Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

N_MF_A Mezinárodní finance 1. soustředění Témata platební bilance devizový kurs devizový trh Magisterské studium VŠFS Kombinované studium zimní semestr.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "N_MF_A Mezinárodní finance 1. soustředění Témata platební bilance devizový kurs devizový trh Magisterské studium VŠFS Kombinované studium zimní semestr."— Transkript prezentace:

1 N_MF_A Mezinárodní finance 1. soustředění Témata platební bilance devizový kurs devizový trh Magisterské studium VŠFS Kombinované studium zimní semestr 2014 přednášející Ing. Arnošt Klesla Ph.D. 1

2 PROGRAM VÝUKY 1.Platební bilance: horizontální a vertikální struktura, účtování v platební bilanci. Rovnováha a vztah k devizovému trhu 2.Devizový kurz: zákon jedné ceny, parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy. Fundamentální analýza. 3.Devizové trhy: členění a struktura, subjekty devizového trhu, základní typy transakcí,kotace,FOREX, technická analýza. 4.Devizové operace: forwardové operace (uzavřená a otevřená devizová pozice); swapové devizové operace. Futures a opce 5.investice: přímé investice, jejich formy, faktory a efektivnost, Portfoliové investice 6.Devizová expozice a devizové riziko, transakční, ekonomická a účetní devizová expozice 7. Euroměnový a eurokapitálový trh 8.Systémy devizového kurzu, teorie devizového kurzu, pohyblivé a pevné kurzy, kurzové intervence,. 9.Mezinárodní měnový systém a měnové trhy 10.Evropská měnová a finanční integrace 11.Evropský měnový systém, euro a eurozóna 12.Měnové a finanční krize, teorie vzniku, vývoj, historie finančních a měnových krizí a současnost. ZÁPOČTOVÝ TEST 2

3 Téma č Platební bilance 1.Horizontální a vertikální struktura, 2.Účtování v platební bilanci 3.Rovnováha a vztah k devizovému trhu

4 Platební bilance Definice Systematický účetní výkaz veškerých ekonomických transakcí /devizových inkas a úhrad/, které byly uskutečněny mezi devizovými tuzemci (rezidenty) a devizovými cizinci (nerezidenty) za určité zvolené období (zpravidla jeden rok). Devizová (prostá) platební bilance jako systematický, statistický přehled devizových inkas a úhrad, které byly uskutečněny…. 4

5 Devizoví tuzemci a cizozemci. V české právní praxi jsou za devizové tuzemce s určitými výjimkami považovány právnické osoby, které mají v ČR své sídlo, a fyzické osoby, které mají v ČR své bydliště a nebo se zde alespoň po dobu jednoho roku zdržují Rozhodující pro jejich vymezení je právní úprava příslušné země 5

6 Platební bilance Význam : Ovlivňuje klíčové makroekonomické veličiny / HDP, zaměstnanost, cenovou hladinu zboží a služeb, úrokovou míru a devizový kurs a je jimi zpětně ovlivňována Umožňuje předvídat kapacitu trhu země / v krátkém období/ Indikátor vývoje devizového kursu a uplatňování regulačních opatření 6

7 Platební bilance Členění Mezinárodní měnový fond člení platební bilanci na : 1.běžný účet, 2.kapitálový účet, 3.finanční účet 4.účet devizových rezerv Platební bilance ČR je sestavována dle 5. vydání příručky k sestavování platební bilance Mezinárodního měnového fondu, z roku Primárně je sestavována za čtvrtletí v CZK. Bilance za delší časová období se získávají součtem jednotlivých čtvrtletí. Platební bilance je kromě CZK publikována i v EUR a v USD. Pro kurzový přepočet je používán průměrný kurz za vykazované období

8 Základní kategorie platební bilance A.Běžný účet platební bilance – toky zboží, služeb, výnosů a běžných převodů B.Kapitálový účet – kapitálové transfery C.Finanční účet – mezinárodní pohyb kapitálu D.Účet vyrovnávacích položek a.Účet oficiálních rezerv – změny zlata a deviz ČNB b.Účet chyb a opomenutí 8

9 Kreditní a debetní položky platební bilance Kreditní - příliv, tvorba deviz, znaménko + Devizová inkasa jsou devizovými tuzemci obdržené devizové platby od devizových cizozemců. vývoz zboží, získání dědictví, z placení alimentů, z kapitálových operací soukromých subjektů i státu. Debetní – vynakládání, odliv deviz, znaménko – Devizové úhrady provedené devizové platby devizovými tuzemci ve prospěch devizových cizozemců. dovoz zboží splátky úvěrů turistické pobyty v zahraničí 9

10 Salda platební bilance Kredit a debet platební bilance základem vertikální struktury platební bilance je rozdělení všech operací do dvou skupin na kreditní /v platební bilanci značena znaménkem plus/ debetní, v platební bilanci značena znaménkem mínus/ Orientační kritérium -členění všech operací na debetní a kreditní - vztah příslušné operace k devizové nabídce a poptávce. kreditní operace vytváří na trhu devizovou nabídku, debetní operace představují devizovou poptávku. 10

11 Kumulativní salda platební bilance Kumulativní salda platební bilance slouží zejména k hodnocení vztahů mezi jednotlivými částmi platební bilance. K analýze platební bilance se nejčastěji definují následující kumulativní salda platební bilance: 1. Saldo výkonové bilance – pomyslná čára se vede pod položkou služby 2. Saldo běžné bilance – pomyslná čára se vede pod položkou transfery 3. Saldo základní bilance – pomyslná čára se vedeme pod položkou dlouhodobý kapitál 4. Saldo celkové bilance (saldo maximální likvidity) – pomyslná čára se vede pod položkou krátkodobý kapitál.

12 A. Běžný účet platební bilance struktura 1.Obchodní bilance 2.Bilance služeb Výkonová bilance 3. Bilance výnosů 4. Bilance transferů Běžný účet 12

13 Běžný účet platební bilance 1.Obchodní bilance – členění export zboží – kredit import zboží- debet Členění dle komodit a teritoriálně. Komoditní členění dle klasifikace Organizace spojených národů SITC (Standard International Trade Classification), která obsahuje deset komoditních skupin (0. potraviny, 1. nápoje a tabákové výrobky, 2. suroviny, 3. paliva, 4.tuky a oleje, 5. chemikálie, 6. tržní výrobky, 7. stroje a přepravní zařízení, 8. průmyslové výrobky, 9. nezařazené. Teritoriálně je obchodní bilance ČR členěna na 1.země EU, 2.transformující se ekonomiky, 3.ostatní vyspělé země a 4.ostatní země. 13

14 Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby Bilance služeb zahrnuje příjmy a výdaje spojené s : 1.cestovním ruchem, 2.dopravou a 3.ostatními službami. Příjmy a výdaji spojenými s dopravou se rozumí platby spojené s přepravou vyváženého či dováženého zboží, včetně manipulace, skladování, pojištění aj., tranzitní poplatky za přepravu zemního plynu přes území státu, služby v oblasti železniční, letecké, automobilové říční a jiné přepravy zboží a osob z a do zahraničí. 14

15 Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby Bilance ostatních služeb se týká zejména finančních a reklamních služeb, nájemného a pronájmu nehmotných statků (filmových a zvukových záznamů apod.), stavebních a montážních prací prováděných v zahraničí, úhrad za stavební a montážní práce do zahraničí, finančních a pojišťovacích služeb, služeb v oblasti spojů, technických, právních a poradenských činností, licenčních poplatků, autorských honorářů, služeb v oblasti kultury, sportu a rekreace. V posledních letech celkový objem exportu a importu služeb absolutně i relativně (ve vztahu k zahraničnímu obchodu) roste. Konkrétní údaje MMF ukazují, že objem služeb tvoří zhruba jednu pětinu ve vztahu k exportu a importu zboží. 15

16 Dílčí a kumulativní salda výkonové bilance kreditdebetDílčí saldoKumulativní saldo Vývoz zboží120 Dovoz zboží- 200 Obchodní bilance -80 Příjmy za služby230 Výdaje za služby-50 Bilance služeb180 Výkonová bilance

17 Běžný účet platební bilance 3. Bilance výnosů Důchody – výnosy příjmy (zisky, úroky, dividendy renty) z investovaného kapitálu v zahraničí. Důchody – náklady výdaje spojené se zahraničními investicemi v domácí ekonomice, reinvestované zisky, úroky placené do zahraničí Jedná se o položku, která je zpětným odrazem předchozího pohybu dlouhodobého a krátkodobého kapitálu. 17

18 Běžný účet platební bilance 4. Bilance transferů(běžných převodů) Transfery neboli jednostranné platby nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek nebo zahraničních závazků země. Členění na oficiální a soukromé transfery a na převody věcné a finanční. Nejvýznamnější položky remitenze (tzn. Převody pracovních příjmů), hospodářská pomoc, dary, příspěvky nadnárodním (mezinárodním) institucím, alimenty, zahraniční penze atd 18

19 Dílčí a kumulativní salda běžného účtu kreditdebetDílčí saldoKumulativní saldo Výkonová bilance 100 Důchody – výnosy 30 Důchody- náklady -20 Bilance výnosů 10 Transfery – příjmy 20 Transfery – výdaje -10 Bilance transferů 10 A. Běžný účet

20 B. Kapitálový účet platební bilance Zobrazuje a zachycuje převody (transfery) kapitálového charakteru. čerpání zdrojů z EU kapitálové transfery související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, s vlastnickými právy ke kapitálovým aktivům. převody nevyrobených nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv (autorská práva, patenty). V minulosti se na kapitálovém účtu zaznamenávaly toky kapitálu, tj. investice. Kapitálové transfery byly součástí běžného účtu. V současné době, dle metodiky MMF, toky kapitálu jsou zaznamenávány na finančním účtu, který tedy nahrazuje dřívější účet kapitálový. 20

21 C. Finanční účet platební bilance Export /kredit/ a import/debet/ dlouhodobého kapitálu zahrnuje transakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraniční. je záznamem o mezinárodních tocích soukromých a veřejných investic a půjček. Transakce finančního účtu ovlivňují zejména čistou věřitelskou pozici země. 21

22 C. Finanční účet platební bilance Transakce jsou klasifikovány jako: Přímé investice / 10% podíl na základním kapitálu/ V zahraničí Zahraniční Portfoliové investice V zahraničí Zahraniční Finanční deriváty / forwardy, swapy futures, opce/ Ostatní kapitál Úvěry poskytnuté Úvěry přijaté 22

23 Vyrovnávací položky platební bilance D. Chyby a omyly vyrovnání rozdílů způsobených použitím různých metod při statistickém zjišťování položek platební bilance a odráží i možné nepřesnosti a chyby v evidenci jednotlivých transakcí. Umožňují vyřešit metodické odchylky ve statistice a účetnictví jednotlivých zemí Tato položka prakticky zajišťuje vyrovnanost platební bilance jako celku. 23

24 Vyrovnávací položky platební bilance E. Změna devizových rezerv Změny v devizových rezervách měnových institucí, centrální banka, ministerstvo financí, nebo stabilizační fondy / mimo celkovou plat. bilanci/, ČNB nakupuje a prodává devizy ve snaze stabilizovat devizovou nabídku a poptávku (respektive devizový kurz). / Centrální banka drží ve svém portfoliu určitá reálná devizová aktiva (cizí volně směnitelné měny v hotovosti či na účtech u zahraničních bank, zlato, státní cenné papíry cizích vlád atd.) a má k dispozici i tzv. potenciální devizové prostředky, možnost čerpat úvěrové devizové zdroje u Mezinárodního měnového fondu (IMF) a cizích centrálních bank do předem stanoveného limitu. 24

25 Dílčí a kumulativní salda platební bilance B. Kapitálový účet, C. Finanční účet, D. Chyby a omyly kreditdebetDílčí saldoKumul. saldo A. Běžný účet 120 B. Kapitálový účet0 Přímé investice - v zahr zahraniční 180 Portfoliové invest. - v zahr zahraniční 120 Finanční deriváty Ost.kapitál- úvěry poskyt úvěry přijaté 20 C. Finanční účet 60 D. Chyby a omyly-10 Platební bilance celk170 E. Změna dev. rezerv

26 Salda platební bilance 2. Saldo běžného účtu – ekonomická interpretace /tokový pohled na platební bilanci/ Kladné saldo + : Zvýšení zahraničních pohledávek Snížení zahraničních závazků Akumulace v podobě držby zahraničního majetku Záporné saldo – deficit - : Obrácené efekty /Financování deficitu přílivem nedluhového kapitálu – přímé investice/ 26

27 Salda platební bilance 3. Celkové – owerall-saldo platební bilance – ekonomická interpretace 1.Vyrovnávací položkou /pod čarou salda/ jsou změny devizových rezerv 2.Nulová hodnota salda neznamená automaticky ani střednědobou vnější rovnováhu země / krátkodobý kapitál na běžném účtu – spekulace a nebezpečí destabilizace/ 27

28 Čistá investiční pozice země Základní typ stavové bilance / k určitém u datu / Součástí je i bilance zahraničního zadlužení Základní pohled na postavení země ve vnějších vztazích – situace domácí ekonomiky k zahraničí 28

29

30 Rovnováha platební bilance Platební bilance je vždy účetně vyrovnaná. Vyrovnanost není rovnováha! Podmínky rovnováhy Schodek běžného účtu je pokryt přebytkem finančního účtu a (nebo) čerpáním devizových rezerv. Naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a (nebo) na zvýšení devizových rezerv Pozor devizové rezervy nelze využívat dlouhodobě k vyrovnávání platební bilance 30

31 Rovnováha platební bilance Příklad 1: /schodek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je 100 mld. Kč, ale přebytek našeho finančního úctu by byl jen 60 mld. Kč. Na měnovém trhu by dovozci chtěli prodat 100 mld. korun (za zahraniční měny), avšak zahraniční investoři by chtěli koupit jen 60 mld. korun (za zahraniční měny). Nabídka korun na měnovém trhu by převyšovala poptávku po nich. V tom případě dojde k depreciaci koruny. 31

32 Rovnováha platební bilance Příklad 1: pokračování Když bude koruna depreciovat, naše zboží bude na zahraničních trzích (vyjádřeno v zahraničních měnách) levnější, a náš vývoz proto poroste. Naopak zahraniční zboží bude na našem trhu (vyjádřeno v korunách) dražší, a náš dovoz bude tudíž klesat. Schodek běžného účtu se bude proto zmenšovat. Jakmile poklesne na 60 mld. Kč, tj. bude pokryt přebytkem finančního účtu, bude na měnovém trhu nabídka korun odpovídat poptávce po korunách a koruna přestane dále depreciovat. Platební bilance bude v rovnováze. 32

33 Rovnováha platební bilance Příklad 2: /přebytek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je jen 20 mld. Kč, zatímco přebytek finančního účtu je 60 mld. Kč. V tom případě nabízejí naši dovozci na měnovém trhu 20 mld. Kč (za zahraniční měny), zatímco zahraniční investoři poptávají 60 mld. Kč (za zahraniční měny). Poptávka po korunách na měnovém trhu převyšuje nabídku korun. Koruna bude apreciovat. 33

34 Rovnováha platební bilance Příklad: /přebytek platební bilance/ Apreciace koruny způsobí, že naše zboží bude na zahraničních trzích dražší, a náš vývoz bude proto klesat. Zahraniční zboží bude naopak na našem trhu levnější a náš dovoz bude růst. Schodek běžného účtu se proto bude zvětšovat. Jakmile dosáhne 60 mld., tj. vyrovná se přebytku finančního účtu, přestane koruna apreciovat, protože se na měnovém trhu bude poptávka po korunách rovnat nabídce korun. Platební bilance bude v rovnováze. 34

35 Rovnováha platební bilance Běžný účet a finanční účet jsou „spojené nádoby" - spojené měnovým kurzem, který zajišťuje, že se bilance obou účtů navzájem vyvažují Mechanismem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je měnový kurz za předpokladu, že je měnový kurz volně pohyblivý (centrální banka neintervenuje na měnovém trhu). Jestliže měnový kurz není volně pohyblivý a centrální banka jej udržuje na úrovni, která neodpovídá rovnováze platební bilance, pak může nerovnováha platební bilance přetrvávat delší dobu. Tato nerovnováha je pak vyrovnávána změnou devizových rezerv. 35

36 Rovnováha platební bilance Existují čtyři základní faktory ovlivňující platební bilanci země: 1.míra inflace, 2.růst reálného HDP, 3.výše úrokových sazeb a 4.devizový kurz. Platební bilance zemí podléhají neustálým procesům automatického vyrovnávání. Jedná se o takzvané vyrovnávací procesy platební bilance, vyrovnávací proces cenový, důchodový a kurzový

37 Rovnováha platební bilance Bilance zboží a služeb závisí na měnovém kurzu. Depreciace domácí měny tuto bilanci zlepšuje (snižuje její schodek, popř. zvyšuje její přebytek) a apreciace ji naopak zhoršuje. Změna měnového kurzu však mívá na bilanci zboží a služeb jiný vliv v krátkém a v dlouhém období. Poptávka domácích osob po zahraničním zboží, jakož i poptávka zahraničních osob po našem zboží, bývá k krátkém období méně elastická než v dlouhém období 37

38 Rovnováha platební bilance a HDP Růst domácího reálného HDP zvyšuje náš dovoz, a proto zhoršuje naši bilanci zboží a služeb. Naopak růst zahraničního reálného HDP zvyšuje náš vývoz a zlepšuje naši bilanci zboží a služeb 38

39 Rovnováha platební bilance Bilance zboží a služeb závisí jednak na reálném měnovém kurzu a jednak na růstu domácího reálného HDP v poměru k růstu zahraničního reálného HDP.

40 Rovnováha platební bilance Finanční účet závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovou mírou u nás a v zahraničí. Pokud se úrokový diferenciál zvětší, ať už zvýšením naší úrokové míry, nebo poklesem úrokové míry v zahraničí, dojde k přílivu zahraničního kapitálu, protože investoři budou raději ukládat peníze na korunové vklady. V tom případě roste přebytek na našem finančním účtu (popř. se zmenšuje jeho schodek).. 40

41 Mezinárodní pohyby kapitálu Mají podobu arbitrážních obchodů, využívajících krátkodobých rozdílů ve výnosnosti aktiv jednotlivých zemí. Podmínkou fungování této arbitráže je dokonalá kapitálová mobilita. Dokonalá kapitálová mobilita existuje v mezinárodní sféře tehdy, jestliže investoři mohou nakupovat aktiva v kterékoliv zemi, s nízkými transakčními náklady, rychle a v neomezeném rozsahu. podmínkou dokonalé kapitálové mobility jsou: - neexistující rozdíly zdanění v jednotlivých zemích - neexistující riziko změny devizového kurzu - neexistující politické a jiné překážky odlivu kapitálu a jeho výnosů z jedné země do druhé.

42 Rovnováha platební bilance 1.Růst investic zvyšuje úrokovou míru, což vyvolává přebytek na finančním účtu platební bilance. 2. V důsledku toho domácí měna apreciuje, což vyvolává schodek bilance zboží a služeb. 3.růst úspor snižuje úrokovou míru a tím zhoršuje finanční účet a zlepšuje bilanci zboží a služeb 42

43 Rovnováha platební bilance Příčinou schodku bilance zboží a služeb je především dovoz kapitálu, který zaplňuje mezeru mezi vyššími domácími investicemi a nižšími domácími úsporami. Nebýt dovozu kapitálu, musela by země snížit investice na úroveň domácích úspor a nemohla by využít některé investiční příležitosti, které v zemi existují a na které jsou zahraniční investoři ochotni půjčovat 43

44 Mýtus aktivní platební bilance Stát nedokáže dlouhodobě zlepšit bilanci zboží a služeb. Politika aktivní bilance nakonec vede jen k tomu, že obchodní partneři sáhnou k odvetným opatřením. Výsledkem je potlačování svobodného obchodu a deformování komparativních výhod v mezinárodním obchodě. 44

45 Téma č. 2 Devizový kurs zákon jedné ceny parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy.

46 Devizový kurs definice Devizový kurs definice Je cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v měnových jednotkách jiné země, popř. v souboru měn /měnovém koši/. Udává např., kolik je např. potřeba zaplatit českých korun za jeden americký dolar

47 příklad ADF ADF FJD FJD 1 ADF (andorský frank) 1 ADF (andorský frank) = FJD (fidžský dolar) FJD (fidžský dolar) Zpětný převod 1 FJD (fidžský dolar) 1 FJD (fidžský dolar) = ADF (andorský frank) ADF (andorský frank)

48 Vznik devizového kursu Pokud je měna směnitelná, utváří se její kurs na devizovém trhu jako cena deviz. /bezhotovostní podoba peněz/ Pokud je měna směnitelná, utváří se její kurs na devizovém trhu jako cena deviz. /bezhotovostní podoba peněz/ Cena deviz se označuje jako kurs deviz (devizový kurs). Vztahuje se ke konkrétní devize a konkrétnímu devizovému trhu Cena deviz se označuje jako kurs deviz (devizový kurs). Vztahuje se ke konkrétní devize a konkrétnímu devizovému trhu Kurs valut vyjadřuje poměr, ve kterém se směňují hotovostní peníze, zejména bankovky. Kurs valut vyjadřuje poměr, ve kterém se směňují hotovostní peníze, zejména bankovky. Kurs se vytváří podle vývoje nabídky a poptávky po devizách na /devizovém/ trhu. Kurs se vytváří podle vývoje nabídky a poptávky po devizách na /devizovém/ trhu.

49 Vznik nabídky a poptávky deviz vzniká v souvislosti: 1. s mezinárodním pohybem zboží a služeb (export, import zboží a služeb), 2. s mezinárodním pohybem kapitálu (zahraniční investice, úvěry poskytnuté do zahraničí a přijaté ze zahraničí), 3. s mezinárodním pohybem peněz (intervence na devizovém trhu, převod dědictví, penzi, honorářů, apod.).

50 Vznik nabídky a poptávky deviz Křivka poptávky po devizách, D, vyjadřuje vztah mezi množstvím poptávaných deviz a jejich cenou v daném časovém okamžiku. Křivka nabídky deviz, S vyjadřuje vztah mezi množstvím nabízených deviz a jeho cenou v daném časovém okamžiku. Čím je kurs deviz příznivější, tím je zahraniční cena dováženého zboží vyjádřená v domácí měně /Kč/ nižší a zájem o import vyšší a opačně.

51 Rovnovážný devizový kurs Rovnovážná situace na devizovém trhu Celkové množství poptávaných deviz, Q d, je v rovnováze s celkovým množstvím nabízených devíz, Q s, v bodě E při kursu ER E. Tento kurs označujeme jako rovnovážný devizový kurs.

52 Rovnovážná situace na devizovém trhu D S ER ER E ER E ER E Q d = Q s Q

53 Růst a pokles devizového kursu Kursy směnitelných měn se na devizových trzích neustále mění, oscilují kolem své základní úrovně. Pokles hodnoty měny se často označuje jako depreciace, znehodnocení měny. Zvýšení hodnoty měny se označuje jako apreciace, zhodnocení měny. Nesměnitelné měny netvoří kursy svých měn na devizovém trhu. Vyjadřují svoje kursy jako „ceny“ deviz, které jsou stanoveny administrativně, nejčastěji metodou parity kupní síly.

54

55 Depreciace domácí měny v období t+1 dojde ke zvýšení poptávky po dovozu zboží a služeb, zvýší se v důsledku toho i poptávka po devizách a poptávková křivka se posune směrem doprava z D1 do D2. zvýší se v důsledku toho i poptávka po devizách a poptávková křivka se posune směrem doprava z D1 do D2. Při původní hodnotě devizového kursu ER1 vznikne na devizovém trhu nerovnováha v rozsahu Q1Q3. V důsledku vyšší poptávky po zahraniční měně má kurs domácí měny tendenci k depreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kursu ER2. Při depreciaci domácí měny se zahraniční měna stává dražší. Cena deviz vyjádřená v domácí měně roste, naopak cena znehodnocené domácí měny vyjádřené v zahraničních měnách klesá. K depreciaci domácí měny může dojít nejen v důsledku vyšší poptávky po devizách, ale i v důsledku nižší nabídky deviz ve srovnání s rovnováhou v předchozím období – např. při poklesu tržeb z exportu zboží a služeb.

56 Depreciace domácí měny D 2 D 1 S ER ER ER 2 E ER 1 ER 1 Q 1 Q 2 Q 3 Q Q 1 Q 2 Q 3 Q

57 Apreciace domácí měny Při původní hodnotě devizového kursu ER1 vznikne na devizovém trhu nerovnováha v rozsahu Q 1 Q 3. Při původní hodnotě devizového kursu ER1 vznikne na devizovém trhu nerovnováha v rozsahu Q 1 Q 3. V důsledku vyšší nabídky deviz má kurs domácí měny tendenci k apreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kursu ER 2.

58 Apreciace domácí měny ERD S 1 S 2 ER 1 E 1 ER 1 E 1 ER 2 E 2 ER 2 E 2 Q 1 Q 2 Q 3 Q Q 1 Q 2 Q 3 Q

59 Apreciace domácí měny Při apreciaci domácí měny se zahraniční měna stává levnější. Cena v zahraničních měnách roste a naopak cena deviz vyjádřená v domácí měně klesá. K apreciaci měny dochází zpravidla když : Nabídka deviz ve srovnání s minulou rovnováhou vzrostla – např. v důsledku růstu exportu zboží a služeb. Poptávka po devizách poklesla– např. v důsledku omezení importu zboží a služeb

60 Aktuální kurs CZK/EUR

61 Export kapitálu a spekulace V důsledku exportu kapitálu se posunuje křivka devizové poptávky doprava z D1 do D2 Dodatečná poptávka po devizách vyvolaná exportem kapitálu tak bude uspokojena při nové úrovni rovnovážného kursu za cenu omezení poptávky z titulu dovozu zboží a zvýšení nabídky z titulu exportu zboží. Spekulace, je motivována očekávanými pohyby devizových kursů a úrokových měr. Spekulant očekávající apreciaci domácí měny, /i zvýšení úrokových měr/ si půjčuje devizy, nakupuje domácí měnu, kterou ukládá v bance aby po jejím zhodnocení koupil devizy ve výhodnějším kurzu, uhradil půjčku i s úroky a získal přebytek z titulu posílení domácí měny.

62 Zásahy do vývoje devizového kursu 1. přímo ovlivňující cenu deviz intervencemi na devizovém trhu na vrub nebo ve prospěch svých devizových rezerv, anebo 2. nepřímo ovlivňující cenu deviz svou obchodní, cenovou, daňovou, celní a úrokovou politiku Ad 1 Intervence CB /fondů státu/na devizových trzích: nakupují nebo prodávají vlastní měnu při snížení nebo zvýšení svých devizových rezerv a tím regulují cenu deviz. stabilizují kursový vývoj - stabilnější ekonomické prostředí pro rozvoj obchodu i investování. Devizové intervence - fakultativní, vázané na vývoj určitých měnově ekonomických ukazatelů, - povinné, vyplývajících z mezivládních dohod a striktně vázané na povolené rozpětí kursu.

63 Fundamentální analýza Devizový kurs jako cena deviz je na trhu ovlivněn: Fundamentálními faktory – makroekonomickými veličinami / zkoumá na bázi teorie devizového kursu Fundamentální analýza / s cílem odvodit ekonometrický model ve středním a dlouhém období pro prognózování pohybu devizového kurzu Chováním subjektů – zkoumá Technická analýza s cílem odvodit budoucí pohyb devizového kursu v krátkém období pro: prognózování pohybu devizového kursu

64 Struktura modelu pro prognózování pohybu devizového kursu Sr t+m – relativní změna devizového spotového kursu / hledaná veličina v čase m/ v t-h, x t-k …z –relativní změny vysvětlujících fundamentálních faktorů / v období sestavování prognózy/ E t (r t+1 ) – očekáváná relativní změna fundament. faktoru /spotový kurs/ P t (s t+j ) – prognozovaná relativní změna fund. Faktoru U t+m – náhodná chyba odhadu Centrální banky využívají fundamentální faktory, které sledují v rámci monetární politiky, nebo inflačního – cenového cílování.

65 Parita kupní síly a inflační diferenciál Teorie devizového kurzu Teorie parity kupní síly zdůrazňuje trh zboží. Identické zboží by mělo mít v různých zemích stejnou cenu. / zákon jedné ceny/ Za 100 amerických dolarů by mělo být možné nakoupit v USA stejný soubor zboží jako např. v Dánsku, Německu nebo Japonsku za částku DKr, Euro, nebo yenů odpovídající 100 USD. Za 100 amerických dolarů by mělo být možné nakoupit v USA stejný soubor zboží jako např. v Dánsku, Německu nebo Japonsku za částku DKr, Euro, nebo yenů odpovídající 100 USD. Devizové kursy se mění proto, aby byla zachována parita kupních sil srovnávaných měn. /ceny jsou relativně pevné a obnovení rovnováhy mezi cenovými hladinami probíhá změnou kurzů/

66 Parita kupní síly a inflační diferenciál Teorie devizového kurzu Absolutní verze teorie parity kupní síly vychází z teorie jedné ceny a odvozuje kurs od poměru cenových hladin. /Vyjadřuje paritu kupní síly staticky/ : Σ P Di. Q i Σ P Di. Q i SR PPP = Σ P Fi. Q i Σ P Fi. Q i SRppp – devizový kurs vyjádřený počtem domácích měnových jednotek za jednotku měny zahraniční odvozený od parity kupní síly PDi. Qi – soubor zboží Qi oceněný v domácích cenách a domácí měně PDi, P Fi. Q i – stejný soubor zboží Qi oceněný v zahraničních cenách a v zahraniční měně PF,i. Při praktické aplikaci absolutní verze parity kupní síly se často používá vybraného souboru, který respektuje strukturu spotřeby popř. výroby v zemi. Spotřební koš

67 Parita kupní síly a inflační diferenciál příklad representativní soubor zboží oceněný v cenách českého trhu a v čs. korunách bude představovat Kč, stejný soubor zboží oceněný v cenách amerického trhu a v amerických dolarech činí USD, Kč SRppp = Kč /USD = = USD POZOR : při aplikaci absolutní verze parity kupní síly může docházet k rozdílným propočtům parity kupní síly. Odlišnosti mohou vznikat jak v důsledku použití rozdílné struktury souboru reprezentantů, tak v důsledku použití rozdílných cen.

68 Parita kupní síly a inflační diferenciál koeficient ERDI Při aplikaci absolutní verze parity kupní síly dochází k rozdílným propočtům parity kupní síly. Odlišnosti vznikají zejména: Z rozdílné struktury spotřebních košů Z rozdílných cen Míru vlivu těchto a dalších faktorů determinujících kurs vyjadřuje ukazatel ERDI / Exchange Rate Deviation Index/, který je poměrem mezi tržním kursem SR a paritou kupní síly SRppp SR SR ERDI = SRppp

69 Purchasing power parity adjustment for the world (2003). The economy of the United States is used as a reference and is set at 100. Bermuda has the highest index value at 154; this means that goods sold there are more over priced than in the US.

70 Big Mac Index Economist + McDonald BigMac je mezinárodní neobchodovatelná a standardizovaná komodita(sní se tam, kde se vyrobí a je všude standardně stejná)

71 Parita kupní síly a inflační diferenciál Relativní verze parity kupní síly (někdy též komparativní) vyjadřuje dynamický pohled na devizový kurs. Nesoustřeďuje se na koš zboží, ale na procentní změny cen v období jednoho roku, vyjádřené cenovými indexy. Tvrdí, že nový rovnovážný kurs se přizpůsobuje inflačnímu diferenciálu, tzn. že odpovídá změnám v roční míře inflace v různých zemích. 1 + p D(t,t-n) 1 + p D(t,t-n) SR E,t = SR E, t-n x = 1 + p F (t,t-n) 1 + p F (t,t-n) =SR E,t-n x Ippp =SR E,t-n x Ippp SR E,t – rovnovážný kurs ve výchozím období t, SRE,t-n – rovnovážný kurs v minulém období t-n, p D(t,t-n) – roční míra inflace v domácí zemi za období t-n až t p F (t,t-n)– roční míra inflace v zahraničí za období t-n až t SR E,t – rovnovážný kurs ve výchozím období t, SRE,t-n – rovnovážný kurs v minulém období t-n, p D(t,t-n) – roční míra inflace v domácí zemi za období t-n až t p F (t,t-n)– roční míra inflace v zahraničí za období t-n až t Ippp – inflační diferenciál

72 Parita kupní síly a inflační diferenciál příklad Pro jednoduchost budeme uvažovat, že změny inflace jsou vyvolány změnami cen pouze jediného zboží Q: cena Q v domácí zemi X vzrostla o 9%, cena Q v zemi Y vzrostla pouze o 5% Kurs měny Y ve výchozím období = 4 X/ Y Inflační diferenciál Ippp: 1 + p D 1 + 0, p D 1 + 0,09 Ippp = = = 1, p F 1 + 0, p F 1 + 0,05 Nový rovnovážný kurs pak bude činit: SR E, t = SR t-n. I ppp = 4. 1,038 = 4,152

73 Reálný devizový kurs Nominální kurs korigovaný inflačním diferenciálem / vynásobený převrácenou hodnotou Ippp / se nazývá reálný devizový kurs. 1 + p F (t,t-n) p F (t,t-n) 1 SR R,t+n = SR t-n x = SR t-n x p D(t,t-n) I ppp 1 + p D(t,t-n) I ppp Zvýšení reálného kursu znamená zvýšení reálné kupní síly měny v zahraničí. Snížení reálného kursu znamená snížení kupní síly měny v zahraničí. Reálný kurs má podstatný význam pro mezinárodní konkurenceschopnost zboží a služeb. Vyjadřuje se v cenách průmyslových výrobců /PPI/ a ve spotřebitelských cenách / CPI/

74 Parita kupní síly a inflační diferenciál Teorie parity kupní síly chápe paritu kupní síly jako přirozenou rovnovážnou úroveň kursu. Tvrdí, že se kurs přizpůsobuje inflačnímu diferenciálu perfektně – tzn. že proces přizpůsobení probíhá více méně automaticky a bez omezení. Když měna Y bude vykazovat tendenci k apreciaci, měna X / domácí v důsledku vyšší míry inflace k depreciaci. V důsledku vyšší poptávky po měně Y si kurs najde novou rovnovážnou úroveň, která původní výhodu relativně nižších cen v zemi Y eliminuje.

75 Parita kupní síly a inflační diferenciál námitky celková hladina cen dané země zahrnuje ceny všech druhů zboží a služeb, ale jen některé z nich jsou předmětem mezinárodní směny zboží a jeho ceny však působí bezprostředně na nabídku a poptávku na devizovém trhu a tím na devizový kurs. celková hladina cen dané země zahrnuje ceny všech druhů zboží a služeb, ale jen některé z nich jsou předmětem mezinárodní směny zboží a jeho ceny však působí bezprostředně na nabídku a poptávku na devizovém trhu a tím na devizový kurs. definice inflace je problematická, jednoznačně není vymezeno, které cenové indexy nejvhodněji odrážejí změny kupní síly měny v dané ekonomice. V různých zemích existují různé preference spotřeby

76 Parita kupní síly a inflační diferenciál námitky pokračování i když by se bralo v úvahu pouze zboží, které prochází zahraničním obchodem, vytvářejí cla, dopravní náklady, slevy na daních a subvencování mezi jednotlivými zeměmi u stejných položek cenové rozdíly. u relativní verze se předpokládá, že výchozí kurs je správně stanoven, parita kupní síly není s to vysvětlit krátkodobý pohyb kursů. Propočty parity kupní síly se zpravidla opírají o změny cen ex-post a využívají se k vyjádření odchylek skutečně platných kusů od parity. Stejně tak by však bylo možné využít očekávané změny inflace v různých zemích k určení očekávaných změn kursů

77 Parita úrokové míry a úrokový diferenciál Obdobně jako na trhu zboží platí i na mezinárodním trhu kapitálu teoretická podmínka rovnováhy – parity úrokové míry vychází z teze, že pokud existuje volný pohyb kapitálu – usilují investoři o dosažení stejných výnosů ze svých aktiv, ať jsou denominována v kterékoliv měně. vychází z teze, že pokud existuje volný pohyb kapitálu – usilují investoři o dosažení stejných výnosů ze svých aktiv, ať jsou denominována v kterékoliv měně. Obdobně by také náklady na půjčky měly být v různých zemích shodné. Obdobně by také náklady na půjčky měly být v různých zemích shodné.

78 Teorie parity úrokové míry Nekrytá úroková parita Předpokládá, že se rychleji než úrokové sazby přizpůsobují devizové kursy 1 + IR F (t,t+n) SR t = SR t+n * IR D (t,t+n) 1 + IR D (t,t+n) Spotový kurs v čase t závisí na hodnotě spotového kursu v t+n a na poměru změny zahraniční a domácí úrokové míry. Růst domácí úrokové míry vede k apreciaci měny v krátkém období Předpoklad : úrokové míry jsou dopředu známy:

79 Fisherův efekt Nominální úroková míra /IR/ se skládá z reálné úrokové míry/ RIR/ a z očekávané míry inflace E(p) IR = RIR + E(p)

80 . /pro dvě země/: /pro dvě země/: Nominální úrokový diferenciál dvou zemí je dán součtem diferenciálu reálných úrokových měr a diferenciálu inflačních očekávání : IR D – IR F = (RIR D - RIR F ) + (Ep D - Ep F ) Úrokové diferenciály v zásadě vyjadřují rozdílná inflační očekávání v různých zemích Měny s vysokými mírami inflace ponesou v budoucnu vyšší nominální úrokové míry. Mezinárodní Fisherův efekt

81 Syntéza relativní verze kupní síly a Fisherova efektu V dlouhém období lze očekávat, že měny s vyšší úrokovou mírou budou vykazovat tendenci k depreciaci ve srovnání s měnami s nižší úrokovou mírou

82 Téma 3. Devizový trh 1.Členění a struktura 2.Subjekty devizového trhu 3.FOREX, tržní ceny 4.Kotace spotového kurzu, spread 5.Základní druhy operací na měnových trzích, měnová arbitráž 6.Technická analýza na měnovém trhu

83 Hlavní úlohy devizového trhu z hlediska obchodu 1.Realizace transferu kupní síly jedné měny do druhé 2.Zajištění proti kursovému riziku 83

84 Klasifikace devizového trhu 1.Podle druhu obchodovaných peněz valutový devizový 2. Podle charakteru obchodování Neburzovní /OTC/ Burzovní 3. Podle subjektu Velkoobchodní /mezibankovní/ Maloobchodní /klientský/ 4. Podle techniky operací Spotový Termínový /forward, futures, opce/ Swapový 84

85 Trh valut a deviz Valutový trh /turistický/ Hotovost – bankovky a mince Spread nákup-prodej 4 – 5% Vyšší náklady a rizika Devizový trh /zápisy bezhotovostních operací/ Umožňuje nakupovat a prodávat devizy On-shore centra : Londýn, Paříž, New York, Tokio, Frankfurt, Amsterdam, Curych, Brusel Off-shore : Nové hebridy, Hongkong, Singapur, Bahrajn 24 hodin denně 85

86 Charakteristické znaky současného devizového trhu Ve světovém měřítku pouze trhy jednotlivých národních měn,případně geograficky oddělených národních trzích, více než 70 měn je volně směnitelných Obchodování s předními světovými měnami je diverzifikováno po celém světě / nákup, prodej, úvěr, ostatní operace kdekoliv/. Tvorbou dolarových depozit mimo území USA vznikají tzv. eurodolary, které slouží jako zdroj pro poskytování eurodolarových úvěrů. Teritoriální rozmístění jednotlivých devizových trhů zajišťuje možnost nepřetržitého obchodování 24 hodin denně. Banka dodržující tradiční uzavírací hodiny a 8 hodinový pracovní den je vystavena kursovému riziku v čase odpočinku. Velké světové obchodní banky mají více směnný provoz ve svých dealingových odděleních, aby si tak udržely nepřetržitý kontakt s trhem. 86

87 Organizační struktura devizového trhu a jeho hlavní subjekty Burzovní obchod - organizovaný devizový trh vystřídán neorganizovaným způsobem obchodování, over the counter /OTC/ Hlavními subjekty obchodování na neorganizovaném trhu jsou obchodní banky se svými dealingovými oddělením - navzájem propojují maloobchodní a velkoobchodní devizový okruh. V maloobchodním devizovém okruhu umožňují exportujícím podnikům směnovat jejich devizová aktiva do národní měny a naopak importujícím podnikům umožňují směnu národní měny do potřebného aktiva v cizí měně. 87

88 Organizační struktura devizového trhu a jeho hlavní subjekty - pokračování Provádějí podle potřeby jak operace promptní, tak i operace termínového typu forward. Obchody se zde uskutečňují při kursu kótovaném zvláště pro každou operaci. Obnovuje se tak rovnováha devizového trhu. Možnost variantní volby exportujícího nebo importujícího podniku mezi jednotlivými obchodními bankami /vers. monopol. / Systém propojuje SWIFT /Society foir Worldwide Interbank Financial Telecomunications/ 88

89 Obchodní banky na devizovém trhu Obchodní banky operují na devizových trzích s těmito základními cíli: poskytovat služby svým zákazníkům hledat optimální strukturu svých devizových aktiv a pasiv z pohledu ziskovosti, jistoty a likvidity provádět různé typy devizových operací s cílem dosažení zisku z kursových a úrokových rozdílů 89

90 Motivation for transaction Základní motivace investora 1.Směna jedné měny za druhou (změna kupní síly disponibilních prostředků) 2.Hedging - zajištění před ztrátou (opak spekulace) 3.Spekulace - aktivita, kdy určitý subjekt vědomě a aktivně vytváří otevřenou dev. pozici (dlouhou i krátkou) 4.Arbitráž - Bezriziková aktivita, která vychází z toho, že operace na DT jsou špatně oceněny, cíl arbitráže je využití těchto špatně oceněných transakcí 90

91 Organizační struktura devizového trhu a jeho hlavní subjekty - pokračování Lze rozlišit pět základních skupin subjektů, účastnících se obchodování na devizových trzích. - obchodní banky - jednotlivci a firmy provádějící obchodní či investiční transakce - spekulanti a arbitrážeři - centrální banky - devizoví makléři 91

92 Spekulace – devizové pozice Subjekt se snaží odhadnout budoucí vývoj devizového kursu a na základě tohoto odhadu utváří svoji otevřenou devizovou pozici. /uzavřená pozice při vyrovnaných pohledávkách a závazcích v jedné měně/ Otevřenou devizovou pozici ve vztahu k pohybu devizového kursu může spekulant zaujmout jako aktivní nebo pasivní. V aktivní – dlouhé -devizové pozici jsou pohledávky v příslušné měně větší než závazky a spekulant očekává zhodnocení kursu této měny V pasivní – krátké -devizové pozici jsou závazky v příslušné měně větší než pohledávky a spekulant naopak očekává znehodnocení kursu uvažované měny. Stupeň rizikovosti aktivní spekulační pozice úzce souvisí s rozsahem měnové diverzifikace 92

93 Organizace trhu podle subjektů Velkoobchodní – mezibankovní trh Vztahy banka-banka Propojují dealingy obchodních bank Maloobchodní – klientský obchodní banka – klient / podniky, firmy, pojišťovny, investiční fondy, spořitelny/ 93

94 Předpoklady globalizace devizových trhů 1/ICT SWIFT /1977/ Reuter 2000 – terminálová síť informací a provádění plateb /EBS, Minex/ Telerate a Quotron – automatické obchodní systémy 2/ Rozvoj vnější směnitelnosti měn 90% členských zemí MMF 3/ FOREX – spekulativní obchodování po síti 94

95 Subjekty devizového trhu Základ velkoobchodního okruhu trhu tvoří dealeři obchodních bank, dealeři centrálních bank, brokeři Brokeři jsou zprostředkovatelé devizových operací mezi jednotlivými dealery. Neobchodují na vlastní účet a jednotlivé operace zprostředkovávají za pevně procentem stanovený poplatek z realizovaného obchodu, který se liší podle obchodované měny. Dealeři dávají často přednost zprostředkovanému způsobu obchodování prostřednictvím brokera /anonymita do ukončení obchodu/ 95

96 Forex: mezinárodní obchodní systém pro spekulace International Interbank FOReign EXchange. Forex (FX) je největším a nejlikvidnějším světovým trhem současnosti. Na devizovém trhu Forex se zobchodují přibližně 4 bilióny amerických dolarů denně. Základními specifiky Forexu jsou vysoká likvidita, nízké náklady na obchodování, vysoký pákový efekt, sofistikovaný obchodní software, obchodování v reálném čase při reálných cenách a nepřetržité otevření trhu. Největší objem obchodů připadá na hlavní měnové páry, tzv. majors, kterými jsou EUR/USD, GBP/USD, USD/CHF a USD/JPY. Bez USD se jedná o cross 95 % obchodů tvoří spekulace na posílení či oslabení jednotlivých měn. Forex je založen na systému vzájemně propojujícím banky, pojišťovny, investiční fondy a brokerské společnosti, které sdružují individuální investory.

97 Rozdělení trhu FOREX podle instrumentů ( v tis. USD) Spotové transakce Forwardové transakce Swapové transakce Opce a jiné Celkem

98 Obchodování přes přepážku Forex umožňuje nakupovat a prodávat zahraniční měny v bezhotovostní formě jednotlivcům, podnikům bankám Forex má charakter mimoburzovního OTC (over-the-counter) necentralizovaného trhu na základě telefonního, telefaxového a počítačového spojení mezi jednotlivými dealery. Uzavírání devizových obchodů - telefonicky na základě ústní komunikace s následným písemným potvrzením, automatizovaný obchodní systém – terminálová IT sít. Dealeři bank, obchodující na Forexu, - na tzv. dealingových odděleních, - aktuální tržní informace a kotace kurzů.

99 Subjekty, které jsou účastníky trhu Obchodní banky – hlavními subjekty na FX trhu (top- tier - banks) přes 50% objemu obchodů Komerční banky vytváří cenu (market – maker), menší komerční banky cenu přijímají (price – taker) Spekulanti –individuální klienti, hedgeové fondy, podílové a penzijní fondy. 70 – 90% celkového počtu obchodů, méně jak 5% celkového objemu FX trhu.. Firmy –na rozdíl od spekulantů vstupují do obchodů za účelem platby za služby nebo zboží. Zároveň si pomocí FX trhu zajišťují své obchody proti kurzovým rizikům spojeným s mezinárodním obchodem. Primárně se firmám nejedná o spekulační zisk. Centrální banky –ovlivňují kurzy měn pomocí úrokových sazeb a přímými intervencemi, které spočívají v nákupu nebo prodeji deviz.

100 Obchodování na Forexu Základem pro spekulativní obchodování klientů, jednotlivců na Forexu jsou spotové obchody bez dodávky. Tyto obchody se vykonávají přes CFD nástroj - Contract for Difference, (kurz podle spotu na mezibankovním trhu) Nedochází k bezhotovostní výměně jedné měny za druhou, ale pouze k výměně finančního rozdílu mezi otevírací a zavírací cenou obchodu neboli pozice. Tvůrcem trhu je v tomto případě broker, který umožňuje obchodování individuálním investorům na trhu. Broker pro své CFD přebírá ceny z mezibankovního trhu a nabízí je svým klientům.

101 CFD CFD nástroj je vhodný především pro krátkodobé spekulace (hodiny) Obchody jsou uzavírány na 1 den - úrokový diferenciál obsahuje úrokovou sazbu, která vstupuje do obchodu, pokud je obchod otevřený přes noc. Jedná o tzv. roll over time, který nastává ve 23:00 CET. Úroková sazba ovlivňuje cenu negativně i pozitivně.

102 Obchodování v měnových párech Na FX trhu se obchodují měnové páry dvě měny. Měnové páry jsou tvořeny světovými měnami, každá světová měna má své vlastní označení, kód neboli ticker, První měna měnového páru se označuje jako měna základní, neboli bazická. Druhá měna se označuje jako měna denominační. Zkratka měnového páru v souvislosti s měnovým kurzem udává, kolik jednotek denominační měny je nutné zaplatit za jednotku bazické měny a naopak. Pokud dvojice obchodovaných měn obsahuje americký dolar, jedná se o měnový pár. Pokud dvojice měn neobsahuje americký dolar, jedná se o cross, např. EUR/GBP. (obchod podle křížového kurzu EUR/USD a USD/GBP).

103 Obchody s měnami na Forexu

104 Měnové páry a crossy na Forexu

105 Základní způsoby kotace kurzu A. Přímá kotace Prvním způsobem, kterým může být udán devizový kurz, je kotace ve tvaru ceny jednotky zahraniční měny, vyjádřené v měně domácí. Tento způsob kotace je typický pro národní klientské devizové trhy. Přímým způsobem se na devizovém trhu kótuje směnný kurz amerického dolaru a britské libry, např. 1,6620 USD/GBP.

106 Základní způsoby kotace kurzu příklad : Přímá kotace devizového kurzu (matematický zápis) Je-li CZK domácí měnou a EUR měnou zahraniční, potom devizový kurz mezi českou korunou a eurem může být vyjádřen ve tvaru CZK 24,50/EUR, nebo 24,50 CZK/EUR tedy 24,50 Kč za 1 euro.

107 Základní způsoby kotace kurzu B. Nepřímá kotace Dalším způsobem vyjádření kotace devizového kurzu je počet jednotek zahraniční měny potřebných ke koupi jednotky měny domácí. Tento způsob kotace se nazývá nepřímá kotace (indirect quote). Většina kotací na mezibankovním trhu je uváděna nepřímým způsobem kotace

108 Základní způsoby kotace kurzu Příklad: Nepřímá kotace devizového kurzu Je-li CZK domácí měnou a EUR měnou zahraniční, potom devizový kurz české koruny a eura může být vyjádřen ve tvaru EUR 0,04 CZK, tedy 0,04 eura za 1 českou korunu.

109 Notace kurzového zápisu zápis "USD/CZK" není zlomek, ale historicky používaná notace s významem kurz pro měnu USD je 19,50 CZK. Přestože by se výpočet kurzu provedl podílem Kč/$, tedy obráceně, předvedená notace se běžně používá ve směnárnách, v bankách i na Forexu.

110 Typy operací na devizovém trhu každá transakce znamená směnu jedné měny za druhou odlišnosti: okamžik směny, podmínky 3 typy operací 1.spotové = promptní 2.termínové = měnové deriváty /forward, futures, a opce/ 3.Swapy/kombinace spot a forward / 110

111 Typy operací na devizovém trhu Spotové operace dohoda o prodeji, v časovém okamžiku T si 2 subjekty dohodnou náležitosti operace (měnové páry,množství, cena = kurz) T+2 (velkoobchodní trh): transakce je naplněna (faktické zúčtování operace), směna proběhne za předem stanovených podmínek (není důležitý aktuální kurz) časový posun (T+2 )2 = 2 pracovní dny pro poskytnutí měny na velkoobchodním trhu při směně USD x CAD platí T+1, jinak T+2 /konvence/ 111

112 Kótování spotového kursu Cena obchodu se vyjadřuje v měnovém kurzu, který je vyjádřen formou tzv. kotace. Např. : "EUR/USD 1,4482 – 1,4484". Proč jsou v kotaci uvedeny dva kurzy? Bankovní dealeři, kteří měnové kurzy kotují, realizují z každého obchodu určitý zisk, který je dán rozdílem mezi dvěma uvedenými kurzy. Tento rozdíl se označuje jako kurzové rozpětí neboli spread Investor danou měnu základní nakupuje za druhý vyšší kurz, tzv. ask či offer (česky nabídka či prodej), a má možnost základní měnu prodat za první nižší kurz, tzv. bid (česky poptávka či nákup).

113 Dvoucestná kotace Někdy je nákupní kurz (bid) kotován celý a u prodejního kurzu (ask) se kotují pouze poslední dvě desetinná místa (pip). Kotace měnového páru euro-dolar by tedy v tomto případě mohla vypadat takto: 1,4570 – 72 bidask

114 Měnové rozpětí - spread Rozpětí neboli spread představující zisk tvůrců trhu. Bankovní dealeři nepřetržitě nakupují a současně také prodávají devizy, které mají v mezinárodních transakcích rozhodující význam. Tím, že na principu dvoucestné kotace stanoví kurz nákup a prodeje, ovlivňují v rozhodující míře utváření devizových kurzů.

115 Zjednodušený příklad Investor chce nakoupit euro za dolary. Při kotaci EUR USD 1,4482 – 1,4484 bude na tedy potřebovat dolarů. Druhý investor chce prodat euro a inkasovat dolary. Za euro inkasuje dolarů. Zisk dealera je dán rozdílem mezi těmito dvěma dolarovými částkami: USD mínus USD = zisk 20 USD, tj. dealer realizuje zisk 0,0002 dolaru na jedno zobchodované euro.

116 Spread Bankovní dealeři vydělávájí především na kurzovém rozpětí neboli spreadu, tj. rozdílu mezi nákupním měnovým kurzem (bid), za který jsou ochotni devizy nakoupit a prodejním měnovým kurzem (ask, offer), za který jsou dealeři ochotni devizu prodat. Spread je společně s poplatky za uskutečněné měnové konverze obvykle hlavním výnosem banky z měnové transakce. Příjmy z měnových operací jsou zejména pro obchodní banky významným zdrojem příjmů. Velikost spreadu záleží na řadě faktorů. Významnou roli hraje především velikost transakce. Pro relativně malé operace činí kurzové spready obvykle 3 – 7 %, pro velké transakce rozpětí klesá na 0,01 až 0,03 %.

117 Bankovní dealeři v roli tvůrců trhu Dealeři větších bank často plní na mezibankovním trhu funkci tzv. tvůrců trhu neboli market makers, což znamená, že v každém okamžiku obchodování musí zajišťovat likviditu trhu. Pokud dostanou dotaz od některého z účastníků trhu, jejich povinností je kotovat oba kurzy nákup (bid) i prodej (ask). V dotazu přitom není specifikováno, zda chce druhá strana příslušnou měnu nakupovat či prodávat. Tím se předchází nadměrnému roztahování kurzových spreadů.

118 Měnové arbitráže na devizových trzích Arbitražéři, operují ve vlastním zájmu s cílem dosažení zisku a bez vazby na klienty. Arbitražéři nespekulují na pohyb měnového kurzu, ale snaží se využít existence rozdílných cen na různých trzích, které mohou být odděleny prostorově, tak i časově. Na rozdíl od spekulace je arbitráž v podstatě bezrizikovou operací, Nejjednodušší formu arbitráže představuje tzv. prostorová arbitráž, která spočívá v nákupu určité měny na levnějším trhu a jejím okamžitém prodeji na dražším trhu. K prostorové arbitráží může dojít tehdy, pokud je kotace kurzu bid i ask u jednoho dealera menší nebo větší než u jiného dealera /banky.

119 Příklad měnové arbitráže Dealer jedné banky kotuje kurz EUR/CZK následovně: 25,040 – 25,060. Dealer druhé banky bude mít následující kotaci: 26,065 – 26,085. prostorová měnová arbitráž : u prvního dealera nakoupíme jeden milión eur za korun (kurz ask/prodej) a okamžitě u druhého dealera jeden milión eur prodáme za korun (kurz bid/nákup). Výsledkem je bezrizikový zisk 5000 korun. při měnových obchodech často využívá silného pákového efektu. Zisky z arbitrážních obchodů se tak násobí.

120 Typy operací na devizovém trhu Termínové operace T: sjednání náležitostí (měny, množství, kurz) + detaily T+X: vypořádání operace X: relativně široké rozpětí (např. 1 den i 25 let) rozdíly od spotových operací: dohoda může být širší, zúčtování v delším časovém horizontu (k zúčtování ani nemusí dojít) výhody měnových derivátů: v čase T sjednán fixní kurz pro splatnost v dlouhém časovém horizontu typy: forward, FX swap, měnový swap, futures, opce účel: spekulace na budoucí pohyb dev. kurzu, zajištění proti pohybu podíl na celkovém obratu (2004): 32% spotové operace (dříve měly většinu) 11% forwardové kontrakty 49% FX swap 120

121 Spread a likvidita Spread je rozdílem mezi BID a ASK cenou, je závislý na zájmu jednotlivých subjektů. Pokud je zájem o danou měnu velký, potom spread klesá, v důsledku umisťování nákupních a prodejních objednávek blízko aktuální tržní ceny. Nízký zájem vyvolává zvětšování spreadu. Likvidita měří objem uzavřených obchodů v dané měně. Čím je likvidita vyšší, tím vyšší je zájem o danou a měnu a tím menší je spread. Snížení likvidity vyvolává zvětšení spreadu. Měnové páry rozlišují na likvidní a méně likvidní. Mezi likvidní měnové páry se řadí ty nejčastěji obchodované. Mezi méně likvidní se řadí především exotické měny.

122 Tvorba ceny na Forexu

123 Faktory ovlivňující tržní ceny Obchodní časy a pásma. FX trh je otevřený téměř nepřetržitě, rozdělují se obchodní seance do několika pásem. Ta jsou dána otevíráním a zavíráním hlavních burz na jednotlivých kontinentech. V zásadě se rozlišují čtyři pásma. Pásmo burzy v Sydney (od 23:00 do 08:00 hod), Tokiu (od 01:00 do 10:00 hod), Londýně (od 09:00 do 18:00 hod), a New Yorku (od 14:00 – 23:00). Největší likvidity trh dosahuje v období Londýnské a New Yorské obchodní seance.

124 Faktory ovlivňující tržní ceny Úrokové sazby a intervence centrálních bank. Úrokové sazby ukazují, o kolik se změní výnos při investici do konkrétní měny, nebo kolik stojí v dané měně úvěr. Výrazné pohyby kurzů vyvolávají i nepatrné změny úrokových sazeb, obzvlášť pokud nejsou v souladu s očekáváním trhu.

125 Faktory ovlivňující tržní ceny Ekonomická data. V případě FOREXU makrodata. Ekonomické informace a data o stavu ekonomiky daného státu, jejichž výsledky mají výrazný vliv na měnu konkrétní země. Komodity působí na měny závislé na jejich produkci Ostatní měny jsou ovlivňovány nepřímo, obchodováním v párech. Neočekávané události, tzv. black swans, události, které mají silný vliv na ekonomiky státu a jejich měny, (teroristické útoky, přírodní katastrofy, války nebo obavy). Reakce trhu je v těchto případech velmi výrazná až panická.

126 Technická analýza - základní pojmy

127 Technická analýza Odvozuje budoucí pohyb kursu od jeho minulého vývoje Fundamentální analýza vytyčuje v prognóze koridor očekávaného pohybu kursu Uvnitř koridoru prognózy fundamentální působí spolu s intuitivními postupy a metodami Technická analýza Technická analýza má omezené použití pro dlouhé a střední období Metody TA jsou grafické a statisticko - matematické

128 Dlouhá a krátká pozice Dlouhá /spekulační/ pozice – když je kurs rostoucí – býčí – nákup devizy v za účelem prodeje po zvýšení kursu Krátká spekulační pozice klesající – medvědí- když kurs klesá – prodej devizy za účelem nákupu po poklesu kursu a následného prodeje / za předem dohodnutou cenu/forward/, nebo po opětovném růstu

129 Základní trendové analýzy - linie Rostoucí – býčí /nejnižší kursové hodnoty dne jsou rostoucí/ Klesající – medvědí Postranní trend - kurs zůstává na vrcholu nebo u dna Doplňující analýza : Objemová

130 UP trend.

131 DOWN trend

132 Filtr měří lokální maxima a minima na oscilačních křivkách / např. 3%/, dává příkaz k otevření dlouhé nebo krátké devizové pozice  Nastavení jemné/hrubé  Jemné nastavení – neposkytuje spolehlivý signál změny trendu pohybu kurzu  Hrubé nastavení /5 a více %/ poskytuje signál změny trendu pohybu kurzu pozdě

133 Momentum - indikátor– je to buď rozdíl Mdif =m SRt – SRt-n, nebo podíl dvou kurzů v čase a signalizuje otevření krátké nebo dlouhé pozice / růst, pokles/ M index = SRt / SRt-n Při rozdílu je signál pro otevření pozice hodnota 0 POZOR  Přechod z kladných hodnot do záporných / znehodnocení devizy /, otevřít krátkou pozici-prodat  Přechod ze záporných do kladných hodnot – otevřít dlouhou pozici – nakoupit  Pozor na dočasné ochabnutí, zpevnění – falešný signál

134 Klouzavé průměry – dávají signály pro otevírání spekulačních pozic, posun vývojových křivek kursu z t1 do t2 až tn  Klouzavý aritmetrický/exponenciální průměr  Interakce krátkodobého /5 denní/ a dlouhodobého /20 denní/ klouzavého průměru  Průnik krátkodobého průměru přes dlouhodobý průměr zdola – otevřít dlouhou devizovou pozici/nákup devizy, protože se zhodnocuje/  Průnik krátkodobého průměru shora – otevřít krátkou pozici /deviza se znehodnocuje/

135

136 Momentum -indikátor pro uzavírání pozic MOM Aktuální MOM = Pi − (Pin) kde Pi – aktuální uzavírací cena Pin – uzavírací cena n úseček nazpět Např. MOM = 1500 − 1000 = 500 Pokud je hodnota kladná, pak se jedná o ROSTOUCÍ TREND, pokud je hodnota záporná, pak se jedná o KLESAJÍCÍ TREND Trh: Překoupen – overbought – momentum ztrácí přírustky, ale trh ještě roste – uzavřít dlouhou pozici Přeprodán – oversold – trh ztrácí, ale začíná se stabilizovat, úbytky klesají. – uzavřít krátkou pozici

137 Bollingerova pásma – klouzavé průměry očištěné o krátkodobé a náhodné vlivy./vytváření koridoru kolem křivky vývoje kursu/  Klouzavé průměry jsou doplněny o historickou volatilitu/ měnlivost, kolísavost/ kursu na základě směrodatné odchylky  Kurs se pohybuje v pásmu  Přiblížení k dolní hranici pásma oscilace – apreciační maximum – očekávání „technické podpory“ a zhodnocení- signál k nákupu  Přiblížení k horní hranici pásma - opak

138

139 MACD – rozdíl mezi klouzavými průměry Moving Average Convergence Divergence

140 Svíčkový a čárový graf Základním nástrojem technické analýzy je cenový graf. Ukazuje vývoj ceny podkladového aktiva v čase. Nejrozšířenějším typem grafu je graf svíčkový nebo čárový. Základní stavební kámen cenového grafu, kterým je každá jednotlivá svíčka nebo čára. V detailu lze na svíčce (čáře) identifikovat čtyři klíčové ceny – otevírací, zavírací, nejvyšší a nejnižší (z angl. Open, Close, High, Low).

141 Klíčové ceny.

142 Legenda Cenové rozpětí, se nazývá zkráceně rozpětí (range). Rozpětí představuje rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší dosaženou cenou podkladového aktiva během formování dané svíčky (čáry). Svíčka se skládá z těla a stínů. Tělo představuje cenové rozpětí od otevírací ceny k ceně zavírací. Stíny představují cenové rozpětí mezi nejvyšší a nejnižší cenou a tělem svíčky. U cenové čáry identifikujeme pouze levý výčnělek, který vždy představuje otevírací cenu. Pravý výčnělek vždy představuje cenu zavírací. Vrchol cenové čáry představuje nejvyšší obchodovanou cenu během tvorby čáry a dno čáry představuje nejnižší obchodovanou cenu. Zobrazené svíčky jsou zelené, rostoucí, protože jejich otevírací cena je nižší než cena zavírací.

143 Klíčové ceny Každá svíčka se tvoří v čase. Čas, který trvá zformování jedné svíčky, je časový rámec. Během časového rámce se cena podkladového aktiva mění, a tak se mění i vzhled a velikost dané svíčky. Po uplynutí nastavené doby pro vytvoření svíčky se začne tvořit další nová svíčka. Svíčka, která je již vytvořena, poskytuje cenné informace o vývoji ceny ve zvoleném časovém rámci. U každé svíčky lze identifikovat klíčové ceny – Otevírací cena (Open), Zavírací cena (Close), Nejvyšší cena (High) a Nejnižší cena (Low).

144 Klíčové ceny Open – otevírací cena. První cena, na které se začala tvořit nová svíčka. U jednominutové svíčky bude otevírací cena vždy odpovídat ceně v první vteřině nové minuty. U denní svíčky bude otevírací cena odpovídat první ceně, na které po otevření daného trhu proběhl obchod. High - nejvyšší dosažená cena během tvorby dané svíčky. High cena, stejně jako low cena, je významný referenční bod. High cena značí hranici, kam až cena při tvorbě poslední svíčky došla. Existují obchodní přístupy založené na vstupu do trhu právě na proražení high ceny s očekáváním, že cena bude pokračovat v dalším růstu nad poslední vytvořenou high.

145 Klíčové ceny Low - nejnižší dosaženou cenu během tvorby dané svíčky. Stejně jako high cena, je významný referenční bod. Ten lze brát v úvahu až poté, co je daná svíčka zkompletovaná, neboli uplynul-li časový rámec pro její tvorbu, a začala se tvořit svíčka nová. Low cena také označuje určitou hranici, kam až cena při tvorbě poslední svíčky došla. Existují obchodní přístupy založené na vstupu do trhu právě na proražení low ceny s očekáváním, že cena bude pokračovat v dalším poklesu pod poslední vytvořenou low. Close – zavírací cena daného časového rámce. U zavírací ceny, platí, že s čím větším časovým rámcem tyto ceny jsou, tím vyšší význam mají. Zavírací cena celého obchodního týdne bude mít jistě větší váhu než zavírací cena čtyřhodinové svíčky z poloviny obchodního týdne. Close je cena důležitá pro profesionály. Ke konci obchodního dne se zvyšuje aktivita. Profesionálové, kteří během dne nakoupili či prodali cenné papíry, nechtějí podstupovat riziko Proto před koncem obchodování ukončují své obchody. Přes noc si ponechají jen rezervní měny. Tato praxe se odrazí právě v zavírací ceně.

146 Formace – Cloud cover.

147 Otevírací/zavírací obrat.

148 Medvědí engulfing.

149 Evening star.


Stáhnout ppt "N_MF_A Mezinárodní finance 1. soustředění Témata platební bilance devizový kurs devizový trh Magisterské studium VŠFS Kombinované studium zimní semestr."

Podobné prezentace


Reklamy Google