Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde."— Transkript prezentace:

1 Skupenské stavy látek

2 Mezimolekulární síly

3 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

4 Interakce dipól-dipól Interakce mezi dipóly dvou stejných nebo i různých polárních molekul. Slabší než interakce iont-dipól.

5 Disperzní síly (Londonovy, indukované dipóly) Nejslabší mezimolekulární interakce. Fluktuací elektronů v elektronových obalech vznikají okamžité dipóly, které indukují vznik dipólu v okolních molekulách. Polarizovatelnost je míra snadnosti s jakou se v elektronovém obalu indukují dipóly. U atomů obvykle roste s počtem elektronů, resp. s molární hmotností.

6 Vodíková vazba Speciální případ dipól-dipólové interakce. Velmi silná interakce, nejsilnější z tzv. van der Waalsových interakcí (vodíková vazba, dipól-dipól, Londonovy síly). -Vodíková vazba se projevuje u molekul kde je H vázán na elektronegativní prvek (zvláště F, O, N). Srovnání bodů varu podobných sloučenin prvků periody

7 Vodíková vazba, srovnání vazebných sil a intermolekulárních interakcí K vypaření 1 molu vody je třeba 41 kJ (intermolekulární) K rozrušení všech vazeb O-H v 1 molu vody je třeba 930 kJ (intramolekulární)

8 Anomální vlastnosti vody: hustota Maximum hustoty 4 0 C Důsledek: led má nižší hustotu než kapalná voda

9 Kvalitativní odhad mezimolekulárních interakcí S O O Př.: Jaký typ nebo typy mezimolekulárních interakcí se uplatňují u následujících látek? HBr CH 4 SO 2 HFHF

10 Změna skupenství: fázový diagram Fázový diagram vymezuje podmínky za kterých látka existuje v tuhé, kapalné popř. plynné fázi. při 1 atm CO 2 (s) CO 2 (g) Fázový diagram CO 2

11 Křivka zahřívání

12 Vlastnosti plynů Zaujímají objem a tvar nádoby. Jde o nejstlačitelnější formu hmoty. Všechny plyny jsou navzájem zcela mísitelné. Hustota plynů je nižší než kapalin nebo tuhých látek. Stlačitelnost plynů v závislosti na teplotě popisuje stavová rovnice ideálního plynu: n: látkové množství, R: plynová konstanta (8.314 J·K -1 ·mol -1 ) Př.: Argon je inertní plyn používaný v žárovkách k ochraně vlákna před vypařením. Žárovka, která obsahuje argon při 1.20 atm a 18°C, je zahřáta na 85°C. Jak se přitom změní tlak argonu (v atm)? PV = nRT

13 Vlastnosti kapalin: povrchové napětí Povrchová energie je energie potřebná ke zvětšení povrchu kapaliny o jednotkovou plochu. Čím silnější jsou mezimolekulární interakce, tím vyšší je povrchová energie, resp. povrchové napětí.

14 Vlastnosti kapalin: smáčení Kapilární elevace (smáčení, převládají adhezní síly) nastává pokud molekuly kapaliny a materiálu mají podobný charakter. Kapilární deprese (nesmáčení, převládají kohezní síly) nastává při značné odlišnosti charakteru molekul kapaliny a materiálu.

15 Vlastnosti kapalin: viskozita Viskozita je měřítkem odporu kapaliny k toku. Čím silnější jsou mezimolekulární interakce, tím vyšší je viskozita.

16 Vlastnosti kapalin: tenze Tlak nasycené páry (tenze) je tlak páry v rovnovážném systému ve kterém látka existuje v kapalné i plynné fázi. H 2 O (l) H 2 O (g) počátekrovnováha

17 Vlastnosti kapalin: bod varu Bod varu je teplota při které se tlak nasycené páry vyrovná vnějšímu tlaku.

18 Tuhé látky: struktura Krystalická tuhá látka vykazuje rigidní prostorové uspořádání atomů, molekul nebo iontů. V krystalu se opakuje tvar elementárního rovnoběžstěnu (jednotkové/základní buňky). jednotková buňka a její opakování ve 3D uzlový bod mřížky V uzlových bodech jsou atomy, molekuly nebo ionty

19 Základní typy jednotkových buněk

20 Variace základních tvarů: kubická mřížka

21 Určení struktury krystalů: rentgenová difrakce

22 Braggova rovnice rozdíl vzdáleností = BC + CD = 2d sin  = n

23 Difrakce: příklad Rentgenové paprsky o vlnové délce nm se odrážejí od krystalu pod úhlem (pro n = 1). Jaká je vzdálenost (v pm) mezi stěnami jednotkové buňky v krystalu? n λ = 2d sin θn = 1θ = λ = nm = 154 pm d = n λ 2sin θ = 1 x 154 pm 2 x sin14.17 = pm

24 Tuhé látky: iontové krystaly V uzlových bodech mřížky anionty a kationty Silné elektrostatické interakce (iontová vazba) Obvykle tvrdé, křehké, vysoký bod tání Špatné vodiče tepla a elektřiny CsClZnSCaF 2

25 Tuhé látky: kovalentní krystaly V uzlových bodech mřížky atomy Pevné kovalentní vazby Obvykle tvrdé, vysoký bod tání Špatné vodiče tepla a elektřiny diamant grafit atomy uhlíku

26 Tuhé látky: molekulové krystaly V uzlových bodech mřížky molekuly Slabé mezimolekulární interakce Obvykle měkké, nízký bod tání Špatné vodiče tepla a elektřiny

27 Tuhé látky: kovové krystaly V uzlových bodech mřížky atomy kovu Kovová vazba mezi atomy Různá tvrdost i body tání Dobré vodiče tepla a elektřiny Průřez krystalem kovu jádro a vnitřní elektrony mobilní “elektronový oblak” z valenčních elektronů

28 Krystalové mřížky kovů

29 Amorfní látky krystalický křemen (SiO 2 ) nekrystalické křemenné sklo V amorfní tuhé látce nelze najít opakované, dobře definované prostorové uspořádání. Prostorovou strukturou se podobají amorfní tuhé látky kapalině. Na křivce zahřívání nevykazují bod tání (tají v rozmezí teplot).

30 Vysokoteplotní supravodiče


Stáhnout ppt "Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde."

Podobné prezentace


Reklamy Google