Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Řečtí bohové. Afrodité (Venus) řecká bohyně smyslné lásky a krásy, ale též přírodních sil a jara. Její kult se dostal do Řecka z Předního východu (podobnost.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Řečtí bohové. Afrodité (Venus) řecká bohyně smyslné lásky a krásy, ale též přírodních sil a jara. Její kult se dostal do Řecka z Předního východu (podobnost."— Transkript prezentace:

1 Řečtí bohové

2 Afrodité (Venus) řecká bohyně smyslné lásky a krásy, ale též přírodních sil a jara. Její kult se dostal do Řecka z Předního východu (podobnost s Ištarou a Astaré) přes Kypr. V mytologii většinou považována za dceru Dia a títánky Dióny, podle lidové verze se zrodila u břehů ostrova Kypru z mořské pěny po dopadu genitálií vykleštěného Úrana do moře. Manželka Héfaistova, jehož klamala s Areém, s nímž měla syna Eróta. Rozšířeny mýty o jejích četných milostných spojeních s dalšími bohy i smrtelníky (Adónis). U Římanů ztotožněna s Venuší; téma Afrodíté často umělecky zpracováno. řecká bohyně smyslné lásky a krásy, ale též přírodních sil a jara. Její kult se dostal do Řecka z Předního východu (podobnost s Ištarou a Astaré) přes Kypr. V mytologii většinou považována za dceru Dia a títánky Dióny, podle lidové verze se zrodila u břehů ostrova Kypru z mořské pěny po dopadu genitálií vykleštěného Úrana do moře. Manželka Héfaistova, jehož klamala s Areém, s nímž měla syna Eróta. Rozšířeny mýty o jejích četných milostných spojeních s dalšími bohy i smrtelníky (Adónis). U Římanů ztotožněna s Venuší; téma Afrodíté často umělecky zpracováno.

3 Apollón (Apollo) řecký bůh slunečního jasu, dárce zdraví, ochránce domů a mořských cest, patron povolání, jejichž příslušníci tvoří v božském nadšení a vytržení (básníci, hudebníci, věštci). Syn Dia a bohyně Létó, otec Orfea a Asklépia, bratr Artemidy. Jako ochránce umění stojí v čele Múz. V řeckém životě měly značný vliv jeho věštírny, zejména věštírna v Delfách. Jeho kult byl rozšířen i v Římě. řecký bůh slunečního jasu, dárce zdraví, ochránce domů a mořských cest, patron povolání, jejichž příslušníci tvoří v božském nadšení a vytržení (básníci, hudebníci, věštci). Syn Dia a bohyně Létó, otec Orfea a Asklépia, bratr Artemidy. Jako ochránce umění stojí v čele Múz. V řeckém životě měly značný vliv jeho věštírny, zejména věštírna v Delfách. Jeho kult byl rozšířen i v Římě.

4 Arés (Mars) řecká mytologie jeden z olympských bohů; syn Dia a Héry, krutý bůh války, často se účastnící i bojů mezi lidmi. Milenec Afrodíty, s níž zplodil Eróta. Jeho kult byl poměrně vzácný. V Římě byl k němu připodobněn Mars. řecká mytologie jeden z olympských bohů; syn Dia a Héry, krutý bůh války, často se účastnící i bojů mezi lidmi. Milenec Afrodíty, s níž zplodil Eróta. Jeho kult byl poměrně vzácný. V Římě byl k němu připodobněn Mars.

5 Artemis (Diana) řecká bohyně lovu, panenská vládkyně přírody, zároveň i bohyně svateb a plodnosti. Podle bájí dcera Dia a bohyně Létó, sestra Apollónova. Zobrazována jako lovkyně s lukem v ruce, doprovázená průvodem lesních nymf a zvěří, obzvláště jelenem. Její kult byl znám ještě z předřeckého náboženství. V Římě ztotožněna s Dianou. řecká bohyně lovu, panenská vládkyně přírody, zároveň i bohyně svateb a plodnosti. Podle bájí dcera Dia a bohyně Létó, sestra Apollónova. Zobrazována jako lovkyně s lukem v ruce, doprovázená průvodem lesních nymf a zvěří, obzvláště jelenem. Její kult byl znám ještě z předřeckého náboženství. V Římě ztotožněna s Dianou.

6 Athéna (Minerva) řecká bohyně; v mykénské době ochránkyně paláce, později městského státu, zejména Athén. Dárkyně řemesel, posléze i věd a moudrosti, v helénismu též bohyně uvážlivě vedené spravedlivé války a vítězství. Jejím nejoblíbenějším místem jsou Athény a Attika, kterou získala ve sporu s Poseidónem; v Athénách byl na její počest slaven každý čtvrtý rok jeden z nejvýznamnějších řeckých svátků – tzv. velké panathénaie. V Římě ztotožněna s Minervou. řecká bohyně; v mykénské době ochránkyně paláce, později městského státu, zejména Athén. Dárkyně řemesel, posléze i věd a moudrosti, v helénismu též bohyně uvážlivě vedené spravedlivé války a vítězství. Jejím nejoblíbenějším místem jsou Athény a Attika, kterou získala ve sporu s Poseidónem; v Athénách byl na její počest slaven každý čtvrtý rok jeden z nejvýznamnějších řeckých svátků – tzv. velké panathénaie. V Římě ztotožněna s Minervou.

7 Kronos (Saturnus) Byl nejmladší ze všech Titánů a všechny je převyšoval lstivostí. Jako jediný vyhověl své matce Gaie, když ho požádala, aby se pomstil Úranovi za to, že uvrhl do hlubin země její storuké syny Hekatoncheiry. V nestřeženém okamžiku zbavil svého otce ocelovým srpem mužnosti, a tím také moci, a prohlásil se za vládce nad vším, co na světě existovalo a mělo existovat. Své sourozence pak přinutil, aby mu sloužili jako ochránci trůnu. Když se Kronos zmocnil vlády nad světem, oženil se se svou sestrou Rheiou a měl s ní šest dětí Byl nejmladší ze všech Titánů a všechny je převyšoval lstivostí. Jako jediný vyhověl své matce Gaie, když ho požádala, aby se pomstil Úranovi za to, že uvrhl do hlubin země její storuké syny Hekatoncheiry. V nestřeženém okamžiku zbavil svého otce ocelovým srpem mužnosti, a tím také moci, a prohlásil se za vládce nad vším, co na světě existovalo a mělo existovat. Své sourozence pak přinutil, aby mu sloužili jako ochránci trůnu. Když se Kronos zmocnil vlády nad světem, oženil se se svou sestrou Rheiou a měl s ní šest dětí

8 Démétér (Ceres) řecká bohyně Matka-Země; sestra Diova, matka Persefoné. Dárkyně obilí a ochránkyně zemědělství; uctívána též jako dárkyně plodnosti. Známá již z doby mykénské (matriarchální rysy), později její kult oslaben; uctívána zejm. mezi zemědělci. Význam opět nabyla za Peisistrata, podporujícího její kult v protikladu k aristokratickým olympským božstvům. Její hlavní slavností byla mystéria v Eleusis. řecká bohyně Matka-Země; sestra Diova, matka Persefoné. Dárkyně obilí a ochránkyně zemědělství; uctívána též jako dárkyně plodnosti. Známá již z doby mykénské (matriarchální rysy), později její kult oslaben; uctívána zejm. mezi zemědělci. Význam opět nabyla za Peisistrata, podporujícího její kult v protikladu k aristokratickým olympským božstvům. Její hlavní slavností byla mystéria v Eleusis.

9 Dionýsos/Bakchos (Liber/Bacchus)

10 Hádés/Plútón (Orcus/Pluto) řecky bůh podsvětí, chápaný též jako pán bohatství (Plútos). Syn Títána Krona a jeho ženy Rhey, bratr Diův a Poseidónův. V podsvětí vládne spolu s manželkou Persefonou nad stíny zemřelých; z jeho domu není návratu; b) v přeneseném smyslu podsvětí samo. řecky bůh podsvětí, chápaný též jako pán bohatství (Plútos). Syn Títána Krona a jeho ženy Rhey, bratr Diův a Poseidónův. V podsvětí vládne spolu s manželkou Persefonou nad stíny zemřelých; z jeho domu není návratu; b) v přeneseném smyslu podsvětí samo.

11 Héfaistos (Vulcanus) původně snad maloasijské božstvo ohně, řecká mytologie bůh ohně a kovářství; zbrojíř bohů. Syn Dia a jeho ženy Héry, manžel Afrodíty, která jej klamala s Áreem. Báje připisují kulhavému Héfaistovi vybudování paláců na Olympu a řadu skvělých kovářských děl. Podle Homéra naučil s pomocí Athény lidi řemeslům a umění. původně snad maloasijské božstvo ohně, řecká mytologie bůh ohně a kovářství; zbrojíř bohů. Syn Dia a jeho ženy Héry, manžel Afrodíty, která jej klamala s Áreem. Báje připisují kulhavému Héfaistovi vybudování paláců na Olympu a řadu skvělých kovářských děl. Podle Homéra naučil s pomocí Athény lidi řemeslům a umění.

12 Héra (Juno) řecká bohyně, manželka Diova; v mykénské době pravděpodobně ochránkyně vladařského paláce, později, jako Diova žena, střežila rodinu, sňatek, ženy, manželské děti a manželskou věrnost. Vůči milenkám a nemanželským dětem Diovým mstivá. Její kult byl rozšířen po celém Řecku, v Římě ztotožněna s Junonou (Juno). řecká bohyně, manželka Diova; v mykénské době pravděpodobně ochránkyně vladařského paláce, později, jako Diova žena, střežila rodinu, sňatek, ženy, manželské děti a manželskou věrnost. Vůči milenkám a nemanželským dětem Diovým mstivá. Její kult byl rozšířen po celém Řecku, v Římě ztotožněna s Junonou (Juno).

13 Hermes (Mercurius) řecký bůh; ochránce pastýřů a stád (později též obchodníků, poutníků, řečníků a zlodějů). Posel bohů, průvodce mrtvých do podsvětí, též bůh spánku. Patron výřečnosti a hudby. Syn Diův; nejobratnější a nejlstivější z olympských bohů. Bůh nejširších lidových vrstev, doložený již v mínójské době. Připomínán při cestách hromadou kamení sloužící za primitivní oltář. V oficiálním kultu zpravidla uctíván jako podsvětní božstvo. V Římě ztotožněn s Mercuriem. Zobrazován většinou jako mladík s berlou, okřídleným kloboukem a opánky řecký bůh; ochránce pastýřů a stád (později též obchodníků, poutníků, řečníků a zlodějů). Posel bohů, průvodce mrtvých do podsvětí, též bůh spánku. Patron výřečnosti a hudby. Syn Diův; nejobratnější a nejlstivější z olympských bohů. Bůh nejširších lidových vrstev, doložený již v mínójské době. Připomínán při cestách hromadou kamení sloužící za primitivní oltář. V oficiálním kultu zpravidla uctíván jako podsvětní božstvo. V Římě ztotožněn s Mercuriem. Zobrazován většinou jako mladík s berlou, okřídleným kloboukem a opánky

14 Hestiá (Vesta) Bohyně rodinného krbu. Stala se ochránkyní tiché a svorné domácnosti. Protože podle představ Řeků tvořilo i obyvatelstvo obce a státu jednu rodinu, stala se navíc ochránkyní obcí a států. Jejím symbolem byl oheň. Plápolal v každém domě a v každé radnici. Obětí Hestii začínaly a končily všechny slavnostní hostiny, při jejím jménu se přísahalo a vzdávala se jí povinná úcta v každém chrámu, ať byl zasvěcen kterémukoli z bohů. Bohyně rodinného krbu. Stala se ochránkyní tiché a svorné domácnosti. Protože podle představ Řeků tvořilo i obyvatelstvo obce a státu jednu rodinu, stala se navíc ochránkyní obcí a států. Jejím symbolem byl oheň. Plápolal v každém domě a v každé radnici. Obětí Hestii začínaly a končily všechny slavnostní hostiny, při jejím jménu se přísahalo a vzdávala se jí povinná úcta v každém chrámu, ať byl zasvěcen kterémukoli z bohů.

15 Poseidón (Neptunus) Bůh moře. Byl jedním ze tří nejmocnějších řeckých bohů. Vládl nad obrovskou mořskou říší a byl n ní stejně svrchovaným vládcem jako jeho starší bratr Hádés v podsvětí nebo mladší bratr Zeus na nebi a na zemi. Všichni mořští bohové mu byli podřízeni, byl pánem všech mořských zvířat, rozhodoval nad vším, co se dělo na moři. Svým trojzubcem mohl rozbouřit moře do strašného vlnobití, ale i zkrotit nejdivočejší vlny. Udeřil-li jím do země, vyvolal zemětřesení. Povahu měl prudkou a nestálou jako živel, kterému vládl. Není proto divu, že byl nejobávanějším, a tedy i nejuctívanějším bohem námořníků a obyvatelů pobřežních zemí celého řeckého světa. Bůh moře. Byl jedním ze tří nejmocnějších řeckých bohů. Vládl nad obrovskou mořskou říší a byl n ní stejně svrchovaným vládcem jako jeho starší bratr Hádés v podsvětí nebo mladší bratr Zeus na nebi a na zemi. Všichni mořští bohové mu byli podřízeni, byl pánem všech mořských zvířat, rozhodoval nad vším, co se dělo na moři. Svým trojzubcem mohl rozbouřit moře do strašného vlnobití, ale i zkrotit nejdivočejší vlny. Udeřil-li jím do země, vyvolal zemětřesení. Povahu měl prudkou a nestálou jako živel, kterému vládl. Není proto divu, že byl nejobávanějším, a tedy i nejuctívanějším bohem námořníků a obyvatelů pobřežních zemí celého řeckého světa.

16 Zeus (Juppiter) Zeus- Jako nejvyšší vládce nad bohy i lidmi byl Zeus původcem a ochráncem božských i lidských řádů. Dával moc králům, ochraňoval lidová shromáždění, upevňoval pořádek a právo, byl svědkem a ochráncem přísahy, trestal nepravosti a porušování spravedlnosti, byl záštitou všech, kteří hledali u něho pomoc. Všechno viděl, všechno slyšel a všechno také věděl. Znal také budoucnost a někdy ji lidem naznačoval různými znameními, hlavně přírodními úkazy, sny a věštbami. Dával lidem dobro a zlo, přičemž tyto dary nabíral podle vlastního rozhodnutí ze dvou velkých nádob, které měl ve svém paláci. Jeho nejmocnějšími zbraněmi byly hromy a blesky. Nezničitelný a nezdolný byl i jeho štít aigis čili egida, který si zhotovil z kůže kozy Amaltheie. Protože se Kronos obával, aby si některé z jeho dětí nevzalo z něho příklad a rovněž ho nezbavilo moci, rozhodl se k radikálnímu preventivnímu opatření: každé z nich ihned po narození pozřel. Rheiu to pochopitelně trápilo, i když věděla, že jako božské bytosti žijí v jeho útrobách dále. Když se jí měl narodit nejmladší syn, rozhodla se ho zachránit. Na radu svých rodičů odešla na ostrov Krétu a tam tajně porodila v hluboké jeskyni v hoře Diklé. Kronovi pak přinesla dlouhý kámen zabalený do plen. Ani se na něj nepodíval, otevřel ústa a i s obalem ho zhltl. Dia se na Krétě ujaly nymfy Adrásteia a Ídaia. Krmily ho mlékem božské kozy Amaltheie a včelím medem. K jeskyni se mu postavili na stráž horští démoni Kúréti, a když se rozplakal, tloukli meči do štítů a dělali takový rámus, že Kronos pláč neslyšel. Zeus tak pod jejich ochranou rostl a sílil, a když dospěl, učinil přesně to, čeho se Kronos obával. Povstal proti němu, přinutil ho vyvrhnout z útrob své sourozence, a rozpoutal proti němu nelítostný boj. Kronos ho sice zpočátku zahnal i s Hádem a Poseidónem na samý vrchol Olympu, ale Zeus osvobodil Hekatoncheiry, které Kronos držel v podzemním vězení, a s jejich pomocí se vrhl do protiútoku. Na svou stranu získal i jednooké obry Kyklópy, by i některé Titány v čele s Ókeanem. Po desetiletém urputném boji Kronos podlehl a Zeus ho i s ostatními poraženými Titány svrhl do podsvětních hlubin Tartaru. Zeus- Jako nejvyšší vládce nad bohy i lidmi byl Zeus původcem a ochráncem božských i lidských řádů. Dával moc králům, ochraňoval lidová shromáždění, upevňoval pořádek a právo, byl svědkem a ochráncem přísahy, trestal nepravosti a porušování spravedlnosti, byl záštitou všech, kteří hledali u něho pomoc. Všechno viděl, všechno slyšel a všechno také věděl. Znal také budoucnost a někdy ji lidem naznačoval různými znameními, hlavně přírodními úkazy, sny a věštbami. Dával lidem dobro a zlo, přičemž tyto dary nabíral podle vlastního rozhodnutí ze dvou velkých nádob, které měl ve svém paláci. Jeho nejmocnějšími zbraněmi byly hromy a blesky. Nezničitelný a nezdolný byl i jeho štít aigis čili egida, který si zhotovil z kůže kozy Amaltheie. Protože se Kronos obával, aby si některé z jeho dětí nevzalo z něho příklad a rovněž ho nezbavilo moci, rozhodl se k radikálnímu preventivnímu opatření: každé z nich ihned po narození pozřel. Rheiu to pochopitelně trápilo, i když věděla, že jako božské bytosti žijí v jeho útrobách dále. Když se jí měl narodit nejmladší syn, rozhodla se ho zachránit. Na radu svých rodičů odešla na ostrov Krétu a tam tajně porodila v hluboké jeskyni v hoře Diklé. Kronovi pak přinesla dlouhý kámen zabalený do plen. Ani se na něj nepodíval, otevřel ústa a i s obalem ho zhltl. Dia se na Krétě ujaly nymfy Adrásteia a Ídaia. Krmily ho mlékem božské kozy Amaltheie a včelím medem. K jeskyni se mu postavili na stráž horští démoni Kúréti, a když se rozplakal, tloukli meči do štítů a dělali takový rámus, že Kronos pláč neslyšel. Zeus tak pod jejich ochranou rostl a sílil, a když dospěl, učinil přesně to, čeho se Kronos obával. Povstal proti němu, přinutil ho vyvrhnout z útrob své sourozence, a rozpoutal proti němu nelítostný boj. Kronos ho sice zpočátku zahnal i s Hádem a Poseidónem na samý vrchol Olympu, ale Zeus osvobodil Hekatoncheiry, které Kronos držel v podzemním vězení, a s jejich pomocí se vrhl do protiútoku. Na svou stranu získal i jednooké obry Kyklópy, by i některé Titány v čele s Ókeanem. Po desetiletém urputném boji Kronos podlehl a Zeus ho i s ostatními poraženými Titány svrhl do podsvětních hlubin Tartaru.


Stáhnout ppt "Řečtí bohové. Afrodité (Venus) řecká bohyně smyslné lásky a krásy, ale též přírodních sil a jara. Její kult se dostal do Řecka z Předního východu (podobnost."

Podobné prezentace


Reklamy Google