Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
radionuklidová diagnostika
Funkční poruchy GIT radionuklidová diagnostika
2
Možnosti RI diagnostiky jednotlivých oddílů GIT
1. Jícen 2. Žaludek 3. Hepatobiliární systém 4. Tenké střevo 5. Tlusté střevo 6. Nádory
3
Diagnostika jícnu, žaludku
1. Diagnostika morfologie je prakticky nemožná 2. Ideální diagnostika funkce a funkčních poruch
4
Procenta ambulantně ošetřovaných
Bitter, Čes. a slov. Gastroent., 1999, 53,6, 211
5
Pracovní neschopnost na 100 tis. obyvatel v roce 1997
Bitter J., Čes. a slov. Gastroent., 1999, 53,6, 211
6
Funkční poruchy zažívacího traktu (definice)
Poruchy funkce orgánu bez prokazatelných morfologických změn Yamada, Texbook of Gastroenterology
7
Dynamická scintigrafie jícnu
provedení 1. Aplikace radiofarmaka per os 2. Na pokyn pacient polkne 3. Gamakamerou snímáme oblast hrudníku Zásadní vliv na výsledek má: Aplikovaný volum Frekvence snímání Norma pro vlastní pracoviště
8
Gamakamera MB 9200
9
Popis techniky a normální hodnoty (dynamická scintigrafie jícnu)
naše pracoviště Vol. Čas Norma 10 ml 0,1 sec. 7,9 sec. Hodnocení doba průchodu jícnem (MTT) antiperistaltika retence radiofarmaka reakce po polknutí
10
Obrazy v čase na HD počítače
11
Dynamická scintigrafie jícnu
12
Antiperistaltika v dolní třetině jícnu
13
Normální nález dynamické scintigrafie jícnu
14
Normální nález
15
normální nález antiperistaltika
Parametrické obrazy normální nález antiperistaltika
16
Antiperistaltika ve střední a dolní třetině jícnu
17
Časná antiperistaltika v horní třetině jícnu
18
Antiperistaltika v horní a střední třetině jícnu
retence v dolní třetině
19
Antiperistaltika v horní, střední i dolní třetině jícnu
20
Antiperistaltika ve střední a dolní třetině jícnu
21
Antiperistaltika a retence v celém jícnu
22
Aktivita v jícnu těsně po polknutí – 1 sec.
23
Retence aktivity v celém jícnu
24
Situace na konci vyšetření
25
Antiperistaltika a retence v celém jícnu
Parametrické obrazy Antiperistaltika a retence v celém jícnu
26
Závěry pro klinickou praxi
1. Radionuklidové metody jsou vhodné pro diagnostiku funkčních poruch zažívacího traktu. Jsou jednoduché, provádí se za fyziologických podmínek a mohou se běžně provádět na všech pracovištích nukleární medicíny.
27
Závěry pro klinickou praxi
2. Kvantifikace radionuklidových vyšetření je zásadním přínosem pro řešení klinické problematiky funkčních poruch GIT.
28
Závěry pro klinickou praxi
3. Radionuklidová diagnostika funkčních poruch GIT s možností kvantifikace výsledků je optimální pro sledování terapeutického efektu.
29
Závěry pro klinickou praxi
4. Dynamická scintigrafie jícnu musí být prováděna velmi rychlou snímací sekvencí, ne delší než 0,1 sekundy/snímek.
31
Historie vyšetření evakuace žaludku pomocí radionuklidů
1. Griffith a kol., 1966, 51Cr 2. Horowitz M., Adelaide, Australia 3. Jonderko K., Katowice
32
Evakuace žaludku provedení 1. Pacientovi podáme per os značenou stravu
2. Snímáme oblast žaludku min Vliv na výsledek může mít: Strava Norma pro vlastní pracoviště
33
Evakuace žaludku provedení 1. Pacientovi podáme per os značenou stravu
2. Snímáme oblast žaludku 60 min. Matice : 64 x 64 Snímání: 1 obr./min. Strava: rizoto Norma pro vlastní pracoviště
34
Vyšetření evakuace žaludku
35
Počty vyšetřených v letech 1994 - 2005
36
Evakuace žaludku vyhodnocení
37
Evakuace žaludku - zrychlení
T/2 12 min. GERD
38
Evakuace žaludku - zpomalení
T/2 669 min. GERD
39
Normální hodnoty evakuace žaludku naše pracoviště
n = 71 osob, 46 žen, 25 mužů průměrný věk 38,5 let (s.o. 15,2) LAG T/2 (expon.) (norm) Mean 3,6 min ,7 min. Median 2,0 76 Modus 0,0 60,0 Geometrický průměr ,3 5 percentil 0,0 56,0 95 percentil 13,0 115,0 St. deviace 7,4 20,4
40
Evakuace žaludku vyhodnocení
zrychlení norma zpomalení
41
Indikace 1. Podezření na zrychlené nebo zpomalené
vyprazdňování žaludku. 2. Sledování terapeutického efektu.
42
Poločasy evakuace u 1044 vyšetření
43
Závěry pro klinickou praxi
1. Radionuklidové metody jsou vhodné pro diagnostiku funkčních poruch zažívacího traktu. Jsou jednoduché, provádí se za fyziologických podmínek a mohou se běžně provádět na všech pracovištích nukleární medicíny.
44
Závěry pro klinickou praxi
2. Kvantifikace radionuklidových vyšetření je zásadním přínosem pro řešení klinické problematiky funkčních poruch GIT.
45
Závěry pro klinickou praxi
3. Radionuklidová diagnostika funkčních poruch GIT s možností kvantifikace výsledků je optimální pro sledování terapeutického efektu.
46
Dynamická cholescintigrafie
47
Anatomická poznámka 70 % funkční prokrvení, 30 % nutritivní
Játra g, 2 % těl. Hmotnosti Průtok krve 1530 ml/min. (25 % srdečního výd.) 70 % funkční prokrvení, 30 % nutritivní
48
Funkce jater Metabolismus (detoxikace)
polygonální buňky (hepatocyty) 85 % Kupferovy buňky - 15 %. Tvorba žluči - za 24 hod l. Transport žluči
49
Radionuklidové vyšetření jater
Morfologie Funkce Transport žluči
50
Dynamická cholescintigrafie
kvantifikace 1. Oblasti zájmu (srdce, játra, žlučník) 2. Křivky průběhu radioaktivity v čase 3. Dekonvoluční analýza (srdce, játra: MTT, min) 4. Výpočet jaterní extrakční frakce (HEF, %) 5. Výpočet EF žlučníku (%) 6. Výpočet ER žlučníku (%/min.) 7. Stanovení indexu dysfunkce (ID) 8. Stanovení aktivity nad žaludkem
51
Radionuklidové vyšetření jater transport žluči I.
Oddiho sfinkter - 15 cm H2O ductus hepaticus communis to je 12 cm H2O žlučník asi 10 cm H2O duodenum je obvykle tlak 0 cm H2O.
52
Radionuklidové vyšetření jater transport žluči II.
Oddiho svěrač - kontrakce x za min. Trvání jedné kontrakce cca 4 sec. Tlak ve žlučových cestách - až na mm Hg
53
Radionuklidové vyšetření funkce žlučníku
Dynamická cholescintigrafie Po naplnění žlučníku - evakuační podnět Vyhodnocení ejekční frakce žlučníku
54
Radionuklidové vyšetření funkce
55
Dynamická cholescintigrafie
56
Dynamická cholescintigrafie
57
Dynamická cholescintigrafie
58
Dynamická cholescintigrafie
59
Dynamická cholescintigrafie
60
Dynamická cholescintigrafie
61
Dynamická cholescintigrafie HEF
62
Radionuklidové vyšetření jaterní funkce
HEF
63
Radionuklidové vyšetření jaterní funkce
HEF
64
Radionuklidové vyšetření jater
transport žluči
65
Radionuklidové vyšetření funkce žlučníku
66
Radionuklidová diagnostika funkčních poruch hepatobiliárního systému
67
Funkční poruchy zažívacího traktu (definice)
Poruchy funkce orgánu bez prokazatelných morfologických změn Yamada, Texbook of Gastroenterology
68
Pracovní neschopnost na 100 tis. obyvatel v roce 1997
Bitter J., Čes. a slov.gastroent., 1999, 53,6, 211
69
Procenta ambulantně ošetřovaných mocných v gastroenterologických ambulancích
Bitter, 1999
70
Funkční poruchy hepatobiliárního systému
Duodenogastrický reflux 2. Dyskineza žlučových cest 3. Poruchy motility žlučníku.
71
Radionuklidové vyšetření funkce
72
Dynamická cholescintigrafie
provedení 1. Aplikace 99mTc HIDA i.v. 2. Snímání oblasti jater po dobu 60 min 3. Vyhodnocení Zásadní vliv má: Kvantifikace vyšetření
73
Normální nález
74
Normální nález
75
Normální nález
76
Normální nález
77
Dynamická cholescintigrafie
kvantifikace 1. Oblasti zájmu (srdce, játra, žlučník) 2. Křivky průběhu radioaktivity v čase 3. Dekonvoluční analýza (srdce, játra: MTT, min) 4. Výpočet jaterní extrakční frakce (HEF, %) 5. Výpočet EF žlučníku (%) 6. Výpočet ER žlučníku (%/min.) 7. Stanovení indexu dysfunkce (ID)
78
Dynamická cholescintigrafie
oblasti zájmu
79
Dynamická cholescintigrafie
80
Dynamická cholescintigrafie
81
Dynamická cholescintigrafie
82
Dynamická cholescintigrafie
83
Dynamická cholescintigrafie
normální nález
84
Duodenogastrický reflux
Provedeme běžnou dynamickou cholescintigrafii Sledujeme změny aktivity nad žaludkem
85
Dynamická cholescintigrafie
DGR
86
Dynamická cholescintigrafie
DGR
87
Incidence duodenogastrického refluxu na našem oddělení
ženy , muži - 712 věk 45,8 let (s.d. 15,93) váha 71,3 kg (s.d. 15,45) DGR 11 % CHE 21 %
88
DGR a CHE
89
DGR u nemocných po CHE p <
90
DGR jsme pozorovali v 11 % pacientů vyšetřených na našem oddělení.
DGR je statisticky významně častější u mužů. DGR je statisticky významně častější u pacientů po cholecystectomii.
91
Dyskineza žlučových cest
92
Dyskineza žlučových cest
93
Dyskineza žlučových cest
94
Dyskineza žlučových cest
95
Dyskineza žlučových cest
96
Dyskineza žlučových cest
97
Dyskineza žlučových cest
98
Dyskineza žlučových cest
99
Dyskineza žlučových cest
100
Dyskineza žlučových cest
101
Dyskineza žlučových cest
102
Dyskineza žlučových cest
103
Dyskineza žlučových cest
104
Dyskineza žlučových cest
Pozdní zobrazení intrahepatálních žlučových cest Zvýraznění intra i extrahepatálních žlučových cest Pozdní zobrazení aktivity ve střevních kličkách Zpomalení transportu do střev Výrazná aktivita ve žlučovém stromu na konci vyšetření
105
Diagnostika motility žlučníku
Dynamická cholescintigrafie Kvantifikace změn aktivity v čase nad žlučníkem
106
Normální motilita žlučníku
(EF = 53 %, ER = 2,6 %/min.)
107
Normální motilita žlučníku
108
Diagnostika motility žlučníku
EF = 0 %
109
Diagnostika motility žlučníku
EF = 0 %
110
Diagnostika motility žlučníku
(pozdní plnění, EF = 0%)
111
Dynamická cholescintigrafie
dysfunkce žlučníku (tachyfellea)
112
Diagnostika motility žlučníku (nejčastější patologie)
Žlučník se neplní (špatná příprava x patologie) Normální plnění, normální, rychlá kontrakce Nulová kontrakce po evakuačním podnětu Nízká hodnota EF žlučníku Pomalá kontrakce žlučníku (nízká ER) Kombinace předchozích dvou (4 + 5) Pozdní plnění žlučníku + (kombinace 4 + 5) Tachyfellea
113
Závěry pro klinickou praxi
1. Radionuklidové metody jsou vhodné pro diagnostiku funkčních poruch hepatobiliárního systému. Jsou jednoduché, provádí se za fyziologických podmínek a mohou se běžně provádět na všech pracovištích nukleární medicíny.
114
Závěry pro klinickou praxi
2. Kvantifikace radionuklidových vyšetření je zásadním přínosem pro řešení klinické problematiky funkčních poruch GIT.
115
Závěry pro klinickou praxi
3. Radionuklidová diagnostika funkčních poruch GIT s možností kvantifikace výsledků je optimální pro sledování terapeutického efektu.
116
Radionuklidová diagnostika
dolní části GIT
117
Možnosti RI diagnostiky jednotlivých oddílů GIT
1. Jícen 2. Žaludek 3. Hepatobiliární systém 4. Tenké střevo 5. Tlusté střevo 6. Nádory
118
Tenké a tlusté střevo 1. Hodnocení rychlosti transportu střevem 2. Stanovení propustnosti střevní stěny 3. Krvácení do GIT 4. Stanovení ektopické žaludeční sliznice
119
Tenké a tlusté střevo 1. Nelze hodnotit morfologii 2. Možnost diagnostiky funkčních poruch 3. Vyšetření se provádí za fyziol. podmínek
120
Podíl funkčních a organických onemocnění
Bitter J., Čes. a slov. Gastroent., 1999, 53,6, 211
121
Pracovní neschopnost na 100 tis. obyvatel v roce 1997
Bitter J., Čes. a slov. Gastroent., 1999, 53,6, 211
122
Transport stravy tenkým střevem (provedení, hodnocení)
1. Podáme stravu s 30 MBq TcSC p.os 2. Snímáme oblast břišní dutiny 3. Hodnotíme T/2 žaludku 4. Počítáme oro-cekální čas
123
Transport stravy tenkým střevem
124
Transport stravy tlustým střevem
1962 Hansky, Connell - 51Cr 1974 Kirvan, Smith - radioaktivní kapsle 1980 Malagelada - 131I celuloza 1985 Hardy, Perkins 111In resin
125
Provedení podání radiofarmaka per os snímání analýza dat
126
Hodnocení procentuální vyjádření radioaktivity v jednotlivých úsecích výpočet geometrických průměrů
127
Radiační zátěž 111In ( MBq) 1,2 mSv, u nemocných se zácpou 2,8 mSv 67Ga (8 MBq) podobné jako u 111In
128
Výhody vyšetření je prováděno za fyziologických podmínek malá radiační zátěž
129
Nevýhody provádí se na málo pracovištích NM neexistuje zcela exaktní hodnocení
130
Transport stravy tlustým střevem
131
Transport stravy tlustým střevem
132
Závěry pro klinickou praxi
1. Radionuklidové metody jsou vhodné pro diagnostiku funkčních poruch zažívacího traktu. Jsou jednoduché, provádí se za fyziologických podmínek a mohou se běžně provádět na všech pracovištích nukleární medicíny.
133
Závěry pro klinickou praxi
2. Kvantifikace radionuklidových vyšetření je zásadním přínosem pro řešení klinické problematiky funkčních poruch GIT.
134
Závěry pro klinickou praxi
3. Radionuklidová diagnostika funkčních poruch GIT s možností kvantifikace výsledků je optimální pro sledování terapeutického efektu.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.