Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Elektrický proud. Elektrický proud - elektrický proud je uspořádaný pohyb volných částic s elektrickým nábojem, je to fyzikální děj - elektrický proud.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Elektrický proud. Elektrický proud - elektrický proud je uspořádaný pohyb volných částic s elektrickým nábojem, je to fyzikální děj - elektrický proud."— Transkript prezentace:

1 Elektrický proud

2

3 Elektrický proud - elektrický proud je uspořádaný pohyb volných částic s elektrickým nábojem, je to fyzikální děj - elektrický proud je fyzikální veličina

4 Jednoduchý elektrický obvod Za směr proudu se podle dohody pokládá směr uspořádaného pohybu kladně nabitých částic. Proud v jednoduchém obvodu tedy vychází z kladného pólu zdroje a směřuje do pólu záporného.

5 Elektrický proud Elektrický proud I je základní fyzikální veličina – udává množství náboje, který projde průřezem vodiče za jednotku času. Elektrický proud I je základní fyzikální veličina – udává množství náboje, který projde průřezem vodiče za jednotku času. Prochází-li náboj průřezem vodiče rovnoměrně, je elektrický proud I určen jako podíl celkového náboje Q, který projde průřezem vodiče, a příslušné doby t, Prochází-li náboj průřezem vodiče rovnoměrně, je elektrický proud I určen jako podíl celkového náboje Q, který projde průřezem vodiče, a příslušné doby t,

6 Jednotka proudu [I] = A (ampér) = C  s –1 [I] = A (ampér) = C  s –1 Vodičem prochází proud 1A, jestliže projde průřezem vodiče náboj 1C za 1s. Vodičem prochází proud 1A, jestliže projde průřezem vodiče náboj 1C za 1s. [Q] = [I]. [t] = A. S = C [Q] = [I]. [t] = A. S = C Pro jednotku elektrického náboje používáme také název ampérsekunda. Pro jednotku elektrického náboje používáme také název ampérsekunda.

7 Měření elektrického proudu Elektrický proud měříme ampérmetrem.

8 Elektrický zdroj Mezi svorkami zdroje je svorkové napětí U. Ve vnější části obvodu elektrostatické síly F e konají práci. Vnější část obvodu se koná jako spotřebič.

9 Elektrický zdroj Práce W vykonaná elektrostatickými silami ve vnější části obvodu při přenesení náboje Q je určena vztahem W = U.Q

10 Elektrický zdroj Uvnitř zdroje konají práci neelektrostatické síly. Při přenesení náboje Q uvnitř zdroje vykonají práci W z. Elektromotorické napětí zdroje:

11 Svorkové napětí nezatíženého zdroje U 0, nazýváme napětí naprázdno, proto U 0 =U e. Svorkové napětí zatíženého zdroje je menší než elektromotorické napětí. W = U Q < W z = U e Q, U < U e

12 Elektrické zdroje V elektrickém zdroji se přeměňuje určitý druh energie na energii elektrickou: galvanický článek (tvořený dvěma elektrodami z různých kovů, mezi kterými je umístěna vodivá kapalina – elektrolyt) využívá chemickou energii uvolněnou při reakci kovových elektrod s elektrolytem, Voltův článek – elektrody – Zn, Cu; elektrolyt – zředěná H 2 SO 4, suchý článek (monočlánek) – elektrody – Zn, C + směs grafitu a burelu; elektrolyt – roztok salmiaku zahuštěný na gel (např. přídavkem škrobu); baterie vznikne spojením více monočlánků.

13 Elektrické zdroje akumulátor – můžeme ho nabíjet; př. olověný: elektrody – Pb, PbO 2, elektrolyt – zředěná H 2 SO 4 → v autech, dále např. NiCd, NiMH, Li-ion (pro elektronické účely – články do walkmanů, přenosných CD, MD přehrávačů, mobilních telefonů) akumulátor – můžeme ho nabíjet; př. olověný: elektrody – Pb, PbO 2, elektrolyt – zředěná H 2 SO 4 → v autech, dále např. NiCd, NiMH, Li-ion (pro elektronické účely – články do walkmanů, přenosných CD, MD přehrávačů, mobilních telefonů) fotočlánek využívá energii světla dopadajícího na vhodně upravenou destičku polovodiče (probíhá fotoelektrický jev) fotočlánek využívá energii světla dopadajícího na vhodně upravenou destičku polovodiče (probíhá fotoelektrický jev) termočlánky využívají termoelektrický jev; spojíme-li dva vodiče z různých kovů, a jeden konec budeme zahřívat, vznikne kontaktní napětí termočlánky využívají termoelektrický jev; spojíme-li dva vodiče z různých kovů, a jeden konec budeme zahřívat, vznikne kontaktní napětí elektromagnetické zdroje (dynamo, alternátor) přeměňují mechanickou práci na el. energii, jsou zdrojem proměnlivého proudu elektromagnetické zdroje (dynamo, alternátor) přeměňují mechanickou práci na el. energii, jsou zdrojem proměnlivého proudu

14 Elektrický proud v kovech Ohmův zákon. Pokud má kovový vodič stálou teplotu, je proud procházející vodičem přímo úměrný napětí mezi konci vodiče, I  U. Voltampérová charakteristika

15 Elektrický odpor R (rezistance) Jednotkou elektrického odporu je ohm (  ).

16 Elektrická vodivost G Jednotkou elektrické vodivosti je siemens (S).

17 Ohmův zákon pro část obvodu: Velikost odporu vodiče závisí na kovu, ze kterého je vyroben, na jeho délce a na průřezu. S – průřez vodiče, l – délka vodiče,  je měrný el. odpor (rezistivita). Hodnoty jsou v MFCHT. [  ] =   m Čím delší je vodič, tím větší je jeho odpor; čím je jeho průřez větší, tím menší je odpor. Velikost odporu vodiče závisí na kovu, ze kterého je vyroben, na jeho délce a na průřezu. S – průřez vodiče, l – délka vodiče,  je měrný el. odpor (rezistivita). Hodnoty jsou v MFCHT. [  ] =   m Čím delší je vodič, tím větší je jeho odpor; čím je jeho průřez větší, tím menší je odpor.

18 Závislost elektrického odporu na teplotě Závislost el. odporu vodičů na teplotě je ve velkém teplotním intervalu prakticky lineární a můžeme ji vyjádřit vztahem R = R 1  (1 +    t)  – teplotní součinitel elektrického odporu  (udává, kolikrát se zvětší odpor při zahřátí vodiče o 1°C)  t = t 1 – t 2 (teplotní rozdíl) R 1 – odpor vodiče na začátku ohřívání S rostoucí teplotou roste odpor. Také měrný elektrický odpor závisí na teplotě lineárně podle vztahu  =  0  (1 +    t) Při velmi nízkých teplotách klesá odpor na neměřitelnou hodnotu. Tento jev se nazývá supravodivost.

19 Sériové zapojení rezistorů Celkový odpor je roven součtu jednotlivých odporů.

20 Paralelní zapojení rezistorů

21 Ohmův zákon pro uzavřený obvod Proud v uzavřeném obvodu je roven podílu elektromotorického napětí a celkového odporu R + R i, R i je vnitřní odpor zdroje.

22 Reostat REOSTAT slouží k regulaci el. proudu v obvodu; do obvodu je zapojen jedním koncem pevného vodiče a jezdcem – poloha jezdce určuje délku vodiče, kterým prochází proud, a tím i odpor reostatu.

23 Potenciometr POTENCIOMETR (dělič napětí) slouží ke změně napětí; ke zdroji je zapojen oběma konci pevného vodiče. K jezdci je připojen další obvod, jehož druhý konec je spojen s jedním koncem rezistoru. Jezdcem se mění napětí v druhém obvodu.

24 Kirchhoffovy zákony V rozvětveném obvodu prochází každou větví menší proud než nerozvětvenou částí obvodu.(větev je část el. obvodu mezi dvěma uzly, uzel je místo v obvodu, kde se stýkají nejméně tři vodiče, síť je rozvětvený obvod s více zdroji napětí) Kirchhoffovy zákony – platí pro rozvětvený obvod a stejnosměrný proud 1. Algebraický součet proudů v uzlu je nulový. 1. Algebraický součet proudů v uzlu je nulový. Součet proudů do uzlu vstupujících je roven součtu proudů z obvodu vystupujících. 2. Součet elektromotorických napětí jednotlivých zdrojů se rovná součtu úbytku napětí na jednotlivých odporech. 2. Součet elektromotorických napětí jednotlivých zdrojů se rovná součtu úbytku napětí na jednotlivých odporech.

25 Kirchhoffovy zákony – platí pro rozvětvený obvod a stejnosměrný proud 1. Algebraický součet proudů v uzlu je nulový (n je počet větví, které se stýkají v uzlu). 1. Algebraický součet proudů v uzlu je nulový (n je počet větví, které se stýkají v uzlu). Součet proudů do uzlu vstupujících je roven součtu proudů z obvodu vystupujících. 2. Součet elektromotorických napětí jednotlivých zdrojů se rovná součtu úbytku napětí na jednotlivých odporech. 2. Součet elektromotorických napětí jednotlivých zdrojů se rovná součtu úbytku napětí na jednotlivých odporech. n je počet rezistorů a m je počet zdrojů ve smyčce

26 Elektrická práce a výkon Při přenesení náboje Q mezi svorkami zdroje o svorkovém napětí U vykonají síly elektrického pole práci:

27 Výkon elektrického proudu: Účinnost elektrického obvodu:

28 Polovodiče Polovodiče jsou látky, které se za velmi nízkých teplot stávají izolantmi. Mezi polovodiče patří: Polovodiče jsou látky, které se za velmi nízkých teplot stávají izolantmi. Mezi polovodiče patří: a) chemické prvky - kremík, germánium, uhlík, selén, a) chemické prvky - kremík, germánium, uhlík, selén, b) chemické sloučeniny – sulfid olovnatý, sulfid kademnatý b) chemické sloučeniny – sulfid olovnatý, sulfid kademnatý c) organické látky- hemoglobín, chlorofyl c) organické látky- hemoglobín, chlorofyl

29 Měrný elektrický odpor polovodičů se ze zvyšující teplotou rychle zmenšuje. Opačne je to u kovů, kde se měrný elektrický odpor se zvyšujúcou teplotu mírně zvětšuje. Můžeme to vidět na našem grafu. Měrný elektrický odpor polovodičů se ze zvyšující teplotou rychle zmenšuje. Opačne je to u kovů, kde se měrný elektrický odpor se zvyšujúcou teplotu mírně zvětšuje. Můžeme to vidět na našem grafu.

30 Predstavme si ideálnu kryštálovú mriežku kremíka. Kremík je štvormocný, viaže sa so štyrmi susednými atómami pomocou štyroch vlastných valenčných elektrónov a štyroch valenčných elektrónov, z ktorých každý patrí jednému zo štyroch susedných atómov. Predstavme si ideálnu kryštálovú mriežku kremíka. Kremík je štvormocný, viaže sa so štyrmi susednými atómami pomocou štyroch vlastných valenčných elektrónov a štyroch valenčných elektrónov, z ktorých každý patrí jednému zo štyroch susedných atómov. Pri teplotách približujúcich sa 0 K sa kremík správa ako izolant. Pri vyšších teplotách sa môžu niektoré väzby porušiť. Zrušením niektorých väzieb vznikajú súčasne dva typy voľných častíc s nábojom, a to priamo v pároch. Vznikajú voľné elektróny a tzv. diery, častice s kladným elektrickým nábojom. Vidíme na obrázku. Pri teplotách približujúcich sa 0 K sa kremík správa ako izolant. Pri vyšších teplotách sa môžu niektoré väzby porušiť. Zrušením niektorých väzieb vznikajú súčasne dva typy voľných častíc s nábojom, a to priamo v pároch. Vznikajú voľné elektróny a tzv. diery, častice s kladným elektrickým nábojom. Vidíme na obrázku.

31 Hovoríme o generácii párov voľný elektrón – diera. Pojmom diera charakterizujeme situáciu, keď uvoľnený valenčný elektrón chýba vo väzbe medzi atómami. Diere prisudzujeme kladný náboj. Nie je to skutočná častica s nábojom. Hustota dier sa rovná hustote voľných elektrónov. Pokiaľ voľný elektrón obsadí prázdne miesto – dieru, zanikne pár elektrón – diera. Zánik párov elektrón – diera sa volá rekombinácia. Bez elektrického obvodu je pohyb elektrónov a dier chaotický. Pohyb diery si predstavujeme tak, že nikdy nejde o premiesťovanie kladných iónov v kryštálovej mriežke. Niektorý z elektrónov v danom okamihu ešte neporušenej väzby preskočí na miesto porušenej väzby. Vykompenzuje prebytok kladného náboja v danom mieste. Súčasne sa objaví diera na inom mieste. Vytvorením elektrického poľa sa voľné elektróny pohybujú proti smeru a diery v smere vektora intenzity elektrického poľa. V polovodiči vzniká elektrický prúd. Výsledný elektrický prúd v polovodiči sa rovná súčtu elektrónového prúdu a dierového prúdu. Hovoríme o generácii párov voľný elektrón – diera. Pojmom diera charakterizujeme situáciu, keď uvoľnený valenčný elektrón chýba vo väzbe medzi atómami. Diere prisudzujeme kladný náboj. Nie je to skutočná častica s nábojom. Hustota dier sa rovná hustote voľných elektrónov. Pokiaľ voľný elektrón obsadí prázdne miesto – dieru, zanikne pár elektrón – diera. Zánik párov elektrón – diera sa volá rekombinácia. Bez elektrického obvodu je pohyb elektrónov a dier chaotický. Pohyb diery si predstavujeme tak, že nikdy nejde o premiesťovanie kladných iónov v kryštálovej mriežke. Niektorý z elektrónov v danom okamihu ešte neporušenej väzby preskočí na miesto porušenej väzby. Vykompenzuje prebytok kladného náboja v danom mieste. Súčasne sa objaví diera na inom mieste. Vytvorením elektrického poľa sa voľné elektróny pohybujú proti smeru a diery v smere vektora intenzity elektrického poľa. V polovodiči vzniká elektrický prúd. Výsledný elektrický prúd v polovodiči sa rovná súčtu elektrónového prúdu a dierového prúdu. Daný typ elektrickej vodivosti polovodičov sa nazýva vlastná vodivosť. Látky s touto vodivosťou sa nazývajú vlastné polovodiče. Praktická aplikácia vlastnej vodivosti polovodičov sa používa málo. Oveľa častejšie sa používajú nevlastné polovodiče. Daný typ elektrickej vodivosti polovodičov sa nazýva vlastná vodivosť. Látky s touto vodivosťou sa nazývajú vlastné polovodiče. Praktická aplikácia vlastnej vodivosti polovodičov sa používa málo. Oveľa častejšie sa používajú nevlastné polovodiče.

32 Elektrický proud v polovodičích Polovodiče jsou látky, jejichž vodivost je větší než vodivost izolantů a menší než vodivost vodičů. Mezi nejznámější polovodiče patří prvky IV. A skupiny (germanium Ge, křemík Si).

33 Elektrický proud v polovodičích Nejjednodušší polovodičové součástky jsou termistory a fotorezistory.

34 Elektrický proud v polovodičích Vlastní vodivost (vodivost čistých polovodičů) Valenční elektrony atomů vytvářejí elektronové páry se sousedními atomy v krystalické mřížce (kovalentní vazba). Elektrony se z vazby mohou uvolňovat, získají-li dostatečnou energii (u Ge asi 0,7 eV a u Si asi 1,1 eV) – př. zahřátím, dopadajícím zářením. Při nízkých teplotách žádný elektron tuto energii nemá a látka je elektricky nevodivá.

35 Elektrický proud v polovodičích - generace párů elektron – díra. - rekombinace – zánik páru Při stálé teplotě jsou generace a rekombinace v rovnováze. Zapojíme-li polovodič do el. obvodu, vzniká v něm el. pole, které způsobuje uspořádaný pohyb děr k zápornému pólu zdroje a volných elektronů ve směru opačném. Výsledný proud je součtem proudu elektronového a děrového: I = I e + I d I e = I d

36 Vnitřní fotoelektrický jev Generování párů elektron-díra účinkem světelného záření se nazývá vnitřní fotoelektrický jev.

37 Příměsové polovodiče polovodič typu N, elektronová vodivost polovodič typu P, děrová vodivost

38 Příměsové polovodiče vodivost N : Poruchu mřížky vyvoláme dodáním atomů prvků V. skupiny (fosfor P, arsen As). Z pěti valenčních elektronů příměsí se jen čtyři uplatní v kovalentní vazbě se sousedními atomy prvku IV. skupiny. Zbývající páté elektrony jsou k příměsím vázány jen slabě a již při nízkých teplotách se volně pohybují krystalem. Z příměsí se stávají kladné nepohyblivé ionty, které nazýváme donory (dárce). V takto upraveném krystalu je mnohem více volných elektronů než děr, které vznikají až generací. Převládá tedy elektronová vodivost. Elektrony proto označujeme jako většinové (majoritní) nosiče náboje a díry jako nosiče menšinové (minoritní). vodivost P :Pokud použijeme jako příměsi atomy prvků III. skupiny (bor B, indium In, hliník Al), obsadí tato příměs svými elektrony jen tři vazby se sousedními atomy prvku IV. skupiny. Vznikne díra, která však může být snadno zaplněna přeskokem elektronu od sousedního atomu. Třímocné příměsi se stávají nepohyblivými zápornými ionty. Nazýváme je akceptory (příjemce). Vytvořené díry se v polovodiči volně pohybují a tvoří zde majoritní nosiče náboje, minoritními nosiči jsou elektrony.

39 Polovodičová dioda je součástka s dvěma vývody připojenými ke krystalu polovodiče s jediným přechodem PN. Vývod spojený s oblastí typu P se nazývá anoda, vývod spojený s oblastí typu N je katoda. Polovodičová dioda je součástka s dvěma vývody připojenými ke krystalu polovodiče s jediným přechodem PN. Vývod spojený s oblastí typu P se nazývá anoda, vývod spojený s oblastí typu N je katoda. Polovodičová dioda

40

41

42 Přechod PN Přechod PN Spojí-li se polovodiče typu P a N, vytvoří se na jejich rozhraní PN přechod.V místě styku obou polovodičů dojde k difúzi děr z polovodiče typu P do N a elektronů z polovodiče typu N do P a následně k rekombinaci. Vytvoří se dynamická rovnováha a na rozhraní obou polovodičů vznikne vnitřní el. pole. V oblasti přechodu nejsou vlivem rekombinace žádné volné elektricky nabité částice. Pokud připojíme polovodič typu P ke kladnému pólu zdroje a polovodič typu N k zápornému, dochází v polovodiči typu P k tvorbě děr a do polovodiče typu N jsou dodávány elektrony. Vnějším polem (vytvořeno zdrojem) jsou díry z oblasti P a elektrony z oblasti N uvedeny do pohybu směrem k přechodu, což umožňuje pokračování rekombinace a tím průchod proudu. Díry mohou jít k – do N a elektrony k + do P. V tomto případě je PN přechod zapojen v propustném směru. Pokud zapojíme PN přechod obráceně, k vytváření děr, dodávání elektronů a rekombinaci na PN přechodu nedochází, tzn. proud neprochází. Díry jdou k –, proto zůstávají v P, stejně elektrony jdou k +, proto zůstávají v N. Říkáme, že PN přechod je zapojen v závěrném směru. PN přechod má tedy vlastnost propouštět proud pouze jedním směrem (diodový jev).

43 Polovodičová dioda

44 Vlastnosti diody: – propouští proud pouze jedním směrem (působí jako elektrický ventil, využití jako pojistka proti obrácení polarity zdroje – baterií) – propouští proud pouze jedním směrem (působí jako elektrický ventil, využití jako pojistka proti obrácení polarity zdroje – baterií) – slouží k usměrňování střídavého proudu (usměrňovače) – slouží k usměrňování střídavého proudu (usměrňovače) – usměrňování vysokofrekvenčních proudů (demodulátory) – usměrňování vysokofrekvenčních proudů (demodulátory)

45 Voltampérová charakteristika polovodičové diody Voltampérová charakteristika polovodičové diody je graf závislosti proudu, který prochází diodou, na přípojném napětí. U F0 je prahové napětí, U BR je průrazné napětí, U Z je Zenerovo napětí.

46 Elektrický proud v kapalinách Většina kapalin v čistém stavu jsou izolanty. Kapaliny, které vedou el. proud, se nazývají elektrolyty (př. vodné roztoky kyselin, zásad a solí). Při rozpouštění kyselin, solí a zásad ve vodě dochází ke vzniku iontů působením molekul rozpouštědla (vody). Tento jev se nazývá elektrolytická disociace. Např.: H 2 SO 4  2H + + SO 4 2– (disociace kyseliny) KOH  K + + OH – (disociace zásady) NaCl  Na + + Cl – (disociace soli) Většina kapalin v čistém stavu jsou izolanty. Kapaliny, které vedou el. proud, se nazývají elektrolyty (př. vodné roztoky kyselin, zásad a solí). Při rozpouštění kyselin, solí a zásad ve vodě dochází ke vzniku iontů působením molekul rozpouštědla (vody). Tento jev se nazývá elektrolytická disociace. Např.: H 2 SO 4  2H + + SO 4 2– (disociace kyseliny) KOH  K + + OH – (disociace zásady) NaCl  Na + + Cl – (disociace soli)

47 Elektrický proud v kapalinách Elektrické pole, které vznikne mezi elektrodami, vyvolá usměrněný pohyb iontů – elektrický proud. Kladné kationty se pohybují směrem k záporné elektrodě katodě a záporné anionty se pohybují směrem ke kladné elektrodě anodě. Na elektrodách odevzdají ionty své náboje a vyloučí se v podobě atomů či molekul. Vyloučené látky mohou reagovat s elektrodami nebo elektrolytem. Tento děj se nazývá elektrolýza. Elektrické pole, které vznikne mezi elektrodami, vyvolá usměrněný pohyb iontů – elektrický proud. Kladné kationty se pohybují směrem k záporné elektrodě katodě a záporné anionty se pohybují směrem ke kladné elektrodě anodě. Na elektrodách odevzdají ionty své náboje a vyloučí se v podobě atomů či molekul. Vyloučené látky mohou reagovat s elektrodami nebo elektrolytem. Tento děj se nazývá elektrolýza.

48 Elektrický proud v kapalinách

49 Faradayovy zákony pro elektrolýzu 1. Faradayův zákon: Hmotnost m vyloučené látky je přímo úměrná náboji Q, který prošel elektrolytem, m = A  Q = A  I  t A – elektrochemický ekvivalent, jednotka kg  C –1, udává množství látky vyloučené proudem 1 A za 1 s.

50 Faradayovy zákony pro elektrolýzu 2. Faradayův zákon: Elektrochemický ekvivalent látky vypočteme, jestliže její molární hmotnost vydělíme Faradayovou konstantou a počtem elektronů potřebných k vyloučení jedné molekuly,

51 2. Faradayův zákon pro elektrolýzu z je počet elementárních nábojů potřebných pro vyloučení jedné molekuly, M m je molární hmotnost vyloučené látky, F je Faradayova kostanta, F = N A e = 6, mol -1.1, C = 9, C. mol -1, N A je Avogadrova konstanta, N A = 6, mol -1, e je elementární elektrický náboj, e = 1, C Látková množství různých látek vyloučených při elektrolýze týmž nábojem jsou chemicky ekvivalentní.

52 Voltampérová charakteristika elektrolytického vodiče a) Elektrický obvod b) Proud je přímo úměrný napětí (použili jsme měděné elektrody v roztoku CuSO 4 ) c) U r – rozkladné napětí (použili jsme uhlíkové nebo platinové elektrody a jako elektrolyt zředěnou kyselinu sírovou)

53 Galvanický článek Ponořením dvou chemicky různých elektrod do elektrolytu vznikne galvanický článek.

54 Nabíjení akumulátoru Kapacita akumulátoru je určena celkovým nábojem, který může akumulátor vydat při vybíjení (1 A. h = 3600 C).

55 Elektrický proud v plynech a ve vakuu. Elektrický proud vede jen ionizovaný plyn. K ionizaci neutrální molekuly je nutno dodat ionizační energii. Plyn se ionizuje působením plamene nebo záření. Ionizační energie se udává v elektronvoltech (1eV = 1, C). Elektrický proud v plynu, který se udržuje jen po dobu působení ionizátoru, se nazývá nesamostatný výboj.

56 Voltampérová charakteristika ionizační komory. V ionizační komoře můžeme měřit vlastnosti ionizovaného plynu. U n je napětí, při kterém komorou prochází nasycený proud. U z je zápalné napětí, při kterém dochází k novému zvýšení proudu.

57 Samostatný výboj Nesamostatný výboj se udržuje jen po dobu působení ionizátoru. Po překročení zápalného napětí dochází k ionizaci nárazem a samostatnému výboji. Vysoce ionizovaný plyn v samostatném výboji se nazývá plazma.

58 Samostatný výboj za atmosférického tlaku Obloukový výboj: charakteristické je nízké U z a velmi vysoký proud, uvolňuje se množství el. energie a ultrafialové světlo. Využití: el. svařování.

59 Samostatný výboj za atmosférického tlaku Jiskrový výboj: trvá velmi krátkou dobu, vzniká při dosažení U z mezi elektrodami, není-li zdroj schopen trvale dodávat velký proud (př. vybíjení kondenzátoru); př. blesk – vzniká mezi opačně nabitými mraky nebo mezi mrakem a zemí, k ochraně před ničivými účinky blesku slouží bleskosvod (kovová tyč vodivě spojená se zemí, Prokop Diviš). Využití: svíčka v motoru.

60 Samostatný výboj za atmosférického tlaku Koróna: vzniká v nehomogenním el. poli okolo hran, hrotů, tenkých vodičů s vysokým potenciálem, dosáhne-li intenzita el. pole hodnoty potřebné k ionizaci molekul v okolí vodiče; př. koróna způsobuje ztráty na vedeních vysokého napětí za sníženého tlaku (nižší zápalné napětí).

61 Doutnavý výboj

62 Doutnavý výboj: probíhá ve výbojce (= skleněná baňka při nízkém tlaku naplněná nějakým plynem), projevuje se svícením, má poměrně nízké Uz a nízký proud, nespotřebovává velké množství el. energie. Využití: výbojky: nízkotlaké – zářivková trubice, veřejné osvětlení; vysokotlaké – promítací přístroj, osvětlovací technika.

63 Katodové a kanálové záření Obrazovka


Stáhnout ppt "Elektrický proud. Elektrický proud - elektrický proud je uspořádaný pohyb volných částic s elektrickým nábojem, je to fyzikální děj - elektrický proud."

Podobné prezentace


Reklamy Google