Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Krizový management VEŘEJNÁ SPRÁVA - 1. ročník RNDr. Dana Procházková, DrSc. tel: 974828315 Konzultace: středa 10-12, popř. dle dohody.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Krizový management VEŘEJNÁ SPRÁVA - 1. ročník RNDr. Dana Procházková, DrSc. tel: 974828315 Konzultace: středa 10-12, popř. dle dohody."— Transkript prezentace:

1 Krizový management VEŘEJNÁ SPRÁVA - 1. ročník RNDr. Dana Procházková, DrSc. tel: Konzultace: středa 10-12, popř. dle dohody

2 Obsah Historie a současnost krizového managementu Teoretické základy krizového managementu Člověk jako součást krizového managementu Procesní základy krizového managementu Literatura k problematice D. Procházková: Materiály k přednáškám a cvičením. D. Procházková: Bezpečnost a krizové řízení. Rukopis, 170p. D. Procházková, B. Šesták: Řízení bezpečnosti a krizové řízení. PA ČR, Praha, v tisku. D. Procházková: Aspekty řízení bezpečnosti. In: Sborník „Fire Safety 2005“, editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský, vydavatel: VŠB – Technická univerzita Ostrava, D. Procházková: Živelné a jiné pohromy. In: Sborník „Požární ochrana 2004“, editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský, vydavatel: VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, ISBN: , CD-ROM. D. Procházková: Řízení pro podporu lidské bezpečnosti a udržitelného rozvoje. Zpráva pro Ministerstvo vnitra, CITYPLAN spol. s r.o., Praha 2005, 331p. D. Procházková: Modelové řešení interakce analýzy rizik území pro havarijní a krizové plánování. Odborná zpráva č. 2 / závěrečná zpráva pro MV ČR k projektu RN CITYPLAN spol. s r.o., Praha 2005, 246p.

3 D. Procházková: Pojmy. Odborná zpráva č. 1 k projektu 28/04; smlouva, č. WB , Č.j.: 24512/ , CES CITYPLAN spol. s r.o. Praha 2004, 45p. D. Procházková: Teoretický rozbor problému – část 1, metodiky 1 – 4. Odborná zpráva č. 2. k projektu 28/04; smlouva, č. WB , Č.j.: 24512/ , CES CITYPLAN spol. s r.o. Praha 2004, 317p. D. Procházková: Teoretický rozbor problému – část 2, metodiky 5 – 8 a publikovaná sdělení výsledků projektu. Odborná zpráva č. 3 k projektu 28/04; smlouva, č. WB , Č.j.: 24512/ , CES CITYPLAN spol. s r.o. Praha 2005, 258p. D. Procházková: Teoretický rozbor problému – část 3, metodiky 9 – 12 a publikovaná sdělení výsledků projektu. Odborná zpráva č. 3 k projektu 28/04; smlouva, č. WB , Č.j.: 24512/ , CES CITYPLAN spol. s r.o. Praha 2005, 330p. D. Procházková: Indikátory chemické bezpečnosti. In: Environmentální aspekty podnikání. ISSN CEMC, Praha 2004, D. Procházková: Aktuální problémy kritické infrastruktury. In: Požární ochrana Ed. M. Šenovský. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. ISBN , 726p, 28MB, Typové plány. MV - GŘ HZS ČR, Praha B. Šesták, D. Procházková: Bezpečnost jako jeden ze základních aspektů rozvoje společnosti. In: Bezpečnostní teorie a praxe. Policejní akademie ČR, ISBN , Praha 2004, B. Šesták, D. Procházková: Nouzové situace a pohromy a jejich charakteristiky. In: Bezpečnostní teorie a praxe. Policejní akademie ČR, Praha 2005, v tisku. D. Procházková, J. Říha: Krizové řízení. MV-GŘ HZS ČR, ISBN , Praha 2004, 228p.

4 Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu, Praha Bezpečnostní strategie České republiky, Praha Vojenská strategie České republiky, Praha 2004, L. Navrátil et al.: Aktuální otázky v problematice krizového řízení, Č. Budějovice J. Rektořík a kolektiv: Krizový management ve veřejné správě – teorie a praxe, ISBN Odbor bezpečnostní politiky MV: Skripta „Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek“. MV ČR, Praha 2005, 91p. R. Horák, M. Krč, R. Ondruš, L. Danielová: Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu. Linde Praha a.s., Praha 2004, 407p. J. Jonák: Organizace krizového managementu v resortu MV a u Policie ČR;, In: Kriminalistický sborník, spec.číslo, Praha D. Procházková: Nouzové řízení v Kanadě. In: Kriminalistický sborník, spec.číslo, Praha J. Jonák: Organizace krizového managementu v resortu MV a u Policie ČR, Krizové a havarijní plánování, Úloha a postavení Policie ČR v krizovém řízení a při řešení krizových situací v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti, přírodních katastrof a průmyslových havárií, Hr. Králové Kolektiv pracovníků skupin krizového řízení Policie ČR: Učební texty pro pilotní kurz krizového řízení na SPŠ Pardubice. In: intranetové stránky Policejního prezídia ČR, část krizové řízení, Praha 2005

5 Příručka NATO, Praha 2001, ISBN Časopisy vydávané v působnosti MV – Policista, Kriminalistický sborník, „112“ M. Konvička et al.: Město a povodeň. Strategie rozvoje měst po povodních. ERA group spol. s r.o., ISBN Brno 2002, 219p. CEP Handbook Civil Emergency Planning in the NATO/EAPC Countries. ISBN Svenska Tryckcentralen AB, Avesta Global Blueprints for Change – Summaries of the Recommendations for Theme A „Living with the Potential for Natural and Environmental Disasters“,Summaries of the Recommendations for Theme B „Building to Withstand the Disaster Agents of Natural and Environmental Hazards“,Summaries of the Recommendations for Theme C „Learning from and Sharing the Knowledge Gained from Natural and Environmental Disasters“. ASCE, Washington Vade-mecum of Civil Protection in the European Union. European Commission, Brussels 1999, 133p. Zpráva Komise EU Radě, Evropskému parlamentu, Ekonomickému a sociálnímu výboru a Výboru pro regiony „Výstavba společného přístupu k přírodním a technologickým rizikům“ S. Mueller et al.: Safety Culture – A Reflection of Risk Avareness. Swiss Re, Zuerich 1998, 45p.

6 A European Manual for „Off-site Emergency Planning and Response to Nuclear Accidents“. The Belgian Research Centre B-2400 Mol, Belgium. ISBN , 341p. R. Walter: Katastrofy a stavy nouze.KATARISK. Spolkový úřad pro ochranu obyvatel. Švýcarsko. Seminář. GŘ HZS – Guide for All-Hazard Emergency Operations Planning. State and Local Guide (SLG) 101. FEMA Generic Crisis Management Handbook. NATO. Dokument NATO/NACC/PfP (COEC)D(97) (B.A. Goetze). Guidelines for quantitative risk assessment (Purple Book 1999). CPR 18E. Committee for the Prevention of Disasters, The Hague OECD: Guidance on Safety Performance Indicators. Guidance for Industry, Public Authorities and Communities for developing SPI Programmes related to Chemical Accident Prevention, Preparedness and Response. OECD, Paris 2002, 191p. Annan Kofi (2002): Natural Disasters and Sustainable Development: Understanding the Links between Development, Environment and Natural Disasters. UN, Dept. of Economic and Social Affairs, DESA/DSD/PC2/PB5/2002. Federal Response Plan PL. FEMA CHA Orientation Handbook on Complex Emergencies. OCHA J. F. Gustin: Disaster  Recovery Planning: a Guide for Facility Managers. The Fairmont Press, Inc., ISBN (FP), (PH). Lilburn 2002, 304p.

7 US RG 1.70: Regulation Guide Revision 3. Standard Format and Content of Safety Analysis Reports for Nuclear Power Plants. LWR Edition, November Office of Standards Development, U.S. Nuclear Regulatory Commission IAEA: Safety Guides and Technical Documents. IAEA, Vienna. COMAH Safety Report Assessment Manual: UK- HID CD2, London 2002, 570p. Direktiva Seveso II. Council Directive 96/82/EC on the control of major-accident hazards (OJ No L 10 of 14 January 1997) – so-called Seveso II Directive. Brusel, /82/EC A. Mueller: Integrated Risk Management. Der Rueck fehlerhafter Produkte. Muenchener Rueck, Muenchen 2003, 36p. B. Porro: Praeventive Schadenbewaeltigung. Mehr gewinnen als verlieren. Swiss Re, Zuerich 2001, 45p. Standard – Rueckrufplan. Der Rueck fehlerhafter Produkte. Muenchener Rueck. Muenchen 2003, 38p. P. Zimmerli: Natural Catastrophes and Reinsurance. Swiss Re, Zurich 2003, 46p

8 Podmínky ke zkoušce: Aktivní účast na cvičeních. Úspěšné zvládnutí testů, které budou 2x za semestr - test na ověření znalostí pojmů, domácí práce na zadané téma Úspěšné zvládnutí 2 otázek u zkoušky (seznam otázek bude vytvořen z odpřednášené látky a nepřekročí její rozsah)

9 HISTORIE 50. léta – byla budována civilní obrana, která byla chápána jako ochrana před jaderným útokem (podobně tomu bylo v ostatním vyspělém světě), 60. léta – byla zavedena ochrana před přírodními pohromami (po velkém zemětřesení na Aljašce a velkých povodních), 70. léta - systematicky byla do praxe zavedena tvorba protipovodňových plánů, 1977 – byl zahájen výzkum na snížení dopadů zemětřesení, 1978 – byla ustanovena agentura FEMA (Federal Emergency Management Agency), která měla zpracovat ochranu proti pohromám a krizím přírodním, technologickým a z oblasti civilní obrany (včetně války), 1985 – bylo zahájeno sestavování plánů odezvy na pohromy na všech administrativních úrovních státu, 1992 – proběhla reorganizace FEMA (po hurikánu Hugo a zemětřesení Loma Prieta) – do praxe byla cíleně zavedena prevence a opatření na zmírňování dopadů pohrom – nová přestavba – po teroristických útocích Od konce sedmdesátých let nouzové řízení (emergency management) ve vyspělém světě má propracovaný teoretický základ, který sleduje čtyři provázané fáze: prevenci, připravenost, odezvu a obnovu, ke kterým se na konci 80. let připojuje poučení z nouzové situace a jejího zvládnutí. Na nouzové řízení navazuje krizové řízení používané ke zvládnutí kritických situací pomocí nadstandardních sil a prostředků.

10 Vedle uvedených aktivit, zahrnovaných do nouzového a krizového řízení, se na sobě nezávisle rozvíjely další činnosti, a to: - ochrana životního prostředí - EIA v USA – r trvale udržitelný rozvoj životního prostředí a prosazující princip opatrnosti - zajištění technologického rozvoje, opírající se o hodnocení techniky - agentura OTA (Office for Technology Assessment – ) Po jaderné havárii v Three Mile Island v r se pod odborným vedením NEA / OECD (Agentura pro jadernou energetiku) a organizačním vedením IAEA (Mezinárodní agentura pro jadernou energii pracující pod hlavičkou OSN) rozpracovala a do praxe prosadila koncepce řízení bezpečnosti v jaderné oblasti, která se stále vylepšuje. V r po jaderné havárii v Černobylu mezinárodní poradní vládní výbor (INSAG) definoval integrální bezpečnost a zdůraznil, že bezpečnost nelze zaručit jen souhrnem technických bezpečnostních opatření, ale že je nutno zvážit i vliv lidského činitele. Tento fakt např. odstartoval razantní systémovou změnu v oblasti ochrany lidí ve Švýcarsku, jejíž produkty založené na evropském chápání jsou cílem a přáním mnoha současných českých politiků. KOMPLEXNÍ / INTEGRÁLNÍ BEZPEČNOST

11 K vzájemnému provazování aktivit dochází v celosvětovém měřítku od konce osmdesátých let dvacátého století - aktivity OSN (např. IDNDR – Mezinárodní dekáda na snížení dopadů přírodních pohrom, ISDR – Mezinárodní strategie na snížení dopadů pohrom), - OECD, - EU (Seveso) a dalších národních a mezinárodních organizací. Postupem doby se tudíž sjednotila ochrana proti pohromám a útokům, nejprve se k jejich charakteristice používaly pojmy ohrožení (hazard) a riziko (risk) a zahrnutím pohrom, jejichž vznik ovlivňuje lidský úmysl se odlišily pojmy riziko a hrozba. Vytvořily se nové obory lidských činností jako: riziková analýza, rizikové inženýrství a hodnocení rizik. Do praxe se postupně zavedly odborné nástroje: hodnocení ohrožení (hazard assessment), hodnocení rizik (risk assessment), řízení rizik (risk management), řízení bezpečnosti (safety management). INTEGRÁLNÍ RIZIKO

12 Současné pojetí - má dva postuláty: 1. Odvěkým cílem lidských jedinců i celé lidské společnosti je žít / nacházet se v bezpečném prostoru, který má perspektivu rozvoje, 2. Prostor, ve kterém žijí lidé, je otevřený systém, který se vyvíjí. V tomto prostoru, dále označovaném jako lidský systém, probíhají ve spojitosti s vývojem systému v rámci vesmíru, planety Země, životního prostředí, lidské společnosti neustále procesy, děje, jevy i události, jejichž příčiny leží vně nebo uvnitř. Časové stupnice, ve kterých probíhají se pohybují od milisekund pro mikrosvět, přes časové úseky srovnatelné s trváním lidského života až po geologické stupnice opírající se o milióny let. Jejich běžné projevy, které poškozují nebo od jisté velikosti nebo za jistých okolností mohou člověka či jeho zájmy poškodit, tj. způsobit mu újmu, ztráty či škody, označujeme dále jako pohromy. Člověk rozumný se díky svému intelektu snaží tyto procesy, děje, jevy i události pochopit a usměrnit je tak, aby pro lidstvo zajistil bezpečný prostor s udržitelným rozvojem. K tomu používá nástroj „řízení (management)“. Sledovaný koncept výrazně liší od filosofie, s níž stát či správa území často spoléhá na to, že pohromy se vyskytují jen mimořádně, a že pro ochranu lidí a jiných chráněných zájmů stačí, když se budují výkonné složky, které zajistí záchranu lidí a likvidaci dopadů (reaktivní přístup). KONCEPT UPŘEDNOSTŇUJE PROAKTIVNÍ PŘÍSTUP K PROBLÉMŮM A JEJICH ZVLÁDNUTÍ.

13 Procesní model lidského systému – základní chráněné zájmy. Integrální bezpečnost ……………………… Integrální riziko

14 Česká legislativa ukládá ve sledované oblasti jen některé úkoly – např. úkoly výkonným složkám. Nepodporuje příliš úkoly veřejné správy v území. Veřejná správa odpovídá za chod území, tj. za jeho bezpečnost i udržitelný rozvoj. Proto veřejná správa je základním aktérem při řízení bezpečnosti směrem, který zajišťuje udržitelný rozvoj. Při své práci musí veřejná správa zvažovat území jako systém, ve kterém je třeba zároveň řešit jednotlivosti i celek. Musí vidět vazby a toky, a to ty přírodní i uměle vytvořené antropogenní činností všeho druhu. To znamená, že kvalifikovaná veřejná správa nemůže bezhlavě řešit úkoly jednotlivých oborů, ale musí koordinovat všechny činnosti tak, aby vedly k růstu bezpečnosti území a k udržitelnému rozvoji území. Pod pojmem udržitelný rozvoj není míněna představa ekologů, ale rozvoj území ve všech jeho zájmech

15 Co musí vědět veřejná správa na úseku, který je předmětem sledování této přednášky: - jaké pohromy se mohou vyskytnout v území, které spravuje, - jak velké jsou jejich dopady a jak velké dopady budou v případě, že pohroma bude mít extrémní velikost - co musí dělat v oblasti prevence, připravenosti, odezvě i obnově území - jaké úkoly musí ukládat občanům, podnikatelským subjektům, vládním a nevládním organizacím - jak musí spolupracovat vzájemně a jak s výkonnými složkami, aby zajistila předcházení pohromám, zvládnutí pohrom i dobrou správu v území Konceptuální model pro veřejnou správu pro tuto strategii se musí v ČR teprve vypracovat a k němu se musí udělat legislativa. Bez ohledu na tuto skutečnost musí vzdělání být realistické a připravovat pracovníky veřejné správy na řešení problémů a ne memorovat zákony.

16 Cílem současné společnosti je lidská bezpečnost, tj. bezpečnost systému, ve kterém jsou určité chráněné zájmy. Bezpečnost je v této souvislosti chápána jako integrální pojem, který spojuje všechny atributy jednotlivých bezpečností, které již byly definovány dříve (např. vnější bezpečnost, vnitřní bezpečnost, jaderná bezpečnost, zdravotní bezpečnost, chemická bezpečnost, atd.). Bezpečnost je soubor opatření k ochraně a rozvoji lidského systému, tj. k ochraně a rozvoji chráněných zájmů. Lidský systém je minimální prostor pro život člověka, tj. zahrnuje prvky, které tvoří lidé, části životního prostředí nezbytné pro život lidí, části planety Země nezbytné pro život lidí, majetek, technologie, infrastruktura a vazby a toky mezi těmito prvky.

17 Bezpečí je stav lidského systému, při kterém vznik újmy na chráněných zájmech má přijatelnou pravděpodobnost (je téměř jisté, že ujma nevznikne). Nebezpečí je stav lidského systému, při kterém vznik újmy na chráněných zájmech má vysokou pravděpodobnost (je téměř jisté, že ujma vznikne; je bezprostřední, když vývoj nezadržitelně směřuje k pohromě a tím ke vzniku nouzové situace; je plíživé, když vývoj směřuje k pohromě nenápadně a bez zřejmých příznaků). Bezpečnost je soubor opatření k ochraně a rozvoji lidského systému, tj. k ochraně a rozvoji chráněných zájmů. Nebezpečnost je soubor vlastností a charakteristik prvků, látek, pohrom, procesů a činností, které na chráněných zájmech působí nebo za jistých podmínek mohou působit újmu (zdroj zranění, škod, ztrát). Dopad je nepříznivý účinek (působení) jevu v daném místě a čase na chráněné zájmy. Pohroma v integrálním pojetí je jev, který vede nebo může vést k újmě a značné škodě na chráněných zájmech státu. Tj. je to jev, který vede nebo může vést k nepřijatelnému dopadu na chráněné zájmy státu.

18 Pohromy jsou inherentní vlastností lidského systému  musí se s nimi počítat při řízení. Nebezpečné jsou extrémní pohromy, které se vyskytují zřídka a nahodile v prostoru a čase. Extrémní pohromy jsou nebezpečné proto, že standardy, normy a právní předpisy, jimiž lidstvo zajišťuje bezpečnost lidského systému zajišťují ochranu proti pohromám všeho druhu jen do jejich určité velikosti. Překročením tohoto limitu dochází k řetězcům dopadů, které eskalují situaci a značně prodlužují nouzovou situaci.

19 Typy pohrom: - přírodní (živelné) pohromy: laviny, horké vlhké letní dny, sucho, protržení hrází, povodně, tsunami, zemětřesení, sopečné erupce, sesuvy svahů, řícení skal, lesní požáry, vichřice, tornáda, nadměrné dešťové nebo sněhové srážky, výrony plynů ze zemského nitra, - technologické pohromy: nehody v chemickém a dalším průmyslu, indukovaná zemětřesení (důlní či horské otřesy, otřesy indukované přehradami, injektáží tekutin do zemského nitra, čerpáním tekutin ze zemského nitra, umělými explozemi), havárie při dopravě a skladování chemických materiálů, dopravní havárie, radiační havárie a velká znečištění životního prostředí, - pohromy způsobené narušením rovnováhy v lidské populaci, životním prostředí, lidské společnosti, infrastruktuře a technologiích:./. * defekty v životním prostředí: hromadné nákazy polních kultur, hromadné nákazy zvířat, * defekty v lidské populaci: nemoci, epidemie, pandemie, lidské chyby, * defekty v lidské společnosti, tj. defekty ve veřejné bezpečnosti a pořádku, šikana, diskriminace, kriminalita, terorismus, války, ozbrojené konflikty, * defekty v kritické infrastruktuře a v kritických technologiích, tj. v:  ekonomické sféře,  územní, organizační a společenské infrastruktuře,  informačních technologiích,  komunikacích,  energetice,  peněžnictví

20 Bezpečnost nelze jednoduše kvantifikovat, a proto se hledají její míry i míry jejího trendu v čase. Z pohledu udržitelného rozvoje je podstatné, zda: -  bezpečnost v čase roste či klesá, -  ve stanovených časových úsecích je dosahováno plánované úrovně bezpečnosti, aplikovaná opatření vedou skutečně ke zvýšení bezpečnosti. Sledované pojetí bezpečnosti a udržitelného rozvoje lidského systému dovoluje: -  uvědomit si aspekty lidského systému, které jsou důležité pro jeho bezpečnost a udržitelný rozvoj, -  pochopit příčiny poruch bezpečnosti a udržitelného rozvoje lidského systému a kontext jejich působení, -  soustředit pozornost na podobnosti i rozdíly pohrom samotných, -  pochopit roli území ve spojitosti s bezpečností a udržitelným rozvojem, tj. především vlastnosti území, které eskalují nebo potlačují dopady pohrom vždy nebo jen za určitých okolností, -  používat uvědoměle metodiky hodnocení pohrom, jejich dopadů i identifikace nápravných opatření, -  stanovit cíle, harmonogramy, monitoringy, organizační struktury, normy, standardy a právní předpisy pro uvědomělé řízení bezpečnosti a udržitelného rozvoje lidského systému, -  odstranit multiplicity při přípravě opatření na zvládnutí dopadů pohrom, při územním plánování, projektování, výstavbě, provozování, odezvě na pohromu  v území a při obnově území neaplikovat opatření, která zvyšují rizika pro další možné pohromy.

21 Základní pojmy jsou:  chráněné zájmy lidského systému - komponenty, vazby či toky v lidském systému, které jsou nutné pro jeho bezpečnost a udržitelný rozvoj,  dopad - nepříznivý účinek (působení) jevu (pohromy) v daném místě a čase lidského systému na chráněné zájmy,  pohroma - každý jev v lidském systému, který má nebo může mít dopady na chráněné zájmy lidského systému, tj. poškozuje nebo může poškodit od jisté velikosti či za jistých podmínek bezpečnost a udržitelný rozvoj lidského systému.

22 Řízení a koordinace Řízení nebo dnes častěji management je - druh lidské činnosti, který vyvolává a zajišťuje fungování jistých systémů. - uvědomělý způsob aplikace teoretických a praktických znalostí člověka (řídícího pracovníka) zaměřený na - identifikaci a rozpoznání problémů a cílů ve sledovaném systému, - způsoby zvládnutí problémů, - stanovení postupů k dosažení žádoucích cílů - implementaci postupů spojenou s kontrolními mechanismy zaměřenými tak, aby žádoucí cíle byly dosaženy optimálně. Jeho prvním úkolem je správně diagnostikovat či specifikovat každý problém, racionálně rozhodnout, rozhodnutí akceptovat a realizovat v daných konkrétních podmínkách. Z pohledu kybernetiky je to proces, jehož cílem je udržet chování systému v určitých mezích, ve kterých se realizují žádoucí cíle a potlačují nežádoucí projevy.

23 Řízení lze dělit z mnoha pohledů, např.: Metodický pohled – je to soubor postupů a procedur pro hledání a řešení problémů. Skládá se z plánování, vedení a organizace pracovní činnosti lidí, rozdělování prostředků, hodnocení účinnosti postupů, kontroly stavu a v případě potřeby i aplikace nápravných opatření. Ve smyslu zvládání problémů v čase dělíme dle časového úseku, na který se vztahuje na: operativní (tj. řízení, které řeší problémy tak, jak přijdou), taktické (tj. řízení, které předvídá některé problémy a snaží se je usměrnit nebo jim zabránit předem – obvykle časový horizont měsíce až rok) strategické (tj. řízení, které usměrňuje rozvoj tak, aby bylo dosaženo žádoucích cílů) v úseku několika let. Řízení je nepřetržitý proces řešení problémů, tj. rozhodování. Rozhodovací proces je logicky návazná, účelná posloupnost kroků subjektu rozhodování od zjištění problému rozhodování až po formulaci rozhodnutí. Skládá se z následujících kroků: shromáždění a zpracování informací, přičemž zpracování musí být adekvátní problému, který sledujeme, rozpoznání variant řešení, hledání optimálního řešení problému, vlastní rozhodnutí.

24 Řízení - v reálném čase (on-line) je řízení systému, které probíhá stejně rychle jako řízený děj či proces - zpožděné v čase (off-line) je řízení systému, které předchází řízenému ději nebo procesu. Řízení - dálkové je řízení systému, které se uskutečňuje pomocí povelů z jistého centra umístěného mimo systém. Opakem je řízení místní. Řízení dle povahy systému je technologické, kybernetické, organizační, správní aj. Řízení z hlediska přístupu v čase dělíme na reaktivní a pro-aktivní. V prvém zmíněném případě řešíme problémy až když nastanou. V druhém případě provádíme opatření předem na odvrácení či alespoň zmírnění některých nežádoucích jevů a zajišťujeme připravenost na zvládnutí nežádoucích jevů. Některé rozdíly mezi uvedenými přístupy z oblasti bezpečnosti a krizového řízení jsou v tabulce 1. Příklady: 1.Reaktivní – zaměření na mimořádné události. Proaktivní – zaměření na ohrožení a zranitelnost 2.Reaktivní – velení a operativní řízení Proaktivní – řízení strategické a taktické

25 Koordinace je řízení ve smyslu zajistit zvládnutí úkolů jejich usměrněním k jednomu cíli. Jde o vyšší stupeň řízení, který předpokládá, že každý jeho účastník má snahu každý problém pochopit v existujících souvislostech a najít jeho efektivní řešení v daných podmínkách, přitom postupovat racionálně a s ohledem na náklady a dostupné zdroje v příslušných oblastech. Koordinace jako řízení ve výše uvedeném smyslu tudíž vyžaduje vzájemný respekt účastníků, neprosazování lokálních zájmů, shromažďování a verifikované hodnocení věrohodných faktů a věcnou diskusi. Toto je možné jen při spolupráci účastníků. Dosažení spolupráce není jednoduchý úkol, musí pro něho být vytvořeno klima, což je úkol politiků a do vedení řešitelských kolektivů musí být ustanovováni lidé s příslušnými odbornými i manažerskými schopnosti, kteří pro zvládnutí věci obětují čas a nezaleknou se rozmanitých překážek v řešení problémů. K zajištění koordinace se vytváří tzv. matice odpovědnosti, které stanoví koordinující (řídící) resort a resorty participující.

26 Ná čel ník obl ast i HasičiHasiči P o li c i e Hy gie na Zd ra vot ní slu žb a Te ch nic ká slu žb a Or gá n pr o ev ak ua ci ? Or gá n pr o inf or m aci ve řej no sti ? Dobrovolné organizaceDobrovolné organizace Ostatní Kontrola a řízení P Styk a spojení Varovný systém Informování veřejnosti pro případ havárie P Evakuace SP Hromadná péče o obyvatelstvo Zdravotní služby P Technické služby P

27 Řízení zahrnuje vedení, správu, ovládání a úřední projednávání. Je to uvědomělá činnost lidí směřující k určení a kontrole průběhu předmětných procesů pro dosažení určených cílů. Uvádí do souladu jednotlivé činnosti a plní všeobecné funkce celku, tj. státu / území / objektu / organizace apod. Správa je forma činnosti orgánů, zejména výkonných, která spočívá v organizování a praktickém uskutečňování úkolů stanovených řídícím týmem / managementem státu / území / objektu / organizace v souladu se zákony a jinými právními předpisy. Státní správa je veřejná správa vykonávaná státem a jeho orgány (organizačními složkami státu). Tuto správu vykonává stát svými správními orgány. Samospráva znamená, že správu vykonává někdo jiný něž stát. Samospráva nepodléhá státní správě, ale činí s ní komplementární dvojici, která se navzájem doplňuje, ale oba subjekty mohou někdy stát i proti sobě - např. v soudním sporu. Základní členění samosprávy je na územní a zájmovou. Územní samospráva je u nás představována po proběhnuvší reformě obcemi, resp. městy jako základními články samosprávy a vyššími územně správními celky – kraji. Zájmová samospráva se může týkat jen určitého okruhu osob (studentů vysoké školy, myslivců, advokátů apod.).

28 Principem výkonu veřejné správy samosprávou je delegování státní moci na jiné, nestátní subjekty – jedná se tedy o tzv. přenesený výkon státní správy (používá se termín „přenesená působnost“). Nejtypičtějším případem jsou právě územně samosprávné celky (obce, města, kraje), které „sedí na dvou židlích“ součastně: vykonávají vlastní správu na daném území a součastně státní správu v přenesené působnosti. „Jedna židle“ je obsazena činnostmi, které samospráva vykonává v rámci výkonu správy územních samosprávných celků, tj. ve vlastní působnosti, jež je výrazem decentralizace. „Druhá židle“ náleží výkonu přenesené působnosti, tj. výkonu státní správy, která je samosprávě svěřená na základě zákona, což je výrazem dekoncentrace. Veřejná správa spočívá ve značné části v rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a v řízení území. To znamená, že rozhoduje o bezpečnosti a rozvoji té části lidského systému, která náleží do její působnosti. Provádí řízení / management strategické, taktické i operativní. Pro řádnou správu je nutné, aby příslušná rozhodnutí, která vykonává byla založená na kvalifikovaných datech, odborných hodnoceních, správných metodách rozhodování atd.

29 PojemVýznam (definice) pojmuAnglický ekvivalent Základní funkce státu Základní funkcí státu je zajistit ochranu chráněných zájmů státu a trvale udržitelný rozvoj státu. Fundamental State Functions Chráněné zájmy státu / Předmět nouzového plánování / Základní zájmy státu Chráněné zájmy jsou cíle státu, které jsou prioritně ochraňovány (obvykle životy, zdraví a bezpečí lidí, majetek, životní prostředí, veřejné blaho, technologie, infrastruktura, existence státu). Pozn. 1 – Chráněné zájmy jsou definovány v základních právních předpisech. Pozn. 2 – Chráněné zájmy (předmět nouzového plánování) v ČR jsou životy a zdraví lidí, majetek, životní prostředí a existence státu. Pozn. 3 – Mezi chráněné zájmy se postupem doby zařazují také veřejné blaho a kritická infrastruktura, a to přesto, že kritickou infrastrukturu, fyzickou i kybernetickou, lze v mnoha případech považovat za součást majetku. Protected (Defended) State Affairs / Emergency Planning Objectives / Fundamental State Affairs.

30 Lidský systém Lidský systém je minimální prostor pro život člověka, tj. zahrnuje prvky, které tvoří lidé, části životního prostředí nezbytné pro život lidí, části planety Země nezbytné pro život lidí, majetek, technologie, infrastruktura a vazby a toky mezi těmito prvky. Human System Chráněné zájmy lidského systému Chráněné zájmy lidského systému jsou komponenty lidského systému, které jsou nutné pro jeho bezpečnost a udržitelný rozvoj. Human System Protected Affairs Bezpečí Bezpečí je stav lidského systému, při kterém vznik újmy na chráněných zájmech má přijatelnou pravděpodobnost (je téměř jisté, že ujma nevznikne). Security Nebezpečí Nebezpečí je stav lidského systému, při kterém vznik újmy na chráněných zájmech má vysokou pravděpodobnost (je téměř jisté, že ujma vznikne; je bezprostřední, když vývoj nezadržitelně směřuje k pohromě a tím ke vzniku nouzové situace; je plíživé, když vývoj směřuje k pohromě nenápadně a bez zřejmých příznaků). Jeopardy

31 Bezpečnost Bezpečnost je soubor opatření k ochraně a rozvoji lidského systému, tj. k ochraně a rozvoji chráněných zájmů. Safety Nebezpečnost Nebezpečnost je soubor vlastností a charakteristik prvků, látek, pohrom, procesů a činností, které na chráněných zájmech působí nebo za jistých podmínek mohou působit újmu (zdroj zranění, škod, ztrát). Danger Lidské bezpečíLidské bezpečí je stav lidského systému, při kterém vznik újmy na lidech má přijatelnou pravděpodobnost, a to při zvážení všech prvků, vazeb a toků v lidském životním systému, které mohou zprostředkovat nebo přispět ke vzniku újmy na lidech. Human security Lidská bezpečnostLidská bezpečnost je soubor opatření k ochraně a rozvoji lidí a lidské společnosti, a to při zvážení všech prvků, vazeb a toků v lidském systému, které mohou zprostředkovat nebo přispět ke vzniku újmy na lidech nebo lidské společnosti. Human safety

32 Škoda Škoda je újma na životě, zdraví a bezpečí lidí, majetku, životním prostředí, veřejném blahu, infrastruktuře a technologiích Damage / Harm Zranitelnost Zranitelnost je náchylnost ke vzniku škody.Vulnerability Dopad Dopad je nepříznivý účinek (působení) jevu v daném místě a čase na chráněné zájmy. Impact / (Effect) Nepřípustný / Nepřijatelný dopad Nepřípustný dopad je dopad, který může způsobit nebo způsobí škodu na jednom či více chráněných zájmech. Inadmissible (Severe) Impact Pohroma Pohroma je jev, který vede nebo může vést k újmě a značné škodě na chráněných zájmech státu. Tj. je to jev, který vede nebo může vést k nepřijatelnému dopadu na chráněné zájmy státu. Pozn. 1 – v českém jazyce jsou také v definovaném smyslu používány pojmy „porucha, nehoda, havárie, pohroma, kalamita, katastrofa“, mezi kterými jsou významové rozdíly. Pozn. 2 – z pohledu kybernetiky je pohroma jeden z možných stavů systému, který vede nebo může vést ke škodě na jednom či více chráněných zájmech státu. Pozn. 3 – význačné světové a evropské finanční instituce (Světová banka, Evropská banka, orgány OSN a další) používají pojem pohroma (anglicky „Disaster“) obvykle pro škodlivé jevy s malým počtem obětí; je-li počet obětí větší (obvykle více než 25), používají pojem katastrofa (anglicky „Catastrophe“). Disaster / pouze ve specifických případech: Calamity, Catastrophe

33 Ohrožení Ohrožení danou pohromou je soubor maximálních dopadů pohromy, které lze očekávat v daném místě za specifikovaný časový interval s pravděpodobností rovnou stanovené hodnotě. Podle technických norem je obvykle určeno velikostí pohromy, která se vyskytne s pravděpodobností větší nebo rovné 0.05 s ohledem na četnostní rozdělení pro časový interval sto let. Pro klasifikaci některých pohrom existují stupnice založené na jejich fyzikální velikosti i stupnice založené na ocenění velikosti jejich dopadů podle popisných znaků. Pro specifické účely se používají statistiky založené na četnostním rozložení pro a let. Hazard

34 Riziko Riziko je míra výskytu nepřijatelných dopadů vyvolaných největší očekávanou pohromou v daném místě či o velikosti rovné stanovené hodnotě ohrožení. Je to pravděpodobnost, že vznikne nebo může vzniknout událost nebo soubor událostí, které zcela mění žádoucí (původně předpokládaný) stav či vývoj chráněných zájmů státu z hlediska jejich celistvosti a funkce. Je určeno mírou (velikostí) ohrožení od daného jevu a mírou zranitelnosti chráněných zájmů v daném místě a v daném časovém intervalu, tj. je místně a časově specifické. Je úměrné velikosti ohrožení, technické zranitelnosti a zranitelnosti vyvolané počtem lidí. V kvantitativní rizikové analýze je riziko pravděpodobnost vzniku nežádoucích dopadů na chráněné zájmy. [Riziko = míra ohrožení x míra zranitelnosti]. Risk

35 HrozbaHrozba je míra výskytu útoku (teroristického nebo vojenského) v daném místě. Je to pravděpodobnost, že vznikne nebo může vzniknout událost nebo soubor událostí, zcela odlišných od žádoucího (původně předpokládaného) stavu či vývoje chráněných zájmů státu z hlediska jejich celistvosti a funkce. Je určena schopností útočníka, zranitelností chráněných zájmů státu a úmyslem útočníka. [Hrozba = míra schopnosti útočníka x míra zranitelnosti x míra úmyslu]. Threat Nouzová situace Nouzová situace je stav, který vyvolá vznik pohromy. Emergency / Emergency Situation

36 Kategorie nouzové situace Kategorie nouzové situace je mírou závažnosti nouzové situace z hlediska jejich dopadů na chráněné zájmy státu. Závisí na době trvání, intenzitě dopadů pohromy, velikosti oblasti zasažené dopady pohromy a na množství lidí zasažených dopadem pohromy. Rozlišují se následující kategorie: 0: zanedbatelné z hlediska života občana, 1:nedůležité z hlediska občana, 2: důležité z hlediska občana, 3. závažné z hlediska společnosti / státu, 4: velmi závažné z hlediska společnosti / státu, 5: ohrožující existenci či podstatu společnosti / státu. Kategorie se pro jednoduchost označují barvami (nejvyšší pak posloupností barev – žlutá, oranžová a červená). V české legislativě se pro některé nouzové situace používá označení mimořádná událost. Emergency Categories

37


Stáhnout ppt "Krizový management VEŘEJNÁ SPRÁVA - 1. ročník RNDr. Dana Procházková, DrSc. tel: 974828315 Konzultace: středa 10-12, popř. dle dohody."

Podobné prezentace


Reklamy Google