Krize a konkurenceschopnost

Prezentace na téma: "Krize a konkurenceschopnost"— Transkript prezentace:

1 Krize a konkurenceschopnost
Ing. Jaroslav Humpál

2 Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace
Prognózy produkce a cen – signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 – porovnání Sektorové porovnání – mléko, prasata, obilí Kontrola zdraví SZP Budoucí SZP Závěr

3 Mezinárodní ekonomická situace
Ceny v roce 2007 zemědělských komodit vysoké – neúroda v některých částech světa, volný kapitál, spekulativní nákupy, nebezpečí konkurence biopaliv Rok 2008 Finanční krize v celém světě, spekulativní nákupy vrženy na trh, zrušení set-aside v EU 15 – 10 % výměry se dostalo do produkce (až 12,5 mil. ha = 3,5 x zemědělská využívaná půda v ČR)

4 Prognóza cen (OECD)

5 Predikce světových reálných cen obiloviny (1997 = 1)

6 Predikce světových reálných cen olejniny (1997 = 1)

7 Predikce světových reálných cen maso (1997 = 1)

8 Predikce světových reálných cen máslo, sýry (1997 = 1)

9 Predikce světových reálných cen sušené mléko (1997 = 1)

10 Predikce produkce a cen pšenice

11 Predikce produkce a cen zrnin

12 Pšenice – produkce, ceny

13 Porovnání zemědělství v EU 27
Výchozí data EUROSTAT Z ČR dodává data ČSÚ Je vždy o průměru za celý členský stát Pokud chci být dobrý manager, tak se nesmím spokojit s porovnáním s průměrem, ale musím se srovnávat se špičkovými podniky, jinak se „zlaté medaile“ nevyhrávají.

14 Výrobní spotřeba v EU 27

15 Predikce produkce a užití - zrniny

16 Produkce na hektar z.p.

17 Hodnota produkce v paritě kupní síly

18 Hodnota produkce v €/ha a €/AWU

19 Intenzita a produktivita

20 Struktura produkce

21 Komplexní porovnání

22 Náklady 2007

23 Struktura nákladů

24 Výrobní spotřeba €/ha (2007)

25 Struktura výrobních nákladů

26 Vysvětlení rozdílů struktura výroby v dané zemi – částečně daná historicky a také s ohledem na přírodní podmínky účinnost (efektivnost), s jakou jsou vstupy ve výrobě spotřebovávány cenové podmínky, s jakými se zemědělci střetávají – vzhledem k volnému vnitřnímu trhu je možné předpokládat jednotné ceny napříč států EU

27 Podíl pronajaté půdy

28 Vývoj cen nájemného €/ha

29 Nájemné a přímé platby

30 Cena půdy Nájemné se pohybuje od cca 10 % průměrné výše přímých plateb na hektar (Slovensko), přes 13 % v ČR až přes 100% průměrné výše přímých plateb na hektar (Rakousko 123 %, Dánsko 117 % a 134 % v Itálii) v roce 2013

31 Podíl najmuté půdy ČR (86 %) a Slovensko (92%) mají nejvyšší % najmuté půdy, Francie 73 % a Německo 64 %. Pokud přepočteme nájemné jako nákladovou položku na hektar využívané zemědělské půdy, pak se dostaneme na troj až pětinásobek nájemného v ČR (Dánsko 380 %, Německo 400%, Francie 356 %, Itálie 488 %, Nizozemí 555 %, Rakousko 287 %). V některých případech je výše nájemného vyšší nežli jsou přímé platby na hektar

32 Přímé platby a cena práce

33 Mléko, dojnice Průměrný počet laktací - ČR 2,4 - Bavorsko 3,6
Dopady zrušení kvót – ceny až – 10% Zvýšení produkce o cca 4,5 %, ale v ČR plus minus nula Predikce snížení stavů dojnic pro ČR v jednom scénáři až o Ks.

34 Mléko zahraniční obchod (tis. t)
Výrobek vývozy dovozy 2006 2007 2008 mléko a smetana nezahuštěná 557,8 585,6 643,7 105,1 130,8 123 mléko a smetana zahuštěná 38,5 39,3 38 6,2 9,4 6,9 jogurty, kefíry aj. 51,4 68,1 60,8 33,4 39,8 syrovátka 40,5 50 52,9 29,1 53,3 37,9 máslo 20,8 21,3 14,9 11,6 13,3 15,6 sýry, tvarohy 23,7 21,5 22,1 57,2 69,4 64,4

35 Mléko – bilance ZO a ceny
Výrobek saldo (tis. t) průměrná cena (Kč/kg) 2007 2008 dovoz vývoz mléko a smetana nezahuštěné 454,8 520,7 10,67 12,07 10,31 9,78 mléko zahuštěné 29,9 31,1 45,2 35,84 74,7 59,59 jogurty, kefíry aj. 28,3 22,3 26,78 27 28,01 32,14 syrovátka -3,3 15 7,52 4,5 20,38 8,95 máslo 8 -0,7 100,6 78,9 60,69 63,26 sýry, tvarohy -47,9 -42,3 69,45 74 82,6 73,5

36 Prasata Země Denní přírůstek v kg/ks/KD Konverze krmiva v kg/ks/KD
Pracovní hodiny/vykrmené prase DK 0,869 2,67 0,54 NL 0,784 2,71 0,50 FR 0,778 2,90 1,00 AT 0,756 2,95 1,52 IR 0,750 2,74 0,94 DE 0,725 2,92 1,02 CZ 0,709 3,00 ES 0,695 2,85 0,74 GB 0,683 2,75 1,12 IT 0,635 3,90 1,68 BE 0,617 2,98 0,84

37 Prasata

38 Odchovaná selata

39 Struktura variabilních nákladů pšenice ozimé

40 Health Check – kontrola stavu SZP
První návrhy podzim 2007 Konkrétní návrhy v květnu 2008 Finální politický kompromis listopad 2008 Změny legislativy leden 2009

41 Health Check - změny tří nařízení
Nahrazení Nařízení Rady (EC) č. 1782/2003 z 29. září 2003 stanovující společná pravidla pro přímé podpory v rámci SZP a zřizující některé podpory pro zemědělce - nové nařízení č. 73/2009 Nařízení Rady (EC) č. 1234/2007 z 22. října 2007 stanovující společnou organizaci zemědělských trhů a specifické podmínky pro některé zemědělské produkty (nařízení o jednotné Společné organizaci trhů) – změna č. 72/2009 Nařízení Rady (EC) č. 1698/2005 z 20. září 2005 o podpoře rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) – změna č. 74/2009

42 Článek návrhu Využití 10% vnitrostátního stropu od roku 2010 na ( počítá se z obálky pro rok 2013): a) i - Zemědělskou činnost pro ochranu ŽP a) ii - Zlepšení jakosti zem. produktů a) iii - Zlepšení uvádění zem. produktů na trh a) iv – Podpora pohody zvířat a) v – zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agro-envi výhody b) Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech c) V oblastech restrukturalizace a rozvoje - zamezení opouštění půdy d) Příspěvek na pojistné za pojištění úrody e) Fondy pro choroby rostlin a zvířat Pro body a), b) a e) je stanoven limit 3,5 % z vnitrostátního stropu PP, Dále na podporu sektoru mléka může dát ČS až 55 % z částky odpovídající 3,5 % jako státní pomoc

43 Nelze paušálně, nutno definovat ohrožené oblasti
Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech Nelze paušálně, nutno definovat ohrožené oblasti Navrhuje se podle podílu tržeb za mléko na celkových tržbách zemědělského podniku Nutná aplikace plateb spojených s produkcí u ovcí a koz (50 %) a masných krav (100 %), Předpokládaný objem financí ve výši 3,5 % z 909 mil. € je cca 800 mil. Kč

44 Podíl tržeb za mléko Podíl tržeb 0-15 % 15-30 % Nad 30 % Počet farem
513 1180 3 931 Počet dojnic 12 240 Na dojnici Bez podpory 1200 Kč 2400 Kč

45 Modulace - Současný stav
Pro EU 15 začala v roce 2005 se sazbou 3 % a s postupným zvyšováním na 4 % v roce 2006 a 5 % od Byla zavedena franšíza 5 000 € na podnik, tedy tato částka se nemoduluje. Minimálně 80 % z modulované částky zůstane v příslušném ČS (90 % v případě Německa). Nové ČS (EU-10+2) byly z této modulace vyloučeny až do doby, kdy dosáhnou stejného procenta výše přímých plateb jako v EU 15.

46 Finální podoba modulace
EU 15 NČS suma přímých plateb 2009 2010 2011 2012 2013 € 5000 € € 7% 8% 9% 10% nad € 11% 12% 13% 14% 4%

47 Dopady pro ČR (pro 255 €/ha – rok 2013)
Suma přímých plateb   počty podniků ha v pásmu částka modulace mil Kč 0-5000€ 10 249 5000 € € 10 009 1 517 nad € 856 513 205 celkem 21 114 2 235

48 Předpoklad SAPSU obálka mil. € 559,6 654,2 739,9 832,1 909,3 z.p.
rok 2009 2010 2011 2012 2013 obálka mil. € 559,6 654,2 739,9 832,1 909,3 z.p. mil. ha 3,5 SAPS €/ha 160 187 211 235 255 čl.68 90,9 563,3 649,0 741,2 818,4 161 185 210 230

49 Mléčná kvóta Kvóty rozděleny do marketinkového roku 2014/15
Měkké přistání - Soft landing: zvyšování kvóty ročně o 1 % od roku 2009 do 2013, od 2015 zrušení Možnost zřídit národní mléčný fond Zrušení omezení ohledně podpory investic do produkce mléka

50 Mléko – celosvětový problém
Ceny v roce 2007 zemědělských komodit vysoké – volný kapitál, spekulativní nákupy Finanční krize v celém světě Podpora mléka i v USA Ceny např. v Holandsku již na úrovni 0,2717€/kg, tedy na úrovni ledna 2007 a 2009

51 Změna intervenčního nákupu
Nařízení Komise č. 1272/2009 z 11. prosince 2009 – prováděcí k 1234/2007 U obilovin od 1. července 2010 jen pšenice obecná, minimální nabízené množství 80 tun, celkem pro EU 27 limit 3 mil. tun. Cena zůstává 101,31 €/t plus 0,46 €/t za skladování každý měsíc Nově se bude skládat kauce 20 €/t.

52 Problematika stanovení výše přímých plateb
Nejvyšší podíl na obálce přímých plateb mají platby na některé plodiny na orné půdě Vzhledem k poklesu světových ceny byla zavedena v podstatě kompenzace ve výši 63 €/t referenčního výnosu Pro ČR byly pro všechny národní kvóty brány historické údaje z ČSÚ

53 Příklady výše referenčního výnosu/ skutečnost 2005-08 (t/ha)
4,20/4,71 Slovensko 4,06/4,27 Belgie 6,24/8,52 Itálie 3,90/5,30 Německo 5,66/6,63 Portugalsko 2,90/2,98 Dánsko 5,22/6,00 Rakousko 5,27/6,15 Francie 6,02/6,91 Maďarsko 4,73/4,97 UK 5,83/7,20 Polsko 3,00/3,07

54 Referenční a skutečný výnos

55 Platba navíc podle skutečnosti v €/ha zemědělsky využívané půdy
ČR 20,11 Slovensko 6,93 Belgie 49,74 Itálie 34,66 Německo 36,52 Portugalsko 1,37 Dánsko 36,86 Rakousko 20,53 Francie 25,53 Maďarsko 9,08 UK 22,93 Polsko 2,71

56 Přímé platby ČR podle skutečnosti
Přežvýkavci neplníme speciální prémie na býky a porážkové prémie telata a dospělý skot Pokud podle skutečnosti, pak přežvýkavci by v plném systému přímých plateb přišli o cca 22,5 mil. €, tedy podle kursu asi o 563 mil. Kč Pokud bychom vypočítali obálku na SAPS podle skutečnosti 2008 (plodiny na orné podle let ), pak bychom získali celkem více o 13,8 €/ha v případě 100% plateb.

57 Porážkové prémie dospělý skot

58 Porážkové prémie telata

59 Historické hledisko je překonané
U masných krav, pak např. v ČR, Belgii, Německu, Španělsku, Velké Británií a Francii jsou skutečné stavy vyšší, naopak např. v Itálii, Maďarsku, Dánsku, Rakousku a Polsku jsou skutečné stavy nižší. U porážkových prémií dospělého skotu a telat je skutečnost většinou nižší nežli jsou přidělená práva.

60 Národní doplňkové platby - top-up
Obecně do výše o 30 % nežli jsou přímé platby v rámci postupného zvyšování, ne však přes 100 % Pokud před vstupem byla platba obdobná jako v EU 15, pak do výše roku 2003 ( převedeno na € v tehdejším kursu), zvýšeno o 10 % unijní sazby (len na vlákno, telata) Bramborový škrob do 100 % Mléčná platba do 100 % již od roku 2007 Vzhledem k tomu, že se SAPS zvyšuje a nelze přes 100 %, proto se top-up na VDJ bude i nadále snižovat

61 Top-up propočet u VDJ Propočte se maximální výše dorovnání a odečte se skutečný SAPS U VDJ přes ha krmné plochy – tedy přes zatížení Proč platba na VDJ – dostane se na všechny masné krávy a ovce a kozy, i když nemají premiová práva. Top-upy musejí být v souladu s principy reformy SZP, tedy decouplingem, nelze tedy na ornou půdu, požadavek na systém před 2007 nemá oporu v komunitárním právu Proto na VDJ historická nebo na historický chmel Spojení s produkcí může být od roku 2010 jen masné krávy, ovce a kozy, bramborový škrob, v žádném případě mléko

62 Teoretická výše přímých plateb €/ha (2013, BU a RO 2015)
255 Slovensko 200 Belgie 445 Itálie 297 Německo 345 Portugalsko 161 Dánsko 289 Rakousko 232 Francie 288 Maďarsko 227 UK 238 Polsko 190 Bulharsko 157 Rumunsko 126

63 Průměrná přímá platba €/ha

64 Změna výše přímých plateb €/ha v případě jedné sazby 252 €/ha (2013 - BU a RO 2015)
-3 Slovensko +51 Belgie -193 Itálie -46 Německo -94 Portugalsko +91 Dánsko -137 Rakousko +20 Francie -37 Maďarsko UK +14 Polsko +61 Bulharsko +95 Rumunsko +125

65 ČR 113/32 Slovensko 145/44 Belgie 43/75 Itálie 81/81 Německo 68/43
Výše plateb v rámci EAFRD (z rozpočtu EU)/národní kofinancování v €/ha v rámci finanční perspektivy ČR 113/32 Slovensko 145/44 Belgie 43/75 Itálie 81/81 Německo 68/43 Portugalsko 149/37 Dánsko 24/20 Rakousko 172/172 Francie 31/26 Maďarsko 94/33 UK 69/36 Polsko 118/36

66 Výše národních plateb v €/ha, rok 2007, nejedná se o všechny podpory.
46 Slovensko 15 Belgie 93 Itálie 54 Německo 115 Portugalsko 4 Dánsko 44 Rakousko 55 Francie 82 Maďarsko 50 UK 42 Polsko 36

67 Další rozdíly LFA a AEO, různé výše plateb a limitů nebo redukcí
Zdanění příjmů Zahrnutí dotací do daňového základu Výše spotřební daně Výše zdravotního a sociálního pojištění Parita kupní síly

68 Platba na farmu – modely stanovení platebních nároků
Historický – platební nároky zůstanou, ať již děláš cokoliv – nespravedlnost Regionální – všem v regionu stejně – ukaž co umíš Kombinovaný – část platby regionální, část historická Prozatím lze platební nárok pronajmout, prodat s půdou nebo bez půdy, nebo prodat půdu bez nároku V případě přechodu nájmu platební nárok přechází s nájmem

69 Platba na farmu do roku 2013 Trend je postupný přechod na regionální model - tedy jedna sazba v regionu MZe rozhodne, kdy se přejde na platbu na farmu a jak se stanoví platební nároky V každém případě jde o tom, že nebudou moci být vypláceny couplované platby, tedy spojené s produkcí. Ať vezmeme referenční historické období rok 2007 (podle top-upů), nebo zohledníme citlivé komodity rozdělením z národní reservy, principiálně nebude v podstatě žádné spojení peněz s výrobou (až na masné krávy a ovce/kozy) I platba za škrobové brambory, chmel, ovoce/zelenina a sušená krmiva budou zahrnuty do platby na farmu

70 Teoretická potřebná výše platby pro nulovou rentabilitu 2011-2013
Mléko - dojnice Rentabilita bez podpor = – (22 – 24) % Potřebná podpora cca € na dojnici Býci - výkrm Rentabilita bez podpor = – (34 – 37) % Potřebná podpora cca € na vykrmovaného býka

71 Mléko, rentabilita predikce ÚZEI

72 Výkrm býci predikce ÚZEI

73 Obecně po roce 2013 Další otevření světu, zrušení intervencí a kvót Předpoklad snížení podílu SZP na rozpočtu EU Předpoklad snížení podílu 1. pilíře – tedy přímých plateb (až o 30 %) Bude to systémem postupného snižování – opět soft landing Posílení 2. pilíře – zde peníze mají multiplikační efekt Pozice členských zemí jsou velmi rozdílné Cílem plateb není podpora produkce, ale mimoprodukčních funkcí – public goods

74 Otázky k diskuzi 1 Řešit otázku budoucí podoby přímých plateb po roce 2013 solo bez ohledu na celkovou podobu SZP? Nezahrnout do pravidel SZP i další otázky, které mají přímý dopad do ekonomiky zemědělství, tj. větší sjednocení daňových předpisů (zdanění dotací, spotřební daň u pohonných hmot, systém a limity/sazby DPH), limitů na státní podpory a jejich cílení, problematiku odvodů na zdravotní a sociální zabezpečení? Ponechat současný systém SZP - 1. pilíř (přímé platby, intervence, tržní opatření), 2. pilíř (investice, venkov, krajina)?

75 Otázky k diskuzi 2 Ponechat nebo změnit poměr 1. a 2. pilíř?
Nepřesunout platby LFA a AEO do 1.pilíře? Neřešit platby ve více okruzích? - přímé platby na plochu jako základní sociální platbu, - platbu za znevýhodněné oblasti (LFA) - platby za péči o životní prostředí, krajinu a za šetrné hospodaření ve vztahu k vodě

76 Otázky k diskuzi 3 Nerozdělovat přímé platby v systému jako SAPS a tím zjednodušit systém vypuštěním platebních nároků a jejich následné aktivace? Neinspirovat se Americkým modelem (Farm Bill) a přímé platby (jejich výši) odvíjet od tržních cen za minulé období? Jak velkou část národní obálky přímých plateb ponechat k rozhodnutí ČS k podpoře citlivých sektorů? Je systém článku 68 postačující?

77 Otázky k diskuzi 4 Jak řešit potřebnou cílenou podporu přežvýkavců, jsou stávající opatření v EAFRD dostačující? Otázka případného národního kofinancování přímých plateb. Jak stanovit spravedlivé podmínky přímých plateb při opuštění historického principu – zohlednění ceny práce, parity kupní síly, výměry trvalých kultur, odlehlých regionů (Francie), potřeby vyrovnání (subsidiarita) zaostalých regionů?

78 Jaká hlediska by měla budoucí SZP zohledňovat
Ekonomické Sociální Environmentální Tržní orientace Stabilita příjmů farmy Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP Konkurenceschopnost Životaschopnost venkova Biodiversita Rozpočtové náklady Zaměstnanost Očekávání z hlediska ŽP Efektivnost transferu financí Distribuce plateb  Voda Administrativní zátěž Zjednodušení Ostatní Náklady zemědělců Implementační pravidla Kompatibilita s požadavky WTO Náklady veřejné správy Lepší cílení podpor Koherence s cíli ostatních politik

79 Děkuji za pozornost Kontakt: Mail: humpal.jaroslav@uzei.cz
Telefon: Mobil