Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení Ing. Dana Junková Č. dv. 827 Konzultační hodiny LS 2006 Pátek, popř. dle dohody: 10 – 12.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení Ing. Dana Junková Č. dv. 827 Konzultační hodiny LS 2006 Pátek, popř. dle dohody: 10 – 12."— Transkript prezentace:

1 1 Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení Ing. Dana Junková Č. dv. 827 Konzultační hodiny LS 2006 Pátek, popř. dle dohody: 10 – 12 hod.

2 2 Cíl předmětu Seznámit se základy vědní disciplíny Veřejná ekonomika, zabývající se tou částí NH, která je financována z přerozdělovacích procesů a je obvykle nazývána veřejným sektorem. Důraz bude kladen zejm. na základní poznatky z teorie veřejných financí a jejich praktické uplatňování. Seznámení s fiskální politikou, fiskálním federalismem, rozpočtovým deficitem a veřejným dluhem. Uvedeny také budou mezinárodní aspekty veřejných financí.

3 3 Ekonomie patří mezi společenské vědy zkoumá společenskou realitu používá nástroje přírodních věd: matematika a statistika vychází i z poznatků filozofie Mikro x Makro Ekonom. zákonitosti neplatí v každém dílčím případě, ale prosazují se dlouhodobě (tendence)

4 4 Základní pojmy Veřejný sektor Veřejná ekonomika Veřejné finance Veřejný zájem Veřejná politika Veřejné rozpočty A další

5 5 Poř.č. Název tématu Počet hodin PSC 1.Ekonomika veřejného sektoru  Úvod do studia  Veřejný sektor ve smíšené ekonomice Veřejná volba a byrokracie  Teorie veřejné volby  Teorie byrokracie Parciální oblasti veřejné ekonomiky a jejich financování  Parciální oblasti veřejné ekonomiky  Veřejná ekonomika Daňová teorie a státní rozpočet  Zdanění a efektivnost  Rozpočtová soustava Veřejné statky a jejich financování  Veřejné statky a veřejně poskytované statky soukromé  Financování vybraných odvětví veřejné ekonomiky Analýza nákladů a prospěchu  Analýza nákladů  Analýza prospěchu 1 1 Poč et hodin Celkem: 15 hodin 8 7

6 6 Poř.č. Název tématu Počet hodin PSC 1.Fiskální politika  Pojem fiskální politiky  Typy fiskální politiky  Účinnost fiskální politiky Fiskální federalismus  Podstata fiskálního federalismu  Decentralizace kompetencí  Modely fiskálního federalismu  Decentralizace funkcí veřejné správy Rozpočtový deficit a veřejný dluh  Deficit veřejného rozpočtu  Veřejný dluh Mezinárodní aspekty veřejných financí  Globalizace světa, ekonomická spolupráce  Pilíře EU, rozhodování  Financování EU  Mezinárodní aspekty veřejných financí 2 1 Poč et hodin Celkem: 10 hodin 6 4

7 7 Doporučená – zákl. literatura Stiglity, J.E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha, Grada Publishing, Strecková, Z. Teorie veřejného sektoru. Brno, MU, Hamerníková, B., Kubátová, K. Veřejné finance – učebnice. Praha, Eurolex, 1999 Ochrana, F. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha, Management press, Peková, J., Pilný J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha, ASPI Publishing, Peková, J. Veřejné finance – úvod do problematiky. Praha ASPI Publishing, Příslušná legislativa ČR

8 8 Úvod do studia VE …život všech občanů civilizovaných států…… ……neexistuje jakákoliv aktivita ve společnosti, která by nebyla ovlivněna… Vymezení podstaty a funkce veřejného sektoru úzce souvisí s: vymezením úlohy a funkcí státu a úlohy a funkce samosprávných orgánů

9 9 Rozsah VS v průběhu historického vývoje se neustále zvětšoval v současnosti cca 40 % NH velké rozdíly ve struktuře a v rozsahu

10 10 Příklady: VS v našem životě Porodnice Státní školy Nájemné dotované resp. regulované státem Zdravotnické služby Peněžní příspěvky od státu Platíme daně a příspěvky na zdrav. a sociální pojištění Veřejné statky (komunikace, osvětlení, služby policie, armáda) Právní prostředí Ovlivňování zaměstnanosti i pracovně právních vztahů (min. mzda, prac. doba, zaměstnávání žen a mladistvých, limity pro zahr. prac. síly) Spotřební daně (alkohol, cigarety) vs. dotované komodity (léky, rozhlasové a televizní poplatky, bydlení, poskytování sociálních služeb)

11 11 VS a státní zásahy do ekonomiky Existují prakticky ve všech zemích světa Obtížné porovnávat, jaký je podíl tržních sil a podíl VS a státu Současná praxe používá pro kvantifikaci VS tyto ukazatele: 1.Podíl veřejných výdajů na HDP 2.Podíl veřejných příjmů na HDP 3.Počet pracovníků ve veřejném sektoru

12 12 Podíl veřejných výdajů na HDP Země / rok Austrálie33,837,632,6 Francie46,146,951,0 Holandsko57,555,641,6 Japonsko32,632,336,6 Německo48,546,043,3 Rakousko48,949,647,9 Švédsko61,661,452,7 USA33,736,129,9 Česká republika53,3 (r. 89)54,845,8 Maďarsko61,4 (r. 89)57,748,2

13 13 Elasticita veřejných výdajů Pro srovnání dynamiky veřejných výdajů v čase Ukazatel pružnosti, který vyjadřuje změnu VV ke změně HDP mezi obdobími t a t+1 E=((VV t+1 – VV t ): VVt): ((HDP t+1 – HDP t ): HDP t ) E < 1 dynamika růstu VV je menší než u HDP E > 1 VV rostou rychleji než HDP – dlouhodobě neudržitelné z hlediska zdrojů financování E = 1 Strukturální elasticita výdajů – dílčí: např. změny výdajů na školství či zdravotnictví ke změně HDP mezi obdobími

14 14 Veřejný zájem Podstata Historické aspekty Utváření a uplatňování

15 15 Veřejný zájem – podstata, obsah Veřejná politika – veřejný zájem založen na existenci veřejného sektoru Filosof E. Kohák „tragédie obecní pastviny“ –Literální noviny 1994, –(příběh 10ti majitelů ovcí, možnosti řešení) –„…..demokracie představuje především pokus o přijetí vlastní osobní odpovědnosti za věci obecné.“

16 16 Veřejný zájem ? VZ a jeho prosazování je určitý typ veřejné politiky, který má na mysli především další bezproblémový rozvoj společnosti několik úhlů pohledu na tuto kategorii

17 17 Ad 1) Potřeby jednotlivých skupin obyvatelstva a hodnoty, o které usiluje společnost včetně jejich obrany »Hmotné statky »Služby »Kulturní hodnoty

18 18 Ad 2) Je snahou, úsilím, aspirací jednotl. subjektů o dosažení prioritních hodnot a potřeb »Preference a priority pro dané časové období »Totalitní systémy: zaměňování zájmů urč. skupin obyv. za veřejné zájmy

19 19 Ad 3) Krátkodobý Střednědobý Dlouhodobý

20 20 Ad 4) Předmětem a obsahem praktické veřejné politiky se stávají veřejné zájmy tehdy, jsou-li jako veřejné zájmy skutečně uznány. »Význam analýzy veřejných zájmů a podmínek jejich možné realizace.

21 21 Ad 5) Komplex prvků ekonomických, sociálních, politických, kulturních, civilizačních, ekologických prezentován v dokumentech obecného charakteru (ústava, legislativní normy, programy polit. stran)

22 22 Ad 6) Je záležitostí příslušných veřejných institucí, ale i jednotlivců a jednotlivých skupin obyvatelstva Veřejná politika v obecném slova smyslu určuje celkovou koncepci a strategii státu.

23 23 Geneze VZ od období naturální směny, přes období římské republiky, po 30. léta 20. století Po hospodářské krizi 30. let a 2. sv. válce význam veřejného zájmu i význam veřejného sektoru neobyčejně vzrostl

24 24 Proces vzniku a utváření a uplatnění veřejných zájmů VZ vznikají ze 2 hlavních zdrojů, které se prolínají a vzájemně podmiňují: 1. z aspirací či snah členů společnosti na uspokojení jejich potřeb, přesahujících jejich individuální možnosti 2. z působení společenských faktorů např. mezinárodní prostředí a vztahy, celkové ekonom. faktory

25 25 Podstata realizace VZ jednotlivců je v tom, že tito jednotlivci jsou schopni vyvinout dostatečný tlak na mocenské struktury státu, aby jejich zájmy byly uznány a staly se veřejnými politickými programy.

26 26 Kategorizace veřejných zájmů Souvisí s vydělováním – jednotl. druhů veřejné ekonomiky – i veřejné politiky – odvětví a oborů NH »Školství, zdravotnictví, obrana a bezpečnost, »Zemědělství, finanční politika, hospodářská politika Nutnost koordinace (příklad výstavba dálnice aj.)

27 27 nutno usilovat o vytváření takového klimatu ve společnosti, ve kterém budou hodnoty dlouhodobé povahy a s nimi související veřejné zájmy považovány a uznávány jako prvořadé a prioritní.

28 28 Veřejná politika její existence a oprávnění je založena a svým způsobem legitimizována existencí veřejných zájmů, jejich vznikem a uznáním Objektem působnosti VP je oblast veřejného sektoru a veřejných zájmů, a její činnost je vázána na existenci tržní společnosti a veřejného a soukromého sektoru.

29 29 Problematika potřeb a jejich uspokojování Ekonomie chápe potřebu jako určitý pociťovaný nedostatek. Smyslem ekonomického systému je produkce, distribuce a spotřeba statků a služeb, kterými jsou uspokojovány rozmanité potřeby (nejen člověka samotného, ale i jednotlivých podniků a organizací).

30 30 Sociální aspekty potřeb Všechny lidské potřeby mají sociální aspekty projevující se v různé intenzitě a rozsahu. (Příklady: potřeba jídla, nákup šatů, auta a faktory, které ovlivňují rozhodování)

31 31 Různé potřeby materiálního či nehmotného psychického charakteru zaujímají různé místo v preferenčních hodnotách spotřebitelů Mění se –v prostoru a čase, –v určitých společenských podmínkách. Vyvíjejí se – mění se rozsah, objem, struktura i jejich kvalita, – pořadí důležitosti i způsob jejich uspokojování

32 32 V současnosti: nesmírné zrychlování vzniku a celkového vývoje potřeb –prudký rozvoj vědy a techniky –globalizace – růst produktivity práce – růst volného času rostoucí podíl sektoru služeb v národním hospodářství

33 33 Shrnutí první: VP: její existence je založena a svým způsobem legitimizována existencí veřejných zájmů, jejich vznikem a uznáním Smyslem ekonomického systému je produkce, distribuce a spotřeba statků a služeb, kterými jsou uspokojovány rozmanité potřeby zrychlující se proces změn a vývoje potřeb promítá se i v národní či světové ekonomice

34 34 I.A.Seneca „Dvě věci dal člověku Bůh, aby ze slabého jedince učinily velkého siláka, a to rozum a pospolitost……….“

35 35

36 36 Tržní systém – stručné opakování Tj. rozvinutý mechanismus pro vědomou koordinaci lidí a jejich činností prostřednictvím cen a trhu Trh chápeme jako systém vzájemných vztahů mezi N a P Konkurence je atributem/neoddělitelnou vlastností trhu, tzn. nemůže existovat žádný trh bez konkurence

37 37 Tržní systém O alokaci zdrojů se rozhoduje na T Rozhoduje vztah N a P V dokonalé konkurenci se utváří optimální cena dobrovolný a nehierarchický Každý subjekt rozhoduje s ohledem na dosažení svého ekonomického optima, užitku, blahobytu

38 38 Cena plní 3 funkce: 1.předává informaci, 2.motivuje k zavádění nejméně nákladných výrobních procesů a tím k nejhospodárnějšímu využití dostupných zdrojů, 3.určuje, kdo a kolik dostane vyrobených výrobků

39 39

40 40 Příčiny tržního selhání a státních zásahů

41 41 Nedokonalá konkurence » tendence k monopolizace Vznik monopolu » deformace ceny Existence tzv. veřejných statků »např. základní vzdělání Vznik externalit »přenášení užitku nebo škody Nutnost zkvalitňovat lidský potenciál, » brát ohled na etiku apod. Nedostatek informací pro efektivní alokaci zdrojů Potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty Nedostatečné využívání zdrojů a lidského potenciálu, » potřeba zabezpečit stabilní hosp. růst, »stabilitu zaměstnanosti, »zmírnit inflaci

42 42 Externality (mikroE příčiny selhání trhu) Zvláštním statkem Nechtěný, nezamýšlený vnější efekt: 1.užitku: pozitivní E 2.újmy: negativní E 3.vzájemného prospěchu: reciproční E (komplementární výroba exhalace včelař a sadař)

43 43 Pozitivní či negativní E Nezamýšlený přenos újmy či užitku: A)Spotřební ze spotřeby urč. statku (pláž – reprodukovaná hudba, teplo z okolních bytů) B) Produkční Tzv. technologické externality

44 44 Významní ekonomové A. C. Pigou Angl., 1877 – 1957 „Ekonomie blahobytu“ Navrhoval externality řešit daněmi Ronald Coase LON, 1910 NC z r Prof. Právnické fakulty University of Chicago Liberální institut: „Ekonom, který se vloupal do práva“ K ekonomii přistupuje jako filosof mikroE, cenovou teorií Podstata firmy" (1937) „Problém společenských nákladů" (1960).

45 45 Tzv. „Coasův teorém“ Jsou-li vlastnická práva právním systémem jasně a dostatečně definována, externality se řeší v rámci trhu soukromým vyjednáváním mezi subjekty. Důležité je, že transakční náklady, které vznikají při vyjednávání, nejsou vysoké. Účastníci se mohou dohodnout na internalizaci externalit.

46 46 „Coasův teorém“ pokračování Jsou-li transakční N příliš vysoké, jsou překážkou pro soukromé vyjednávání, trh selhává, dochází k neefektivnosti. že v režimu nulových transakčních nákladů, z kterého standardní ekonomická teorie vychází, povedou jednání mezi zúčastněnými stranami k dohodám maximalizujícím prospěch („odškodní se“), efektivně alokují zdroje, optimální řešení

47 47

48 48 Některé příčiny vládních selhání Obtížnost předvídání důsledků st. zásahů, obtížnost předvídání reakce soukromého sektoru Omezené informace, vč. časového zpoždění Omezená možnost kontroly činnosti státní správy Problém vlivu zájmových skupin na veřejné rozhodování Politický vliv

49 49 Témata pro dnešní odpoledne 1.Charakteristika veřejného sektoru, veřejné správy, úlohy státu 2. Statky z ekonomického hlediska problém černého pasažéra jev přetížení křivka produkčních možností efektivnost VS 3. Teorie veřejné volby

50 50 Veřejný sektor ve smíšené ekonomice Cílem (státních zásahů) je: předcházet důsledkům selhání trhu řešit důsledky selhání trhu v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji

51 51 Veřejná správa Rozhodnutí volených orgánů realizují v praxi výkonné orgány na jednotlivých vládních úrovních tzn. ve veřejné správě Moc výkonná

52 52 Veřejná správa je chápána jako: 1.Souhrn záměrných činností a úkolů zabezpečovaných na jednotl. vlád. úrovních ve veřejném zájmu (na úrovni státu a územní samosprávy), zejm. zajišťování veřejných služeb, tzn. čistých i smíšených veřejných statků. (Předmětem četných diskusí je definování veřejného zájmu) 2. Souhrn institucí, které tuto činnost vykonávají přímo, či zprostředkovaně. Státní instituce vykonávají veřejnou správu přímo, ostatní odvozeně, např. územní samospráva. (institucionální pojetí )

53 53 Portál veřejné správy ČR

54 54 Úloha státu a)Vymezuje zákonný rámec pro postavení, organizaci a úkoly obcí a vyšších stupňů územní samosprávy. b)Poskytuje územní samosprávě právní ochranu. c)Vykonává právní dozor nad činností územní samosprávy d) Poskytuje územní samosprávě finanční prostředky (ze státního rozpočtu a ze státních mimorozpočtových fondů)

55 55 Různé pojetí funkcí státu

56 56 Úkoly veřejného sektoru 1.Zajistit potřebné veřejné statky i tzv. hraniční, s maximální hospodárností na vstupu a maximálním užitkem na výstupu (teorie veřejné volby) 2. Vytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru (infrastruktura, zákonodárství, řešení externalit) 3. Přispět k ek. růstu (růst zaměstnanosti, zkvalitňování lidského života) 4. Dosáhnout větší spravedlnosti v rozdělování (právní systém, soudnictví, infrastruktura, služby policie, obrany, hasičů, apod.)

57 57 Charakteristika VS (jako část NH) 1.O produkci veřejných statků (struktuře, kvantitě, kvalitě) se rozhoduje tzv. veřejnou volbou, zpravidla nepřímo rozhodováním volených zástupců 2.Je financován z finančních prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě, zejména v soustavě veřejných rozpočtů (především z daňového výnosu)

58 58 3. Je řízen veřejnou správou státní správou a územní samosprávou 4. Podléhá veřejné kontrole ze strany kontrolních orgánů (odborná) a občanské kontroly (laická) 5. Zabezpečuje veřejné statky na neziskovém principu Případně jejich poskytování za úhradu (modifikovaná cena) tzv. uživatelský poplatek

59 59 Struktura VS Členění dle: a)Resortů – nejčastější (justice, policie, armáda, školství, věda a výzkum, kultura, zdravotnictví, sociální služby, veřejná doprava, komunikace, spoje, energentické a vodní hospodářství, sociální bydlení, masmédia) b) Institucí – veřejnoprávních (vládních) neziskových orgcí (v ČR organizační složky, dříve rozpočtové orgce a příspěvkové orgce). Neziskové orgce, nejsou zakládány za účelem podnikání a dosahování zisku. Slouží veřejně prospěšným cílům, zabezpečují veřejné statky.

60 60 VS a veřejná politika Činnost VS ovlivňuje VP resp. hospodářská politika VP stanoví funkce, úkoly, priority VS a nástroje dosažení cílů (normy, standardy, učební osnovy aj.) VP ovlivňuje rozsah i potřebné finanční zdroje Dílčí politiky (bezpečnostní politika státu, školská, zdravotní, dopravní, bytová aj.) ovlivňují činnost jednotlivých resortů VS

61 61 Faktory ovlivňující velikost a strukturu VS 1.Ekonomické 2.Historické a geopolitické 3.Demografické 4.Kulturně náboženské 5.Politické

62 62 Statky a jejich třídění a spotřeba Podle původu na VOLNÉ a EKONOMICKÉ

63 63 Ekonomické statky členíme dle: Spotřeby: spotřební X kapitálové Vzájemného vztahu: substituty X komplementy Institucionálního hlediska: kdo, jaká instituce rozhoduje o statcích Místa a způsobu rozhodování o statcích a jejich financování: soukromé X veřejné Geografického hlediska: národní X regionální X lokální

64 64 Třídění statků dle způsobů alokace Tzn. dle způsobů rozhodování o výrobě či spotřebě a financování a)Soukromé – individuální subjekty, – dle svých rozpočtových omezeních, – maximalizace individuálních užitků b)Veřejné – veřejnou volbou, politické hlasy – financovány z prostředků ve veřejných rozpočtech (daňový výnos) – produkce zvýhodňuje určité skupiny obyv., – problém rozdělování a spravedlnosti v rozdělování

65 65 Třídění statků z ekonomického hlediska a)Čisté soukromé statky: Dělitelná spotřeba mezi jednotlivce Produkce i spotřeba je rivalitní, užitek individuální b)Čisté kolektivní statky, tzn. kolektivní spotřeby Nedělitelná spotřeba - nelze zpoplatnit Mezní náklady spotřeby dalšího uživatele – nulové Nedělitelná je i kvalita (standard) statku Automatická spotřeba Př. Služby hasičů, právní systém, veřejné osvětlení

66 66 c) Smíšené kolektivní statky, tzn. kolektivní spotřeby Spotřeba je dělitelná Lze určit podíl jednotlivce na spotřebě – ocenit Lze stanovit uživatelský poplatek za jednotku spotřeby tzn. lze vyloučit ze spotřeby Kvalita (standard) je nedělitelná (dálnice: mýtné vs vstup do veřejného parku)

67 67 Problém tzv. černého pasažéra Nechce dobrovolně finančně přispívat Neúměrné náklady na evidenci jeho spotřeby a vynucení platby –tzv. transakční náklady Nutnost financovat z prostředků rozpočtových soustav

68 68

69 69 Ad) transakční náklady resp. statky, u kterých je výlučnost spotřeby možná, ale nákladná –Transakční N zvýši cenu na p* Bezplatné poskytování: –„ušetříme“ plochu ABCD –Spotřeba roste z Qe na úroveň Qo (mezní užitek ze spotřeby je nyní vyšší než mezní N výroby) –ABE: užitek ze zvýšení spotřeby –Qm: při nulové ceně spotřebitelé zvýší spotřebu na úroveň Qm, kde jejich mezní užitek je nulový –Tak vysoká výroba je neefektivní, ztrátu měříme plochou EFQm Porovnat užitek AECD – se ztrátami z neefektivní výše produkce EFQm – a se ztrátami vzniklými uvalením daní, které financují bezplatné poskytování statku

70 70 Spotřeba smíšených kolektivních statků a)Fakultativní Individuální preference MHD x os. automobil nadstandardní péče b) Přikázaná státem preferované, upřednostněné, poručnické či paternalistické veřejné statky Zákon Povinná škol. docházka, bezplatné zákl. vzdělání

71 71 Jev přetížení Vysoká poptávka Kvalita se sníží všem uživatelům (dálnice, MHD, výuka ve škole) Stát využije k vyloučení nadbytečného spotřebitele: a)Cenový mechanismus uživatelský poplatek na jednotku spotřeby (průjezd dálnicí) b) Přídělový systém

72 72

73 73 Charakteristika: 1. Dělitelnost spotřeby: g …… smíšený kolektivní statek x i g ……spotřeba statku g spotřebitelem i y g …….celková spotřeba tohoto statku 2. Kvalita není dělitelná: q i g = q g ………..pro každého spotřebitele q i g ….kvalita spotřeby smíšeného veřejného statku g spotřebitelem i

74 74 3. funkce přetížení 4. bod „M“ – bod minimální bezpečnosti, Za tímto bodem klesá bezpečnost provozu rychle až na nulovou hodnotu 5. Většinou je vztah mezi oběma komponenty spotřeby tohoto smíšeného kolektivního statku vztahem nepřímé úměry

75 75 Konstrukce uživatelského poplatku Motivem není zisk, ale uspokojování potřeb Možnosti: –Pokryje různou část nákladů ( %) produkce je dotována z veřejného rozpočtu otázka efektivnosti (profitují i bohaté vrstvy) –100 % nákladů, tzv. ekonomicky nutných sociálně slabším vrstvám – adresná dotace –Ekonomicky nutné náklady a zisk Diferencovaný uživatelský poplatek –Na neziskovém principu pro obyvatelstvo –Na ziskovém principu podnikatelům, firmám /dálniční poplatek

76 76 Způsoby zabezpečování veřejných statků „P po veřejném statku tažena N VS“ Nutno zvažovat: -hospodárnost při vynakládání fin. prostředků -účelnost a užitek občanů

77 77 Proces souvisí s: –Prohlubováním demokracie a účasti obyv. na rozhodování –Decentralizací alokační funkce veřejných financí Teorie fiskálního federalismu V praxi: kompetenční zákon: v ČR zákon o veřejné správě

78 78 3 způsoby zabezpečování veřejných statků 1.Ve veřejném sektoru (většina) 2. Veřejnou zakázkou u soukromého sektoru (trend) 3. Společným partnerstvím veřejného a soukromého sektoru

79 79

80 80 Jaká množství veřejných statků má společnost vyprodukovat? Křivka produkčních možností Čím více chce stát, resp. územní samospráva, produkovat veřejných statků, tím více se musí omezit produkce privátních statků

81 81

82 82 Efektivnost VS Stav, kdy z dostupných společenských zdrojů se podaří získat maximální množství statků a maximální užitek 1. Užší pojetí: tzv. paretovská efektivnost Ekonomické uspořádání je efektivní tehdy, nemůže-li nastat změna, při níž by některý subjekt (občan apod.) získal, aniž by jiné subjekty něco ztratily. 2. Širší pojetí: vztah mezi vstupy a výstupy VS

83 83 It. ek., V. Pareto ( ) (alokační efektivnost základ teorie blahobytu a teorie veřejné volby) Efektivnost VS: efektivní je takové řešení, kdy roste užitek alespoň jednomu jedinci, a přitom ostatním zůstává užitek nezměněn Optimální řešení je takové, kdy už není možné zvýšit užitek kteréhokoliv jedince, aniž by se snížil užitek ostatních subjektů.

84 84 Důvody kritiky: Obtížně dosažitelná, U jednotlivce není bezprostřední ekvivalence mezi placenou daní a užitkem v podobě produktů VS Např. zvýšení adresných soc. dávek a zvýšení daní

85 85

86 86 Hranice užitkových možností Křivka, klesající sklon, užitek 2 skupin spotřebitelů Přerozdělení důchodů od skupiny A ke skupině B snižuje užitek A a zvyšuje B Na křivce užitkových možností leží efektivní body (paretovská efektivnost), odpovídají efektivní kombinaci produkce statků a jejich rozdělení mezi A a B Indiferenční křivky vyjadřují kombinaci blahobytu pro A a B, které jsou stejné z hlediska společenského Bod B vyhovuje paretovské efektivnosti, maximalizace společenského užitku

87 87 Vztah mezi vstupy a výstupy VS VS – tendence k neefektivnosti (nepůsobí kategorie zisku) Produkty se poskytují za uživatelský poplatek či daňovou cenu, vstupy se nakupují za tržní cenu Vstupy jsou kvantifikovatelné, výstupy obtížně (nehmotné, nepřímé) Ve VS tendence k maximalizaci vstupů a minimalizaci výstupů –Kvalifikovaný management –Zakázky u soukromého sektoru

88 88 Pracovní činitelé, výkony a užitek VS 1.Pracovní činitelé: Mzdy (MZ) : náročnost na využití lidského potenciálu s vysokou kvalifikací a profesionalitou (školství aj.) Materiál (MA): materiálové náklady, změřitelné dle kalkulací (technická infrastruktura, bydlení, zemědělství) Energie (EN): prolíná všemi odvětvími, nezbytný prac. činitel, významný u technické infrastruktury Hmotný a nehmotný investiční majetek (HIM): klíčový v etapě rozvoje odvětví, stabilně významný u armády, ve zdravotnictví, u technické infrastruktury

89 89 2. Stanovení výkonů: Jednoduché v zemědělství, bydlení Obtížné v oblasti vědy a výzkumu, masmédiích či justici Nutnost co nejpřesněji, nejpodrobněji vymezit měřitelné výkony 3. Určení užitku: Užitek policie či armády a justice má v totalitních režimech zcela represivní a útočný charakter vs. užitky v demokratických režimech

90 90 Příklady pořadí důležitosti pracovních činitelů, výkonů a užitku v některých odvětvích VS Tabulka: Číslo u činitele značí jeho důležitost v odvětví 1-nejvyšší důležitost 4-nejmenší důležitost Př. MZ – 1 u zdravotnictví Zdroj: Rektořík, J. a kol., Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, Ekopress 2002, str. 29

91 91 Veřejná správaMZ – 1MA - 3EN - 4HIM - 2 Výkony, užitek Účast ve volbách Spokojenost občana s výkonem veřejné správy Počet prokázaných stížností Rozvoj regiónů, rozvoj státu PolicieMZ - 2MA – 2EN - 3HIM - 1 Výkony, užitek Počet objasněných případů Zločinnost, např. počet vězněných na 1000 obyvatel Struktura a závažnost zločinnosti Spokojenost občana s výkonem policie prokázaná průzkumem ZdravotnictvíMZ - 1MA – 2EN - 3HIM - 2 Výkony, užitek Počet ošetřených pacientů Čerpání nemocenského pojištění Průměrný věk obyvatel Demografický stav populace v dlouhodobém horizontu Úmrtí podle druhu nemoci (nemocnice) DopravaMZ - 3MA - 2EN – 3HIM - 1 Výkony, užitek Počet přepravovaných osob, počet absolvovaných km, délka a propojení pozemních komunikací dálničního typu, délka železničních koridorů v rámci transevropské železniční sítě, Kvalita dopravy, vliv na životní prostředí, rychlost dosažení letištní dopravní sítě ze sítě městské dopravy či železnice

92 92 Specifika VS Kritérium úspěšnosti není vždy zisk Obtížná definice objektivních potřeb a výsledků Efektivnost vložených prostředků je obtížně měřitelná, projevuje se značným zpožděním a je obtížně vyjádřitelná v peněžních jednotkách Přirozená tendence k neefektivnosti Chybí vhodné normy a limity pro určité druhy výdajů Neprofesionalita rozhodování (problém zákl. článku úz. samosprávy)

93 93 Specifické postupy pro posuzování efektivnosti výdajů 1. Komparativní metody – v čase, v prostoru – Výsledkem je stanovení a zpřesňování vhodných ukazatelů 2. Benchmarking – metoda porovnávání –Nákladovosti služeb, kvality, výkonnosti –Tzv. high-level comparisons –Interní x finanční x strategický x funkční x konkurenční

94 94 3. Volba vhodných ukazatelů –Finanční, naturální, nákladové –Počet obyv. v produkt. věku, délka komunikací 4. Využití kalkulace nákladů –Normy, normativy, limity –Metoda historická, m. nulového základu 5. Standardy –Výkony, normy, standardy –Počet pedagogů k počtu vyuč. žáků, pacientů na 1 lékaře atd. 6. Hodnocení občanů 7. Komplexní audit, včetně výdajů

95 95 Shrnutí třetí: Ekonomie se zajímá o to, jakým způsobem se rozdělují vzácné zdroje. Ekonomie VS se zaměřuje na volbu mezi soukromým a veřejným sektorem a na způsob rozhodování v rámci VS

96 96 Úvod do problematiky veřejné volby Teorie rozhodování (teorie volby) Teorie veřejné volby

97 97 Vymezení pojmu „veřejná volba“ 2 zákl. významy: Teorie (vědní disciplína) Praxe (aplikace rozhodovacích postupů) Veřejná volba druhem rozhodování, které: – se uskutečňuje ve VS, –předmětem a kritériem rozhodování je tzv. veřejný zájem. Dochází k vyjednávání mezi jednotl. subjekty podle vybraných pravidel, – přičemž o problému se rozhoduje v rámci tzv. politického trhu.

98 98 Teorie veřejné volby Od 18. st. – fr. politik J. A. de Condorcet – Condorcetův (hlasovací, volební) paradox Samostatná vědní subdisciplína: od 20. stol. –K.J. Arow (1921) Studie o společenském výběru – Arrowův teorém nemožnosti –J.A. Schumpeter (1942) Kapitalismus, socialismus a demokracie –A. Downs (1957) Economic Theory of Democracy –J.M. Buchanan (1957) Ekonomie, teorie a demokracie, (1967) Veřejné finance v demokratickém systému

99 99

100 100 O mixu veřejných a soukromých statků rozhodují voliči – veřejná volba Levicové strany obvykle prosazují více veřejných statků na úkor soukromých statků, zvyšují státní výdaje a daně. Pravicové strany – naopak.

101 101

102 102 Komparace politického trhu a trhu ekonomického AspektPolitický trhEkonomický (volný) trh (trh privátních statků) InstitucionálníProbíhá ve VSProbíhá v privátním sektoru Instrument hlasováníHlas voličeCena Objekt, o němž se hlasuje Veřejné statkySoukromé statky Subjekt hlasováníVoliči, politici, veřejnost Jednotlivec (individuum) Kritérium volbyVeřejný zájemIndividuální zájem (preference individ. spotřebitele) Tabulka: viz. Ochrana, F., Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress, I. vydání, 2003, str. 13

103 103 Veřejná volba Je poznamenána: maximalizací užitku: 1.Voliče: racionální ignorance racionální neznalost 2.Zájmových skupin 3.Byrokratů 4. Politiků

104 104 Ad 1a) Racionální ignorance Racionálně se chovající volič využije své volební právo tehdy, bude-li mít jeho hlas vysokou rozhodovací hodnotu (vs. spolek, klub, malé volební okrsky) Náklady voliče, který je členem velkého souboru voličů, převyšují jeho přínos z účasti ve volbách (ztracený čas, ušlý zisk)

105 105 Příklad: soubor 10 voličů, stejné právo Zdroj: Ochrana F., Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress, s.r.o., možnosti: (X a Y) 10 voličů volič: V 10 nezná preference zbývajících 9ti voličů

106 106 Možnosti voličů a jejich výsledky Možnosti X kombinace hlasů Možnosti Y Kombinace hlasů

107 107 Pravděpodobnost, –že hlas referenčního voliče V10 bude rozhodující = 1:10 Společenský výnos –V x = 50 –V Y = 20 Čistá hodnota volebního výsledku NV = 50 – 20 = 30

108 108 Očekávaný přínos z voleb pro jednotlivce z celkového počtu n voličů NB = 1/n (V x – V Y ) 1/n pravděpodobnost, že hlas voliče ovlivní výsledek voleb Vx očekávaný přínos pro jednotlivce v případě vítězství varianty X V Y očekávaný přínos pro jednotlivce v případě vítězství varianty Y

109 109 NB = (50 – 20) = 3 Čistý výnos pro jednotlivce z účasti ve volbách jsou 3 peněžní jednotky Reálný případ: počet voličů je Očekávaný přínos voleb pro jednotlivce: –6

110 110 Praktické závěry : –Podle teorie racionální neúčasti ve volbách racionálně se chovající volič nepůjde volit za předpokladu, že jeho možnost ovlivnit konečný výsledek je minimální, a jsou-li náklady na volební účast vyšší nežli očekávané přínosy pro voliče. –Normativní analýza – tzv. občanská povinnost účasti ve volbách, přijetí určitých norem jednání

111 111 Volební účast v ČR Senátní volby v r –Zvolen kandidát se 40 % hlasy –Při 50 % účasti –Podporu vyjádřilo pouze 20 % všech zaregistrovaných voličů Volby do zastupitelstev krajů v r –Účast 29,6 % –Počet zapsaných voličů 7,307 mil. –Počet odevzdaných obálek 2,159 mil., 98 % platných –Zdroj Statistická ročenka 2005

112 112 Příspěvky politickým stranám a hnutím Stálý příspěvek ročně: Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se nezvyšuje. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně Kč.

113 113 Příspěvky politickým stranám a hnutím: rok 2005 NázevStálý příspěvek Příspěvek celkem ČSSD ODS KDU - ČSL KSČM US-DEU ODA SNK CELKEM

114 114 Ad 1b) Racionální neznalost voliče pokud jsou mezní náklady na získání znalosti vyšší než mezní výnos z této znalosti Veřejná volba je poznamenána rac. neznalostí –kontrola politiků - slabá –mohou se uplatnit vlastní zájmy a preference politiků Volba dle intuice, tradice v rodině, životní filosofií atd.

115 115 Ad 2) Zájmové či nátlakové skupiny, „lobby“ tlak na politiky prosazují dílčí (skupinové) zájmy prostřednictvím státu ovlivňováním státních úředníků a politiků prosazení zákonů pro ně výhodných

116 116 Maximalizují svůj užitek Institucionalizované organizace –ochranné a podpůrné: Odbory, Podnikatelská sdružení Enviromentální skupiny Orgce bojující proti jaderným elektrárnám

117 117 Protichůdné zájmy Ekonomický prospěch »prohrávají velmi početné skupiny (daňoví poplatníci, spotřebitelé) »Vyhrávají malé ZS Metody: »Lobbování (lobby angl. Parlamentní kuloár) »Sdělovací prostředky »Formou expertní činnosti (organizace právníků) »Vstup do aktivní politiky (2003, kandidát odborářský na úřad prezidenta) »Demonstrace, stávky »Soudní procesy (mezinárodní, rakouští aktivisté – Temelín) Vliv: nežádoucí důsledky –ochranářská politika, –omezování mezinárodní dělby práce a ek. efektivnosti, –neefektivní SR, nutnost zvyšovat daně, vznik schodku

118 118 Ad 3) Byrokraté Úředníci ve výkonných org. veřejné správy »Realizují rozhodnutí volených orgánů v praxi »Monopol na informace »? V jaké kvalitě poskytnou informace vládě a parlamentů »Na rozdíl od rozhodovatelů mají odborné znalosti »Zdatní manažeři – informace, které neohrozí jejich postavení a úřad Cíl: maximalizace rozsahu úřednických činností resp. rozpočtu své instituce

119 119 Ad 4) Politikové Zvoleni jako zástupci občanů do volených orgánů Cílem: politické přežití, maximalizace jejich volebních šancí tj. získání max. počtu hlasů v dalších volbách

120 120 Teorie A. Downse Politik se chová jako monopolista »Po volbách není pravděpodobnost znovuzvolení závislá na jeho reakci na potřeby »Odvolání (z parlamentu nebo obecního zastupitelstva) je nepravděpodobné

121 121

122 122 Teorie veřejné volby: shrnutí Subjekty veřejné volby a vazby mezi nimi

123 123

124 124 Demokratické rozhodování: a) Přímé (přímá demokracie) Referendum (nákladné, zdlouhavé) Častěji ve Švýcarsku, ČR vstup do EU 2003 b) Nepřímé (nepřímá zastupitelská demokracie) Delegace rozhodovací pravomoci na volené zástupce Menší počet vyjednavatelů, čas. méně náročné Spojena s politickým systémem (způsob zastoupení rozhodovatelů z jednotl. polit. stran ve volených orgánech, jaké zájmy a preference prosazují)

125 125 2 základní systémy zastupitelské demokracie a) Poměrné zastoupeníb) Většinové zastoupení

126 126 Ad a) Poměrné zastoupení Přednost: ve voleném orgánu (parlamentu, v zastupitelstvu obce) jsou zastoupeny i malé politické strany Nedostatky: 1.Rozdrobení politického spektra, vč. zastoupení extrémistických stran 2.Vede k nutnosti vytvářet koalice stran, aby bylo možné prosadit většinová rozhodnutí, „křehká“ koalice se potýká s mnoha vnitřními problémy, oslabuje to efektivnost rozhodování, může vést k pádu koaliční vlády 3.Nezávislým zástupcům je znesnadněno stát se členem voleného orgánu, nejsou-li na kandidátce politických stran 4.Zvyšuje se vliv aparátu politických stran, ovlivňuje, kdo bude na kandidátní listině

127 127 Ad b) Většinové zastoupení Podporuje vznik velkých stran (slučováním) Usnadňuje dosáhnout rozhodovacího kompromisu Omezuje vliv extrémistických stran Důležité na úrovni zákonodárného sboru Vyhovuje většinové vládě Je schopna prosadit schválení návrhů zákonů Zvyšuje akceschopnost rozhodování Zejména na úrovni parlamentu uzákoněním ve volebním zákonu požadavku (klausule) na získání minimálního počtu resp. procent hlasů potřebných pro získání zastoupení politické strany v zákonodárném sboru. Tj. zatím i příklad ČR, i když se v posledních letech množí návrhy na změnu zastoupení v souvislosti s křehkou nadpoloviční většinou koalice v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR)

128 128 Většinové pravidlo Absolutní » polovina + 1 hlas » o výši a struktuře veřejného rozpočtu Tzv. kvalifikovaná většina »Tzn. větší než absolutní většina »2 / 3 nebo 3 / 5 přítomných »„tyranie většiny“ – porušování lidských práv menšiny, většina získává výhody na úkor menšiny »„teror menšiny“

129 129 Úskalí přímého i nepřímého hlasování Příklad: Výstavba zastávky autobusu: –Obec: 5 občanů –3 nemají auto ani příliš necestují –2 mají auto a cestují –Náklady na výstavbu: 25 – rozdělí se formou daně rovným dílem mezi všech 5 občanů –Přínos ze stavby pro 3 občany bez auta: 6

130 130 Rozhodování o výstavbě autobusové zastávky UkazatelObyv. č. 1Obyv. č. 2Obyv. č. 3Obyv. č. 4Obyv. č.5 Výnos ze stavby Náklady na výstavbu Čistý výnos ze stavby Hlasuje ano ne

131 131 Podle zásad efektivní alokace by tato výstavba nebyla efektivní, neboť náklady převyšují výnosy 25 vs. 24 Při hlasování: přímá volba: »Jednohlasná shoda: nebude projekt realizován »Většinové pravidlo: realizován, i když nebude efektivní, projde hlasováním

132 132 Alternativní postupy hlasování Snaha o překonání nedostatků většinového pravidla Tzv. pluralitní hlasování tzv. Condorcetovo kritérium »Seřazení jednotlivých návrhů podle preferencí »Vítězí varianta, která se nejčastěji umístila na prvním místě Tzv. metoda hlasování podle počtu bodů tzv. Bordův počet »Vyhrává varianta s největším počtem bodů

133 133 Různá rozhodovací pravidla – různé výsledky voleb Možnost pro tzv. politické taktizování

134 134 Příklad: 3 alternativy (A,B,C), 21 voličů, Počet voličů ve skupině a pořadí alternativ Počet voličů: 7 Počet voličů: 6 Počet voličů: 1 BACA CCBB ABAC A: vítězí s 8 prvními místy, B má 7 prvních míst, C 6 Zdroj: Ochrana, F.: Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress s.r.o. 2003, str. 55

135 135 Stejný příklad za použití Bordova pravidla, první pořadí: 2 body, druhé pořadí 1 bod, 3.: 0 bodů Skupiny voličů a výsledky jejich hlasování za použití Bordova pravidla Počet voličů: 7 Počet voličů: 6 Počet voličů: 1 B: 14 hlasůA: 14 hlasůC: 12 hlasůA: 2 hlasy C: 7 hlasů B: 6 hlasůB: 1 hlas A: 0 hlasůB: 0 hlasůA: 0 hlasůC: 0 hlasů A: 16 hlasů, B: 21 hlasů, C. 26 hlasů

136 136 Závěr Na základě použití dvou rozhodovacích většinových pravidel jsme dospěli k různým výsledkům Na základě použití většinových pravidel nelze eliminovat možné strategické chování voličů a tzv. politické taktizování

137 137 Příklad: soubor 118 voličů rozhodují o 6 alternativách Použijeme tzv. Condorcetovo kritérium, dané varianty porovnáváme párově např. porovnáváme alternativu A s alternativou B (A získalo 60 hlasů a B 58 hlasů, tj. celkem 118 hlasů)

138 138 Porovnání alternativ na bázi Condorcetova kritéria ABCDEFSuma A B C D E F Vítězí varianta C s 334 hlasy, na druhém místě A s 330, na třetím B s 328, na zbývajících místěch se umístily D,E,F. Zdroj: Ochrana, F.: Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress s.r.o. 2003, str. 56

139 139 Pokračování příkladu: ten, kdo má na starosti agendu a zná rozložení voličských preferencí, má zájem na tom, aby varianta C nezvítězila. Navrhne, aby se „v zájmu racionality a urychlení volby hlasovalo pouze o zjevně silných variantách a nikoliv outsiderech“, prosadí, že do hlasování nebudou připuštěny alternativy D, E,F

140 140 Výsledky hlasování při zúžení výběru alternativ ABCSuma A B C Tentokrát zvítězila alternativa B, předchozí vítěz alternativa C se umístila až na 3. místě

141 141 Volič MEDIÁN (M) „poziční diktátor“ Volič – občan – spotřebitel veř. statků a daňový poplatník Při většinové volbě jsou důležité preference (M), neboť je „jedním z poloviny hlasů plus jeden hlas“, který určuje absolutní většinu Rozděluje soubor lichého počtu voličů do dvou stejných podsouborů (volič V3)

142 142

143 143 Různé individuální preference struktury kvality kvantity „nabídkový koš“ – volební programy »Politici se snaží vyjít vstříc voličům, kteří se nacházejí v centru politického resp. společenského spektra

144 144

145 145 Racionální chování dvou soupeřících politických stran A pravice a B levice A „více levicovější“ B „více pravicovější“ »Ve volbách zvítězí ta, která nejlépe odhadne pozici mediánového voliče Věta o mediánovém voliči je hypotézou, –tvrdí, že v demokratické společnosti politici věnují nejvíce pozornosti preferencím voličů ze středu politického a sociálního spektra.

146 146 V politických systémech 2 silných politických stran (USA, VB apod.) –lze vysledovat poměrně zřetelnou tendenci ke sbližování (konvergenci) politických programů –snaha maximalizovat počet získaných hlasů –jde o odhad středové preference a snaha ji uspokojit

147 147

148 148 Vybrané problémy veřejné volby 1.Condorcetův (hlasovací, volební) paradox 2.Arrowův teorém (věta) nemožnosti 3.Tzv. „logrolling“

149 Condorcetův (hlasovací, volební) paradox 1785, fr. politik, 18. stol. Nástává, pokud žádný z navrhovaných návrhů nemůže získat většinu proti ostatním návrhům - vzniká nebezpečí nekonečných cyklických voleb a strategického manipulování s pořadím voleb.

150 Arrowův teorém nemožnosti neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, –která nezávisí na pořadí jednání, zaručuje efektivnost a respektuje individuální preference. Zakládá se na předpokladech: uplatňuje se většinové pravidlo hlasuje se o více než dvou návrzích má-li někdo z voličů tzv. dvouvrcholovou preferenci

151 Tzv. „logrolling“ Založen za zákulisním jednání Př. Politická strana A podpoří návrh jiné politické strany B za podmínky, že tato strana B jí to oplatí a podpoří v jiném rozhodování

152 152 W. Churchill: „Řečník má vyčerpat téma, ne posluchače“ Děkuji za Vaši pozornost


Stáhnout ppt "1 Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení Ing. Dana Junková Č. dv. 827 Konzultační hodiny LS 2006 Pátek, popř. dle dohody: 10 – 12."

Podobné prezentace


Reklamy Google