INFORMAČNÍ HYGIENA Seminář PAMĚŤ A KREATIVITA - programy pro všechny

INFORMAČNÍ HYGIENA Seminář PAMĚŤ A KREATIVITA - programy pro všechny
Havlíčkův Brod 8. a 9. června 2009 Jakub Pavlík

21. století – nové technologie, rychlost, výkon, rychlý vývoj.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti 21. století – nové technologie, rychlost, výkon, rychlý vývoj. Automobily, rychlovlaky, letecké spoje. Internet, mobilní telefony. Nárůst a šíře možností komunikace a předávání informací.

Družicové polohové systémy navigují auta a jejich řidiče.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Družicové polohové systémy navigují auta a jejich řidiče. Satelity snímkují města a zemský povrch – digitální mapy.

Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti
Produkujeme …. Přijímáme, spotřebováváme, setkáváme se …. Nezměrná kvanta informací …. Pravdivost ? Užitečnost ? Rozlišit, co je cenné a co nikoliv. Hlavní problém – jak se zbavit přebytečné a bezcenné informace. Paměť přetěžovaná nežádoucím informačním balastem. Ne informaci najít – ale rozlišení a odstranění bezcenných informací.

Hledání informace už není cestou k pomyslnému vrcholu …
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Hledání informace už není cestou k pomyslnému vrcholu …

… ale rozpoznání a následné „odhrnování“, odstraňování přebytečných a zbytečných kvant informací

Naše smyslové orgány vystaveny trvalé zátěži a často i přetížení …

Oči jsou schopné rozlišit barev a barevných odstínů – jsou nejvýkonnějším smyslovým orgánem

Jsme dosažitelní 24 hodin denně.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Jsme dosažitelní 24 hodin denně. Ubývá soukromí a osobních kontaktů. Jsme šťastnější ?

Smyslové orgány důležité v celé existenci člověka. V pravěku ochrana holého života a zajištění potravy.

Rozeznání nebezpečí, útěk a obrana.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Orientace Rozeznání nebezpečí, útěk a obrana.

Stejně jako v pravěku i dnes smyslové orgány člověku pomáhají přežít, vnímat nebezpečí a chránit se před ním.

Od prvopočátků lidstva Muž Orientace v prostoru Mlčení Jednání zaměřené na cíl Při nákupu se chová jako lovec – získá = „uloví“ housku se salámem a spokojeně odchází Jednouživatelský přístup Žena Komunikuje, potřeba hovoru, který projasňuje její nitro Řeč je „lampou ženina nitra“ Orchestrální myšlení Myslí na týden dopředu „Multiuser“

Chaos a nadbytek informací a vjemů. Přežil by vstup do našeho životního stylu a způsobu života pravěký člověk ?

Průměrný uživatel ročně vyprodukuje minimálně 40 GB dat.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Průměrný uživatel ročně vyprodukuje minimálně 40 GB dat.

Tato data zahrnují nejčastěji textové dokumenty, y, fotografie a videonahrávky.

Počet celosvětově uchovávaných dat se má během pěti let od roku 2005 do roku 2010 zvýšit šestkrát.

Tj. na 966 miliard gigabytů, což je osmnáctkrát více než obsah všech knih, co byly kdy napsány. Podle zástupců technologických firem EMC a S&T CZ.

Kolaps ? Chaos ? Stane se nemožným najít potřebný dokument ?

Systémy ukládání a archivace informací, dat a dokumentů
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Systémy ukládání a archivace informací, dat a dokumentů

Podobnou situaci řeší každý z nás ve svém osobním životě.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Podobnou situaci řeší každý z nás ve svém osobním životě. S nadměrným množství informací se setkáváme při studiu, při zkouškách, v řadě profesí a povolání – manažeři, lékaři, technici a další.

Řada profesí vyžaduje dostatek informací a aktuálních znalostí a zároveň schopnost se rychle rozhodovat – léčba lege artis.

Kromě toho … Podle průzkumů denně přijme lidské vědomí na informací z vnějšku – reklamy, sdělení, upozornění, poutače..…

Kolik jich člověk potřebuje ? Kolik je jich vhodných ?
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Kolik jich člověk potřebuje ? Kolik je jich vhodných ? Kolik podstatných ? Kolik nezbytných ?

Informační krize – obtíže s jejich zvládáním
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Informační revoluce – nárůst kvant informací (nekontrolovatelný, neřiditelný) Informační krize – obtíže s jejich zvládáním Informační smog – jsme zahlceni zbytečnými informacemi Informační šum – odesílatel i příjemce zprávy přikládají informaci jiný význam Odbornost – víme vše o malém výseku skutečnosti – o téměř ničem

Vývoj lidského mozku ukončen spolu se somatickým vývojem lidského těla
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Vývoj lidského mozku ukončen spolu se somatickým vývojem lidského těla

Mozek zůstává, změnily se podmínky a nároky, v nichž je „používán“.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Mozek zůstává, změnily se podmínky a nároky, v nichž je „používán“.

Informací, které lidský mozek aktuálně přijímá a zpracovává, podstatně přibylo.

Člověk ve středověku byl za celý svůj život zahrnut množstvím informací, které člověk současné doby …………..

……musí zpracovat za jediný den…….
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti ……musí zpracovat za jediný den…….

….se stejně vyvinutým mozkem.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti ….se stejně vyvinutým mozkem.

Žijeme v době, v níž je v oblasti komunikace a sdělování informací internet přirovnáván ke Guttenbergovu vynálezu knihtisku.

S DÁVNOU LIDSKOU HISTORIÍ MÁME DODNES SPOLEČNÉHO MNOHEM VÍC. Lidská prvomluva je přítomná i v živých jazycích – gramaticky těžké nepravidelné části jazyka. Ukazovací, přivlastňovací, vztažná zájmena. První označení: Já, ty, on, jeho, můj.

Slovesa používaná v prvopočátcích komunikace:
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Slovesa používaná v prvopočátcích komunikace: Jít, mít = vlastnit, jíst, dělat a další

Dávné kultury mluveného slova:
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Dávné kultury mluveného slova: Sdělení vyslovena a přijímána na témže místě a v tomtéž čase. Vysílající i příjemce zprávy sdíleli tutéž situaci. Byli v živém kontaktu, chápali tytéž významy, stejný kontext sdělení.

Písmo otevřelo další možnosti:
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Písmo otevřelo další možnosti: Čteme zprávy napsané tisíce kilometrů daleko, vytvořené před staletími. Vzdálenost kulturní i společenská. Účastníci komunikace už nesdílejí stejnou situaci.

Mnohdy nesdílejí ani stejný jazyk.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Mnohdy nesdílejí ani stejný jazyk. Umění interpretace textu a překladu textu. Nejde o překlopení z „matrice“ jednoho jazyka do „matrice“ a slovní zásoby jazyka druhého.

Vzdálenost se prodlužuje.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Internet a telekomunikace vrací mezilidskou komunikaci do sdíleného časového prostoru. Vzdálenost se prodlužuje. Mnohdy nahrazuje osobní kontakt s metakomunikačními prvky.

INFORMATICKÁ REVOLUCE PROBĚHLA JIŽ VÍCEKRÁT
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti INFORMATICKÁ REVOLUCE PROBĚHLA JIŽ VÍCEKRÁT VZNIK ŘEČI VZNIK PÍSMA VZNIK KNIHTISKU FILM A TELEVIZE

ŘEČ – začala spolčovat lidi, dovoluje myslet a mluvit o věcech nepřítomných PÍSMO A KNIHTISK – umožňuje mluvit i k lidem nepřítomným (v čase a prostoru)

FILM A TELEVIZE - umožňuje mluvit k mnoha lidem najednou
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti FILM A TELEVIZE - umožňuje mluvit k mnoha lidem najednou

Co je to informace – pojem, jeho vymezení Jak na nás informace působí Způsoby zpracování a strukturování informací při studiu i v osobním životě Správné způsoby čtení knih, efektivní účast na vyučování (správné způsoby naslouchání přednášce a výuce) Jak pracovat s informacemi, které si chceme trvale zapamatovat

Pojem informace – obtížné jednoznačně vymezit, popsat.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Pojem informace – obtížné jednoznačně vymezit, popsat. Kybernetika, genetika,obory zabývající se komunikací, informatika, knihovnictví, inf. patří ke každodennímu životu. Nelze vytvořit univerzálně a jednoznačně platnou definici.

Vymezení podle úhlu pohledu, z nějž je pojem nazírán.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Podobně nelze definovat pomocí jednoho vyjádření život, odpovědnost a další skutečnosti – medicína, právo, antropologie, filozofie a další obory. Vymezení podle úhlu pohledu, z nějž je pojem nazírán.

Definice informace: Informace je každý znakový projev (sdělení, zpráva, věta), který má smysl pro odesílatele i pro příjemce. Informace je objektivním obsahem komunikace. Má 3 složky – znakový projev, význam a sdělitelnost. Informace jsou poznatky, které si lidé navzájem sdělují. Informace je zpráva, údaj, poučení.

Překlad z latiny – podstatné jméno informátió je představa, výklad, poučení, sloveso informáre znamená utvářet, formovat, poučovat, vzdělávat, informovat. In = v, ve, na, do + forma = tvar, vzhled, podoba, forma Informace je zpráva nebo oznámení, které jedni lidé předávají druhým, a to ústním podáním, písmem nebo pomocí domluvených signálů, technických zařízení apod.

Kybernetická definice pojmu informace popisuje informaci jako soubor signálů, na jejichž základě může systém, který je přijme, snížit neuspořádanost, náhodnost svého chování. V širším smyslu je informace údaj, sdělení, vjem, myšlenka, nápad, vše, co na nás působí a mění, byť nepatrně, stav našich znalostí, dovedností, názorů a chápaných souvislostí.

JAK NA NÁS INFORMACE PŮSOBÍ ? Jsou podstatným prvkem utvářejícím prostředí, ve kterém žijeme. Ovlivňuj náš životní styl. Nezbytný prvek naší vzájemné komunikace. Naprosté a totální omezení jejich přísunu – informační deprivace - škody ve stavu poznání a psychické strádání.

Informace nám pomáhají – ovlivňují nás k aktivitě i pasivitě:
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Informace nám pomáhají – ovlivňují nás k aktivitě i pasivitě: usměrňovat naše konání a jednání, aby bylo efektivní a produktivní; vyvarovat se řady chyb a nesprávných postupů v různých situacích.

Prázdniny začínají 30. června … Prázdniny byly zrušeny …
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti HODNOTA INFORMACE Hodnota informace je tím vyšší, čím více mění naše znalosti. Informace často souvisí s rozhodováním mezi nejméně dvěma možnostmi. Prázdniny začínají 30. června … Prázdniny byly zrušeny …

INFORMACE – 3 složky: Znakový projev Význam Sdělitelnost
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti INFORMACE – 3 složky: Znakový projev Význam Sdělitelnost

Důležité, aby v komunikačním procesu byl odesílatelem zprávy nebo informace a jejím příjemcem přikládán, přisuzován jejímu obsahu shodný a stejný význam – aby byl stejně chápán její obsah – aby příjemce i odesílatel přikládali informaci stejný denotát. Pokud tomu tak není, vzniká tzv. informační šum.

Komunikace: pojmy, které jsou přímým nositelem informace balastní (neplnovýznamová) slova metakomunikace – způsob mimiky, postoje těla, gestikulace rukou, intonace hlasu – není vlastním obsahem sdělované informace, ale významně doprovázejí naše komunikační procesy

Předávání a komunikace informací je komplexní děj. Je to proces, který má počátek, průběh a rovněž i své důsledky a dopady. Tempo, kterým narůstá lidské poznání a tím i informační fond lidské společnosti uchovávaný pomocí nejrůznějších nosičů, je obrovské. Dochází k obrovské akceleraci nárůstu jak informací samotných (co do jejich kvanta, množství) - tedy vědění a poznání, tak i kvantity jejich písemného a grafického zaznamenání.

Historická paralela: Pravěký člověk homo heidelbergensis začal opracovávat pazourek na jedné straně, aby z něj udělal sekeru. Trvalo dalších let, než jej napadlo opracovávat pazourek také na druhé straně. Od okamžiku objevu možnosti využít síly páry k okamžiku praktického využití páry k pohánění strojů uplynulo 100 let. Od okamžiku , kdy byl učiněn objev štěpení atomu, do tragické události 2. světové války - výbuchu první jaderné bomby v Hirošimě, uplynulo pouhých sedm let. Další zrychlování vývoje …

Nutnost zvládat ve své činnosti (a v rozhodování) velké objemy informaci v poměrně krátkém čase (někdy dokonce kriticky malém čase). Je to problém, který často provází pracovní činnost manažerů, ředitelů, ale i technických odborníků, vedoucích pracovníků, lékařů a také studentů. Hranice úspěšnosti - buď umím a znám, nebo se dostávám mimo.

Způsoby zpracování a strukturování informací při studiu i v osobním životě Snížit na minimum počet informací, které přijímáme a zpracováváme bez užitku. Informacím, které zpracováváme a studujeme, vtisknout smysluplnou strukturu s respektováním jejich vazeb a návazností. Schopnost během středoškolského studia přejít od reproduktivního způsobu učení na základní škole k produktivnímu způsobu studia, od zvládání jednotlivých předmětů ke zvládání celých vědních oborů na vysoké škole s náročným pojmoslovím, metodami, specifickými zvyklostmi i rozpornými názory, tedy s živou a vyvíjející se vědou.

Důležitosti struktury a vztahů mezi informacemi:
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Důležitosti struktury a vztahů mezi informacemi: I při stavbě domu - logické uspořádání součástí a materiálu Logická struktura, vztahy a návaznost při zapamatování informací.

Analogicky (stavba i informace): Z materiálu byla vytvořena smysluplná struktura s respektováním vzájemných vztahů a souvislostí (např. krov je umístěn nad stavbou a nese střechu); Byla zde vložena práce a čas; Výsledek je pro člověka pozitivní a přináší mu určité dobro.

Stejné je to s informacemi – vnímat páté přes deváté ve velkém objemu nevede ke zvýšení znalostí. Bez vzájemných souvislostí nelze využít logických schopností našeho vnímání (vybavování vědomostí a informací i jejich předchozímu zapamatování). Pro úspěšné absolvování jednotlivých vyučovacích předmětů: nastudovat dané kvantum látky z učebnice, z poznámek, případně z povinné literatury zorientovat se v soustavě odborných pojmů, v jejich vzájemných vztazích porozumět věcné i logické struktuře dané partie učiva - jde obvykle o velký počet pojmů, o řadu různých hledisek a přístupů a o složitou síť vzájemných vztahů.

Máme-li si nový poznatek zapamatovat, je velmi důležité, aby navazoval na jiné poznatky, které jsme si již dříve osvojili. Čím více je souvislostí s předchozími poznatky, tím snazší je zapamatování. Ovládat dobře předchozí partie látky – návaznost nových poznatků.

nejsou v ní odlišeny podstatné věci od detailů
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Pokud si strukturu studované látky vytváříme spíše intuitivně a nesystematicky: bývá neúplná nejsou v ní odlišeny podstatné věci od detailů celá struktura se obtížně vybavuje z paměti a nesnadno se doplňuje o nové poznatky

Efektivnější postup: Na počátku přečíst pozorně příslušný text z učebnice a projít si poznámky z vyučování; Stanovení nejobecnějšího, výchozího pojmu daného tématu – často je obsažen např. v názvu kapitoly, stati, v uvedení tématu vyučovací hodiny apod.; Pokud jsou v učivu uvedena různá hlediska a pohledy na danou problematiku, je vhodné si je vypsat – zmapujeme tak místa, z nichž je daný problém nazírán a zkoumán (např. v úvodu jsme mluvili o informaci z hlediska knihovnictví, informatiky, kybernetiky, výpočetní techniky, genetiky apod.);

Vypsání definic, stanovisek, pohledů, přístupů, pojmů, vlastností, metod, faktických údajů do logicky utříděných vizuálně dobře vnímatelných celků; Tato výše uvedená fakta, definice a další údaje je nutné vypisovat tak, aby byly patrné vztahy nadřazenosti a podřazenosti mezi nimi.

Logické uchopení studované látky - logické učení.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Logické uchopení studované látky - logické učení. Přednost před učením mechanickým (student se učí nazpaměť látku, které nerozumí, vyžaduje nejen mnoho času a námahy, je neefektivní – snáze a rychleji se zapomíná).

Knihu můžeme číst dobře a špatně, efektivně a téměř zbytečně.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Správné způsoby čtení knih, efektivní účast na vyučování (správné způsoby naslouchání přednášce a výuce). Knihu můžeme číst dobře a špatně, efektivně a téměř zbytečně.

Aby studium čtením bylo efektivní a účinné - rozdělit do tří etap
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Aby studium čtením bylo efektivní a účinné - rozdělit do tří etap novou látku dobře osvojit vyhodnotit důležitost jednotlivých částí textu a jednotlivých poznatků.

Nový text určený k prostudování čteme třikrát: První čtení: rychlé a soustředěné získat celkovou představu o čteném textu o autorově pojetí studované problematiky získat přesnou představu o struktuře studované knihy pročíst předmluvu, obsah, text na záložce obálky, nadpisy kapitol a podkapitol, zvýrazněné části text, tu a tam odstavec či stránku

rychlost je přibližně 40 stran za hodinu prvotní seznámení s látkou při pomalejším čtení - pasivní znalost a pasivní pochopení látky není možná vlastní reprodukce učiva ani formulace poznatků vlastními slovy Na závěr prvního čtení - stručně načrtnou několika málo slovy jeho obsah.

Druhé čtení: důkladné rozhodnout, čemu se student budě věnovat důkladně a čemu jenom okrajově (při studiu odborné literatury) z učebnic - zvládnout celou sumu předkládané látky při druhém čtení - sledovat v poznámkách komentář vyučujících k danému tématu podtrhávat barevně důležité partie - grafické zpracování studovaného textu

Např. důležité myšlenky červeně, méně důležité modře, do rámečků dát hesla vyjadřující témata jednotlivých odstavců nebo partií knihy, u definic udělat vykřičník apod. Podtrhání a grafické zvýraznění a rozlišení textu umožní při letmém opakování postupovat rychleji – rychle listovat v knize a vnímat jenom nejpodstatnější části studované látky, které tvoří „kostru“, na níž jsou navázány méně závažné a méně důležité informace.

opticky dobře strukturované výpisky podpora optické paměti Při druhém důkladném čtení: pozorně sledovat důležité pojmy a myšlenky, údaje a fakta, problematické skutečnosti vyžadující další objasnění, jména, cizí slova, zajímavá rčení, která stojí za zapamatování, vzorce, definice a poučky. Pomocí slovníků a dalších pomůcek objasnit to, čemu nerozumíme.

Při třetím čtení: znovu prostudujeme text na okrajích vyznačíme pasáže kterým přikládáme zvláštní význam použijeme přitom svých vlastních značek tato místa si poté znovu prohlédneme shrneme to, čemu jsme se z textu naučili K prostudované látce si poznamenáme vlastní myšlenky – to je znakem produktivního způsobu myšlení – vlastní formulace názoru, stanoviska, eventuelně logického závěru.

středoškolské i vysokoškolské studium studium z čteného textu
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Způsoby zpracování a strukturování informací při studiu i v osobním životě středoškolské i vysokoškolské studium studium z čteného textu účast na vyučování.

Úloha studenta při vyučování ?
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Úloha studenta při vyučování ? Všechna aktivita spočívá na přednášejícím ? Student může být zcela pasivní ? NE !!!! Student vykonává tři náročné činnosti: naslouchá, přemýšlí a dělá si poznámky.

Připravit se na vyučování: důkladně prostudovat poznámky z minulé hodiny z učebnice si přečíst látku, která bude přednášena Pak je možné odlišit a podrobně zachytit to, co zdůrazňuje vyučující, neznámé problémy a jejich řešení, neznámá fakta a nové interpretace známých souvislostí.

Při psaní poznámek a sledování výkladu: soustředit se na pochopení důležitých souvislostí Zapisovat si: důležité věci heslovitě definice a příklady podrobně zákony a vzorce doslovně Pokud vyučující znázorňuje něco graficky, je třeba si nákres udělat také do poznámek.

Poznámky: Členit systematicky, použít barevného zvýraznění a odlišení. Psát je srozumitelně a čitelně a uspořádat je tak, aby do nich bylo možné připisovat vlastní doplňky ze samostatného studia.

Poznámky: Podtrhávání poznámek - grafické zvýraznění textu barevnými tužkami. Psát je po jedné straně sešitového listu a zhruba do ¾ sloupce papíru - zbývající okraj využít k výpiskům definic, hesel, odkazů na literaturu, vlastních názorů a nápadů, případně poznámek z literatury .

Poznámky: Psaní po jedné straně sešitového listu - u maturitních předmětů - sešity rozebrat (rozstříhat) a vybrat z nich texty podle témat maturitních otázek - po seřazení kvalitně zpracovaná příprava k maturitě. Zachycovat na okraje sešitových stránek i poznámky z vlastního studia odborné literatury.

Jak pracovat s informacemi, které si chceme trvale zapamatovat:
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Jak pracovat s informacemi, které si chceme trvale zapamatovat: Lidská paměť - písčitá planina nebo poušti se stopou po automobilu.

Během dalších 12 hodin poklesnou o dalších 10 až 12 %.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Nejvíce znalostí z výuky se zapomene během první hodiny, kdy znalosti poklesnou asi o 40 %. Během dalších 12 hodin poklesnou o dalších 10 až 12 %. Po jednom dnu se zapomene až 80 % nastudované látky.

Dalších 12 hodin – dalších 10 – 12 % 1. den - 80 %
Rychlost zapomínání 1. hodina - 40 % Dalších 12 hodin – dalších 10 – 12 % 1. den - 80 %

Proto je vhodné opakování učiva zařadit hned ten den večer, nejpozději druhý den – čím později s opakováním začneme, tím více času a energie na něj budeme muset vynaložit.

Studium a zapamatování poznatků je možné znázornit na schématu pyramidy.

Základ oboru nebo název předmětu - vyjádřen jedním slovem – symbolizuje ho vrchol pyramidy. Předmět studia, téma se dělí na hlavní oddíly – čáry směřující dolů. Na začátku je nutné osvojit si malé množství nejzákladnějších a nejdůležitějších informací – název knihy, její obsah, názvy kapitol, které pojmenovávají, vymezují a shrnují učivo.

Následně se kapitoly rozdělují na základní pojmy, na věcná faktografická vyjádření obsahu kapitol a témat učiva. Dobře a systematicky studovat znamená postupovat v pyramidě směrem dolů – směrem od 1. patra – sledovat hlavní směry a témata, jak se rozdělují a rozvíjejí od ústředního pojmu.

Navazovat na znalost základního rozdělení učiva nebo studované látky a jednoduchým způsobem postupuje po liniích směrem dolů: od základních pojmů k porozumění textu a souvislostem. Čím více postupujeme ve znalostech do hloubky, tím více „navazujeme“ na dřívější znalost - stoupající množství informací.

Učit se bez rozlišení důležitosti = riziko - při vypadnutí jednoho pojmu nebo slova - nebude při zkoušení schopen adekvátně reagovat.

Techniku učení lze rozfázovat též podle fází zapomínání – opakování zařadit na druhý den, potom znovu 4. až 5. den, pak znovu zopakovat po 14. dnech nebo po měsíci – to je individuální podle tempa učení. Opakování není již učení - jenom oživujeme již získané znalosti. Nejdůležitější jsou první dvě opakování. První den zapomínáme až 80 % nastudované látky. Dobrý časový rozvrh studia je základem úspěchu.

Tato „kostra“ musí být usazená po celou dobu studia.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Velmi důležité - mít dobře nastudované základní věci a témata, být neustále v kontextu. Schéma pyramidy – jakákoliv informace „v poli“ je spojená se zásadní linií – i pomocí podrobností opakuji to základní. Tato „kostra“ musí být usazená po celou dobu studia.

Důležité informace je nutné zopakovat vícekrát, podružné a méně důležité není nutné mnohokrát opakovat – ale věnovat jim pozornost zejména nejblíže k termínu zkoušky. V časové blízkosti zkoušky - věnovat se detailům (udrží se kratší dobu v paměti) – již dříve jsou zcela bezpečně nastudované základní informace, které se v paměti podrží hodně dlouho.

Samotná příprava na zkoušku by se z informačního hlediska měla skládat ze tří etap: 1. Počáteční etapa, která spočívá v rychlém a globálním přehlédnutí předmětu.

Důkladně a podrobně pročíst poznámky z vyučování.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Přečteme předepsané učebnice a tužkou si označíme partie látky, které nám mohou dělat určité obtíže při studiu. Důkladně a podrobně pročíst poznámky z vyučování.

2. Etapa podrobného studia, během které student podrobně pročítá své poznámky a předepsané učebnice a usiluje o důkladné porozumění jednotlivým partiím učiva. Tato etapa přípravy ke zkouškám je nejobtížnější a nejdůležitější. V této etapě je nutné ještě týž den opakovat látku, kterou jsme nastudovali.

Je vhodné si podle toho upravit i časový režim, např.:
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Je vhodné si podle toho upravit i časový režim, např.: 8 – 12 hod. studium nové látky 12 – 14 hod. přestávka 14 – 18 hod. studium nové látky 18 – 20 hod. přestávka 20 – 23 hod. opakování prostudované látky

Etapa závěrečného upevňování a závěrečné syntézy poznatků.
Lidská paměť a informační hygiena, úloha jazyka a řeči v trénování paměti Etapa závěrečného upevňování a závěrečné syntézy poznatků. Syntetické opakování celého učiva. Schopnost shrnout jednotlivé otázky do podstatných bodů.

Uvědomit si rozdíl mezi pasivní znalostí, kdy je studentovi látka známa (když např. sleduje text knihy nebo sešitu), a aktivní znalostí, kdy je schopen sám poznatky reprodukovat a případně doplnit vlastní názor nebo nápad a podat vysvětlení definic, vzorců apod.

Lidská schopnost pracovat s informacemi na intelektuální vědomé rovině vyděluje člověka z celku přírody jako bytost se specifickým posláním a zvláštní odpovědností a důstojností.

Naučit se dobře pracovat s informacemi není samozřejmostí – naopak je to záležitost namáhavá a pracná, zároveň však nesmírně důležitá a zásadní.

Můžeme říci, že bez dobrého a kvalitního zvládnutí tohoto úkolu není možné ani dobře žít.

Lidská paměť a jazyk – mluvíme, píšeme, vybavujeme se a hledáme slova a souvislosti.

PAMĚŤ Funkce paměti (známé informace): přijímání informací (recepce)
zpracování informací – kódování informace uskladňování informací – podržení – retence vydávat uskladněné informace – reprodukce, vzpomínání rekognice – znovu poznám to, co jsem již kdysi potkal

PAMĚŤ U každého jedince převažuje jeden typ této paměti Názorný typ
Při zapamatování a vybavování se výrazně uplatňují představy. Slovně-logický typ Člověk s touto pamětí si lépe pamatuje slova, pojmy, úsudky, jakékoliv myšlenky uložené slovně… Emocionální typ Lidé s tímto typem paměti si dobře pamatují citově zabarvené zážitky.

PAMĚŤ Pojem paměť nemá jednoznačnou a univerzální definici.
V odborné literatuře se setkáváme s množstvím „typů“ paměti. Podobně jednoznačnou definici nemá ani pojem život, informace, odpovědnost a další pojmy, s nimiž se denně setkáváme. Nemá ani jednoznačný slovník a vymezení.

PAMĚŤ Smyslově názorná a emocionální paměť Slovně logická paměť
Genetická paměť Paměť vrozená, druhová Individuální paměť Pracovní paměť - kontinuita

PAMĚŤ Vývoj paměti: Paměť pohybová, chuťová, čichová Paměť hmatová
Paměť jednoduchých emocí Smyslově názorná paměť Slovně logická paměť Sématická paměť – sémantika, věda o významech

PAMĚŤ Pohybová paměť – dovednosti, schopnosti – jízda na kole, řemeslná zručnost ad. – spadá do oblasti epizodické paměti.

PAMĚŤ Vědy o člověku rozeznávají:
Imunologickou paměť (schopnost buněčné membrány pamatovat si setkání s antigenem) Neurobiologická paměť (syntéza specifických bílkovin při přenosu informací do dlouhodobé paměti)

PAMĚŤ Neuronová paměť (doba trvání, směr a charakter bioelektrické aktivity v neuronových sítích) Psychologická paměť

PAMĚŤ LIDSKÉ MYŠLENÍ I LIDSKÁ KOMUNIKACE:
4 roviny, v nichž se odehrává: Slovní Pomocí čísel Pomocí obrazů (ikonická rovina, představy Emoce

PAMĚŤ Paměť je aktivní proces, nikoliv pouhý otisk jevů, událostí, předmětů reálného vnějšího a vnitřního prostředí

PAMĚŤ Schopnost orientovat se v prostředí, které nás obklopuje
Schopnost vyznat se v sobě samých, porozumět sobě i druhému člověku (zkušenost s významem gest). Metakomunikace

PAMĚŤ Schopnost podržet určitou informaci, zkušenost, poznatek, dovednost Schopnost navazovat vztahy s druhými lidmi (předvídavost, výraz obličeje, postoj, gestikulace)

PAMĚŤ Pamatujeme si nejen fakta, ale i představy, prožitky, smyslové vjemy drsnost, chuť, vůni, siluety…. sami sebe vkládáme do těchto obrazů, do svých představ barvy, tvary, to, co jsme slyšeli

PAMĚŤ Senzorická paměť – zlomky sekund Zrakový vjem – 1/10 s.
Setrvačnost zrakového vjemu (Pohyb svíčkou ve tmě, vnímáme i kousek světelné dráhy) Délka uchování sluchového záznamu je průměrně 3 s.

PAMĚŤ Jiný pohled na dělení paměti: Druhy paměti: Senzorická
Krátkodobá pracovní paměť Dlouhodobá paměť – trvá celý život, zakořeněno v mozku, nelze zapomenout ani vymazat to, co v ní je

PAMĚŤ Ultrakrátkodobá senzorická paměť Zraková paměť Sluchová paměť
Čichová paměť

PAMĚŤ DLOUHODOBÁ PAMĚŤ Deklarativní paměť (explicitní):
Pro fakta (encyklopedický slovník) – sémantická paměť Pro události - epizodická paměť

PAMĚŤ Sémantická paměť – označuje, pojmenovává, dává význam všemu, co je v nás a kolem nás, třídí informace do kategorií a dále podle podle témat - napomáhá vytváření asociací – styčné body – nový jev a předchozí znalost.

PAMĚŤ Dlouhodobá paměť
Uchovává důležité informace získané během života Podílí se na fungování podvědomí a samotné tvorbě osobnosti

Sémantická – obsahuje informace o světě okolo nás – fakta, významy

Epizodická – události, které jsme prožili- víme, co jsme dělali včera, co budeme dělat zítra Přímá – zapamatování záměrné Nepřímá – získávání dovedností

PAMĚŤ Epizodická paměť Co jsme dělali, co se nám stalo v minulosti
Co bychom měli dělat v budoucnosti (trénink ve sportovní hale apod.)

Lidská paměť a úloha jazyka a řeči
SLOVA VYJADŘUJÍ KONKRÉTNÍ I ABSTRAKTNÍ VĚCI REALITU – SKUTEČNOST I TO, CO NENÍ REÁLNÉ

POUŽÍVÁME slov pasivně 4 000 slov aktivně

Máme pocit, že umíme říci všechno. Jazyk v sobě skrývá mnoho nepřesností, mnoho věcí si domýšlíme a vkládáme do kontextu našeho života a naší zkušenosti, aniž je přesně vyjádříme.

Čeština není úplně přesná ve vyjádření následnosti dějů. Latina – jazyk s velmi dlouhou historií a vývojem, neumí říci děkuji, ano a používá pouze tykání – tyká císaři, králi, všem.

NEPŘESNÉ VYJADŘOVÁNÍ ČASŮ: Vedl. věty účelové – vždy v minulosti: Chci, budu chtít, chtěl jsem, aby četl knihu. Mnohé si v jazyce nevědomky domýšlíme.

Čas a jeho vyjádření – čeština: přítomný + minulý + budoucí

Co je synonymum? Slovo, které zní jinak, přesto má shodný nebo podobný význam. Přestože synonymum má podobný význam, lze u dvou synonym najít menší významový rozdíl. České označení synonyma je slovo souznačné.

Synonyma jsou slova, která se liší svou zvukovou formou, ale mají stejný význam, lexikální jednotky se stejnou nebo odstíněnou významovou složkou pojmovou nebo i expresivní, slova souznačná /hezký- pěkný, chlapec-hoch, jazykověda-lingvistika, jíška-zásmažka/

Synonyma

Homonyma jsou slova stejně znějící, ale zcela různého významu pokoj-místnost pokoj – vnitřní klid, pohoda

Antonyma jsou slova opačného významu Antonyma vytvářejí antonymické dvojice: den-noc, černý-bílý, mladý-starý, láska-nenávist, koupit-prodat, kladný-záporný

USTÁLENÉ DVOJICE SLOV V JAZYCE Oldřich a Božena Začátek a konec Den a noc David a Goliáš

Latinské slovo Idioma (z řeckého idios vlastní, zvláštní) idiom, ustálené spojení slov charakteristické pro jistý jazyk, zpravidla doslova nepřeložitelné Pověsit někomu hejla na nos

RYCHLOST VYBAVOVÁNÍ SLOV A JEJICH VÝZNAMŮ ASOCIACE, VYBAVOVÁNÍ SOUVISEJÍCÍCH SLOV A TÉMAT ROZSAH SLOVNÍ ZÁSOBY, KTEROU AKTIVNĚ POUŽÍVÁME ROZSAH SLOVNÍ ZÁSOBY, KTERÉ ROZUMÍME

SCHOPNOST UČIT SE NOVÁ SLOVA VLASTNÍ MATEŘŠTINY, NOVÉ OBRATY A SPOJENÍ DISKUTOVAT O PROBLÉMU DISKUTOVAT PROBLÉM

Seminář PAMĚŤ A KREATIVITA - programy pro všechny Jakub Pavlík

INFORMAČNÍ HYGIENA Seminář PAMĚŤ A KREATIVITA - programy pro všechny

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "INFORMAČNÍ HYGIENA Seminář PAMĚŤ A KREATIVITA - programy pro všechny"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

INFORMAČNÍ HYGIENA Seminář PAMĚŤ A KREATIVITA - programy pro všechny

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "INFORMAČNÍ HYGIENA Seminář PAMĚŤ A KREATIVITA - programy pro všechny"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář