Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociální politika v mezinárodním kontextu"— Transkript prezentace:

1 Sociální politika v mezinárodním kontextu
Jabok, ETF 2013 Michael Martinek

2 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

3 V pátek 27. září vystoupil v rámci Všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN předseda Vlády České republiky Jiří Rusnok. Ve svém projevu se dotkl řady důležitých výzev, jimž čelí současný svět: stavu globální ekonomiky, mezinárodní bezpečnostní situace, nebezpečí jaderného konfliktu i rostoucí nerovnosti mezi bohatými a chudými. Český premiér uvedl, že světová ekonomika sice zůstává křehká, ale zdá se, že pomalu vstupuje do fáze zotavení a růstu. V oblasti bezpečnosti vnímá nebezpečí, které pro jednotlivé regiony světa představují lokální konflikty. Jako příklad uvedl Sýrii a vyzval k politickému řešení krize, protože řešení silou podle něj není možné. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

4 Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o chemických zbraních v Sýrii
Rada bezpečnosti OSN v noci z pátka na sobotu jednomyslně schválila rezoluci odsuzující použití chemických zbraní v Sýrii. Navzdory nátlaku Washingtonu a jeho spojenců, rezoluce nevymezuje sankce, pokud režim syrského prezidenta Bašára Asada nedodrží stanovené podmínky. Rezoluce, na níž se pětice stálých členů Rady bezpečnosti dohodla po více než dvou týdnech intenzivních jednání, ve výsledku pouze odsuzuje použití chemických zbraní jako takových. K otázce toho, která ze stran syrského konfliktu se uchýlila k jejich použití při útoku z 21. srpna, se text nevyjadřuje. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

5 24. 09. 2013 - V pořadí 68. zasedání Valného shromáždění zahájilo 17
V pořadí 68. zasedání Valného shromáždění zahájilo 17. září v New Yorku. V úterý 24. září začíná výroční Všeobecná rozprava, na které nejvyšší představitelé států a vlád prezentují stanoviska k mezinárodním otázkám. Jedním z klíčových témat letošního Valného shromáždění je podpora úspěšné finalizace projektu tzv. Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) a projednávání rozvojové agendy, která bude následovat po roce 2015, kdy budou MDGs ukončeny. V příštích dnech se v New Yorku i jiných částech světa uskuteční řada zásadních setkání a jednání. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

6 Mezinárodní úmluvy V rámci úvodní schůze 68. Valného shromáždění proběhne i každoroční akce „Treaty Event“ (30. září – 1. října), během níž mají členské státy příležitost připojit se k mezinárodním úmluvám, které jsou uloženy u generálního tajemníka OSN. Celkem je to 550 mezinárodních smluv. Letošní akce se zaměří na podporu Úmluvy o právech dítěte a jejích opčních protokolů. Zatímco Úmluva samotná je nejrozšířenější úmluvou o lidských právech (připojilo se všech 193 členských států), opční protokoly se zatím nedočkaly univerzálního přijetí (152, resp. 163 podpisů). 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

7 Změna klimatu: Zveřejnění první části hodnotící zprávy IPCC
Je nanejvýš pravděpodobné, že vliv člověka je hlavní příčinou pozorovaného oteplování od poloviny 20. století. Máme pro tato tvrzení více důkazů díky lepším metodám pozorování i lepšímu porozumění klimatickému systému a lepším klimatickým modelům. „Všechny kromě nejnižšího scénáře vývoje předpokládají, že změna globální přízemní teploty překročí na konci 21. století 1,5⁰C v porovnání s lety Dva nejvyšší scénáře předpokládají nárůst o více než 2⁰C,“ řekl Thomas Stocker a dodal, že „vlny veder budou pravděpodobně častější a delší. Jak se planeta otepluje, očekáváme, že ve vlhkých oblastech bude ještě přibývat dešťů, v suchých naopak ještě ubývat, i když budou existovat výjimky.“ „Zahřívání oceánů a tání ledovců a ledů způsobí zvýšení průměrné hladiny moří, které bude rychlejší, než za posledních 40 let,“ řekl Qin Dahe. Podle zprávy je vysoce pravděpodobné, že zahřívání oceánů je dominantním prvkem zvýšené zásoby energie v klimatickém systému. Na celkovém objemu energie akumulované v letech se podílí z 90 procent. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

8 3. Organizace spojených národů
Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny státy světa s výjimkou Vatikánu – v červenci 2012 měla 194 členských států. Jediná organizace na světě, která může aktivně řešit globální problémy. Rezoluce Rady bezpečnosti jsou právně závazné pro všechny státy, ostatní rozhodnutí jsou závazná pro státy, jejichž parlamenty je ratifikují. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

9 Dějiny OSN Založena 26. června 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 51 státy včetně tehdejší ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. 24. října 1945 byla Charta ratifikována většinou signatářských zemí = datum vzniku OSN, každoročně Den Spojených národů První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně. OSN postupně přijímala další členské státy, tato činnost však byla brzděna Studenou válkou. Velký nárůst členských států byl zaznamenán v šedesátých letech (dekolonizace), potom po rozpadu komunistického bloku. Dnes má OSN 193 členských států, ČR je členem od začátku roku 1993. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

10 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

11 Charta OSN Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů. Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující: udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

12 Charta OSN Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad: všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné; zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty; zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti; vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům; zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí; žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

13 Členské státy OSN 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

14 Organizační struktura OSN
Valné shromáždění Rada bezpečnosti Ekonomická a sociální rada - ECOSOC Poručenská rada Mezinárodní soudní dvůr Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

15 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

16 Sídlo OSN: New York Sídla přidružených organizací: Washington Vídeň
Řím Ženeva Paříž Nairobi 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

17 Valné shromáždění Hlavní jednací orgán OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v úterý třetího zářijového týdne. Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů. Z důvodu rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států – státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

18 Valné shromáždění Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS: První výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost. Druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor. Třetí výbor – Sociální, humanitární a kulturní výbor. Čtvrtý výbor – Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace. Pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor. Šestý výbor – Právní výbor. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

19 Valné shromáždění Celoroční aktivity OSN vycházejí především z rozhodnutí VS, tedy z vůle většiny členských států vyjádřené přijatými rezolucemi a rozhodnutími. Tuto činnost vykonávají: výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním, které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách, např. odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva; mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním; Sekretariát Organizace spojených národů, tedy generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

20 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

21 Dům OSN v Praze Historie přítomnosti Organizace spojených národů v Praze sahá do roku 1947, kdy byla otevřena kancelář Informačního centra OSN jako jedna z prvních "poboček" Spojených národů mimo domovský New York. Na konci roku 2000 využily organizace OSN působící v České republice nabídky MČ Praha 5 a dohodly se na vytvoření Domu OSN (v systému OSN nazývaný UN House), prvního společného sídla OSN v Praze. Dům OSN, nám. Kinských 6, Praha 5, V UN House sídlí tyto organizace OSN: UNIC (Informační centrum OSN v Praze) UNHCR (Komisariát OSN pro uprchlíky) WHO (Světová zdravotnická organizace) Český výbor pro UNICEF (Dětský fond OSN) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

22 Rada bezpečnosti Charta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 15 členů, z toho pět stálých – jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období. Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

23 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

24 Rada bezpečnosti Podle článku 25 Charty OSN souhlasí všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná. Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

25 Reforma rady bezpečnosti
V současné době probíhá diskuse o rozšíření stálého členství v radě bezpečnosti. Nejsilnější předpoklady pro obsazení nových míst mají tyto státy: Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Brazílie je největší zemí latinské Ameriky. Indie je největší demokracii na světě a druhou nejlidnatější zemí na světě. Navíc má třetí největší armádu na světě a vlastní jaderné zbraně. Japonsko a Německo patří mezi největší přispívatele do rozpočtu OSN. Projekt rozšíření má mnoho kritiků. Mezi nejhlasitější odpůrce patří Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán. Evropští odpůrci prosazují místo německého křesla křeslo pro Evropskou unii. Uvažuje se ještě o rozšíření o členské státy z Africké unie (Egypt, Nigérie a Jihoafrická republika) a muslimský stát. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

26 Mírové operace OSN Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru. Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě. Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Sestávají z vojenského a policejního sboru a civilního personálu. V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

27 Funkce operací na udržení míru OSN
Vojenské Politické Humanitární Monitoring dohod o příměří Udržování pořádku a dodržování zákonů Ochrana humanitárních konvojů Monitoring nárazníkových zón Pomoc při obnovně funkční vlády Ochrana humanitárních pracovníků Odzbrojení znepřátelených frakcí Pomoc s udržením nezávislosti Zajištění humanitární pomoci Kontrola rozmístění místních sil Vyjednávání s vládnoucími entitami Zřízení, podpora a ochrana místních bezpečných zón Prevence infiltrace Administrace voleb Pomoc při repatriaci uprchlíků Prevence občanské války Vykonávání dočasné místní správy Monitoring uprchlíků Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací místní ekonomiky Logistická podpora humanitárních projektů včetně dopravy a zdravotního zabezpečení Dozor nad regionálním rozdělením Management a arbitráž lokálních sporů Dohled nad dodržováním dohod o ochraně lidských práv Odstraňování min Tzv. „confidence-building“ opatření Výcvik a reorganizace vojenských jednotek Výcvik místní policie 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

28 Mírové operace OSN Vojenské jednotky jsou poskytovány členskými státy na základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. Schválený rozpočet na období červenec 2009 až červen 2010 činí 7,9 miliardy amerických dolarů. To je přibližně 0,5 procenta celosvětových vojenských výdajů (odhadem 1,464 bilionu USD). Program o mírových operacích OSN je zaměřen na seznámení s principy mezinárodní ochrany míru a bezpečnosti a historii i současnost mírových operací OSN ve světě. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

29 Kvantitativní aspekty operací OSN 1999-2008
Leden 1999 Prosinec 2001 Listopad 2005 Listopad 2008 Počet aktivních misí 15 16 Počet států přispívajících vojáky 86 90 107 120 Vojenský personál 9 124 39 500 70 015 89 513 Civilní a policejní personál 2 222 7 500 4 582 17 576 Roční rozpočet $ 1,0 mld. $ 2,5 mld. $ 5,03 mld. $ 7,1 mld. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek Zdroj: UN Department of Peacekeeping Operations Publications and Archives.

30 Desítka největších přispěvovatelů vojenských jednotek do operací OSN
(září 2005) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

31 Další státy k září 2009 Celkem: 96 075 vojáků z 116 zemí
16. France 20. Brazil 21. Poland – 1120 32. Austria – 524 34. Germany – 512 41. Russia – 366 46. Fiji – 279 47. UK – 268 70. USA – 84 54. Slovakia – 198 101. Czech Republic – 8 – Uzbekistan - 0 Celkem: vojáků z 116 zemí 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

32 Mise OSN v Západní Sahaře (MINURSO) Západní Sahara
Zahájení operace Název operace Lokalizace Konflikt 1991 Mise OSN v Západní Sahaře (MINURSO) Západní Sahara okupace Západní Sahary Marokem 2003 Mise OSN v Libérii (UNMIL) Libérie Druhá občanská válka v Libérii 2004 Operace OSN v Pobřeží slonoviny (UNOCI) Pobřeží slonoviny Občanská válka v Pobřeží slonoviny 2007 Mise OSN a Africké unie v Súdánu (UNAMID) Súdán Konflikt v Dárfúru 2010 Stabilizační mise OSN v Kongu (MONUSCO) Kongo Druhá válka v Kongu 2011 United Nations Interim Security Force for Abyei (UNISFA) Konflikt v Jižním Kordofánu United Nations Mission in the Republic of South Sudan (UNMISS) Jižní Súdán Druhá súdánská občanská válka United Nations Support Mission in Libya (UNSMIL) Libye Občanská válka v Libyi 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

33 Mise Země Od Do Celkem se zúčastnilo
DKNS Korea květen 1955 únor 1993 56 MONUC Kongo květen 2000 současnosti neuvedeno (3 v roce 2006) UNAVEM Angola leden 1989 prosinec 1992 16 UNAVEM II březen 1993 39 UNCRO Chorvatsko leden 1999 leden 2000 750 UNGCI Irák červen 1991 únor 2003 320 UNMIK Kosovo únor 2000 neuvedeno (1 v roce 2006) UNMOP listopad 1996 prosinec 2002 7 UNMOT Tádžikistán červen 1998 červen 2000 6 UNOMIG Gruzie říjen 1994 neuvedeno (5 v roce 2006) UNOMIL Libérie prosinec 1993 srpen 1997 31 UNOMOZ Mosambik prosinec 1994 41 UNOMSIL Sierra Leone říjen 1999 neuvedeno UNOSOM Somálsko 8 UNPREDEP Makedonie listopad 1995 únor 1999 2 UNPROFOR býv. Jugoslávie leden 1992 červenec 1996 2250 UNSCOM duben 1993 10 březen 1998 1 UNTAES červenec 1998 100 UNTAG Namibie březen 1989 březen 1990 22 UNMEE Etiopie/Eritrea leden 2001 neuvedeno (2 v roce 2006) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

34 Ekonomická a sociální rada
Charta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC) jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 54 členů s tříletým funkčním obdobím, rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem. Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Součástí tohoto zasedání je tzv. high-level segment, setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

35 Ekonomická a sociální rada
Ekonomické a sociální radě přísluší následující funkce a pravomoci: sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN; vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek; podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod; podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následné využití závěrů těchto konferencí; koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění. Jednáním o mezinárodních ekonomických a sociálních otázkách a poskytováním strategických doporučení hraje ECOSOC klíčovou roli při posilování mezinárodní spolupráce a rozvoje a při určování priorit pro další činnost. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

36 Světový summit o sociálním rozvoji
Světový summit o sociálním rozvoji (Kodaň, 1995) byl součástí série konferencí svolaných OSN, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o ožehavých problémech pomocí spolupráce členských zemí a dalších významných hráčů. 117 nejvyšších představitelů států a vlád a 69 ministrů přijalo Kodaňskou deklaraci o sociálním rozvoji a akční plán. Vlády se zavázaly čelit tíživým sociálním problémům světa řešením klíčových otázek společných pro všechny země: odstranění chudoby, podpora plné zaměstnanosti a prosazování sociální integrace, zvláště pak znevýhodněných skupin obyvatelstva. Summit předznamenal začátek nového přístupu k sociálnímu rozvoji jako jedné z hlavních priorit, která staví jednotlivce a jeho zájmy do centra rozvoje. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

37 Programy a další orgány OSN
Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC) Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Rozvojový program OSN (UNDP) Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM) Program dobrovolníků OSN (UNV) Populační fond OSN (UNFPA) Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Dětský fond OSN (UNICEF) Světový potravinový program (WFP) Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Centrum OSN pro lidská sídla (Habitat) Úřad OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS) Univerzita OSN (UNU) Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro problematiku postavení žen (INSTRAW) Institut pro prevenci a kontrolu kriminality (UNICRI) Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR) Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj (UNRISD) Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

38 Regionální komise Regionální komise OSN jsou podřízeny Ekonomické a sociální radě (ECOSOC) a jejich sekretariáty podléhají pravomoci generálního tajemníka. Jejich úkolem je iniciovat opatření na podporu ekonomického rozvoje příslušného regionu a posílit ekonomické vztahy mezi zeměmi. Komise jsou financovány z řádného rozpočtu OSN. Ekonomická komise pro Afriku (ECA) Ekonomická komise pro Evropu (ECE) Ek. komise pro Lat. Ameriku a karib. oblast (ECLAC) Ekonomická asociální komise pro Asii a Tichomoří (ESCAP) Ekonomická asociální komise pro západní Asii (ESCWA) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

39 Specializované agentury a autonomní organizace, koordinované ECOSOC
Mezinárodní organizace práce (ILO) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Světová zdravotnická organizace (WHO) Skupina Světové banky Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) Mezinárodní finanční korporace (IFC) Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA) Mezinárodní měnový fond (IMF) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Mezinárodní námořní organizace (IMO) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Světová poštovní unie (UPU) Světová meteorologická organizace (WMO) Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Světová turistická organizace (WTO) Světová obchodní organizace (WTO) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

40 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

41 Poručenská rada Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise. Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 185. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnosti – Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států – tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

42 Mezinárodní soudní dvůr
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN. Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění. Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

43 Latest developments in the case
17/09/2013 - NEW Press Release 2013/21 - Nicaragua institutes proceedings against Colombia asking the Court to �definitively determine the question of the delimitation of the continental shelf between Nicaragua and Colombia in the area beyond 200 nautical miles from the Nicaraguan coast�  5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

44 Sekretariát Oddělení a úřady Sekretariátu OSN:
Úřad pro vnitřní dohled (OIOS) Úřad pro právní otázky (OLA) Odbor pro politické otázky (DPA) Odbor pro otázky odzbrojení (DDA) Odbor pro mírové operace (DPKO) Úřad pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) Odbor pro ekonomické a sociální otázky (DESA) Odbor pro záležitosti Valného shromáždění a ... (DGAMC) Odbor poskytování informací veřejnosti (DPI) Odbor pro řízení (DM) Úřad bezpečnostního koordinátora OSN (UNSECOORD) Úřad pro otázky odzbrojení 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

45 Sekretariát Sekretariát OSN tvoří uvedená oddělení a úřady. Výkonný úřad generálního tajemníka zahrnuje generálního tajemníka a tým jeho poradců a zajišťuje celkové administrativní vedení OSN. Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Dalšími hlavními centry činnosti OSN jsou Ženeva, Vídeň a Nairobi. Úřad OSN v Ženevě (UNOG) vede generální ředitel Sergej Alexandrovič Ordžonikidze z Ruské federace. Úřad slouží především jako centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv. V čele Úřadu OSN ve Vídni (UNOV) stojí generální ředitel Antonio Maria Costa (Itálie). Prioritními činnostmi jsou problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva. Úřad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Töpfer z Německa. UNON se zaměřuje na problematiku životního prostředí a lidských sídel. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

46 Generální tajemník Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných. Generální tajemník je Chartou OSN označován za "hlavního správního úředníka OSN", který jedná z tohoto titulu a "vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny" Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby "upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti". Jednou ze stěžejních rolí generálního tajemníka je, že silou svého "osobního vlivu", to jest prostřednictvím veřejných i soukromých kroků postavených na jeho nezávislosti a bezúhonnosti, pomáhá předcházet konfliktům, brání jejich eskalaci a jejich šíření. Současný generální tajemník Ban Ki-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna 2007. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

47 Mezinárodní finanční instituce (MFI, IFI)
Vznikly ve snaze zabránit opakování velké ekonomické krize z 30. let Po válce měl být vytvořen stabilní a silný měnový systém (IMF) a stabilní a trvale fungující systém mezinárodních financí (WB) Založeny v roce 1945 v Bretton Woods - tzv. Brettonwoodské instituce: Světová banka (SB, WB) Mezinárodní měnový fond (MMF, IMF) Měnový systém Všechny měny navázány v určeném kurzu na americký dolar (USD) – fluktuace max. 1% Stabilní hodnota USD zajištěna tak, že USD je krytý určitým množstvím zlata (inspirace zlatým standardem britské libry z 19. století) To mělo odvrátit riziko zhroucení měn nebo nekontrolovatelných spekulací. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

48 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

49 Krize Brettonwoods Zatímco rostl objem světového obchodu, téměř nerostly měnové rezervy – akutní nedostatek financí v systému Dolar od 2. světové války oslaboval, jiné měny (hlavně německá marka a japonský jen) výrazně posilovaly Americká ekonomika byla po válce na vrcholu jako jediná válkou nezničená silná ekonomika světa, a tedy poté oslabovala, zatímco ekonomiky po válce prakticky na dně, začaly rychle posilovat Nastavené kurzy proto neodpovídaly realitě a příležitostné úpravy se ukazovaly jako nedostatečné a nepružné řešení V systému byla obrovská poptávka po dolarech – investice tzv. petrodolarů z nově posilujících ropných ekonomických tygrů, a tak nastal masivní odliv dolarů z USA, což prohlubovalo negativní platební bilanci USA a dolar to v důsledku oslabovalo. Po několika nedostatečných úpravách byl v roce 1971 zrušen zlatý standard dolaru Postupně došlo k vytvoření systému plovoucích kurzů. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

50 IMF dnes 185 členských států (z členů OSN do něj nepatří Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru, Severní Korea a Tuvalu). Členské státy přispívají do společné pokladny – minimální výše se určuje podle síly ekonomiky 75% příspěvku je vyčísleno a zaplaceno v domácí měně 25% v tzv. SDR (Special Drawing Rights) Zvláštní jednotka speciálně pro IMF, není možné ji používat k obchodování a jiným transakcím. Zajišťuje stabilitu výše příspěvku – je pro všechny společná a její poměr ke každé konkrétní měně se snadno upravuje. Podle výše příspěvku se určuje a/ počet hlasů při hlasování Každý stát má 250 hlasů + za každých SDR jeden další To je příčinou kritiky IMF protože tento systém zvýhodňuje bohaté západní státy – několik států dá dohromady přes 50% hlasů b/ výše půjčky na kterou má stát u IMF nárok 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

51 Úkoly IMF v současném systému
Podporovat stabilitu měnového systému Může zasáhnout na podporu měny, která má potíže Např. poskytnutím úvěru centrální bance dané země, která těmito penězi podporuje svou měnu Podporovat odstraňování devizových omezení Podporovat volnou směnitelnost měn Podporovat odstraňování bariér v toku financí Poskytovat úvěry Poskytuje úvěry zemím, které se potýkají s ekonomickým propadem Souvislost s rozvojovou problematikou 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

52 IMF a rozvoj Poskytuje úvěry zemím, které čelí ekonomickému propadu
a nestabilitě měny. Úvěry dvou základních typů Krátkodobé K překlenutí akutní krize, finanční injekce do systému, podpora domácích podniků, podpora měny, subvence cen zásadních komodit na trhu apod. Jednorázový nástroj Střednědobé Podobnější rozvojové pomoci – finance jsou určeny na systémové změny v dané zemi, nikoliv jako jednorázová podpora Právě tyto úvěry jsou podmiňovány úpravami fungování místní ekonomiky (IMF nikoliv samotná recipientská země vlastně určí, jak by tato systémová změna měla fungovat). 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

53 IMF a rozvoj IMF poskytuje půjčky všem zemím, nejen „rozvojovým“
Četnost úvěrů „rozvojových“ států u IMF vyplývá z křehkosti jejich ekonomik, které snáze podléhají krizím a výkyvům Stejně tak k potřebě čerpání úvěrů přispívá již existující zadluženost, která státy oslabuje a v případě i malého ekonomického výkyvu nejsou tyto státy schopny zasáhnout a krizi samostatně vyřešit Někdy také státy řeší dalším úvěrem platební neschopnost v úvěrech stávajících 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

54 IMF a rozvoj IMF disponuje tzv. Informačním a analytickým střediskem
To sleduje kondici ekonomik členských států Výsledkem jsou pravidelné studie a zprávy, které určují jednak příspěvky státu do IMF a jednak doporučení, která IMF pro každou zemi vydá (nejznámější World Economic Outlook, Global Financial Stability Report) Zde vznikala doporučení „rozvojovým“ zemím, jak naložit se střednědobými úvěry, která podmiňují poskytnutí těchto úvěrů V 80. letech SAP´s Od roku 1999 se problematice rozvoje věnuje Poverty Reduction and Growth Facility (PRGF) V současnosti komplexnější a flexibilnější Strategické dokumenty pro snižování chudoby (PRSP) Do značné míry se podílí na tvorbě a způsobu praktického naplnění rozvojového diskurzu na globální úrovni 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

55 IMF rozvojová politika
IMF se hlásí k myšlence podmíněnosti rozvoje dobrou vládou IMF poskytuje úvěry zejména na zlepšení makroekonomické situace země - na stabilní a efektivní měnové politiky, reformy daňové politiky, celní politiky, etc. Prosazuje tedy úpravy směřující k prosazení zásad dobré vlády u zemí, které mají zájem si u IMF půjčit - důraz je kladen zejména: Na fungování a transparentnost veřejných financí Sociální dopady makroekonomických priorit země Naplnění zásady komparativních výhod Zemím které spadají pod gesci PRGF (78 zemí v roce 2008) IMF poskytuje úvěry výhodněji – s úrokem 0,5%/rok – rozdíl mezi tímto úrokem a úrokem u původních věřitelů kryje IMF z vlastních prostředků. Poskytuje IMF pětiletý odklad zahájení splátek Země kterým se bude PRGF věnovat jsou vybrány na základě ročního HDP na hlavu (v roce 2008 byla hranice 1095 dolarů) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

56 Oddlužovací aktivity Iniciativa HIPC
Společně se Světovou bankou Heavily Indebted Poor Countries Skupina zemí, kterým je odpouštěna část dluhů, aby znovu získali šanci platit své dluhy a používat půjčky na rozvojové programy a ne na umořování existujících dluhů Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI) Ve spolupráci s WB a Africkým rozvojovým fondem Přesvědčení některých věřitelů, aby stáhli 100% svých požadavků vůči vybraným zemím 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

57 Kritika IMF Kvůli způsobu hlasování ovládá několik málo bohatých západních/severních států rozhodování o přidělení/nepřidělení úvěru Díky tomu mohou určovat podmínky poskytnutí úvěru tak, aby na ně samy snadno dosáhly v případě potřeby Zároveň mohou prostřednictvím fondu ovlivňovat fiskální politiky zemí tzv. třetího světa způsobem, který sice má být výhodný pro rozvíjející se ekonomiky ale zároveň není nikdy nevýhodný pro ekonomiky „rozvinuté“. Využívá bezmoci a nemožnosti si zvolit jiného poskytovatele při nátlaku na rozvojové státy. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

58 Reforma IMF Má být odpovědí na kritické výtky
V roce 2008 byl schválen dvouletý reformní program program má zajistit větší rovnost členských států při rozhodování Již byly posíleny některé výrazně poddimenzované ekonomiky: Turecko, Jižní Korea, Čína, Mexiko Má být zvýšen základní počet hlasů každé země na 500, aby výše příspěvku byla méně důležitá při rozhodování Najít cestu, jak zajistit posílení nejchudších států PRGF má být nahrazen robustnějším nástrojem The Extended Credit Facility (ECF) Poskytuje úvěry na delší dobu a větší spektrum témat 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

59 Skupina světové banky Jedná se o několik finančních organizací sdružených pod autoritou společných institucí Vedení WB Radou guvernérů V radě jsou zastoupeny jedním členem všechny členské státy Určuje základní politiky jednotlivých institucí, dohlíží na činnost a hospodaření organizace Mezi zasedáními Rady guvernérů spravuje záležitosti WB Rada výkonných ředitelů Svého zástupce v ní má pět největších donorů – UK, US, Fr, Jap, Něm Ostatní státy jsou zastoupeny 19-ti člennou skupinou dočasně volených ředitelů (regionální klíč) Inspekční panel Je dalším společným orgánem pro všechny instituce skupiny Řeší veškeré spory mezi členskými státy, institucemi WB Řeší stížnosti na činnost WB 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

60 Členství Podmínkou členství ve WB je být členem IMF
Podle příspěvku určeného IMF, je novému členovi přidělen také podíl na kapitálu banky Podle výše podílu jsou pak přidělena hlasovací práva – hlasovací síla takto přidělená platí ve všech institucích WB Proto také Světová banka je podobně kritizována jako IMF Členové se dělí na donory a recipienty Tyto dvě kategorie jsou oddělené, a donor ve většině programů nemůže být recipientem (výjimky u životního prostředí apod.) Např. ČR byla recipientem, nyní už je donorem 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

61 Countries based on World Bank income groupings for 2006
5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

62 Hlavní témata činnosti
WB na rozdíl od IMF je primárně určena k tomu, aby pomáhala ekonomicky slabším zemím k hospodářskému růstu Pomoc nejchudším státům Půjčky zacílené na dosažení MDG´s Postkonfliktní rekonstrukce Přerušit opakující se konflikty v některých zemích, prostřednictvím přispění pilíři ekonomický a sociální blahobyt Mezinárodní veřejné statky Pomáhat spravedlivému sdílení a multilaterální správě mezinárodních veřejných statků a pomáhat řešení dalších záležitostí překračujících hranice států (ŽP, nemoci atp.) Středně-příjmové země Spolupracovat na rozdělování příjmů nových silných ekonomik, aby byla odstraněna chudoba ve všech regionech a vrstvách obyvatel Vzdělávání Přispívat k všeobecné dostupnosti vzdělání + jediná geograficky definovaná priorita – Arabský svět (!) Pomoc šíření lidských práv, vzdělání, podpora soukromého podnikání 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

63 Instituce skupiny Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD – 1945)
Poskytuje výhodnější úvěry středně rozvinutým a rozvojovým zemím Rozvoj infrastruktury (silnice, doly, továrny, elektrárny) Mezinárodní finanční korporace (IFC – 1956) Spolupráce se soukromým sektorem – levné úvěry na komerční projekty Účelem rozvoj soukromého sektoru a přilákání dalších klasických komerčních aktivit Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA 1960) Půjčky nejchudším zemím – odstraňovaní chudoby, programy udržitelného rozvoje Rozdílné podmínky poskytování úvěrů od IBRD – nízké úroky nebo dokonce bezúročné půjčky, dlouhá doba splatnosti Půjčky podmiňovány úpravami v ekonomice – programy strukturálních uprav Možnost poskytovat i granty – nevratné půjčky – nezadlužují země ale zároveň nepřináší do IDA finance, jako splátky úvěru, které pak lze dal použít na další úvěry Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA 1988) Vytváření podminek pro prichod investic do rozvojových zemí Například nekomerční pojištění firmám, které vznikají v rozvojových zemích Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů Řešení sporu uvnitř WB i WTO 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

64 Rozvojové politiky WB také využívá PRSPs
Tedy sdílí priority a postupy s IMF Je součástí téhož rozvojového diskurzu Světová banka doplňuje činnost IMF a soustředí se na projekty praktického rázu Stavby přehrad a zavlažovacích systémů Budování infrastruktury Posilování státních služeb – stavby škol, zdravotnických zařízení apod. Půjčuje podnikatelům 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

65 Kritika Světové banky Společně s IMF prakticky pokrývají potřeby „rozvojových“ zemí IMF zajišťuje makroekonomické a finanční služby WB poskytuje finance na budování praktických facilit nutných k fungování státu Společně tak tvoří síť, které se chudé státy nemohou vyhnout, což dále posiluje jejich moc Přitom využívají podobný systém hlasování, hlasy rozdělují na jednotném základě Obě zvýhodňují bohaté státy oproti chudým Existuje řada příkladů selhání Podpora stavby přehrad bez ohledu na ekologické následky Podpora diktátorských režimů Vnucení monokultur v zemědělství, které vedly ke zvýšení křehkosti místní ekonomiky atp. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

66 Světová obchodní organizace (WTO)
Vznikla v roce 1948 jako GATT (Mezinárodní dohoda o clech a obchodu) Cílem je odstraňování celních a dalších tarifů omezujících mezinárodní obchod transformace WTO v roce 1994: Rozšíření spektra aktivit Podpora liberalizace ekonomiky na globální úrovni Odstraňování diskriminace v mezinárodním obchodu Anti-dumpingová politika Rozhodování obchodních sporů mezi členy Sídlem organizace je Ženeva, Švýcarsko. V současné době má WTO 153 členů (1. srpna 2008). 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

67 Rozhodování ve WTO Konsensuální způsob rozhodování – trvá velmi dlouho: Hlavní linie politiky jsou určovány v tzv. kolech K přijetí výstupu takového kola je nutný souhlas všech členů Kola tedy trvají i několik let Každé dva roky se koná ministerská konference, která je nejvyšším rozhodovacím orgánem WTO Mezi zasedáními konference funguje v sídle v Ženevě Generální rada složená ze stálých zástupců členských států. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

68 WTO a rozvoj WTO není primárně rozvojovou organizací
Poslední jednací kolo ale bývá nazýváno „Rozvojovým kolem“ Soustředí se na odstraňování diskriminačních opatření znevýhodňujících ekonomicky slabé státy Hledá způsoby rovnoprávného zastoupení „rozvojových“ států v současné globální ekonomice Zvýhodňuje „rozvojové“ státy – delší lhůty na implementaci některých nařízení, případně dokonce výjimky z některých povinností 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek

69 Kritika WTO Pomalé rozhodování
Omezená schopnost vynutit svá rozhodnutí v praxi Omezená schopnost prosadit nápravu po sporu mezi členy Někdy je předmětem kritiky také jednoznačné zakotvení v kapitalistickém systému a volném obchodu 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF, Michael Martinek


Stáhnout ppt "Sociální politika v mezinárodním kontextu"

Podobné prezentace


Reklamy Google