Neobnovitelné zdroje energie

Prezentace na téma: "Neobnovitelné zdroje energie"— Transkript prezentace:

1 Neobnovitelné zdroje energie
Vladimír Bezděkovský

2 Neobnovitelné zdroje energie
Zdroje, které se vyčerpají do několika desítek let. Patří sem tzv. fosliní paliva: uhlí ropa zemní plyn jaderná energie

3 Neobnovitelné zdroje energie
Znečišťují životní prostředí, ovzduší, podílí se na skleníkovém efektu, znečišťují veškeré vodstvo. I přesto jsou důležitá pro průmysl.

4 Uhlí Hořlavá hornina obsahující převážně uhlík
Kvalita závisí na obsahu uhlíku

5 Uhlí Černé uhlí obsahuje Hnědé uhlí obsahuje
75% až 92% uhlíku 60% až 75% uhlíku

6 Uhlí Vzniklo složitými procesy během několika stovek let.
Černé uhlí z plavuní, přesliček, kapradin. Hnědé uhlí z jehličnatých a listnatých stromů. Patří mezi fosilní paliva.

7 Uhlí – těžba v ČR Výhody: Značné množství, až na 200 let.

8 Uhlí Nevýhody: Přeprava, nebezpečná těžba, ničení krajiny, vznik kyselých dešťů (SO2) a skleníkového efektu (CO2).

9 Ropa Je to hnědá až černá hořlavá kapalina s typickým zápachem, ve vodě nerozpustná, plave na hladině. Je složena z uhlovodíků – směs sloučenin C a H. Nafta = zemní olej = černé zlato

10 Ropa Vznikla složitými procesy z bahna, zbytků živočichů a řas za nepřístupu vzduchu pod tlakem nadvrstev spolu se zemním plynem.

11 Ropa Ropa se těží ropnými vrty, ze kterých je na povrch vytlačována samočinně nebo pumpami.

12 Ropa Získává se z ní: benzín petrolej (palivo letadel)
plynný olej (Dieslové motory) mazut (k topení na lodích) některé léky, hnojiva, pesticidy

13 Ropa – těžba v ČR

14 Ropa Výhody: stále dostupný zdroj, mnohostrané využití.

15 Ropa Nevýhody: ropné havárie, znečištění ovzduší

16 Ropné havárie

17 Zemní plyn V ryzí podobě je to hořlavá látka bez zápachu a barvy
Obsahuje 70% až 90% methanu (uholovodík)

18 Zemní plyn Vznikl současně s ropou, uhlím
Těží se z ložisek na pevnině i pod mořským dnem

19 Zemní plyn Přepravuje se buď plynovody nebo zkapalněný v tankerech
Využití: topení, svícení, pohoné palivo pro automobily

20 Zemní plyn Může sloužit jako motorové palivo
Výhody: Levné, splňuje emisní limity Nevýhody: Vyšší náklady na vozidla (přestavba, zakoupení nového), prostorná tlaková nádrž

21 Zemní plyn Můžeme jej tankovat ve formě: a) stlačeného plynu CNG
b) zkapalněného plynu LNG V ČR jezdí aut

22 Zemní plyn – těžba v ČR Tězba zemního plynu [online].[cit ]. Dostupné zWWW: <

23 Zemní plyn Výhody: Snadná doprava na velké vzdálenosti, velice ekologický (po shoření nevzniká popel, oxidy síry a má nižší obsah škodlivých látek než ostatní fosilní paliva)

24 Zemní plyn Nevýhody: havárie plynovodů, nebezpečí požárů a výbuchů.
Odorizace je přidávání zapáchajících směsí k zemnímu plynu, který je bez zápachu.

25 Tepelná elektrárna Spalováním fosilních paliv přeměňuje tepelnou energii na kinetickou energii a z ní generátory vytváří energii elektrickou Tepelné elektrárny dodávají 62 % elektrické energie v ČR

26 Jaderná energie Využívá se štěpná reakce uranu
Jaderná energie Využívá se štěpná reakce uranu Řadí se mezi neobnovitelné zdroje, ačkoli uran je možné recyklovat Ke štěpení dochází v reaktoru, kdy do uranu narazí neutron, atom začne kmitat a rozdělí se, dojde k uvolnění 2 až 3 dalších neutronů, které jsou schopné po zpomalení štěpit další jádra Teplo pak proudí do parogenerátoru, vzniklá pára roztáčí turbínu, která pohání generátor. V něm dochází k přeměně na elektřinu. ČR: Temelín, Dukovany

27 Jaderná energie Palivem je radioaktivní uran.
Jaderná energie Palivem je radioaktivní uran. Výhody: nezenčišťují ovzduší, za normálních podmínek bezpečné. Nevýhody: vzniká radioaktivní odpad. Podílí se na celkové výrobě elektřiny v ČR 33 %.

28 Jaderné havárie Posouzení závažnosti podle INES (The International Nuclear Event Scale) z roku 1990: možnost akutních i zpožděných zdravotních účinků v rozsáhlé oblasti, např. i více států;dlouhodobé důsledky na životní prostředí nutné plné uplatnění opatření pro snížení pravděpodobnosti zdravotních následků na obyvatelstvu zahrnutého do havarijních plánů obyvatelstvo-částečná opatření ukrytí, evakuace; těžké poškození velké části reaktoru → ozáření zaměstnanců (smrt); obyvatelstvo-bez vážnějších následků, kontrola potravin ozáření zaměstnanců (akutní zdravot.následky); žádná opatření pro obyvatelstvo) ozáření zaměstnanců překračující povolený roční limit lidská chyba, nedostatek bezpečnost.postupů např. při cvičení, zkouškách -nemá bezpečnostní význam

29 http://www.pozary.cz/storage/obrazek/uzel/2009/06/4a336db7ba84f/4c815e425db55.jpg ↓
Následky ozáření Úroveň ozáření, tedy dávka ionizujícího záření, se udává v jednotkách zvaných sieverty (Sv). Sievert je v jednotkách SI m2/s2. Limit dávky je pro veřejnost stanoven na 1 mSv za rok a pro zaměstnance jaderných elektráren je povoleno až 50 mSv za rok, pokud ale za 5 let nebudou vystaveny dávce o vyšší hodnotě, než je 100 mSv(=0,1Sv). Expozice (příklad) Stupeň vážnosti Příznaky milisieverty (0,001 Sv) Přírodní záření – stovky milisievertů (0,1 Sv) Žádný okamžitý účinek Možná přechodná nevolnost, lehká horečka mezi a millisieverty (1 až 2 Sv) Významné zdravotní příznaky Zvracení, únava, horečka, riziko infekce mezi a millisieverty (2 až 4 Sv) Vážné zdravotní příznaky Dávení, horečka, trávicí problémy, krvácení, padání vlasů mezi a millisieverty (4 až 10 Sv) Velká pravděpodobnost úmrtí stejné, navíc závrať a dezorientace nad millisievertů (více než 10 Sv) Úmrtí