Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ Mgr. Jitka Moskvová.   smrtí Caesara republika zachráněna nebyla   nastal boj mezi spiklenci a odpůrci   v čele spiklenců stanul.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ Mgr. Jitka Moskvová.   smrtí Caesara republika zachráněna nebyla   nastal boj mezi spiklenci a odpůrci   v čele spiklenců stanul."— Transkript prezentace:

1 ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ Mgr. Jitka Moskvová

2   smrtí Caesara republika zachráněna nebyla   nastal boj mezi spiklenci a odpůrci   v čele spiklenců stanul Caesarův spolukonzul Marcus Antonius  Caesarův adoptivní syn   Caesarovým vrahům byla senátem zaručena beztrestnost   Antonius se snažil o smířlivou politiku vůči senátu  nedařilo se např. Cicero psal filipiky proti Antoniovi

3   došlo k bitvě u Mutiny  Antonius utrpěl porážku   roku 43př.Kr. vznikl druhý triumvirát  Octavianus (Caesarův adoptivní syn) se spojil s Antoniem a Markem Aemiliem Lepidem proti senátu  byl legální   vydali zákon  dával jim mimořádné pravomoci na 5 let, aby učinili pořádek

4

5   opět zavedli proskripce  postiženým zabavili majetek a popravili je  obětí se stal i senátor Cicero   Caesarovi vrazi uprchli na východ  byli pronásledováni a roku 42př.Kr. poraženi v bitvě u Filippi   Brutus spáchal sebevraždu   mezi Octavianem a Antoniem panovalo soustavné nepřátelství   roku 40př.Kr. na schůzce v Brundisiu si rozdělili sféry vlivu

6   Antonius měl spravovat východní části provincií   Octavianus si upevnil pozice v Itálii a západní části říše   Lepidus dostal do správy Afriku  později byl Octavianem zbaven moci a zastával pouze funkci pontifika maxima   Antoniova politika na východě v Římě vzbuzovala silnou nevoli  v nečinnosti dlel v Egyptě po boku Kleopatry

7   Antonius začal vystupovat jako orientální vládce a oženil se s Kleopatrou  daroval Egyptu území, která patřila Římu   Octavianus vyhlásil Egyptu válku   roku 31př.Kr. svedli námořní bitvu u Actia  Antonius a Kleopatra prohráli a v Egyptě spáchali sebevraždu   rok poté byl Egypt připojen k Římu   Octavianus se tak stal pánem celé římské říše  definitivní konec republiky

8

9 ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ (27př.Kr.– 395 po Kr.) Rané císařství = PRINCIPÁT   JULSKO – CLAUDIJSKÁ DYNASTIE   DYNASTIE FLAVIOVCŮ   DYNASTIE „ADOPTIVNÍCH CÍSAŘŮ“ Pozdní císařství = DOMINÁT

10   Octavianus se v roce 27př.Kr. vzdal před zasedajícím senátem moci a oznámil úmysl vzdálit se do soukromí a vyhlásil obnovení republiky   byl však přemluven, aby zůstal v čele státu  převzal všechny důležité funkce   příjmení Augustus = vznešený  dědičná součást titulatury všech dalších panovníků   roku 2př.Kr. se stal nositelem čestného titulu „Pater patriae“ = Otec vlasti   už za života ho uctívali jako boha

11

12   Octavianus prováděl různé reformy:   zavedl kontroly příjmů z provincií   vojenská reforma   zavedl praetoriánskou gardu na ochranu císaře   zřídil oddíly vigilů  fungovali v Římě jako policie   hasičské jednotky   prefekt  v Římě velel vojákům a zastupoval císaře

13   v politice uplatňoval heslo „chléb a hry“   potlačil povstání v Hispánii  dobyl zbytek poloostrova   úspěšně bojoval v Galii a Panonii  nová provincie Panonia   evropskou severní hranici římské říše tvořil Dunaj

14   na našem území sídlili Markomani  ti v čele s Marobudem vytvořili svaz germánských kmenů ve středních Čechách   Římané vypravili proti Marobudovi vojenskou výpravu vedenou Tiberiem a jeho bratrem Drusem  útoku na Markomany zabránilo silné povstání v Panonii   roku 9 po Kr. svedli Římané bitvu v Teutoburském lese mezi Rýnem a Labem  utrpěli katastrofální porážku

15   Hlavní roli zde hráli Cheruskové, spolu se svým náčelníkem, Arminiem, který po nějakou dobu působil v římské armádě. Publius Quinctilius Varus (velitel legií) Arminiovi důvěřoval a na cestě do zimního ležení se od něj nechal se svými muži zavést do lesa, kde byli jeho nic netušící tři legie zmasakrováni, vojevůdce spáchal sebevraždu a Germáni obětovali zajaté Římany bohům.   tato bitva vedla ke stanovení hranice na řeky Rýn a Dunaj

16   za Augustovi vlády se započalo s budováním limes Romanus  systém pohraničních pevnůstek, příkopů a valů, které byly stavěny tam, kde nešlo využít přirozené překážky (např. řeky)   PRINCIPÁT  spojení absolutní moci jednoho člověka se zachováním republikánských úřadů   princeps senatus = první v senátu; princeps inter pares = první mezi rovnými

17   Octavianus neměl syna  nástupcem se stal Tiberius  k moci se dostává julsko- claudijská dynastie TIBERIUS (14 – 37)   voják, šetřil  zavedl daň z luxusu   bál se o svůj život  zákon o urážce majestátu   umírá opuštěn na ostrově Capri CALIGULA (37 – 41)   synovec Tiberia   vedl okázalý a zhýralý život

18   trpěl duševní chorobou  nechal vraždit lidi   byl zabit praetoriány  dosadili na trůn Claudia CLAUDIUS (41 – 54)   strýc Caliguly, žil v ústraní a věnoval se psaní historie   výborný císař  navázal na Augustovu politiku   rozšířil území  provincie Judea a Britania   zavraždila ho jeho žena Agrippina

19 NERO (54 – 68)   16-ti letý adoptivní syn Claudiův   prvních 5 let vládl dobře  učitel Seneca   roku 59 nechal vyvraždit celou svoji rodinu  stává se z něho tyran   po odhalení Pisonova povstání roku 65 byli donuceni k sebevraždě i Seneca a básník Petronius   postavili se proti němu i praetoriáni  císař se pokusil o útěk a spáchal sebevraždu

20   NÁSLEDUJE ROK BOJŮ O TRŮN FLAVIUS VESPASIANUS (69 – 79)   první císař dynastie FLAVIOVCŮ   velitel legií v Judei   podle římských dějepisců dobrý císař   roku 70 vypuklo povstání židů v Judei  potlačeno synem Titem  dobyl Jeruzalém a zbořil Šalamounův chrám   řadí se k šetrným císařům   v Římě vzniklo Colosseum

21 TITUS FLAVIUS (79 – 81)   podle římských dějepisců dobrý císař   jeho vládu doprovázely tři velké katastrofy   první byl výbuch Vesuvu a zaplavení měst Pompeje, Herculaneum a Stabie lávou   druhou byl třídenní požár Říma   třetí byla epidemie moru DOMICIANUS (81 – 96)   je označován za tyrana   požadoval božské pocty

22   v Římě vystavěl Titův oblouk   nespolupracoval se senátem  podřídil si ho   jeho vraždou končí éra vlády Flaviovců NERVA (96 – 98)   zvolen senátem   adoptoval svého nástupce a vzdal se vlády  následuje éra ADOPTIVNÍCH CÍSAŘŮ TRAJÁN (98 – 117)   jeden z nejslavnějších císařů Říma

23   byl z Hispánie  první císař, který nepocházel z Itálie   zřídil nové provincie  za jeho vlády dosáhlo římské impérium největšího územního rozsahu   schopný vojevůdce a administrátor  dokázal na důležité posty dosazovat schopné lidi   vystavěl v Římě Trajánův sloup, v jehož podstavci byl později pohřben

24 HADRIÁN (117 – 138)   mírová politika  neváhal opustit území, která byla velkou zátěží pro římskou pokladnu   roku 132 – 135 došlo k povstání Židů  vedl je Bar Kochba  byl zabit a židé už nesměli do Jeruzaléma  židovským centrem se stala Galilea a došlo k rozptýlení Židů po světě  DIASPORA   v Británii vznikl Hadrianův val proti keltským nájezdníkům ze severu

25 ANTONIUS PIUS (138 – 161)   mírový císař  vyhýbal se válkám   na jihu Skotska byl postaven Antoniův val MARCUS AURELIUS (161 – 180)   nazýván filozofem na trůně   jeho osobním lékařem byl sám slavný Galenos   tři Markomanské války  nápis na Trenčínské skále   zemřel na mor v římském vojenském táboře ve Vídni (Vindobonně)

26 COMODUS (180 – 192)   tyran  liboval si v násilí a zavedl teror   považoval se za vtěleného Hercula a žil i vystupoval s gladiátory   byl zavražděn   NÁSLEDUJE ROK BOJŮ O TRŮN SEPTIMUS SEVERUS (193 – 211)   díky nedostatku římských rekrutů dochází k barbarizaci armády  do vojska i politiky neřímané

27 ANTONIUS CARACALLA (211 – 217)   roku 212 dal všem obyvatelům římského impéria římské občanství   byl dalším z tyranských a vraždících císařů   nedostatek otroků se projevoval zejména v zemědělství a v řemesle  byl zaveden KOLONÁT   Kolóni byli drobní rolníci, bezzemci a propuštěnci, kteří dostávali do nájmu půdu  platili nájemné a museli odpracovat určitý počet hodin u majitele půdy

28 DIOCLETIANUS (284 – 305)   schopný panovník   DOMINÁT  absolutní samovláda dominus = pán   území rozdělil pro lepší správu na části   Řím přestal být hlavním městem říše   pronásledoval křesťany   z kolónů se postupně stávají nevolníci

29 CONSTANTINUS (305 – 337)   na místě bývalé řecké osady Byzantion založil nové hlavní město Konstantinopolis   roku 313 vydal Edikt milánský  zrovnoprávnil křesťanství s ostatními náboženstvími   roku 325 svolal do Nikaie první koncil  přijato základní církevní dogma a tzv. Nicejské vyznání víry

30 POSLEDNÍ STALETÍ ŘÍMSKÉ ŘÍŠE:   roku 375 vpadli do Evropy Hunové  začalo stěhování národů   roku 378 svedli Římané s Vizigóty bitvu u Hadrianopole  Římané prohráli   roku 394 císař Theodosius definitivně zlomil moc vyznavačů pohanství   v témže roce byly zrušeny olympijské hry   roku 395 Theodosius rozdělil současný římský svět na Západořímskou říši a Východořímskou říši

31   roku 410 vyplenili Řím Vizigóti  vládce Alarich   roku 451 vstoupili do Říma Hunové  Attila “bič boží“ byl poražen v bitvě na Katalaunských polích vojevůdcem Flaviem Aëtiem   roku 455 prošli Římem Vandalové  zanechali za sebou spoušť   roku 476 byl poslední západořímský císař Romulus Augustulus svržen germánským vůdcem Odoakarem  tím zaniká Západořímská říše

32


Stáhnout ppt "ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ Mgr. Jitka Moskvová.   smrtí Caesara republika zachráněna nebyla   nastal boj mezi spiklenci a odpůrci   v čele spiklenců stanul."

Podobné prezentace


Reklamy Google