s vyhodnocením minimálně 8 kusů. Testované dvojice nesmí pocházet od matek, které jsou vlastními sestrami, přičemž nejméně 1 z testovaných dvojic musí být testována v jiné testační stanici.

26 Ad II.c.3. Zkoušky VJH finálních hybridů domácích a zahraničních hybridizačních programů
Testace probíhají ve dvouletých cyklech v zařízeních schválených MzeČR mající: vlastní jatky, dostatečnou kapacitu, odborné, technické a provozní předpoklady. Provádí je určená organizace, která je schopna: dodržet metodiku testace, koordinovat testace, zpracovávat a publikovat výsledky. Výběr hybridizačních programů ( HP) k testaci: provádí Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat, majiteli HP vydává osvědčení o provedené testaci, jako tzv. test zboží.

27 Délka testu: od 30 kg po dobu 105  4 dny.
Krmení: ad-libitní KKS GENT. Požadavky na skupiny selat: musí pocházet nejméně po 5 otcích, jejich naskladňovací hmotnost je v rozmezí 20 – 28 kg, jejich věk cca 90 dnů, poměr pohlaví 1:1, jejich minimální počet v rámci testovaného genotypu je 30 prasniček + 30 vepříků, musí být umístěna ve stejné hale (eliminace prostředí).

28 Ukončení testu: Pro každý genotyp se stanoví :
vlastnosti výkrmnosti, tedy: průměrný denní přírůstek od narození a v testaci, spotřeba KKS GENT a ME na 1 kg přírůstku hmotnosti. vlastnosti jatečné hodnoty: jatečná délka trupu, plocha MLLT, podíl HMČ z jatečné půlky, podíl kýty z jatečné půlky, výška hřbetního tuku dle ČSN, průměrná výška hřbetního tuku, kvalita masa ( pH, EV, barva, vaznost), procento libové svaloviny ( SEUROP). Vše se koriguje na jednotnou hmotnost 100 kg.

29 Kontrola dědičnosti

30 Odhad plemenné hodnoty
Pro odhad PH existují metodiky, jejichž cílem je realizovanou hodnotu náhodné proměnné veličiny odhadnout s pokud možno největší přesností. Jednou z nich je metoda nejmenších čtverců. Principem je: rozklad zjištěné užitkovosti na lineární kombinaci pevných a náhodných efektů, efektů, které nedokážeme odhadnout ( reziduum), matematické vyjádření jejich hodnot, řešení soustav lineárních rovnic.

31 Odhad plemenné hodnoty
Je základem metody : odhadu fixních (prostřeďvých) efektů, označované jako BLUE, odhadu náhodných (genetických) efektů označované jako BLUP, Animal modelu (AM) v případě zahrnutí do BLUP příbuznosti zvířat. Náhodný efekt zvířete představuje jeho PH.

32 Metoda BLUP –AM umožňuje:
1. v současné době: v rámci jednoho plemene porovnat všechna zvířata mezi sebou, porovnat kvalitu genetického materiálu z různých podniků, porovnat kvalitu managementu podniků, brát ohled na korelační vztahy sledovaných znaků, maximálně využít informací o příbuznosti zvířat (výsledky testací všech příbuzných zvířat), pracovat s daty současnými, minulými, získat prestiž.

33 2. pro funkčnost systému bude urychleně nutné provést
dořešení problematiky: managementu dat ( stará data, nová data ), jednotného systému označování zvířat ( interní databázové číslo ), vývoje softwaru pro třídění a zpracování dat, který je složitý, vysoké úrovně vybavenosti PC, adaptability systému, jeho kompatibility databázových souborů ( jde o SQL –92 standardní systém zpracovávající db. soubory či další systémy sběru dat i z www stránek), použitelnosti stejného softwaru pro všechny stupně šlechtění s propojením farem, testačních stanic, apod., vypracování normalizované datové struktury a sady pravidel organizace, vyřešení mezinárodní kompatibility systému, přístupnost výsledků v Internetu.

34 3. v budoucnu bude nutné zapracovat do AM další aspekty
pro zkvalitnění hodnocení zvířat typu: kvality masa, konverze a denního příjmu krmiva, hmotnosti vrhu, reprodukční užitkovosti za časovou jednotku, dalších ukazatelů reprodukce, znaků vyjadřujících dlouhověkost a fittness, exterier, animal model pro plemeno PC a importy plemen, jak nejlépe podchytit prostředí v modelech, využití informace z testací kříženců, apod.

35 Struktura systému: Polní test Staniční test Reprodukční vlastnosti
( data ) ( data )( data ) Datový soubor Soubor rodokmenů Checktrade ( program) Nový datový soubor Nový soubor rodokmenů PEST program propočítává: ( RPH pro jednotlivé vlastnosti) ( RPH – odchylky od báze) Parametrický soubor (modely, genetické parametry) Soubor výsledků Další zpracování

36 Metoda BLUP –AM umožňuje
Provádění odhadu PH pomocí smíšeného lineárního modelu (BLUP), jehož obecná podoba je: y = Xb + Zu + e, kde: y fenotypová užitkovost, X - matice koeficientů pro pevné efekty, Z matice koeficientů pro náhodné efekty, b vektor pevných efektů, u vektor náhodných efektů, e zbytkový ( náhodný ) efekt. PH je vyjádřena jako odchylka od průměru populace za stanovené období v jednotkách užitkovosti hodnocené vlastnosti. Pak dílčí plemenné hodnoty jsou: PH = PHs – PH95 kde: PH plemenná hodnota, PHs plemenná hodnota vypočtená v modelu, PH průměrná hodnota populace narozené v roce 1995.

37 Metoda BLUP –AM umožňuje:
sledovat vývoj plemenné hodnoty v čase, úspěšnost provádění selekce ve stádech, v populacích. Pro odhad PH se používají výsledky: VU zvířat narozených od roku 1990, z testací VJH zvířat narozených od roku 1988, reprodukce prasnic narozených od roku 1989 ( mateřská plemena ), příbuznosti zvířat od roku 1985.

38 Odhad dílčích plemenných hodnot
Pro mateřská plemena BU a L se jedná o vlastnosti z reprodukce: počet živě narozených selat v 1. vrhu ( ŽIVĚ1), počet živě narozených selat ve 2. a dalších vrzích ( ŽIVĚ2). testace VU: průměrný denní přírůstek od narození do dne ukončení testu v g ( PR-VU), procento libové svaloviny zjištěné ultrazvukem v době ukončení testu ( %LM). testace VJH: průměrný denní přírůstek v testu v g (PR-VJH), hmotnost HMČ z jatečné půlky v kg ( HMČ).

39 K odhadu PH mateřských plemen se užívá 6 znakový AM
F-fixní efekt, R-náhodný efekt, C-doprovodná proměnná, A-náhodný efekt s maticí příbuznosti.

40 Odhad dílčích plemenných hodnot
Pro otcovská plemena se jedná o vlastnosti z testace VU: průměrný denní přírůstek od narození do dne ukončení testu v g ( PR-VU), procento libové svaloviny zjištěné ultrazvukem v době ukončení testu ( %LM). testace VJH: průměrný denní přírůstek v testu v g (PR-VJH), hmotnost HMČ z jatečné půlky v kg ( HMČ).

41 K odhadu PH otcovských plemen se užívá
4 znakový AM

42 Odhad dílčích plemenných hodnot
Pro hybridní kance v otcovské pozici se jedná o vlastnosti z testace VU: průměrný denní přírůstek od narození do dne ukončení testu v g ( PR-VU), procento libové svaloviny zjištěné ultrazvukem v době ukončení testu ( %LM).

43 K odhadu PH se užívá 2 znakový AM

44 Odhad celkové plemenné hodnoty
Dílčí plemenné hodnoty se integrují do tzv. sumární plemenné hodnoty jedince, tedy celkové plemenné hodnoty podle obecné lineární rovnice: n CPH =  ai PHi kde i=1 CPH - celková plemenná hodnota ai - ekonomická váha, koeficient důležitosti hodnocené vlastnosti PHi - dílčí plemenná hodnota vlastnosti i ( i = 1,2,…a ) CPH se podle příslušnosti plemene skládá z PHi, a to : a) u mateřských plemen (linií) z PH za vybrané vlastnosti: reprodukční, výkrmnosti, jatečné hodnoty. b)u otcovských plemen (linií) z PH za vybrané vlastnosti:

45 Vyjadřuje se v Kč a ekonomické váhy jsou stanoveny následovně:

46 Relativní vyjádření plemenné hodnoty
Provádí se pro snadnější identifikaci postavení hodnoceného jedince v populaci. Pro její vyjádření se používá: průměrná celková plemenná hodnota populace (CPHp), celková plemenná hodnota jedince (CPH), normovaná celková plemenná hodnota ( CPHr), CPH - CPHp a je dána výrazem CPHr = s Minimální CPH, s, a CPHp se přepočítávají čtvrtletně a jsou publikovány v katalozích pro kance.