Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kontrola užitkovosti Historie kontroly užitkovosti (KU)  V ČR se s prováděním a využíváním ústřední kontroly užitkovosti prasat, řízenou Českou zemědělskou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kontrola užitkovosti Historie kontroly užitkovosti (KU)  V ČR se s prováděním a využíváním ústřední kontroly užitkovosti prasat, řízenou Českou zemědělskou."— Transkript prezentace:

1

2 Kontrola užitkovosti

3 Historie kontroly užitkovosti (KU)  V ČR se s prováděním a využíváním ústřední kontroly užitkovosti prasat, řízenou Českou zemědělskou radou, začalo v roce  Kontrolou užitkovosti se zjišťují údaje o užitkových vlastnostech prasat a tím se získávají objektivní podklady pro plemenný výběr jedinců s nejlepšími užitkovými vlastnostmi a dobrým zdravím.  Kontrolou užitkovosti a dědičnosti bezprostředně zjišťujeme užitkovou, tj. fenotypovou hodnotu jednotlivého zvířete.

4 Plemenná hodnota (PH) Je výrazem aditivního působení genů, je tvořena průměrnými genovými efekty přiřazenými k jednotlivým alelám, PH se rovná dvojnásobku průměrné odchylky znaků jeho potomstva od populačního průměru.

5 Co je hodnota? Hodnota je vyjádření sledované vlastnosti v měřitelných jednotkách. Jde o fenotypové hodnoty, z nichž se odvozují  střední hodnota,  variance,  kovariance. Fenotypová hodnota ( P) se rozděluje na komponenty:  genotyp - G (geny tvořící dědičný základ jedince),  odchylky způsobené prostředím - E (všechny negenetické zdroje).

6 Střední hodnota populace Je dána výrazem:  = a (p – q) + 2pq Za předpokladu aditivního působení genů:  =  a (p – q) + 2  dpq a - genotypová hodnota, p,q, d - relativní četnost genů.

7 Efekt genu Rodiče nepředávají potomstvu genotypy ale geny. Jim se přiřazuje tzv. průměrný účinek genu, tedy efekt genu. Průměrný efekt genu je průměrnou odchylkou od populačního průměru Pomocí genové substituce:  = a + d ( q – p )

8 Plemenná hodnota Je to součet průměrných efektů genů nalézajících se u sledovaného jedince. V rovnovážné populaci:  jsou plemenné hodnoty vyjádřeny v odchylkách od střední hodnoty populace,  průměrná plemenná hodnota = 0,  v absolutních jednotkách se průměrná plemenná hodnota rovná průměrné genotypové hodnotě a průměrné fenotypové hodnotě. Vztah mezi průměrným efektem genu a plemennou hodnotou: y ij =  +  1 +  j Součet průměrných genotypových efektů (  1 +  j ) nazýváme aditivní genotypovou hodnotou, resp. plemennou hodnotou jedince.

9 Plemenná hodnota Přímé zjištění plemenné hodnoty není možné. Fenotypově měřitelné vlastnosti zvířat jsou výsledkem:  genetických efektů: aditivita, dominance, interakce, epistáze,  prostřeďových efektů: - náhodných ( nesystematických), - fixních ( systematických), - vnitřních - lze je kvantifikovat a korelovat, - vnějších.

10 Kontrola užitkovosti (KU) zahrnuje: þTesty jedinců. þTesty populací. U užitkových vlastností majících:  ekonomickou hodnotu,  jsou dostatečně dědivé,  jsou snadno zjistitelné.

11 Hlavní užitkové vlastnosti prasat:  reprodukce,  výkrmnost,  jatečná hodnota. Pomocné vlastnosti:  zdraví,  pohlavní výraz a vyjádření sekundárních pohlavních znaků,  počet, rozmístění a kvalita struků,  utváření a funkčnost končetin,  tělesný rámec,  plemenný a užitkový typ,  citlivost na stres.

12 Podklady pro odhad plemenné hodnoty prasat obsahují výsledky: I. z kontroly reprodukčních vlastností kanců a prasnic, II. ze zkoušek vlastní užitkovosti prasat, III. ze zkoušek výkrmnosti a jatečné hodnoty prasat.

13 Ad I. Kontrola reprodukčních vlastností kanců a prasnic ÙProvádí se v NCH, ŠCHOP a RCH. ÙProvádí se ve spolupráci s chovatelem. ÙKU zajišťuje, provádí a kontroluje oprávněná organizace. ÙPlemenné prasničky se do KU zařazují prvním zapuštěním. ÙPlemenní kanečci se do KU zařazují po přiznání registru kance.

14 U každého vrhu se v ŠCH a RCH sleduje:  datum zapuštění,  totožnost připuštěného kance,  datum oprasení,  počet všech narozených selat,  počet živě narozených selat,  počet pravidelně vyvinutých struků selat ( v RCH jen u prasniček),  počet dochovaných selat ve věku dnů.

15 Ad II. Zkoušky vlastní užitkovosti prasat - je možno provádět třemi metodami: a) unifikovaným polním testem ve šlechtitelských chovech (ŠCH), b) základním polním testem v rozmnožovacích chovech (RCH), c) staniční metodou v testačních stanicích.

16 Ad II.a. Zkoušky VU dle unifikovaného polního testu ve ŠCH Provádí se u kanečků a prasniček všech kategorií. Délka testu je 9  1 týden. Zahájení testu ve věku zvířat 12 týdnů (  4 dny ). Naskladnění o 1-2 týdny dříve z důvodu adaptace. Velikost testované skupiny: - 6 – 12 ks prasat (v jednom kotci), - v případě testace prasniček i 15 ks, - stejného pohlaví, - stejného genotypu, - po 2 otcích u mateřských plemen, - po 1 otci u otcovských plemen. Krmení je ad-libitní KKS TESTA.

17 Sleduje se:  datum zahájení testu,  individuální hmotnost selat,  individuální hmotnosti za účelem zjištění průměrného denního přírůstku od narození do dne vážení,v testačním období,  ultrazvukový test pro určení: - výšky hřbetního tuku, - procenta libové svaloviny. Zjištěné hodnoty se korigují: - dle plemen, - dle pohlaví. na jednotnou hmotnost: kg u kanečků, - 90 kg u prasniček, kg u % libové svaloviny bez ohledu na pohlaví. Do ukončení testu VU nesmí být prováděna nezdůvodnitelná negativní selekce.

18 Ad II.b. Zkoušky VU na základě polního testu v RCH Provádí se u prasniček v RCH popř. v ŠCH určených jako chovné. Test probíhá v rozmezí jejich živé hmotnosti 70 – 110 kg. U každého zvířete se na konci testu sleduje: íprůměrný denní přírůstek od narození do dne ukončení testu, ívýška hřbetního tuku měřená ultrazvukem. Pracovník oprávněné organizace: - měří, - kontroluje objektivnost a správnost údajů, - přenáší data do PC. Do ukončení testu VU nesmí být prováděna nezdůvodnitelná negativní selekce.

19 Ad II.c. Provádění zkoušek výkrmnosti a jatečné hodnoty ( VJH ) potomků plemenných prasat Zkoušky VJH probíhají v uznaných testačních zařízeních o minimální kapacitě:  200 kotců pro dvojice,  2,60 m 2 podlahovou plochou pro jednu dvojici,  s vlastními testačními jatkami,  s turnusovým provozem sekcí,  s kotci pro dvojice jež jsou vybaveny samokrmítkem s vestavěnou napáječkou. Testy VJH se provádějí u prasat: II.c.1. čistokrevných, II.c.2. hybridních, II.c.3. finálních hybridů z domácích a zahraničních hybridizačních programů.

20 Ad II.c.1. Zkoušky VJH čistokrevného potomstva Testují se selata pocházející:  z prvních vrhů,  odpovídajícího vývinu ( v hmotnosti kg a věku 90 dnů ),  hmotnostně vyrovnaná (rozdíl mezi prasaty ve dvojici menší 2 kg ),  zdravá ( očkovaná a ošetřená dle veterinárních předpisů),  řádně označená ( namátkově se provádí test paternity ),  vepříci po kastraci musí být zcela vyhojeni.

21 Délka testu : 30 – 100 kg žívá hmotnost. Naskladnění: turnusové. Krmení: ad-libitně KKS GENT. Velikost skupiny: dle prověření rodičů, -otce - 5 dvojic potomků ( po pěti matkách). -matky - 1 dvojice potomků ( 1 dvojice = 1 vepřík + 1 prasnička ). Vážení skupin: -1x měsíčně, -1x týdně na začátku a konci testu. Ukončení testu : v hmotnosti 98 – 105 kg.

22 Sledované ukazatele: Pro každou skupinu se stanoví propočtem vlastnosti výkrmnosti: a) průměrný denní přírůstek v testu ( P t ) v g, b) spotřeba ME v MJ/kg přírůstku hmotnosti ( S V ), c) podíl HMČ v % z hmotnosti půlky prasete (H), d) průměrná výška hřbetního tuku v mm ( T ).

23 Navíc se u každého prasete sleduje: 1. první den post mortem:  zdravotní stav,  čistá hmotnost,  hmotnost obou půlek za tepla,  jatečná výtěžnost,  výška hřbetního tuku,  podíl libové svaloviny,  kvalita masa: - pH 1 u MLLT, - pH 2 u MLLT. 2. druhý den post mortem:  průměrná výška hřbetního tuku,  HMČ rozborem pravé půlky na partie: plec, kotleta, krkovice, kýta.

24 Ad II.c.2. Zkoušky VJH hybridního potomstva Provádí se v testačních stanicích hybridních prasat (TSHP). Podléhají jim:  kanci z inseminačních stanic,  kanci z vybraných chovů,  finální hybridi z domácích a zahraničních hybridizačních programů. Testují se selata pocházející:  z prvních vrhů,  odpovídajícího vývinu (v hmotnosti kg a věku 90 dnů ),  hmotnostně vyrovnaná ( rozdíl mezi prasaty ve dvojici menší 5 kg),  zdravá ( očkovaná a ošetřená dle veterinárních předpisů),  řádně označená,  vepříci po kastraci musí být zcela vyhojeni.

25 Délka testu: od 30 kg po dobu 105  4 dny. Krmení: ad-libitní KKS GENT. Velikost skupiny: pro prověřovaní kance je v testu 10 potomků stejného poměru pohlaví od 3 – 5 matek. Vážení: - 1x měsíčně, - 1x týdně na začátku testu. Ukončení testu : stanoví se - vlastnosti výkrmnosti, - vlastnosti jatečné hodnoty. Pro vyhodnocení prověřovaných kanců se užívá výsledků zkoušek VJH nejméně 8 hybridů ze skupiny.

26 Pro zabezpečení objektivního odhadu plemenné hodnoty pro masnou užitkovost musí být po každém plemenném kanci odesláno do testačních stanic: - u mateřských plemen minimálně 8 prasat ( 4 dvojice) s vyhodnocením minimálně 6 kusů, - u otcovských plemen minimálně 10 prasat ( 5 dvojic) s vyhodnocením minimálně 8 kusů. Testované dvojice nesmí pocházet od matek, které jsou vlastními sestrami, přičemž nejméně 1 z testovaných dvojic musí být testována v jiné testační stanici.

27 Ad II.c.3. Zkoušky VJH finálních hybridů domácích a zahraničních hybridizačních programů Testace probíhají ve dvouletých cyklech v zařízeních schválených MzeČR mající:  vlastní jatky,  dostatečnou kapacitu,  odborné, technické a provozní předpoklady. Provádí je určená organizace, která je schopna:  dodržet metodiku testace,  koordinovat testace,  zpracovávat a publikovat výsledky. Výběr hybridizačních programů ( HP) k testaci:  provádí Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat,  majiteli HP vydává osvědčení o provedené testaci, jako tzv. test zboží.

28 Délka testu: od 30 kg po dobu 105  4 dny. Krmení: ad-libitní KKS GENT. Požadavky na skupiny selat:  musí pocházet nejméně po 5 otcích,  jejich naskladňovací hmotnost je v rozmezí 20 – 28 kg,  jejich věk cca 90 dnů,  poměr pohlaví 1:1,  jejich minimální počet v rámci testovaného genotypu je 30 prasniček + 30 vepříků,  musí být umístěna ve stejné hale (eliminace prostředí).

29 Ukončení testu: Pro každý genotyp se stanoví : vlastnosti výkrmnosti, tedy:  průměrný denní přírůstek od narození a v testaci,  spotřeba KKS GENT a ME na 1 kg přírůstku hmotnosti. vlastnosti jatečné hodnoty:  jatečná délka trupu,  plocha MLLT,  podíl HMČ z jatečné půlky,  podíl kýty z jatečné půlky,  výška hřbetního tuku dle ČSN,  průměrná výška hřbetního tuku,  kvalita masa ( pH, EV, barva, vaznost),  procento libové svaloviny ( SEUROP). Vše se koriguje na jednotnou hmotnost 100 kg.

30 Kontrola dědičnosti

31 Odhad plemenné hodnoty Pro odhad PH existují metodiky, jejichž cílem je realizovanou hodnotu náhodné proměnné veličiny odhadnout s pokud možno největší přesností. Jednou z nich je metoda nejmenších čtverců. Principem je:  rozklad zjištěné užitkovosti na lineární kombinaci pevných a náhodných efektů,  efektů, které nedokážeme odhadnout ( reziduum),  matematické vyjádření jejich hodnot,  řešení soustav lineárních rovnic.

32 Je základem metody :  odhadu fixních (prostřeďvých) efektů, označované jako BLUE,  odhadu náhodných (genetických) efektů označované jako BLUP,  Animal modelu (AM) v případě zahrnutí do BLUP příbuznosti zvířat. Náhodný efekt zvířete představuje jeho PH. Odhad plemenné hodnoty

33 Metoda BLUP –AM umožňuje: 1. v současné době:  v rámci jednoho plemene porovnat všechna zvířata mezi sebou,  porovnat kvalitu genetického materiálu z různých podniků,  porovnat kvalitu managementu podniků,  brát ohled na korelační vztahy sledovaných znaků,  maximálně využít informací o příbuznosti zvířat (výsledky testací všech příbuzných zvířat),  pracovat s daty současnými, minulými,  získat prestiž.

34 2. pro funkčnost systému bude urychleně nutné provést dořešení problematiky:  managementu dat ( stará data, nová data ),  jednotného systému označování zvířat ( interní databázové číslo ),  vývoje softwaru pro třídění a zpracování dat, který je složitý,  vysoké úrovně vybavenosti PC,  adaptability systému, jeho kompatibility databázových souborů ( jde o SQL –92 standardní systém zpracovávající db. soubory či další systémy sběru dat i z www stránek),  použitelnosti stejného softwaru pro všechny stupně šlechtění s propojením farem, testačních stanic, apod.,  vypracování normalizované datové struktury a sady pravidel organizace,  vyřešení mezinárodní kompatibility systému,  přístupnost výsledků v Internetu.

35 3. v budoucnu bude nutné zapracovat do AM další aspekty pro zkvalitnění hodnocení zvířat typu:  kvality masa,  konverze a denního příjmu krmiva,  hmotnosti vrhu,  reprodukční užitkovosti za časovou jednotku,  dalších ukazatelů reprodukce,  znaků vyjadřujících dlouhověkost a fittness, exterier,  animal model pro plemeno PC a importy plemen,  jak nejlépe podchytit prostředí v modelech,  využití informace z testací kříženců, apod.

36 Polní test Staniční test Reprodukční vlastnosti ( data ) ( data )( data ) Datový soubor Soubor rodokmenů Checktrade ( program) Nový datový soubor Nový soubor rodokmenů PEST program propočítává: ( RPH pro jednotlivé vlastnosti) ( RPH – odchylky od báze) Parametrický soubor (modely, genetické parametry) Soubor výsledků Další zpracování Struktura systému:

37 Provádění odhadu PH pomocí smíšeného lineárního modelu (BLUP), jehož obecná podoba je: y = Xb + Zu + e, kde: y - fenotypová užitkovost, X - matice koeficientů pro pevné efekty, Z - matice koeficientů pro náhodné efekty, b - vektor pevných efektů, u - vektor náhodných efektů, e - zbytkový ( náhodný ) efekt. PH je vyjádřena jako odchylka od průměru populace za stanovené období v jednotkách užitkovosti hodnocené vlastnosti. Pak dílčí plemenné hodnoty jsou: PH = PH s – PH 95 kde: PH - plemenná hodnota, PH s - plemenná hodnota vypočtená v modelu, PH 95 - průměrná hodnota populace narozené v roce Metoda BLUP –AM umožňuje

38 Metoda BLUP –AM umožňuje:  sledovat vývoj plemenné hodnoty v čase,  úspěšnost provádění selekce ve stádech, v populacích. Pro odhad PH se používají výsledky:  VU zvířat narozených od roku 1990,  z testací VJH zvířat narozených od roku 1988,  reprodukce prasnic narozených od roku 1989 ( mateřská plemena ),  příbuznosti zvířat od roku 1985.

39 Odhad dílčích plemenných hodnot Pro mateřská plemena BU a L se jedná o vlastnosti z è reprodukce:  počet živě narozených selat v 1. vrhu ( ŽIVĚ1),  počet živě narozených selat ve 2. a dalších vrzích ( ŽIVĚ2). è testace VU:  průměrný denní přírůstek od narození do dne ukončení testu v g ( PR-VU),  procento libové svaloviny zjištěné ultrazvukem v době ukončení testu ( %LM). ètestace VJH:  průměrný denní přírůstek v testu v g (PR-VJH),  hmotnost HMČ z jatečné půlky v kg ( HMČ).

40 K odhadu PH mateřských plemen se užívá 6 znakový AM F-fixní efekt, R-náhodný efekt, C-doprovodná proměnná, A-náhodný efekt s maticí příbuznosti.

41 Odhad dílčích plemenných hodnot Pro otcovská plemena se jedná o vlastnosti z è testace VU:  průměrný denní přírůstek od narození do dne ukončení testu v g ( PR-VU),  procento libové svaloviny zjištěné ultrazvukem v době ukončení testu ( %LM). è testace VJH:  průměrný denní přírůstek v testu v g (PR-VJH),  hmotnost HMČ z jatečné půlky v kg ( HMČ).

42 K odhadu PH otcovských plemen se užívá 4 znakový AM

43 Pro hybridní kance v otcovské pozici se jedná o vlastnosti z è testace VU:  průměrný denní přírůstek od narození do dne ukončení testu v g ( PR-VU),  procento libové svaloviny zjištěné ultrazvukem v době ukončení testu ( %LM). Odhad dílčích plemenných hodnot

44 K odhadu PH se užívá 2 znakový AM

45 Odhad celkové plemenné hodnoty Dílčí plemenné hodnoty se integrují do tzv. sumární plemenné hodnoty jedince, tedy celkové plemenné hodnoty podle obecné lineární rovnice: n CPH =  a i PH i kde i=1 CPH - celková plemenná hodnota a i - ekonomická váha, koeficient důležitosti hodnocené vlastnosti PH i - dílčí plemenná hodnota vlastnosti i ( i = 1,2,…a ) CPH se podle příslušnosti plemene skládá z PHi, a to : a) u mateřských plemen (linií) z PH za vybrané vlastnosti:  reprodukční,  výkrmnosti,  jatečné hodnoty. b)u otcovských plemen (linií) z PH za vybrané vlastnosti:  výkrmnosti,  jatečné hodnoty.

46 Vyjadřuje se v Kč a ekonomické váhy jsou stanoveny následovně:

47 Relativní vyjádření plemenné hodnoty Provádí se pro snadnější identifikaci postavení hodnoceného jedince v populaci. Pro její vyjádření se používá:  průměrná celková plemenná hodnota populace (CPHp),  celková plemenná hodnota jedince (CPH),  normovaná celková plemenná hodnota ( CPHr), CPH - CPHp a je dána výrazem CPHr = s Minimální CPH, s, a CPHp se přepočítávají čtvrtletně a jsou publikovány v katalozích pro kance.


Stáhnout ppt "Kontrola užitkovosti Historie kontroly užitkovosti (KU)  V ČR se s prováděním a využíváním ústřední kontroly užitkovosti prasat, řízenou Českou zemědělskou."

Podobné prezentace


Reklamy Google