Vývoj v Evropě od Vídeňského kongresu do r. 1848

Prezentace na téma: "Vývoj v Evropě od Vídeňského kongresu do r. 1848"— Transkript prezentace:

1 Vývoj v Evropě od Vídeňského kongresu do r. 1848

2 Myšlenkové proudy v 19. století
Romantismus především v umění (viz. referát) myšlenky i ve sféře politické příčina: zklamání z nenaplněných ideálů osvícenství (napoleonské války, revoluce, návrat starých vládců, národy zůstaly roztříštěny, obavy z budoucnosti,..) láska k svobodě, nezávislosti, úsilí o sociální spravedlnost, buřičství Liberalismus zrod na přelomu 17. a 18. stol. všeobecná ideologie buržoazie

3 Liberalismus (svobodomyslnost)
politický svoboda člověka a občana svoboda myšlení, náboženství, projevu jedinec nemá být omezován státem odpor k absolutismu nejlepší forma státního zřízení je konstituční monarchie hospodářský ve vyspělých zemích (Anglie) volnost soutěže svoboda trhu bez zásahu státu bez celních omezení výhodné pro podnikatele

4 Demokratické hnutí Nacionalismus
vedle rovnosti občanské i politická (právo každého podílet se na politickém rozhodování) žádali zavedení všeobecného volebního práva Nacionalismus v 19. st. se proměnil obsah vědomí příslušnosti k národnímu celku dříve vázáno na feudální autoritu nejprve byla za příslušníky národa považována jen plnoprávná část národa - majetní v 19. st se do popředí dostávají kulturní a jazykové vztahy národ = skupina lidí, žijících na určitém kompaktním území, kteří jsou si rovni před zákonem, mají společný historický vývoj, mají společný jazyk i kulturu, které se postupně vyvíjely v minulosti 2 formy nacionalismu národ v pozici utlačovaného (slovanské národy, Italové, Norové, Finové, Irové, Řekové národ vládnoucí (Němci, Francouzi, Angličané, Rusové, Španělé, Švédové) - přesvědčení o jejich vyvolenosti

5 Socialismus a dělnické hnutí
Utopický socialismus sociálně spravedlivá společnost založená na společném vlastnictví, odstranit sociální problémy, úsilí vybudovat dokonalý sociální systém(Thomas More-Utopia, Tommaso Campanella-Sluneční stát) hrabě Henri de Saint-Simon každý má pracovat podle svých schopností hlasatel industrialismu politika je věda o organizaci výroby Charles Fourier příčina nespravedlnosti je ve špatném systému rozdělování (nadbytek x nedostatek) navrhoval jinou organizaci společnosti (falangy)

6 Pierre Joseph Proudhon
Robert Owen založil dělnickou kolonii New Harmony v Indianě průkopník bavlnářského průmyslu zavedl sociální zabezpečení - zisk na zlepšení postavení dělníků Pierre Joseph Proudhon velké soukromé i státní vlastnictví = krádež hodnot chtěl společnost drobných výrobců Auguste Blanqui radikální demokrat společnost má převzít kontrolu výroby a velkého vlastnictví - revolucí moc v rukou pracujících

7 Karl Marx (1818-1883) a Fridrich Engels (1820-1895)
Komunistický manifest (1848)  cesta ke zřízení nové socialistické společnosti má být na buržoazii vybojována dělnictvem (proletariátem) dělnická strana hybná síla pokroku je v neustálém třídním boji nutná je revoluce, která svrhne kapitalismus a nastolí socialismus Kapitál (1867) ekonomické základy kapitalismu ustaven v Londýně mezinárodní revoluční dělnický spolek Svaz komunistů sjednocení dělnických stran = I. internacionála ( ) učení Marxe a Engelse ve svých programech (později rozpracoval Lenin)

8 K. Marx F. Engels

9

10 Michail Bakunin ruský anarchista, západní emigrant
proti státní kontrole výroby a rozdělování stát = hlavní zlo - proto je důležité ho zničit, aby se člověk osvobodil státní aparát měla vystřídat anarchie = svržení kapitalismu násilnou cestou vzpour (atentáty proti vládcům, podnikatelům,…) = urychlení revoluce ve většině Evropy anarchismus jen okrajovým jevem x Itálie, Španělsko

11 Revoluční hnutí ve 20. a 30. letech 19. století
1. vlna revolucí v zemích, které byly zasaženy VFR a napol. válkami vzorem byla vzpoura ve Francii z r. 1789 častá účast vojáků a důstojníků, kteří bojovali v napol. válkách

12 Německé národní hnutí Německo roztříštěno - moc v rukou šlechty
snaha o vytvoření jednotného státu bez vlády knížat Vídeňský kongres zklamáním Hnutí za jednotu Německa (nejvíce přívrženců na univerzitách) - univerzitní hnutí r slavnost na Wartburgu = manifestace za jednotu a národní jednotu a svobodu r radikálové (atentáty) = záminka pro Metternicha k zásahu omezení akademických svobod (zakázány vlastenecké spolky,..)

13

14

15