Energetická bezpečnost EU

Prezentace na téma: "Energetická bezpečnost EU"— Transkript prezentace:

1 Energetická bezpečnost EU

2 Vývoj energetické politiky EU
není pevně zakotvena v základních dokumentech EU EURATOM – úkol přispět ke zvýšení životní úrovně v členských státech a k rozvoji vztahů s ostatními zeměmi vytvořením podmínek nezbytných pro rychlé vybudování a růst jaderného průmyslu, dohled pouze nad uhlím a nad jádrem stanoveny společné cíle energetické politiky Maastrichtská smlouva (společný energetický trh) Bílá kniha EU o energetické politice 2006 – Zelená kniha – evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii Energetický balíček Lisabonská smlouva – stanovuje jednotlivé cíle vztahující se k zajištění bezpečnosti dodávek energie v EU, podporování energetické účinnosti a úspor energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie a propojování energetických sítí

3 Zdroje energie uvnitř EU
Ropa Záp. Evropa: 6% světové těžby (Severní a Norské moře – nová naleziště, problém s podmínkami a vzdáleností odběratele) Zemní plyn Nizozemí, Německo,VB Uhlí stabilní cena, plánuje se zvýšení těžby ču: VB, stř. Francie, Polsko (Slezsko), ČR (Ostravsko) hu: Německo (Cáchy, Lužická pánev, Magdeburk) ČR (SV) Uran ČR, Německo, Rumunsko, Francie; dovoz z Kanady, Austrálie

4

5 Elektrárny Jaderné Tepelné Solární Vodní a věrné
Francie (77%), Švédsko, Maďarsko, Německo EK ponechává rozhodnutí o využívání jaderné energie na jednotlivých členských státech proti: Rakousko, Portugalsko, Španělsko, Dánsko Tepelné Polsko, Německo, VB; využití vlastních zdrojů, „čisté uhelné technologie“ Solární „boom“ v soukromém sektoru, snaha o vybudování elektráren v Africe Vodní a věrné Rakousko (66%), Švédsko (46%), Portugalsko (38%), Finsko (19%) Snaha o podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů je dosud úspěšná pouze omezeně. Obecně však stále dominuje výroba elektřiny z neobnovitelných zdrojů Evropská komise si vytkla za cíl dosáhnout 12% zastoupení obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě EU do roku 2010, 20% do roku 2020

6

7 Jaderné elektrárny

8

9 Vnitřní energetická politika
energetická politika je dlouhodobě na předním místě v agendě EU EU zatím nemá zcela ucelenou energetickou politiku, ale díky aktuálním problémům s dodávkami energie a klimatickými změnami, se energetika dostává do popředí zájmů a vzniká nová strategická koncepce v oblasti energetiky EU, jejím cílem je zabezpečení spolehlivých toků cenově dostupné a z hlediska životního prostředí udržitelné energie Cíle spolupráce (Ostrava 2009) vytvoření jednotné evropské přenosové sítě, zjednodušení a harmonizace národních a evropských norem a zavedení jednotného tarifu pro mezinárodní přenosy elektřiny. Členské státy EU by také měly zvýšit strategické zásoby energetických zdrojů. Rozvoj obnovitelných zdrojů by měl doprovázet adekvátní rozvoj přenosové infrastruktury

10 Vnitřní energetická politika - nástroje
Liberalizace energetického sektoru - zvyšování konkurence v sektoru - oddělení výrobců od prodejců a rozvodných sítí = „vlastnický unbundling“ x RWE, E.ON - propojování národních sítí a slučování technických standardů - celoevropský vnitřní trh s energií

11 Vnitřní energetická politika - nástroje
Zvyšování účinnosti zvyšování účinnosti při přeměně energií a při spotřebě oddělení růstu HDP od růstu spotřeby energie 2006 – EK vydala Akční plán zvyšování energetické účinnosti nové technologie, směrnice pro vnitrostátní cíle (motivační programy, daňové pobídky), zvyšování energetické účinnosti budov, doprava, změna chování spotřebitelů program Inteligentní energie pro Evropu

12 Vnitřní energetická politika - nástroje
Bezpečnost dodávek závislost na dovozu energetických surovin (80% ropy, 54% z.plynu) rostoucí globální poptávka po energiích,klimatické změny 1991 Evropská energetická charta (východiska pro celoevropskou spolupráci v oblasti energetiky) vytvoření lepších krizových plánů a větších energetických rezerv větší diverzifikace dovozu (plynovod Nabucco x South Stream, ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan) -> větší nezávislost na jednotlivých dovozcích celková závislost na dovozu 50% ropa: 45% Blízký východ, 30% Rusko z. plyn: 50% z Rusko, Alžírska a Norska

13

14 Vnější energetická politika
nutnost společného postupu vůči třetím zemím pomoc rozvojovým ekonomikám (hledání trhu pro průmysl EU, ochrana klimatu) rozvíjení vztahů s globálními partnery (nové technologie, klima, investice, obnovitelné zdroje energie, obchod s emisemi) Evropská politika sousedství = pás zemí sousedících s EU, spolupráce založená na Akčních plánech, důležití jako tranzitní země

15 TRH Ropa hlavním problémem je, že její zásoby se tenčí, trh s ropou je globální, prakticky jí může dovážet kdokoliv stačí, aby jeho náklady na přepravu obstály vedle tržní ceny, vzhledem k rozšířenosti trhu a zvyšující se poptávce po ropě nejsou producenti příliš závislí na odběratelích. Dovoz do EU – Rusko, země SNS (společenství nezávislých států – bývalé země SSSR) Střední východ, severní Afrika, Norsko. Zemní plyn – náklady na přepravu plynu jsou vysoké, proto existuje jen regionální trh a producenti jsou tak vázáni na své odběratele, zásoby jsou odhadovány větší než u ropy, má konkurenci v jiných palivech. Dodavatel do EU je Rusko, Alžírsko, Norsko.

16 Vnější energetická politika – dvoustranná úroveň
Rusko přirozený partner v oblasti energetiky (naleziště, dodavatel) -> vzájemná závislost 2004 rozšíření EU na východ -> ochlazení vztahů ze strany Ruska dodávky surovin jako nástroj zahraniční politiky „plynové krize“ – Litva, Ukrajina, Bělorusko možný čínský a indický trh – nerentabilní GAZPROM – největší ruská společnost, státem kontrolována snaha přimět Rusko k podpisu EECh -> zpřístupnění transportních sítí ostatním společnostem, umožnění investic do zefektivnění těžby

17

18

19 Vnější energetická politika – dvoustranná úroveň
Turecko - tranzit z Kaspického moře, Perského zálivu, Střední Asie „čtvrtá plynová arterie“ Střední východ Írán, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty region vhodný pro diverzifikaci Střední Asie Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán tranzitní sítě Gazpromu

20 Vnější energetická politika – dvoustranná úroveň
Afrika Libye, Alžírsko, Nigérie energetická spolupráce, investice Kavkaz - Gruzie, Ázerbájdžán zajištění tranzitu ze středoasijských republik Ukrajina

21 Děkujeme za pozornost! 