Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Česko 1990 a 2011 v pár číslech. Ahoj Hani, pro lepší představu jak se Česká republika vyvíjela od roku 1989, jsem pro vybral některé údaje Českého statistického.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Česko 1990 a 2011 v pár číslech. Ahoj Hani, pro lepší představu jak se Česká republika vyvíjela od roku 1989, jsem pro vybral některé údaje Českého statistického."— Transkript prezentace:

1 Česko 1990 a 2011 v pár číslech

2 Ahoj Hani, pro lepší představu jak se Česká republika vyvíjela od roku 1989, jsem pro vybral některé údaje Českého statistického úřadu, který sleduje vývoj ekonomiky, spotřeby, populace, kultury apod. Desítky let. Porovnávám většinou průměry let 1989, 1990 a 1991 (zde píšu rok 1990) a průměry let 2010 až 2012 (píšu rok 2011). Jde o to, že někde je v roce 1989 nebo 2012 „ulítlá“ hodnota, která neodpovídá trendu tohoto období a celkové srovnání by to zkreslovalo. Z těch čísel si lze částečně udělat představu jaký byl rozdíl mezi socialistickým a dnešním Českem z pohledu některých čísel a jejich interpretace. Mně z toho celkově vyplývá, že se máme v rámci možností dobře. Nepřekvapili jsme svět hospodářským zázrakem, ale v EU ani ve světě hospodářsky ostudu neděláme, a za 20 let jsme se ve většině ukazatelů kvality života dostali podstatně výše než ve srovnání s 80. léty.

3 Demografie 1/2 Celkový počet obyvatel v milionech*10,310,5 Podíl obyvatel podle věku v % 0 – 14 let21%15% 15 – 64 let66,5%69% 65 a více let 12,5%16% Průměrný věk muži (let)34,539,6 Průměrný věk ženy (let)3842,5 Naděje na dožití u lidí, kteří dosáhli 60 let muži7579 ženy7983 Kojenecká úmrtnost v %1%0,27% Novorozenecká úmrtnost v %0,7%0,17% Počet zemřelých na rakovinu v tis.**28,227,8 Počet zemřelých na nemoci srdce v tis.70,653,1 Dopravní nehody – počet zemřelých v tis.1,50, *Od roku 1989 do 2012 se do Česka přistěholalo 746 tis. lidí a vystěhovalo 310 tisíc. řírůstek obyvatel přistěhováním je tedy 436 tis.. Ale obyvatel přibylo jen ca 200 tis. to znamená, že celkově jsme vymírali, neboť se rodilo méně dětí až 2005 ubylo vymřením asi 200 tis. lidí, ale od roku 2006 mírně přirůstáme a dětí je trochu víc než zemřelých. Evropa celkově populačně neklesá, ale jednotlivé zěmě, třeba Německo ano; nejvíce roste indie, Čína, USA **Ve vyšším věku automaticky rakoviny přibývá, takže výsledky léčení jsou lepší než vyplývá z těchto čísel

4 Demografie 2/2 Průměrný věk svobodné nevěsty2229,5 Průměrný věk svobodného ženicha24,432,2 Průměrný věk matky při narození 1. dítěte (let)22,527,8 Počet živě narozených dětí v tis.129,4111,5 Úhrnná plodnost*1,821,46 Z toho mimomanželských dětí v %9%42% Počet rozvodů na 1000 obyvatel3,02,7 Úhrnná rozvodovost**37%47% Rozvodovost – rozvody / nové sňatky***-60 Podíl rozvedených manželství s nezletilými dětmi72%57% Podíl rozvodů dle délky trvání manželství let57,2%39,4% let30,1%31,7% 20 a více let12,7%28,9% *Úhrnná plodnost je počet narozených dětí na jednu ženu v produktivním věku; kolem roku 2000 jsme se v tomto ukazateli pohybovali na několika posledních příčkách na světě (1,15) nyní je trend mírně rostoucí **Úhrnná rozvodovost v % je ukazatel používanýmve statistikách EU a počítá se složitějším způsoben vždy poměrem zaniklých manželství v určitém roce k celkovémeu počtu sňatků v době vzniku daného manželství ***Tento ukazatel poměřuje počet rozvodů v aktuálním roce na 100 sňatků v aktuálním roce

5 Demografie - poznámky autora -kojenecká a novorozenecká úmrtnost se snížila čtyřnásobně -počet úmrtí na rakovinu neklesá i přes rostoucí úspěšnost léčby  (úspěšnost stále nízká, slabá prevence, nárůst počtu případů rakoviny s věkem i dalšími nespecifikovanými faktory) -podíl narozených mimomanželských dětí v České republice dramaticky rostl a stále roste; nyní jsme nad průměrem EU; z evroských zemí je na tom nejlépe Itálie, Řecko, Polsko a Švýcarsko (pod 20%), nejhůře pak Island – světový rekordman – 65%, nad 50% například i Švédsko, Norsko, Dánsko, Francie; z mého pohledu neúplná rodina negativně ovlivňuje vývoj dítěte; co se týče partnerských svazků bez uzavření manželství, zde nesouhlasím s tím, že je to každého věc, a že je to v pořádku – je to jasná známka poklesu odpovědnosti, nechuti se pro nic a pro nikoho obětovat, sobeckosti a neúcty k rodině; to nemá s demokracií nic společného, protože svoboda bez odpovědnosti je zlo, které podkopává demokracii -uhrnná plodnost (počet dětí na ženu v produktivním věku) je ukazatel silně ovlivňující přírůstek či úbytek obyvatelstva; Česká republika se sice „odpíchla ode dna“, ale k požadované hodnotě 2,0 má velmi daleko; pro srovnání: v Africe se pohybuje hodnota mezi , Jižní Amerika a arabské státy ; USA 2,1, z EU – Irsko a Francie 1,85, přes 1,5 jsou například Norsko, Švédsko, Dánsko, Velká Británie; pod 1,5 jsou spolu s námi například Německo, Rakousko, Španělsko, Polsko, Rumunsko -rozpad manželsví s trváním 20 a více let se výrazně zvýšil; to je další doklad sobeckosti a bezohlednosti zvláště dnešních movitějších mužů, kteří „mají na to“ založit si novou rodinu; navíc v dnešní České republice je to velmi snadné, protože naše společnost je v těchto otázkách velmi svobodomyslná a slovo morální je v této souvislosti pokládáno za zastaralé a nikdo se již nezamýšlí nad tím, že kdysi mělo možná nějaký smysl

6 Výživa a stravovací návyky 1/4 Roční spotřeba na obyvatele v kg Chléba5741,5 Bílé pečivo*3555 Rýže4,15,0 Těstoviny3,47,0 Brambory8269 Fazole, čočka, hrách3,15,0 Maso celkem9478 Věpřové maso4942 Hovězí maso**279 Drůběž1325 Králík3,51,8 Ryby***5,15,6 Vejce *Pokles spotřeby chleba a nárůst bílého pečiva a pečiva celkem dle některých odborníků podporuje cukrovku a rakovinu **Tento výrazný pokles spotřeby hovězího masa ve prospěch kuřecího dle mého osobního názoru není dobrý z mnoha důvodů od drastického snížení hovězího dobytka tím i kvality a úrodnosti půdy po vysokou konzumaci údajně „nejzdravějšího“ kuřecího masa (nadopovaného růstovými hormony); myslím, že za tímto vývojem stojí primitivní dietologie, cena a neochota dnešních rodin věnovat čas přípravě kvalitní ho jídla (kuře upeče i šimpanz, ale dobrou omáčku už umí jen babička) ***Bohužel přes kvalitativně výrazně lepší nabídku neumíme jíst ryby a to je velká chyba! Kuřecí to nenahradí.

7 Výživa a stravovací návyky 2/4 Roční spotřeba na obyvatele v kg Mléčné výrobky celkem Z toho: Mléko celkem Tavené sýry2,52,1 Tvrdé sýry*4,911 Tuky Máslo8,15,0 Sádlo7,14,7 Rostlinné tuky a oleje**13,116,3 Cukr***42,036,4 Čokoláda a čokoládové cukrovinky3,76,4 Cukrářské výrobky5,06,8 Včelí med0,40, *Zvýšení konzumace tvrdých a úbytek tavených sýrů lze zřej mě vnímat jako pozitivná; celkový objem mléčných výrobků se příliš nezměnil, výrazný je ústup od mléka (zdá se to logické, 1989 byla nabídky mléčných výrobků velmi omezená) **Spotřeba tuků a olejů mírně poklesla, hlavně na úkor tuků živočišných ***Celkový objem konzumovaného cukru zůstal stejný, pouze jsme nahradili čistý cukr různými cukrovinkami, takže při nižším pohybu je nárůst obezity logický; pozitivní je zvýšení spotřeby medu

8 Výživa a stravovací návyky 3/4 Roční spotřeba na obyvatele v kg Ovoce celkem*65,079,3 Ovoce mírného pásma48,345,6 Jižní ovoce16,533,8 Z toho: Jablka20,020,0 Hrušky2,02,7 Švestky1,44,3 Broskve1,64,2 Jahody1,22,7 Vinné hrozny0,83,7 Pomeranče a madarinky7,012,4 Banány3,211,0 Ostatní jižní ovoce (kiwi, ananas...)0,36, *Celkové zvýšení konzumace ovoce je určitě pozitivní, i když to zvyšuje už tak vysoký příjem energie,a je umožněno mnohem větší a kvalitnější nabídkou zvlášť u jižního ovoce; otázkou je přesnost a úplnost celkových údajů za rok 1989 a 1990 kdy velká většina ovoce rostla v zahradách a v obchodě se kupovalo relativně málo

9 Výživa a stravovací návyky 4/4 Roční spotřeba na obyvatele v kg Zelenina celkem*70,081,0 Okurky salátové3,17,1 Rajčata4,711,1 Paprika1,45,4 Kapusta1,60,4 Květák5,02,7 Petržel1,30,7 Melouny2,97,4 Nealkoholické nápoje celkem (l)** Minerální a sodové vody26102 Limonády46106 Ostatní nealkoholické nápoje *Celkové zvýšení konzumace zeleniny určitě přispívá ke zdravější výživě. Bohužel přes různé studie se to nijak zvlášť neprojevuje například jako prevence vzniku rakoviny tlustého střeva. Zřejmě zde působí opačné negativní faktory, nehledě k tomu, že rakovinou ohrožená starší generace má k zelenině vztah většinou setrvale vlažný. Zdá se, že v české populaci je rakovina tlustého střeva podpořena geneticky, souvisí dále s tučnou stravou, obezitou a malou tělesnou aktivitou. **Nárůst spotřeby nealkoholických nápojů na úkor „vody z kohoutku“ je obrovský a bohužel znamená další nárůst přebytečných cukrůa energie, která se většinou nespálí 

10 Alkohol a cigarety Roční spotřeba alkoholu na obyvatele v litrech Alkohol celkem172,6171,6 Čistý alkohol celkem*8,79,8 Lihoviny7,26,9 Víno14,419,6 Pivo celkem Pivo v hodnotě čistého lihu**4,24,9 Cigarety kusů na osobu *Celkové zvýšení konzumace alkoholu o asi 12% nás v současné době řadí asi na 4. místo na světě, dle různých statistik však se však naše umístění značně liší. Každopádně jsme také asi 12. na světě ve spotřebě cidaret, 6. v konzumaci drog, takže celkově jsme ve světové špičce co se týče ničení si vlastního zdraví a zde nás zelenina nezachrání... **U piva jsme v konzumaci světová špička, většinou na medailové místo; ve srovnání s rokem 1989 sice vypijeme asi o 6 litrů na hlavu méně, ale pijí se silnější piva, takže v čistém alkoholu vypijeme piva o 0,7 litru více, což předstvuje nárůst „opilství z piva“ o 17%; zbytek nárůstu spotřeby v čistém alkoholu o 1,1 l na osobu a rok představuje zvýšená konzumace vína za 14,4 na bezmála 20 litrů

11 Výdaje na spotřebu domácnosti, rozvoj využívání PC a internetu Podíly jednotlivých výdajů na domácnost v % Potraviny a nealkoholické nápoje27,715,2 Alkohol6,34,5 Cigarety + tabák2,74,3 Oděvy a obuv7,13,2 Bydlení,voda a energie celkem16,228,0 Z toho: Nájemné10,617,2 Energie4,58,8 Bytové vybavení a zařízení6,75,5 Zdraví0,32,3 Doprava11,79,2 Pošta, telefon1,63,2 Rekreace kultura a sport8,69,7 Starvovací a ubytovací služby5,35, Počet domácností s počítačem celkem v %2,663,8 Počet domácností s s dětmi (PC)4,387,6 Počet domácností s s dětmi + připojení k internetu-84,

12 Výdaje na spotřebu domácnosti - poznámky autora -výrazný pokles výdajů na potraviny při vysokém růstu kvality – nabídka potravin v roce 1989 byla velmi omezená; přesto byly potraviny relativně drahé; fronty, stísněné podmínky, omezená pracovní doba, to už si spousta lidí nepamatuje -výdaje za alkohol – pokles, i když se víc pije; zde se bohužel nabídka kvalitního alkoholu zvýšila a ceny zůstaly relativně nízké, zvlášť u piva -cigarety nárůst výdajů = vyskoký růst cen, ale přesto v EU jsou cigarety výrazně dražší -oděvy a boty – relativně levné a asi 100x větší nabídka -bydlení, voda a energie celkem; výrazné zdražení, ale je si třeba uvědomit, že v EU jsou tyto ceny ještě vyšší a hlavně: před rokem 1990 se téměř neinvestovalo do údržby budov (zde zůstal dluh více než 2000 liliard korun, tedy několik rozpočtů ČR), neinvestovalo se do odsíření elektráren a snížení emisí, které byly v SO2 10x vyšší než dnes, do čističek a kanalizací apod.; tyto socialistické dluhy dodnes splácíme -rekreace, kultura, sport; zde máme výrazně jiné možnosti než v roce 1989, následoval raketový růst počtu například zahraničních rekreací a většina z nás si je může dovolit a rozpočet to nezruinuje; například naše mzdy už umožňují zajít v zahraničí do restaurace, to bylo v roce 1989 finančně nemyslitelné -o počítačích a elektronice nemá smysl vůbec mluvit; ale co je dnes například výrazně lacinější, o kvalitě nemluvě, jsou automobily; Škoda Favorit stál v roce Kč a průměrná hrubá mzda byla 3,5 tis. Kč, tedy 25 hrubých mezd na nejlacinější vůz; dnešní Fabii pořídíte za 220 tis. Kč, což je asi 9 průměrných výplat (dnes ca Kč)

13 Emise základních znečišťujících látek Velké zdroje znečištění (elektrárny, podniky) tuhé látky (tis.t/rok)3628 SO2 (tis.t/rok) NOx (tis.t/rok) CO (tis.t/rok) Celkové znečištění (včetně dopravních prostředků) tuhé látky (tis.t/rok) 6057 SO2 (tis.t/rok) NOx (tis.t/rok) CO (tis.t/rok) * Statistika pro devadesátá léta neexistuje, nicméně byly by to hodnoty velkých zdrojů znečištění + malé zdroje; hrubým odhaden klesly emise tuhých látek a SO2 zhruba na destetinu, Nox na třetinu a CO zůstal zhruba na stejné úrovni; problém s emisemi Nox a CO je problém vozového parku ČR, který je v porovnání například s Německem velmi zastaralý; a vozy bez katalyzátoru, které v ČR najedou asi 1/3 všech kilometrů zapříčiní 80% znečištění! Zde by pomohlo větší zdanění vozů bez katalyzátoru nebo zákaz dovozu vozů například starších 5 let; pro srovnání: ve vyspělých státech Evropy se ročně obnoví ca 8% vozového parku a průměrný věk osobního vozu je 7 let. V ČR obnovujeme 3% vozověho parku a průměrný vůz je starý 14 let! 2000*

14 Dopravní výkony a dopravní nehodovost (1/2) Vozový park v ČR (tis.) Jednostopá vozidla (motoykly) Osobní automobily Nákladní automobily Autobusy1920 Dopravní výkony v miliardách ujetých km Osobní doprava26,837,2 Nákladní doprava6,712,8 Celkem33,550,0 Osobní doprava - podíl na přepravních výkonech v % Silniční doprava84,382,1 Železniční doprava12,46,5 Letecká doprava3,311,4 Vodní doprava0,010,

15 Dopravní výkony a dopravní nehodovost (2/2) Vývoj nehodovosti Počet nehod celkem v tis.9475* Počet usmrcených osob Počet usmrcených osob na 1 miliardu km4613 Počet usmrcených osob na 1000 reg. vozidel**0,540,17 Počet usmrcených osob na na 1 milion obyvatel***12977 *Pokles počtu nehod je relativní, neboť došlo ke změně hlášení dopravní nehody, kdy není nutné k nehodě volat policii pokud škoda na vozidlech nepřesáhla 100 tis. Kč **Pro zajímavost pokud bychom porovnali situaci s rokem 1961, kdy bylo v ČR registrováno vozidel, zde by počet usmrcených osob na 1000 registrovaných vozidel činil 6,56!!! Opačně pokud bychom dnes provozovali 6 milionu registrovaných vozidel v kvalitě roku 1961 a se stejnou kvalitou vozovek, roční úmrtnost by mohla dosáhnout bizardních osob! Takto se zlepšily technické a bezpočnostní parametry vozů a silnic za posledních 50 let. ***Přes výše uvedený pozitivní trend v EU zaostáváme a jsme nad průměrem EU, který činí asi 60 usmrcených na 1 milon obyvatel; za námi jsou státy jako Polsko, Romunsko a Portugalsko, nejmenší nehodovost je ve Švédsku; co se týče úmrtnosti tak v Česku je hlavní problém v zastaralosti vozového parku a v řidičské disciplině a dodržování předpisů

16 Podíl odvětví národního hospodářství na hrubé přidané hodnotě Podíl odvětví dle hrubé přidané hodnoty v %* Zemědělství, lesnictví a rybářství8,32,3 Těžba a dobývání3,81,3 Zpracovatelský průmysl31,124,0 Stavebnictví**8,56,8 Výroba a rozvod energií a vody3,35,2 Obchod a údržba motorových vozidel12,111,2 Doprava a skladování5,26,2 Ubytování a pohostinství1,71,9 Informační a komunikační činnost1,15,0 Peněžnictví a pojišťovnictví2,04,9 Nemovitosti5,96,8 Vědecké a technické činnosti2,15,0 Veřejná správa obrana a sociální zabezpečení5,96,6 Zdravotní a sociální péče2,74,4 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti0,81,2 *Hrubá přidaná hodnota = ceny produktů a služeb – spotřebované produkty a služby **Podíl takzvané primární sféry výrobní poklesl za 20 let z 51,7% na 34,4%, což neznamená, absolutní pokles, jen jiná odvětví rostla rychleji, např. informatika, věda, technika z 3,3 na 10%

17 Vývoj národního hospodářství – hlavní ukazatele (1/3) -HDP je celkový výkon ekonomiky (hrubý domací produkt) a graf zachycuje vývoj v % (ve stálých cenách, inflace je odečtena) -celkový vývoj ekonomiky v České republice probíhal od roku 1990 celkem úspěšně, průměrné dlohodobé tempo růstu by mělo být 2% a ČR dosáhla v tomto období asi 2,2%; při tom je třeba vzít v úvahu, že podmínky nebyly příznivé – během 20 let bylo třeba změnit strukturu odvětví a vývozu (z 90% vývozu na východ na 90% na západ, kde zuřila větší konkurence); dále docházelo k celkem živelnému přechodu majetku státu do soukromých rukou a mnoho velkých firem zaniklo; za těchto podmínek lze ekonomický vývoj hodnotit jako dobrý; další příklad – do východního Německa napumpovalo západní Německo víc peněz, než byly naše státní rozpočty za 20 uplynulých let, a přitom se zde zázrak nekonal a mnoho východních Němců je stále nespokojených...

18 Vývoj národního hospodářství – hlavní ukazatele (2/3) HDP celkem v miliardách Kč (běžné ceny) HDP na obyvatele v tis.Kč (běžné ceny)61364 HDP na obyvatele vůči průměru EU v %*73,180,3 Nezaměstnanost**2,459,18 Průměrná mzda 1993 a 2012 v Kč5.800 Kč Kč *Srovnání je s rokem 1995, starší údaje nejsou **Od roku 1997 se nezaměstnanost pohybuje mezi 5-10%, průměr EU je asi 11% a země s nejvyšší nezaměstnaností jsou Řecko, Španělsko (27 a 26%), Slovensko 14%, nejlépe Rakousko a Německo 5%; USA 7% ***

19 Vývoj národního hospodářství – hlavní ukazatele (3/3) Komentář k předcházející mu snímku (***): -Inflace v OECD se pohybuje kolem 2% v průměru, což je běžná míra, kterou lze označit za „zdravou“ (v Česku byla v 2013 – 1,4%), celkově mzdy 1993 – 2012 vyrostly 4,3 krát a ceny 2,3 krát, tedy reálná mzda a tím životní úroveň se zvýšila -rozdíl mezi příjmem 20% nejchudších a 20% nejbohatších rodin lze v České republice vyjádřit indexem 3,6; nižší rozdíly mezi 20% nejchudších a nejbohatších rodin má ve světě pouze Slovinsko a Dánsko (3,4 a 3,5); ale například rozdíl příjmů rodin nejbohatších a nejchudších jsou v Mexiku 13x, v Rusku 9x, Turecku 8x a USA 7x... -ze sledovaných 134 světa jsou nejnižší mzdové rozdíly celkem ve Švédsku, Norsku, Lucembursku, Česku, Slovensku, Maltě a Rakousku, nejvyšší průměrná mzda je ve Švýcarsku, Norsku, Austrálii, Dánsku a Lucembursku. Největší boháči jsou však Američané. Průměrný příjem 20% nejbohatších domácností v USA je výrazně vyšší než v ostatních zemích -v porovnání s ostatními zeměmi je situace 20% nejchudších rodin v zemích OECD dobrá a to i v Česku, viz. tabulka -(OECD organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a je zde 30 vyspělých zemí, ČR bylo přijato 1995)

20 Životní úroveň v České republice (1/3) % podíl osob žijících pod hranicích životního minima v %* Česká republika10,49,8 Holandsko10,711,0 Rakousko12,312,6 Německo12,215,8 Švédsko9,514,0 Slovensko13,313,0 Velká Británie19,016,2 Polsko20,517,7 Estonsko18,317,5 Španělsko19,721,8 Řecko19,621,4 Rumunsko-22,2 Bulharsko14,022,3 *Zdroj EUROSTAT - statistický úřad Evropské unie (od roku 1959), Česko je v tomto ukazateli nejlepší v Evropě v roce 2011, ČSU v roce 2013 hlásí předběžně 8,5%; klíčem k dosažení těchto hodnot je poměr příjmů k nákladům; například nejchudší domácnosti ve Velké Británii mají o 15% vyšší příjmy, ale výdaje na bydlení jsou v Británii výrazně vyšší

21 Životní úroveň v České republice (2/3) Porovnání celkové životní úrovně v rámci Evropy Česká republika má jedny z nejnižších rozdílů mezi příjmy chudých a bohatých a je špičkou v ukazateli podíl obyvatelstva pod hranicíc chudoby. I v porovnání s nejvyspělejšími státy. Celkové výsledky všech příjmových skupin již tak vynikající nejsou. Za loňský rok byla Česká republika na 79 procentech průměru Evropské unie, ovšem když se bude srovnávat pouze se „starými“ zeměmi EU, činí to 72,5 procenta. Na žebříčku měřeném paritou kupní síly (reálné porovnání životních nákladů) skončilo Česko na 20. místě evropských zemí, v EU to je 17. pozice. Stále jsme však na tom z okolních zemí střední Evropy nejlépe, kromě Rakouska. To se pohybuje na 131 procentech. Zde je třeba vzít v úvahu, že například Rakousko nezažilo socialistickou deformaci ekonomiky a budovalo svoji životní úroveň nepřetržitě od roku 1945 a obdrželo na začátku finační injekci od USA tak jako dalších 16 států v rámci tzv. Marshallova plánu (to stálo USA v dnešních cenách asi 130 miliard dolarů); navíc bez této pomoci by se blok socialistických států pravděpodobně rozšířil o Itálii, Francii, Rakousko a možná další země; proto také Stalin ČR účast v tomto plánu zakázal a bránil jeho přijetí (a s ním i komunisté v některých zemích); ti dokonce blokovali dodávky potravin a zboží z USA; např. do hladovějícího západního Berlína USA musely celý rok veškerou pomoc dopravovat letecky (v Evropě byl hlad a desítky mil. lidí bez práce a to chtěl Stalin využít ve svůj prospěch a rozšíření říše).

22 Životní úroveň v České republice (3/3) Zkrátka po válce začal ostrý celosvětový boj o svobodu a demokracii a bez politiky USA (které například bojovaly proti komunismu neúspěšně ve Vietnamu a zemřely zde desetitisíce 20-letých kluků) bychom s největší pravděpodobností dnes žili v režimu podobnému tomu v Severní Koreji a sovětský systém by byl rozlezlý po celém světě. Na závěr pár dalších údajů pro porovnání: Bydlení Obytná plocha (byt nebo dům) na osobu (m 2 )16,632,5 Obytná plocha na 1 byt (m 2 )35,365,3 Počet obytných místností na 1 byt2,73,4 Kultura* Počet divadelních souborů87159 Registrovaní čtenáři (chodících do knohoven v tis.) Počet výpůjček knih v milonech5868 Počet památkových objektů Počet návštěvníků památkových objektů (v mil.)612 *Zdá se, že přes internetové šílenství kulturně neupadáme


Stáhnout ppt "Česko 1990 a 2011 v pár číslech. Ahoj Hani, pro lepší představu jak se Česká republika vyvíjela od roku 1989, jsem pro vybral některé údaje Českého statistického."

Podobné prezentace


Reklamy Google