Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Členovci. -nejpočetnější živočišný kmen -dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti -typickým znakem je nestejnocenné článkování těla a končetin - tělo je.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Členovci. -nejpočetnější živočišný kmen -dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti -typickým znakem je nestejnocenné článkování těla a končetin - tělo je."— Transkript prezentace:

1 Členovci

2 -nejpočetnější živočišný kmen -dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti -typickým znakem je nestejnocenné článkování těla a končetin - tělo je rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček - mají pevný tělní pokryv – vnější kostru ( tvořena chitinovou kutikulou) -jednotlivé články jsou spojeny tenkou blankou - během života je krunýř několikrát svlékán a nahrazován -mají různě upravené dýchací orgány - mimořádný rozvoj nervové soustavy a instinktivního chování - vynikající adaptaci k životu ve všech biotopech Systém 4 podkmeny :1.Trojlaločnatci 2. Klepítkatci 3. Žabernatí 4. Vzdušnicovci

3 Podkmen: Trojlaločnatci -rozšířeni v prvohorních mořích Stavba těla -všechny končetiny stejné - první pár přeměněn na tykadla - tělo rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček - hřbetní strana rozdělena na tři podélné laloky - tělní články stejné – každý nese dvouvětevné končetiny -vnitřní větev = funkce pohybová - vnější větev = funkce dýchací - jediná třída: Trilobiti Výchozí Výchozí

4

5 Podkmen: Klepítkatci -první pár končetin přeměněn v klepítka ( chelicery) - druhý pár přeměněn v makadla ( pedipalpy) -hlava srůstá s hrudí v hlavohruď – nese 4 páry kráčivých končetin - zadeček nečlánkovaný bez končetin - cca druhů Systém: 3 třídy 1. Hrotnatci 2. Pavoukovci 3. Nohatky 1.třída: Hrotnatci -200 druhů vyhynulých kyjonožců - 5 žijících ostrorepů - zbytky starobylé skupiny z prvohor

6 Ostrorep americký - mělčiny při pobřeží Mexického zálivu Ostrorep molucký – jihovýchodní Asie

7 2. třída: Pavoukovci -nejstarší suchozemští živočichové - všechny druhy dýchají vzdušný kyslík - zadeček vždy bez končetin Vnější stavba těla -hlavohruď a stopkou přirostlý zadeček - 4 páry kráčivých končetin -v předu na hlavohrudi jednoduchá očka -srpovitá klepítka ( chelicery) jedové žlázy -makadla ( pedipalpy) – hmat pomocné pářicí ústrojí - snovací bradavky ( tvorba pavučiny)

8 Vnitřní stavba - mimotělní trávení -střevo má vakovité výběžky – zásoba potravy -vylučovací ústrojí = malphigické trubice ( vývod do střeva) - párové dýchací vaky -4 snovací bradavky – 6 typů snovacích žláz – několik odlišných vláken s rozdílným funkčním určením -gonochoristé s zřetelným pohlavním dimorfismem -častý manželský kanibalismus - samice ukládá oplozená vajíčka do zámotku ( kokonu) - vývoj přímý

9 - nervovou soustavu tvoří mohutná podhltanová zauzlina - cévní soustava otevřená- trubicovité srdce - haemocyanin -smyslové ústrojí = hlavně mechanoreceptory, chemoreceptory jednoduchá očka – dobře vnímají okolí Pavoukovci mají velmi složité instinktivní chování

10

11

12 Systém : třída pavoukovci se rozděluje do 6 řádů – 1.- pavouci 2.- štíří 3.- štírci 4.- solifugy 5.- sekáči 6. roztoči Řád : Pavouci -cca dravých živočichů - většina lapá kořist do sítí, jiné druhy skokem. nebo v běhu - kosmopolitní rozšíření - v ČR žije cca 1000 druhů Křižákovití -charakteristické svislé pavučiny ( staví výhradně samičky) - na zadečku charakteristická kresba

13 Křižák obecný

14 Pokoutnikovití Pokoutník domácí - husté vodorovné pavučiny v domácnostech

15 Sklípkanovití - žijí v tropech, v děrách v zemi, často mimořádná velikost ( 10 cm) Sklípkan huňatý - žije v Brazílii

16 Snovačkovití - kořist omotávají lepivým vláknem, výskyt hlavně v tropech Snovačka jedovatá - černá vdova ( nejjedovatější pavouk)

17 Skákavkovití -drobnější pestře zbarvené druhy, přepadají kořist skokem, výskyt v teplých oblastech Skákavka pruhovaná

18 Slíďákovití. žijí v podzemních chodbičkách, na vlhkých místech, samičky nosí kokony s vajíčky na spodní straně zadečku Slíďák mokřadní – běžný druh

19 Běžníkovití -drobní pavouci, kořist loví skokem, často číhají v květu na hmyz,,koncem léta vypouštějí mláďata unášivá vlákna „ babí léto“ Běžník květomilný

20 Vodouchovití Vodouch stříbřitý – je přizpůsoben životu ve stojatých vodách tůní. hnízdo staví pod vodou, kde také loví kořist

21 Řád : Štíři - starobylá skupina suchozemských pavoukovců - koncové články zadečku protažené s hrotem a jedovou žlázou - teplomilní a soumrační živočichové - obývají stepní biotopy, ale i vlhké pralesy - samičky jsou vejcoživorodé, o mláďata se stará – nosí je na svém těle Štír středomořský – evropský druh

22

23 Veleštír obrovský – žije v tropické západní Africe

24

25 Řád : Štírci -drobní živočichové, zploštělé tělo, - nemají protažený zadeček a jedové žlázy - živí se dravě roztoči a drobným hmyzem Štírek obecný - volně v přírodě, běžný Štírek knihový - v domácnostech

26 Řád : Solifugy -nezvykle členěná hlavohruď - suché teplé stepní biotopy - jedové žlázy nemají - noční dravci Solifuga egejská – Evropský druh – oblast středomoří

27 Řád : Sekáči -- kulovité tělo – zadeček nerozlišen od hlavohrudi - dlouhé kráčivé končetiny - dravci - schopnost autotomie = odvrhnutí končetiny - při podráždění upadnou do stavu strnulosti Sekáč domácí, Sekáč rohatý – rohovitý výrůstek na chelicerách

28 Řád : Roztoči -hlavohruď zpravidla srůstá se zadečkem - ústní ústrojí kousavé nebo bodavě savé - larvy mají pouze 3 páry končetin ( dospělci 4 páry) - přemisťují se často forézií = na ochlupeném hmyzu -dýchají celým povrchem těla, nebo vzdušnicemi - základním smyslem je hmat - cca druhů Klíště obecné - vajíčka – larvy - parazité drobných obratlovců– dospělec –sání na savcích ( samička) zvětší objem až 320x

29

30 Čmelík kuří – ektoparazit slepic, v noci saje krev Sametka zarděnková – larvy i dospělci vyvolávají u člověka kožní vyrážku - trombidiozu

31 Zákožka svrabová – samičky vyvrtávají v pokožce chodbičky, úporné svědění

32 Prašivka hovězí – způsobuje prašivinu skotu Trudník lidský – žije v kožních mazových žlázách, nejčastěji v obličeji

33 Roztočík včelí – parazituje v hrudních vzdušnicích včel – vysává hemolymfu

34 Roztoč varroa – velmi nebezpečný, nemoc varoáza – parazituje na larvách včely medonosné. Představuje ohrožení včely medonosné jako druhu. Lupovka kuří – původcem nemoci drůbeže - vápenky

35 Vlnovníci a hálčivci - jsou parazité rostlin, rostliny chřadnou, nerostou, často vytvářejí novotvary - hálky Vlnovník révový – plstnatění révy vinné

36 Vlnovník švestkový – barevné hálky na listech švestky Vlnovník rybízový – zvětšené pupeny černého rybízu = hálky

37

38 Sviluška chmelová – vysává šťávu na listech mnoha rostlin

39 Pancířníci – půdní roztoči, mají značný význam pro tvorbu humusu

40 3. třída : Nohatky -na dně moří až do hloubky 4000 m - tenké tělo, mohutné nohy – zasahují do nich i vnitřní orgány Nohatka pobřežní

41 3. podkmen: Žabernatí - všechny druhy patří do jediné třídy: Korýši -dýchají vždy žábrami - dva páry tykadel – dlouhá tykadla ( antény), krátká ( antenuly) -tři páry ústních končetin – 1 pár kusadel a dva páry čelistí - další končetiny rozeklané, vyrůstají i na zadečku - povrch těla kryt krunýřem- během vývoje svlékání -až na výjimky gonochoristé s vývojem nepřímým – larva = nauplius, zoea pouze raci mají vývoj přímý -mimořádná rozmnožovací schopnost - velká tvarová rozmanitost těla - tvoří podstatnou složku vodní biomasy s nesmírným významem Systém : korýši nižší : perloočky, buchanky, žábronožky, lupenonožci,lasturnatky, kapřivci, svijonožci korýši vyšší : rakovci

42 Řád: Perloočky - velikost do 5 mm – významná součást zooplanktonu -zploštělé tělo – uloženo ve dvouchlopňové schránce - přílbovitá hlava s hrotitým výběžkem – rostrum - zadeček bez končetin - Hrotnatka obecná ( Daphnia pulex) první pár tykadel zakrnělý -druhý pár tvoří rozvětvená tykadla s veslovacími brvami -nápadné černě pigmentované oko - na hrudi 5 párů rozeklaných nožek s žaberními přívěsky – dýchání + filtrace mikr. potravy -na hřbetní straně plodová komůrka – zde se vyvíjejí partenogeneticky zárodky a koncem léta i oplozená vajíčka v obalech ( efipia) -na hřbetní části hrudi srdce - žebříčkovitá gangliová soustava - pro perloočky je typická partenogeneze

43 Čočkovec obecný – všeobecně rozšířený druh

44 Nosatička obecná - antenuly protažené do chobotku Hrbatka jezerní – kyselá voda chladných jezer

45 Řád : Buchanky - zpravidla mořské druhy, i ve sladkých vodách patří k nejhojnějším plankt. korýšům - ve vodách se vyskytují po celý rok ( i pod ledem) - tělo nemá žádnou skořápku - dýchají celým povrchem těla ( nemají žábra ani srdce) -na hlavě mohutné antenuly se smyslovými brvami - pohyb zajišťují plovací nožky -samičky po stranách zadečku nesou hroznovité váčky s vajíčky Buchanka obecná

46 Řád. Žábronožky -ze stran zploštělí živočichové – cca 30 mm velcí - žijí v periodických tůních - mají nesmírně odolná životaschopná vajíčka Žábronožka sněžní - výskyt v ledové vodě tajícího sněhu

47 Řád : Lupenonožci -vodní dravci, periodické tůně - zploštělé tělo kryto hřbetním štítkem - vajíčka snášejí vyschnutí i vymrznutí Listonoh jarní

48 Řád : Kapřivci -ektoparaziti ryb - lupínkovitě zploštělé tělo, kryté oválným štítkem -bodec s jedovatou žlázou - dýchají celým povrchem těla Kapřivec plochý

49 Řád :Svijonožci -výhradně mořští korýši - pevně přisedlí k podkladu - tělo obaleno pláštěm - hermafroditi Vilejš stvolnatý - v mořích celého světa

50 Korýši vyšší ( cca 14 tis, tvarově velmi rozmanitých druhů ) Rakovci -tělo kryto pevným krunýřem - složené z 21 článků ( 6 článků hlava, 8 článků hruď, 7 zadeček) - na zadečkových článcích vyvinuty končetiny Rak říční -tělo rozlišeno na hlavohruď a zadeček -krunýř je zpevněn vápenatými solemi - v předu vybíhá ve špičatý výběžek = rostrum -krunýř je během života mnohokrát svlékán – řízeno hormonálně -rakůvky ( vápencovitá tělíska) - doplnění vápníku při inkrustaci

51 -rak dýchá žábrami – umístěné v žaberní dutině pod krunýřem cévní soustava otevřená, hemolymfa bezbarvá -nervová soustava : gangliová,žebříčkovitého typu -19 párů končetin : 1 pár. malá tykadla ( antenuly) – statický orgán chemoreceptory 2 pár: velká tykadla ( antény) – vylučovací žlázy 3. pár : kusadla ( mandibuly) 4 a 5 pár : čelisti 6- 8 pár : čelistní nožky - zpracovávají potravu 9-13 pár: silné kráčivé končetiny - klepeta - klepítka - drápky pár : zadečkové končetiny – přidržování vajíček 19 pár : společně s telsonem tvoří ocasní vějířek

52 Raci jsou gonochoristé s vývojem přímým, dožívají se až 20 let Rak říční - čisté tekoucí vody

53 Rak kamenáč - horské potoky, drobnější, široká klepeta Rak bahenní – štíhlá klepeta, méně náročný na čistotu vody

54 Poustevníček palmový - velikost až 30 cm, plody kokosových palem

55 Rak poustevníček – symbióza se sasankou

56 Humr evropský – délka až 60 cm, několik kg, stáří až 30 let, nestejně velká klepeta

57 Krabi ( druhů) – většinou v moři Krab obecný – Atlantik a Středozemní moře Krab říční – samečkové mají ochlupená klepeta, zavlečen i do Evropy

58 Velekrab japonský – rozpětí noh až 3 m

59 Další zástupci rakovců : Strašek kudlankový – dno mělkých moří, úderem klepet rozbíjí krunýře krabů Bezkrunýřka slepá - chladné podzemní vody

60 Beruška vodní - stojaté vody, rozkládající se rostlinné zbytky Stínka obecná – přizpůsobena suchozemskému způsobu života, vlhké biotopy

61 Svinka obecná – suché biotopy Kreveta baltická – tělo bez inkrustace, ze stran zploštělé

62 Garnát obecný - tělo bez inkrustace, součást „krillu“ Blešivec obecný – velmi čisté sladké vody – bioindikátor, tělo zploštělé bez krunýře

63 Langusta obecná – silně inkrustovaný krunýř, velmi dlouhé antény, hmotnost až 8 kg

64 4. podkmen: Vzdušnicovci -členovci dýchající rozvětvenou soustavou vzdušnic – kyslík je přímo předáván tkáním - na hlavě pouze jeden pár tykadel - nohy vždy nerozvětvené Systém : třídy: drobnušky, stonoženky, hmyzenky, vidličnatky, mnohonožky stonožky, chvostoskoci, hmyz

65 Třída : Mnohonožky -tělo protáhlé, válcovité na průřezu kruhovité - velký počet článků - z každého článku vyrůstají dva páry noh -na hlavě krátká tykadla a pár jednoduchých oček mnoho druhů mnohonožek je slepých živí se zbytky organismů, žijí pod kameny, v tlejícím listí aj. - kutikula silně inkrustována Mnohonožka slepá

66 Chlupule podkorní - velikost 2 mm, pod kůrou stromů Svinule lesní – dovede se svinout do „klubíčka“

67 Mnohonožka zemní – tropická oblast

68 Třída : Stonožky -protáhlé tělo shora zploštělé - na hlavě 1 pár tenkých tykadel -každý tělní článek nese pouze 1 pár noh (až 170 párů) - nohy silné vkloubeny postranně - první pár je přeměněn v kusadlové nožky s jedovou žlázou - v larválním stádiím postupně po každém svlékání dorůstají tělní články i nohy - živí se dravě – kořist omračují jedem Je známo cca druhů, převážně v tropech.- dorůstají do větších rozměrů

69 Stonožka škvorová – noční živočich, pod kůrou a kameny Zemivka žlutavá – dost hojná, v tlející organické hmotě

70 Strašník dalmatský – na Balkáně, výskytem zasahuje až na jižní Moravu

71 Třída : Chvostoskoci -v půdě žijící drobní živočichové ( velikost několik mm) - 8 jednoduchých oček, kousací ústní ústrojí - jsou významným humusotvorným činitelem - většina má na zadečku skákací aparát Poskok škodlivý – v květináčích, ve sklenicích – ožírá jemné kořínky rostlin

72 Mákovka vodní – na hladině stojatých vod Huňatka sněžní – žije na sněhu

73 Třída : Hmyz - nejpočetnější skupina živočichů vůbec ( popsáno cca 1 milion druhů) - rozmanití tvarem i velikostí ( od 0,2 mm do 30 cm) - obrovská reprodukční schopnost - kosmopolitně rozšířen ve všech biotopech - nesmírný ekologický a hospodářský význam ( pozitivní i negativní) -1. opylování rostlin. udržení druhové rozmanitosti - biodiverzity 2. poskytuje potraviny - med 3. v řadě zemí slouží jako potrava – vysoký obsah proteinů 4. poskytuje suroviny – hedvábí, vosk 5. udržuje v krajině hygienu – chrobáci, hrobaříci 6. významný humusotvorný činitel 7. významná součást potravního řetězce

74 Negativní: 1. cizopasníci člověka i zvířat - střečci, blechy, vši 2. škůdci rostlin – mšice, ploštice, kůrovci. 3. přenášejí nemoci rostlin, živočichů i člověka – komáři, mouchy, mšice, blechy 4. znehodnocují potraviny - švábi, moli, kožojedi Stavba těla : - tělo je zřetelně rozděleno na hlavu, hruď a zadeček Hlava hmyzu - srůstem 6 článků -1 pár složených očí - očka = omatidia - některé druhy i očka jednoduchá

75

76 - 1 pár tykadel – smyslové ústrojí – hlavně čich – vnímání feromonů -ústní ústrojí - základní je ústrojí kousací - kusadla, čelisti, dolní pysk s makadly

77

78 kousací bodací lízací sací

79 Hruď hmyzu -tvořena třemi články - předohruď - středohruď - zadohruď - každý článek nese článkovanou končetinu - základní je kráčivá končetina kyčle příkyčlí stehno holeň chodidlo - nohy jsou přizpůsobeny k různé činnosti

80 skákací kráčivá přichycovací sběrací

81 na středohrudi a zadohrudi zpravidla vyrůstá vždy pár křídel -vychlípeniny pokožky - protkané soustavou žilek – vyztužení křídla - struktura žilnatiny je druhově charakteristická -1. oba páry blanité ( vosy, včely) 2.druhý pár kožovitý = krytky ( šváb,saranče)

82 3. první pár zcela schitinizovaný = krovky ( brouci) 4. křídla v přední části tuhá v zadní blanitá = polokrovky ( ploštice)

83 5. druhý pár zcela redukován – přeměněn na kyvadélka ( mouchy, komáři ) 6. křídla zcela redukovaná - druhotně bezkřídlý hmyz ( blechy )

84 Zadeček hmyzu - 6 – 11 článků - u některých druhů kladélko ( lumci, lumčíci) - žahadlo ( vosy)

85 - přívěsné štěty - škvoři - dýchací otvory – stigmata vzdušnic

86

87 Vnitřní stavba těla trávicí soustava. -ústní ústrojí - slinné žlázy - jícen,vole, žaludek žvýkací a žaludek žlaznatý - nerozlišené střevo dýchací soustava - systém vzdušnic

88 cévní soustava - -otevřená - hřbetní céva v zadečku - bezbarvá hemolymfa nervová soustava - gangliová žebříčkovitého typu vylučovací soustava - malphigické žlázy – ústí do střeva smyslové ústrojí -velmi dokonale vyvinuto - složené oči + jednoduchá očka - sluchové orgány - hmatové orgány – brvy, chodidlo - čich – vnímání a dorozumívání pomocí feromonů

89 Hmyz má dokonale vyvinuto instinktivní chování Rozmnožování hmyzu - gonochoristé, často pohlavní dimorfismus - některé druhy schopnost partenogeneze ( vývoj z neoplozeného vajíčka)-mšice pedogeneze ( množení v larválním stádiu) - bejlomorky -samice kladou velké množství velmi odolných vajíček – rozmanitý tvar ( ovoviparie)

90 - nebo kladou již larvy ( líhnou se při kladení vajíček) – ovoviviparie -masařky -vývoj hmyzu je nepřímý 1. proměna nedokonalá ( hemimetabolie) vajíčko - larva ( nymfa) - dospělec ( imago) -nymfa je podobná dospělci, nemá křídla - postupně dorůstá a s každým svlékáním je podobnější dospělci

91 proměna dokonalá ( holometabolia) vajíčko - larva - kukla - dospělec - larva je zcela nepodobná dospělci ( housenka, housenice, ponrava aj.,) - kukla nepohyblivá nebo jen omezeně pohyblivá

92

93

94


Stáhnout ppt "Členovci. -nejpočetnější živočišný kmen -dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti -typickým znakem je nestejnocenné článkování těla a končetin - tělo je."

Podobné prezentace


Reklamy Google