Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Proč Marx myslel, jak myslel Marek Matějka. Motto „Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.“ Artur Schopenhauer.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Proč Marx myslel, jak myslel Marek Matějka. Motto „Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.“ Artur Schopenhauer."— Transkript prezentace:

1 Proč Marx myslel, jak myslel Marek Matějka

2 Motto „Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.“ Artur Schopenhauer

3 Úvod Proč přednáška věnována Karlu Marxovi?  Protože se o něm hodně mluví a málo ví. Proč srovnání Marxe s Einsteinem?  Protože jejich osobnosti mají podobný základ a snažili se o podobné.

4 Metoda K analýze myšlení a následnému pochopení díla Karla Marxe je použita: metoda rozboru osobnosti  metoda rozboru osobnosti na základě původního Jungova pojetí psychologických typů, MBTI.  jež je běžně známa pod zkratkou MBTI. – Myers – Briggs Type Indicator MBTI – Myers – Briggs Type Indicator (indikátor osobnostních typů podle Myersové a Briggsové)

5 Metoda MBTI je ryze empirická metoda Typologie vychází z dichotomie:  myšlení a cítění  intuice a smyslů.

6 Pár slov ke Carlu Jungovi Carl Gustav Jung (*1875, †1961)  Oblasti zájmu - pojmy Nevědomí Psychická realita Fantasie Koexistence obrazu a instinktu Archetyp Komplex(y) Struktura psýchy Individuace Jedinec Religiózní funkce Aj.

7 Pár slov ke Carlu Jungovi Dílo (například): „Erinnerungen, Traume, Gedanken“ „Collected Works“ „On Synchronicity“

8 Pár slov ke Carlu Jungovi Doporučený odkaz:  Rudolf Starý, Jungova psychologie jako „srovnávací psychologie“, Kapitoly k filosofii člověka, ČVUT, Praha, 1996, str. 165 – 172  Rudolf Starý, Krize subjektu a světonázorové aspekty Jungovy psychologie, Kapitoly k filosofii člověka, ČVUT, Praha, 1996, str. 153 – 164

9 MBTI Tato typologie rozlišuje šestnáct základních osobnostních typů Jednotlivé osobnostní typy vykazují specifické charakteristiky Jedná se o ryze empirickou typologie Ročně ji absolvují cca 4 mil. probandů

10 MBTI V rámci jednotlivých parametrů a charakteristik se nám zobrazují:  základní lidské psychické funkce  základní typy zaměření. Základní funkce v lidské psychice definují tzv. „kognitivní styl.“

11 MBTI Do kognitivního stylu, respektive k základním psychickým funkcím řadíme:  vnímání (S a N)  zpracování (T a F).

12 MBTI Základní zaměření představují:  extraverzi a introverzi (E a I)  usuzování a vnímání (J a P).

13 MBTI I … INTROVERSION (introverze) E … EXTRAVERSION (extraverze) S … SENSING (smyslové vnímání) N … INTUITION (intuitivní vnímání) T … THINKING (myšlenkové zpracování) F … FEELING (citové zpracování) J … JUDGING (usuzování) P … PERCEIVING (vnímání).

14 MBTI ISTJISFJINFJINTJ (Marx, Einstein) ISTPISFPINFPINTP ESTPESFPENFPENTP (marmat) ESTJESFJENFJENTJ

15 MBTI

16 Temperamentové typy osobnosti na základě MBTI  DIONÝSOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: smysly + vnímání … SP  EPIMÉTHEOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: smysly + usuzování … SJ  PROMÉTHEOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: intuice + myšlení … NT  APOLLÓNSKÝ TEMPERAMENT intuice + cítění … NF

17 MBTI a Karel Marx Karel Marx byl s největší pravděpodobností typu INTJ tj.:  introvertní intuitivní usuzující typ s převahou myšlení Na jeho typové určení odkazuje životopis, údaje o něm od jeho vrstevníků a zejména jeho dílo

18 Charakteristika Marxe (MBTI) INTJ  Temperament NT – prométheovský  Popisná slova: nezávislí, logičtí, kritičtí, originální, pevní v názorech, vizionářští, nároční, privátní, myslící v souvislostech, autonomní, teoretičtí, uvažující systémově

19 Charakteristika Marxe (MBTI) „Tam, kde se INTP spokojí s vytvořením systému, INTJ budou organizovat politické strany a další účelová seskupení pro to, aby svým nápadům pomohli na svět. Jejich "šachový" přístup k realitě může způsobit, že je pro ně jenom jednou z forem laboratorní situace, a proto jí mohou ordinovat i krajně neprověřené recepty.“ Michal Čakrt

20 Charakteristika Marxe (MBTI) „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit." Karel Marx Výrok typický pro INTJ.

21 Filosofie Základní filosofické otázky  Platon: Pravda Dobro Krása  Kant: Co mohu vědět? (metafyzika) Co mám činit? (etika) V co smím doufat? (náboženství) Co je člověk? (antropologie)

22 Filosofie Antropologie Etika Estetika Metafyzika a ontologie Logika Nauka o poznání a teorie vědy Filosofie jazyka Filosofie dějin Filosofie náboženství Filosofie přírody Filosofie práva Společenská a politická filosofie

23 Karel Marx * , Trevír † , Londýn Otec: Heinrich Matka: Henriette Sourozenci: tři bratři, pět sester

24 Karel Marx Manželka: Jenny von Westphalen Děti: Jenny, Laura, Eleanor, Edgar Životní přítel: Friedrich Engels

25 Karel Marx Karel Heinrich byl nejbystřejším a nejoblíbenějším dítětem rodiny Marxových Vyrůstal tak trochu jako preferovaný „jedináček“ svého otce (advokát) Od dětství byl skvělým vypravěčem a autorem historek a pohádek

26 Karel Marx Jak Marxovo okolí charakterizovalo Karla coby dítě v popisných slovech: Bystrý, skvělý vypravěč, neuvěřitelný příběhotvůrce, abnormálně oddaný svému otci, senzitivní, jemný, abnormálně citlivý na jakoukoli nespravedlnost a bezpráví.

27 Karel Marx V roce 1830 vstoupil na gymnasium v Trevíru Citace z vysvědčení Karla Heinricha: „Jeho kompozice vynikají bohatstvím myšlenek a hlubším pochopením předmětu, při studiu klasických jazyků snadno a s jistotou vysvětluje staré texty, zvláště když obtížnost nespočívá tak ve zvláštnosti jazyka jako ve věci a myšlenkové souvislosti.“

28 Karel Marx Ředitelem gymnasia byl Johann Wyttenbach, velmi vzdělaný pedagog své doby (dějepis, filosofie) Ovlivnil mladého Marxe idejemi německého a francouzského osvícenství Wyttenbachovo krédo: Je zapotřebí vychovávat hochy „ve svaté víře v pokrok a zdokonalování.“

29 Karel Marx Marxova maturitní práce z roku 1835: „Úvahy mladého muže při volbě povolání“ Práce je orientována altruisticky (volba povolání má být předurčena snahou co nejvíce prospět lidstvu)

30 Karel Marx Citace z maturitní práce: „Jestliže tvoří jen pro sebe, může být slavným vědcem, velkým učencem, význačným básníkem, ale nikdy dokonalým, opravdu velkým člověkem.“ Zjevné ovlivnění osvícenstvím a odsouzení tehdejších pruských reakčních poměrů.

31 Karel Marx Citace hodnocení abiturientské (maturitní) práce: Chvalitebně „Práce působí příznivým dojmem, neboť je myšlenkově bohatá a dobře, plánovitě rozvržená. Jinak se pisatel i zde dopouští své obvyklé chyby, že přehnaně usiluje o neobvyklé, obrazné výrazy, proto na mnoha vyznačených místech chybí výkladu potřebná jasnost a určitost, často i správnost, a to jak v jednotlivých výrazech, tak i ve stavbě souvětí.“ Wyttenbach

32 Karel Marx Říjen 1835 – imatrikulace na univerzitě v Bonnu (studium práv) Po dvou semestrech odjíždí studovat do Berlína Léto 1836 – zásnuby s Jenny von W. (*1814) Otec Jenny, Ludwig von Westphalen přivedl Karla k učení Saint-Simonovu

33 Karel Marx Mladý Karel Marx a jeho vztah k Jenny: „Teď vše jsem rázem chápal, Můj zrak byl oslněn, V čem jsem jak ve tmě tápal, je jasné jako den. Co nedovedlo kouzlo, Čím duch jen ztrácel čas, To do srdce hned vklouzlo, Jak na mne pohlédlas.“

34 Karel Marx Sňatek s Jenny až po sedmi letech od zásnub, tedy v roce 1843 V roce 1842 zemřel otec Jenny (po smrti Karlova otce ho přichýlil jako syna) V roce 1838 zemřel Marxův otec

35 Karel Marx V Berlíně napsal tři sešity sonetů (většinou věnovaných Jenny) Sepsal dokonce:  veršovanou tragédii (Oulanem)  humoristický román. (Scorpion a Felix) Publikovány byly jen Divoké zpěvy (1841)

36 Karel Marx Ukázka z Divokých zpěvů: (Marx třiadvacetiletý) Co mou duši uchvátilo, Už mi nedá pokoje, Pohodu už vyhostilo, Já se vrhám do boje. Do díla se dejme s chutí, Nikdy pohov, nikdy klid, Jen ne mlčky, bez pohnutí Nic nedělat a nic chtít. Ne, já v plachém rozjímání Otrocky se neskloním, Vždyť pro naše touhy, přání Zbyl nám čin, a ten je vším.

37 Karel Marx Mladý Marx vyjadřoval odpor k abstraktním filosofiím (reakce na německé klasiky – Kant, Fichte, Hegel) „Kant a Fichte chtěli vesmír ztéci, Hledali v něm dálnou zem, Já se snažím chápat jádro věcí, V ulici, co našel jsem.“

38 Karel Marx Disertační práce z roku 1841: „Rozdíl mezi démokritovskou a epikúrovskou přírodní filosofií“ Tato práce navázala na jeho dřívější „Sešity k epikúrovské, stoické a skeptické filosofii“ z roku 1839 (vydáno po cca 90 letech)

39 Karel Marx Pro ekonomickou náročnost obhajoby disertační práce v Berlíně poslal Marx svou práci do Jeny, kde ji úspěšně obhájil a získal titul doktora filosofie.

40 Karel Marx Berlínská univerzita, hlavní místo studií Karla Marxe v druhé polovině třicátých let

41 Karel Marx Jena, město, kde Karel Marx obhájil svou disertaci v roce 1841

42 Karel Marx V roce 1841 vyšla práce Ludwiga Feurbacha „Podstata křesťanství“ Jednalo se de facto o snesení náboženství (boha) z nebes na zem („manifest ateismu“). Nepochybně toto dílo formovalo Marxův kritický vztah k náboženství a jeho ateismus.

43 Karel Marx Tvůrčí etapy:  Vybrané spisy, sv. 1 (1843 – 1849)  Vybrané spisy, sv. 2 (1850 – 1866)  Vybrané spisy, sv. 3 (1867 – 1875)  Vybrané spisy, sv. 4 (1875 – 1883) ____________________________po smrti (Engels)  Vybrané spisy, sv. 5 (1883 – 1895)

44 Karel Marx Poznámka historika filosofie: Za filosoficky nejhodnotnější lze považovat právě období raného Marxe, tj. mimo jiných i texty sdružené v prvním svazku Vybraných spisů, tj. produkci čtyřicátých let 19. století. Osobně kladně hodnotím Marxovu disertační práci a Ekonomicko-filosofické rukopisy.

45 Karel Marx Doporučené tituly:  Ke kritice Hegelovy filosofie práva  Ekonomicko-filosofické rukopisy  Teze o Feuerbachovi  Bída filosofie

46 Karel Marx 11. teze o Feuerbachovi „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit." Na dalším snímku faksimile této teze

47 Karel Marx

48 Několik ukázek z výroků Karla Marxe, které lze dobře číst (dešifrovat) prostřednictvím typizovaných projevů INTJ. Lidí typu INTJ se vyskytuje v celosvětové populaci (statistický předpoklad) maximálně 1%.

49 Karel Marx „Vůbec věta, že člověk je odcizen své rodové bytosti, znamená, že jeden člověk je odcizen druhému člověku tak, jako každý z nich je odcizen lidské podstatě.“ Karel Marx, Ekonomicko-filosofické rukopisy, Druhý rukopis, str. 57, Svoboda, Praha, 1978

50 Karel Marx „Odcizení se projevuje jak v tom, že můj životní prostředek je někoho jiného, že to, co je mým přáním, je nedostupným majetkem někoho jiného, tak v tom, že každá věc je sama něčím jiným, než je sama, že má činnost je něčím jiným a konečně v tom, a to platí i pro kapitalistu, že vůbec vládne nelidská moc.“ Karel Marx, Ekonomicko-filosofické rukopisy, Třetí rukopis, str. 97, Svoboda, Praha, 1978

51 Karel Marx „Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů.“ První slova Komunistického manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“ Poslední slova Komunistického manifestu

52 Karel Marx „Buržoazie strhla z rodinných vztahů jejich dojemně sentimentální závoj a převedla je na vztahy ryze peněžní.“ Karel Marx, Bedřich Engels, Manifest komunistické strany, str. 65, Svoboda, Praha, 1974

53 Karel Marx Karel Marx v roce 1861, tj. třiačtyřicetiletý

54 Karel Marx Karel Marx v roce 1867, tj. devětačtyřicetiletý

55 Karel Marx Karel Marx v roce 1882, tj. čtyřiašedesátiletý (rok před smrtí)

56 Albert Einstein * , Ulm † , Princeton Otec: Hermann Matka: Paulina Sourozenci: Maya (*1881)

57 Albert Einstein 1881 – narození sestry Maji 1889 – Luitpoldovo gymnasium Mnichov 1894 – vzdává se německé st. příslušnosti a odjíždí do Milána 1901 – získává občanství Zurichu 1902 – umírá otec 1903 – svatba s Milevou Maricovou 1904 – narození syna Hanse Alberta 1905 – disertace (Objev světelných kvant) 1908 – habilituje v Bernu 1910 – narození syna Eduarda 1911 – pobyt na německé universitě v Praze

58 Albert Einstein 1912 – zvolen za člena Pruské Akademie věd 1917 – první publikování O spec. a všeobecné teorii relativity 1920 – umírá matka 1921 – Nobelova cena za objev fotoelektrických článků (1905) 1931 – publikuje Jak vidím svět 1933 – zbaven německého občanství 1936 – smrt druhé ženy Elsy dopis Rooseveltovi o atomové bombě

59 Albert Einstein 1941 – získává americké občanství 1948 – smrt první ženy Milevy 1951 – smrt sestry Maji 1952 – odmítá nabídku na post prezidenta Izraele 1953 – poslední redakce všeobecné teorie relativity

60 Albert Einstein Rok 1905 je označován jako „zázračný rok“ (Annus mirabilis). Albert Einstein publikoval tři zásadní vědecké práce na téma:  fotoelektrický jev,  Brownův pohyb,  speciální teorie relativity ( ji publikoval Einstein v článku O elektrodynamice pohybujících se těles).

61 Události v Praze v roce 1905: – poslední jízda koňky přes Karlův most – zemská konference českých a německých soc. demokratů založena Ústřední jednota českých šachistů – lidí demonstrovalo na Havlíčkově nám. (dnes Senovážném) za volební reformu – stotisícová demonstrace za všeobecné volební právo Soc. demokracie uspořádala na Václavském nám. demonstraci za všeobecné volební právo – Gen. stávkou v Předlitavsku vyvrcholil boj o všeobecné volební právo (demonstrace lidí na Staroměstském nám.)

62 Události v české kultuře v roce 1905 Narodili se: Jan Werich Jiří Voskovec Bylo postaveno: Praha Hotel Evropa Hlahol Prostějov Národní dům Olomouc Vila Primavesi Kroměříž Psychiatrická léčebna

63 Albert Einstein Jak Einsteinovo okolí charakterizovalo Alberta coby dítě v popisných slovech: Tichý, mlčenlivý, samotářský, nezúčastňující se dětských her, nemající rád hluk, abnormálně citlivý na jakoukoli nespravedlnost.

64 Albert Einstein Albert se sestrou Majou (1885)

65 Albert Einstein Albert Einstein v roce 1914 (pětatřicetiletý)

66 Albert Einstein

67 Svět po Newtonovi: „Svět, jeho zákon v temnotu se nořil. A budiž Newton! Pánbůh světlo stvořil.“ Alexander Pope Svět po Einsteinovi: „ Nečekal ďábel dlouho na odplatu. A budiž Einstein! Už je zase tma tu.“

68 Albert Einstein Isaac Newton (1643 – 1727)  Autor: Matematika  Infinitezimální počet Fyzika  Pohybové zákony  Zákon setrvačnosti  Zákon síly  Zákon akce a reakce  Zákon gravitační  Korpuskulární teorie světla

69 Albert Einstein Alexander Pope (1688 – 1744)  Anglický básník  Překladatel Homéra  Nakladatel Shakespeara  Obdivovatel a propagátor racionalismu  Poznámka: TBC páteře, TV 137 cm

70 Albert Einstein Několik ukázek z výroků Alberta Einsteina „Nepokládám za spravedlivé, že jsou mezi lidmi sociální rozdíly, zdá se mi, že koneckonců mají svůj původ v násilí. A také mám za to, že pro kohokoliv, pro jeho tělo i ducha, je dobré, když žije skromně a nenáročně.“ Albert Einstein, Jak vidím svět, NLN, Praha, 1993, str. 5

71 Albert Einstein „Ptát se po smyslu nebo účelu vlastní existence, jakož i existence tvorstva vůbec, mi z objektivního hlediska vždycky připadalo nesmyslné. Na druhé straně každý člověk má jisté ideály, které mu jsou vodítkem, kdykoli se o cokoli snaží a o čemkoli si tvoří úsudek. Mé ideály, které mi vždycky svítily na cestu a znovu a znovu mě naplňovaly radostnou životní odvahou, to byla laskavost, krása a pravda.“ Albert Einstein, Jak vidím svět, NLN, Praha, 1993, str. 5-6

72 Albert Einstein „Jsem navýsost přesvědčen, že žádné bohatství světa nedokáže lidstvem pohnout vpřed, ani kdyby ho měl v rukou člověk sebevíc oddaný takovému cíli. Jen příklady velkých a ryzích osobností mohou ostatní dovést k ušlechtilým postojům i skutkům. Peníze přitahují jen prospěcháře a kohokoliv neodolatelně svádějí k jejich zneužívání. Umí si někdo představit Mojžíše, Ježíše nebo Gándího třímající měšec někoho takového jako je Carnegie?“ Albert Einstein, Jak vidím svět, NLN, Praha, 1993, str. 8

73 Albert Einstein „Skutečná hodnota je v prvé řadě určována tím, nakolik a v jakém smyslu se dokázal osvobodit od svého Já.“ Albert Einstein, Jak vidím svět, NLN, Praha, 1993, str. 8

74 Albert Einstein „Jak si mohou lidé sdělit vesmírnou religiozitu, když nemůžeme dospět k jakémukoli pojmu boha a k jakékoli teologii? Zdá se mi, že nejdůležitější funkcí jak umění, tak vědy je probouzet pocit této religiozity v každém, kdo je s to vnímat, a udržovat jej při životě.“ Albert Einstein, Jak vidím svět, NLN, Praha, 1993, str. 12

75 Albert Einstein „Vůbec se všude až moc vychovává, zvláště na amerických školách. Ona ale neexistuje žádná lepší výchova než být příkladem, a nejde-li to jinak, i odstrašujícím.“ Albert Einstein, Jak vidím svět, NLN, Praha, 1993, str. 17

76 Albert Einstein „Představme si dva fyziky, z nichž každý má laboratoř vybavenou všemi myslitelnými přístroji. Laboratoř jednoho z nich je pod širým nebem a druhého je ve vagónu vlaku, který uhání určitým směrem. Princip relativity tvrdí: když oba fyzikové použijí všechny přístroje ke studiu všech zákonů, které v přírodě existují – první fyzik v nepohyblivé laboratoři, druhý ve vagónu – zjistí, že zákony jsou stejné, pohybuje-li se vagón rovnoměrně. Řekneme-li tato tvrzení v abstraktnější formě, pak to vypadá takto: podle principu relativity přírodní zákony nezávisí na translačním pohybu inerciálních souřadných soustav.“ Albert Einstein

77 Komparace - koho uznávali společně - Marx:  Epikúros (341 – 270 z.l.)  Eukleides (3. st. z.l.)  Galilei ( )  Descartes (1596 – 1650)  Spinoza (1632 – 1677)  Newton (1643 – 1727) Einstein:  Epikúros (341 – 270 z.l.)  Eukleides (3. st. z.l.)  Galilei ( )  Descartes (1596 – 1650)  Spinoza (1632 – 1677)  Newton (1643 – 1727)

78 Komparace - koho uznávali - „Dostojevskij mi dává více, než kterýkoliv myslitel, více než Gauss.“ Einstein

79 Komparace - koho uznávali - Einstein si kladl otázku, zda: „…může racionalismus vědy racionalizovat bytí člověka a podřídit ho racionálním morálním ideálům?“ Podle Einsteina je kladná odpověď na tuto otázku obsažena v sociologické a ekonomické koncepci Marxově. Pokládá Marxe za racionálního filosofa společenských vztahů s morálním aspektem.

80 Komparace - koho/co neuznávali - Marx:  Prusko (reakčnost)  Totalitu  Sociální nespravedlnost  Fyzické násilí  Sociální rozdíly  Válku  Dogmatismus Einstein:  Prusko (reakčnost)  Totalitu / diktaturu  Jakoukoli nespravedlnost  Jakékoli násilí  Sociální rozdíly  Válku / armádu  Dogmatismus

81 Resumé Jaká témata spojují Marxe s Einsteinem?  Snesení filosofie (zájmu člověka v poznání) ze světa abstrakce do světa lidí, lidských a společenských vztahů  Abnormální smysl pro individuální i sociální spravedlnost  Odmítání fyzického násilí včetně válek  Obracení se ke stejným historickým autoritám, zejména starověkého Řecka  Akcentace morálky (etiky) ve vztazích mezi lidmi  Problém odcizení se

82 Resumé Jaká témata spojují naši žitou přítomnost s historickými tématy u Marxe a Einsteina?  Problém odcizení se  Sociální spravedlnost

83 Resumé Co chtěl přednášející svým vhledem do životů dvou významných osobností říci?

84 Resumé Prostě a jednoduše to, že osobnostní založení a prostředí výskytu jejich životů umožňují vznikat velkým myšlenkám, které byť mohou být v základu velmi ušlechtilé až altruistické, nemusejí se vždy realizovat tak, jak by si jejich původní autoři přáli, že i nejušlechtilejší ideje mohou být zneužity k prosazení zájmů určitých jednotlivců či skupin a že díky průběžnému vznikání nových jedinců určitého osobnostního typu již pravděpodobně i dnes mezi námi žijí noví Marxové a Einsteinové.

85 Prameny Michal Čakrt, Typologie pro manažery, Management Press, Praha, 1999 Lenka Adamová a kolektiv, Kapitoly k filosofii člověka, ČVUT, Praha, 1996 Albert Einstein, Jak vidím svět, Lidové noviny, Praha, 1993 P. N. Fedosejev a kolektiv, Karel Marx – životopis, Svoboda, Praha, 1981 Milan Nakonečný, Lidské emoce, Academia, Praha, 2000 Václav Příhoda, Ontogeneze lidské psychiky, SPN, Praha, 1974 Daniel Goleman, Emoční inteligence, Columbus, Praha, 1997 František Koukolík, Mozek a jeho duše, Makropulos, Praha, 1995 František Koukolík, Přednášky o třetí kultuře, FF UK, Praha, 2004 (CD) Karel Marx, Ekonomicko – filosofické rukopisy, Svoboda, Praha, 1978 Karel Marx – Bedřich Engels, Komunistický manifest, Svoboda, Praha, 1974

86 Prameny Karel Marx – Bedřich Engels, K filosofickým otázkám, Svoboda, Praha, 1974 Karel Marx, Rukopisy – Grundrisse, Svoboda, Praha, 1977 Karel Marx, Bedřich Engels, O židovské otázce, Svoboda, Praha, 1975 Karel Marx, Odcizení a emancipace člověka, Mladá fronta, Praha, 1967 B.G. Kuzněcov, Einstein – život, smrt, nesmrtelnost, SPN, Praha, 1984 Marek Matějka, K filosofii existence, Magnet-Press, Praha, 1995

87 Douška Proč se mezi lidem traduje, že pátek 13. musí být smolný den?

88 Douška Odpověď: Tato pověra se traduje od dob, kdy byl ukřižován Kristus, neboť byl ukřižován právě v pátek, ve 13. dni měsíce nisanu. Od té doby se mezi křesťany rozšířila pověra, že každý pátek třináctého musí být smolný a nešťastný, protože symbolizuje ukřižování Krista.

89 Douška Židovský rok  Má 354 dní  Den začíná a končí západem slunce  Měsíce mají 29 a 30 dní  Změna letopočtu nastává až s měsícem tišri  Stvoření světa – 3761 př.n.l.  Pro výpočet aktuálního roku musíme přičíst:  k našemu roku 3760 let (leden – srpen)  K našemu roku 3761 let (září – prosinec)

90 Douška - Názvy měsíců Nisan Ijar Sivan Tamuz Av Elul Tišri Chešvan Kislev Tevet Ševat Adar

91 Douška Aktuální rok je tak podle židovského kalendáře 5769 (bez záruky)


Stáhnout ppt "Proč Marx myslel, jak myslel Marek Matějka. Motto „Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.“ Artur Schopenhauer."

Podobné prezentace


Reklamy Google